OSZR 8 C 32/2023

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Žaloba o určení, že je žalobce vlastníkem nemovitostí p.č.st číslo jehož součástí je stavba adresa rodinný dům a p.č.st. číslo, jehož součástí je stavba adresa rodinný dům, zapsaných na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro anonymizováno, stát. instituce, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum návrh, kterým se domáhal, aby soud určil, že je vlastníkem nemovitostí: p.č.st číslo jehož součástí je stavba adresa rodinný dům a p.č.st. číslo, jehož součástí je stavba adresa rodinný dům, zapsaných na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro anonymizováno, stát. instituce (dále jen„ nemovitosti“ nebo„ předmětné nemovitosti“), a to z důvodu, že nemovitosti prodal společnosti právnická osoba na základě kupní smlouvy z datum, ve znění dodatku číslo ze dne datum za kupní cenu 530 000 Kč právnická osoba uhradila žalobci pouze část kupní ceny 109 000 Kč při podpisu smlouvy, zbývající část ve výši 421 000 Kč měla být hrazena ve splátkách po minimálně 5 000 Kč pod ztrátou výhody splátek, celková zbývající kupní cena měla být uhrazena do datum. Zároveň byla sjednána rozvazovací podmínka, že pokud cena v uvedeném termínu uhrazena nebude, zaniká kupní smlouva ex tunc, tedy od úplného začátku. Poslední splátku uhradila společnost právnická osoba datum, byla uhrazena celkem část kupní ceny 239 000 Kč, došlo tedy k zániku kupní smlouvy. Poukázal na ust. § 584 o.z. s tím, že došlo k naplnění rozvazovací podmínky a smlouva bez dalšího zanikla. právnická osoba přesto převedla nemovitosti do vlastnictví žalované, a to kupní smlouvou uzavřenou dne datum, tedy již po zániku kupní smlouvy uzavřené mezi ním a společností právnická osoba Nyní tedy není stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladem se skutečným právním stavem. Žalobce má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem podle ust. § 80 o.s.ř. spočívající v tom, že tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti a není jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí zapsán, rozhodnutí soudu bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Poukázal na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 1836/2005 a sp.zn. 24 Cdo 2092/2019.

2. Žalovaná s návrhem souhlasila a uvedla, že jí v době koupě nemovitostí bylo známo, že nemělo dojít k úhradě kupní ceny v plné výši žalobci, jako původnímu majiteli, což bylo hlavním důvodem prodeje nemovitostí žalované. Kupní cena měla být určena znaleckým posudkem s tím, že společnost právnická osoba použije část kupní ceny k úhradě závazku vůči žalobci. Žalovaná v dobré víře uhradila společnosti právnická osoba kupní cenu 2 800 000 Kč, jak byla vyfakturována. Pokud skutečně k úhradě ceny nedošlo, stala se účinnou rozvazovací podmínka, žaloba žalobce je oprávněná, žalované za tohoto stavu nezbývá než souhlasit s žalobcem v tom, smlouva je neplatná od samého počátku. Žalobní návrh je oprávněný, žalovaná navrhuje, aby mu soud vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

3. Do řízení chtěla vstoupit společnost právnická osoba na straně žalované, s čímž žalovaná nesouhlasila, účast v řízení uvedené společnosti tím byla ukončena aniž by o tom soud rozhodoval (viz ustanovení § 93 odst. 2 věty druhé o.s.ř., rovněž usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn 20 Odo 806/2002 či sp.zn. 27 Cdo 644/2019).

4. Při jednání dne datum setrvali účastníci na svých stanoviscích a shodně navrhli, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem nemovitostí a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

5. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Podle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví číslo pro k.ú. obec je vlastníkem nemovitostí je žalovaný, je na něm rovněž zapsáno nařízení předběžného opatření zdejším soudem č.j. číslo jednací.

