VSPH 14 Cmo 29/2022-100

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatelky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta B adresa ⟪LB:lb_007⟫ o vyslovení, že nelze přihlížet k hlasům společníka a o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, k odvolání podanému za společnost Jméno advokáta B. Jméno advokáta C, advokátem sídlem adresa, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. listopadu 2021, č. j. 24 Cm 21/2021-73,

Odvolací řízení se zastavuje.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením účastníkovi (dále též jen „společnost“) ustanovil procesním opatrovníkem pro řízení Anonymizováno, advokáta, sídlem adresa.

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že plnou moc udělenou dne 9. března 2020 tehdejším jednatelem společnosti Anonymizováno, považuje za platnou. Její platnost byla řešena v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 24 Cm 39/2020, v němž Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení v usnesení ze dne 24. února 2021, č. j. 6 Cmo 335/2020-174, dovodil, že byla udělena platně. S podáním navrhovatelky ze dne 25. října 2021 byla soudu předložena generální plná moc ze dne 8. prosince 2020, kterou společnost, jednající jednatelkou Anonymizováno, zmocnila navrhovatelku k zastupování při veškerých jednáních a úkonech. Jednatelka při udělení této plné moci ve střetu zájmů nebyla, a proto jejím předložením byla vypovězena uvedená plná moc udělená dne 9. března 2020 dle § 28 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Protože ale zájmy Jméno navrhovatelky jako navrhovatelky a zástupkyně společnosti jsou v rozporu, nemůže takto zvolená zástupkyně za společnost v řízení podle § 21 odst. 4 o. s. ř. jednat. Proto soud prvního stupně ustanovil společnosti opatrovníka.

3. Proti tomuto usnesení podal za společnost odvolání Anonymizováno, advokát, sídlem adresa. Domáhá se, aby bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno.

4. Odvolatel namítá, že o oprávnění Anonymizováno jednat v pozici jednatele společnosti probíhá spor, vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 61 Cm 103/2020, v němž společník Anonymizováno (v postavení navrhovatele) uvádí, že se valná hromada, na které mělo dojít ke zvolení Anonymizováno jednatelkou společnosti, nikdy nekonala, a že došlo k vyhotovení falza zápisu z valné hromady, v jejichž důsledku byla v období od 27. října 2020 do 21. prosince 2020 Anonymizováno zapsána v obchodním rejstříku jako jednatelka společnosti. Plná moc udělená Anonymizováno je nezpůsobilá pro zastupování v tomto řízení, jelikož v něm reálně existuje střet zájmů mezi zástupcem zmocnitele a zmocněncem, a to jednak kvůli jejich vztahu v linii matka – dcera, a jednak například i proto, že společnost vede s těmito osobami soudní řízení týkající se skončení jejich pracovního poměru se společností. Udělená plná moc ze dne 8. prosince 2020 tak není způsobilá nahradit dříve odvolateli udělené zmocnění k zastupování společnosti, a proto by neměla být v řízení vůbec připuštěna. I kdyby však skutečně došlo k nahrazení plné moci, není dán důvod pro ustanovení opatrovníka, protože společnost má stále odvolatele jako původního zástupce.

5. Navrhovatelka navrhuje, aby bylo takto podané odvolání odmítnuto, případně zamítnuto.

6. Uvádí, že mezi navrhovatelkou a společností střet zájmů neexistuje, stejně jako takový střet neexistuje mezi Anonymizováno a společností. Příbuzenský vztah v žádném případě automaticky nezakládá střet zájmů, stejně jako jej nezakládá vedení řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovních poměrů. Plná moc udělená odvolateli dne 9. března 2020 Anonymizováno je neplatná z důvodu střetu zájmů Anonymizováno se zájmy společnosti, a proto fakticky nenahradila plnou moc ze dne 8. prosince 2020. Tyto námitky pak navrhovatelka podrobněji odůvodňuje. K závěru, že plná moc udělená Anonymizováno, zanikla udělením nové plné moci navrhovatelce, dospěl Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 13. ledna 2022, č. j. KSUL 44 INS 2121/2021, 1 VSPH 1420/2021-P2-13, v insolvenční věci společnosti Anonymizováno, v němž bylo zastaveno řízení o odvolání podaném touto osobou za společnost.

7. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

8. Podle § 28 odst. 3 o. s. ř. zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

9. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobou nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

10. Plná moc udělená jménem společnosti dne 8. prosince 2020 Anonymizováno v části, ve které je uděleno zmocnění k zastupování společnosti v řízení, obstojí, neboť Anonymizováno je jí určitě a srozumitelně zmocňována ke všem úkonům, které může v řízení učinit společnost (§ 25 odst. 1 o. s. ř.). Za společnost je udělena jednatelkou Anonymizováno, která byla v této funkci od 27. října 2020 do 21. prosince 2020 (jak je zřejmé z aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku stran společnosti).

