VSPH 9 Cmo 98/2024-337

Soud:
Vrchní soud v Praze
Spisová značka:
9 Cmo 98/2024-337
Datum rozhodnutí:
2024-06-12
ECLI:
ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.98.2024.1

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci ⟪LB:lb_001⟫ navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa navrhovatelky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ za ⟪LB:lb_006⟫ účasti: Kol3 Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B (dříve Jméno advokáta C.) ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta D ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_010⟫ o určení, že nejde o rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti ze dne 8. 2. 2023, k odvolání účastnice a společnosti Jméno účastnice., IČO IČO účastnice, sídlem Adresa účastnice, zastoupené Jméno Zástupce, advokátem, sídlem adresa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2023 č. j. 66 Cm 122/2023-77,

I. Odvolání obchodní společnosti Jméno účastnice., IČO IČO účastnice, se odmítá.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2023 č. j. 66 Cm 122/2023-77 se ve výroku I. mění tak, že návrh na určení, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti Jméno advokáta B., (dříve Jméno advokáta C.), IČO IČO advokáta B, sídlem adresa, ze dne 8. 2. 2023, nemá žádné právní účinky, se zamítá.

III. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastnici na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 14 942 Kč k rukám jejího zástupce Jméno Zástupce, advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1) V majetkové podstatě Anonymizováno byl sepsán podíl o velikosti 99 % na společnosti právnická osoba, který společnosti Anonymizováno až donedávna nesporně patřil. V majetkové podstatě společnosti Anonymizováno je dále sepsán podíl o velikosti 1 % na spol. právnická osoba, který je v obchodním rejstříku zapsán jako ve vlastnictví společnosti Anonymizováno, avšak insolvenční správce je přesvědčen, že 1% podíl na spol. právnická osoba byl ze spol. Anonymizováno (jíž tento podíl původně patřil) na společnost Anonymizováno vyveden účelově za účelem paralýzy podnikání společnosti právnická osoba, a proto toto převedení považuje za zkracující úkon, ze kteréhožto důvodu tento 1% podíl zahrnul (předchozí insolvenční správce) do majetkové podstaty spol. Anonymizováno. Společnost Anonymizováno podala vylučovací žalobu, o které nebylo dosud rozhodnuto.

2) V souladu s ustanovením § 246 odst. 1 ins. zák. prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a povinností dlužníka souvisejících s majetkovou podstatou. Insolvenční správce společnosti Anonymizováno tak byl oprávněn vykonávat společnická práva spojená s podílem o velikosti 99 % na společnosti právnická osoba i s podílem o velikosti 1 % na společnosti právnická osoba.

3) Jedná se o nepochopení výkonu práv společníka vlastnícího 1% podíl ve společnosti právnická osoba. Ať už vlastní uvedený podíl společnost Anonymizováno dle zápisu v obchodním rejstříku, či jakákoli jiná osoba, práva s tímto podílem spojená je oprávněn vykonávat výhradně insolvenční správce, a to na základě jeho zahrnutí do majetkové podstaty. Společnost Anonymizováno v dané věci vůbec nejednala (ani za podíl o velikosti 99% ani za podíl o velikosti 1 %) - insolvenční správce není jejím zástupcem. Insolvenční správce jednal na základě svého zákonného oprávnění plynoucího z ustanovení § 228 písm. c) ve spojení s ustanovením § 246 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž toto oprávnění se vztahuje na oba podíly zahrnuté do majetkové podstaty. Insolvenční správce sám přitom není vlastníkem žádného z podílů a vlastnictví k podílům není pro posouzení oprávnění insolvenčního správce jednat vůbec relevantní. Není proto ani podstatné, zda má společnost právnická osoba jednoho či více společníků - práva spojená s podíly nyní vykonává jeden subjekt, a vykonává je proto jako jediný společník.

4) Vzhledem k tomu, že insolvenční správce vykonával práva ke 100 % podílů, nebylo na místě svolat valnou hromadu, nýbrž učinit rozhodnutí jediného společníka. Z povahy věci nedává smysl, aby insolvenční správce svolával valnou hromadu společnosti právnická osoba, když vykonává práva ke všem podílům na společnosti právnická osoba, což je v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 z. o. k.

