VSPH 6 Cmo 273/2021-155

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 588 093 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2021 č. j. 75 Cm 180/2019-116 ve znění opravného usnesení ze dne 22. června 2022 č. j. 75 Cm 180/2019-143,

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2021 č. j. 75 Cm 180/2019-116 ve znění opravného usnesení ze dne 22. června 2022 č. j. 75 Cm 180/2019-143 se mění

a) ve výroku I. tak, že žaloba došlá soudu prvního stupně dne 4. 3. 2019 na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 588 093 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 588 093 Kč od 24. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá,

b) ve výroku II. tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 107 060,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Jméno advokáta B.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 55 928,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Jméno advokáta B.

1) Jednání žalobce nemůže požívat právní ochrany, neboť je předem promyšlenou součástí jednání „tzv. finančních šmejdů“, kteří vydělávají na finanční negramotnosti obětí nacházejících se finanční tísni (zde způsobené exekučními řízeními). Jednání žalobce je článkem řetězu úmyslného jednání v součinnosti jednajících subjektů (právnická osoba., žalobce).

2) Dodatek č. 1 o dalším členském vkladu na základě které žalobce plnil dne 9. 2. 2018 panu Anonymizováno částku 588 093 Kč, byl uzavřen dne 13. 7. 2017. V této době na straně žalované žádný závazek k úhradě původnímu věřiteli právnická osoba. platně sjednán nebyl (úvěrová smlouva č. Anonymizováno ze dne 11. 11. 2015 je absolutně neplatná). Jedná se tedy o dohodu o úhradě neexistujícího závazku. Následnou dohodou o narovnání ze dne 7. 2. 2018 byl založen závazek nový k úhradě 750 000 Kč. K tomuto závazku se však Dodatek č. 1 a jeho čl. XI. nevztahoval. Plnění žalobce na základě uzavřené Dohody o narovnání ze dne 7. 2. 2018 ve výši 588 083 Kč, které poskytl dne 9. 2. 2018 panu Anonymizováno, tedy bylo plněním bez právního důvodu a žalobce toto mohl vymáhat po příjemci takového plnění, nikoliv však po žalované. Podle ust. § 1903 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dohodou o narovnání dosavadní sporný nebo pochybný právní poměr zanikne, a naopak důsledkem uzavřené dohody o narovnání vznikne závazek nový. Dosavadní závazek, ke kterému se vztahovala povinnost plnit za žalovanou dne 7. 2. 2018 zanikl. Zanikla tedy i povinnost žalobce k úhradě. Ohledně nového závazku pak žádná dohoda mezi žalobcem a žalovanou neexistuje.

3) Finanční situace žalované plně platí i pro případnou povinnost žalované nahradit náklady řízení.

