VSPH 2 Cmo 62/2024-88

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Jitky Malé, ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného, ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B, ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o návrhu na zrušení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2024, č. j. 47 Cm 121/2023-80

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. V projednávané věci se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 2 000 000 Kč s odměnou a příslušenstvím na základě směnky vlastní vystavené žalovaným dne 15.4.2021, splatné na viděnou. Ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem ze dne 22.9.2023, č. j. 47 Cm 121/2023 -13 a žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalovaný se bránil včasnými a odůvodněnými námitkami, ve kterých uvedl především, že směnku nepodepsal. Pro případ zjištění opaku tvrdil, že směnka zajišťovala závazek v podobě zápůjčky společnosti právnická osoba, jímž byl žalovaný jednatelem a namítal částečné plnění v rozsahu 260 000Kč (platba 20.4.2022 a 20.7.2023 ve výši 60 000 Kč a 200 000 Kč).

2. V řízení podal žalobce návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu obavy o výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném, kterému bylo vyhověno, když byla zjištěna dispozice žalovaného s jeho nemovitým majetkem.

3. Podáním ze dne 18.12.2023 podal žalovaný návrh na zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 o. s. ř., když tvrdil, že pominuly důvody, pro které bylo nařízeno a které navíc podle žalovaného nikdy nenastaly. Na prokázání svého návrhu na zrušení předběžného opatření soudu předložil potvrzení právnická osoba. o provedení tuzemské odchozí úhrady z účtu společnosti právnická osoba č. č. účtu na účet č. č. účtu ve výši 1 740 000 Kč dne 20.10.2023 s poznámkou doplatek jistiny půjčky, současně i směnečné sumy - Půjčka od Jméno žalobce, zajištěno směnkou Jméno žalovaného, obojí ze dne 15.4.2021, úhrady ve výši 60 000 Kč dne 20.4.2022 s poznámkou plnění směnka / zápůjčka ze dne 15.4.2021, 210 415IB743887 1, úhrady ve výši 200 000 Kč dne 20.7.2023 s poznámkou splátka půjčky ze dne 15.4.2021- částečná úhrada jistiny Půjčka od Jméno žalobce, zajištěno směnkou Jméno žalovaného.

4. O předmětném návrhu rozhodl soud napadeným usnesením tak, že zamítl návrh žalovaného na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7.12.2023, č. j. 2 Cmo 177/2023-50, kterým bylo žalovanému uloženo zdržet se převodu vlastnického práva, vkladu do majetku třetí osoby, zatížení zástavním právem, předkupním právem, věcným břemenem a jiným věcným právem a jiného nakládání, a to k: 1) jednotce č. 119/1 (způsob využití: byt), jednotka vymezená v občanském zákoníku v pozemku parc. č. st. 389 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba, budova č. p. 119(rodinný dům), zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální území adresa, pro k. ú. adresa, obec adresa, na LV č. 1135, 2) pozemku parc. č. st. 748 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č.p./ č. ev. (garáž) zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální území adresa, pro k. ú. adresa, obec adresa, na LV č. 332.

5. V odůvodnění usnesení uvedl, že ve směnečném řízení se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, a to na základě směnky vlastní, kterou žalovaný vystavil na řad žalobce dne 15.4.2021 na směnečný peníz 2 000 000 Kč, a která byla splatná na viděnou v Praze dne 15.4.2022, tj. posledním dnem lhůty k jejímu předložení výstavci. Návrhu žalobce bylo v plném rozsahu vyhověno směnečným platebním rozkazem. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž zejména uvedl, že předmětnou směnku nepodepsal a dále že na směnkou zajištěný závazek bylo částečně plněno.

6. Žalobce se k návrhu žalovaného konkrétně nevyjádřil, uvedl pouze k podaným námitkám, že důkazní břemeno má žalovaný. K tvrzené zápůjčce uvedl, že byla splatná v roce 2022 včetně sjednaných 3% úroků ročně, tj. ročně ve výši 60 000 Kč a platbou ze dne 20.4.2022 ve výši 60 000 Kč a ze dne 20.7.2023 minimálně do částky 75 000 Kč nebyla uhrazena jistina zápůjčky, ale úroky z ní. Po platbě ze dne 20.10.2023 ve výši 1 740 000 Kč zůstala nedoplacena jistina ve výši 135 000 Kč, úroky a odměna.

7. Soud prvního stupně posoudil návrh žalovaného podle § 102 odst. 3 a § 77 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 175 odst. 1 a 4 o. s. ř. a uvedl, že jestliže žalovaný shledává důvod pro zrušení předběžného opatření v provedení platby ve výši 1 740 000 Kč dne 20.10.2023, tedy po vydání směnečného platebního rozkazu, nejedná se o skutečnost způsobilou zpochybnit v této výši existenci jeho směnečné povinnosti. Proto nelze dojít k závěru, že pominuly důvody pro nařízení předběžného opatření.

