VSPH 6 Cmo 171/2022-1064

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2022, č. j. 5 Cm 134/2007-995 ve znění doplňujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2022, č. j. 5 Cm 134/2007-1014 a ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2022, č. j. 5 Cm 134/2007-1015

Soud připouští, aby na místo žalobce vstoupila do řízení nabyvatelka práva jméno FO, nar. Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, bytem Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno.

1. Původní žalobce Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, sídlem adresa, se domáhá zaplacení částky 1 000 000 Kč s přísl. s tvrzením, že mu žalovaný měl způsobit škodu tím, že postupnými úkony převedl do svého vlastnictví rozestavěný byt č. Anonymizováno/Anonymizováno v domě adresa bez souhlasu jediného společníka žalobce jméno FO, a to ve zřejmém rozporu s obchodními záměry žalobce a za nepřiměřeně nízkou cenu, jež měla být určena toliko administrativním způsobem, nikoliv za cenu tržní. Podle žaloby se úhrada ceny za rozestavěný byt nepromítla v hospodaření žalobce. Podle žalobce se žalovaný v souvislosti se zcizením uvedeného bytu měl zavázat dne 26. 11. 2004 zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč, jakožto „vyrovnání“ mezi účastníky. Konečně podle žaloby byl tvrzen vznik škody v příčinné souvislosti s nepřípustným převodem uvedeného bytu žalovaným, v postavení tehdejšího jednatele žalobce.

2. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne 18. 7. 2022 č. j. 5 Cm 134/2007-995, proti němuž podal žalovaný včas odvolání.

3. Podáním doručeným soudu dne 2. 8. 2023 žalobce oznámil soudu, že smlouvou o postoupení pohledávky, uzavřenou dne 31. 5. 2023, podle položeného vyrozumění dlužníka, postoupil spornou pohledávku 1 000 000 Kč s přísl. na jedinou společnici paní jméno FO, nar. Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, bytem Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno.

4. Z uvedeného důvodu dosavadní žalobce Jméno žalobce. současně navrhl, aby soud připustil, aby na jeho místo do řízení vůči žalovanému tituly před jménem jméno FO vstoupila uvedená nabyvatelka práva. Ke svému návrhu žalobce připojil doklady mající svědčit o doručení vyrozumění dlužníka ze dne 1. 6. 2023 o postoupení předmětné pohledávky a žalobce připojil též souhlas paní jméno FO se vstupem do řízení ohledně postoupené sporné pohledávky.

5. Žalovaný s návrhem na připuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř. nesouhlasil a vyjádřil názor, podle něhož je postoupení pohledávky v dané situaci zneužitím procesní úpravy, když podle žalovaného paní jméno FO nemá v České republice žádné aktivity ani majetek od okamžiku, kdy převedla svůj obchodní podíl ve společnosti právnická osoba, na nového společníka společnost právnická osoba, IČ Anonymizováno Anonymizováno. Proto podle žalovaného v případě, že by paní jméno FO nebyla ve sporu úspěšná, byla by prakticky nedostižitelná například pro účely vymožení náhrady nákladů soudního řízení. Naopak společnost právnická osoba, je podle žalovaného tuzemským subjektem, přičemž v době podání návrhu na změnu žalobce disponovala značným nemovitým majetkem zajištěným zástavním právem ve prospěch banky, a tedy v případě potřeby snadno postižitelným, neboť existence zástavního práva omezuje či fakticky ztěžuje rychlé převody takového majetku. Dále podle žalovaného byl spor zahájen jako spor mezi společností a jejím bývalým jednatelem a není podle něho proto zřejmé, z jakého důvodu by paní jméno FO nyní měla mít prospěch z výsledku sporu, když ani nemá osobní zájem na výsledku sporu a škoda mohla vzniknout výlučně společnosti, nikoliv paní jméno FO.

6. Odvolací soud návrh posoudil podle § 107a o. s. ř. podle něhož může žalobce dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby do řízení na místo dosavadního účastníka vstoupil nabyvatel práva nebo povinnosti, má-li za to, že po zahájení řízení nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde; soud návrhu vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce.

7. Odvolací soud vzal rovněž v úvahu skutečnost, že na rozdíl od § 524 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. nevyžaduje nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (NOZ) pro postoupení pohledávky písemnou formu a strany tak mohou smlouvu obsahující postoupení pohledávky uzavřít ústně či jen konkludentně. V souladu s § 1882 NOZ je-li postoupení notifikováno, nepřísluší dlužníkovi platnost postoupení či jiné jeho náležitosti jakkoliv zkoumat a nastává účinek spočívající ve změně osoby, které jediné může dlužník plnit se solučním účinkem.

8. Konečně odvolací soud s přihlédnutím k rozhodovací praxi, zejména s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 981/2012, formulujícímu výjimečné okolnosti nepřipuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř., posoudil i důvodnost argumentace žalovaného ohledně jeho návrhu na nepřipuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř.

9. Ve vztahu k návrhu žalovaného na nepřipuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř. odvolací soud dospěl k závěru, že nesouhlas žalovaného s postupem podle § 107a o. s. ř. není důvodný a nic nebrání tomu, aby v daném konkrétním případě bylo vyhověno shora uvedenému návrhu na připuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř., když pro takové rozhodnutí byly naplněny shora uvedené podmínky stanovené zákonem a argumentace žalovaného pro zamítnutí návrhu na rozhodnutí podle § 107a o.s.ř. v tomto případě neobstojí.

10. Jestliže žalovaný poukazoval na svůj poznatek, že paní jméno FO - nabyvatelka práva o něž v řízení jde, nemá v České republice žádné aktivity ani majetek od okamžiku, kdy převedla svůj obchodní podíl ve společnosti právnická osoba, na nového společníka společnost právnická osoba, a z toho důvodu má být „nedostupné“ proti ní vést výkon rozhodnutí pro účely vymožení náhrady nákladů řízení, odvolací soud zastává právní názor, podle něhož v případě nároků vzniklých v soudním řízení vůči jmenované občance Rakouské republiky vytváří normotvorba příslušných orgánů Evropské unie dostatečné záruky srovnatelných možností vedení výkonu rozhodnutí v České republice a v kterémkoli členském státě Evropské unie.

11. Jestliže žalovaný poukazoval rovněž na skutečnost, že spor byl zahájen jako spor mezi společností a jejím bývalým jednatelem a žalovanému není zřejmé, z jakého důvodu by nyní paní jméno FO měla mít případný prospěch z výsledku sporu, když podle žalovaného nemá osobní zájem na výsledku sporu, neboť škoda mohla vzniknout výlučně společnosti a nikoliv paní jméno FO, odvolací soud se v obecné rovině nedomnívá, že by tvrzená nedostatečná míra prospěšnosti a osobního zájmu žalobce na výsledku sporu mohla být důvodem pro zamítnutí návrhu na připuštění procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř. Je tomu tak proto, že takovéto kritérium pro vyhovění návrhu podanému podle § 107a o. s. ř. zákon nestanoví a navíc i určení rozsahu prospěchu a osobního zájmu účastníka na výsledku sporu není soudem možné z důvodu, že kategorie prospěchu a osobní ho zájmu jsou značné individuální a soudem jen stěží identifikovatelné. Naopak se jeví logickým, jestliže, jak se stalo v projednávaném případě, společník prodá svůj podíl v s.r.o. bez části majetku spočívajícího v bonitním majetku, např. v pohledávce.

12. O náhradě nákladů tohoto řízení odvolací soud nerozhodoval a rozhodne o nich soud v rozhodnutí, jímž u něho řízení skončí.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek stanovených v § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.