4) Dohodou o narovnání dosavadní sporný nebo pochybný právní poměr zanikne a naopak důsledkem uzavřené dohody o narovnání vznikne závazek nový. A z ust. § 1904 o.z. plyne, že narovnání nezneplatňuje ani zjištění, že postupovaná pohledávka neexistovala. Tedy v souzené věci došlo platně k nahrazení závazku žalované zaplatit držiteli pohledávky společnosti právnická osoba. pohledávku z (neplatné) smlouvy o úvěru, tedy tento závazek zanikl a byl nahrazen závazkem žalované zaplatit panu Anonymizováno částku uvedenou v Dohodě o narovnání. Dohoda o narovnání obsahuje náležitosti, tvrzenou absenci sporných práv soud neshledal a pochybnosti žalované o platnosti Dohody o narovnání soud nesdílí. Výslovně je zde uvedena pohledávka za žalovanou, která je předmětem postoupení; výslovně je uvedeno, že výše pohledávky je mezi stranami sporná a pochybná; je uveden způsob narovnání sporných skutečností, a také výslovné prohlášení o uznání dluhu ve výši sjednané jako narovnání co do výše a důvodu. Spornost pohledávky plyne i z důkazů osvědčujících obranu žalované v exekučním řízení, kde zpochybňovala nejen samotnou existenci nároku na jistinu (vycházela z toho, že již jistinu uhradila, a navrhla zastavení exekuce), ale též úrokovou sazbu 19% a denní sazbu sankčního smluvního úroku ve výši 0,2%. Předpokladem možnosti uzavřít dohodu o narovnání je nejen možnost disponovat s předmětnými právy, ale právě i jejich spornost či pochybnost. Tato subjektivní kategorie je i pojmovým znakem institutu narovnání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 21/2011). Jak vyplývá z Dohody o narovnání, výše pohledávky byla sporná, a totéž soud zjistil z důkazu podáními zástupkyně žalované v exekučním řízení, vedeném již panem Anonymizováno. Na věci nic nemění ani omyl jednoho z účastníků či obou účastníků závazkového právního vztahu o tom, co je mezi nimi sporné nebo pochybné, pokud nejde samozřejmě o omyl, jenž byl vyvolán lstí (§ 1904 o.z.). Jak uvádí i Nejvyšší soud: „...institut dohody o narovnání přímo předpokládá možnost omylu stran o jejich vzájemných právech a povinnostech…“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. března 2015, sp. zn. 28 Cdo 1210/2013). V souzené věci to znamená, že je nerozhodné, že obě strany byly v omylu, že závazek ze smlouvy o úvěru existuje.

5) tituly před jménem byla vybavena generální plnou mocí ze dne 13. 7. 2017, v zastoupení žalované výslovně uznala závazek uvedený v dohodě o narovnání a zavázala se jej splatit ve sjednanou dobu.

6) Dohodu o narovnání (jenž byla uzavřena dne 7. 2. 2018) obdržela žalovaná mailem od tituly před jménem dne 27. 2. 2018. Měla dostatek času, aby namítla exces zastoupení. právnická osoba smluvního zastoupení platí, že pokud zmocnitel při překročení jednatelského oprávnění zmocněncem neoznámí bez zbytečného odkladu osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, že s tímto jednáním nesouhlasí, platí totiž, že souhlas k takovému právnímu jednání dal. Na jeho ochranu se fikce schválení právního jednání zmocněnce neuplatní tam, kde osoba, se kterou zmocněnec právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. To ovšem v souzené věci nepřichází v úvahu s ohledem na znění plné moci tituly před jménem, která byla oprávněna (také) k uzavírání dohod o narovnání a uznávání nároků. Na straně pana Anonymizováno pak nemohla vzniknout pochybnost o tom, že by snad advokátka překračovala rozsah svého zmocnění. Navrhovatelka sice tvrdila, že nedala tituly před jménem pokyn k uzavření Dohody o narovnání, ale netvrdila, že překročení jejího oprávnění oznámila druhé straně. Tuto obranu uplatnila až v tomto řízení, což s ohledem na odstup času nelze považovat za oznámení bez zbytečného odkladu.

7) Žalobce se zavázal k úhradě pohledávky v Dodatku č. 1 k Dohodě o dalším členském vkladu, konkrétně v článku XI. Závazky družstva, a to ve skladbě zde uvedené na účet právnická osoba., a to ve výši stanovené rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou. Dodatek 1 byl uzavřen dne 13. 7. 2017. V té době však již byla pohledávka postoupena na pana Anonymizováno; z Dohody o narovnání vyplývá, že k postoupení pohledávky došlo 7. 7. 2017 (bod 1.2.). „Samotná Dohoda o narovnání byla uzavřena dne 5.2.2018, a lhůta k zaplacení uznaného dluhu byla v článku 2.1. stanovena do 10 dnů od podpisu, tedy nejpozději do 16.2.2018.“ Žalobkyně zaplatila částku 588 093 Kč dne 9. 2. 2018, tedy ve lhůtě dle této dohody. Plnila tak v souladu s ujednáním obsaženým v Dodatku č. 1 k Dohodě o dalším členském vkladu, a plnila správně vlastníku postoupené pohledávky. Koneckonců žalobkyně mohla plnit i Anonymizováno, pokud by jí nebylo postoupení pohledávky oznámeno (jak dříve učinila).

