Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
- Označení:
- 40/2000
- Stav:
- repealed
- Jazyk textu:
- cs
40
VYHLÁŠKA
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 23. února 2000,
kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.:
Čl. I
Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. a vyhlášky č. 302/1997 Sb., příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb.
PROCENTNÍ MÍRY POKLESU SCHOPNOSTI SOUSTAVNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI
Kapitola I
- INFEKČNÍ NEMOCI A PARAZITÁRNÍ NEMOCI
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola II
- KREV A KRVETVORNÉ ORGÁNY
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro nemoci krve a krvetvorných orgánů se stanoví podle rozsahu a tíže onemocnění, stanoveného klinického stádia a závažnosti změn, podle poruch orgánových funkcí, podle působení na jiné orgány a podle vlivu na celkový stav. Prognostická kritéria slouží k stanovení rizika relapsu a odhadu průběhu onemocnění. Přitom je třeba přihlédnout k hodnocení stavu výkonnosti dle Karnofského indexu (KPS).
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola III
- PORUCHY IMUNITY
ODDÍL A
- IMUNODEFICITY
Obecné posudkové zásady:
Imunologické poruchy musí být prokázány podrobným imunologickým vyšetřením. Stupeň a rozsah komplikací vzniklých na základě zjištěné poruchy musí mít posudkově významný dopad na celkovou výkonnost organismu posuzované osoby.
Autoimunitní laboratorní syndrom se posudkově nehodnotí (přítomnost jedné nebo více autoprotilátek v séru, disproporční změny hodnot imunoglobulínů, zvýšení hodnot cirkulujících imunokomplexů, snížení procenta nebo absolutního množství lymfocytů tvořících E rozety např. u dysgamaglobulinémie IV. typu, po proběhlých infekcích bakteriálních a virových, u chronických EB viróz či v relapsu).
Pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti není rozhodující etiologie poruchy, ale především dopad postižení na celkový stav a celkovou výkonnost organismu.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- HYPERIMUNNÍ STAVY
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola IV
- PORUCHY ENDOKRINNÍ, VÝŽIVY A PŘEMĚNY LÁTEK
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při poruchách výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí závisí na důsledcích těchto poruch, tj. na rozsahu a tíži postižení jednotlivých orgánů a systémů, vlivu na celkový stav a výkonnost organismu. Odchylky od normy laboratorních hodnot nepodmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola V
- DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ
Obecné posudkové zásady:
Při stanovení schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné posoudit úroveň psychických, mentálních, sociálních a pracovních funkcí a posoudit schopnosti jedince vykonávat pracovní činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány za normální v daném sociokulturním prostředí. Vychází se především z průběhu a závažnosti nemoci, celkového tělesného stavu, adaptace, osobnostních charakteristik, úrovně intelektu, sociální přizpůsobivosti a psychosociální zátěže.
Nezbytnou součástí funkčního posouzení musí být i psychologické vyšetření.
Funkčně je třeba rozlišit rozsah postižení. Minimální postižení znamená, že je přítomen odklon od normy v jednom nebo v několika očekávaných úkonech nebo oblastech, případně mírné postižení v určitých obdobích. Při zřetelném (lehkém) postižení je nápadný odklon od normy, dysfunkce zhoršuje sociální přizpůsobivost, lehké postižení trvá většinu sledovaného období nebo jde o střední postižení v určitých kratších obdobích. Podstatné (středně těžké) postižení je provázeno výrazným odklonem od normy ve většině očekávaných výkonů a rolí, středně těžké postižení trvá po většinu sledovaného období nebo těžší postižení je zaznamenáno v určitých ohraničených obdobích. Závažné (těžké) postižení představuje výrazný odklon od normy ve všech očekávaných výkonech a rolích, postižení trvá po většinu sledovaného období. Zvlášť těžké postižení znamená odklon od normy, který dosáhl krizového stupně.
