I.ÚS 643/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. prosince 2021 č. j. 26 Co 293/2021-326 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. prosince 2021 č. j. 26 Co 294/2021-253, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti CASPER CONSULTING a. s., sídlem náměstí Borise Němcova 510/3, Praha 6 - Bubeneč, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatelky trpí vadami. Stěžovatelka při podání ústavní stížnosti nebyla a ani nyní není řádně zastoupena advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom platí, že fyzické a právnické osoby musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 téhož zákona musí být v plné moci k zastupování výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Ústavní stížnost stěžovatelky nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

2. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na něj opakovaně obrací s návrhy trpícími stejnými vadami. Na nedostatky byla stěžovatelka opakovaně náležitě upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatelka byla poučena o náležitostech uvedených sub 3 např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 2036/14, sp. zn. I. ÚS 3258/14, sp. zn. IV. ÚS 3306/14, sp. zn. III. ÚS 1555/15, sp. zn. II. ÚS 1921/15, sp. zn. I. ÚS 2102/15 a sp. zn. IV. ÚS 2702/15 . Navzdory uvedenému nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byla Ústavním soudem mnohokrát poučena.

4. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako v mnoha dalších věcech stěžovatelky u Ústavního soudu (srov. např. usnesení ze dne 13. 4. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1137/18, ze dne 8. 4. 2019 sp. zn. III. ÚS 923/19, ze dne 20. 7. 2020 sp. zn. II. ÚS 1841/20 či ze dne 8. 11. 2021 sp. zn. II. ÚS 2835/21; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2022 ⟪LB:lb_001⟫ Pavel Šámal v. r. ⟪LB:lb_002⟫ soudce zpravodaj