OSZR 10 C 197/2020-140

Okresní soud ve adresa se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného B.V., soukromá společnost s ručením omezeným reg. č. hodnota sídlem Adresa žalovaného, 1077XX Amsterdam, Nizozemí zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka s přísl.

I. Žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu ve adresa ze dne datum č.j. spisová značka a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum č.j. spisová značka se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka k rukám jeho zástupce Jméno advokáta, advokáta se sídlem v adresa, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou pro zmatečnost ze dne datum se žalobce domáhal zrušení rozsudku zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka a rozsudku Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno ze dne datum č.j. spisová značka. V žalobě uvedl, že citovaným rozsudkem podepsaný soud zamítl jeho žalobu na vydání Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka s příslušenstvím z důvodu údajného promlčení (zřejmě mělo být správně „uplynutí“) subjektivní promlčecí doby a polemizoval s právním názorem soudu I. stupně obsaženým v jeho rozsudku č.j. spisová značka. Žalobce dále uvedl, že podle Ústavního soudu může být svévolné rozhodnutí soudce kvalifikováno jako podezřelý výraz čin. Za svévoli označil Ústavní soud také interpretaci, která je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti nebo interpretaci a aplikaci zákonných pojmů v jiném, než zákonem stanoveným a judikaturou ustáleným či právním myšlením konsenzuálně akceptovatelným významem, aniž by takový postup byl dostatečně vyložen důvody. Svévolí při rozhodování je dle Ústavního soudu i odklon obecných soudů od ustálené judikatury, aniž by pro takový postup dostatečně vyložili důvody, na základě, nichž soudy dosud převažující a stabilizovanou výkladovou praxi odmítají. Jde tedy i o případy, kdy obecný soud nezdůvodní své závěry buď vůbec nebo tak učiní zcela nedostatečně, případě uplatní důvody, jež evidentně žádnou relevanci nemají. Žalobce měl za to, že vadnými výroky záměrně uváděnými v rozsudku č.j. spisová značka a č.j. spisová značka se soudci Anonymizováno soud ve adresa a Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno mohli dopustit podezřelý výraz činu zneužití pravomoci veřejného činitele, libovůle a svévole.

2. Žalovaný podáním ze dne datum s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí a uvedl, že žaloba na zmatečnost je nepřípustná. Předně je podána opožděně. Pokud žalobce spatřuje důvod zmatečnosti v údajné svévoli soudu I. stupně (následně přehlídnutou odvolacím soudem), počala běžet lhůta pro podání žaloby dnem, kdy se o této svévoli dozvěděl. Tímto dnem musel být nejpozději den vyhlášení rozsudku soudem I. stupně (případně den vyhlášení rozsudku soudem odvolacím). Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost z důvodu tvrzeného žalobcem, tedy skončila nejpozději dnem datum. Pokud žalobce trvá na argumentaci, že o důvodu zmatečnosti se dozvěděl až nabytím právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu, tedy dnem doručení a seznámení se s odůvodněním, pak se jedná o žalobu toliko proti důvodům rozhodnutí, a tato by opět měla být zamítnuta pro nepřípustnost dle ust. § 230 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Podle žalobce je žaloba důvodná, protože soudci Okresního soudu ve adresa a Krajského soudu v Brně se mohli dopustit podezřelý výraz činu, a to uplatněním svévole při rozhodování, přičemž tuto svévoli spatřuje v údajném odklonu od ustálené judikatury a nedostatečném odůvodnění tohoto odklonu. Žalovaný uvedl, že s napadenými rozsudky se naprosto ztotožňuje, a to včetně odůvodnění, kdy má za to, že se nemůže jednat o odklon od ustálené judikatury za situace, kdy ve skutkově shodné věci dospěly ke shodným závěrům další okresní a krajské soudy. Žalovaný dále uvedl, že předmětné rozsudky nenaplňují prvky svévole ani v rozsahu nedostatku odůvodnění, kdy podle názoru Ústavního soudu povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit spočívá v tom rámci se adekvátně, a co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení. Rozsah reakce na konkrétní námitky je tedy co do šíře odůvodnění spjat s otázkou hledání míry, případně (za podmínek tomu přiměřeného kontextu) i s akceptací odpovědi implicitní, resp. i s otázkou případů hraničních, když nutno reflektovat, že lze požadovat pouze takovou míru přesnosti, jakou povaha předmětu úvahy připouští. Dle názoru žalovaného tak nebyly naplněny znaky svévole rozhodnutí tvrzené žalobcem.

3. Žalobce v doplnění žaloby ze dne datum uvedl, že tříměsíční lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost počala běžet dnem doručení rozsudku odvolacího soudu. Tímto dnem se žalobce dozvěděl o důvodu zmatečnosti. Žalobce dále doplnil, že je mu známo, že nestrannost soudce má konkrétní vyjádření v tom, že nesmí být stíhán či jinak veden k podezřelý výraz odpovědnosti za nesprávný právní názor. Na druhé straně však nic nebrání tomu, aby byl soudce trestně stíhán např. při zjištění, že rozhodoval úmyslně ve prospěch některé osoby, skupiny osob apod. v rozporu s provedenými důkazy, které by hodnotil jednostranně a svévolně se záměrem poškodit nebo naopak někoho neoprávněně počínáním svědčícím o jeho libovůli zvýhodnit, čímž by narušil princip nestrannosti a objektivní výkonnosti soudcovské funkce. V posuzovaném případě soudkyně tituly před jménem jméno FO vědoma si rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. spisová značka, podle kterého nemůže být úspěšná žaloba povinného na vydání bezdůvodného obohacení – vrácení vymoženého plnění v exekuci, pokud nebyla exekuce zastavena, uvedla, že „to však neznamená, že by promlčecí doba běžela teprve od zastavení exekuce a povinný mohl neomezeně dlouhou dobu otálet s podáním návrhu na zastavení exekuce. Nároku z bezdůvodného obohacení si povinný musel být vědom nejpozději dne datum, kdy byl soudnímu exekutorovi doručen jeho návrh na zastavení exekuce.“ Tato úvaha soudkyně je zcela mimo rámec chápání, kdy podání návrhu na zastavení exekuce v žádném případě nemá nic společného s počátkem běhu žádné promlčecí doby ani s tím, že by povinný mohl neomezeně dlouhou dobu otálet s podáním návrhu na zastavení exekuce. Pokud by totiž povinný podal návrh na zastavení exekuce, např. až dne datum, pak by dle názoru soudkyně běžela promlčecí doba ode dne doručení tohoto návrhu exekutorovi. Při podání návrhu na zastavení exekuce nikdo nemohl vědět, zda bude exekuce zastavena. Až právní mocí usnesení o zastavení exekuce ze dne datum se povinný dozvěděl o tom, že vzniklo bezdůvodné obohacení a že za to obohacení odpovídá oprávněný (žalovaný). Teprve tímto rozhodnutím bylo postaveno na jisto, zda a kdo se na úkor povinného bezdůvodně obohatil. Soudkyni byl znám rozsudek Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka, ve kterém bylo konstatováno, že až do zastavení exekuce usnesením ze dne datum promlčecí doba neběžela. Byl to právě Okresní soud ve adresa tituly před jménem jméno FO, která s úmyslem poškodit žalobce spojila nesmyslně běh promlčecí doby s podáním návrhu na zastavení exekuce, kdy sama nerespektovala rozhodnutí ve stejné věci – rozsudek spisová značka a judikaturu NS, na kterou sama odkázala. Žalobce tedy opět polemizoval s odůvodněním napadeného rozsudku. Žalobce také mimo jiné zdůraznil, že žalovaný okrádá desítky tisíc povinných jen proto, že uplatnil rozhodčí nález před datem datum, tedy před sjednocením judikatury NS ohledně rozhodčích doložek a může si tak ponechat částky vymožené několik let po datum.

4. Žalovaný v reakci na doplnění žaloby žalobcem shora dne datum uvedl, že žalobce opět pouze polemizuje se závěry napadených pravomocných rozhodnutí a zcela ignoruje meritum věci. Nadále ničím neprokazuje naplnění znaku podezřelý výraz činu, který by naplňoval důvod pro podání žaloby pro zmatečnost ve smyslu ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. Předmětné rozsudky nenaplňují prvky svévole, a to ani co do rozsudku nedostatku odůvodnění. K tvrzenému podezřelý výraz činu zneužití pravomoci veřejného činitele žalovaný odkázal na usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum č.j. spisová značka. Žalobce v projednávané věci netvrdí ani neprokazuje, že by rozhodující soudci jednali s úmyslem způsobit jinému škodu/újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Žalobce v projednávané věci netvrdí ani neprokazuje naplnění znaku skutkové podstaty podezřelý výraz činu neužití pravomoci úřední osoby pod písm. b) ust. § 329 odst. 1 podezřelý výraz zákoníku, tedy zneužití pravomoci rozhodujícím soudcem. Za zneužití pravomoci by bylo možno považovat zcela svévolné rozhodnutí soudce, tj. např. rozhodnutí v extrémním rozporu s právní úpravou či rozhodnutí v extrémním rozporu s dlouhodobě ustálenou a známou judikaturou, aniž by toto bylo jakkoli odůvodněno, popř. rozhodnutí, které by nebylo vůbec či zcela nedostatečně odůvodněno. Muselo by se nicméně jednat o naprosto extrémní případ pochybení soudce v rámci jeho rozhodovací činnosti. Žalovaný má však za to, že oba rozsudky jsou řádně odůvodněny, jsou v souladu s právní úpravou a judikaturou Nejvyššího soudu, na kterou je v těchto rozsudcích i odkazováno.

