VSPH 7 Cmo 116/2018-65

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenka Broučkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: a) Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatele A ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno navrhovatele B, narozená Datum narození navrhovatele B ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa navrhovatele B ⟪LB:lb_005⟫ zastoupeni advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_007⟫ za účasti: 1. Anonymizováno, identifikační číslo IČO ⟪LB:lb_008⟫ posledně sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ 2. fyzická osoba, narozená Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, obnovení likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2018 č.j. 74 Cm 64/2017-38,

I. Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 4.10.2017 se navrhovatelé domáhali zrušení výmazu společnosti právnická osoba, posledně sídlem adresa, identifikační číslo IČO (dále jen „Společnost“) z obchodního rejstříku. Uvedli, že jsou věřitelé Společnosti z titulu dlužné mzdy a nákladů soudního řízení. Pohledávka navrhovatele a) činí 276 400 Kč, pohledávka navrhovatelky b) 297 828 Kč. Společnost byla dne 16.5.2017 vymazána podle § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“), přestože prohlášení likvidátorky Společnosti tituly před jménem Anonymizováno neobsahuje prohlášení o tom, že bezúspěšně prověřila možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby. Nesprávným rozhodnutím rejstříkového soudu o výmazu Společnosti z obchodního rejstříku přišli navrhovatelé o možnost vydobytí jejich řádně doložených pohledávek, které do likvidace přihlásili. V důsledku právně vadného výmazu Společnosti z obchodního rejstříku zanikla navrhovatelům možnost vzniku a uplatnění nároku na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených zaměstnavatelem podle zákona č. 118/2000 Sb., což navrhovatelé považují za zjevné porušení zájmu hodného právní ochrany podle § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze „o.z.).

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh zamítl a ve výroku II. rozhodl, že další účastníci řízení nemají vůči navrhovatelům nárok na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že prohlášení likvidátorky ze dne 31.12.2016 připojené k návrhu na výmaz Společnosti obsahuje všechny náležitosti podle § 82 odst. 1 o.z. O výmazu Společnosti bylo soudem rozhodnuto v době, kdy nebylo zahájeno insolvenční řízení a rejstříkový soud nepochybil, když po splnění všech zákonných podmínek o výmazu rozhodl. Insolvenční řízení ve věci Společnosti bylo zahájeno v době mezi vydáním usnesení o výmazu Společnosti z obchodního rejstříku a nabytím právní moci tohoto usnesení. Zahájené insolvenční řízení není překážkou pro výmaz z obchodního rejstříku podle § 82 odst. 2 z.v.r., neboť by takové posouzení bylo proti smyslu zákona. Nadto v době podání insolvenčního návrhu navrhovatelé věděli, že je Společnost zrušena s likvidací. Za této situace nelze dovodit zájem navrhovatelů hodný právní ochrany stanovený v § 209 odst. 1 o.z. Přestože navrhovatelům svědčí právní zájem na obnovení právnické osoby z titulu věřitelů Společnosti, nelze bez dalšího pouze po splnění formálních podmínek rozhodnout o zrušení výmazu, když následkem takového rozhodnutí nutně musí být obnovení Společnosti. Navrhovatelé řádně přihlásili pohledávky u likvidátorky Společnosti, ta nenalezla žádný majetek, ze kterého by mohly být nároky uspokojeny. Ani insolvenční řízení by s ohledem na majetkovou situaci Společnosti situaci věřitelů nezměnilo s ohledem na znění § 308 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, dle kterého „insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty“. Důvody tvrzené navrhovateli neobstojí ani podle § 209 o.z., když toto ustanovení nepřipouští obnovení právnické osoby za předpokladu, že její výmaz byl proveden v rozporu s § 82 z.v.r. Soud proto návrh zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

3. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé včasné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř.). Namítli, že postupem prvostupňového soudu došlo k nerespektování jejich zájmu hodného právní ochrany. Navrhovatelé setrvali na svém tvrzení o neoprávněnosti výmazu Společnosti z obchodního rejstříku z důvodu neúplného prohlášení likvidátorky podle § 82 odst. 1 z.v.r. Výmaz též odporuje § 82 odst. 2 z.v.r., když souběžně běželo insolvenční řízení. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že zápis o výmazu Společnosti z obchodního rejstříku zruší.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 214 odst. 3 o.s.ř.

6. Podle § 209 o. z. zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla (odst. 1). Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů (odst. 2).

7. Ustanovení § 209 odst. 1 o.z. umožňuje podat návrh na zahájení řízení toliko osobám, jimž svědčí právní zájem na zrušení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku a obnovení její likvidace. Právní zájem přitom předpokládá, že zrušení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku a obnovení její likvidace se přímo dotýká právního postavení této osoby, tj. jejích práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem nepostačuje (srov. obdobně při výkladu pojmu „právní zájem“ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, a ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněná pod čísly 74/2015 a 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Další podmínkou úspěšnosti návrhu je skutečnost, že byl zjištěn neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo se objevil jiný zájem hodný právní ochrany. Tyto rozhodné skutečnosti musí navrhovatel tvrdit a prokázat. Z ustanovení § 209 odst. 2 o.z. vyplývá, že k obnově neuspokojených pohledávek věřitelů vymazané právnické osoby dojde pouze v případě, byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku.

8. V posuzované věci navrhovatelé tvrdí, že jsou věřitelé vymazané Společnosti. Zrušení výmazu Společnosti z obchodního řízení a obnovení její likvidace se však domáhají z důvodu objevení se jiného zájmu hodného právní ochrany. Navrhovatelé netvrdí ani neprokazají, že po výmazu Společnosti z obchodního rejstříku byl zjištěn její neznámý majetek. K obnovení tvrzených pohledávek navrhovatelů vůči Společnosti však může dojít pouze v případě, že Společnost bude obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku.

9. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatelé na podaném návrhu nemají právní zájem, neboť jimi tvrzený důvod pro obnovení Společnosti (objevení se jiného zájmu hodného právní ochrany) zákon nespojuje s obnovením pohledávek věřitelů. Nedostatek právního zájmu na podaném návrhu je důvodem pro jeho zamítnutí. Soud prvního stupně proto nepochybil, když návrh zamítl, byť z jiných důvodů, než shledal odvolací soud. Věcně správný je též nákladový výrok, přestože je nesprávně odůvodněn § 23 z.ř.s., když v dané věci lze řízení zahájit pouze na návrh.

10. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Další účastnice měly v odvolacím řízení plný úspěch, náklady řízení jim však nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá žádný z jeho účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).