8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobce (v rozsahu výroku I. /dle jeho obsahu/) i žalovaná (v celém rozsahu) odvolání.

9. V odvolání žalobce vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

10. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozhodl takto: „Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 588 093 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 588 093 Kč od 24. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu k rukám právního zástupce žalobce.“(výrok I.), „Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 122 217,18 Kč a dále náklady odvolacího řízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu k rukám zástupce žalobce.“ (výrok II.).

11. Žalovaná v odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:

12. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítne, ev. zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

13. Žalobce se podáním ze dne 26. 9. 2021 vyjádřil k odvolání žalované a namítl, že žalovaná, resp. její právní zástupce zjevně nechápe základní právní podstatu institutu narovnání, neboť se snaží neustále poukazovat na skutečnosti, které se udály před uzavřením dohody o narovnání, tj. přede dnem 7. 2. 2018. Žalobce opírá svůj nárok právě o dohodu o narovnání, nikoli o jakékoli jiné právní skutečnosti, které se udály před uzavřením této dohody. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na jeho usnesení ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 33 Cdo 5793/2017.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadený rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Odvolací soud z níže uvedených dvou důkazů zjistil jmenované skutečnosti a vyvodil skutkové i právní závěry, lišící se od závěrů soudu prvního stupně. Nicméně, v ostatním platí, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z ostatních důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti, učinil odpovídající skutkové i právní závěry.

16. Pro danou věc je zásadní právní titul, na základě nějž by žalovaná měla platit v žalobě uvedenou žalovanou částku. Z žaloby vyplývá, a žalobce to nijak v průběhu řízení před soudy obou stupňů nezpochybnil, že žalovaná částka měla být žalovanou zaplacena jako kompenzace toho, že ji za žalovanou zaplatilo družstvo. To, že ji družstvo skutečně zaplatilo, bylo v řízení před soudy obou stupňů prokázáno, nicméně, dle odvolacího soudu nebyl prokázán právní titul svědčící o tom, že žalovaná by měla povinnost cokoli družstvu na jím zaplacenou částku platit. Odvolací soud provedl znovu (jako důkaz byl proveden již před soudem prvního stupně) listinný důkaz dodatkem č. 1 k dohodě o dalším členském vkladu uzavřeným mezi Anonymizováno coby členkou družstva /žalovanou/ a Anonymizováno jako družstvem /žalobcem/ dne 13. 7. 2017. Z této smlouvy (jejího čl. XI.) zjistil, že „člen družstva tímto výslovně žádá družstvo o úhradu závazků člena družstva uvedených v čl. II této dohody a družstvo zavazuje k úhradě závazků člena družstva následujícím způsobem:“…, přičemž uvedeny jsou jen částky 161 907 Kč zahrnující dlužnou jistinu, část příslušenství, náklady řízení, náklady oprávněného, odměna, náklady exekuce a dražby, což za člena zaplatí družstvo společnosti právnická osoba. na č.ú. č. účtu pod v.s. var. symbol, případně mu ještě doplatí úroky z prodlení, jež nebyly prominuty. Dále že zaplatí částku celkem 32 430 Kč a dále že se družstvo zavazuje přistoupit k závazku člena družstva uvedeného v čl. X písm. c). Podle čl. III. jmenované dodatku č. 1 se člen družstva zavazuje k dalšímu členskému vkladu do družstva, tento závazek je konkretizován v čl. IV. dodatku č. 1 tak, že člen družstva vložil nemovité věci specifikované (nepeněžitý vklad) shora v čl. I. s právy a povinnostmi…., přitom však čl. I. obsahuje jen preambuli, žádné nemovitosti. Ty obsahuje čl. II. dodatku č. 1 potud, že specifikuje nemovitosti, ohledně nichž se účastníci smlouvy dohodli, že je považují za vlastnictví Anonymizováno. Z výše jmenované smlouvy - dodatku č. 1 k dohodě o dalším členském vkladu, tím spíše pak z žádného jiného soudu doloženého dokladu - listiny - důkazu nevyplývá povinnost žalované zaplatit žalobci žalovanou částku. Nevyplývá, že by platba družstva - žalobce, za žalovanou - členku družstva, měla být kompenzována ještě i jinak, než převodem v čl. II smlouvy uvedených nemovitostí coby nepeněžitého dalšího vkladu do družstva - žalobce. Ostatně absence nutnosti kompenzace žalované částky zaplacené družstvem za žalovanou, když přitom k tomu nemělo žádnou zákonnou povinnost a smluvní povinnost mělo jen vůči částkám uvedeným v čl. XI. výše jmenovaného dodatku, je logický i z obecného pohledu spravedlnosti a principu proporcionality smluvních vztahů, práv a povinností jednotlivých členů smlouvy. Na straně jedné z dodatku č. 1 vyplynula povinnost převodu bytové jednotky resp. tam uvedených nemovitostí na družstvo, na straně druhé družstvo za toto „zaplatilo“ tím, že za převodkyni - svojí členku - žalovanou, zaplatilo její dluhy (řádově v částce maximálně několika set tisíc korun). Kromě toho, že to nestanoví předmětná smlouva - dodatek č. 1, jenž však zároveň stanoví povinnost družstva za svoji členku její dluhy zaplatit, není kompenzace platby družstvem provedené věřiteli či věřitelům své členky logická ani z výše uvedených hledisek, když členka - dlužnice- žalovaná družstva za tyto platby, v souladu s dodatkem č. 1, převedla předmětné nemovitosti resp. se k tomu zavázala. Potud lze tak s odvolatelkou souhlasit, že neexistuje právní důvod k tomu, aby platila družstvu jím žalovanou částku, tímto důvodem rozhodně není dodatek č. 1, a to ani ve spojení se smlouvou o narovnání (k té viz níže).

