VSPH 9 Cmo 119/2022-108

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátkou Jméno advokátky A ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_010⟫ 2. Jméno advokátky B, narozená Datum narození advokátky B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_012⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_013⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_014⟫ o určení členství Jméno advokáta C, nar. Datum narození advokáta C, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2022, č. j. 78 Cm 144/2020-69,

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2022, č. j. 78 Cm 144/2020-69 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1) Jméno advokáta C (ve spolupráci se svou rodinou) teprve na jaře roku 2018 zjistila dotazem u družstva, že již není členem bytového družstva a vlastníkem družstevního podílu. Jméno advokáta C si do té doby nebyla vědoma, že vůči druhé žalované učinila jakékoliv právní jednání s takovým důsledkem - převodem družstevního podílu na druhou žalovanou a navíc bezúplatně.

2) Jakmile zemřelá zjistila skutečný stav věci dotazem u družstva - tedy že není vlastníkem družstevního podílu, odmítla dále od druhé žalované přijímat jakékoliv další platby a obecně styk s ní ukončila - viz podané trestní oznámení a odmítnutí platby z 16. 6. 2018 jako důkaz skutečných vztahů mezi zemřelou a druhou žalovanou a jako důkaz momentu, kdy zemřelá jako právní předchůdkyně žalobkyně poprvé nabyla vědomí o pravém stavu věcí. Zde teprve nabytím vědomí o tom, že zemřelá není vlastníkem družstevního podílu (jak ona sama vypověděla), počala zemřelé běžet subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o.z., neboť teprve tehdy se zemřelá jako osoba oprávněná dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty k uplatnění svých zákonných práv (dovolání se neplatnosti smlouvy o převodu, určení svého vlastnictví). Do té doby se zemřelá o rozhodných okolnostech neměla a nemohla dozvědět, neboť jí druhá žalovaná udržovala v ní vyvolaném omylu a udržovala zemřelou ve stavu, kdy tato neměla důvod ověřovat trvání svého vlastnického práva.

3) Odvolatelka se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením žalovaných, že mezi ní a zemřelou byly špatné vztahy, což výslovně popírá i samotný výslech zemřelé jako účastníka ze dne 3. 9. 2019, z kterého vyplývá, že zemřelá měla s žalobkyní hezký vztah, a naopak, že zemřelá osobu druhé žalované, jež byla osobně přítomna, ani nepoznala. Stejně tak není pravdou, že druhá žalovaná u zemřelé bydlela s tím, že tak činila v zájmu o zemřelou. Jde pouze o snahu druhé žalované se vykreslit v pozitivním světle. Druhá žalovaná u zemřelé bydlela, neboť to od ní měla pár minut do své tehdejší práce v domově seniorů a bylo to pro ni výhodnější než dojíždět ze svého bydliště.

4) V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že zemřelá uzavřela smlouvu o převodu vědomě a úmyslně o čemž svědci i skutečnost, že pár dnu před jejím uzavřením sepsala závěť ve formě notářského zápisu, kterou jako jediného dědice povolala druhou žalovanou. Tím má být vyloučeno, že zemřelá byla uvedena v omyl nebo se při uzavírání smlouvy o převodu nejednalo u zemřelé o vědomé a informované rozhodnutí. Taková nepodložená úvaha soudu prvního stupně je naprosto tendenční ve snaze usnadnit si rozhodování. Dle odvolatelky uzavření smlouvy o převodu pár dní po pořízení notářské závěti v prospěch druhé žalované naopak vyvolává řadu pochyb a otázek. Když existovala závěť, jaký byl důvod pořízení smlouvy o převodu? Domnívá se snad soud, že by sama zemřelá měla strach z toho, že v budoucnu změní svoji závět, a proto, aby druhou žalovanou ujistila, že družstevní podíl skutečně získá, tak se zemřelá sama o své vůli ve svých 84 letech rozhodla raději, zvolit okamžitý bezúplatný převod družstevního podílu? A to navíc namísto spíše darování? Proč tedy cestu okamžitého převodu družstevního podílu zemřelá nezvolila rovnou, ale pár dní předtím pořizovala závěť v prospěch druhé žalované? Nebo případně, proč smlouva o převodu také nebyla uzavřena u notáře při jedné návštěvě? Úvahy předestřené soudem prvního stupně nemají logiku ani oporu v provedeném dokazování.

5) K promlčení práva domáhat se určení neplatností smlouvy o převodu žalobkyně uváděla, že tento nemůže být promlčen, a to z vícero důvodů. Jednak se zemřelá jako právní předchůdkyně žalobkyně v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019 domáhala vůči druhé žalované určení, že smlouva o převodu je neplatná. Daný soud však byl toho právního názoru, že na tomto určení zemřelé (a potažmo žalobkyně, která do tohoto řízení vstoupila namísto zemřelé po její smrti v průběhu řízení) nesvědčí naléhavý právní zájem. Změnu žaloby na žalobu o určení členství žalobkyně v žalované 1/ Krajský soud v Praze nepřipustil a tak se žalobkyně svého nároku začala domáhat v novém nadepsaném soudním řízení. Nárok uplatňován touto žalobou tak nemůže být promlčen s ohledem na § 648 a § 652 o.z., když nejméně ode dne 9. 8. 2019 (podání žaloby ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019) promlčecí lhůta neběží.

6) Z procesní opatrnosti pak žalobkyně vznesla i námitku, že žalovanými vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy (respektive výkon práva nikoliv v souladu s dobrými mravy), což soud prvního stupně zcela opomenul a s touto námitkou se vůbec nevypořádal.

7) Dále se odvolatelka neztotožňuje s tím, že soud pro nadbytečnost odmítl provádět další žalobkyní navržené důkazy, viz text žaloby a ústně navržené důkazy při jednání dne 14. 4. 2022 (viz protokol z jednání). S ohledem na to, že soud odmítl důkazy navržené ze strany žalobkyně provést, nemohl řádně rozhodnout o promlčení nároku (respektive správně posoudit počátek běhu a stavění promlčecí lhůty), o relevanci vznesení námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy a o okolnostech uzavření smlouvy o převodu a vyhodnocení všech souvisejících skutečností pro zhodnocení rozporu s kolektivem dobrých mravů.

8) Žalobkyně nebyla soudem prvního stupně poučena podle § 118a odst. 2 o. s. ř., když soud neuvedl, že po právní stránce je možné věc posoudit jinak, než podle právního názoru žalobkyně a nevyzval žalobkyni, aby v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodných skutečností - a to zvlášť ve vztahu k promlčení nároku žalobkyně.

9. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

10. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 20. 10. 2022 první žalovaný. Uvedl, že nesouhlasí s argumentací žalobkyně ohledně stavení promlčecí doby u práva uplatněného předmětnou žalobou v důsledku předchozího soudního řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019. V řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu, tedy jiného práva, než je uplatňováno v předmětném řízení. Nemůže se tak na zcela odlišné právo žalobkyně v předmětném řízení vztahovat účinek podání žaloby ohledně jiného práva v jiném řízení. Navíc, žaloba v řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 byla podána vadně, a s vadně podanou žalobou nejsou spojeny následky stavení promlčecí doby uplatněného práva. První žalovaný tak zcela souhlasí s argumentací soudu prvního stupně v jeho rozsudku, že ke dni podání žaloby bylo již právo žalobkyně domáhat se určení členství v bytovém družstvu promlčeno, když smlouva o převodu družstevního podílu byla uzavřena dne 7. 2. 2017 a žaloba byla podána až 21. 12. 2020. Žalobkyni nic nebránilo podat žalobu o určení členství v bytovém družstvu dříve, před uplynutím promlčecí doby tohoto práva.

