VSPH 2 Cmo 74/2025-35
- Soud:
- Vrchní soud v Praze
- Spisová značka:
- 2 Cmo 74/2025-35
- Datum rozhodnutí:
- 2025-06-18
- ECLI:
- ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Cmo.74.2025.1
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zaniklé společnosti: právnická osoba., Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, adresa ⟪LB:lb_003⟫ o schválení konečné zprávy, o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora, o odvolání likvidátora tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno proti usnesení Krajského soudu v adresa, pobočka v Liberci ze dne 26. března 2025, č. j. 38 Cm 22/2024-27
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. a IV. potvrzuje.
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na schválení konečné zprávy (výrok I. usnesení). Likvidátorovi přiznal odměnu ve výši částka s tím, že tato bude vyplacena z rozpočtových prostředků (výrok II. usnesení) a dále náhradu hotových výdajů ve výši částka (výrok III. usnesení) s tím, že bude rovněž vyplacena z rozpočtových prostředků a náhradu hotových výdajů ve výši částka likvidátorovi nepřiznal (výrok IV. usnesení).
2. V odůvodnění uvedl, že právnická osoba právnická osoba.AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, IČO IČO byla vymazána z obchodního rejstříku dnem právnická osoba.2025. tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno byl jmenován likvidátorem společnosti usnesením ze dne 16.1.2024, č. j. 38 Cm 22/2024-3. Podáním ze dne 10.2.2025 předložil likvidátor ke schválení soudu konečnou zprávu z téhož dne a požadoval, aby mu byla přiznána odměna ve výši částka, přičemž argumentoval okolnostmi a provedením celé řady úkonů, požadoval dále náhradu hotových výdajů likvidátora ve výši částka, které vyčíslil a doložil takto: poštovné ve výši částka, výpis z evidence cenných papírů ve výši částka. Dále na hotových výdajích požadoval částku částka představovanou vyčísleným cestovným za cestu adresa a zpět konanou motorovým vozidlem, přestože má provozovnu v Liberci, kdy právě vzhledem k této skutečnosti byl jmenován likvidátorem společnosti.
3. Pokud jde o právní úpravu odůvodnění soudu obsahuje odkaz na § 195 o. z. ve spojení s § 4, § 6, § 7 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1, 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně je soudem odkazováno na judikaturu soudů vyšších stupňů.
4. Soud v projednávané věci uvedl, že z konečné zprávy ani z podání likvidátora nevyplynulo, že by při likvidaci právnické osoby činil něco nad rámec obvyklé činnosti likvidátora při likvidaci nemajetné právnické osoby. Soudu je z jeho činnosti známo, že běžná činnost likvidátora nemajetné právnické osoby, nepřesahuje více než 15 hod. Vycházeje z průměrné hodinové mzdy administrativního pracovníka dle ČSÚ, při zohlednění souvisejících odvodů a vyšší mzdové úrovně lze považovat podpůrně za odpovídající hodinovou sazbu částka, čemuž by odpovídala odměna likvidátora ve výši částka (Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánočástka).V odůvodnění polemizoval s názorem Vrchního soudu v Praze, že i v případě nemajetné osoby je přiměřenou odměnou odměna ve výši částka. Na podporu svého stanoviska odkázal i na nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, č. j. I. ÚS 3214/20 a zákonnou úpravu podle § 7 nařízení vlády č. 351/2013. Vyšel z toho, že v případě nemajetné a nečinné společnosti bez zaměstnanců činnost likvidátora žádnou vysokou míru kvalifikace nevyžaduje, protože spočívá v podstatě jen v administrativních úkonech za účelem zjištění případného majetku likvidované společnosti, mající povahu typizovaných úkonů a skutečná míra odpovědnosti likvidátora u takové likvidace je minimální a v podstatě fakticky nulová, jinak je tomu pak u složitých likvidací. Při přiměřeném zvýšení odměny likvidátora je třeba vzít v úvahu, že existuje právním předpisem stanovená horní hranice pro přiměřené zvýšení odměny likvidátora ve výši částka. Soud za přiměřenou výši odměny v případě likvidace nemajetné a nečinné společnosti, kdy by jediným důvodem pro zvýšení odměny měla být skutečnost, že likvidátorem je soudem jmenovaná osoba ze seznamu insolvenčních správců, tedy i s přihlédnutím k míře kvalifikace likvidátora a míře jeho odpovědnosti, lze odměnu likvidátora zvýšit nejvýše na částka, tedy do cca 1/3 maximálního možného zvýšení odměny.
5. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci se jedná o takovou situaci, stanovil soud odměnu likvidátora ve výši částka.
