VSPH 7 Cmo 319/2018-75

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatele ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ za ⟪LB:lb_006⟫ účasti: právnická osoba., IČO IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta C ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_010⟫ o neplatnosti rozhodnutí přijatého mimo zasedání valné hromady účastnice dne 16. 9. 2016, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2018 č. j. 79 Cm 109/2016-49,

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2018 č. j. 79 Cm 109/2016-49 se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 746,50 Kč k rukám jejího zástupce Jméno advokáta C, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1) Žádná z emailových adres navrhovatele, na které byly emaily s návrhy rozhodnutí zaslány, nebyla navrhovatelem uvedena v seznamu společníků jako adresa určená pro rozhodování s využitím technických prostředků. Seznam společníků v podobě předloženého panem Anonymizováno ke dni rozeslání emailů, tj. ke dni 30. 8. 2016 neexistoval a jak vyplývá z rejstříkového spisu účastnice, byl tento seznam do spisu založen až 18. 10. 2016, tedy jeho existence v této podobě je prokázána až k tomuto dni.

2) Nebyla dodržena ani další z podmínek čl. 7.3. zakladatelské listiny, neboť žalobce nikdy neobdržel žádnou listinnou zásilku obsahující návrh rozhodnutí a druhý jednatel pan Anonymizováno žádným způsobem neprokázal, že by návrh rozhodnutí v listinné podobě navrhovateli zaslal. Účastnickou výpověď pana Anonymizováno a svědeckou výpověď společníka účastnice pana Anonymizováno nelze v tomto směru považovat za věrohodné, když jsou tito s navrhovatelem ve sporu. Nadto svědek Anonymizováno ve své výpovědi dosvědčil zaslání „písemného rozhodnutí o výsledcích návrhu“, nikoli vlastního návrhu.

3) K vytýkanému založení úplného znění zakladatelské listiny, které povinnost k odeslání návrhu rozhodnutí v listinné podobě neobsahuje, zdůraznil, že předmětnou pasáž o odeslání návrhu rozhodnutí v listinné podobě vynechal nevědomky neúmyslně chybou v psaní, když jinak jím založené úplné znění zakladatelské listiny je zcela totožné se zněním původní zakladatelské listiny pořízené formou notářského zápisu sepsaného dne 24. 3. 2014 pod č. j. Anonymizováno, Anonymizováno ve znění změny provedené formou notářského zápisu sepsaného dne 23. 1. 2015 notářem pod č. j. Anonymizováno.

4) Návrh nelze zamítnout proto, že proti němu nebyl podán protest. Z ust. 175 až 177 a 191 a 192 z. o. k. nelze dospět k jinému závěru, než že protest je nástrojem, jehož využití je omezeno na situace, kdy se valná hromada koná a není využitelný v situaci, kdy se rozhoduje per rollam, tj. mimo valnou hromadu.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

6. Navrhl, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že návrhu bude vyhověno.

7. K odvolání se vyjádřila účastnice, jež má za to, že soud prvního stupně rozhodl po právu s tím, že podané odvolání není důvodné. Navrhla potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správného a přiznání náhrady nákladů řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání jako takové není důvodné, byť se všemi důvody uvedenými v rozhodnutí soudu prvního stupně souhlasit nelze.

9. Zásadní v dané věci je vyjasnit, jak bylo společníky rozhodováno, tedy zda tzv. mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků (§ 167 z. o. k.) či tzv., mimo valnou hromadu per rollam (§ 175 - 177 z. o. k.). Jak účastníci řízení, tak soud prvního stupně, tak i samotná společnost tyto způsoby rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným do jisté míry nesprávně a nepřípadně směšovali. Podle § 158 odst. 2 o. z. „zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu právnické osoby i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.“ Pro společnost s ručením omezeným přímo zákon umožňuje, aby společníci vykonávají své právo podíle se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni (§ 167 odst. 1 z. o. k.). Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků nepřihlíží (§ 167 odst. 2 z. o. k.). „Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.“ Návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. (§ 175 odst. 1 a 2 z. o. k.)

10. Primárně je třeba upřesnit význam citovaných zákonných ustanovení tak, že i u společnosti s ručením omezeným platí, že společníci vždy rozhodují na valné hromadě, a nikoli mimo valnou hromadu. Rozdíl je ale v tom, že ve smyslu § 158 odst. 2 o. z. mohou rozhodovat na zasedání valné hromady nebo mimo zasedání valné hromady. Rozhodování postupem per rollam představuje rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným sice mimo zasedání valné hromady, nicméně v rámci rozhodování valné hromady coby nejvyššího orgánu společnosti (§ 44 odst. 1 z. o. k.). Zákon ovšem toto rozhodování mimo zasedání valné hromady pro společnost s ručením omezeným označuje jako „rozhodování mimo valnou hromadu“ viz. § 167 odst. 1, 2 z. o. k., což je označení nepřípadné a nesouladné s obecným pojetím rozhodování členů právnických osob v rámci nejvyšších orgánů (§ 158 odst. 2 o. z.). Ke shodnému závěru dospívá též komentářová literatura: „rozhodnutí přijaté postupem per rollam je tedy rozhodnutím valné hromady jakožto nejvyššího orgánu společnosti, přijatým mimo její zasedání“ (viz. Štenglová I., Havel B., Cileček F., Kuhn P., Šuk P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář.3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2020 s. 435).

11. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. „neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že institut protestu míří výlučně k situaci, kdy se koná zasedání valné hromady coby nejvyššího kolektivního orgánu a tudíž se neuplatní na případy, kdy společníci rozhodují tzv. mimo valnou hromadu per rollam, tedy na situace rozhodování společníků mimo zasedání valné hromady per rollam. Upravuje-li zákon protest v souvislosti s účastí, přítomností společníka na valné hromadě a zápisem z této valné hromady, je zřejmé, že v případě, kdy je společníkům rozesílán návrh usnesení valné hromady s tím, nechť se v určené lhůtě vyjádří, zda s ním souhlasí, se institut protestu neuplatní, protože by neměl žádného věcného smyslu. Nesouhlas s usnesením valné hromady přijímaným per rollam vyjeví společník tak, že buďto zašle v příslušné lhůtě svůj výslovný nesouhlas s navrženým usnesením nebo že na tento návrh nebude vůbec reagovat či nebude reagovat v určené lhůtě (pak dle § 176 odst. 1 z. o. k. platí, že s návrhem nesouhlasí). V závěru o nepoužití institutu protestu na danou věc lze dát tudíž odvolateli za pravdu.

12. Nevylučuje-li společenská smlouva rozhodování per rollam, je toto možné, rozhodování s využitím technických prostředků ve smyslu § 167 odst. 2 z. o. k. je však možné jen připouští-li to společenská smlouva. V daném případě tak společenská smlouva činí v bodu 7.3, podle nějž se „rozhodování společníků per rollam mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků připouští“, přičemž je dále rozveden konkrétní způsob, jak by toto rozhodování mělo vypadat. Se soudem prvního stupně se odvolací soud shoduje v rozsahu jím provedeného dokazování (ostatně ani účastníci řízení jej nepožadovali doplnit), ve vyhodnocení provedených důkazů a v jeho skutkových závěrech, vyjma závěrů vztahujících se k nutnosti protestu. U předmětného návrhu usnesení k přijetí per rollam byl uveden též i „jedinečný kod“ ve smyslu čl. 7.3 společenské smlouvy. Bylo prokázáno, že navrhovateli byl návrh usnesení rozhodnutí valné hromady mimo zasedání per rollam zaslán na dvě jeho e mailové adresy, kdy bylo prokázáno, že to byly jím užívané e mailové adresy. Z uvedeného hlediska je pak irelevantní, zda byly tyto adresy zapsány do seznamu společníků následně či již v něm uvedeny byly, když na těchto adresách přitom s ostatními společníky resp. jednatelem společnosti komunikoval. Bylo tak prokázáno, že mu byl návrh usnesení per rollam včas a řádně doručen (viz. § 175 odst. 1 z. o. k. a čl. 7.3 společenské smlouvy) a že se tak měl možnost s tímto návrhem seznámit a reagovat na něj. Spolu se soudem prvního stupně lze mít za to, že bylo doručováno též i písemně na adresu bydliště navrhovatele uvedenou v seznamu společníků, nicméně i kdyby tomu tak nebylo, domnívá se odvolací soud, že v daném případě byl základní předpoklad zákona a společenské smlouvy, a to aby se navrhovatel dozvěděl o navrhovaném usnesení a mohl na něj v příslušné lhůtě reagovat, naplněn byl. Námitka ohledně nezaložení příslušného znění společenské smlouvy je irelevantní, neboť podstatné je, zda resp. že bylo podle příslušného znění společenské smlouvě postupováno v rámci celého procesu rozhodování per rollam. Lze tak shrnout, že v daném případě, s ohledem na počet společníků a jejich dřívější i v dané věci proběhnuvší komunikaci, s ohledem na rozhodné znění společenské smlouvy, na účel zákona i společenské smlouvy, nedošlo k naplnění podmínek § 191 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 258 - 261 o.z., tedy nedošlo k tomu, že rozhodnutí valné hromady společnosti přijaté mimo její zasedání postupem per rollam ani postup k němu vedoucí by byl v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou či s dobrými mravy.

13. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně akcesorického nákladového výroku.

14. Jelikož navrhovatel nebyl v rámci odvolacího řízení vůbec úspěšný, náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v souladu se zásadou úspěchu v řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s., úspěšné účastnici. Ta požadovala odměnu za 2 úkony právní služby, 2 x režijní paušál a náhradu cestovného a daně z přidané hodnoty. Účastnici vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 8 746,50 Kč. Navrhovatel je tak povinen zaplatit účastnici náklady právního zastoupení tvořené odměnou advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“) v celkové výši 6 200 Kč, a to za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání z 6. 11. 2018 a jednání před odvolacím soudem dne 4. 3. 2021), přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky náleží odměna 3 100 Kč (nikoliv 2 500 Kč) a náhradu hotových výdajů v celkové výši 600 Kč, přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu cestovného ve výši 428,50 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 1 580 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.