11. První žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že zemřelá se o převodu družstevního podílu dozvěděla až na jaře roku 2018 a nebyla si do té doby vědoma toho, že by smlouvu o převodu družstevního podílu uzavřela, i když zemřelá smlouvu o převodu družstevního podílu sama podepsala v únoru 2017. Pokud zemřelá smlouvu o převodu družstevního podílu sama podepsala, potom je nepochybné, že v den jejího podpisu se o uzavření této smlouvy dozvěděla. Zemřelá nebyla v době uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nijak omezená v právním jednání. Sama žalobkyně v podaném odvolání tvrdí, že je v tomto tvrzení, že zemřelá o převodu družstevního podílu nevěděla, v důkazní nouzi, a toto tvrzení žalobkyně je tak bezpředmětné.

12. První žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že uplatnění námitky promlčení v této věci se příčí dobrým mravům. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 85/2010, či 29 Cdo 2162/2018) je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy pouze výjimečně (např. při padělání veřejné listiny) a v projednávané věci nelze tuto argumentaci použít. První žalovaný ani druhá žalovaná se ani nijak nepodíleli na nečinnosti žalobkyně, která vedla k promlčení práva.

13. K odvolání se vyjádřila podáním ze dne 10. 11. 2022 žalovaná Jméno advokátky B. Plně se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Má za to, že žalobou uplatněné právo je promlčeno, když bylo uplatněno po uplynutí zákonné promlčecí lhůty v délce tří let. Promlčení bylo v řízení žalovanými řádně namítnuto. Tvrzení žalobkyně ve smyslu, že po dobu řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019, jehož předmětem bylo určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu, neběžela promlčecí lhůta práva uplatněného v tomto řízení, je liché, když běh promlčení dvou odlišných práv je na sobě zcela nezávislý. Žalobkyni nic nebránilo v řádném uplatnění jejího domnělého práva v době před uplynutím zákonné promlčecí lhůty. Že tak žalobkyně neučinila, nelze klást k tíži žalovaných. Žalovaná nemůže přisvědčit ani námitce žalobkyně ve smyslu, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná v tomto odkazuje například na nález Ústavního soudu III. ÚS 3358/20 ze dne 1. 6. 2021: „Bohatá judikatura existuje též přímo k otázce uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Její základ vychází z přístupu, podle něhož je promlčení zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a lze jej tudíž použít ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp.zn. 25 Cdo 1839/2000). Vznesení námitky promlčení proto dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou v obecné rovině situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.“ Žalovaná je nadto přesvědčena, že i po stránce věcné a morální je právo zcela na její straně. Žalovaná nespatřuje jediný důvod, pro který by neměla být řádným vlastníkem předmětného družstevního podílu. Žalovaná družstevní podíl nabyla od osoby, k níž ji pojilo pouto podobné poutu matky a dcery. Žalovaná nezavdala svým jednáním nikdy žádnou pochybnost o jejích dobrých úmyslech ve vztahu k paní Jméno advokáta C (zemřelé dne Anonymizováno), jak vyplynulo i z provedených důkazů. Jméno advokáta C byla v době uzavření předmětné smlouvy o převodu družstevního podílu nesporně schopna řádně právně jednat, když v rozmezí několika dnů uzavřela nejen tuto smlouvu, ale také sepsala závěť (kdy si notářka sepisující závěť vyžádala s ohledem na věk paní Jméno advokáta C lékařské potvrzení o schopnosti paní Jméno advokáta C řádně právně jednat). K poukazování žalobkyně na to, že paní Jméno advokáta C při svém účastnickém výslechu provedeném dne 3. 9. 2019 v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019 (před postoupením soudu věcně příslušnému vedeno u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 4 C 95/2019) žalovanou ani nepoznala, nezbývá než podotknout, že tento argument svědčí spíše v neprospěch žalobkyně, když paní Jméno advokáta C si při daném výslechu nebyla vědoma ani podání žaloby v dané věci, uvedla, že neví, že žaloba byla jejím právním zástupcem Jméno advokáta A, advokátem, podána, že s tím není seznámena (týž právní zástupce pak po smrti paní Jméno advokáta C dále zastupoval v řízení paní Jméno žalobkyně a nyní je právním zástupcem žalobkyně v tomto řízení). Z účastnického výslechu paní Jméno advokáta C tedy vyplynulo zejména to, že v daném období druhé poloviny roku 2019 bohužel paní Jméno advokáta C již zjevně nevládla dobře svými kognitivními funkcemi a stále spornou tak zůstává otázka, zda iniciování jakéhokoli řízení směřujícího ke zpochybnění převodu družstevního podílu na žalovanou bylo skutečně vůlí paní Jméno advokáta C, či je vůlí výhradně jejích rodinných příslušníků (příslušný Protokol o provedení důkazu mimo jednání ze dne 3. 9. 2019, č. j. 4 C 95/2019 již založen ve spise a pro úplnost je připojen i k tomuto podání). Žalovaná se neztotožňuje ani s žádným z dalších žalobkyní prezentovaných důvodů, pro které by odvolací soud měl zrušit napadený rozsudek Městského soudu v Praze, když dle právního názoru žalované procesní postup soudu prvního stupně nebyl zatížen žádnou z vad tvrzených žalobkyní a soud prvního stupně tak na základě řádně proběhlého soudního řízení dospěl k věcně správnému rozhodnutí. S ohledem na vše výše uvedené žalovaná navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadený rozsudek potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Vzhledem k závěru soudu prvního stupně o tom, že předmětné právo žalobkyně bylo již promlčeno, se odvolací soud primárně a především zabýval otázkami vztahujícími se k tomuto promlčení. Není sporu o tom, že předmětná smlouva o převodu družstevního podílu v žalovaném družstvu (žalovaný 1/), byla oběma účastnicemi podepsána dne 7. 2. 2017 a téhož dne doručena též i předmětnému družstvu, podíl v němž byl převáděn. Ve smyslu § 619 odst. 1 o.z. (podle něj platí, že „jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“) lze za nejzazší okamžik možnosti uplatnit příslušné právo u orgánu veřejné moci - soudu ponejprv, označit tento den. Pečovala-li by totiž žalovaná ad 2) skutečně o svoji tchýni, měla či mohla by se ve smyslu § 619 odst. 2 o.z. dozvědět o převodu jejího družstevního podílu na paní Anonymizováno. Podle § 619 odst. 2 o.z. totiž „právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla“.