6. Pokud jde o náhradu hotových výdajů, soud přiznal částku ve výši částka, a to postupem podle § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nepřiznal částku částka, a to vzhledem k tomu, že likvidátor má provozovnu v Liberci a tuto je třeba považovat za jeho sídlo, proto mu právo na cestovní náhrady nesvědčí. Soud tak učinil s odkazem na § 9 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Likvidátor ve včasném odvolání podaném výslovně proti bodu II. a IV. napadeného usnesení navrhl změnu rozhodnutí soudu tak, že by mu měla být soudem přiznána odměna ve výši částka a náhrada nákladů likvidace ve výši částka. V odůvodnění odvolání uvedl, že pokud soud výši odměny likvidátora odvozoval z průměrné mzdy administrativního pracovníka dle statistu ČŠÚ, není takový postup správný, a to již z toho důvodu, že takový pracovník je zaměstnancem, kterému veškeré náklady na výkon práce ze závislé činnosti hradí stát. Pokud vůbec by šlo takový příměr použít, muselo by se jednat o hrubou mzdu. Likvidátor odkazuje i na argumentaci Vrchního soudu v Praze, podle které ve shodných podmínkách likvidace přísluší likvidátorovi odměna ve výši částka. Podle likvidátora je věc problémem nedokonalé právní úpravy, kdy likvidátorem lze jmenovat pouze osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců. Za takové situace nelze považovat za nespravedlivé, že při jednoduché likvidaci by měla být přiznána odměna ve výši ½ zákonného limitu ve výši částka. Jako nespravedlivé vnímá stanovení jakéhokoli limitu vůbec. Podle odvolatele není dán důvod pro zkrácení odměny. Pokud jde o náhradu cestovních výdajů likvidátor uvedl, že žádné zákonné ustanovení nezakládá fikci o tom, že provozovnu insolvenčního správce je pro potřeby náhrady hotových výdajů považovat za sídlo likvidátora. Zřízení provozovny má význam pouze pro účely ustanovení v insolvenčním řízení a na existenci povinnosti zajišťovat v takové provozovně činnost insolvenčního správce v úředních hodinách. Důvod pro nepřiznání náhrady za zpáteční cestu ze sídla navrhovatele v Brně do sídla likvidované právnické osoby pouze z důvodu, že má likvidátor provozovnu v Liberci není možné, když v úředních hodinách je likvidátor povinen v ní vykonávat činnosti v rámci výkonu funkce likvidátora, což vylučuje, aby ve stejné době vykonával činnost likvidátora na jiném místě. V dobu mimo úřední hodiny liberecké provozovny byl likvidátor povinen být ve svém sídle v Brně, a právě v rámci této jiné činnosti musel k prohlídce sídla likvidované právnické osoby cestovat z Brna, což mělo za následek vznik uplatněného jízdního výdaje. Odkázáno bylo i na podanou zprávu o průběhu likvidace, kdy byla účtována pouze jediná zpáteční jízda z místa sídle v adresa, uskutečnění tohoto úkonu bylo nezbytné a mělo vliv na další průběh likvidace.
8. Odvolací soud přezkoumal usnesení v odvoláním napadeném rozsahu podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 19 z. ř. s.), a neshledal odvolání důvodným.
9. Z obsahu spisu, zejména pak z návrhu na přiznání odměny likvidátora a náhrady jeho nákladů, odvolací soud zjistil, že likvidátor vyčíslil výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním likvidace následujícím způsobem. Požadoval vyplacení odměny likvidátora ve výši částka a náhradu hotových výdajů v celkové výši částka, sestávající se z částky částka (výpis z evidence cenných papírů), částky 3x částka (žádost o součinnost tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO), částky částka (cestovní náhrady ze sídla likvidátora v Brně do sídla likvidované právnické osoby).
10. Soud prvního stupně přiznal likvidátorovi odměnu ve výši částka a náhradu hotových výdajů ve výši částka (výpis z evidence cenných papírů a poštovné). Nepřiznal likvidátorovi odměnu nad částku ve výši částka a náhradu cestovních výdajů ve výši 4 600, částka. Předmětem odvolání likvidátora je nepřiznaná výše jím vynaložených výdajů.
11. Pokud jde o odměnu likvidátora odvolací soud ji ve shodě se soudem prvního stupně posuzoval podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši částka. Podle okolností případu může soud odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše částka.
13. Na základě výše uvedeného je odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, že byla správně zohledněna míra odborné kvalifikace a odpovědnosti likvidátora při předmětné likvidaci a přiznaná zvýšená odměna ve výši částka je zcela odpovídající okolnostem nemajetné a nečinné právnické osoby, bez zaměstnanců. Je třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že jednotlivé úkony, které likvidátor činí, jsou úkony typizované a odpovědnost likvidátora je v takovém případě zcela minimální, ne-li nulová. Dovolávání se částky vyšší není na místě, když z průběhu likvidace se nepodává, že probíhala za ztížených podmínek. Pokud jde o použití hodinové sazby částka jako údaje o průměrné hodinové mzdě administrativního pracovníka dle ČSÚ a použití tohoto údaje jako vodítka pro stanovení výše odměny, je třeba souhlasit s odvolatelem, že se nejedná o příměr nejvhodnější. Nicméně tento údaj není, podle názoru odvolacího soudu, rozhodují pro závěr o stanovení výše odměny likvidátora v projednávané věci. Takovou skutečností je fakt, že byla likvidována nemajetná a nečinná právnická osoba, bez zaměstnanců a majetku. Za takové situace stanovení výše odměny ve výši cca 1/3 nejvýše možné odměny je zcela odpovídající.
14. Pokud jde o uplatněné cestovní náhrady (§ 9 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) za jednu cestu na trase adresa, konanou motorovým vozidlem a vyúčtovanou ve výši Anonymizováno Anonymizováno, částka, je správný závěr soudu prvního stupně, že tyto nelze přiznat, když likvidátor má provozovnu v Liberci, a právě vzhledem k této skutečnosti byl také jmenován likvidátorem právnické osoby se sídlem v Liberci. Pokud tedy likvidátor uskutečnil jízdu do sídla likvidované společnosti v Liberci ze sídla v Brně, přestože má zřízenou provozovnu v Liberci, není možné takový náklad hodnotit jako účelně vynaložený, když posouzení obvyklosti a účelnosti vynaložení cestovních výdajů je hledisko, ze kterého vychází soud při přiznání náhrady.
15. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního v odvoláním napadeném rozsahu stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.