VSPH 9 Cmo 235/2023-0

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa navrhovatelky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena Jméno Zástupce, nar. Datum narození Zástupce, ⟪LB:lb_004⟫ obecným zmocněncem ⟪LB:lb_005⟫ doručovací adresa - datová schránka navrhovatelky ⟪LB:lb_006⟫ o zápisu změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2023 č. j. B 2405/RD509/MSPH, Fj 325260/2023/MSPH,

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2023 č. j. B 2405/RD509/MSPH, Fj 325260/2023/MSPH se ve výroku II. mění tak, že návrh došlý Městskému soudu v Praze dne 30. 8. 2023 č. j. B 2405/RD503/MSPH, Fj 325260/2023/MSPH stran zápisu změn u společnosti Jméno navrhovatelky. do obchodního rejstříku, a to: (i) výmazu předsedy představenstva tituly před jménem, zápisu dne zániku jeho členství a funkce v představenstvu: 15. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 15. května 2024 a zápisu Anonymizováno jako člena představenstva s datem vzniku členství a funkce: 16. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 16. května 2024 a (ii) výmazu předsedy dozorčí rady tituly před jménem, zápisu zániku členství a funkce v dozorčí radě: 21. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 21. června 2024 a zápisu tituly před jménem jako člena dozorčí rady a zápisu dne vzniku členství a funkce: 22. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 22. června 2024, se zamítá.

1. Návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 30. 8. 2023 se obchodní společnost Jméno navrhovatelky. coby navrhovatelka (dále též jen „společnost“) domáhala mimo jiné zápisu změn u společnosti do obchodního rejstříku, a to: (i) výmazu předsedy představenstva tituly před jménem, zápisu dne zániku jeho členství a funkce v představenstvu: 15. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 15. května 2024 a zápisu Anonymizováno jako člena představenstva s datem vzniku členství a funkce: 16. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 16. května 2024 a (ii) výmazu předsedy dozorčí rady tituly před jménem, zápisu zániku členství a funkce v dozorčí radě: 21. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 21. června 2024 a zápisu tituly před jménem jako člena dozorčí rady a zápisu dne vzniku členství a funkce: 22. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 22. června 2024.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) v záhlaví označeným usnesením vyhověl návrhu v rozsahu výroku I., a zapsal personální změny ohledně členů představenstva a dozorčí rady společnosti, tedy výmaz a zápis navrhovaných členů orgánů společnosti. Dále rejstříkový soud rozhodl výrokem II. tak, že „Návrh se v části zápisu výmazu předsedy představenstva tituly před jménem, s datem zániku členství a funkce v představenstvu k datu 15.5.2024 a související zápis téže osoby jako člena představenstva s datem vzniku členství 16.5.2024, dále v části zápisu výmazu předsedy dozorčí rady tituly před jménem, s datem zániku funkce a členství v dozorčí radě k datu 21.6.2024 a související zápis téže osoby jako člena dozorčí rady s datem vzniku členství k datu 22.6.2024, odmítá.“