7. Dne datum byla uzavřena kupní smlouva mezi žalobcem jako prodávajícím a společností právnická osoba jako kupující ohledně předmětných nemovitostí, za kupní cenu 530 000 Kč (článek 3.1), částka 109 000 Kč měla být uhrazena na účet současně s podpisem smlouvy (článek číslo), zbylá částku kupní ceny pak v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, celková kupní cena měla být uhrazena nejpozději do 24 měsíců od uzavření smlouvy (článek číslo). V článku 3.4 strany výslovně prohlásili, že kupní cena byla stanovena s ohledem na skutečnost, že kupující či s ním propojené osoby uhradily na předmětu převodu úpravy a investice v přibližné výši 3 500 000 Kč. Na smlouvě jsou dne datum úředně ověřené podpisy. Ke kupní smlouvě byl sepsán dodatek číslo s uvedeným datem podpisů datum, které nejsou úředně ověřeny, v článku 2.2 až 2.4. je sjednána rozvazovací podmínka ke kupní smlouvě, a to pro případ, že nebude uhrazena kupní cena v termínu stanoveném v článku číslo kupní smlouvy. Kupní smlouva pak má zaniknout ex tunc. V dodatku není řešeno, jak bude řešena dřívější investice ve výši 3 500 000 Kč společností právnická osoba do nemovitosti.

8. Výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k předání nemovitostí žalobci. Z dopisu společnosti právnická osoba ze dne datum adresované právnímu zástupci žalobce vyplývá, že si je vědoma porušení závazku z uzavřené kupní smlouvy sepsané dne datum s tím, že uhradila pouze částku 239 000 Kč.

9. Dne datum byla uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí mezi žalovanou jako kupující a společností právnická osoba jako prodávající, bylo v ní mj. uvedeno, že o způsobu splacení kupní ceny bude uzavřena mezi stranami samostatná dohoda (poslední věta článku II.), v článku IV. je mj. uvedeno, že strana prodávající seznámila stranu kupující se stavem nemovitostí a prohlašuje, že na nich neváznou žádné dluhy a další právní závady. Dne datum byla společností právnická osoba vystavena žalované faktura za prodej nemovitostí znějící na 2 800 000 Kč, částka měla být uhrazena do datum převodním příkazem.

10. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum bylo rozhodnuto, že žalovaná společnost právnická osoba je povinna zaplatit žalobkyni společnosti právnická osoba částku 896 296 Kč se zákonnými úroky z prodlení, co do dalších 40 559 Kč byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žaloba byla podána datum. Z opravy návrhu na nařízení exekuce vyplývá, že společnost právnická osoba podala na základě tohoto rozsudku návrh na exekuci k soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa.

11. Podle evidenčních pomůcek soudu podala společnost právnická osoba dne datum žalobu proti žalované právnická osoba s.r.o. o určení vlastnického práva, řízení je vedeno pod sp.zn. spisová značka a nyní je přerušeno do pravomocného skončení řízené vedeného rovněž zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka.

12. Ze spisu zdejšího soudu spisová značka bylo zjištěno, že společnost právnická osoba podala dne datum odpůrčí žalobu na právnická osoba anonymizováno., kdy tvrdí, že má za společností právnická osoba pohledávku na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací ve výši částka, nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec byly převedeny na žalovanou společnost, domáhá se určení, že kupní smlouva je vůči společnosti právnická osoba neúčinná, eventuelně úhrady náhradního plnění. V řízení bylo vydáno dne datum usnesení o předběžném opatření, jímž bylo právnická osoba anonymizováno. uloženo, aby se do pravomocného rozhodnutí ve věci zdržela nakládání s nemovitostmi zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, zejména bylo žalované zakázáno nemovitosti převést či jinak zcizit, pronajmout či propachtovat, zřídit k nim zástavní právo, předkupní právo, budoucí výměnek nebo zákaz zcizení nebo zatížení. Dne datum uzavřela právnická osoba anonymizováno. jako prodávající kupní smlouvu se právnická osoba anonymizováno. na prodej předmětných nemovitostí ze kupní cenu 2 650 000 Kč právnická osoba zaslala na účet právnická osoba anonymizováno. část kupní ceny ve výši 200 000 Kč dne datum, 200 000 Kč dne datum a 100 000 Kč dne datum. Kupní cenu za prodej nemovitostí společnosti právnická osoba hradila právnická osoba anonymizováno. na základě příjmových pokladních dokladů takto: dne datum 250 000 Kč, datum 230 000 Kč, datum 215 000 Kč, datum 250 000 Kč, datum 91 000 Kč, datum 178 000 Kč, datum 212 000 Kč, datum 169 000 Kč, datum 247 000 Kč, datum 250 000 Kč, datum 237 000 Kč, datum 241 000 Kč.

