VSPH 9 Cmo 213/2023-721

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023, č. j. 73 Cm 48/2021-589,

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023, č. j. 73 Cm 48/2021-589, se potvrzuje.

1. Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně shora uvedeným usnesením přiznal znalecké kanceláři právnická osoba. (dříve pod obchodní firmou právnická osoba.), IČ IČO, adresa (dále též „znalecká kancelář“), znalečné ve výši 22 415,30 Kč související s výslechem znalce ohledně znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne 23. 11. 2021 a znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne 23. 11. 2021 a v souvislosti s vypracováním revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku č. Anonymizováno ze dne 13. 8. 2021 ve znění dodatku č. 1 ze dne 23. 11. 2021 (dále jen „znalecký posudek č. Anonymizováno“).

2. Soud prvního stupně při rozhodování o znalečném vyšel ze skutečnosti, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 5. 5. 2021 se žalobkyně domáhá, aby byla nahrazena vůle žalované a bylo rozhodnuto tak, že právní mocí rozsudku se uzavírá smlouva o převodu akcií ve znění uvedeném žalobkyní v žalobě. Dále vyšel ze skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 73 Cm 48/2021-249, byla ustanovena znalecká kancelář právnická osoba. Té byl uložen znalecký úkol spočívající v podrobení se výslechu ohledně znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne 23. 11. 2021 a znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne 23. 11. 2021. Dále ji bylo uloženo, aby vypracovala revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku č. Anonymizováno ze dne 13. 8. 2021 ve znění dodatku č. 1 ze dne 23. 11.2021 (dále jen „znalecký posudek č. Anonymizováno“), a to ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu. Revizní znalecký posudek pod č. Anonymizováno (dále jen „revizní znalecký posudek“) byl soudu doručen do datové schránky dne 15. 8. 2022 (č. l. 281).

3. Soud prvního stupně při rozhodování o znalečném dále vyšel ze skutečnosti, že znalecká kancelář předložila soudu prvního stupně vyúčtování, v němž požadovala částku 22 959,75 Kč. Vyúčtování shledal soud prvního stupně za adekvátní, až na odměnu ve výši 750 Kč za 2,5 hodiny po 300 Kč/hodina za tisk, kompletaci, vazbu, balení, doručení posudku. Tuto část odměny neshledal soud prvního stupně za přiměřenou, jelikož byl revizní znalecký posudek zaslán soudu elektronicky a považoval za adekvátní přiznat za tuto činnost pouze 300 Kč za 1 hodinu práce.

4. Proti výše uvedenému usnesení žalobkyně podala včasné odvolání (odvolatelka). Podle odvolatelky měl soud prvního stupně vycházet ze znaleckého posudku ze dne 16. 8. 2021, č. 6/2021 předloženého žalobkyní. Odvolatelka považuje zadání zpracování revizního znaleckého posudku v rozporu se zásadou hospodárnosti a s procesní ekonomii řízení. Znalecké kanceláři by tak dle odvolatelky nemělo být přiznáno znalečné. Dále odvolatelka poukázala na to, že znalecká kancelář už zpracovala na základě pokynů a podkladů žalované znalecký posudek č. 276/19/2021 a podle odvolatelky se tak jedná o znaleckou kancelář blízkou žalované, tedy neobjektivní. Je také toho názoru, že revizní znalecký posudek byl vypracován v rozporu se zákonnou úpravou, když znalecký posudek č. Anonymizováno a revizní znalecký posudek byly vypracovány nesprávně znalcem z oboru ekonomika, odvětví oceňování obchodních závodů, a ne v odvětví oceňování hodnoty akcií. Navíc je podle odvolatelky revizní znalecký posudek nadbytečný a je podle jejího názoru až příliš shovívavý ohledně znalkyně tituly před jménem. Podle odvolatelky revizní znalecký posudek nebyl vypracován řádně a je pro řízení nepoužitelný. Odvolatelka navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení změnil tak, že se znalecké kanceláři znalečné nepřiznává s tím, že by jí žalovaná měla nahradit náklady tohoto odvolacího řízení.

