VSPH 9 Cmo 208/2023-289

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatelky: Jméno navrhovatelky A, narozená Datum narození navrhovatelky A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa navrhovatelky A ⟪LB:lb_003⟫ za ⟪LB:lb_004⟫ účasti: Jméno navrhovatelky B adresa v adresa, IČO IČO navrhovatelky B ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa navrhovatelky A ⟪LB:lb_006⟫ zastoupené advokátem Mgr. Tomášem Krejčím ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva ze dne 16. 6. 2015, k odvolání navrhovatelky a účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2023 č. j. 77 Cm 246/2015-231,

I. Odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2023 č. j. 77 Cm 246/2015-231 se v rozsahu výroku II. odmítá.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2023 č. j. 77 Cm 246/2015-231 se:

a) ve výroku II. mění tak, že usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijaté pod bodem 14 není rozhodnutím členské schůze účastníka,

b) ve výroku I. potvrzuje ve správném znění: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijatých pod body 3, 4, 5, 9, 10, 11, 12, 13 a 15 se zamítá.“

c) ve výroku III. potvrzuje.

III. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 8 228 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce právnická osoba, advokáta.

1) Soud opakovaně nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu obsažený v usnesení ze dne 29. 3. 2022, č. j. 6 Cmo 61/2020-201 a v jeho usneseních v této věci dřívějších a zároveň má za to, že se soud nevypořádal s již dříve přednesenou argumentací účastníka řízení.

2) Soud své rozhodnutí ani dostatečně neodůvodnil.

3) Upřesnění mandátu představenstva účastníka, které bylo přijato 95,92 % hlasy přítomných členů družstva, není v rozporu s právními předpisy, ani ustanovením stanov. Upřesnění mandátu členů představenstva nikterak nezkracuje práva členů družstva vyplývající z právních předpisů či stanov a shledání jeho neplatnosti by bylo zcela jistě v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přičemž by dopadalo na právní jistou subjektů občanského práva. Účelem upřesnění mandátu je zajistit efektivní fungování představenstva družstva, které - jak vyplývá ze zápisu ze schůze - se potýká se záplavou nevyžádaných informací, které mu členové družstva zasílají zvláštní iniciativy a které nemají vztah k činnosti družstva nebo pochází z neověřených či nepříliš seriózních zdrojů. Z tohoto důvodu členská schůze odsouhlasila, že členové představenstva nemusí reagovat na zcela irelevantní či nekvalifikované připomínky či podněty členů družstva, které představenstvo toliko zatěžují a zbytečně jej připravují o čas potřebný k řešení významnějších záležitostí družstva. To je v souladu i s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2942/2009, ze dne 31. 3. 2010, ve kterém Nejvyšší soud jasně stanovil, že určitost vůle účastníka v právním jednání je dána objektivní pochopitelností pro typického adresáta takového jednáni (tedy v tomto případě člena družstva). Účastník je toho názoru, že svéprávní a průměrně vzdělaní členové družstva jsou schopni rozlišit mezi relevantními a irelevantními informacemi a požadavky na představenstvo družstva, které by ze své podstaty mělo fungovat efektivně a s péci řádného hospodáře, čemuž bylo do doby přijetí tohoto usnesení možné bránit obstrukcemi a nevyžádanými nerelevantními zprávami ze strany členstva družstva. Je třeba zdůraznit, že za účelem zajištění kontroly a následného přezkumu postupu představenstva je představenstvo povinno o těchto skutečnostech informovat členskou schůzi. Členská schůze jako nejvyšší orgán družstva tak poskytuje dostatečnou záruku před případným zneužitím tohoto oprávnění ze strany představenstva.

4) Přijaté upřesnění mandátu členů orgánů družstva není v rozporu s ustanoveními právních předpisů, ani stanov ani není v rozporu s dobrými mravy a není tedy dán jakýkoliv důvod jeho neplatnosti.

Bod.1 - schválení programu, pro bylo 100 % hlasů (49 členů)

Bod 2 - informace o počtu přítomných

Bod 3 a 4 - volba ověřovatelů zápisu a sčitatelů hlasů, volba předsedajícího členské schůze, pro bylo 100 % hlasů

Bod 5 - způsob vystupování, podávání návrhů na členské schůzi - 47 pro, 2 proti - schválený jednací řád členských schůzí

Bod 6,7 a 8 - zpráva o hospodaření družstva za rok 2014, přednesení výroční zprávy družstvo související s rokem 2014, zpráva kontrolní komise - nikdo z přítomných nepodal ke zprávám žádné připomínky

Bod 9 - schválení výroční zprávy (pro 47, proti 2), roční účetní závěrky (pro 49) a zprávy kontrolní komise (pro 46, proti 3)