16. Podle § 648 o.z. věta první „uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží“. S odvolatelkou lze souhlasit v tom, že promlčecí lhůta neběžela bez přerušení. Za okamžik přerušení lhůty odvolací soud považuje den 9. 8. 2019, den, kdy byla žalobkyní podána žaloba na prohlášení neplatnosti výše jmenované smlouvy o převodu družstevního podílu soudem (viz. žaloba podaná u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019, jíž soud prvního stupně provedl důkaz). Tento procesní úkon byl zcela jednoznačně proveden, byť zástupcem Anonymizováno a lze tak s ním spojovat všechny procesní, jakož i další účinky. Tak, jako soud prvního stupně i odvolací soud vychází z toho, že pro účely promlčení je nutné v tomto řízení shledat za zásadní skutečnost podepsání smlouvy o převodu družstevního podílu, kdy právo na uplatnění nejenom její neplatnosti, ale i předmětná určovací žaloba vycházející z této smlouvy podléhají promlčení (viz např. usnesení NS ze dne 21. 9. 2021 sp.zn. 21 Cdo 1701/2021 dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu). Je tak třeba považovat právo za řádně uplatněné též i podáním výše jmenované žaloby na určení neplatnosti předmětné smlouvy o převodu družstevního podílu. Jinak řečeno, jestliže pro účely tohoto řízení - o určení, že zemřelá Jméno advokáta C byla ke dni své smrti 3. 11. 2019 členkou žalovaného družstva ad 1), je pro účely promlčení za základ věci považována otázka platnosti či neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 7. 2. 2017, pak je toto základem i pro běh promlčecí lhůty a pro případné jeho stavení ve smyslu § 648 o.z. Z uvedeného vyplývá, že tříletá promlčecí lhůta plynoucí ode dne 7.2.2017 se stavila dne 9. 8. 2019, přičemž v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29. 10. 2020 (doručeným poslednímu z účastníků dne 25. 11. 2020). Výsledek řízení není potud podstatný, zásadní je předmět tohoto řízení a jeho účastníci. Žaloba v odvolacím soudem rozhodované věci 78 Cm 144/2020 byla podána již dne 21. 12. 2020, jak vyplývá ze soudního spisu (viz čl.1 soudního spisu). Je-li tak počítáno obnovení běhu promlčecí lhůty ode dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci 76 Cm 162/2019, tedy ode dne 29. 10. 2020, pak vzhledem k datu podání žaloby ve věci 78 Cm 144/2020 (21. 12. 2020) od podepsání smlouvy o převodu družstevního podílu uplynula celkem doba 31 měsíců a 24 dnů (při zohlednění stavení promlčecí lhůty viz výše), tedy nikoli doba tří let (36ti měsíců). Právo uplatněné žalobou v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 78 Cm 144/2020 o učení, že Jméno advokáta C byla ke dni své smrti 3.11.2019 členkou žalovaného družstva ad 1) - Jméno žalované, IČO IČO se sídlem adresa, nebylo tedy z důvodů uvedených shora odvolacím soudem promlčeno.