5) Soud prvního stupně nesprávně usoudil, že insolvenční správce neměl oprávnění vykonávat práva spojená s 1% podílem na spol. právnická osoba v průběhu vylučovacího sporu se společností Anonymizováno. Ustanovení § 228 písm. c) insolvenčního zákona stanoví, že nakládáním s majetkovou podstatou se rozumí zejména výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti. Průběh vylučovacího sporu na toto oprávnění nemá vliv, jak například potvrzuje i komentář k ustanovení § 225 insolvenčního zákona (Jirmásek, Tomáš. § 225 [Vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty]. In: SPRINZ, Petr, Jirmásek, Tomáš, Řeháček, Oldřich, Vrba, Milan, Zoubek, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023: „Insolvenční správce je i v průběhu vylučovacího sporu oprávněn s věcí nakládat bez zřetele k tomu, zda je dlužník vlastníkem věci." Pokud soud prvního stupně z ustanovení § 225 odst. 4 insolvenčního zákona dovodil, že insolvenční správce nesmí vykonávat práva spojená s 1% podílem ve spol. Doriano Trade, pokud neodvrací újmu, pak se jeho výklad liší od ustáleného a obecně přijímaného výkladu tohoto ustanovení, jež se týká zákazu zpeněžení a jiného nakládání s věcí, jež je předmětem vylučovací žaloby. Komentář k ustanovení § 225 odst. 4 praví: „Nakládáním podle tohoto odstavce se má na mysli zpeněžení nebo i jiné zcizení věci, její zničení či jiná nenávratná změna její majetkové podstaty, nikoli však její řádná správa."

6) I kdyby však byl právní názor soudu prvního stupně správný a insolvenční správce mohl vykonávat rozhodovací práva spojená s 1% podílem ve spol. právnická osoba jen za účelem odvracení hrozící újmy, pak tato podmínka byla naplněna. Anonymizováno neposkytoval insolvenčnímu správci nezbytnou součinnost a neplnil řádně své povinnosti jednatele, proto insolvenční správce považoval za nutné jej odvolat předtím, než společnosti právnická osoba způsobí (další) škodu.

7. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud odvolání této společnosti proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek (i kdyby byly důvodné). Z tohoto důvodu odvolací soud ani nereprodukoval vyjádření navrhovatelky k odvolání společnosti Jméno účastnice., neboť ta ve smyslu § 6 z. ř. s. nebyla účastníkem tohoto řízení.

8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala také účastnice odvolání. Její stěžejní odvolací námitky byly následující:

9. Odvolatelka v doplnění odvolání poukázala na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2023 sp. zn. 14 Cmo 192/2023, v němž tento dospěl k závěru (byť v rámci řízení o obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku), že na předmětné usnesení přijaté insolvenčním správcem Jméno účastnice. nelze hledět, jako by nebylo přijato. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh zamítne.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, vyjma důkazů provedených v rámci odvolacího řízení (vzhledem k právním závěrům odvolacího soudu), z provedených důkazů zjistil relevantní skutečnosti a potažmo tak správně zjistil skutkový stav (až na nutnost jeho doplnění odvolacím soudem). Se soudem prvního stupně ovšem odvolací soud nesouhlasí v jeho právním hodnocení věci. V něm lze dát plně za pravdu odvolatelce.

12. Odvolací soud vzhledem ke svým právním závěrům, jakož i k důkazním návrhům účastníků řízení, doplnil dokazování o listinný důkaz - prohlášení insolvenčního správce společnosti Jméno účastnice. - společnosti Anonymizováno. ze dne 5. 6. 2024 (č.l. 293 295 soudního spisu). Z uvedeného důkazu zjistil, že do soupisu majetkové podstaty vyhotoveného dne 12. 12. 2022 předchozím insolvenčním správcem Anonymizovános. byl jako „ostatní majetek“ zahrnut a. obchodní podíl o velikosti 99% ve společnosti Anonymizovánoo. (dříve Jméno advokáta C.), kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 198 000 Kč; b. obchodní podíl o velikosti 1% ve společnosti Anonymizováno. (dříve Jméno advokáta C.), kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč. U tohoto obchodního podílu o velikosti 1% uvedl poznámku, že „je v současnosti evidován jako majetek spol. Jméno navrhovatelky.“ a dále, že se jedná o majetek, který byl z majetkové sféry dlužníka vyveden na jmenovanou společnosti na základě neplatného jednání tehdejšího jednatele dlužníka; k určení vlastnického práva k podílu probíhá u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 48/2022 řízení, kde o neplatnosti převodu nebylo dosud rozhodnuto. Kromě jiného se v prohlášení dále konstatovalo, že „k vyvedení“ 1% podílu ve společnosti Jméno advokáta B. z dlužníka Jméno účastnice. došlo v době hrozícího úpadku dlužníka resp. v úpadkové situaci. Za převod 1% podílu neobdržel dlužník Jméno účastnice. do dnešního dne žádné protiplnění“. Zástupci obou účastníků byla zároveň u odvolacího soudu jako nesporná skutečnost uvedena skutečnost, že ke dni 8. 2. 2023 byl předmětný podíl 1% zapsán v insolvenční resp. majetkové podstatě dlužníka Jméno účastnice. Bylo tedy prokázáno, že v době rozhodování jediného společníka společnosti Jméno advokáta C. (nyní Jméno advokáta B.) v působnosti valné hromady dne 8. února 2023 byly v majetkové podstatě dlužníka Jméno účastnice. sepsány oba podíly ve společnosti Jméno advokáta C. (nyní Anonymizováno.) - podíl 99% a podíl 1%. Dalších důkazy odvolací soud neprováděl pro jejich nadbytečnost, a to vzhledem ke svému, níže uvedenému právnímu závěru, když všechny tyto důkazy se již nevztahují ke skutečnostem pro danou věc podstatným.

13. Podle § 246 odst. 1 i.z. (v rozhodném znění ke dni 8. 2. 2023) „prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.“ Z uvedeného je zřejmé, že insolvenční správce je na základě ust. § 246 odst. 1 i.z. oprávněn nakládat též i s podílem ve společnosti s ručením omezeným zahrnutým do majetkové podstaty, když tento podíl je věcí ve smyslu § 489 a násl. o. z. (věcí movitou). Je plně oprávněn účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva společníka příslušející podílu zahrnutému do majetkové podstaty a potažmo tak v případě, že je do majetkové podstaty zahrnuto 100% všech podílů v daném společnosti s ručením omezeným, rozhodovat coby jediný společník této společnosti v působnosti valné hromady. S odvolatelkou odvolací soud tedy v uvedeném plně souhlasí. Na podporu řečeného závěru odvolacího soudu lze konstatovat usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3315/2018 (bylo jím sice rozhodováno dle z. k. v., nicméně jeho závěry jsou konsekventní i dle i.z.): „Správce konkursní podstaty akciové společnosti, který sepíše jí emitované akcie ve vlastnictví třetích osob do konkursní podstaty postupem podle § 6 odst. 3 z. k. v., je oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s těmito akciemi (§ 14a odst. 1 věta druhá z. k. v.); pozastavení výkonu hlasovacího práva upravené v § 309 odst. 1 z. o. k. na něj nedopadá“.