5. Žalobce potom při jednání dne datum po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doplnil, že naplnění podstaty zneužití pravomoci veřejného činitele soudkyně tituly před jménem jméno FO a soudců Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno spatřuje v libovolném svévolném rozhodnutí soudců, kdy úmyslně uváděli nepravdivé údaje o promlčecích lhůtách a o platnosti a neplatnosti rozhodčích doložek a rozhodčích nálezů před datum a po datum v návaznosti na rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno spisová značka, když soudci obou stupňů vycházeli z toho, že toto rozhodnutí NS ruší veškeré rozhodčí nálezy, ale toto není pravda, protože k tomu je vždy zapotřebí rozhodnutí o zastavení exekuce, neboť tím je postaveno na jisto, že se jedná o bezdůvodné obohacení. To sama soudkyně tituly před jménem jméno FO ve svém rozhodnutí uváděla, nicméně nerespektovala rozhodnutí Anonymizováno a Anonymizováno soudu a nevypořádala se s námitkami žalovaného v nalézacím řízení. Žalobce odkazuje v tomto v plném rozsahu na odůvodnění napadených rozsudků, tedy rozsudků soudu I. stupně ze dne datum č.j. spisová značka a Krajského soudu v Brně ze dne datum č.j. spisová značka. Žalobce se také plně ztotožnil s názory Ústavního soudu o tom, kdy se soudce dopustí podezřelý výraz činu. Tedy i tituly za jménem Anonymizováno rozhodla v dané věci svévolně, její rozhodnutí je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti nebo interpretaci nebo aplikaci zákonných pojmů v jiném, než zákonem stanovených a judikaturou. Žalobce také tvrdil, že obecný soud zdůvodnil své závěry v napadeném rozsudku nedostatečně a uplatnil důvody, jež evidentně žádnou relevanci nemají. Tato tvrzení potom žalobce vztáhl i k rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, protože ten svým rozhodnutím nenapravil pochybení soudu okresního a rozvinul to, co tvrdí rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka, tedy že toto rozhodnutí ruší veškeré rozhodčí nálezy, ale to však dle názoru žalobce není pravda. Ohledně důkazů potom žalobce odkázal na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, kdy soud rozhodoval v téže věci, resp. ve věci stejných účastníků, a dále na vlastní napadené rozsudky. Pokud se týče vlastní úvěrové smlouvy, potom žalobce uvedl, že její neplatnost konstatována nebyla. Dovolání žalobce nepodal, a to z toho důvodu, že v případě dovolacího řízení je vyšší poplatková povinnost. Žalobce uvedl, že teprve usnesením o zastavení exekuce začíná běžet objektivní lhůta pro promlčení bezdůvodného obohacení a že tedy subjektivní promlčecí doba nemůže běžet před tím, než začal běh objektivní promlčecí lhůty.

6. Žalovaný k doplněným skutkových tvrzením žalobce a označeným důkazům potom uvedl, že nadále nesouhlasí s podanou žalobou. Je zřejmé, že žalobce nedokáže pochopit odůvodnění napadených rozsudků. Nikdo nezpochybnil, že zastavení exekuce je nutným předpokladem pro možnost zahájení řízení o vydání bezdůvodného obohacení. Nicméně zastavení exekuce nemá vliv na běh promlčecí doby, jak uvedla tituly před jménem jméno FO ve svém rozhodnutí, které potom odvolací soud potvrdil a její závěry odsouhlasil. Žalobce nadále polemizuje s odůvodněním rozsudků obou soudů a žalovaný odkázal znovu na rozhodnutí Anonymizováno soudu v Anonymizováno sp. zn. spisová značka, které je žalobci známo vzhledem k tomu, že je účastníkem daného řízení, když z uvedeného rozhodnutí vyplývá, za jakých předpokladů by soudce mohl naplnit skutkovou podstatu podezřelý výraz činu zneužití pravomoci veřejného činitele. To však žalobce v tomto řízení netvrdil. Obě rozhodnutí potom jsou řádně odůvodněna, jsou v souladu s judikaturou vyšších soudů a právní úpravou, přičemž na tuto judikaturu je v obou rozsudcích odkazováno.

7. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil, že rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka Anonymizováno soud ve adresa zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím představující částku vymoženou v exekuci na majetek povinného jméno FO na základě exekučního titulu, kterým byl nezpůsobilý Anonymizováno Anonymizováno. Soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že žalobce je aktivně legitimován k vedení daného řízení, že z úvěrové smlouvy ze dne datum a rozsudku Anonymizováno Anonymizováno ve adresa č.j. spisová značka bylo zjištěno, že v řízení o žalobě společnosti Jméno žalovaného Anonymizováno.Anonymizováno. proti žalovanému jméno FO z titulu nároků vyplývajících ze smlouvy o Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum bylo řízení pro částku částka zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Úvěrová smlouva ze dne datum nebyla shledána neplatnou. Soud dále uvedl, že v předmětné věci byla důvodem zastavení exekuce skutečnost, že titul pro exekuci od počátku nebyl materiálně a formálně vykonatelný. Zastavení exekuce je nutným předpokladem pro podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 o.z., přičemž odkázal na rozhodnutí Anonymizováno soudu ČR sp. zn. spisová značka, podle něhož nemůže být úspěšná žaloba povinného na vydání Anonymizováno Anonymizováno – vrácení plnění vymoženého v exekuci, pokud exekuce nebyla zastavena. Soud uvedl, že to však neznamená, že by promlčecí doba běžela teprve od zastavení exekuce a povinný mohl neomezeně dlouhou dobu otálet s podáním návrhu na zastavení exekuce. Je proto třeba spojovat začátek objektivní promlčecí doby s okamžikem vymožení plnění, na které nebyl dán nárok oprávněného nebo exekutora. Pro plnění vymožená za účinnosti zákona č. 40/64 Sb. by tak platila tříletá promlčecí lhůta podle ust. §

107 odst. 2 tohoto zákona a pro plnění vymožená po datum Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno dle ust. § 638 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Soud dále vysvětlil, že subjektivní promlčecí doba je vázána na okamžik, kdy se povinný dozvěděl o tom, že vzniklo bezdůvodné obohacení a kdo za něj odpovídá (§ 107 odst. 4 zákona č. 40/64 Sb.), zejména o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl (§ 619 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.). Tato subjektivní promlčecí doba by dle zákona č. 40/64 Sb. činila dva roky a podle zákona č. 89/2012 Sb. by činila 3 roky. Pojem dozvědět se však v obou případech zahrnuje poznatek o skutkových okolnostech zakládajících nárok na vrácení plnění, nikoliv však okamžik, kdy si povinný, popř. jeho právní nástupce opatřil odbornou právní poradu a dozvěděl se o svých nárocích. Takové informace mohl povinný získat včasnou poradou s právníkem již v době plnění závazku. Soud vyslovil přesvědčení, že nárok uplatněný žalobcem je promlčen (když se soud zabýval otázkou promlčení nároku žalobce v návaznosti na vznesenou námitku promlčení žalovaným), když nároku z bezdůvodného obohacení si povinný musel být vědom nejpozději dne datum, kdy byl soudnímu exekutorovi doručen jeho návrh na zastavení exekuce. Nejpozději od tohoto data běžela tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a uběhla dne datum. Pokud byla žaloba podána u soudu až datum, byla podána po skončení promlčecí lhůty, a proto soud žalobu zamítl.

8. Rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka Anonymizováno soud v Brně rozsudek soudu I. stupně potvrdil. V odůvodnění potom odvolací soud uvedl, že soud I. stupně vzal za prokázané, že usnesením soudního exekutora Anonymizováno úřadu adresa, tituly před jménem jméno FO, ze dne datum č.j. spisová značka byla dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavena exekuce nařízená usnesením Anonymizováno soud v adresa ze dne datum č.j. spisová značka proti povinnému jméno FO pro neplatnost exekučního titulu, a to na základě návrhu povinného na zastavení exekuce doručeného soudnímu exekutorovi dne datum. Po zastavení exekuce se žalovaný (jako žalobce) domáhal po jméno FO zaplacení (v exekuci vymáhaného) dluhu (z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum) v řízení vedeném u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka, ve kterém bylo rozsudkem vyhlášeným dne datum řízení co do částky částka zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. jméno FO dne datum postoupil pohledávku za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění z nezákonně vedeného exekučního řízení na jméno FO, který pohledávku dne datum postoupil na žalobce. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že zastavení exekuce je nutným předpokladem pro podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení z titulu vrácení plnění vymoženého v exekuci ve smyslu § 2991 o.z. a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Ke vznesené námitce promlčení ze strany žalovaného soud konstatoval, že objektivní promlčecí doba začala běžet od okamžiku vymožení plnění; u plnění vymožených do datum se řídí zákonem č. 40/64 Sb. a u plnění vymožených po datum potom zákonem č. 89/2012 Sb. Objektivní promlčecí doba činila dle § 107 odst. 2 obč. zák. 3 roky a dle § 638 odst. 1 o.z. činí promlčecí lhůta 10 roků. U obou právních úprav je subjektivní promlčecí doba vázána na okamžik, kdy se povinný dozvěděl o tom, že vzniklo bezdůvodné obohacení a kdo za něj odpovídá; dle § 107 obč. zák. činí 2 roky a dle § 629 odst. 1 o.z. 3 roky. Pro obě zákonné úpravy také platí, že pojem „dozvědět se“ zahrnuje poznatek o skutkových okolnostech zakládajících nárok na vrácení plnění, nikoliv okamžik, kdy si povinný (či jeho právní nástupce) opatřil odbornou právní poradu o svých nárocích, či okamžik zastavení exekuce. Vzhledem k tomu, že o vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení si povinný musel být vědom nejpozději dne datum, kdy byl soudnímu exekutorovi doručen jeho návrh na zastavení exekuce, začala nejpozději od tohoto data běžet subjektivní promlčecí doba, která v případě (delší) tříleté promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.s.ř. uběhla dne datum. Vzhledem k tomu, že žaloba podaná k soudu dne datum byla podána po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu obou právních úprav, soud žalobu zamítl. Žalobce v odvolání proti rozsudku I. stupně uvedl mimo jiné, že v posuzovaném případě došlo ke stavění promlčecí doby od datum do datum, kdy bylo vedeno řízení o žalobě podané žalovaným o zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru u Okresního soudu ve adresa. Nesouhlasil s názorem prvostupňového soudu, že subjektivní promlčecí doba začala běžet dříve, než objektivní promlčecí doba (před vznikem bezdůvodného obohacení) a v zamítnutí žaloby spatřoval porušení práva na ochranu majetku zaručeného v § 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a tento svůj názor rozvedl a uvedl i názor, že rozsudek soudu I. stupně není přezkoumatelný. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že odvolací námitka žalobce, že odvoláním napadený rozsudek není přezkoumatelný, není důvodná, neboť soud v odůvodnění rozsudku uvedl, čehož se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Soud také dbal na to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Jako správná odvolací soud přejal skutková zjištění soudu I. stupně učiněná z listinných důkazů, jak jsou shrnuta v odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku a pro stručnost na ně odkázal. Odvolací soud rovněž uvedl, že soud I. stupně správně ve smyslu přechodného ust. § 3028 odst. 3 o.z. posoudil právní vztah účastníků z titulu plnění vymoženého do datum, jakož i práva a povinnosti z něj vzniklé, podle dosavadních právních předpisů, tj. zejména podle zákona č. 40/64 Sb. a ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 o.z. práva a povinnosti vzniklé ode dne datum podle právních předpisů účinných od tohoto data, tj. zejména podle zákona č. 89/2012 Sb. Protože v řízení před soudem I. stupně žalovaný vznesl námitku promlčení, soud I. stupně se správně nejprve zabýval tím, zda došlo k promlčení práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, neboť obecně platí, že dovolá-li se účastník občanského soudního řízení promlčení, nemůže soud promlčené právo přiznat; žalobu v takovém případě zamítne, aniž by se zabýval skutkovým základem nároku, vede-li posouzení promlčení práva rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí o věci samé. Odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka. Odvolací soud uvedl, že vyšel ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, jež nebyla mezi účastníky sporná, že usnesení soudního exekutora Anonymizováno úřadu adresa tituly před jménem jméno FO zde uvedeným byla dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavena exekuce nařízená zde citovaným usnesením Okresního soudu v adresa proti povinnému jméno FO, pro neplatnost exekučního titulu, a to na základě návrhu povinného na zastavení exekuce, doručeného soudnímu exekutorovi dne datum. Po zastavení exekuce se žalovaný (jako žalobce) domáhal po jméno FO zaplacení dluhu z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum v řízení vedeném Anonymizováno soudem ve adresa pod sp. zn. spisová značka, ve kterém bylo řízení částečně zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Pro další úvahy odvolacího soudu byla rozhodná především ust. zák. č. 40/64 Sb., a to ust. § 451, § 107 a § 111 obč. zák. Dále odvolací soud vycházel také z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., a to ust. § 2991, § 609 věta první, § 610 odst. 1 věta první, § 619, § 621, § 629 odst. 1 a § 638. U práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je stanovena dvojí kombinovaná promlčecí lhůta, a to subjektivní, která je dvouletá (§ 107 odst. 1 obč. zák.) nebo tříletá (§ 629 odst. 1 o.z.), a objektivní tříletá, resp. desetiletá (§ 107 odst. 2 obč. zák.) či desetiletá, resp. patnáctiletá (§ 638 o.z.). Jejich počátek je stanoven odlišně; počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok na vydání Anonymizováno Anonymizováno je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. doba objektivní a v jejím rámci doba subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto dob se nárok promlčuje, i když ochuzenému ještě běží i druhá promlčecí doba. Odvolací soud odkázal na rozsudek Anonymizováno soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka. Anonymizováno Anonymizováno soudu je ustálena v závěru, že pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy se ochuzený v konkrétním případě skutečně dozví, že na jeho úkor došlo k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal, není rozhodné, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve. Zde odvolací soud odkazoval na množství rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nezáleží dále ani na tom, zda se oprávněný o svém právu nedozvěděl vlastním zaviněním, tedy, zda se (skutečně) o svém právu dozvědět mohl, anebo měl dozvědět při vynaložení potřebné péče. Vědomost oprávněného o tom, že se na jeho úkor někdo obohatil a o tom, v čí prospěch k tomuto obohacení došlo, musí být skutečná, prokázána, nikoliv jen předpokládaná. Zde odvolací soud opět odkázal na konkrétní rozsudek Anonymizováno soudu. Takovou vědomostí přitom se nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž vědomost o všech skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit odpovědnost za bezdůvodné obohacení. I zde odvolací soud odkázal na zcela konkrétní rozhodnutí nejvyššího soudu. Ohledně pohledávky z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení nemá změna v osobě věřitele vliv na běh promlčecí lhůty. Odvolací soud opět odkázal na zde uvedený konkrétní rozsudek Nejvyššího soudu. V posuzovaném případě je nesporné, že návrh povinného jméno FO na zastavení exekuce (odůvodněný neplatností exekučního titulu) byl doručen soudnímu exekutorovi dne datum. Na takto ustanoveném skutkovém základě je zřejmé, že subjektivní promlčecí lhůta začala běžet nejpozději dne datum, kdy již povinnému (právnímu předchůdci žalobce) musela být zřejmá výše částky, o kterou se jeho majetek v důsledku exekuce snížil. Posledním dnem dvouleté subjektivní promlčecí lhůty dle § 107 odst. 1 obč. zák. tak byla Anonymizováno datum a tříleté objektivní promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.z. pondělí datum. Žaloba podaná k soudu dne datum tak byla podána po skončení dvouleté (pro plnění vymožená do datum) i tříleté (pro plnění vymožená od datum) subjektivní promlčecí lhůty. Na otázku jeho promlčecí doby (lhůty) nemá vliv ani skutečnost, že oprávněný v exekučním řízení po zastavení exekuce podal k soudu žalobu na zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru, neboť jde o zcela jiný nárok, než je předmětem tohoto řízení. Na tomto základě odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

9. Soud ještě provedl důkaz rozsudek Anonymizováno soudu ve adresa ze dne datum č.j. spisová značka (č.lAnonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno spisu), z něhož zjistil, že žalovaný (tam v postavení žalobce) se domáhal uložení povinnosti žalovanému jméno FO zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z úvěru ve výši 26,64 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše jako nároků vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum mezi žalovaným jméno FO a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba. V žalobě bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce podal dne datum žalobu ke Společnosti pro rozhodčí řízení a.s., která dne datum vydala Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, který nabyl právní moci dne datum. K vymožení tohoto nároku podal žalobce datum exekuční návrh k soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO vedený pod sp. zn. spisová značka. Exekuční řízení bylo pro formální nevykonatelnost exekučního titulu zastaveno usnesením soudního exekutora č.j. spisová značka ze dne datum. Žalovaný jméno FO vznesl námitku promlčení nároku, neboť pohledávka žalobce byla splatná dne datum. Uvedl dále, že exekuční řízení proti němu bylo vedeno na základě neplatné rozhodčí doložky a žalobce se v exekučním řízení bezdůvodně obohatil. Žalobce v průběhu řízení vzal žalobu co do částky kapitalizovaného úroku ve výši částka zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Soud po provedeném a zde uvedeném dokazování došel k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Námitku promlčení vznesenou žalovaným neshledal důvodnou. Nedůvodnost žaloby soud potom shledal v tom, že žalovaný nároky vyplývající ze smlouvy splnil. I když už probíhalo exekuční řízení, tak žalobce stále dopočítával úroky z úvěru, sankční úroky a úroky z prodlení, ačkoliv dle názoru soudu se tyto měly snižovat právě v návaznosti na probíhající úhrady, které měly být přednostně započítávány na jistinu, která se tak nesnižovala v důsledku malých úhrad a úroky neustále narůstaly. Žalobce dle soudu si musel být vědom neplatnosti Anonymizováno Anonymizováno a bylo hlavně na něm, aby podal návrh na zastavení exekuce. Exekuce byla zastavena až na návrh žalovaného.

10. Soud ještě provedl důkaz usnesením soudního exekutora tituly před jménem adresa, ze dne datum, č.j. spisová značka (č.l. AnonymizovánoAnonymizováno6AnonymizovánoAnonymizováno). Soud z tohoto rozhodnutí zjistil, že soudní exekutor tituly před jménem jméno FO exekuci ve prospěch oprávněného Jméno žalovaného Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO, vedenou na majetek povinného jméno FO, narozeného datum, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši částka s příslušenstvím nařízenou usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum č.j. spisová značka podle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavil. Soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO nebyla přiznána úhrada dalších nákladů exekuce s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soudního exekutora vyplývá, že dne datum mu byl doručen návrh povinného na zastavení exekuce, oprávněný se zastavením exekuce souhlasil, a proto soudní exekutor exekuci zastavil s odkazem na ust. § 55 a násl. exekučního řádu.

