I.ÚS 182/22

Ústavní soud rozhodl o návrhu Marie Radoňové, na zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 350/2021-34 a Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 26 C 123/2021-28, takto:

Návrh se odmítá.

Navrhovatelka podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 1. 2022 požadovala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Návrh na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Stěžovatelka v minulosti podala již více jak 30 ústavních stížností a není tak pochyb o tom, že jejich náležitostí je si dobře vědoma.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o náležitostech ústavní stížnosti dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Z toho důvodu Ústavní soud předmětný návrh bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2022 ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. ⟪LB:lb_002⟫ soudce zpravodaj