3. V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel se mimo jiné domáhal zápisů popsaných ve výroku II. usnesení a k návrhu, pokud jde o tuto část uvedenou ve výroku II., doložil jednak rozhodnutí valné hromady navrhovatele a jednak rozhodnutí dozorčí rady navrhovatele, z jejichž obsahu je zřejmé, pokud jde o osoby ve výroku II. uvedené, že jejich funkce a členství v orgánech dosud nezanikly a zaniknout mají teprve v budoucnu uplynutím času, tedy uplynutím funkčního období. Dále soud citoval § 86 písm. a) z. v. r. a § 11 z. v. r. s tím, že návrh jsou oprávněny podat osoby uvedené v zákoně teprve po vzniku rozhodné skutečnosti, tedy v daném případě, kdy funkce osob uvedených ve výroku II. usnesení teprve v budoucnu zaniknou z důvodu uplynutí funkčního období (nezaniknou-li snad dříve z jiného právního důvodu) s tím, že návrh na zápis změn na pozicích těchto osob, kterým funkce a členství v orgánech dosud nezanikly, byl podán předčasně a tedy osobou, které nesvědčí aktivní legitimace k podání návrhu, soud proto návrh odmítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání uvedla, že ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 z. v. r. platí, že nestanoví-li z. v. r. jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. Dle ustanovení § 47 odst. 1 z. v. r. dále platí, že návrh na změnu nebo výmaz může podat osoba uvedená v § 42 z. v. r. Citované ustanovení pak taxativně vyjmenovává tyto osoby, dle ustanovení § 42 písm. a) z. v. r. se jedná o obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. Na základě uvedeného je společnost osobou, která je oprávněna podat návrh na zápis, a to ve smyslu ustanovení § 47 ve spojení s ustanovením § 42 z. v. r. Společnost doložila soudu, že tituly před jménem byl platně zvolen členem představenstva společnosti s účinností od 16. 5. 2024. Zároveň společnost doložila soudu, že tituly před jménem byl platně zvolen členem dozorčí rady společnosti s účinností od 22. 6. 2024. Volba tituly před jménem za člena představenstva i volba tituly před jménem za člena dozorčí rady proběhla, tudíž rozhodná skutečnost pro vznik jejich funkce již vznikla. Totožný názor lze dovodit i z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1680/2009 ze dne 26. 5. 2009, ve kterém se uvádí že: „Rozhodnou skutečností je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku.“ Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jednou z komponent práva na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, je předvídatelnost soudních rozhodnutí, z níž plyne i povinnost smluvních stran této Úmluvy organizovat své soudní soustavy takovým způsobem, aby v nich byly zajištěny mechanismy k sjednocování judikatury a k předcházení rozporů v ní (např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. 12. 2007 ve věci Beian proti Rumunsku). Obdobně jako judikatura Evropského soudu pro lidská práva přistupuje k předvídatelnosti soudních rozhodnutí i Ústavní soud ČR, který dlouhodobě zastává názor, že požadavek předvídatelnosti soudních rozhodnutí vyplývá již z čl. 1 odst. 1 Ústavy (např. nález sp. zn. I. ÚS 2174/20 ze dne 5. 10. 2021). S ohledem na výše uvedené lze napadené usnesení považovat za odporující principu předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Nadepsaný soud v obdobných případech podání na obchodní rejstřík rozhodoval tak, že navrhované skutečnosti se zapisují/vymazávají k navrženému datu s tím, že nabude-li rozhodnutí právní moci později, pak dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Nadepsaný soud takto rozhodl například na základě podání společnosti Anonymizováno., IČO: IČO, která je dceřinou společností společnosti. V uvedeném podání tato společnost navrhovala zápis navržených skutečností (vznik/zánik funkce člena orgánu společnosti) k datu v budoucnu. Stejně tak společnost právnická osoba., IČO: IČO, dceřiná společnost společnosti, která svým podáním ze dne 25. 3. 2022 navrhovala zápis navržených skutečností (vznik/zánik funkce člena orgánu společnosti) k datu v budoucnu. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o opětovnou volbu člena představenstva a člena dozorčí rady, je logicky navrhován spolu se zápisem vzniku funkce tohoto člena orgánu společnosti i zápis zániku jeho funkce člena orgánu společnosti, neboť tento zánik funkce člena orgánu společnosti s navrženým zápisem vzniku funkce člena orgánu společnosti souvisí, a obě skutečnosti na sebe navazují. Nadepsaný soud tuto skutečnost opominul, tj. návrh zápisu vzniku funkce člena orgánu společnosti (opětovná volba člena orgánu společnosti) do obchodního rejstříku účelově odmítl s tím, že rozhodná skutečnost, zde zánik funkce totožného člena orgánu společnosti, ještě nenastala. V případě, že by takovýto závěr byl všeobecně přijat, nebylo by možné navrhnout zápis jakékoliv změny spočívající v zápisu vzniku funkce člena orgánu společnosti - opětovně voleného člena orgánu společnosti, s datem v budoucnu, neboť by se vždy muselo vyčkávat s podáním návrhu, až po datu zániku jeho funkce. S ohledem na uvedené je nutné takovýto závěr soudu považovat za nezákonný, v rozporu s logikou fungování obchodních společností a ve světle předchozí soudní praxe deklarované citací rozhodnutí ve věci dceřiných společností společnosti i s obecným požadavkem na předvídatelnost soudních rozhodnutí.

5. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a věc mu vrátil k novému projednání.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen co do způsobu rozhodnutí soudu, tedy nikoliv z odvolatelkou namítaných důvodů.

7. Předně odvolací soud uvádí, že v obecné rovině samozřejmě souhlasí s tím, že soudy by měly rozhodovat předvídatelně a jednotně, což však pro posuzovaný případ neznamená, že odvolací soud bude věc rozhodovat v souladu s rozhodovací praxí soudu prvního stupně, i kdyby byla tato rozhodovací praxe většinová, pakliže by nebyla souladná se zákonem. Předmětem tohoto odvolacího řízení je konkrétní věc - zápis údajů do obchodního rejstříku, a odvolací soud tedy posuzoval správnost výlučně jen napadeného rozhodnutí.

8. V posuzovaném případě rejstříkový soud návrh na zápis změn do obchodního rejstříku v odvoláním napadené části odmítl z důvodu, že navrhovatelka nebyla aktivně věcně legitimována k podání této části návrhu. Proto se odvolací soud prvně zabýval tím, zda navrhovatelka byla aktivně věcně legitimována k podání příslušné části návrhu.

9. Dle § 86 písm. a) z. v. r. „Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna“.

10. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. „Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“).“ Dle § 2 odst. 1 z. v. r. „Rejstříkový soud vede pro každou zapsanou osobu, … zvláštní vložku...“ Zapsanou osobou je třeba ve smyslu § 2 odst. 1 z. v. r. rozumět osobu, o které se vede rejstříkový spis. V daném případě je třeba zapsanou osobou rozumět navrhovatelku - Jméno navrhovatelky.

11. Oprávnění podat návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy primárně zakotvuje ust. § 11 odst. 1 z. v. r. pro samotné ve veřejném rejstříku zapsané osoby (viz § 42 písm. a/ z. v. r.), když stanoví, že „nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně“. Toto oprávnění znamená, že v příslušném veřejném rejstříku zapsaná osoba, v daném případě akciová společnost, je aktivně věcně legitimována k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku vždy z titulu „zapsané osoby“.

12. V daném případě soud prvního stupně přijal závěr, že navrhovatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zápis do příslušného veřejného rejstříku. Takový závěr však nemá oporu v zákoně a je tedy nesprávný proto, že zákon pro přiznání aktivní věcné legitimace dle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví zapsaným osobám žádnou omezující, resp. další podmínku. Dlužno dodat, že předpokladem vzniku aktivní věcné legitimace jiné osoby, než je samotná zapsaná osoba, - což však není posuzovaný případ, je v prvé řadě existence tzv. rozhodné skutečnosti, což osvědčuje tato jiná (třetí osoba) právě a především dokládanými listinami. Toto však platí pro přiznání aktivní věcné legitimace jiné než zapsané osobě, tedy pro přiznání aktivní věcné legitimaci třetí osobě ve smyslu § 11 odst. 3. z. v. r. Takovou třetí osobou ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r. však navrhovatelka není. Důvod pro odmítnutí návrhu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelky proto dán nebyl.

13. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého zápisu z jednání dozorčí rady společnosti ze dne 12. 5. 2023 a výpisu ze zápisu z jednání řádné valné hromady společnosti ze dne 23. 6. 2023) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis. Povinností a současně tomu odpovídajícím oprávněním zapsané osoby je podat návrh na zápis jí se týkajících změn do příslušného veřejného rejstříku, v daném případě na zápis změn do obchodního rejstříku, bez zbytečného odkladu poté, co došlo k rozhodné skutečnosti (viz § 11 z. v. r.). Rozhodnou skutečností je taková právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do veřejného (tedy i obchodního) rejstříku a která, jestliže nastane, má nalézti svůj odraz v zápisu skutečností resp. údajů do příslušného veřejného rejstříku (viz § 1 odst. 2 z. v. r.). Jinak řečeno, dojde-li k rozhodné skutečnosti, například k rozhodnutí valné hromady o odvolání člena představenstva akciové společnosti z „funkce“ (v širším slova smyslu) a v důsledku toho k zániku této „funkce“ člena představenstva, je samotná akciová společnost o jejíhož člena představenstva se jedná, povinna bez zbytečného odkladu ode dne zániku jeho funkce podat návrh na příslušný zápis změn - výmaz bývalého člena představenstva coby člena statutárního orgánu se zápisem dne zániku jeho členství v tomto orgánu (případně navíc i zániku funkce /v užším slova smyslu/ např. předsedy statutárního orgánu) do obchodního rejstříku. Totéž platí pro případ volby člena statutárního orgánu, byla-li příslušná osoba zvolena do „funkce“ s okamžitou účinností. Jedná se o zápis deklaratorní povahy, tedy zápis, jenž deklaruje existenci právní skutečnosti, která v minulosti nastala. Nevyplývá-li však z doložených listin existence rozhodné skutečnosti, je takový závěr ohledně věcného posouzení návrhu důvodem pro zamítnutí návrhu bez dalšího. Tím spíše pak vyplývá-li z nich, že rozhodná skutečnost dosud nenastala.

14. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu a doložených listin - konkrétně výpisu ze zápisu z jednání dozorčí rady dne 12. 5. 2023 „Rozhodnutí DR: Dozorčí rada volí členem představenstva společnosti Jméno navrhovatelky., na další funkční období, po uplynutí funkčního období, tj. s účinností od 16. 5. 2024, pana tituly před jménem,…“ V daném případě se jednalo o právní jednání s odloženou účinností. Dle výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se předmětné společnosti je tituly před jménem zapsán jako předseda představenstva společnosti se dnem vzniku funkce: 15. května 2019, dnem vzniku členství: 15. května 2019. Dle čl. 18 odst. 2 stanov společnosti je funkční období členů představenstva pětileté. To znamená, že ke dni podání předmětného návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, ani ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nenastala žádná rozhodná skutečnost, v důsledku níž došlo ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku u předmětné společnosti stran pana tituly před jménem. Předsedovi představenstva tituly před jménem neuplynulo pětileté funkční období, to mu uplyne a tím mu i zanikne „funkce“ až v budoucnu - dne 15. května 2024 - a to pouze za předpokladu, že nenastane jiná rozhodná skutečnost, v jejímž důsledku by mu skončilo funkční období dříve. Též mu ke dni podání předmětného návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, ani ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nevznikla žádná „funkce“, ta mu může případně vzniknout - v důsledku rozhodnutí dozorčí rady s odloženou účinností až v budoucnu - ke dni 16. květnu 2024. Z toho vyplývá, že ke dni podání návrhu na zápis změny údajů u Ing. Pavla Elise žádná rozhodná skutečnost nenastala. Stejný závěr platí mutatis mutandis i ohledně předsedy dozorčí rady společnosti tituly před jménem. Shrnuto, navrhovatelka požadovala, resp. navrhla zapsat skutečnosti (údaje), přičemž jejichž zápis má deklaratorní povahu, aniž však nastala rozhodná skutečnost, na základě níž by byl navrhovaný zápis v souladu se skutečným - již nastalým - existujícím právním stavem, tedy aniž nastala rozhodná skutečnost, jež by již opodstatňovala předmětný zápis do obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu nelze této části návrhu vyhovět.