11. Z principu materiální publicity [§ 121 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů] vyplývá, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně relevantní vůči třetím osobám (shodně Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, § 8, s. 14), jakož i vůči soudu, ledaže by soudu byly známy informace o tom, že tento zápis neodpovídá skutečnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

12. Z odvolatelem předestřených tvrzení, která měla být uplatněna Anonymizováno v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 61 Cm 103/2020, a ani z jiných důkazů však žádné skutečnosti, vedoucí k závěru, že Anonymizováno nebyla jednatelkou společnosti v období od 27. října 2020 do 21. prosince 2020, nevyplývají. Předestřená tvrzení jsou jen obecná a nedoložená a neobstojí z hlediska závěrů dovozených v usnesení odvolacího soudu ze dne 12. července 2021, sp. zn. 14 Cmo 60/2021, vydaného ve věci zápisu změny do obchodního rejstříku v řízení vedeném za účasti Anonymizováno v postavení navrhovatele a společnosti, jehož předmětem bylo rozhodnutí o výmazu Anonymizováno z funkce jednatelky společnosti se dnem zániku funkce 21. prosince 2020. V usnesení bylo dovozeno, že z rejstříkového spisu neplyne žádná skutečnost, pro kterou by nastala fikce neexistence rozhodnutí (jeho zdánlivosti) dle § 245 o. z.. Od těchto závěrů proto odvolací soud nemá důvod se odchylovat ani v poměrech dané věci, a to i s ohledem na závěry vyjádřené podepsaným soudem v usnesení ze dne 13. ledna 2022, č. j. KSUL 44 INS 2121/2021, 1 VSPH 1420/2021-P2-13, vydaném v insolvenční věci k odvolání společnosti (jako věřitele), v němž bylo dovozeno, že na základě plné moci udělené za společnost Anonymizováno ze dne 8. prosince 2020 byla Jméno navrhovatelky oprávněna k zastupování společnosti s tím, že po jejím doručením soudu již Anonymizováno, oprávněn společnost na základě plné moci udělené dne 9. března 2020 zastupovat nebyl (§ 28 odst.3 o. s. ř.). Takovýto postup odvolacího soudu respektuje princip předvídatelnosti rozhodování, který v podstatě znamená, že účastníci právních vztahů mohou legitimně očekávat, že státní orgány budou ve skutkově a právně srovnatelných případech rozhodovat – v celkovém vyznění – stejně. Předvídatelnost soudního rozhodování a ochrana legitimního očekávání totiž náleží mezi základní zásady spravedlivého procesu, takže porušení principu předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany legitimního očekávání účastníků představuje rovněž porušení ústavně chráněného práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 usnesení č. 2/1993 předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2022, sp. zn. II. ÚS 2765/20, který je dostupný na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).

13. Anonymizováno tudíž byla dne 8. prosince 2020 oprávněna za společnost tuto plnou moc jako její v obchodním rejstříku zapsaná jednatelka navrhovatelce udělit. Pak ovšem platí, že nejpozději od data 25. října 2021, kdy tato plná moc došla soudu prvního stupně, došlo k fikci vypovězení plné moci ze dne 9. března 2020, pokud byla udělena platně. Pokud by snad platně udělena nebyla, pak je zřejmé, že nebyla způsobilá výpovědi. Ke zkoumání její platnosti proto není důvod, protože závěr o účincích plné moci ze dne 8. prosince 2020 by byl nutně stejný.

14. Tento závěr platí bez ohledu na to, že Anonymizováno nemůže jednat v tomto řízení za společnost ve smyslu § 21 odst. 5 o. s. ř., což je bez dalšího zřejmé již jen z povahy předmětu řízení ve věci samé, označeného v záhlaví tohoto usnesení.

15. Nemožnost jednat za právnickou osobu podle § 21 odst. 4 o. s. ř. však nevede k závěru, že nedošlo k výpovědi plné moci dosavadnímu zástupci ve smyslu § 28 odst. 4 o. s. ř.

16. K vyloučení osoby, která nemůže jednat za právnickou osobu podle § 21 odst. 4 o. s. ř., je totiž vyžadováno tomu odpovídající najisto postavené zjištění, které soud činí prostřednictvím usnesení, proti němuž je přípustné odvolání (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář., 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, komentář k § 21, marg. č. 5). Jelikož však od 21. prosince 2020 společnost nemá žádného jednatele a ani jinou osobu oprávněnou jejím jménem jednat (§ 21 odst. 1, § 24 odst. 1 o. s. ř.), je zřejmé, že vydání takového usnesení by bylo jen projevem neúčelného formalismu, protože by je nebylo možné z tohoto důvodu účinně doručit společnosti. Proto bylo namístě přistoupit k vydání k rozhodnutí dle § 29 odst. 2 o. s. ř., tedy zvolit postup, který případně použil soud prvního stupně.

17. Pro posouzení odvolání je však podstatné, že bylo za společnost podáno osobou, jejíž zmocnění zaniklo, což představuje nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku oprávnění k zastupování (§ 104 odst. 2 o. s. ř.). Současně je zřejmé, že absence osoby oprávněné jednat jménem společnosti objektivně neumožňuje odstranění tohoto nedostatku (tj. dodatečné schválení podaného odvolání).

18. Odvolacímu soud proto nezbylo, než řízení o podaném odvolání zastavit [§ 211 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních], protože nedostatek podmínky řízení odstraněn nebyl (odstranit nelze). Zastavení odvolacího řízení je přiléhavější postup než odmítnutí odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 992/97), třebaže věcné důsledky jsou zcela rovnocenné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.].