VSPH 14 Cmo 157/2023-51

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: tituly za jménem ⟪LB:lb_002⟫ insolvenční správce dlužnice adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Anonymizováno, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená Jméno Zástupce, advokátem ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 7 950 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2023, č. j. 8 EVCm 3/2023-43,

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. opravil Evropský platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2023, č. j. 8 EVCm 3/2023 (dále jen „EPR“) tak, že nevyplněné kolonky (prázdné) se nahrazují „kód: Anonymizováno, Příjmení: Anonymizováno, Jméno: Anonymizováno, Adresa: adresa, Poštovní směrovací číslo: adresa, Země: Anonymizováno“, se nahrazují „kód: Anonymizováno, Název společnosti nebo organizace: Anonymizováno, adresa: Anonymizováno, Poštovní směrovací číslo: adresa, Země: Anonymizováno“. Výrokem II. opravil úrok EPR tak, že nevyplněné kolonky (prázdné) se nahrazují „Úrok od: 6. 8. 2020 do zaplacení, 5 % z 7 950 EUR “ a výrokem III. opravil náklady EPR tak, že nevyplněné kolonky (prázdné) se nahrazují „710,85 EUR“ a výrokem IV. opravil celkovou částku EPR tak, že vyplněná kolonka „7 950 EUR“ se nahrazuje „8 660,85 EUR“.

2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 164 a § 174 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že v písemném vyhotovení EPR soud prvního stupně udělal písařskou a početní chybu. EPR bylo žalované uloženo zaplatit 7 950 EUR ve lhůtě třiceti dnů od doručení EPR, nebo aby v téže lhůtě podala odpor. Soud prvního stupně v EPR neuvedl žalovanou, zástupce žalobkyně, požadované úroky z prodlení, požadované náklady. Rovněž uvedl špatnou celkovou částku 7 950 EUR na místo správné částky 8 660,85 EUR, zahrnující i požadované náklady řízení. Proto soud prvního stupně EPR opravil podle § 164 ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se opravné usnesení nevydává a EPR se neopravuje.

4. Namítá, že soud prvního stupně napadeným usnesením neopravil písařské chyby nebo jiné zjevné nesprávnosti, ale kompletně změnil výrokovou část EPR, a to včetně identifikace účastníků řízení. Domnívá se, že vnitřně konzistentní, leč nesprávné rozhodnutí nelze napravit prostřednictvím opravného usnesení, nýbrž toliko opravnými prostředky. Je vyloučeno, aby v rámci opravného usnesení byly napravovány nedostatky skutkových zjištění. Opravou zřejmých nesprávností není ani oprava ve výpočtu nákladů soudního řízení, pakliže se nejedná o překlep ve výsledku. Svou argumentaci blíže rozvádí, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2016, sp. zn. 25 Cdo 3908/2016, ze dne 3. ledna 2019, sp. zn. 28 Cdo 2208/2018, ze dne 28. února 2018, 29 NSČR 163/2016, a nález Ústavního soudu ze dne 17. ledna 2017, sp. zn. IV. ÚS 204/16. Žalovaná dále namítá, že výrok I. usnesení soudu prvního stupně je nelogický, neboť z něj není zřejmé, jaké hodnoty se nahrazují. Výrok II. považuje za zmatečný a nevykonatelný, neboť postrádá uvedení časové periodicity, za kterou je daný úrok přiznán. Podle žalované byl zneužit institut opravy rozhodnutí, neboť nebyla opravena zjevná nesprávnost a bylo zasaženo do podstatné části výroku EPR.

5. Žalobce se k podanému odvolání nevyjádřil.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen „nařízení“), řízení o evropském platebním rozkazu se zavádí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek na určitou částku, jež jsou splatné v době, kdy je podán návrh na vydání evropského platebního rozkazu.

8. Podle článku 26 nařízení veškeré procesní otázky, jež nejsou konkrétně upraveny tímto nařízením, se řídí vnitrostátním právem.

9. Podle § 174 odst. 4 o. s. ř. při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.

10. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

11. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání EPR doručeným soudu prvního stupně dne 15. prosince 2021 se žalobce jakožto insolvenční správce dlužnice Anonymizováno (dále jen „dlužnice“) domáhá na žalované jakožto komanditistce dlužnice, aby do majetkové podstaty dlužnice uhradila tu část vkladu komanditisty, která jí byla v letech 2003 až 2008 vrácena podle předpisů Spolkové republiky Německo.

