IV.ÚS 2065/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky České průmyslové zdravotní pojišťovny, sídlem Jeremenkova 161/11, Ostrava, zastoupené Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. dubna 2026 č. j. 71 Co 227/2025-196 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. listopadu 2024 č. j. 32 C 518/2023-144, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Miloše Majnera, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Ústavní soud se ústavní stížností kvůli zásadě subsidiarity ústavní stížnosti nemůže věcně zabývat. Tato zásada má totiž dvě stránky - stránku formální a materiální. Nestačí jen formálně vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky ochrany, které stěžovatelům zákon přiznává (tzv. formální stránka); věc musí být pro orgány veřejné moci též definitivně uzavřena, což znamená, že již nemají žádnou možnost, jak napravit neústavnost (tzv. materiální stránka). Až tehdy může Ústavní soud případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod stěžovatelů [srov. stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (č. 57/2023 Sb.), body 23 až 25]. Jinými slovy, Ústavní soud v zásadě nemůže zasahovat do probíhajícího soudního řízení a rozhodnout dříve, než tak učiní obecný soud. Probíhá-li tedy souběžně s řízením o ústavní stížnosti jiné soudní řízení (třebas řízení o dovolání), musí se zdržet věcného posouzení ústavní stížnosti.

V nynější věci podal vedlejší účastník dne 7. 7. 2026 proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání, což Ústavní soud dne 27. 7. 2026 zjistil telefonickým dotazem na Okresní soud v Ostravě. Věc proto není pro obecné soudy definitivně uzavřena, neboť ve věci souběžně probíhá jiné soudní řízení, tj. řízení o dovolání. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

Ústavní soud tím stěžovatelce ale nezavírá dveře k budoucímu ústavnímu přezkumu. Stěžovatelka se může na Ústavní soud obrátit poté, co obecné soudy ve věci rozhodnou s konečnou platností. Zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti bude zachována; o nynějším usnesení by se však měla stěžovatelka v (případné) nové ústavní stížnosti zmínit.

Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. července 2026 Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj