Zákon České národní rady o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

403

PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY

vyhlašuje

úplné znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, se změnami a doplňky provedenými zákonem České národní rady č. 266/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 542/1991 Sb. a zákonem České národní rady č. 321/1992 Sb.

ZÁKON

České národní rady

o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

V okresech se zřizují okresní úřady. V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město se okresní úřady nezřizují. 1 )

§ 2

Okresní úřady vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Zákon České národní rady jim může svěřit výkon státní správy i v jiných územních obvodech.

§ 3

(1) Okresní úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody obecně závazné vyhlášky.

(2) Obecně závazná vyhláška musí být v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy.

(3) Obecně závazná vyhláška musí být vyhlášena. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazná vyhláška vyvěsí na úřední desce úřadu na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení obecně závazné vyhlášky je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky. Kromě toho se obecně závazná vyhláška uveřejní na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu úřadu.

(4) Obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může obecně závazná vyhláška nabýt účinnosti již dnem vyhlášení.

(5) Obecně závazná vyhláška musí být každému přístupná u okresního úřadu, který ji vydal, a u všech obecních úřadů působících v jeho územním obvodu.

(6) Za porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou vydanou okresním úřadem může okresní úřad uložit podnikateli 1a ) nebo právnické osobě pokutu do 100 000 Kčs. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení obecně závazné vyhlášky.

§ 4

Okresní úřady vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby fyzických a právnických osob a státních orgánů, jen stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST OKRESNÍCH ÚŘADŮ

§ 5

Okresní úřady

(1) Okresní úřad

a) vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony,

b) vykonává státní správu, která ke dni 23. listopadu 1990 příslušela podle zvláštních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad 2 ) nebo se tímto zákonem neruší anebo nebyla přenesena zvláštními zákony na jiné orgány, 2a )

c) vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu, pokud nebyla přenesena na jiné orgány,

d) přezkoumává hospodaření obce podle zvláštního předpisu, 2b ) je-li o to obcí požádán,

e) přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení, 3 ) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, 2a )

f) kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti 4 ) a poskytuje jim odbornou pomoc, ukládá obecním úřadům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,

g) stanoví výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti,

h) plní úkoly spojené s mobilizačními přípravami státu a úkoly civilní obrany,

i) stanoví pověřeným obecním úřadům 2 ) se souhlasem ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu.

(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty. Za tím účelem může přednosta okresního úřadu vyhlásit obecně závaznou vyhláškou pro území okresu nebo jeho část stav ohrožení. K ochraně života, zdraví nebo značných majetkových hodnot, v případě živelních pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí může přednosta okresního úřadu uložit opatření fyzickým a právnickým osobám a místním orgánům státní správy. Tomu, kdo splnil uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů, popřípadě náhrada škody, za kterou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Náhradu nákladů, popřípadě vzniklé škody, lze uplatnit u okresního úřadu do šesti měsíců po jejich vzniku.

(3) Za nesplnění povinnosti uložené podle odstavce 2 může okresní úřad uložit pokutu fyzické osobě do výše 10 000 Kčs, právnické osobě do výše 100 000 Kčs.

(4) V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město vykonávají působnost okresních úřadů magistráty těchto měst s výjimkou působnosti podle § 5 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, kterou pro město Brno, Ostravu a Plzeň vykonává ministerstvo financí České republiky.

§ 6

Okresní úřady mohou se souhlasem okresního shromáždění a ministerstva vnitra vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery. Okresní úřady nemohou vstupovat do zájmových sdružení právnických osob. 5 )

§ 7

Okresní úřady se ve své činnosti řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády České republiky (dále jen „vláda“) a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

§ 8

(1) V čele okresního úřadu je jeho přednosta, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra České republiky (dále jen „ministr vnitra“).

(2) Ministr vnitra předkládá návrh na jmenování přednosty okresního úřadu (dále jen „přednosta“) po výběrovém řízení. Výběrové řízení vyhlašuje ministr vnitra; jeho pravidla stanoví ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

(3) Plat a odměny přednostovi stanoví ministr vnitra podle zvláštních předpisů.

(4) Přednostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje jím určený zástupce.

(5) Přednosta je nadřízený všem pracovníkům okresního úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.

§ 8a

(1) Funkce přednosty je neslučitelná s funkcí poslance zákonodárného sboru, s funkcí člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy, s jinou funkcí ve státní správě a s funkcemi v politických stranách nebo hnutích.

(2) Přednosta nesmí dále vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku; příležitostnou výdělečnou činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou smí vykonávat za předpokladu, že nejde o činnost podnikatelskou a že taková činnost nesnižuje jeho vážnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost okresního úřadu.

