IV.ÚS 43/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Štarmana, zastoupeného Mgr. Davidem Petrem, LL.M., advokátem, sídlem Pískařská 2075/7, Praha 4, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. října 2025 č. j. 64 EXE 1946/2025-45, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, a Bytového družstva X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Stěžovatel je povinným v exekučním řízení, vedlejší účastník je oprávněným. Soudní exekutorka v průběhu exekučního řízení vydala příkaz k úhradě nákladů exekuce, načež jí stěžovatel zaslal podání označené jako "Námitky proti příkazu". O tomto podání rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným usnesením tak, že námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce zamítl.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti argumentuje, že se orgány veřejné moci dopustily přepjatého formalismu při posuzování jeho podání. Své podání stěžovatel označil jako "Námitky proti příkazu", toto podání ale obsahovalo též návrh na zastavení exekuce podle § 55 exekučního řádu. Toto podání mělo být posouzeno podle svého obsahu nejen jako námitky proti příkazu, ale též jako návrh na zastavení exekuce. O tomto návrhu bylo třeba rozhodnout a soudní exekutorka a exekuční soud jeho ignorováním neústavně odepřely stěžovateli spravedlnost.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Stěžovatel má pravdu, že procesní úkony je třeba posuzovat podle jejich obsahu, nikoli jen podle jejich označení. V této věci nicméně exekuční soud v tomto ohledu nijak nepochybil, neboť posoudil podání stěžovatele v souladu s ústavními požadavky. Stěžovatelovy argumenty se zjevně míjí s průběhem exekučního řízení. Stěžovatel ve svém podání mj. opakoval námitky již uplatněné v předchozích podáních, které měly založit důvody pro zastavení exekuce. Ústavní soud zjistil, že exekuční soud tyto návrhy nepominul, o všech těchto námitkách rozhodl samostatným usnesením ze dne 8. 12. 2025 č. j. 64 EXE 1946/2025-58, kterým zamítl stěžovatelův návrh na zastavení exekuce. K odvolání stěžovatele následně Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2026 č. j. 69 Co 53/2026-84 usnesení obvodního soudu potvrdil. Proti oběma usnesením brojil stěžovatel ústavní stížností, o níž Ústavní soud nyní vede řízení pod sp. zn. III. ÚS 1607/26 . Na tom, že exekuční soud rozhodl o jednotlivých návrzích stěžovatele samostatnými usneseními, není nic neústavního.

5. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. července 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu