VSPH 14 Cmo 53/2023-167

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozen Datum narození navrhovatele A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatele A ⟪LB:lb_003⟫ adresa pro doručování Adresa navrhovatele A ⟪LB:lb_004⟫ za účasti: Jméno navrhovatele B., IČO IČO navrhovatele B ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa navrhovatele B ⟪LB:lb_006⟫ o osvobození navrhovatele od soudního poplatku za dovolání v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 3. 12. 2015, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2022, č. j. 73 Cm 18/2016-131,

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal navrhovateli osvobození od povinnosti zaplatit soudní poplatek za podané dovolání (výrok I.), současně rozhodl o tom, že se navrhovateli neustanovuje zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že podáním ze dne 15. 9. 2020, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 17. 9. 2020, podal navrhovatel dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č. j. 14 Cmo 172/2020 – 95 (jímž odvolací soud potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2020, č. j. 73 Cm 18/2016 – 81), současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů /dále též jen „žádost“/. Usnesením ze dne 29. 8. 2022 byl navrhovatel vyzván k doložení svých majetkových poměrů za účelem posouzení jeho žádosti. Usnesení mu bylo doručeno dne 9. 9. 2022. Dne 26. 9. 2022 byl soudu prvního stupně doručen nepodepsaný e-mail, který nebyl ve lhůtě 3 dnů doplněn předložením originálu tohoto podání, a proto k němu soud prvního stupně v souladu s § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ nepřihlížel. Lhůta k doložení poměrů, která byla stanovena jako patnáctidenní, tudíž marně uplynula 26. 9. 2022. Protože navrhovatel nesplnil povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost a plnit povinnost uloženou mu soudem (§ 101 odst. 1 a 2 o. s. ř.), soud prvního stupně mu požadované osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Protože navrhovatel nebyl osvobozen od placení soudních poplatků, nebyl mu tudíž ani ustanoven zástupce z řad advokátů (§ 30 a § 241 o. s. ř.).

3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání s tím, že navrhuje jeho zrušení nebo „zjištění a prohlášení jeho nicotnosti“. Je přesvědčen, že skutkový a právní stav je zcela jiný, podání ze dne 26. 9. 2022 bylo v zákonné lhůtě doplněno, a to prostřednictvím poštovní přepravy dne 29. 9. 2022 a je „velmi pravděpodobné“, že zásilka byla soudu prvního stupně doručena krátce po 4. 10. 2022; pokud se tak řádným nedoručením nebo ztrátou včas odeslané zásilky nestalo, je odvolatel připraven tak k výzvě soudu učinit. K tomu odvolatel opakovaně poukazuje na důvody, které mu objektivně bránily a brání v řádném výkonu práv a povinností nejen v tomto řízení a podle jeho názoru tak trvá „objektivně důvodná omluvitelná překážka trvalejší povahy“, tj. „kovidová opatření, zdravotní stav, účelově nařízené exekuce, atd.“ Současně vznesl námitku podjatosti nejen asistentky soudce soudu prvního stupně tituly před jménem, ale i všech „soudců i nesoudců“ Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze s návrhem na předložení věci k rozhodnutí delegaci nutné podle § 12 odst. 1 o. s. ř. jiným soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

6. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

7. Podle § 42 odst. 2 o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem. Podle odst. 3 téhož paragrafu v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.

8. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Podává se z něho mimo jiné (pro tuto věc stěžejní) usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. 8. 2022, č. j. 73 Cm 18/2016-127, s výzvou k doložení majetkových poměrů navrhovatele za účelem posouzení jeho žádosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva byla navrhovateli doručena dne 9. 9. 2022. Protože poslední den v tomto usnesení soudem stanovené lhůty připadl na sobotu 24. 9. 2022, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 26. 9. 2022 (§ 57 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). V pondělí 26. 9. 2022 bylo soudu prvního stupně doručeno podání v elektronické podobě, které nebylo opatřeno elektronickým podpisem ve smyslu § 42 odst. 3 o. s. ř. Z obsahu spisu se naopak nepodává, že by podání v elektronické podobě bylo nejpozději do 3 dnů (a ani později) doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, přestože odvolatel tvrdí opak. I pokud by skutečně bylo osvědčeno tvrzení odvolatele, že (své) podání řádně a včas doplnil (prostřednictvím poštovní přepravy dne 29. 9. 2022, s tím, že zásilka měla být dle jeho tvrzení doručena „krátce po 4. 10. 2022“), pak ovšem nelze než uzavřít, že z dotčeného podání se ničeho o majetkových poměrech odvolatele nepodává.

9. Kromě řečeného je na místě vhodné dodat, že i pokud by navrhovatel skutečně svou žádost řádně a včas doplnil, pak pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nemohou svědčit okolnosti známé odvolacímu soudu z jeho (úřední) činnosti, tj. že jmenovaný dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných podání, resp. návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže (srozumitelně) odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, k obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023).

10. Odvolací soud (tak) sdílí i závěr soudu prvního stupně, že primárním předpokladem pro vyhovění žádosti na ustanovení zástupce pro řízení je, aby u takového účastníka byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud u odvolatele takový předpoklad dán nebyl, pak nemohlo být jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů vyhověno, jak správně rozhodl soud prvního stupně ve výroku II. napadeného usnesení.

11. Odvolací soud nepřehlédl, že odvolatel vznesl námitku podjatosti tituly před jménem, asistentky soudkyně Městského soudu v Praze, i všech soudců Městského soudu v Praze i Vrchního soudu v Praze. Takto vznesená námitka podjatosti však neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti zmíněných osob (tvrzení o poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům). Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany [srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sb. rozh. obč.]. Uvedené platí i s přihlédnutím k § 6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým odvolatel (opakovaně jak je odvolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti) přistupuje k využití (zneužití) svých procesních práv.

12. Z totožného důvodu se nezabýval jeho návrhem na delegaci nutnou. Odvolací soud má za nepochybné, že záměrem počínání odvolatele je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo jiných účastníků. Takový zneužívající procesní postup však ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].

13. S ohledem na výše uvedené Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.