Bod 10 - schválení daňového přiznání za rok 2014 - pro 49

Bod 11 - schválení seznamu členů BD a členských podílů - pro 49

Bod 12 - při dělení zisku do rezervního fondu a rozdělení zisku za rok 2014 - pro 49

Bod 13 - odměny členů v orgánech BD v rámci smluv o výkonu funkce - předseda družstva poukázal na schválené smlouvy na členské schůzi usnesením z 24. 6. 2014 a vyzval ke schválení stejné odměny podle klíče i za rok 2015, který byl schválen členskou schůzí 23. 2. 1999, znovu uvedl klíč, podle kterého má být stanovena odměna, a to podle výše nájemného za byt o velikosti 3+1s balkonem. (pro 47, proti 2) členská schůze družstva schválila výši a klíč pro odměňování členů orgánů BD.

Bod 14 - stanovení mandátu pro orgánem bytového družstva a pro jejich činnost na další volební období (pro 47, proti 2) - členská schůze schválila mandát jednání: pokud bude jednotlivý člen bytového družstva vyvíjet svou vlastní aktivitu a svými požadavky a nadbytečnými informaci zasahovat do práv statutárních orgánů bytového družstva a tato činnost se bude dít bez vědomí ostatních členů bytového družstva a nebude v souladu s usnesením členské schůze, nebude dotyčný statutární orgán bytového družstva na tyto požadavky reagovat. Orgán bytového družstva má povinnost o tomto jednání informoval členskou schůzi.

Bod 15 - schválení závěrečného usnesení - členská schůze schválila návrh na usnesení členské schůze bytového družstva adresa. Pro 46, proti 3.

(zápis členské schůze z 16. 6. 2015)

Navrhovatelce byl zápis z členské schůze 16. 6. 2015 poskytnut e-mailem 30. 1. 2019. (předání zápisu z členské schůze ze dne 16. 6. 2015 v e-mailu ze dne 30. 1. 2019).“

5) Převod či přechod podílu v družstvu nepodléhá souhlasu žádného orgánu družstva (neměl by být součástí usnesení družstva).

6) Rozdělení zisku do nedělitelného fondu a rezervního fondu - k tomu, aby se člen mohl odpovědně rozhodnout, by musel mít k dispozici přehlednou hospodářskou zprávu.

7) Odměny členů v orgánech družstva v rámci smluv o výkonu funkce - ze zprávy družstva není jasné, zda a kdy členové volených orgánů odměnu pobírali.

8) Mandát jednání ve zvláštních případech pro členy statutárních orgánů bytového družstva pro jejich činnost na další volená období - soud konečně po 8 letech rozhodl o jeho zrušení.

9) Důvodem neplatnosti členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.

10. K bodu 10 - 12 navrhovatelka žádné konkrétní námitky neuvedla, při hlasování byla pro přijetí usnesení, nelze jej proto pro absenci tvrzení o rozporu se stanovami či zákonem podrobit soudnímu přezkumu, nicotnost soud neshledal.

11. K bod 13 - odměny členů v orgánech družstva v rámci smluv o výkonu funkce - navrhovatelka vznesla tytéž námitky, jako ke zprávě kontrolní komise s tím, že neexistují-li smlouvy o výkonu funkce, nelze proto přiznat ani odměnu za výkon funkce. Soud zopakoval, že smlouvy o výkonu funkce schválila členská schůze jednomyslně již 24. 6. 2014 a takové smlouvy jsou se členy orgánů družstva uzavírány. Nelze proto v rozhodnutí o odměně, jejíž způsob je určen ve smlouvách v čl. VI. 1. smluv na základě rozhodnutí členské schůze z 23. 2. 1999, shledat v rozporu se zákonem či stanovami účastníka.

12. K bodu 14 - přijaté usnesení o stanovení mandátu pro orgánem bytového družstva a pro jejich činnost na další volební období - je co do svého obsahu neurčité, neboť z přijatého usnesení, které je pojato značně obecně, nelze ani výkladem zjistit konkrétní uložená práv a povinnosti členům orgánů účastníka. Mandát (rozsah práv a povinností) členů statutárního orgánu a kontrolní komise bytového družstva nadto vymezuje zákon v ust. § 705 a násl. z. o. k. a stanovy bytového družstva. S ohledem na neurčitost je přijaté usnesení dle soudu neplatné, soud proto jeho neplatnost postupem podle § 663 odst. 1 z. o. k. také vyslovil.

