VSPH 9 Cmo 26/2022-80

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatelky: Jméno navrhovatelky A, narozená Datum narození navrhovatelky A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatelky A ⟪LB:lb_003⟫ za ⟪LB:lb_004⟫ účasti: Jméno navrhovatelky B., IČO IČO navrhovatelky B ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa navrhovatelky B ⟪LB:lb_006⟫ zastoupena advokátkou tituly před jménem ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Jméno advokátky ⟪LB:lb_008⟫ o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o zrušení členství ve spolku, k odvolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. října 2021 č. j. 18 Cm 60/2021-59,

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. října 2021 č. j. 18 Cm 60/2021-59 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1) Navrhovatelka obdržela předvolání k jednání dne 18. 10. 2021 v nočních hodinách, tedy na přípravu k jednání by měla pouhých 7 dní, z toho pouze 4 pracovní dny; nebyla tedy dodržena lhůta k přípravě na jednání, když poskytnutá lhůta (fakticky pouhé 4 pracovní dny) není pro přípravu na dané soudní jednání dostačující. Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, tato povinnost je plně v kompetenci soudu. Doba nejméně 10 dnů nemusí být vždy dodržena, může být přiměřeně zkrácena, avšak toto lze pouze ve věci, v nichž jejich povaha a ani okolnosti případu nevyžadují rozsáhlejší přípravu k jednání. Došlo ke zkrácení lhůty o více než polovinu.

2) Omluva z jednání byla řádná, včasná, když navrhovatelka uvedla konkrétní okolnosti, které jí brání se daného jednání zúčastnit a také řádně požádala o odročení jednání na jiný termín. Oproti tomu soud prvního stupně svým postupem, kdy věc projednal a rozhodl bez přítomnosti navrhovatelky jí odňal možnost projednat věc před soudem.

3) Řádně založenou účast člena ve spolku lze ukončit jen z vůle členovy či proti jeho vůli, ale pak pouze z důvodů „výslovně a jasně“ vymezených ve stanovách. Z tohoto pak vyplývá zásadní nemožnost vyloučení člena rozhodnutím spolku bez uvedení důvodu. Je nutno vyžadovat, aby vždy při vyloučení člena byly uvedeny důvody k vyloučení, přičemž tyto důvody musí zásadně spočívat v porušení povinností vyplývajících ze členství a zdůvodnění vyloučení musí být členovi sděleno.

4) Jestliže má být předmětem posouzení soudu, zda byl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatelky ze spolku, je třeba se primárně zabývat tím, zda v daném řízení existuje skutkově podložený důvod nutný pro vyloučení a jaká byla intenzita porušení povinnosti navrhovatelkou, neboť porušení musí být tak markantní, že jím byla činnost spolku narušena. Soud prvního stupně se konkrétními důvody pro vyloučení a obranou navrhovatelky proti těmto důvodům fakticky vůbec nezabýval.

5) Navrhovatelka byla připravena při jednání soudu označit i další důkazy k prokázání svých tvrzení, jednáním soudu prvního stupně jí však byla tato možnost odňata.

6. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Předně odvolací soud konstatuje nesprávné označování účastníků řízení jak ze strany soudu prvního stupně, tak i ze strany samotné navrhovatelky - odvolatelky. Platí, že řízení o vyslovení neplatnosti vyloučení člena spolku je s účinností od 1. 1. 2014 řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku a tedy nesporným řízením, řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z.ř.s. Z toho vyplývá, jak mají být správně označování účastníci takového nesporného řízení - navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (další účastníci) - viz § 6 z.ř.s., nikoliv žalobce a žalovaný (tak jsou označováni jen účastníci sporného řízení podle první definice účastníků v § 90 o. s. ř.). Ke stejnému závěru jako odvolací soud ostatně dospěl i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 7. 2018 sp. zn. 29 Cdo 3476/2016: „V dalším řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že řízení o vyslovení neplatnosti vyloučení podle § 242 o. z. je zvláštním případem posuzování platnosti rozhodnutí orgánu spolku soudem podle § 258 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4916/2015, uveřejněný pod číslem 59/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jak se přitom podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, s účinností od 1. 1. 2014 je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku nesporným řízením, a to řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy [§ 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona].“

9. Podle § 115 o. s. ř. „nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání. To však ve smyslu § 17 z.ř.s. v daném řízení coby řízení nesporném konat nelze. Jak je patrné ze soudního spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem p.zn. 18 Cm 60/2021 a vyplývá z „potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ dle identifikátoru zprávy v ISDS č. 957675083 připojené k č.l. 48 soudního spisu - předvolání navrhovatelky k jednání soudu nařízeného na den 25. 10. 2021 v 9.00 hodin, bylo navrhovatelce toto předvolání na č.l. 48 soudního spisu doručeno do datové schránky až dne 18. 10. 2021. Přitom zákon poskytuje účastníku zásadně 10denní lhůtu (v kalendářních dech) na přípravu k jednání. Není-li lhůta dodržena, lze jednat jen tehdy, postačovala-li by přípravě na jednání kratší doba nebo souhlasil-li by s tím účastník, v jehož prospěch jde zkrácení lhůty. V daném případě souhlas navrhovatelky dán nebyl, naopak z odvolání je zřejmý její nesouhlas. Faktická lhůta sedmi dnů, přičemž již sedmý den ráno v 9.00 hodin se konalo jednání, tedy v celých dnech faktická lhůta 6ti dnů k přípravě na danou věc byla v daném případě dle odvolacího soudu nedostatečná. Šlo o první jednání ve věci, přičemž předmětem řízení byl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí spolku o zrušení členství navrhovatelky ve spolku, tedy nikoli bagatelní věc. Soud prvního stupně přitom na jednání prováděl rozsáhlé dokazování a v rámci tohoto, prvního jednání ve věci, také rovnou i meritorně rozhodl. Navrhovatelka přitom na jednání nebyla přítomna ani osobně, ani v zastoupení. Soud prvního stupně se tak tím, že nebyla dodržena předmětná lhůta k přípravě navrhovatelky na jednání soudu, dopustil v dané věci zásadního pochybení jsoucího podstatnou vadou řízení. Navrhovatelka neměla možnost se řádně na jednání u soudu připravit, přitom soud jednal bez ní, prováděl dokazování a rozhodl na tomto jednání ve věci samé (odvolání napadeným rozsudkem). Nebyl tudíž splněn základní formální předpoklad pro vydání rozhodnutí ve věci samé.

10. Z výše uvedených důvodů nezbylo odvolacímu soudu, než podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.