IV.ÚS 783/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Michalem Říhou, advokátem, sídlem Londýnská 608/52, Praha 2 -Vinohrady, proti vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. března 2026 č. j. 1 VZT 483/2022 - 115 a Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 12. prosince 2025 č. j. 1 KZV 73/2021-1265 a proti postupu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, v řízení sp. zn. KRPA-34362-2670/TČ-2018-001292, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Městského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Usnesením ze dne 13. 6. 2019 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti, které bylo následně usnesením ze dne 23. 3. 2021 rozšířeno pro podezření ze spáchání zločinů výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem, účasti na organizované zločinecké skupině a přečinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty. Stěžovatel setrvale namítá, že v přípravném řízení dochází k průtahům. V této souvislosti se již v roce 2022 neúspěšně obrátil na dozorové a dohledové státní zastupitelství.

2. Stěžovatel se obrátil na Městské státní zastupitelství v Praze s žádostí o přezkum postupu policejního orgánu. Ve vyrozumění ze dne 12. 12. 2025 státní zástupkyně městského státního zastupitelství uvedla, že délka přípravného řízení odpovídá mimořádné složitosti věci, v níž je stíháno šest osob pro dlouhodobou trestnou činnost s mezinárodním přesahem a spis k lednu 2025 čítal přes 25 tis. stran v 70 svazcích. Přestože byla lhůta ke skončení vyšetřování stanovena do 10. 6. 2025, byla státní zástupkyně v dubnu 2025 informována o možnosti brzkého vyřízení právní pomoci vyžádané v Hongkongu, která mohla přispět k objasnění toků finančních prostředků z trestné činnosti. Proto státní zástupkyně vyčkala na její vyřízení (začátkem prosince 2025) a mezitím provedla prověrku věci a uložila policejnímu orgánu pokyny k doplnění vyšetřování. Státní zástupkyně dále odmítla výtky, že se policie soustřeďuje výlučně na zpracovávání obsáhlých záznamů o vyhodnocení důkazů. Tato činnost odpovídá rozsahu a povaze shromážděných důkazů a je nezbytnou součástí přípravného řízení. Státní zástupkyně se ani neztotožnila s námitkami, že policie neprovádí žádné procesní úkony za účasti obhájců. S ohledem na povahu trestné činnosti spočívá dokazování především v listinných důkazech, resp. získávání informací od bankovních institucí, přibírání znalců či vyžádání mezinárodní právní pomoci, které zpravidla nepředstavují vyšetřovací úkony ve smyslu § 165 odst. 2 trestního řádu, jichž je obhájce oprávněn se účastnit. Nedůvodné jsou i námitky proti pořizování úředních záznamů o podání vysvětlení, neboť to je v souladu s § 158 odst. 6 trestního řádu. Nepřisvědčila ani tvrzení, že délku řízení ovlivnil postup orgánů v extradičním řízení o vydání jednoho z obviněných ze zahraničí, neboť souběžně probíhalo vyhodnocování důkazů.

3. Poté stěžovatel požádal o výkon dohledu Vrchní státní zastupitelství v Praze, které ve vyrozumění ze dne 9. 3. 2026 sdělilo, že v postupu dozorového státního zástupce neshledalo žádné pochybení. Vyšetřování je průběžně doplňováno, v lednu 2026 byla mimo jiné policií vyhodnocena i doručená právní pomoc z Hongkongu.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud uložil policejnímu orgánu i městskému státnímu zastupitelství zamezit dalším průtahům v přípravném řízení. S odkazem na kritéria vymezená judikaturou Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva namítá, že trestní stíhání trvající již více než šest let překročilo přiměřenou délku přípravného řízení, kterou nelze ospravedlnit složitostí věci, ani jednáním stěžovatele, jenž opakovaně na průtahy upozorňoval. Trestní stíhání negativně ovlivňuje kvalitu života stěžovatele i jeho rodiny. V další části ústavní stížnosti pak opakuje námitky uplatněné již v podnětech k výkonu dozoru a dohledu státního zastupitelství. Za rozporný označuje rovněž postup po prostudování spisu začátkem roku 2025, kdy byly jeho návrhy na doplnění dokazování odmítnuty jako nadbytečné, avšak současně bylo vyčkáváno na vyřízení mezinárodní právní pomoci z Hongkongu, jejíž výsledky měly význam pro objasnění části trestné činnosti. Zdůrazňuje, že právní pomoc byla vyřízena až téměř osm let po jejím vyžádání, a odkazuje na judikaturu ESLP, podle níž nelze průtahy odůvodňovat neúměrně dlouhým vyčkáváním na odpověď zahraničních orgánů.

