OSZR 10 C 70/2021-53

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 41 923,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 198,62 Kč spolu s úrokem ve výši 8,9% ročně z částky 1 999,22 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 999,22 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, a to do 31.7.2021 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, SS číslo.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 900,20 Kč, a to do 31. 7. 2021 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, SS číslo.

III. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 41 923,35 Kč se řízení zastavuje.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 9. 2020 zaplacení částky 41 923,35 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o poskytnutí osobního úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 19. 5. 2016 a jistinu splatit nejpozději do 20. 4. 2022 spolu se smluvenými úroky ve výši 8,9 % ročně v měsíčních splátkách po 1 490 Kč. První splátka byla stanovena na den 20. 6. 2016 s tím, že každá následující splátka byla splatná vždy k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a dne 3. 6. 2020 zaslala žalovanému výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně stanovila lhůtu pro zaplacení zesplatněného úvěru do 16. 6. 2020. Výše žalované pohledávky činí 41 923,35 Kč, kdy tato částka sestává z částky 38 752,25 Kč představující jistinu úvěru a z částky 3 171,10 Kč představující úvěrové poplatky. Poplatky sestávají z měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 82 Kč a dále z poplatků za upomínání ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 2 750,15 Kč (kapitalizovaný za období od 23. 11. 2019 do 4. 9. 2020) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 667,21 Kč. Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil na dluh ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 12. 8. 2020.

2. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vydal dne 12. 2. 2021 pod č. j. EPR 234615/2020-14 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal dne 22. 2. 2021 žalovaný včasný odpor. V odporu žalovaný uvedl, že dlužnou částku nemohl do dne podání odporu uhradit, neboť byl v průběhu roku 2020 v složité finanční situaci. Od 1. 12. 2020 uzavřel pracovní poměr a předpokládá, že by mohl dluh v menších splátkách splatit (ve výši 2 000 Kč měsíčně). Současně žalovaný uvedl, že sankční úroky a úroky z prodlení považuje za vysoké, jakož i náklady řízení žalobkyně.

3. Žalobkyně v reakci na odpor žalovaného uvedla v podání ze dne 9. 4. 2021, že se splátkami ve výši 2 000 Kč nesouhlasí, navrhuje splátky 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný přes zaslané upomínky se nepokusil před podáním žaloby s žalobkyní spojit. Žalobkyně trvá na podaném návrhu v plném rozsahu.

4. Podáním ze dne 4. 5. 2021 žalovaný soudu sdělil, že částku 41 923,35 Kč žalobkyni uhradil dne 28. 4. 2021. Současně požádal soud o prominutí příslušenství pohledávky a nákladů řízení.

5. Podáním ze dne 10. 5. 2021 následně žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 41 923,35 Kč s tím, že žalovaný dne 30. 4. 2021 uvedenou částku uhradil, přičemž žalobkyně částku ve výši 36 753,03 Kč započítala na jistinu, částku 1 974,15 Kč započítala na úrok a částku 3 196,17 Kč započítala na úrok z prodlení. Dále tedy žalobkyně trvala na svém nároku na zaplacení částky 5 170,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 776,02 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 38 752,25 Kč od 5. 9. 2020 do 30. 4. 2021, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 1 999,22 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3,38 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 999,22 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení.

6. Žalovaný se k jednání nedostavil, avšak řádně se z něj omluvil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti.

7. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 82 000 Kč s tím, že žalobkyně před tím, než smlouvu s žalovaným uzavřela, zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila na základě žalovaným tvrzených skutečností stran příjmu ve výši 50 000 Kč měsíčně, výdajů a nákladů na bydlení. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, Oznámení o úrokových sazbách, Standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru a Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 82 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně, poplatkem za pojištění ve výši 82 Kč, a to v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 490 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje splátkou splatnou dne 20. 6. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Pro případ prodlení bylo mezi stranami sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Ze Sazebníku a Standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit částku 250 Kč za zaslání 1. upomínky při neprovedení splátky úvěru a částku 500 Kč za zaslání každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, konkrétně z čl. 8 a čl. 9, soud zjistil, že pro případ porušení povinnosti žalovaného spočívajícím v prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy bylo mezi stranami sjednáno právo žalobkyně požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo dále zjištěno, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu bylo poskytnuto vysvětlení mimo jiné o důsledcích prodlení a předsmluvních informací (včetně celkové částky splatné spotřebitelem, nákladů na spotřebitelský úvěr, splátek, čerpání, atd.). Ze splátkového kalendáře soud dále zjistil, že splátky úvěru měly být v souladu s dohodou smluvních stran poměrně započítávány na jistinu a na úrok, přičemž postupně se navyšoval poměr započtení ve prospěch jistiny dluhu. Z interního účetního dokladu ze dne datum soud zjistil, že dne datum byl úvěr ve výši 82 000 Kč žalovanému vyplacen na účet uvedený ve smlouvě. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný před zesplatněním úvěru naposledy zaslal ve prospěch žalobkyně částku 1 290 Kč dne 22. 11. 2019, následně již neuhradil ničeho a žalobkyně dluh k 16. 6. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění dluh žalovaného činil částku 38 752,25 Kč na jistině, částku 2 750,17 Kč na splatných úrocích, částku 667,21 Kč na„ pokutě z prodlení“ (pozn. soudu: jedná se o úrok z prodlení“), částku 3 171,10 Kč na poplatcích. příjmení 3 171,10 Kč zahrnovala rovněž částku 2 500 Kč za šest odeslaných upomínek žalovanému, kdy upomínky zaslané žalovanému dne 1. 10. 2019 a 31. 12. 2019 byly každá zpoplatněny částkou 250 Kč a upomínky zaslané žalovanému dne 16. 10. 2019, 15. 1. 2020, 25. 1. 2020 a 25. 2. 2020 byly každá zpoplatněny částkou 500 Kč. Současně částka 3 171,10 Kč zahrnovala o poplatky za pojištění ve výši 82 Kč měsíčně. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 3. 6. 2020 včetně související dodejky soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně žalovanému sdělila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vyzývá k zaplacení celého úvěru do 16. 6. 2020. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2020 a informací o zásilce soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu, a to s dostatečným časovým předstihem před podáním žaloby. Z dokladu o úhradě soud zjistil, že dne 28. 4. 2021 žalovaný zadal ve prospěch účtu žalobkyně platbu ve výši 41 923,35 Kč. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že dne 30. 4. 2021 platbu povinného ve výši 41 923,35 Kč obdržela na účet a započítala částku ve výši 36 753,03 Kč na jistinu, částku 1 974,15 Kč započítala na úrok a částku 3 196,17 Kč započítala na úrok z prodlení.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum žalovanému úvěr ve výši 82 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 1 490 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v den uzavření smlouvy na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se dostal do prodlení s placením svého dluhu, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 22. 11. 2019. Žalobkyně opakovaně zaslala žalovanému upomínky (v celkovém počtu 6), avšak žalovaný na tyto nereagoval. Žalobkyně proto využila svého práva a požadovala po žalovaném okamžité splacení úvěru nejpozději do 16. 6. 2020, když žalovanému zaslala dne 3. 6. 2020 výzvu k okamžitému splacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2020. Žalovaný tak do dne podání žaloby nezaplatil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na dlužné jistině částku 38 752,25 Kč, částku 2 750,17 Kč na splatných úrocích, částku 667,21 Kč na úrocích z prodlení, částku 3 171,10 Kč na poplatcích. Po podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni 41 923,35 Kč, kterou žalobkyně v částce 36 753,03 Kč započítala na jistinu, v částce 1 974,15 Kč započítala na úrok a v částce 3 196,17 Kč započítala na úrok z prodlení.

9. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl, když mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pl. znění (dále jen „o. z.“), a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaný nesplnil svoji povinnost pro něj z uvedené smlouvy vyplývající a nevrátil dosud věřiteli finanční částku ve výši 1 999,22 Kč na jistině (po zohlednění úhrady žalovaného po podání žaloby, tj. od původní výše jistiny 38 752,25 Kč byla odečtena částka 36 753,03 Kč), na dlužném poplatku částku 3 171,10 Kč, přičemž soud zavázal žalovaného k úhradě těchto částek spolu s 8,9 % ročním úrokem kapitalizovaným za období od 5. 9. 2020 do 30. 4. 2021 na částku 2 248,90 Kč a zbývající částí úroku kapitalizovaného za období od 23. 11. 2019 do 4. 9. 2020 ve výši 776,02 Kč (tj. po zohlednění započtení platby žalovaného po podání žaloby ve výši 1 974,15 Kč na kapitalizovaný úrok ve výši 2 750,17 Kč = rozdíl těchto částek činí 776,02 Kč). Úroky sjednané ve smlouvě ve výši 8,9 % ročně přitom soud shledal v souladu se zákonem a dospěl k závěru, že není důvod jejich výši upravit (k tomu srov. § 577 o. z.). Pokud žalovaný navrhoval úroky„ prominout“, pak k tomuto postupu není soud příslušný, neboť je to žalobkyně, kdo může na základě dohody s žalovaným výši úroků snížit, či případně jejich placení zcela odpustit. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je kromě ní povinen zaplatit žalobkyni i zákonné úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje podle § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení, tak jak bylo uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, z dosud neuhrazené jistiny do zaplacení, přičemž žalovaný dosud neuhradil žalobkyni na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku 3,38 Kč (tj. po zohlednění započtení platby žalovaného po podání žaloby ve výši 3 196,17 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení, který postupně narůstal), tedy i k zaplacení této částky mu byla soudem uložena povinnost.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za současného zohlednění § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 900,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 678 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 923,35 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne 11. 5. 2021) a z částky 1 390 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva a zpětvzetí žaloby) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou k jednání dne 11. 5. 2021 cestovné 226 Kč ze cestu k jednání obec – obec a zpět vlakem a autobusem podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 220 Kč ve výši 2 776,2 Kč.

11. Soud nepřiznal žalobkyni požadovanou odměnu za úkon předžalobní výzvy v plné výši, ale pouze odměnu ve výši jedné poloviny. Právní zástupce žalobkyně využívá předžalobní výzvy ve shodném znění, kde obměňuje pouze osoby žalovaných, žalované částky, apod., a to pravidelně, přičemž nelze tento úkon považovat za administrativně náročný, natož pak hodný odměny v plné výši (k tomu např. srov. předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobkyně ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 18/2021 ad.). Pokud pak jde o úkon zpětvzetí žaloby, zde soud rovněž nepřiznal žalobkyni za toto podání úkon v plné výši dle § 11 odst. 1 a. t., nýbrž ve výši poloviční dle § 11 odst. 2 a. t., neboť se nejedná svojí složitostí ani rozsahem o podání, za které by měla být přiznána odměna v plné výši.

12. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil, a to co do částky uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku. S ohledem na částečné zastavení řízení se soud zabýval otázkou vrácení soudního poplatku dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, sníženého o 20 %, nejméně však alespoň o 1 000 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila celkem 1 678 Kč. V souvislosti s částkou 5 170,32 Kč (základem pro určení výše soudního poplatku je zbývající jistina a neuhrazené úvěrové poplatky), ohledně níž bylo vedeno řízení ve chvíli před zahájením jednání (při zpětvzetí po zahájení jednání se již soudní poplatek nevrací), bylo třeba zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (soudní poplatek stanoven již dle položky číslo bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, neboť ke zpětvzetí došlo již poté, co byla věc převedena do rejstříku C). Rozdíl mezi zaplaceným soudním poplatkem a soudním poplatkem, který měl žalobce zaplatit po částečném zpětvzetí žaloby, byl ve výši 678 Kč, který bylo třeba snížit o 20 %, nejméně však alespoň o 1 000 Kč. Žalobkyni tak na soudním poplatku ničeho vráceno být nemá, a proto soud o vrácení soudního poplatku nerozhodoval, přičemž soudní poplatek v rámci náhrady nákladů řízení uložil zaplatit procesně neúspěšnému žalovanému.

13. Žalovanému bylo umožněno zaplatit žalovanou částku a náklady řízení do 31. 7. 2021, tak jak je to uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když soud má za to, že tímto postupem nedojde k neodůvodněnému zatížení žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.