I.ÚS 580/06

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. II. ÚS 222/06, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Ústavní soud obdržel podání stěžovatele, jímž napadl shora označené rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že se jím cítí dotčen na svých základních právech. Po Ústavním soudu žádá vydání nálezu, kterým by označené usnesení zrušil.

Označeným usnesením Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako nepřípustnou stěžovatelovu ústavní stížnost, směřující proti usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 1. 2005, sp. zn. II. ÚS 560/05.

Stěžovatel je toho názoru, že podle stávající právní úpravy je rozhodnutí Ústavního soudu rovněž napadnutelné ústavní stížností, tak jako kterékoliv jiné rozhodnutí soudu či jiného orgánu veřejné moci a Ústavní soud nemůže odmítnout takovou stížnost přezkoumat. Již v usnesení ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. II. ÚS 222/06, napadeném touto ústavní stížností, bylo stěžovateli srozumitelně a podrobně vysvětleno, z jakých důvodů není možné ústavní stížnost napadnout odvoláním příp. jakýmkoli jiným opravným prostředkem. Nad rámec argumentace obsažené v uvedeném usnesení a stěžovateli dostatečně známé je nadbytečné cokoli dodávat.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci, Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2006 František Duchoň soudce Ústavního soudu