11. Dle ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku podezřelý výraz činu soudce nebo přísedícího.

12. Dle ust. § 234 odst. 4 o.s.ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává o důvodu zmatečnosti dozvěděl.

13. Dle ust. § 329 odst. 1 podezřelý výraz zákoníku úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok a ž pět let nebo zákazem činnosti.

14. Dle ust. § 127 odst. 1 písm. a) podezřelý výraz zákoníku je úřední osobou soudce.

15. Dle usnesení Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum sp. zn. spisová značka jestliže k pravomocnému odsouzení soudce nebo přísedícího nedošlo, jedná se – bez ohledu na to, zda podezřelý výraz stíhání soudce nebo přísedícího je nepřípustné, nebo že se činem soudce (přísedícího) orgány činné v podezřelý výraz řízení vůbec nezabývaly – o zmatečnost ve smyslu ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř., jestliže jednání soudce nebo přísedícího je protiprávním činem, který podezřelý výraz zákon označuje za podezřelý výraz a který vykazuje znaky uvedené v takém zákoně (a jde tedy ve smyslu ust. § 13 odst. 1 podezřelý výraz zákoníku o podezřelý výraz čin), a jestliže v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení.

16. Soud ve věci provedl navržené důkazy a po jejich Anonymizováno soudu v Brně byl žalobci doručen dne datum. Žaloba pro zmatečnost potom byla podána dne datum, tj. ve lhůtě 3 měsíců. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka, subjektivní tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost určená v ust. § 234 odst. 3 o.s.ř. počíná běžet v okamžiku, kdy se účastník, který žalobu podává, dověděl (získal vědomost) o tom, že zde jsou takové skutkové okolnosti, které zakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudu nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené Anonymizováno nebo se na jeho vydání podílel, nejdříve však dnem, kdy bylo tomuto účastníku doručeno rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje. V dané věci dnem doručení rozsudku Anonymizováno soudu v Anonymizováno ze dne datum č.j. spisová značka žalobci, tj. datum, byl dnem, kdy se žalobce dozvěděl (získal vědomost) o důvodu zmatečnosti, tedy že se tituly před jménem jméno FO a soudci odvolacího soudu měli dopustit podezřelý výraz činu, který měl spočívat v jejich úmyslném poškození žalobce, když spojili nesmyslně běh promlčecí doby s podáním návrhu na zastavení exekuce, kdy tituly před jménem jméno FO sama nerespektovala rozhodnutí ve stejné věci, tj. rozsudek spisová značka a judikaturu NS, na kterou sama odkázala a stejného podezřelý výraz činu se měli dopustit i soudci odvolacího soudu, neboť rozhodnutí tituly před jménem jméno FO potvrdili. Nicméně sama žaloba pro zmatečnost podle názoru soudu již důvodná není. Aby se jednalo o podezřelý výraz čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 podezřelý výraz zákoníku, na který žalobce zcela obecně v žalobě pro zmatečnost odkazuje, musely by být kumulativně splněny následující znaky: a) soudce by musel jednat v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, a b) soudce by buď vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu nebo by překročil svoji pravomoc nebo by nesplnil povinnost vyplývající z jeho pravomoci.

17. Ve vztahu ke znaku shora uvedenému pod písm. a) žalobce ničeho netvrdil a ani z provedených důkazů neplyne, že by rozhodující soudkyně Okresního soudu ve adresa tituly před jménem jméno FO či soudci Anonymizováno soudu v Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jednali s úmyslem způsobit jinému škodu/újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. V řízení tedy nebylo prokázáno naplnění znaku skutkové podstaty podezřelý výraz činu zneužití pravomoci úřední osoby shora uvedeného pod písm. a) a již jen tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby pro zmatečnost.

