VSPH 14 Cmo 184/2022-83

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena Jméno Zástupce A, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen Jméno Zástupce B, advokátem ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o určení společníka, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 14. 6. 2022, č. j. 39 Cm 73/2021-56,

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 14. 6. 2022, č. j. 39 Cm 73/2021-56, se mění tak, že odvolací soud schvaluje smír ve znění:

a) Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného, bytem adresa, není vlastníkem podílu odpovídající vkladu ve výši 23 000 Kč, obchodní podíl 23000/160000, druh podílu základní (dále jen „podíl“), ve společnosti Jméno žalobkyně., IČO IČO, se adresa, Česká republika, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. C 585 (dále jen „společnost“). Podíl ve společnosti je uvolněným podílem.

b) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem uvolněného podílu ve společnosti, o velikosti 23000/160000, kterému odpovídal zcela splacený vklad ve výši 23 000 Kč (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení 14 036 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. V průběhu odvolacího řízení účastníci shodně navrhli, aby odvolací soud schválil shora (ve výroku) uvedený smír.

4. Odvolací soud v souladu s § 99 a § 220 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v záhlaví uvedený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že navržený soudní smír shora uvedeného znění v souladu s předloženou dohodou žalobkyně a žalovaného schválil. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odst. 3 věta první o. s. ř.).

5. K možnosti schválení smíru v odvolacím řízení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod číslem 21/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K možnosti schválení soudního smíru ve sporech o určení vlastnického práva srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 30 Cdo 641/2005, uveřejněný pod číslem 23/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu v něm citovanou.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 951/2021).

Účastník může do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru podat návrh dle § 99 odst. 3 věta druhá o. s. ř.