I.ÚS 790/04

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze "č.j. 6 To 52/2004 a č.j. 6 To 53/2004" a proti rozhodnutí Městského soudu v Praze "č.j. 1 T 7/02" (vše bez bližšího označení), takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Ústavnímu soudu byla dne 22. 12. 2004 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů.

Ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady, může se jím zabývat také věcně.

Ústavní stížnost neměla všechny náležitosti ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§§ 30 odst. 1 a 31 odst. 2 cit. zákona).

Dne 5. ledna 2005 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad této stížnosti s poučením, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud neodstraní vady ve lhůtě 20 dnů od doručení této výzvy.

Stěžovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2005 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Vojen Güttler v.r. ⟪LB:lb_002⟫ soudce zpravodaj