IV.ÚS 3168/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Zbyňka Hrdiny, zastoupeného JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem, sídlem Na Poříčí 1041/12, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2021 č. j. 2 Afs 330/2019-28 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2019 č. j. 14 Af 48/2018-62, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Odvolacího finančního ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele napadeným rozsudkem. Nejvyšší správní soud potvrdil, že 1) vedlejší účastník pochybil, nevypořádal-li odvolací námitku stěžovatele, a současně 2) že však nejde o vadu, která vede k nezákonnosti rozhodnutí vedlejšího účastníka. Předpokladem pro postup podle § 36 daňového řádu je existence lhůty stanovené správcem daně. Žádost o posečkání stěžovatele přitom byla zamítnuta a neexistuje lhůta, která by mohla být prodloužena. Výslovné vypořádání námitky vedlejším účastníkem by proto nemělo žádný vliv na správnost žalobou napadeného rozhodnutí. Rozhodné je, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno, což v kasační stížnosti nerozporuje.

II. Argumentace stěžovatele

1. Stěžovatel tvrdí, že při posečkání daně se prodlužuje doba vykonatelnosti rozhodnutí; tj. stanovená lhůta k plnění daňové povinnosti. Žádost o posečkání je proto žádostí o prodloužení (již stanovené) lhůty vykonatelnosti rozhodnutí správce daně, a ve věci se uplatní fikce rozhodnutí podle § 36 odst. 3 daňového řádu. Správce daně proto měl bez dalšího žádosti stěžovatele o posečkání vyhovět po uplynutí lhůty podle § 156 odst. 2 daňového řádu, a nevypořádání odvolací námitky stěžovatele proto je vadou, která má za následek nezákonnost rozhodnutí vedlejšího účastníka.

III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

1. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva, resp. žádné další k dispozici neměl (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

1. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), a protože ze shora uvedených důvodů neshledal namítané porušení základních práv či svobod stěžovatele (viz sub 1.), dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

2. Ve věci nelze eventuálně uvažovat ani o uplatnění interpretačního pravidla in dubio pro libertate, k jehož uplatnění je prostor mimo jiným tehdy, nabízí-li se více srovnatelně přesvědčivých výkladových alternativ právního předpisu (viz bod 12. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2020 sp. zn. IV. ÚS 563/20 či bod 23. usnesení ze dne 18. 11. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2887/20; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Již městský soud však zdůraznil, že institut posečkání nespočívá toliko v určení času, nýbrž případně i v rozložení úhrady daně na splátky či určení dalších podmínek; již z tohoto důvodu nelze o srovnání s rozhodnutím o prodloužení lhůty uvažovat. Na uvedené úvahy však stěžovatel nijak nereaguje a jeho argumentaci proto nelze považovat za srovnatelně přesvědčivou.

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2022 ⟪LB:lb_001⟫ Josef Fiala v. r. ⟪LB:lb_002⟫ předseda senátu