VSPH 5 Cmo 110/2024-741

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Ladislava Derky ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 1 450 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. září 2024, č. j. 76 Cm 135/2022-698

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl pro opožděnost odvolání, podané žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2024, č. j. 76 Cm 135/2022-232, jímž bylo vyhověno návrhu žalobkyně, aby soud připustil vstup společnosti právnická osoba. do řízení na její místo (dále jen usnesení o procesním nástupnictví).

2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že usnesení o procesním nástupnictví bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno dne 25. 7. 2024. Lhůta pro podání odvolání počala žalobkyni běžet dne 26. 7. 2024 a uplynula dnem 9. 8. 2024. Odvolání, podané žalobkyní po jejím uplynutí, soud prvního stupně podle 208 odst. 1 o. s. ř. jako opožděné odmítl. Konstatoval, že s oznámením o převzetí právního zastoupení tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, které bylo soudu doručeno až dne 22. 8. 2024, je spojeno vyjádření žalobkyně, jehož obsahem je námitka nezávaznosti právního jednání, spočívajícího v postoupení pohledávky, kterou, pokud by ji vyhodnotil jako podané odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví, bylo by rovněž opožděným odvoláním.

3. Žalobkyně proti usnesení podala včasné odvolání, v němž navrhla odvolacímu soudu, aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že již v podaném odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví shrnula skutkový stav týkající se jejího právního zastoupení a poukázala na nestandardní okolnosti předání právního zastoupení předchozím právním zástupcem tituly před jménem Anonymizováno. Právní zastoupení žalobkyně tímto právním zástupcem bylo ukončeno výpovědí plné moci ze strany žalobkyně již ke dni 6. 6. 2024. V době doručování usnesení nebyl proto tituly před jménem Anonymizováno oprávněn za žalobkyni přebírat písemnosti, natož za ni činit jakékoliv procesní návrhy. Nadto o doručení usnesení o procesním nástupnictví žalobkyni řádně neinformoval. Doručení této písemnosti je tak právně neúčinné. S obsahem usnesení se žalobkyně mohla seznámit až v rámci nahlížení do spisu. Ihned poté podala odvolání, které spojila s návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti dle § 50d o. s. ř. a s návrhem na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Soud prvního stupně odvolání žalobkyně odmítl, aniž se těmito jejími návrhy, jakkoliv zabýval a provedl žalobkyní k tomu navržené dokazování. V odvolání dále podrobně rozvedla okolnosti ukončení jejího právního zastoupení tituly před jménem Anonymizováno. Popsala jednání a pochybení tohoto zástupce v souvislosti s předáním dokumentace a podkladů, včetně usnesení o procesním nástupnictví. adresa pochybením bylo, že nejednal s osobami oprávněnými jednat za žalobkyni, ale naopak s osobami, které byly se žalobkyní ve střetu zájmů, a to se Anonymizováno a tituly před jménem Anonymizováno. Paní adresa v době, kdy jí tituly před jménem Anonymizováno údajně zaslal usnesení o procesním nástupnictví, neplnila své povinnosti zaměstnance žalobkyně, se žalobkyní nekomunikovala a poté, co s ní byl ukončen pracovní poměr, nepředala žalobkyni účetnictví. Jeho vydání se žalobkyně na bývalé účetní domáhá v soudním řízení. tituly před jménem Anonymizováno dále o průběhu řízení informoval společníka žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno. Tento bývalý společník žalobkyni žádné informace nepředal. Nyní je již několik měsíců ve výkonu trestu odnětí svobody, byl mu uložen trest zákazu činnosti výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace a obdobné činnosti na základě plné moci. Je současně spojen s rodinou, ovládající společnost právnická osoba. Podle žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno zřejmě jednal podle pokynů tohoto bývalého společníka. tituly před jménem Anonymizováno a členové jeho rodiny se potencionálně dopouští jednání, jehož cílem je jejich vlastní obohacení na úkor žalobkyně. Takovému jednání nemůže být poskytována právní ochrana. Žalobkyně již podala trestní oznámení a zahájila několik dalších soudních řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.