(3) Vláda odvolá přednostu z funkce vždy:

a) byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

b) zjistí-li se u něho neslučitelnost uvedená v odstavcích 1 a 2,

c) byl-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo tato způsobilost byla omezena.

§ 9

(1) Okresní úřad se člení na referáty. Přednosta stanoví organizaci okresního úřadu, zřizuje a zrušuje se souhlasem ministerstva vnitra jednotlivé referáty. Přednosta může zřídit jako samostatný útvar kancelář přednosty.

(2) V čele referátu a kanceláře přednosty je vedoucí, kterého jmenuje a odvolává přednosta.

(3) Podle zvláštních právních předpisů zřizuje přednosta okresního úřadu zvláštní orgány. Za zvláštní orgán se považuje i regresní komise 6 ) a komise péče o rodinu a děti. 7 )

§ 10

Obecně závazné vyhlášky okresního úřadu podepisuje jeho přednosta. Podepisuje i jiná rozhodnutí a opatření okresního úřadu; k jejich podepisování může pověřit vedoucího příslušného referátu, popřípadě i jiného pracovníka.

§ 11

Okresní úřad sestavuje svůj rozpočet, hospodaří podle něj a vypracovává závěrečný účet podle zvláštních předpisů. 7a )

ČÁST TŘETÍ

NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ

§ 12

O přezkoumávání rozhodnutí okresních úřadů vydaných ve správním řízení platí obecné předpisy o správním řízení. 3 )

§ 13

(1) Je-li obecně závazná vyhláška okresního úřadu v rozporu se zákonem, zruší ji ministerstvo vnitra. Rozhodnutí o zrušení takové vyhlášky okresní úřad vyvěsí na úřední desce úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Kromě toho zabezpečí zveřejnění tohoto rozhodnutí na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu okresního úřadu.

(2) Jiná opatření okresních úřadů, jsou-li v rozporu se zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zruší příslušný ústřední orgán státní správy.

ČÁST ČTVRTÁ

VZTAHY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K OKRESNÍM ÚŘADŮM

§ 14

Vláda řídí a kontroluje činnost okresních úřadů a sjednocuje činnost ústředních orgánů státní správy republiky ve vztahu k okresním úřadům.

§ 15

Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům:

a) koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních a obecních úřadů,

b) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům,

c) organizuje ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy průzkumy na jednotlivých úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,

d) metodicky usměrňuje informační systém okresních úřadů,

e) organizuje porady přednostů okresních úřadů,

f) zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů.

§ 16

(1) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí v okresních úřadech, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

(2) Na základě schválených dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů okresních úřadů a obcí stanoví ministerstvo vnitra počet pracovníků, výši osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro každý okresní úřad a úhrn příspěvků na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy pro obce v každém okrese.

§ 17

(1) Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané okresními úřady,

a) řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic (instrukcí),

b) přezkoumávají rozhodnutí okresních úřadů vydaná ve správním řízení, 3 )

c) zabezpečují jednotný postup okresních úřadů při používání jimi vydaných právních předpisů,

d) kontrolují výkon státní správy okresními úřady na svěřeném úseku,

e) spolupracují s ministerstvem vnitra při plnění jeho úkolů podle § 15.

(2) Při výkonu státní správy jsou okresní úřady podřízeny příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

ČÁST PÁTÁ

ÚPRAVA PŮSOBNOSTI

§ 18

(1) Působnost ve věcech uvedených v příloze II k tomuto zákonu se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

(2) Působnost ve věcech uvedených v příloze III k tomuto zákonu se ruší.

ČÁST ŠESTÁ

OKRESNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

§ 18a

(1) V územním obvodu okresního úřadu se do 60 dnů od voleb do zastupitelstev v obcích zvolí okresní shromáždění (dále jen „shromáždění“). Počet členů shromáždění stanoví okresní úřad do 10 dnů od voleb se zřetelem na počet obcí a počet obyvatel v okrese tak, aby shromáždění mělo nejméně 40 členů, nejvýše však 70 členů.

(2) Členové shromáždění jsou voleni tajným hlasováním obecními zastupitelstvy. Počet členů shromáždění, kteří se volí v každé obci, stanoví okresní úřad na základě směrného čísla.

(3) Směrné číslo se určí tak, že celkový počet obyvatel okresu se dělí celkovým počtem členů shromáždění. Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel je stav k 1. lednu v roce, v němž se konají volby do zastupitelstev v obcích.

(4) Okresní úřad stanoví pro každou obec tolik členů shromáždění, kolikrát je směrné číslo obsaženo v počtu obyvatel obce. Obce, které mají nižší počet obyvatel, než je směrné číslo, volí společného člena shromáždění. Okresní úřad stanoví, které obce volí jednoho společného člena shromáždění.