14. Podle § 225 odst. 4 i.z. v rozhodném znění (viz výše) „Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.“ Smyslem uvedeného ustanovení je, aby zví-li insolvenční správce, že si někdo činí nárok na majetek zahrnutý v podstatě (a vznikla tak potencionalita jeho vyloučení z majetkové podstaty), tím spíše je-li podána příslušná žaloba ohledně tvrzeného majetku, nečinil s tímto majetkem nevratné úkony znemožňující případnou realizaci rozhodnutí soudu o vyloučení majetku z podstaty. Jinak řečeno, nesmí zmařit to, že bude majetek „navrácen“ osobě žalující na jeho vrácení - vyloučení z majetkové podstaty. To je obsahem zákazu majetek zpeněžit ani s ním jinak nakládat (tedy prodat jej, vyměnit jej, darovat jej apod.). Nakládáním podle § 225 odst. 4 i.z. se tedy míní zpeněžení nebo jiné zcizení věci, její zničení či jiná nenávratná změna její majetkové podstaty, nikoli však její řádná správa. Něco zcela jiného než nakládání s majetkem v podstatě je výkon jiných práv resp. všech ostatních práv (než práva nakládat s majetkem) vážících se k majetku v majetkové podstatě zapsanému - jeho správa, včetně výkonu společnických práv společníka společnosti s ručením omezeným. Mezi společnická práva náleží i právo rozhodovat na valné hromadě resp. v působnosti valné hromady coby jediný společník. Majetek v majetkové podstatě není po dobu řízení o jeho vyloučení z majetkové podstaty majetkem bez pána, leč ohledně všech práv nevyloučených ustanovením § 225 odst. 4 i.z. je ve smyslu § 246 odst. 1 i.z. insolvenční správce plně oprávněn k příslušným právním jednáním, tedy i k výkonu společnických práv při rozhodování společníka (jediného) v působnosti valné hromady. Konsekventní s výše uvedenými závěry je i judikatura Nejvyššího soudu, viz například usnesení sp. zn. 29 Cdo 6097/2017: Na majetek sepsaný do majetkové podstaty dlužníka se po dobu trvání účinků soupisu pohlíží jako na majetek dlužníka. Je-li osobou s dispozičními oprávněními (§ 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona), je insolvenční správce i v průběhu sporu o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty oprávněn takový majetek držet, užívat a používat jeho plody a užitky (například jej pronajímat a inkasovat nájemné), a to bez zřetele k tomu, zda je (insolvenční) dlužník vlastníkem takového majetku. Byl-li v době, kdy nastaly účinky soupisu, takový majetek platně pronajat, vstupuje insolvenční správce, jenž je osobou s dispozičními oprávněními do právního postavení pronajímatele, čímž mu vzniká i právo inkasovat nájemné a za podmínek uvedených v § 256 insolvenčního zákona nájemní smlouvu též vypovědět. To, že se třetí osoba (jako tvrzený vlastník sepsaného majetku) domáhá vylučovací žalobou vyloučení takového majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, nemá žádný vliv na platnost takové výpovědi z nájmu a probíhající excindační řízení proto není (ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) důvodem pro přerušení řízení, v němž se nájemce sepsaného majetku domáhá vůči insolvenčnímu správci určení, že taková výpověď je neoprávněná a že nájemní vztah trvá. Z uvedeného judikátu je patrná šíře výkonu oprávnění insolvenčního správce ohledně majetku zapsaného v majetkové podstatě - šíře jeho možné správy činěné insolvenčním správce, byť ohledně majetku probíhá řízení o jeho vyloučení. V daném případě toto řízení sice probíhalo, resp. zřejmě ještě probíhá, nicméně ani v rámci odvolacího řízení nebylo soudu nijak doloženo (a vlastně ani tvrzeno), že by byl podíl z majetkové podstaty vyloučen, resp. vyňat ke dni 8. 2. 2023, neboť tehdy rozhodoval insolvenční správce v působnosti jediného společníka, tedy vykonával i práva spojená s 1% podílem v předmětné společnosti. I kdyby byl majetek vyloučen resp. vyňat následně, na výše uvedených závěrech by to ničeho neměnilo. Předmětný podíl nebyl tedy ani vyloučen soudem z majetkové podstaty k rozhodnému dni rozhodování insolvenčního správce v působnosti jediného společníka - 8.2.2023, ale ani vyňat samotným insolvenčním správcem /byť mu k tomu byl insolvenčním soudem dán souhlas viz usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 90 INS 4417/2022-B-36 ze dne 17. 7. 2023 - tedy až po rozhodování insolvenčního správce/.