5. Podle Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (č. l. 232 spisu) bylo usnesení o procesním nástupnictví soudem doručeno právnímu zástupci žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno do jeho datové schránky dne 25. 7. 2024. Při doručování této písemnosti postupoval soud prvního stupně zcela v souladu s § 50b odst. 1 o. s. ř., upravujícím doručování písemností zástupci účastníka. Z tohoto ustanovení vyplývá, že má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, opravňující jej činit za zastoupeného veškeré procesní úkony, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci. Doručení soudního rozhodnutí zástupci účastníka je účinné i v případě, že účastník řízení tomuto zástupci vypověděl procesní plnou moc ještě před doručením tohoto soudního rozhodnutí, ale oznámení o tom, resp. v projednávané věci oznámení o převzetí zastoupení novým právním zástupcem, došlo soudu až po doručení rozhodnutí takovému zástupci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3392/2007). Zákon pak také výslovně upravuje, kdy se písemnosti doručují také účastníkovi řízení. Soud v souladu s § 50b o. s. ř. usnesení o procesním nástupnictví doručil právnímu zástupci žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno, zmocněnému k zastupování žalobkyně procesní plnou mocí ze dne 17. 11. 2022, předloženou spolu se žalobou. Podle obsahu spisu žalobkyně nikdy soudu nesdělila, že vypověděla tituly před jménem Anonymizováno procesní plnou moc. Až následně, dne 22. 8. 2024, bylo soudu doručeno oznámení o převzetí zastoupení žalobkyně novým právním zástupcem Jméno advokáta, tituly za jménem Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví počala žalobkyni běžet dne 26. 7. 2024 a skončila dnem 9. 8. 2024. O právu podat odvolání, lhůtě, ve které tak lze učinit a jejím běhu a také o soudu, u kterého je nutno odvolání podat, byla žalobkyně v usnesení řádně poučena. Odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví bylo žalobkyní podáno až po jejím marném uplynutí dne 27. 8. 2024. Z hlediska posouzení běhu lhůt tedy soud prvního stupně nepochybil v závěru, že odvolání bylo žalobkyní podáno po uplynutí zákonné lhůty (§ 204, 208 o. s. ř.).

6. Žalobkyně podané odvolání založila zejména na tvrzení, že soud nemohl rozhodnout o odmítnutí odvolání, aniž se vypořádal s námitkou neúčinnosti doručení usnesení o procesním nástupnictví dle § 50d o. s. ř. s tím, že tato námitka byla uplatněna již v podaném odvolání (podání ze dne 27. 8. 2024) a zakládala se na tvrzení, že žalobkyně se z omluvitelného důvodu s písemností nemohla seznámit, kdy má žalobkyně za to, že potažmo také žádala o prominutí zmeškání lhůty dle § 58 o. s. ř.

7. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. posuzuje soud každý úkon účastníka podle obsahu. Z obsahu odvolání žalobkyně proti usnesení o procesním nástupnictví však nelze dovodit, že by jeho součástí byl návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení o procesním nástupnictví. Žalobkyně v něm pouze namítala, že tituly před jménem Anonymizováno s ohledem na ukončení právního zastoupení v důsledku výpovědi procesní plné moci za ni nebyl oprávněn přebírat soudní písemnosti, a tedy ani usnesení o procesním nástupnictví. V odvolání se pak žalobkyně dovolává neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky dle § 437 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), protože při jejím uzavření za ni jednaly osoby, jejichž zájmy v rozporu se zájmy žalobkyně. Neúčinnost doručení usnesení o procesním nástupnictví žalobkyně v podání nenamítala, natož aby součástí podání byl výslovný návrh žalobkyně na vyslovení neúčinnosti doručení dle § 50d o. s. ř. nebo návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání dle § 58 o. s. ř.

8. Institut vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti upravuje § 50d o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud, který byl odesílatelem písemnosti, na návrh účastníka rozhodne, že doručení písemnosti je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností účastník seznámil nebo tak mohl učinit. Účelem této procesní úpravy je umožnit účastníku, aby tvrdil a doložil, že na jeho straně byly dány omluvitelné důvody, pro něž se, ať již se jednalo o důvody ryze subjektivní či objektivní, nemohl s doručovanou písemností seznámit. Soud, splní-li účastník zákonem stanovené předpoklady, v těchto výjimečných případech vysloví neúčinnost doručení a tím založí fikci doručení písemnosti až dnem právní moci takového rozhodnutí. Logickým důsledkem je pak zachování veškerých lhůt k provedení procesních úkonů na straně účastníka.

9. Institut prominutí zmeškání lhůty upravuje § 58 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud promine zmeškání lhůty, jestliže ji účastník nebo jeho zástupce zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty. Pokud účastník nepožádal o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, soud opožděně podané odvolání podle § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítne, a to i v případě, že účastníkem tvrzené důvody, pro které lhůtu zmeškal, by byly omluvitelné (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2579/99).

10. Z obou shora citovaných ustanovení vyplývá, že o vyslovení neúčinnosti doručení i o prominutí zmeškání lhůty soud rozhoduje vždy jen k návrhu účastníka. Součástí žalobkyní podaného odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví však žádný takový výslovný procesní návrh není. Nelze jej nijak dovozovat ani z obsahu podání žalobkyně a v něm obsažených tvrzení. Při absenci jakýchkoliv řádných návrhů žalobkyně dle § 50d nebo 58 o. s. ř. nelze proto její námitku, že soud prvního stupně pochybil, když nerozhodl o vyslovení neúčinnosti doručení, případně o prominutí zmeškání lhůty, vyhodnotit jinak než jako zcela neopodstatněnou.

11. Soud prvního stupně postupoval v souladu s § 208 odst.1 o. s. ř., když odvolání žalobkyně, podané po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání (§ 204 o. s. ř.) odmítl. Toto usnesení odvolací soud z uvedených důvodů potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.

12. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalované žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.)