5. Žalovaná se k odvolání vyjádřila podáním ze dne 12. 5. 2023. Je toho názoru, že žalobkyně se snaží pouze předmětné řízení protahovat a braní tak vydání meritorního rozhodnutí. S vyúčtováním znalečného a s napadeným usnesením souhlasí. Uvedla, že znalecká kancelář má kvalifikaci i v oboru oceňování cenných papírů. Navrhuje, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.

8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném, ve znění účinném do 31. 12. 2022, znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

9. Podle § 4 vyhlášky o znalečném při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti (odstavec 1). Při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména (a) povaha a rozsah znalecké činnosti, (b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a (c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce (odstavec 2).

10. Podle článku II. vyhlášky č. 370/2022 Sb. (dále jen „vyhlášky č. 370/2022 Sb.“) odměna za výkon znalecké činnosti zadané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se určí a vyúčtuje podle vyhlášky č. 504/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

11. Podle § 31 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna (odstavec 1). Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7 (odstavec 2). Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu (odstavec 4). Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného (odstavec 5). Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (odstavec 6). Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou (odstavec 7).

12. Jak je zřejmé z obsahu spisu, revizní znalecký posudek byl soudu prvního stupně doručen do datové schránky dne 15. 8. 2022 (č. l. 281).

13. Ze seznamů znalců vedeného ministerstvem spravedlnosti (dostupné na https://seznat.justice.cz/) odvolací soud zjistil, že znalecké kanceláři zaniklo ke dni 30. 6. 2023 oprávnění k výkonu znalecké činnosti. Ze seznamu však vyplývá, že znalecká kancelář měla v předmětné době, kdy pracovala na základě ustanovení soudem prvního stupně oprávnění ke znalecké činnosti i v oboru ekonomika, odvětví oceňování cenných papírů. Nelze tak souhlasit s odvolatelkou, že znalecká kancelář neměla oprávnění vypracovat předmětné znalecké posudky.

14. Odvolací soud rovněž neshledal důvodnými další shora uvedené námitky odvolatelky, jelikož i ty zcela vybočují z rámce řízení o přiznání znalečného.

15. Ve vztahu k nespokojenosti odvolatelky s výběrem znalecké kanceláře k vypracování revizního znaleckého posudku a se správností revizního znaleckého posudku a s jeho použitelností v dané věci odvolací soud zastává právní názor, podle něhož hodnotit uvedené, zejména z hlediska správnosti závěrů znalecké kanceláře, a to na základě případného jejich porovnání se závěry jiných znalců, zcela vybočuje z rámce řízení o přiznání znalečného.

16. Výše uvedený právní názor odvolacího soudu vychází ze skutečnosti, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., ale liší se od jiných důkazních prostředků tím, že soud odborné závěry v něm obsažené podle zásad § 132 o. s. ř. nehodnotí. Přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, relevanci odborných závěrů a souladu s ostatními provedenými důkazy má soud hodnotit podle § 132 o. s. ř. až v rámci provedeného dokazování s tím, že se výsledky dokazování odrazí až v meritorním rozhodnutí. Odvolací soud proto uzavřel, že námitky odvolatelky ohledně výběru znalecké kanceláře k vypracování znaleckého posudku a ohledně jeho použitelnosti v dané věci je možně posuzovat až v rámci dokazování a rozhodnutí ve věci samé. Proto také odvolací soud neshledal žádnou ze shora uvedených námitek odvolatelky za důvodnou.

17. K přiměřenosti celkové výše znalečného potom odvolací soud konstatuje, že znalečné se v projednávaném případě nevymyká znalečnému přiznávanému za obdobné posudky, což však ani odvolatelka nenamítá. Přiznané znalečné odpovídá množství práce i potřebné odbornosti a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech.

18. Konečně, podle právního názoru odvolacího soudu je nutné práci a čas znalecké kanceláře spravedlivě a plnohodnotně odměnit. Řádné a spravedlivé ohodnocení znalců, a tedy jejich motivace k výkonu znalecké činnosti, totiž přispívá k lepšímu fungování justice jako celku, jak ostatně uvedl i Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. II. ÚS 2720/21.

19. Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.