13. Soud prvního stupně uzavřel, že z výše uvedeného je zřejmé, že do práv navrhovatelky coby člena družstva či do práv ostatních členů účastníka bylo zasaženo pouze usnesením přijatým pod bodem 14 schůze, které je pro svou neurčitost neplatné, přičemž mohl být vyvolán dojem o vymezení práv a povinností orgánů účastníka, jak namítala navrhovatelka. Neplatnost dalších napadaných usnesení pro jejich rozpor se zákonem nebo stanovami účastníka soud neshledal. Výrokem II. vyslovil „v souladu s ust. § 663 odst. 1 z. o. k. neplatnost usnesení přijatého pod bodem 14 programu členské schůze“ nazvaného „stanovení mandátu pro orgány bytového družstva pro jejich činnost na další volené období“, co do zbytku návrh jako zcela nedůvodný zamítnul.

14. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Svoje stěžejní námitky shrnula následovně:

15. Odvolatelka navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí zrušil.

16. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud se primárně zabýval odvoláním navrhovatelky proti usnesení soudu prvního stupně ohledně jeho výroku II. a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou.

17. Z povahy odvolání jako opravného prostředku vyplývá, že ho může podat jen ten účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, čímž mu byla takovým soudním rozhodnutím způsobena určitá újma, kterou lze odstranit právě zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. V daném případě bylo navrhovatelce ohledně jejího návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijatého pod bodem 14 zcela vyhověno, když soud vyslovil jeho neplatnost, proto jí nebyla a ani nemohla být způsobena žádná újma, kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí. Odvolatelka z tohoto důvodu není osobou subjektivně legitimovanou k podání odvolání. Za této procesní situace postupoval odvolací podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání navrhovatelky v tomto rozsahu odmítl jako podané někým, kdo k němu nebyl subjektivně legitimován, tedy ten jenž k tomu nebyl oprávněn.

18. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku I. a III., k odvolání navrhovatelky, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

19. Soud prvního stupně provedl v předmětné věci dostatečné dokazování, důkazy řádně vyhodnotil a zjistil z nich všechny relevantní skutečnosti. Věc správně posoudil též i po právní stránce.

20. K jednotlivým odvolacím námitkám odvolatelky - navrhovatelky uvádí odvolací soud následující: Jednací řád družstva je korektní a vyvážený, jeho účelovost nebyla prokázána. Členská práva navrhovatelky porušena nebyla. Družstvo se řídí platně přijatými stanovami, kdy nebyla soudem vyslovena ani neplatnost usnesení členské schůze tyto stanovy přijímající, ani v jejich části v rámci určovací žaloby. Irelevantní ve vztahu k předmětnému řízení je rozbor navrhovatelkou tvrzených pochybení resp. navrhovatelkou coby pochybení viděných jednání družstva, jeho funkcionářů případně i dalších osob. Například tvrzení navrhovatelky, že „pozdější opravou závad na vlastní náklady vznikla družstvu značná škoda; navíc družstvo již bylo „tunelováno“ úvěrem na zateplení budovy se 7% úrokem bez státní dotace právě firmou právnická osoba“, je její subjektivní vidění věci, na něž má coby svobodná osoba i jako člen družstva právo, nicméně tyto skutečnosti neznamenají a ani by nemohly samy o sobě znamenat neplatnost předmětného usnesení členské schůze. Totéž platí i o zprávě kontrolní komise družstva a daňovém přiznání. Ohledně rozdělení zisku lze konstatovat, že informace k němu byly dostatečné, bylo zajisté možné si k rozdělení zisku vyžádat i dalších informací přímo na členské schůzi. Z ničeho nevyplývá, že by ve zprávě družstva muselo být uvedeno, zda členové jeho orgánů pobírali odměny. Rozpor rozhodnutí družstva s dobrými mravy nebyl soudem shledán.

21. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. ve správném znění: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijatých pod body 3, 4, 5, 9, 10, 11, 12, 13 a 15 se zamítá.“ potvrdil jako věcně správné. Toto znění totiž vyplývá ze skutečnosti, že ohledně usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijatého pod bodem 14 soud prvního stupně rozhodl výrokem II. předmětného usnesení tak, že je toto usnesení neplatné, což odpovídá i odůvodnění rozhodnutí soudu. Nemohlo být tak zároveň zahrnuto do potvrzujícího výroku I. rozhodnutí soudu, pročež byla tato nesprávnost odvolacím soudem odstraněna.

