III.ÚS 2482/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2025 č. j. 1 Nc 2251/2025-386, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a spolku Anděl na cestě, z. s., sídlem Holečkova 103/31, Praha 5, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stěžovatel napadá v záhlaví označené rozhodnutí, aniž by vůbec navrhl jeho zrušení či specifikoval, v čem spatřuje zásah do svých ústavně zaručených práv.

2. Svou ústavní stížnost stěžovatel doplnil podáním ze dne 4. 9. 2025, kde pouze přiložil napadené rozhodnutí a vysvětlil, proč není nezbytné zastoupení advokátem. Stěžovatel připouští, že svou ústavní stížnost nedoplnil, zavázal se doplnit ji do třech dnů. Dne 18. 9. 2025 požádal o další lhůtu 3 dnů k doplnění ústavní stížnosti.

3. K dnešnímu dni ústavní stížnost doplněna nebyla. Ústavní stížnost stěžovatele přitom nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou obsahových nedostatků (viz § 34 zákona o Ústavním soudu). Návrh musí mimo jiné obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

4. Stěžovatel je sám advokátem, tedy právním profesionálem, a opakovaně byl poučován o náležitostech ústavní stížnosti, které opakovaně nerespektuje. V takové situaci je další vyzývání stěžovatele postupem neefektivním a Ústavní soud k němu nepřistoupil. Stejně Ústavní soud rozhodoval o řadě stěžovatelových stížností, např. v usneseních sp. zn. III. ÚS 1035/25; II. ÚS 616/25; I. ÚS 398/25; I. ÚS 1788/25 nebo

II. ÚS 2340/25, na jejichž odůvodnění zcela odkazuje.

5. Tyto závěry jsou přitom použitelné tím spíše na rozhodnutí o odmítnutí námitek podjatosti. Samotné rozhodnutí o nepodjatosti soudce není způsobilé se jakkoliv negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta mohla být negativně zasažena teprve meritorním rozhodnutím. Stěžovatel se může domáhat ochrany před zásahy do svých ústavně zaručených práv při přezkumu rozhodnutí ve věci samé. Ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím o nepodjatosti soudce je proto i předčasná. Žádné výjimečně okolnosti (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23, bod 27) nebo výjimky v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu naplněny nejsou.

6. Ústavní soud ze všech uvedených důvodů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, když navrhovatel neodstranil vady podání [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] a jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 23. září 2025 ⟪LB:lb_001⟫ Milan Hulmák v. r. ⟪LB:lb_002⟫ soudce zpravodaj