(5) Pokud při postupu podle předchozích odstavců by byl stanoven nižší než okresním úřadem určený celkový počet členů shromáždění, zvýší se počet členů shromáždění v obcích s nejvyššími zůstatky dělení počtu obyvatel obce směrným číslem o dalšího člena shromáždění.

§ 18b

(1) Shromáždění

a) schvaluje na návrh přednosty rozdělení dotací do rozpočtu obcí; přitom nemůže měnit výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, stanovenou podle zvláštního zákona okresním úřadem,

b) schvaluje a kontroluje rozpočet okresního úřadu a schvaluje jeho závěrečný účet; přitom shromáždění nemůže měnit objemy prostředků stanovené ministerstvem vnitra na výkon státní správy okresním úřadem (§ 16 odst. 2),

c) plní úkoly stanovené zvláštními zákony. 7b )

(2) Shromáždění může přednostu zmocnit k provádění změn v rozpočtu okresního úřadu. Bez tohoto zmocnění může přednosta provádět rozpočtová opatření. 7c )

§ 18c

(1) Shromáždění se schází zpravidla čtyřikrát ročně. Jeho zasedání připravuje a svolává přednosta. Přednosta je povinen svolat shromáždění do 14 dnů, požádá-li o to písemně alespoň jedna pětina členů shromáždění.

(2) Zasedání shromáždění řídí předseda zvolený pro toto shromáždění. Mohou se ho zúčastnit i osoby, které přizve přednosta.

(3) Shromáždění může v mezích svých oprávnění uvedených v § 18b ukládat úkoly přednostovi.

(4) Odporuje-li usnesení shromáždění zákonu, jinému obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení vlády, přednosta pozastaví jeho výkon a do 14 dnů je předloží vládě. Vláda rozhodne o pozastaveném usnesení shromáždění nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí přednosty o pozastavení usnesení na ministerstvo vnitra.

ČÁST SEDMÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 19

V přechodném období, nejpozději do 31. prosince 1994, okresní úřad

a) vykonává funkci zakladatele státního podniku, kterou dosud vykonávaly okresní a krajské národní výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu; nesmí však založit nový státní podnik, pokud tento podnik nevzniká rozdělením stávajícího podniku založeného krajským národním výborem,

b) řídí, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu, v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy vydanými v jejich mezích, rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni účinnosti tohoto zákona okresními a krajskými národními výbory. 8 )

§ 20

(1) Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní národní výbory, přecházejí na okresní úřady, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pracovníků okresních národních výborů přecházejí na okresní úřady.

(2) Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona krajské národní výbory, přecházejí na okresní úřady v sídlech krajů.

(3) O přechodu práv a povinností, které měl ke dni účinnosti tohoto zákona Středočeský krajský národní výbor, rozhodne vláda na návrh ministerstva vnitra.

§ 21

Funkce zakladatele státních podniků uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení uvedená v téže příloze se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

§ 22 až 26 zrušeny

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 27

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se s působností pro Českou republiku mění takto:

1. § 15 odst. 2 zní:

„(2) Vytvořit nebo zrušit okres, změnit jeho území nebo změnit jeho sídlo přísluší vládě.“.

2. § 16 odst. 1 zní:

„(1) Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení nebo rozdělení obcí, lze provést jen na základě dohody zúčastněných obcí a po předchozím projednání s okresním úřadem. Změnu hranic obcí, při nichž dochází ke změně hranic okresu, lze provést jen se souhlasem příslušných okresních úřadů.“.

3. V § 16 odst. 2 věta první zní: „Změny v pojmenování obcí a měst přísluší provádět okresnímu úřadu.“.

§ 28

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

1. - vypuštěn

2. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Krajské hygienické stanice jsou rozpočtové organizace řízené ministerstvem zdravotnictví České republiky. Okresní hygienické stanice jsou zařízení okresních úřadů.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

3. § 75 odst. 1, 2 a 3 zní:

„(1) K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek působí jako orgány hygienické služby

a) v okresech okresní hygienici, které jako svůj orgán ustanovuje do funkce a z funkce odvolává okresní úřad,

b) v krajích krajští hygienici (na území hlavního města Prahy hygienik hlavního města Prahy), které jako orgán státní správy zřizuje a ruší ministerstvo zdravotnictví České republiky.

(2) Krajského hygienika jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví České republiky.

(3) Krajského hygienika přímo řídí hlavní hygienik České republiky.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 4, 5 a 6, za odstavec 6 se vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:

„(7) Krajský hygienik je nadřízeným orgánem okresního úřadu ve věcech, ve kterých vykonává státní správu okresní hygienik.