13. Z listin na internetu vyplývá, že na portále„ anonymizováno webová adresa“ je profil uživatele jméno příjmení, kontaktní email email, web webová adresa. Na webových stránkách společnosti právnická osoba je odkaz na společnost právnická osoba (společnost má stejného jednatele jako žalovaná jméno příjmení). Z výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno sídlem adresa žalované, vyplývá, že v minulosti byli jejími jednateli žalobce i jméno příjmení (jednatelka společnosti právnická osoba)

14. Podle úředních záznamů Policie ČR (č.j KRPA číslo příjmení bylo zjištěno, že v době prodeje nemovitostí konkrétně od ledna 2020 do května 2020 byly příjmy žalované částka, včetně příchozích částka od společnosti právnická osoba, výdaje částka, výběry v hotovosti částka. Nebylo zjištěno jednoznačně, že by společnost právnická osoba vyváděla cíleně aktiva do právnická osoba anonymizováno, nicméně je zvláštní, že v době, kdy měla společnost právnická osoba inkasovat finance od právnická osoba anonymizováno za prodej nemovitostí naopak zaslala společnosti právnická osoba právnická osoba anonymizováno 219 000 Kč.

15. Dne datum udělil žalobce společnosti právnická osoba souhlas s umístěním sídla v předmětných nemovitostech na adrese adresa žalované.

16. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

17. Ohledně nemovitostí byla sepsána kupní smlouva mezi žalobcem a společností právnická osoba, která zahrnovala tvrzení o tom, že společnost právnická osoba již před jejich prodejem žalovaným této společnosti do nemovitosti investovala 3 500 000 Kč. Není zřejmé, jak měla být konečně uhrazena kupní cena ve výši 530 000 Kč, když při podpisu smlouvy mělo být uhrazeno 109 000 Kč, zbývalo tedy 421 000 Kč, dále ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně měla být zbývající část kupní ceny uhrazena nejpozději do 24 měsíců od uzavření smlouvy. Splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců by činily celkem číslo x 24 = 120 000 Kč. Nebylo tedy sjednáno, jak přesně bude celková kupní cena doplacena. Dodatek, kterým byla sjednána k této kupní smlouvě rozvazovací podmínka, neobsahuje úředně ověřené podpisy. Podle tvrzení žalobce uhradila společnost právnická osoba poslední splátku datum, dodatek měl být sepsán datum, žalobu o určení vlastnického práva podal datum. Dne datum podala společnost právnická osoba žalobu na společnost právnická osoba žalobu, které bylo co do 896 296 Kč pravomocně vyhověno. Kupní smlouva mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně prodeje nemovitostí byla uzavřena datum, o kupní ceně měla být uzavřena samostatná dohoda. Kupní cena měla byla žalovanou společnost právnická osoba placena v jednotlivých dnech měsíce května 2022 v hotovosti po částkách do 250 000 Kč. V době prodeje nemovitostí (konkrétně od ledna 2020 do května 2020) byly příjmy žalované částka, včetně příchozích částka od společnosti právnická osoba, výdaje částka, výběry v hotovosti částka. Dne datum podala společnost právnická osoba odpůrčí žalobu na žalovanou, toto řízení je přerušeno, bylo v něm vydáno usnesení o předběžném opatření nařizující žalované zdržet se nakládání s nemovitostmi. Žalobce v minulosti poskytl (ještě před uzavřením kupní smlouvy mezi ním a společností právnická osoba) souhlas společnosti právnická osoba s umístěním sídla v předmětných nemovitostech. Žalobce a jednatelka společnosti právnická osoba jméno příjmení byli minulosti jednateli téže společnosti, jméno příjmení odmítla vypovídat v řízení o odpůrčí žalobě jako svědek, z důvodu, že by svojí výpovědí mohla způsobit nebezpečí trestního stíhání sama sobě. V obou kupních smlouvách nebylo vázáno podání návrhu na vklad vlastnického nemovitostí do katastru nemovitostí na zajištění financí k úhradě kupní ceny (např. v úschově). Od počátku řízení byli účastníci ve shodě ohledně žalobcem tvrzeného nároku na určení vlastnictví.

18. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 914/2014, (R 107/2014 civ.) jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (s tím, že žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu znovu podal v době, kdy naléhavý právní zájem na takovém určení získá /změní-li se poměry, za nichž soud určovací žalobu zamítl/). To platí i tehdy, probíhá-li v době rozhodování o určovací žalobě jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne) existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

20. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp.zn. 20 Co 87/2004 žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení práva, jestliže žalovaný toto právo nepopírá.

21. Podle rozsudku Krajského soud v Hradci Králové sp.zn. 26 Co 209/2003 jestliže je za žalobního tvrzení zřejmé, že žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá, soud žalobu zamítne, aniž je povinen žalobce jakkoli poučovat. Ustanovení § 118 a) odst. 2 OSŘ nedopadá na případ, kdy soud dospěje k závěru, že žalobci uplatněné právo nesvědčí, ale naopak na případ, kdy má soud za to, že žalobci by uplatněné právo svědčit mohlo, pokud by byly tvrzeny (a případně prokázány) skutkové okolnosti předpokládané hypotézou jiné právní normy.

22. V odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě sp.zn. 54 Co 163/2019 je mj. uvedeno, že podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým – srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp.zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972, k němuž se posléze Nejvyšší soud přihlásil například v rozsudku ze dne 23. 2. 2016, sp.zn. 20 Cdo 1668/2015, dostupném (obdobně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která odvolací soud v tomto rozhodnutí odkazuje) na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Za nedovolenou považuje Nejvyšší soud určovací žalobu tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2008, sp.zn. 21 Cdo 2526/2007). Je pak procesní povinností žalobce v řízení o určení právního vztahu nebo práva, aby tvrdil skutečnosti, jimiž splnění podmínky naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dokládá. Naléhavý právní zájem totiž žalobce může mít pouze na určení existence či neexistence takového práva nebo právního vztahu, který je mezi účastníky sporný (který žalovaná strana popírala). Pakliže tomu tak v posuzované věci nebylo (žalovaný od počátku se žalobou souhlasil), nemůže mít žalobkyně naléhavý právní zájem na to, aby o existenci jejího vlastnického práva rozhodoval soud.

23. Obdobně pak uvádí Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, v rozsudku sp.zn. 54 Co 55/2020: naléhavý právní zájem může mít žalobce pouze na určení existence či neexistence práva nebo právního poměru, který je sporný mezi účastníky (který žalovaná strana popírá).

24. Soud nepoučoval žalobce podle ust. § 118a o.s.ř. neboť jeho tvrzení byla jednoznačná a věc skutkově jasná a zcela jasná byla i tvrzení žalobce ohledně naléhavého právního zájmu (jako důvod uváděl nejisté právní postavení žalobce a to, že bez rozhodnutí soudu nemůže být provedena změna v katastru nemovitostí) i shodný postoj účastníků.

25. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že k zamítnutí žaloby postačuje závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu na straně žalobce na určení vlastnického práva, neboť žalovaná strana jeho nárok po celou dobu řízení nepopírá, právní postavení žalobce tak není nejisté, právo není mezi účastníky sporné. Není zde naléhavý právní zájem na určení, a to i přes vydané předběžné opatření, které žalovanému neumožňuje s nemovitostmi disponovat. I tak by strany mohly uzavřít např. smlouvu o smlouvě budoucí vázanou na ukončení řízení o odpůrčí žalobě.

26. I ve věci samé dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný a že žaloba byla podána účelově, aby bylo zabráněno možnosti společnosti právnická osoba domáhat se plnění z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací odpůrčí žalobou po žalované. Lze uzavřít, že žalobce a společnost právnická osoba jsou osoby jednající ve shodě, stejně tak žalovaný a společnost právnická osoba Uzavření dodatku je zcela nevěrohodné, zejména z hlediska, proč by se kupující společnost právnická osoba zavázala k rozvazovací podmínce zejména za okolností, že již dříve měla do nemovitosti investovat částka, navíc dodatek ani neřeší, jak by bylo s touto investicí naloženo. Nevěrohodná je rovněž i úhrada kupní ceny ze strany žalovaného společnosti právnická osoba v hotovosti v částkách do 250 000 Kč, patrně tak, aby nepřekročili částku, kterou lze hradit v hotovosti, přitom žádné takové částky nebyly z účtu žalované v daném období vybírány. Zvláštní je i skutečnost, že v době koupě nemovitostí žalovanou naopak zaslala společnost právnická osoba (prodávající) žalované finance na účet. Zcela nelogické z pohledu ochrany práv prodávajících je i to, že podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí nebyl vázán na zajištění financí k úhradě kupní ceny (např. v úschově). Žalobu podal až více než tři roky po poslední splátce kupní ceny od společnost právnická osoba Jednání žalobce, žalované a společnosti právnická osoba se jeví jako účelové, tyto osoby jednají ve shodě, nevěrohodné je zejména údajné sepsání dodatku ke kupní smlouvě z datum, ale i způsob ujednání kupní ceny v kupní smlouvě z datum, úhrady kupní ceny v hotovosti žalovanou společnosti právnická osoba Ze všech popsaných důvodů soud návrh jako nedůvodný zamítl.

27. Soud si je vědom že shora citované rozsudky Krajského soudu v Brně, pobočka obec popisují částečně jiný skutkový stav, než byl zjištěn v tomto řízení, nicméně podstatné závěry lze pro toto řízení použít, zejména pokud jde o existenci či neexistenci naléhavého právního zájmu na určovací žalobě.

28. Pokud jde o judikaturu, na kterou odkazoval žalobce, a to rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 1836/2005, právní věta zní: existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu, anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny. V řízení se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva, soudy dovodily, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř., neboť žalovaný zpochybňoval její vlastnické právo k nemovitostem, popíral, že by došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy, a žalobkyně tudíž bez rozhodnutí soudu nemohla dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Zejména bylo řešeno, zda je namístě podat žalobu o určení vlastnictví nebo na plnění. Rozsudek je pro tuto věc nepřiléhavý, protože v daném řízení žalovaný nárok žalobkyně popíral, a tudíž měla na určení naléhavý právní zájem.

29. Dále odkazoval žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 24 Cdo 2092/2019, v němž se žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva žalované, žaloba byla zamítnuta, v posuzovaném případě bylo pro rozhodnutí soudů významné vyřešení právní otázky, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva třetí osoby k předmětným nemovitostem, jestliže se další žalobou domáhá zaplacení nároků ze zaniklého nájemního vztahu, přičemž v rámci tohoto řízení, jež je vedeno mezi týmiž účastníky, předkládá soudu k řešení otázku vlastnictví předmětných nemovitostí jako otázku předběžnou, dovolání bylo přípustné a bylo zamítnuto. Opět šlo o zcela jinou situaci, žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva třetí osoby.

30. Podle výsledku sporu by měl žalovaný právo na náhradu řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaný však náhradu nákladů nepožadoval. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.