8. Proti usnesení se ve lhůtě stanovené zákonem (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) žalovaný odvolal. Odůvodnění soudu postavené na výkladu § 175 odst. 4 o. s. ř. považuje za nedostatečné. Odkázal na § 157 o. s. ř. a zdůraznil, že odůvodnění rozhodnutí soudu má být přesvědčivé. Provedené důkazy nehodnotil soud podle § 132 o. s. ř. Pokud jde o nařízení předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř., toto bylo v projednávané věci nařízeno s odůvodněním, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaném, mohl být ohrožen. Při posouzení návrhu na zrušení předběžného opatření nelze pominout, že pohledávka žalobce na zaplacení 2 mil. Kč zanikla splněním (platby byly označeny a doloženy). Pokud žalobce uvedl, že směnečná jistina není doplacena zcela, jedná se o argumentaci zcela lichou. Žalovaný u všech plateb totiž v popisu platby uvedl, na co je platba určena, jednalo se o platby na jistinu (§ 1933 o. z.) a žádná z těchto plateb nemohla být úhradou příslušenství či nemohla být na takové příslušenství započtena. Žalovaný tvrdí, že jestliže před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření uhradil směnečnou jistinu, pak i pokud by byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti, nemohl by být výkon rozhodnutí ohrožen, neboť žalovaný uhradil přímo žalobci peněžní prostředky v tomto rozhodnutí uvedené (co do jistiny) a k žádnému výkonu v tomto rozsahu by nemohlo nikdy dojít. Pokud by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí ve zbývajících nárocích podle směnečného platebního rozkazu, pak by se mělo brát v úvahu hledisko přiměřenosti mezi povinností ukládanou a rozsahem zajištěného nároku, kdy je dán výrazný nepoměr v neprospěch žalovaného, kterému je blokován majetek v hodnotě několika mil. Kč pro pohledávku v rozsahu cca 200 tis. Kč. Podle žalovaného by bylo dostačující omezení pouze s částí nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Navrhl zrušení usnesení v celém rozsahu, případně v rozsahu povinnosti žalovaného zdržet se převodu vlastnického práva, vkladu do majetku třetí osoby, zatížení zástavním právem, předkupním právem, věcným břemenem a jiným věcným právem a jiného nakládání k jednotce č. 119/1 (způsob využití byt), jednotka vymezená v občanském zákoníku v pozemku parc. č. st. 389 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba, budova č.p. 119 (rodinný dům), zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální území adresa, pro k. ú. adresa, obec adresa, na LV č. 1135.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.

10. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

11. Podle § 77 odst. 2 o. s. ř. předběžné opatření nařízení po zahájení řízení předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

12. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 ti dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání, k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.).

13. Existence podmínek proto, že odpadla obava ze zmaření případného výkonu rozhodnutí musí být prokázána a tíží žalovaného. Pokud jde o tvrzení, že žalovaný zaplatil na pohledávku ze směnky částku ve výši 1 740 000 Kč dne 20.10.2023 tedy po vydání směnečného platebního rozkazu (22.9.2023) nejedná se o okolnost, pro kterou by bylo možné zrušit nařízené předběžné opatření podle § 77 odst. 2 o. s. ř. Důvodem pro nařízení předběžného opatření byla obava z výkonu rozhodnutí v řízení posléze vydaném, když byla prokázána dispozice s nemovitým majetkem ze strany žalovaného.

14. Řízení o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou nebylo pravomocně skončeno. I pokud by bylo najisto postaveno, že žalovaný zaplatil žalobci tvrzenou částku ve výši 1 740 000 Kč, zůstává zde neuspokojená pohledávka, jejíž výše není známa, je možné ji pouze ne zcela přesně odhadovat. Výši této pohledávky neuvedl s dostatečnou mírou jistoty ani žalovaný a ani žalobce v návaznosti na tvrzení žalovaného o zaplacení.

15. Z uvedeného důvodu lze mít i nadále za splněné podmínky pro nařízení předběžného opatření, uplatněná pohledávka byla osvědčena. Prokázána byla i dispozice s nemovitým majetkem ze strany žalovaného. V této souvislosti odvolací soud nepovažuje za bezvýznamné, že jde o jediný tvrzený majetek ve vlastnictví žalovaného, ze kterého by bylo možné v případě úspěchu ve věci, se uspokojit.

16. Pokud jde o hledisko proporcionality platí shodně, co již shora uvedeno. V této fázi řízení není zřejmé, jaká je vlastně výše pohledávky žalobce a proto i nadále nařízené předběžné opatření vyhovuje také principu proporcionality. Pokud žalovaný sám vyčísluje případný nesplacený díl pohledávky žalobce, není tento žalobcem potvrzen a nelze tudíž s určitostí uzavřít, v jakém rozsahu by bylo předběžné opatření v dostačující ve vztahu k pohledávce žalobce.

17. V souvislosti s projednávanou věcí nelze nezmínit, že pokud žalovaný hodlá pohledávku žalobce uspokojit a tvrdí, že již tak i činí, nic nebrání dohodě se žalobcem o celém předmětu sporu, mimosoudním vyřešení a následném procesním úkonu ze strany účastníků řízení. Navíc pokud má žalovaný úmysl uspokojit pohledávku žalobce zcela, pak i nařízené předběžné opatření v rozsahu, jak bylo vydáno, mu nebrání v běžném využívání předběžným opatřením dotčené nemovitosti.

18. Z vyložených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 151 o. s. ř. v konečném rozhodnutí o věci.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.).