U těžkých duševních poruch (položka 1, 2, event. 3) je nutno zkoumat, zda rozsah, tíže a průběh zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 3, bod 9.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola VI
- NERVOVÝ SYSTÉM
ODDÍL A
- POSTIŽENÍ MOZKU
Obecné posudkové zásady:
K oslabení mozkového výkonu se počítá především snížení vštípivosti a koncentrace, předčasná unavitelnost, ztráta přehledu, ztráta schopnosti adaptace, psychická a vegetativní labilita (např. poruchy spánku, afektivní labilita, vasomotorické poruchy, úporné bolesti hlavy apod.).
Porucha osobnosti na bázi mozkových poruch a dysfunkcí je určena zchudnutím a otupením osobnosti, zhrubnutím (degradací) osobnosti s poruchami nálad a jejich ovládání, s omezením schopnosti náhledu, kritiky a kontaktu s okolím od lehkých až k nejtěžším změnám osobnosti.
Postižení mozku mohou být způsobena poruchou vývoje mozku, působením zevního násilí, nemocí, toxických vlivů, poruchami krevního zásobení. Rozhodující pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je rozsah a stupeň přetrvávajících výpadových jevů, nikoliv etiologie postižení. Přitom je nutno brát ohled na neurologický nález, výpadové jevy cerebrální a psychické, při ocenění premorbidní osobnosti.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- POŠKOZENÍ MÍCHY
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčních výpadů na končetinách a poruch močového měchýře a konečníku.
Přitom je nutné diferencovat, zda je postižena dominantní končetina a zda se jedná o lehkou, středně těžkou nebo těžkou parézu či plegii. Tíže a typ poruchy by měly být objektivizovány EMG vyšetřením, popřípadě dynamometrickým vyšetřením, zjištěním svalového tonu a síly apod.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola VII
- SMYSLOVÉ ORGÁNY
ODDÍL A
- ZRAK
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle ostrosti zrakové dosažené s korekcí do blízka i do dálky, zorného pole a případných potíží s přihlédnutím k intelektovým schopnostem či postižení sluchu.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- SLUCH
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle míry snížení sluchu pro řeč, přítomnosti ušních šelestů, bolestí, poruch rovnováhy, závrati nebo poruch řeči, s dopadem na schopnost komunikace a sociální integrace.
Porucha sluchu se hodnotí v % podle Fowlera na frekvenci 500 - 4000 Hz. Hodnocení ztráty sluchu v dB se provádí na lepším uchu a vypočte se jako průměrná ztráta sluchu naměřená při tónové audiometrii (bez sluchadla) na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz.
Úplná hluchota znamená, že sluchově postižený s jakýmkoliv zesílením zvuku nevnímá zvuk, pouze případné vibrace (ztráta slyšení 100%, více než 90 dB).
Praktická hluchota znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem vnímá zvuk mluvené řeči (ztráta slyšení 85-90%, více než 70 dB), ale nerozumí.
Nedoslýchavost znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem v tiché místnosti, ve které úroveň rušivých zvuků nepřesahuje 50 dB, rozumí bez odezírání smyslu vyslovených jednoduchých vět alespoň v 90 %.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola VIII
- DÝCHACÍ SOUSTAVA
ODDÍL A
- HORNÍ CESTY DÝCHACÍ
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ
Obecné posudkové zásady:
Při chronických nemocech bronchů, parenchymu plic a pleurálních srůstech se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle omezení plicních funkcí, vlivu na celkový stav a podle následných projevů na jiných orgánových systémech (např. cor pulmonale), při nemocech podmíněných alergií také podle možnosti vyhnout se alergenům.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola IX
- OBĚHOVÁ SOUSTAVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě funkčních vyšetření oběhové soustavy (např. ergometrie, echokardiografie klidová i zátěžová, stanovení ejekční frakce, angiografie, flebografie, radionuklidové vyšetření apod).