22. Proti usnesení soudu prvního stupně podal jen ohledně výroku II. včasné odvolání účastník. Jeho stěžejní odvolací námitky jsou následující:

23. Odvolatel - účastník navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijatého pod bodem 14 se zamítá.

24. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal k odvolání účastníka též usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

25. Soud prvního stupně provedl v předmětné věci dostatečné dokazování, důkazy řádně vyhodnotil a zjistil z nich všechny relevantní skutečnosti. Věc nesprávně posoudil jen po právní stránce, když předmětné usnesení (usnesení členské schůze družstva konané dne 16. 6. 2015 pod bodem 14) je ze soudem uvedených skutkových důvodů (jeho obsahu resp. charakteru) usnesením tzv. nicotným, tedy hledí se na něj, jako by nebylo přijato (stíhá jej fikce nepřijetí). Není tudíž usnesením „jen“ neplatným. Další účastník - předmětné bytové družstvo, je obchodní korporací, když podle ust. § 1 odst. 1 z. o. k. “obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva“. Podle § 45 odst. 2 z. o. k. „na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelná anebo zavazuje-li k nemožnému plnění“. V daném případě je odvolací soud zajedno se soudem prvního stupně v tom, že usnesení předmětné členské schůze družstva konané dne 16. 6. 2015 přijaté k bodu 14 je nesrozumitelné a co do svého obsahu neurčité, když z jeho obsahu nelze ani výkladem zjistit konkrétní uložená práva a povinnosti členům orgánů účastníka (jak správně dovodil již soud prvního stupně). Lze s ním souhlasit i v tom, že rozsah práv a povinností členů statutárního orgánu a kontrolní komise bytového družstva stanoví zákon (viz § 705 a násl. z. o. k.) a stanovy bytového družstva, pročež by členská schůze, chtěje rozhodovat o jejich právech a povinnostech, musela rozhodnout o změně stanov, což neučinila. To samozřejmě platí o působnosti orgánů družstva dané stanovami, když výlučnou působnost orgánů družstva danou kogentními ustanoveními zákona dispozicí ve stanovách měnit nelze.

26. Dále je nutné poukázat na to, že k obchodnímu vedení je u družstva povinno a zároveň i oprávněno výlučně představenstvo družstva (§ 706 odst. 1 z. o. k.). Nikdo není oprávněn zasahovat do obchodního vedení členů statutárního orgánu obchodní korporace, potažmo tak do obchodního vedení členů představenstva družstva. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3040/2022:,,Obchodní vedení představuje jednu z hlavních oblastí působnosti statutárního orgánu … Zákon (až na výjimky) zapovídá komukoliv udělovat pokyny představenstvu (či jeho členům) týkající se obchodního vedení. Nejde-li o výjimku upravenou zákonem, pak osoba, jež představenstvu (jeho členům) uděluje pokyny týkající se obchodního vedení (a vyžaduje, aby tyto pokyny byly splněny), jedná protiprávně“. Tyto závěry se uplatní v uvedeném rozsahu též i na družstvo. Ohledně představenstva tedy členské schůzi družstva vůbec nepřísluší pravomoc zásahu do jeho obchodního vedení, rozhodnutí členské schůze o tom je pak zcela jednoznačně ve smyslu § 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z. rozhodnutím mimo působnost členské schůze a tudíž rozhodnutím tzv. nicotným, tedy rozhodnutím členské schůze, na něž se hledí jako by nebylo učiněno. Je tak třeba odmítnout veškeré námitky odvolatele - družstva, neboť soud prvního stupně se řídil rozhodnutím odvolacího soudu, své rozhodnutí dostatečně v dané otázce odůvodnil a to, že bylo výše jmenované nicotné rozhodnutí členské schůze schváleno více než 95% hlasy přítomných členů družstva nemůže nic změnit na závěru o nicotnosti taktového usnesení jak pro nedostatek pravomoci členské schůze rozhodovat o obchodním vedení (vůči představenstvu družstva), tak pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost.

27. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil ve výroku II. tak, že usnesení členské schůze účastníka ze dne 16. 6. 2015 přijaté pod bodem 14 není rozhodnutím členské schůze účastníka. Učinil tak i podle § 90 odst. 1 z. ř. s., podle nějž „v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu“. V daném případě se podle § 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. hledí na předmětné usnesení pod bodem 14 jako by nebylo přijato (je tzv. nicotné).

28. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil též i výrok III. soudu prvního stupně jako správný, když neseznal důvody pro to, aby bylo soudem ohledně nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodnuto jinak.

29. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi, neboť ten byl neúspěšný pouze ve zcela nepatrné části (bod 14 přijatého usnesení) oproti navrhovatelce, když ta nebyla úspěšná ohledně žádného napadeného bodu usnesení, jež byla přijata na jí napadené členské schůzi družstva dne 16. 6. 2015. Navrhovatelka je tudíž povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 8 228 Kč, jež sestává z odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 3 100 Kč ve výši 6 200 Kč: odvolání a účast na jednání konaném před odvolacím soudem dne 16. 1. 2024, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč, a náhrady hotových výdajů v celkové výši 600 Kč (náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 6 800 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); celková částka náhrady tedy činí 8 228 Kč

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.