(8) Krajský hygienik je odvolacím orgánem ve vztahu k rozhodnutím okresních úřadů o uložení pokuty za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek 9 ) vydaným na základě podnětů okresních hygieniků.“.

4. § 76 odst. 2 zní:

„(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na odborné pracovníky pověřené hlavním hygienikem České republiky výkonem oprávnění uvedených v § 71 odst. 2 písm. d) až f), na odborné pracovníky okresních hygienických stanic pověřené na návrh okresního hygienika okresními úřady a na odborné pracovníky krajských hygienických stanic, pověřené krajskými hygieniky výkonem oprávnění uvedených v § 75 odst. 4 písm. c) až e) a na obvodní lékaře, popřípadě i další lékaře, pokud plní úkoly uvedené v § 16 odst. 2.“.

§ 29

Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 2 se v úvodní větě slova „Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory“ nahrazují slovy „Pověřené obecní úřady 2 )“.

2. V § 3 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, který zní:

„(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.“.

3. Za § 5 písm. l) se vkládají nová písmena m) a n), která zní:

„m) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s federálním ministerstvem vnitra,

n) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.“.

Dosavadní písmena m), n) a o) se označují jako písmena o), p) a r).

4. § 6 odst. 2 zní:

„(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.“.

5. V § 6 se vypouští odstavec 3.

6. V § 18 odst. 3 se slova „Krajských národních výborů“ nahrazují slovy „Okresních úřadů“.

7. V § 18 odst. 6 se vypouštějí slova „u povodňové komise krajského národního výboru“.

§ 30

Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „nadřízené orgány“ a ve větě druhé slova „ , nadřízené orgány po vyjádření krajského národního výboru“.

2. § 32 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:

„2. dokumentace staveb včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů nebo které se ze závažných důvodů k posouzení vyhradí.“.

3. § 73 odst. 2 věta první zní: „Okresní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.“.

§ 31

Zrušen

§ 32

Zákon České národní rady č. 119/1975 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České socialistické republice, se mění takto:

§ 2 zní:

㤠2

(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.

(2) Obvod městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem městského soudu je Praha.“.

§ 33

(1) Obecné předpisy o správním řízení 3 ) se nevztahují na rozhodování podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) a i) a odst. 2, § 13 a § 16 odst. 2 tohoto zákona.

(2) Okresní úřady si správní rozhodnutí jimi vydané sami vykonávají, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990. Ustanovení § 20 odst. 3 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

x x x

Články II a III zákona České národní rady č. 321/1992 Sb. znějí:

Čl. II

(1) Do vlastnictví měst Brna, Ostravy a Plzně přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona věci z majetku České republiky, k nimž k tomuto dni příslušelo právo hospodaření okresním úřadům Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město. To neplatí, jde-li o věci, k nimž měly ke dni svého zrušení právo hospodaření krajské národní výbory, a věci uvedené v § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb.; k těmto věcem přísluší ode dne účinnosti tohoto zákona práva hospodaření okresním úřadům Brno-venkov, Opava a Plzeň-sever.

(2) Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady pro Brno-město, Ostravu-město a Plzeň-město, přecházejí na tato města, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pracovníků těchto okresních úřadů přecházejí na tato města.

Čl. III

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 28 odst. 3 a v § 29 odst. 4 se vypouštějí slova „popřípadě zastupitelstvo města. 14 )“.

x x x

Zákon České národní rady č. 266/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 10. července 1991. Zákon České národní rady č. 542/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991. Zákon České národní rady č. 321/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1992.

Burešová v. r.

Příloha I

k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha II

k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha III

k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha IV

k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

ČÁST A

Přenesení působnosti krajských národních výborů jako zakladatelů státních podniků na ústřední orgán státní správy

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST B

Přenesení působnosti krajských národních výborů zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) § 6, 9 a 10 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.

1a ) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

2 ) § 60 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona České národní rady č. 302/1992 Sb.

2a ) Např. zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

2b ) § 20 odst. 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 302/1992 Sb.

3 ) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

4 ) § 21 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

5 ) § 19a odst. 1 a § 20f a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

6 ) § 5b odst. 2 zákona č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách), ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb.

7 ) § 5 odst. 1 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 288/1991 Sb.).

7a ) Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

7b ) Např. § 22 odst. 5 a § 23 odst. 4 zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

7c ) § 13 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb. § 36 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

8 ) § 67 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.

9 ) Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

x ) Pokud se funkci zakladatele státního podniku nerozhodne vykonávat město nebo okresní úřad ve městě, v němž má státní podnik nebo jeho součást sídlo.

xx ) Určené ministerstvem zdravotnictví České republiky.