12. Soud prvního stupně evropským platebním rozkazem ze dne 10. března 2023, č. j. 8 EVCm 3/2023-41, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 7 950 EUR do třiceti dnů ode dne doručení EPR, nebo aby v téže lhůtě podala odpor. Jelikož v písemném vyhotovení EPR nebyla uvedena žalovaná, nebyl uveden zástupce žalobce, nebyly uvedeny požadované úroky z prodlení, nebyly uvedeny požadované náklady řízení a byla uvedena nesprávná celková částka, soud prvního stupně postupoval podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř. a vydal odvoláním napadené opravné usnesení.

13. Stran limitů aplikace § 164 o. s. ř. odvolací soud konstantně vychází ze závěrů opakovaně vyslovených Nejvyšším soudem (např. v rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ze dne 27. září 1968, 2 Cz 57/68, uveřejněném pod číslem 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, či v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2000, sp. zn. 20 Cdo 879/98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 8, ročník 2000, pod číslem 89), podle nichž „podmínkou opravy rozsudku jsou pochybení zcela zřejmá, k nimž došlo zjevným a okamžitým selháním buď v duševní, nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a jež jsou pro každého snadno poznatelná. Nemusí jít jen o chyby v psaní a počtech, ale i o chyby obdobného původu, jejichž zřejmost vyplývá zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí“. Příčinou chyby nemusí být jenom lidský faktor, ale mohou být vyvolány i selháním techniky, která byla použita (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2014, sp. zn. 28 Cdo 1823/2013). V poměrech projednávané věci nešlo o vydání rozsudku, ale evropského platebního rozkazu; procesní závěry týkající se opravy soudního rozhodnutí, ukládajícího povinnost účastníkovi řízení, jsou ovšem stejné. Týká-li se chyba výrokové části, je třeba vydat opravné usnesení, a to i v případech, kdy záhlaví platebního rozkazu obsahuje nepřesné označení účastníků řízení; tato část rozhodnutí má totiž přímý vztah k výroku rozhodnutí.

14. Z obsahu spisu – zejména z úředního záznamu ze dne 10. března 2023 – odvolací soud zjistil, že pokusy o vyplnění formuláře ERP byly do 10. března 2023 neúspěšné (z důvodů technických závad). Odvolací soud tyto skutečnosti ověřil dotazem na soud prvního stupně a zjistil, že při vytištění a rozeslání EPRu došlo v důsledku selhání techniky k neúplnému uvedení všech náležitostí. EPR byl vydán v době, kdy probíhala aktualizace příslušné databáze.

15. V poměrech projednávané věci nemá odvolací soud pochyb, že neuvedení žalované, zástupce žalobce, požadovaných úroků z prodlení, nákladů řízení a uvedení špatné celkové částky, není pouhou chybou v psaní, ale zřejmou nesprávností, k níž došlo v důsledku technických závad při vyhotovení rozhodnutí. Je evidentní, že soud prvního stupně k vydání odvoláním napadeného usnesení přistoupil, jelikož zjistil zjevnou nesprávnost, tj. výše zmíněné technické selhání, jakož i zřejmou odchylku mezi tím, jak rozhodnutí bylo zamýšleno a tím, jak se nakonec vyjevilo. Obsahuje-li písemné vyhotovení rozhodnutí zřejmé nesprávnosti, je postup podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř. na místě, respektive nelze postupovat jinak, a je nutno vydat opravné usnesení.

16. Namítá-li žalovaná, že není zřejmé, jaké hodnoty soud prvního stupně výrokem I. nahradil, pomíjí, že na formuláři E v části „2. Strany a jejich zástupci“ jsou uvedeny a vysvětleny náležitosti, které mají být pod jednotlivými kódy uvedeny - kód 01 žalobce, 02 žalovaný, 03 zástupce žalobce, 04 zástupce žalovaného, 05 zákonný zástupce žalobce, 06 zákonný zástupce žalovaného. Byť nedošlo k řádnému očíslování kódů, z logiky věci vyplývá, že kódy jsou ve formuláři uváděné podle posloupnosti. Současně ze str. 2 EPR vyplývá, že platební povinnost byla uložena právě Jméno žalované, tj. žalované. Z výše uvedeného je zřejmé, že opravné usnesení vydané soudem prvního stupně podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř. slouží k opravě zjevných chyb způsobených selháním techniky.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná nebyla se svým požadavkem procesně úspěšná. Žalobkyni v daném odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto odvolací soud žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

19. Pro úplnost odvolací soud dodává, že došlo k pochybení též v kolonce 01; na místo žalobce je zde uveden právní zástupce žalobce. Tuto zjevnou nesprávnost je třeba postupem podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř. rovněž opravit.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.