ODDÍL A
- POSTIŽENÍ SRDEČNÍ
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- POSTIŽENÍ CÉV
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola X
- TRÁVICÍ SOUSTAVA
ODDÍL A
- NEMOCI JÍCNU
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- NEMOCI ŽALUDKU A DUODENA
Obecné posudkové zásady:
Při organických a funkčních nemocech gastrointestinálního traktu se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle stupně a újmy celkového stavu, tíže orgánových poruch a podle nutnosti zvláštní dietní stravy a režimu a jejich dopadu na celkovou výkonnost organismu.
Alergické choroby (potravinové alergie) mohou jen výjimečně způsobovat pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL C
- NEMOCI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL D
- NEMOCI JATER, ŽLUČOVÝCH CEST A PANKREATU
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě metabolického postižení funkce jater (laboratorním skríningem, sonografií, popřípadě též scintigrafií, CT, biopsií), podle rozsahu funkčního a morfologického postižení, újmy celkového stavu a výživy a nutnosti dodržovat režimová opatření. Je třeba rovněž přihlédnout k etiologii postižení, nepříznivým vedlejším účinkům léčby (flu-like syndrom) stejně jako ke skutečnosti, že u pokročilých chronických lézí jater nemusí být normální hodnoty transaminas ještě důkazem stabilizace onemocnění.
Morfologické změny jater lze spolehlivě posoudit je-li k dispozici kvalitativně-kvantitativní hodnocení. Je-li index závažnosti 1 - 3, jde o zcela nevýznamné změny. Je-li index závažnosti 4 - 8, jde o lehkou hepatopatii a je-li index závažnosti 9 - 12, jde o středně těžkou hepatopatii; při indexu závažnosti nad 12 již jde o těžkou hepatopatii (Knodellovo skóre - index histologické aktivity).
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL E
- KÝLY
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola XI
- MOČOVÁ SOUSTAVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity, rozsahu a tíže změn, poruch funkce uropoetického systému, které je nutno zjistit speciálními funkčními zkouškami (např. určením kreatininu a močoviny, vyšetřením glomerulární filtrace a koncentrační schopnosti izotopovým vyšetřením, urografií, urodynamickým vyšetřením, endoskopií, sonografií). Je nutné vzít ohled na postižení jiných orgánů, aktivitu zánětlivého procesu, účinky na celkový stav organismu a jeho výkonnost.
ODDÍL A
- POSTIŽENÍ LEDVIN
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- POSTIŽENÍ MOČOVÝCH CEST
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola XII
- MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola XIII
- ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola XIV
- NEMOCI KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle umístění, vlivu na celkový stav organismu, doprovodných projevů, pohotovosti k recidivám resp. k chronicitě. Je nutno brát ohled též na doprovodné orgánové nebo systémové změny, poruchy, infekční komplikace, omezení pohybu apod.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Kapitola XV
- PODPŮRNÝ A POHYBOVÝ APARÁT
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení (postižení pohybu, zatížitelnosti) a vlivu na ostatní orgánové systémy.
Při zjištění pohybových a degenerativních změn je nutno srovnat, zda jejich rozsah a výskyt přesahuje rámec změn, typických pro určitý věk. Pouhé rentgenologické zjištění degenerativních změn nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, stejně tak skutečnost, že byla provedena operace na končetině nebo na páteři nebo došlo k úrazu. Při chronických zánětech kloubů je nutno přihlédnout vedle poruchy funkce také k aktivitě procesu.
Při celkové osteoporóze či osteomalácii (např. při hormonálních poruchách, gastrointestinálních resorbčních poruchách, při poškození ledvin) je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti závislá na rozsahu a stupni patologických změn skeletu a z nich vyplývající poruchy funkce.
