VSPH 9 Cmo 77/2023-388

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatele: Jméno navrhovatele, IČO IČO navrhovatele ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa navrhovatele ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. března 2023 č. j. S 5137/RD162/KSUL, Fj 59934/2022/KSUL-371,

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. března 2023 č. j. S 5137/RD162/KSUL, Fj 59934/2022/KSUL-371 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1) Odůvodnění zastavení řízení nedoložením plné moci je překvapivé a argumentace soudu zmatečná - v uvedeném řízení byl totiž soudem ustanoven opatrovník tituly před jménem, advokát, který měl ve věci konat a „dotáhnout“ zápis změny do zdárného konce. Opatrovník nic nečinil, soud ho zprostil funkce, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod a odůvodnil to rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, avšak týkající se jiné právnické osoby.

2) Soud měl vyzvat nejdříve navrhovatele k doložení plné moci a až v případě jejího doložení zprostit opatrovníka „funkce“.

3) Pokud měl soud prvního stupně pochybnost, zda byl návrh podán osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, měl se pokusit tento nedostatek podmínky řízení odstranit, čehož bylo dosaženo ustanovením opatrovníka, kterého však soud bezdůvodně následně zprostil „funkce“.

4) Pokud objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro nedostatek podmínky řízení s odůvodněním, že nedošlo ke schválení úkonu oprávněnou osobou.

5. Odvolatel navrhl, aby řízení nebylo zastaveno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.

8. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného.

9. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 5137 (ke dni rozhodování odvolacího soudu) od 14. dubna 2015 Jméno navrhovatele coby navrhovatel nemá vůbec obsazen statutární orgán.

10. Pro úplnost však odvolací soud uvádí následující. Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl Anonymizováno v obchodním rejstříku zapsán jako místopředseda předseda představenstva Anonymizováno, přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011 a jako den vzniku funkce (tj. funkce místopředsedy předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 16. červen 2011; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 16. červen 2016 a dále tituly před jménem byl zapsán jako člen představenstva, den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011, jako den zániku členství den 16. červen 2016. Dokonce i kdyby byl Anonymizováno statutárním orgánem navrhovatele, tak žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi tituly před jménem, tedy dne 1. 10. 2018, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta.

11. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen. Navrhovatel jednající Jméno advokáta však podal současně i procesní návrh na ustanovení opatrovníka - sebe. Rejstříkový soud ustanovil navrhovateli opatrovníka tituly před jménem, návrh na ustanovení opatrovníka Jméno advokáta zamítl - viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 10. 2022 č. j. S 5137/RD118/KSUL, Fj 59934/2022/KSUL-338, jež nabylo dle vyznačené doložky právní moci dne 22. 11. 2022. Následně rejstříkový soud přípisem ze dne 11. ledna 2023 na č.l. 344 oznamoval opatrovníkovi tituly před jménem a Jméno advokáta, že s odkazem na „rozsudky“ Vrchního soudu v Praze tam uvedené týkající se několika společenství vlastníků jednotek, pominuly důvody pro ustanovení opatrovníka a že nadále bude rejstříkový soud jednat s původním zástupcem navrhovatele, a to Jméno advokáta. Následně rejstříkový soud vyzval navrhovatele usnesením k doložení řádné plné moci pro právního zástupce Jméno advokáta, udělené v době, kdy právnická osoba mělo řádně zvolený statutární orgán, s tím, že nechť je plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy oprávněných. Lhůtu k doplnění návrhu stanovil na 30 dnů od doručení výzvy. Navrhovatel reagoval podáním ze dne 27. 3. 2023, jehož přílohou byla již jednou doložená plná moc z 1. 10. 2018.

12. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“

13. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.

14. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 6. 1. 2015 sp. zn. 25 Cdo 2787/2014 judikoval: „Řízení lze zastavit pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku oprávnění osoby jednat za právnickou osobu ve smyslu § 21 o. s. ř. pouze za situace, když zde je osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, ale úkon učiněný osobou neoprávněnou neschválí. Pokud však objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení. Na tuto situaci dopadá ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a pokud je zde nebezpečí z prodlení, soud musí ustanovit právnické osobě opatrovníka.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem). Tento judikatorní závěr Nejvyššího soudu je plně aplikovatelný i na posuzovaný případ.

15. Z rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá, že soud prvního stupně hodnotil toliko předloženou plnou moc, jež nedokládala oprávnění Jméno advokáta jednat před soudem za navrhovatele - s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Ostatně to nerozporoval sám navrhovatel jednající Jméno advokáta a jenž sám navrhoval ustanovení procesního opatrovníka. Ze samotného přezkoumávaného rozhodnutí však nebylo zcela zřejmé pro absenci jakýchkoliv zjištění, úvah a závěrů, zda se soud prvního stupně vůbec zabýval tím, zda tu existuje jiná osoba oprávněná za navrhovatele před soudem jednat. Právě absence tohoto zkoumání a závěrů činí předmětné rozhodnutí částečně nepřezkoumatelné. Pakliže by zde taková osoba objektivně nebyla, nebylo by možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení, neboť by šlo o odepření spravedlnosti a bylo by nezbytné ustanovit procesního opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř., toť ovšem za splnění podmínky, že by bylo soudem prvního stupně současně shledáno nebezpeční z prodlení. Takový závěr by opravňovalo zjištění soudu (z již doložených listin), že je dán rozpor mezi v rejstříku zapsaným a skutečným stavem.

16. Odvolací soud vzhledem k výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.