17. Odvolací soud přečetl při jednání odvolacího soudu k důkazu dále i smlouvu o narovnání ze dne 7. 2. 2018, uzavřenou mezi Anonymizováno coby věřitelem a Anonymizováno coby dlužnicí. Z této smlouvy především zjistil, že byla uzavřena mezi osobami jmenovanými v předchozí větě, přičemž z ničeho nevyplývá, že by Anonymizováno byl právním nástupcem žalobce - Anonymizováno. Potud tedy tato smlouva nemůže regulovat a ani nereguluje narovnání vztahů mezi družstvem a žalovanou (Anonymizováno - dlužnicí). Tato smlouva reguluje dřívější vztah mezi dlužnicí a společností právnická osoba., a bylo-li tedy výše jmenovaným družstvem placeno za Anonymizováno namísto Anonymizováno, nenarovnává tato smlouva právní vztahy mezi družstvem a jeho členkou - Anonymizováno, což platí i pro plnění družstvem původnímu věřiteli - Anonymizováno. Uvedená smlouva o narovnání neupravuje nijak vztahy mezi družstvem a jeho členkou, ale „jen“ vztahy mezi Anonymizováno coby dlužnicí a jejími věřiteli z tam uvedených pohledávek - Anonymizováno resp. Anonymizováno. Nemůže z ní tedy vyplývat žalovaná povinnost, tedy povinnost zaplatit družstvu žalovanou částku, částku, kterou i kdyby se družstvo zavázalo za svou členku zaplatit /to se však zavázalo zaplatit jen částku 161 907 Kč s příslušenstvím a náklady/, pakliže jí zaplatilo, učinilo tak coby svojí smluvní povinnost z dodatku č. 1 bez práva na kompenzaci resp. další - finanční kompenzaci ze strany své členky. Smluvním protiplněním členky družstva byl převod jejích, v dodatku č. 1 uvedených nemovitostí. Podle čl. 2.2 dohody o narovnání „smluvní strany touto dohodou nahrazují veškerá mezi nimi dosud sporná nebo pochybná práva a povinnosti ohledně výše uvedené smlouvy vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru“, tedy nikoli práva třetích osob - družstva /kteréžto ostatně účastníkem této smlouvy není/. Z obecného pohledu spravedlnosti a principu proporcionality smluvních vztahů, práv a povinností jednotlivých členů smlouvy by absolutně nebylo logické ani spravedlivé, aby žalovaná převedla na družstvo své nemovitosti v Praze (v několikamilionové hodnotě), dohodou o narovnání zaplatila za svůj dluh v původní výši 165 526 Kč s příslušenstvím částku 750 000 Kč, jak se dohodla s R. Čapkem v dohodě o narovnání, a ještě k tomu navíc měla družstvu platit žalovanou částku 588 093 Kč, jež za ní v souvislosti s týmž dluhem zaplatilo. Za jeden svůj dluh by tak zaplatila nejenom násobně více, ale splatila by jej vícekrát, což je rozhodně v rozporu se zásadou dobrým mravů.

18. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů napadený rozsudek soudu prvního ve znění opravného usnesení, ve výroku I. (věcný výrok), podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobu zamítl, ve výroku II. ohledně náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně podle § 224 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že je žalobce povinen hradit náklady řízení před soudem prvního stupně žalované ve výši 107 060,80 Kč, viz níže.

19. Jelikož odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, což znamená neúspěch žalobce v rámci celého řízení, byl odvolací soud povinen rozhodnout i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). V souladu se zásadou úspěchu ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů platí, že jejich náhrada náleží úspěšné žalované. Žalobce je tudíž povinen nahradit žalované její účelně vynaložené náklady řízení před soudy obou stupňů.

20. Ty „prvostupňové“ sestávají z odměny advokáta za 8 úkonů právní služby v celkové výši 86 080 Kč (5 úkonů právní služby po 10 820 Kč - za jeden úkon právní služby činěný do právní moci (27. 2. 2021) usnesení ze dne 11. 2. 2021 č. j. 75 Cm 180/20219-93 o zastavení řízení ohledně 39 760 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 10 820 Kč /počítáno z tarifní hodnoty 627 853 Kč/: příprava a převzetí zastoupení ze dne 24. 4. 2019, odpor z 24. 4. 2019, vyjádření k žalobě z 9. 5. 2019, vyjádření z 3. 2. 2020, účast na jednání soudu prvního stupně dne 13. 5. 2020, 3 úkony právní služby po 10 660 Kč - za jeden úkon právní služby činěný po právní moci usnesení ze dne 11. 2. 2021 o zastavení řízení ohledně 39 760 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky náleží odměna 10 660 Kč /počítáno z tarifní hodnoty 588 093 Kč/: účast na jednání soudu prvního stupně dne 9. 6. 2021, vyjádření z 16. 6. 2021, účast na jednání soudu prvního stupně dne 9. 7. 2021, náleží odměna 10 660 Kč /počítáno z 588 093 Kč/) a náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 18 580,80 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 107 060,80 Kč.

21. Odvolací sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v celkové výši 21 320 Kč (2 úkony právní služby po 10 660 Kč za jeden úkon právní služby: odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 13. 10. 2022) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 4 603,20 Kč a náhradu zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 29 405 Kč, celkem se jedná o částku ve výši 55 928,20 Kč, jež je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta Jméno advokáta B coby zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. Odvolací soud tedy rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s jejich vyčíslením zaslaným odvolacímu soudu zástupcem žalované dne 19. 10. 2022, když nárokované úkony právní služby mají oporu v předloženém soudním spisu, vyjma jím nárokované odměny a hotového výdaje (včetně náhrady za DPH) za úkon právní služby - účast na jednání soudu prvního stupně dne 4. 9. 2020. Ve spisu se totiž nenachází protokol o konání jednání v tento den, naopak se ve spisu nachází na č. l. 80 pokyn soudce ze dne 30. 6. 2020 „jednání nařízené na 4. 9. 2020 vymaž z kalendáře jednání“.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.