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při poraněních svalů a šlach se stanoví podle funkční újmy a podle postižení krevního a lymfatického systému. Při poraněních fascií se mohou objevit svalové ruptury, které však jen v řídkých případech podmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
ODDÍL A
- DEGENERATIVNÍ KLOUBNÍ ONEMOCNĚNÍ, OSTEOARTHRÓZY
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL B
- ZÁNĚTLIVÁ KLOUBNÍ ONEMOCNĚNÍ.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL C
- METABOLICKÉ KOSTNÍ CHOROBY, OSTEOPORÓZA, OSTEOPATIE A CHONDROPATIE
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL D
- JINÁ ONEMOCNĚNÍ MĚKKÉ TKÁNĚ, ŠLACH, VAZŮ, FASCIÍ, SYNOVIÁLNÍ BLÁNY A BURZ
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL E
- NEMOCI SVALOVÉ
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy funkce svalů na jednotlivých končetinách a na trupu - analogicky k následně uvedeným pohybovým omezením a obrnám, ve vztahu k celkové pohyblivosti, výkonnosti a jemné motorice.
Samotné postižení svalů (bez ohledu na etiologii), pokud nemá vliv na celkovou výkonnost organismu a pracovní začlenění, se posudkově nehodnotí.
Je však nutno přihlédnout i ke zvláštním poruchám jako jsou nedostatečné tělesné proporce (např. chondrodystrofie), deformity končetin, poruchy kloubních funkcí, svalových funkcí a statiky, neurologické poruchy a k EMG nálezu. Stejně tak je nutno vzít v úvahu stupeň adaptace a kompenzace poruchy.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL F
- DORZOPATIE, DEFORMUJÍCÍ DORZOPATIE A SPONDYLOPATIE
Obecné posudkové zásady
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle rozsahu anatomického a funkčního postižení páteře, z toho vyplývajícího omezení výkonnosti a pohyblivosti. Významnost postižení výdělečné schopnosti určuje rozsah a lokalizace postižení (monosegmentální, plurisegmentální poruchy), časový průběh, charakter a rozsah strukturálních změn (komprese, dislokace, nestabilita, osteoporóza, degenerativní změny, zánětlivé změny), omezení pohyblivosti, neurologická symptomatologie, zejména přítomnost senzitivní a motorické léze, svalové slabosti, spazmu, paréz, atrofií aj. Přitom je třeba vyloučit případné extravetebrální příčiny potíží.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL G
- STAVY PO ÚRAZECH
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL H
- POSTIŽENÍ KONČETIN
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví s ohledem na rozsah a tíži ztrátových poranění, vrozených nebo získaných vad, následků po operacích a úrazech, zánětlivých i degenerativních onemocnění.
Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je při postižení horních končetin nutno vycházet z toho, zda jde o postižení dominantní či nedominantní končetiny.
Uvedená míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u amputačních ztrát vychází z příznivých poměrů pahýlu a sousedních kloubů. Při vysloveně nepříznivém stavu pahýlu, jakož i při závažné funkční poruše sousedního kloubu je nutno tyto sazby zvýšit podle § 6 odst. 4 vyhlášky.
⟪TABLE:tbl_001⟫
ODDÍL I
- NÁDORY KOSTÍ, CHRUPAVKY, SVALSTVA A MĚKKÝCH TKÁNÍ
Obecné posudkové zásady:
Hodnotí se s ohledem na převažující funkční postižení, zejména omezení celkové výkonnosti, množství a intenzitu nepříznivých průvodních následků, charakter nádoru (maligní, benigní, metastáza) a výsledek léčby.
Dojde-li v důsledku onkologické léčby k provedení amputace, stanoví se pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle příslušné kapitoly.
Obdobně se postupuje v případech, kdy nádorem nebo jeho odstraněním došlo k porušení stability nosného či pohybového aparátu a omezení hybnosti.
⟪TABLE:tbl_001⟫
Poznámka:
Pokud u některých zdravotních postižení jsou procenta míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti uvedena v závorce, jedná se o orientační údaj pro případy, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky a jsou zjištěny posudkově rozhodné skutečnosti pro uznání plné invalidity.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Ministr:
PhDr. Špidla v. r.