18. Z provedeného dokazování nicméně neplyne ani naplnění znaku skutkové podstaty podezřelý výraz činu zneužití pravomoci úřední osoby shora uvedeného pod písm. b), tedy zneužití pravomoci rozhodujícím soudcem. Soud se ztotožňuje se žalobcem, že za zneužití pravomoci by bylo možnost považovat zcela svévolné rozhodnutí soudce, tj. např. rozhodnutí v extrémním rozporu s právní úpravou či rozhodnutí v extrémním rozporu s dlouhodobě ustálenou a známou judikaturou, aniž by toto bylo jakkoli odůvodněno, popř. rozhodnutí, které by nebylo vůbec či zcela nedostatečně odůvodněno. Navíc by se nicméně muselo jednat o naprosto extrémní případ pochybení soudce v rámci jeho rozhodovací činnosti. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Anonymizováno soudu Anonymizováno sp. zn. spisová značka (Anonymizováno). Pravomocné rozhodnutí soudu je postiženo zmatečností dle ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. nejen tehdy, jestliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku podezřelý výraz činu, za nějž byl soudce nebo přísedící pravomocně odsouzen, ale i v případě, že jednání soudce nebo přísedícího, ačkoliv nebyl pravomocně odsouzen za podezřelý výraz čin a ani proti němu nebylo zahájeno podezřelý výraz stíhání, představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v podezřelý výraz zákoně (a jde tedy ve smyslu ust. § 3 odst. 1 podezřelý výraz zákona o podezřelý výraz čin) a že v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení. Obdobně judikoval Nejvyšší soud i v rozhodnutí ze dne datum sp. zn. spisová značka. Z uvedeného je jednoznačně zřejmé, jakého jednání by se musel soudce, tedy tituly před jménem jméno FO i soudci odvolacího soudu dopustit, aby byl naplněn zmatečný důvod podle ust. § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř. Žalobce potom nic takového ani zdaleka netvrdil. Pokud tvrdil skutečnosti, ve kterých spatřuje naplnění podezřelý výraz činu ze strany tituly před jménem jméno FO a soudců odvolacího soudu tak, jak je soud uvedl shora (viz tvrzení účastníků uvedené při jednání dne datum), potom se jedná o jeho polemiku s důvody, proč soudci o jeho žalobě rozhodli tak, jak rozhodli, tedy jedná se o polemiku s odůvodněním napadených rozsudků. Žalobce netvrdil, jaké znaky podezřelý výraz činu měli soudci svým rozhodnutím naplnit a jak jejich pravomocné (dle názoru soudu naprosto souladné rozhodnutí s judikaturou) představuje pro společnost nebezpečný čin.

19. V projednávané věci se však o takovýto případ nejedná. Oba rozsudky tedy jak soudu prvního stupně, tak i soudu odvolacího, nelze v žádném případě označit za svévolná rozhodnutí. Oba napadené rozsudky jsou řádně a kvalitně odůvodněny, jsou vydány v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, na niž odkazovaly.

20. Žalobce podle názoru soudu podanou žalobou pro zmatečnost, kterou podal proto, že z hlediska jeho poplatkové povinnosti byla levnější než dovolání, po celou dobu polemizuje se závěry (odůvodněním) pravomocných rozsudků obou soudů a k tomu žaloba pro zmatečnost v žádném případě neslouží. Taková žaloba jako mimořádný opravný prostředek slouží k nápravě procesních vad (viz ust. § 229 o.s.ř.) a nikoliv k tomu, aby účastník polemizoval s právním názorem soudu s tím, že se rozhodující soudci měli dopustit podezřelý výraz činu, protože rozhodli jinak, než by podle žalobce rozhodnuto mělo být. Není chybou ani vinou rozhodujících soudců, že žalobce má obtíže rozlišovat objektivní a subjektivní lhůtu pro běh promlčecí doby, když se jedná o dva naprosto odlišné právní instituty, že zaměňuje řízení ve věci řízení o plnění ze smlouvy (viz řízení Anonymizováno soudu ve adresa sp. zn. spisová značka) a řízení o plnění z bezdůvodného obohacení (řízení Anonymizováno soudu ve adresa sp. zn. spisová značka), když se opět jedná o dva zcela odlišné právní nároky, a to i přes to, že zejména v rozsudku odvolacího soudu bylo toto vše řádně, jasně a pochopitelně vysvětleno i s odkazy na přiléhavou Anonymizováno soudu.

21. Závěrem tedy soudu znovu konstatuje, že oba napadené pravomocné rozsudky považuje za řádně odůvodněné v souladu s požadavky, zejména ust. § 157 odst. 2 o.s.ř., jakož i judikatury soudů vyššího stupně. V žádném případě soud neshledal, že by se rozhodující soudci měli dopustit nějakého, žalobcem ani konkrétně netvrzeného, podezřelý výraz činu, třeba právě např. shora citovaného podezřelý výraz činu zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 odst. 1 podezřelý výraz zákoníku. Proto soud žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem dne datum jako zcela nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení potom soud rozhodl za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který věci úspěch neměl. V dané věci byl žalovaný, kdo byl ve sporu zcela úspěšný. Žalovaný byl v tomto řízení zastoupen advokátem. Náklady řízení žalovaného tak tvoří odměna advokáta ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka z puncta částka dle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 a 14 cit. vyhl. v celkové výši částka, tj. 3x režijní paušál po částka za 3 úkony právní služby (2x vyjádření žalovaného ve věci samé dne datum a datum a účast při jednání soudu dne datum), náhrada za ztrátu na čase za 6 půlhodin po částka a náhrada cestovních nákladů z Anonymizováno do sídla soudu a zpět v celkové délce AnonymizovánoAnonymizovánokm motorovým vozidlem tov. zn. jméno FO, reg. zn. SPZ, s kombinovanou spotřebou 4,1 l nafty/100 km, při ceně PHM částka/l a opotřebení vozidla částka/km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. ve výši částka a 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši částka. Náklady řízení žalovaného tak celkem činí částku částka a k úhradě této částky soud také žalobce zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Brně se sídlem Rooseveltova 16, Brno.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.