15. V daném případě se navrhovatelka domáhala zápisu skutečností (údajů), o nichž nebylo v době podání návrhu (a ani v době rozhodnutí soudu prvního stupně a ani odvolacího soudu) a též v době, resp. ke dni, k němuž požadovala zápis provést - tedy zapsat („do budoucna“), postaveno najisto, zda vůbec nastanou. Jinak řečeno nešlo o zápis skutečností (údajů), jejichž zápis by měl opodstatnění - podklad v již nastalé, tedy existující rozhodné skutečnosti. Konkrétně společnost coby navrhovatelka u - k výmazu navrženého předsedy představenstva, navrhla zapsat jako den zániku jeho členství a funkce den 15. květen 2024. Jedná se však o den, kdy by „možná“ v budoucnu jmenovanému skončilo funkční období a tím pádem i zanikla „funkce“, pakliže by - tzn. pouze za předpokladu, že by nenastala jiná rozhodná skutečnost, v důsledku níž by jmenovanému neskončila „funkce“ k dřívějšímu dni. Takovému návrhu však nelze pro popsanou nejistotu ohledně nastání rozhodné skutečnosti někdy v budoucnu vyhovět. Nelze totiž předem nikdy vyloučit, že jmenovanému neskončí „funkce“ dříve v důsledku jiné rozhodné skutečnosti, např. úmrtí, ztráty svéprávnosti, rozhodnutí o odvolání z „funkce“ před navrženým dnem zániku jeho funkce apod. Totéž platí i ohledně u - k výmazu navrženého předsedy dozorčí rady, u něhož společnost navrhla zapsat jako den zániku jeho členství a funkce den 21. června 2024. Uvedené samozřejmě platí mutatis mutandis i u - k zápisu navržených osob - člena představenstva tituly před jménem člena dozorčí rady tituly před jménem, u nichž bylo navrhováno jako den vzniku členství v příslušném orgánu též budoucí datum, resp. den jež ještě nenastal (den vzniku členství u člena představenstva tituly před jménem: 16. května 2024 a den vzniku členství u člena dozorčí rady tituly před jménem: 22. června 2024). Tedy též i u nich platí, že jim příslušná „funkce“ k určitému (tj. navrženému) dni v budoucnu vůbec nemusí vzniknout, protože ani v tomto případě nelze nikdy předem vyloučit, že jmenovaným k tomuto v budoucnu nastalému dni „funkce“ vůbec nevznikne v důsledku jiné rozhodné skutečnosti, např. již zmiňovaného úmrtí, ztráty svéprávnosti, nezpůsobilosti k výkonu funkce (překážky výkonu funkce - viz § 46 z. o. k.), rozhodnutí o revokaci příslušného rozhodnutí o volbě do funkce k určitému budoucímu dni, apod.

16. Nutno ještě zdůraznit, že na uvedeném závěru nic nemění ani to, že navrhovatelka požadovala zapsat výše navržené dny zániku a vzniku „funkce“ u příslušných členů orgánů až ke dni, kdy by jim tato „funkce“ případně zanikla a vznikla, neboť kdyby nastala jiná rozhodná skutečnost, která by měla za následek, že by u vymazávaných členů orgánů zanikla funkce k dřívějšímu, než k navrženému datu, tak by v případě, že by bylo návrhu vyhověno, bylo přezkoumávané rozhodnutí již pravomocné a na základě něj by rejstříkový soud musel k navrženému dni údaje do obchodního rejstříku zapsat, i kdyby již bylo postaveno najisto, že nejsou v souladu se skutečným stavem, což je nepřípustné.

17. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh v předmětné části zamítl.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.