17. Z hlediska promlčení lze v dané věci souhlasit se soudem prvního stupně v jeho závěru o tom, že smlouva o převodu družstevního podílu ze dne 7. 2. 2017 není neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Již jen tvrzení žalobkyně neobsahuje takové skutečnosti, které by mohly vést k závěru o rozporu s dobrými mravy resp. za takovouto skutečnost nelze v žádném případě považovat to, že družstevní podíl byl převodkyní převeden na „třetí osobu“, tedy nikoli osobu příbuznou, čímž dle žalobkyně měli být kráceni její možní dědicové. Bylo zcela na převodkyni, na koho a zda úplatně či bezplatně družstevní podíl převede. Navíc, přinejmenším skutečnosti vyšlé najevo v řízení před soudem prvního stupně dávají tomuto převodu věcnou logiku, tedy že podíl byl převeden na osobu, kterou převodkyně několik desítek let znala, stýkala se s ní a že jí tato osoba byla blízká. V žádném případě se nejednalo o cizí osobu, u níž by takový převod mohl postrádat logiku.

18. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že se neztotožnil s odvolací námitkou, že bylo chybou, že soud prvního stupně pro nadbytečnost odmítl provádět další žalobkyní navržené důkazy, když k závěru (odvolacím soudem ovšem vyhodnocenému jako chybnému) ohledně otázek promlčení zcela postačovaly soudem prvního stupně provedené důkazy. Neztotožnil se ani s tím, že žalobkyně nebyla soudem prvního stupně řádně poučena podle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť otázka promlčení bylo při jednání soudu prvního stupně řešena a žalobkyně tak mohla příslušným způsobem doplnit či upřesnit svá tvrzení a navrhnout důkazy k této otázce.

19. Soud prvního stupně se vzhledem ke svému závěru ohledně promlčení práva žalobkyně domáhat se příslušného určení nezabýval podstatou věci, tedy tím, zda došlo k platnému převodu předmětného družstevního podílu Jméno advokáta C na druhou žalovanou či nikoli, a zda tak byla Jméno advokáta C v okamžiku své smrti členkou žalovaného družstva ad 1) či nikoli. Jeho rozhodnutí je potud nepřezkoumatelné, pročež odvolacímu soudu nezbylo, než je podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušit a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Protože soud prvního stupně učinil správný závěr (skutkový i právní) o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, bude se dále zabývat otázkami, které dle žalobkyně činí „převod družstevního podílu neplatným“.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.