15. Odvolací soud jen na okraj podotýká, že předmětná situace byla řešena shodně i jinými soudy, viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.prosince 2023 sp. zn. 14 Cmo 192/2023 učiněném v rejstříkovém řízení, podle nějž: „Insolvenční správce byl sám oprávněn a povinen vykonávat společnická práva spojená se sepsaným obchodním podílem ve společnosti ode dne, kdy byl tento zahrnut do majetkové podstaty právnická osoba, a to i po dobu trvání lhůty pro podání žaloby na vyloučení podílu 1% ve společnosti z majetkové podstaty, jakož i po dobu trvání řízení o vyloučení tohoto podílu z majetkové podstaty dlužníka (srov. mutatis mutandis závěry přijaté Nejvyšším soudem např. v usnesení ze dne 24. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006, či v usnesení ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, o výkonu akcionářským práv při soupisu akcií do majetkové podstaty, které se prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným). Při prohlášení konkurzu na majetek dlužníka jsou dispoziční oprávnění k majetku zahrnutému do soupisu majetkové podstaty dlužníkovi zcela odejmuta. Insolvenční správce jednal na základě svého zákonného oprávnění plynoucího z § 228 písm. c) ve spojení s § 246 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž toto oprávnění se vztahuje na oba podíly zahrnuté do majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce vykonával práva ke 100% podílu ve společnosti, nebylo na místě svolat valnou hromadu, nýbrž postačilo učinit rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady (§ 12 odst. 1 z. o. k.). Dne 8. 2. 2023 insolvenční správce právnická osoba, do jejíž majetkové podstaty byl zahrnut 100% na společnosti, v působnosti valné hromady společnosti odvolal navrhovatele z funkce jednatele a jmenoval nového jednatele, a to tituly před jménem. Toto rozhodnutí bylo učiněno formou notářského zápisu sp. zn. Anonymizováno notáře právnická osoba. Na základě těchto skutečností notář provedl požadované změny – výmaz dosavadního jednatele společnosti a zápis nového. Tyto skutečnosti se rovněž promítly do obchodního rejstříku. K výmazu navrhovatele a zápisu nového jednatele došlo přímým zápisem notáře dne 17. 2. 2023. Ze shora vysvětlených závěrů je zřejmé, že usnesení přijaté insolvenčním správcem právnická osoba v působnosti valné hromady, představuje rozhodnutí valné hromady a nelze na něj hledět jako by nebylo přijato [§ 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.].“ Ke shodným závěrům dospěl též i odvolací soud v dané věci, a to na základě zevrubného dokazování provedeného jak před soudem prvního stupně, tak v odvolacím řízení.

16. V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že žádný z neplatnostních důvodů (viz § 258 261 o. z. ve spojení s § 191 a násl. z. o. k.) tvrzených navrhovatelkou, majících vést k prohlášení neplatnosti rozhodnutí insolvenčního správce v postavení jediného společníka rozhodujícího v působnosti valné hromady společnosti ze dne 8. 2. 2023 soudem, nebyl v daném případě dán, pročež nebylo důvodu, aby byla soudem vyslovena jeho neplatnost.

17. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

18. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 2 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšné účastnici (společnosti). Navrhovatelka je tudíž povinna nahradit účastnici náklady řízení před soudy obou stupňů. Ty sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby v celkové výši 9 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení ze dne 5. 6. 2024, písemné podání ve věci samé - vyjádření ze dne 5. 6. 2024, účast na jednání před odvolacím soudem dne 12. 6. 2024, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč, a náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 2 142 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a dále je třeba přičíst soudní poplatek za podané odvolání ve výši 2 000 Kč a 2 paušální náhrady hotových výdajů účastnice nezastoupené advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč za 2 úkony právní služby, a to vyjádření k žalobě a odvolání; celkem se jedná o částku ve výši 14 942 Kč, jež je navrhovatelka povinna zaplatit účastnici k rukám jejího advokáta coby zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.