5. Ústavní soud předně uvádí, že není dalším nadřízeným dozorovým orgánem v systému státního zastupitelství ani "superrevizní" instancí přezkoumávající zákonnost postupu policie v přípravném řízení (srov. nález ze dne 3. 9. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2582/24, bod 42). Smyslem řízení před Ústavním soudem je posoudit, zda napadeným postupem orgánů činných v trestním řízení došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele; nikoli přezkoumávat každou případnou nesprávnost v jejich postupu, která sama o sobě nemusí zakládat neústavnost.

6. Samotná délka přípravného řízení není bez dalšího určující pro závěr o neústavnosti postupu orgánů činných v trestním řízení. I kdyby se délka trestního řízení na první pohled jevila jako dlouhá, ještě to neznamená, že nepřiměřenost délky založí neústavnost (k tomu obecně nález ze dne 22. 5. 2024 sp. zn. IV. ÚS 30/24, bod 48 a násl.). Nelze ani přehlédnout, že trestní stíhání bylo proti stěžovateli v roce 2019 zahájeno pouze pro část stíhané trestné činnosti a k významnému rozšíření obvinění došlo až v roce 2021. Současně je třeba vzít v úvahu složitost věci. Dozorová státní zástupkyně ve vyrozumění uvedla, že věc se týká rozsáhlé trestné činnosti páchané po řadu let v organizované zločinecké skupině, v níž je stíháno celkem šest spoluobviněných osob. Figurují v ní desítky právnických osob, včetně zahraničních, a byly při ní využívány desítky bankovních účtů vedených v zahraničí. Nejen rozsah a způsob páchání trestné činnosti, ale též její významný mezinárodní rozměr, který se promítá do náročnosti získávání a vyhodnocování důkazů, nepochybně ovlivnily délku a složitost přípravného řízení. Složitost věci je jedním ze stěžejních kritérií, která je třeba zohlednit při posuzování přiměřenosti délky řízení; ostatně i stěžovatel na toto kritérium v ústavní stížnosti odkazuje.

7. Ústavní soud nezpochybňuje, že ani značná složitost věci nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti postupovat bez zbytečných průtahů. Stěžovatelova argumentace však nesvědčí o tom, že by tu došlo k takové nečinnosti či prodlevám, které by bylo možné označit za neústavní. Většina jeho výhrad byla již předmětem podrobného přezkumu dozorové státní zástupkyně a následně i dohledové státní zástupkyně, obě se s těmito výhradami přesvědčivě vypořádaly. Dozorová státní zástupkyně námitky podrobně posoudila v kontextu průběhu přípravného řízení a objasnila, proč stěžovatelem vytýkané skutečnosti buď sledovaly legitimní procesní účel, nebo neměly na délku řízení podstatný dopad. Ústavní soud nepovažuje za potřebné tuto argumentaci opakovat. Stěžovatel na ni v ústavní stížnosti nijak přesvědčivě nereaguje.

8. Nic neústavního není ani na postupu orgánů činných v trestním řízení po prostudování spisu stěžovatelem počátkem roku 2025. Dozorová státní zástupkyně byla totiž informována o reálné možnosti brzkého vyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc v Hongkongu, jejíž výsledky mohly přispět k objasnění toků finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti, a tedy mít význam pro skutkové závěry ve věci. Za těchto okolností nelze považovat její rozhodnutí vyčkat na vyřízení žádosti za neodůvodněné. Nešlo o situaci, kdy by orgány činné v trestním řízení po dlouhou dobu pouze pasivně vyčkávaly na odpověď zahraničních orgánů. Naopak, po obdržení informace o očekávaném brzkém vyřízení dožádání vyhodnotily jeho možný důkazní přínos, žádost v potřebném rozsahu doplnily a současně činily další úkony směřující k dokončení vyšetřování (prověrku věci a doplnění vyšetřování). S odkazem stěžovatele na rozsudek ESLP ze dne 13. 3. 2025, Krátký proti Slovensku, č. 59217/21, se již podrobně vypořádala dozorová státní zástupkyně (s. 5 vyrozumění).

9. Ačkoli přípravné řízení v posuzované věci trvá delší dobu, nelze jeho délku za daných okolností přičítat neodůvodněné nečinnosti či neústavním průtahům na straně orgánů činných v trestním řízení. Ústavní soud si je vědom dopadů, které může dlouhodobě vedené trestní řízení na stěžovatele mít. Negativní důsledky plynoucí z délky řízení mohou být zohledněny v dalších stadiích trestního řízení, zejména při úvahách o druhu a výměře trestu, skončí-li řízení rozhodnutím o vině a trestu (§ 39 odst. 3 trestního zákoníku), případně mohou být kompenzovány prostředky mimo rámec trestního řízení.

10. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. července 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu