Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 37 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 (Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 179 ) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 6. prosince 2010 (Úř. věst. C 50 E, 17.2.2011, s. 1 ). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2011 . ,

Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilních vláken a souvisejícího označování etiketou nebo jiného označování (společně dále jen označování), pravidla týkající se označování netextilních částí živočišného původu etiketou nebo jiného označování a pravidla týkající se stanovení materiálového složení textilních výrobků pomocí kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí textilních vláken s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace.

Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 37 .

(1) Směrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vlákenÚř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1 . , směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vlákenÚř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1 . a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES ze dne 14. ledna 2009 o názvech textiliíÚř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29 . , byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by tyto akty měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem.

(2) Právní předpisy Unie o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Nařízení se jeví jako nejvhodnější právní nástroj pro zjednodušení právní úpravy, aby se zabránilo nutnosti provádět technické úpravy ve vnitrostátních právních předpisech, a snížilo se tak administrativní zatížení vnitrostátních orgánů, a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových textilních vláken, které se mají používat v celé Unii.

(3) V zájmu odstranění možných překážek pro řádné fungování vnitřního trhu způsobených odlišnými předpisy členských států, pokud jde o názvy textilních vláken a související označování etiketou či jiné označování (společně dále jen označování) materiálového složení textilních výrobků, je nutné harmonizovat názvy textilních vláken a údaje na označeních a v průvodních dokladech textilních výrobků v různých stádiích jejich výroby, zpracování a distribuce.

(4) Požadavky na označování stanovené v tomto nařízení by se neměly uplatňovat v případě, že textilní výrobky jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, které dodané výrobky dále za úplatu zpracovávají, aniž by došlo k převodu vlastnického práva k těmto výrobkům, nebo na textilní výrobky, které pocházejí od samostatně výdělečně činných krejčích. Tyto výjimky by se však měly omezit na obchodní transakce mezi těmito domáckými pracovníky nebo nezávislými podniky a subjekty zadávajícími jim práci a mezi samostatně výdělečně činnými krejčími a spotřebiteli.

(5) Toto nařízení obsahuje harmonizovaná ustanovení ohledně některých aspektů označování textilií, a to zejména názvů textilních vláken. Je možné, aby existovaly jiné druhy označování, pokud se netýkají stejné oblasti působnosti jako toto nařízení a jsou slučitelné se Smlouvami.

(6) Je vhodné stanovit pravidla umožňující výrobcům požadovat zařazení názvu nového textilního vlákna do příloh tohoto nařízení.

(7) Měla by být také stanovena úprava pro určité výrobky, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňuje hospodářský subjekt.

(8) Je vhodné stanovit pravidla, pokud jde o označování některých textilních výrobků obsahujících netextilní části živočišného původu. Toto nařízení by mělo zejména stanovit požadavky na uvádění přítomnosti netextilních částí živočišného původu na označení textilních výrobků obsahujících takové části, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí. Toto označení by nemělo být zavádějící.

(9) Tolerance týkající se cizích vláken, která nemusí být na označení uvedena, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi.

(10) Označování materiálového složení by mělo být povinné, aby bylo zajištěno, že jsou všem spotřebitelům v Unii k dispozici správné a jednotné informace. Toto nařízení by však hospodářským subjektům nemělo bránit v tom, aby kromě toho v zájmu zachování původní kvality textilního výrobku uváděly informace o přítomnosti malých množství vláken vyžadujících si zvláštní pozornost. V případech, kdy je technicky obtížné stanovit materiálové složení textilního výrobku v době jeho výroby, by mělo být možno uvést na označení pouze ta textilní vlákna, která byla v době výroby známa, za předpokladu, že jejich podíl v hotovém výrobku dosahuje určitého procenta.

(11) Aby se zabránilo rozdílům v praxi členských států, je nezbytné stanovit přesné metody označování určitých textilních výrobků složených ze dvou nebo více složek a rovněž určit složky textilních výrobků, které při označování a při analýzách není třeba brát v úvahu.

(12) Textilní výrobky, které podléhají pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích by měly být dodávány na trh takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu.

(13) Používání názvů textilních vláken nebo údajů o materiálovém složení, které se těší dobré pověsti mezi uživateli a spotřebiteli, by mělo podléhat určitým podmínkám. Pro poskytování informací uživatelům a spotřebitelům je dále vhodné, aby názvy textilních vláken souvisely s charakteristikami vlákna.

(14) Dozor v členských státech nad trhem s výrobky, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trhÚř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30 . , a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobkůÚř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4 . .

(15) Je nezbytné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení materiálového složení textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí vláken by měly být jednotné, pokud jde o předúpravu vzorků i o jejich kvantitativní analýzu. Za účelem zjednodušení tohoto nařízení a přizpůsobení jednotných metod v něm stanovených technickému pokroku je vhodné, aby se tyto metody staly harmonizovanými normami. Komise by za tímto účelem měla řídit přechod ze současného systému, založeného na metodách stanovených v tomto nařízení, na systém založený na harmonizovaných normách. Používáním jednotných metod analýzy textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí vláken se usnadní volný pohyb těchto výrobků, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.

(16) Pokud jde o dvousložkové směsi textilních vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí a ve zprávě o analýze uvedla získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti.

(17) Toto nařízení by mělo stanovit smluvní přirážky pro přepočet suché hmotnosti každého vlákna zjištěného při analýze pro stanovení obsahu vláken v textilních výrobcích a mělo by uvádět dvě různé smluvní přirážky pro přepočet složení česaných nebo mykaných vláken obsahujících vlnu nebo zvířecí chlupy. Jelikož není vždy možné stanovit, zda je výrobek zhotoven z česaných nebo mykaných vláken, a v důsledku toho mohou vznikat rozporné výsledky při uplatňování tolerancí při zkouškách shody textilních výrobků prováděných v Unii, měly by být laboratoře provádějící tyto zkoušky oprávněny uplatňovat ve sporných případech jedinou smluvní přirážku.

(18) Měla by být stanovena pravidla týkající se výrobků nepodléhajících obecným požadavkům na označování stanoveným v tomto nařízení, zejména pokud jde o výrobky pro jednorázové použití nebo výrobků, u kterých je vyžadováno pouze označení společnou etiketou.

(19) Klamavé obchodní praktiky spočívající v poskytování nesprávných informací, jež by vedly k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil, jsou zakázány směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhuÚř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22 . a spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebiteleÚř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1 . .

(20) Ochrana spotřebitele vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla, včetně označování původu zboží. Používají-li se taková označení, měla by umožnit, aby si spotřebitelé plně uvědomili původ výrobků, které kupují, a tak byli chráněni před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími označeními původu.

(21) Na evropské textilní odvětví má dopad padělání, které představuje problém, pokud jde o ochranu spotřebitele a poskytování informací. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost provádění horizontálních právních předpisů a opatření Unie, které se zaměřují na padělané výrobky v odvětví textilních výrobků, např. nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušiloÚř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7 . .

(22) Je vhodné stanovit postup pro zařazení názvů nových textilních vláken do příloh tohoto nařízení. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky na žádosti výrobců nebo jiných osob jednajících na jejich účet o zařazení názvů nových textilních vláken do uvedených příloh.

(23) Je nezbytné, aby výrobci nebo jiné osoby jednající na jejich účet, které si přejí doplnit název nového textilního vlákna do příloh tohoto nařízení, při předkládání své žádosti zahrnuli do technické dokumentace dostupné vědecké údaje týkající se možných alergických reakcí či jiných nepříznivých účinků nových textilních vláken na lidské zdraví, včetně výsledků zkoušek provedených za tímto účelem v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(24) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungovaní Evropské unie, pokud jde o přijetí technických kritérií a procesních pravidel pro povolení vyšších tolerancí, změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a změny přílohy I za účelem zařazení nových názvů textilních vláken na seznam v něm obsažený. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem.

(25) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(26) Aby se však odstranily případné překážky řádného fungování vnitřního trhu, které by mohly vzniknout v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, měla by být prozkoumána možnost harmonizace nebo standardizace ostatních aspektů označování textilních výrobků. Za tímto účelem se Komise vyzývá, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila zprávu týkající se případných nových požadavků na označování, které by se měly zavést na úrovni Unie s cílem

(27) Komise by měla vypracovat studii, v níž by vyhodnotila, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami či směsmi používanými v textilních výrobcích. Na základě této studie by Komise případně měla předložit legislativní návrhy v souvislosti se stávajícími právními předpisy Unie.

(28) Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES by měly být zrušeny,

Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky při jejich dodávání na trh Unie a na výrobky uvedené v odstavci 2.

Pro účely tohoto nařízení se za textilní výrobky považují rovněž tyto výrobky:

a) výrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti;

b) potahy čalouněného nábytku, deštníků a slunečníků, u nichž tvoří textilní složky nejméně 80 % celkové hmotnosti;

c) textilní složky:i) vrchní vrstvy vícevrstvých podlahových krytin,ii) potahů matrací aiii) potahů výrobků pro kempování za předpokladu, že tvoří nejméně 80 % hmotnosti těchto výrobků;

i) vrchní vrstvy vícevrstvých podlahových krytin,

ii) potahů matrací a

iii) potahů výrobků pro kempování

d) textilie, které jsou obsaženy v jiných výrobcích a tvoří jejich neoddělitelnou součást, pokud je uvedeno jejich složení.

Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky, které jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, kteří dodané materiály dále zpracovávají, bez převodu vlastnického práva k těmto výrobkům.

Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky zhotovené na zakázku samostatně výdělečně činnými krejčími.

Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 (Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 179 ) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 6. prosince 2010 (Úř. věst. C 50 E, 17.2.2011, s. 1 ). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2011 .

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Oblast působnosti 1.Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky při jejich dodávání na trh Unie a na výrobky uvedené v odstavci 2. 2.Pro účely tohoto nařízení se za textilní výrobky považují rovněž tyto výrobky: a) výrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti;b) potahy čalouněného nábytku, deštníků a slunečníků, u nichž tvoří textilní složky nejméně 80 % celkové hmotnosti;c) textilní složky:i) vrchní vrstvy vícevrstvých podlahových krytin,ii) potahů matrací aiii) potahů výrobků pro kempování za předpokladu, že tvoří nejméně 80 % hmotnosti těchto výrobků; d) textilie, které jsou obsaženy v jiných výrobcích a tvoří jejich neoddělitelnou součást, pokud je uvedeno jejich složení. 3.Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky, které jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, kteří dodané materiály dále zpracovávají, bez převodu vlastnického práva k těmto výrobkům. 4.Toto nařízení se nevztahuje na textilní výrobky zhotovené na zakázku samostatně výdělečně činnými krejčími.

Článek 3 Článek 3 Definice 1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) textilním výrobkem surový, rozpracovaný, hotový, konfekčně rozpracovaný, vyrobený, polokonfekční nebo konfekční výrobek, který je složen výhradně z textilních vláken, bez ohledu na použitý postup směsování nebo spojování;b) textilním vláknem:i) útvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití, neboii) ohebný pásek nebo dutinka, jehož zjevná šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií, vyrobený ze surovin používaných pro výrobu vláken uvedených v tabulce 2 přílohy I a vhodný pro textilní použití; c) zjevnou šířkou šířka pásku nebo šířka dutinky ve složeném, zploštělém, slisovaném nebo zkrouceném stavu, nebo průměrná šířka v případě, že šířka není jednotná;d) textilní složkou část textilního výrobku s identifikovatelným obsahem vlákna;e) cizími vlákny jiná vlákna než vlákna uvedená na označení;f) podšívkou oddělená součást oděvů a jiných výrobků, která sestává z jedné nebo více vrstev textilního materiálu uchyceného podél jednoho nebo více okrajů;g) označováním etiketou umístění požadované informace na textilní výrobek připojením etikety;h) jiným označováním umístění požadované informace přímo na textilní výrobek přišitím, výšivkou, potiskem, vytlačením nebo použitím jakékoli jiné technologie;i) označováním společnou etiketou použití jediné etikety pro více textilních výrobků nebo složek;j) výrobkem pro jednorázové použití textilní výrobek, který lze použít pouze jednou nebo po omezenou dobu a jenž běžně není určen pro následné použití ke stejnému nebo podobnému účelu;k) smluvní přirážkou přírůstek hmotnosti textilie způsobený pohlcením obvyklé vzdušné vlhkosti; uplatňuje se při výpočtu procentního podílu vlákenných složek tak, že se stanovená suchá hmotnost čistých vláken upraví smluvními koeficienty. 2.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice pojmů dodání na trh, uvedení na trh, výrobce, dovozce, distributor, hospodářské subjekty, harmonizovaná norma, dozor nad trhem a orgány dozoru nad trhem obsažené v článku 2 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 4 Článek 4 Obecný požadavek na dodávání textilních výrobků na trh

Článek 5 Článek 5 Názvy textilních vláken 1.Pro údaje o materiálovém složení se na označeních textilních výrobků používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I. 2.Používání názvů uvedených v příloze I je omezeno na textilní vlákna, jejichž povaha odpovídá popisu obsaženému v uvedené příloze. Názvy uvedené v příloze I se nesmějí používat pro jiná vlákna ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno. Výraz hedvábí nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.

Článek 6 Článek 6 Žádosti o názvy nových textilních vláken

Článek 7 Článek 7 Čisté textilní výrobky 1.Jako 100 %, čisté nebo pouze z mohou být označeny pouze textilní výrobky složené výhradně ze stejných vláken. Tyto nebo podobné výrazy nesmějí být použity pro jiné textilní výrobky. 2.Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, lze textilní výrobek obsahující nejvýše 2 % hmotnostní cizích vláken rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. Textilní výrobek, který prošel procesem mykání, obsahující nejvýše 5 % hmotnostních cizích vláken lze rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Článek 8 Článek 8 Výrobky ze střižní vlny 1.Textilní výrobek může být označen jedním z názvů stanovených v příloze III za předpokladu, že je složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a nebyla poškozena zpracováním nebo používáním. 2.Odchylně od odstavce 1 se mohou názvy uvedené v příloze III použít k popisu vlny obsažené ve směsi textilních vláken, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) veškerá vlna obsažená v dané směsi vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci1;b) obsah této vlny tvoří nejméně 25 % celkové hmotnosti směsi;c) v případě mykané směsi se vlna mísí pouze s jedním dalším vláknem. Uvádí se úplné procentní složení této směsi. 3.Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmějí překročit 0,3 % hmotnosti, musí být opodstatněná jako technicky nezbytná z hlediska řádného výrobního postupu a nesmějí se přidávat v rámci obvyklé praxe.

Článek 9 Článek 9 Textilní výrobky z více vláken 1.Textilní výrobek se označí názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí. 2.Odchylně od odstavce 1, a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druh vlákna, který tvoří jednotlivě až 5 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 15 % celkové hmotnosti textilního výrobku, pokud je nelze v době výroby snadno určit, označit výrazem jiná vlákna, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje jejich celkový procentní hmotnostní podíl. 3.Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentní podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem směs bavlna – len, který musí být doplněn specifikací složení čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek. 4.Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, je u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, možné použít na označení výrazy směs vláken nebo nespecifikované složení textilie. 5.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být vlákna dosud nezařazená do přílohy I označována výrazem jiná vlákna, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje celkový procentní hmotnostní podíl.

Článek 10 Článek 10 Vlákna pro dekorativní účely a vlákna s antistatickým účinkem 1.K viditelným, izolovatelným vláknům, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a netvoří více než 7 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet. 2.Ke kovovým a jiným vláknům, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického účinku a netvoří více než 2 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet. 3.U výrobků uvedených v čl. 9 odst. 4 se procentní podíly stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vypočítávají samostatně na základě hmotnosti osnovy a hmotnosti útku.

Článek 11 Článek 11 Textilní výrobky složené z více částí 1.Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více textilních částí, z nichž každá obsahuje rozdílné druhy textilních vláken, musí nést označení, na němž je uveden obsah textilních vláken v každé části. 2.Označení uvedené v odstavci 1 není pro textilní části povinné, jsou-li splněny tyto dvě podmínky: a) tyto části netvoří hlavní podšívku ab) tyto části představují méně než 30 % celkové hmotnosti textilního výrobku. 3.Pokud dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a tvoří běžně jednu jednotku, mohou nést pouze jedno označení.

Článek 12 Článek 12 Textilní výrobky obsahující netextilní části živočišného původu 1.Přítomnost netextilních částí živočišného původu v textilních výrobcích se uvádí souslovím obsahuje netextilní části živočišného původu na označení etiketou nebo na jiném označení těchto výrobků obsahujících tyto části vždy, když jsou dodávány na trh. 2.Označení nesmí být zavádějící a musí mít takovou podobu, která je spotřebiteli snadno srozumitelná.

Článek 13 Článek 13 Označování textilních výrobků uvedených v příloze IV

Článek 14 Článek 14 Označení 1.Textilní výrobky musí být označeny za účelem uvedení údajů o jejich materiálovém složení vždy, když jsou dodávány na trh. Označení textilních výrobků musí být provedeno trvanlivým způsobem a musí být snadno čitelné, viditelné a přístupné; je-li použita etiketa, musí být bezpečně připevněná. 2.Aniž je dotčen článek 1, mohou být označení nahrazena či doplněna průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění zakázky jakéhokoli veřejného zadavatele ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a službyÚř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114 . . 3.Názvy textilních vláken a údaje o materiálovém složení zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v průvodních obchodních dokladech podle odstavce 2 tohoto článku jasně uvedeny. Zkratky nesmějí být použity s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou tyto zkratky definovány v mezinárodních normách, za předpokladu, že jsou v témže obchodním dokladu vysvětleny.

Článek 15 Článek 15 Povinnost zajistit označení 1.Při uvádění textilního výrobku na trh zajistí výrobce označení a správnost informací na nich uvedených. Pokud není výrobce usazen v Unii, zajistí označení a správnost informací na nich uvedených dovozce. 2.Pro účely tohoto nařízení je distributor považován za výrobce, jestliže uvádí na trh výrobek pod svou vlastní firmou či obchodní značkou, sám připevňuje etiketu anebo mění obsah etikety. 3.Při dodávání textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byly textilní výrobky náležitě označeny v souladu s tímto nařízením. 4.Hospodářské subjekty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy textilních vláken a údaji o materiálovém složení stanovenými tímto nařízením.

Článek 16 Článek 16 Používání názvů textilních vláken a údajů o materiálovém složení 1.Při dodávání textilního výrobku na trh se údaje o materiálovém složení textilií zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádějí čitelně, viditelně, zřetelně a písmem, které má jednotnou velikost, styl a typ písma, v katalozích a prospektech i na obalech a na označení. Tyto informace musí být pro zákazníka jasně viditelné před samotným nákupem, a to i pokud se jedná o nákup elektronickými prostředky. 2.Obchodní značky nebo firmy mohou být uvedeny bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi. Pokud však obchodní značka nebo firma obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů textilních vláken uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, musí být tato obchodní značka nebo firma uvedena bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi. Ostatní informace musí být vždy uváděny odděleně. 3.Označení musí být poskytnuta v úředním jazyce či jazycích členského státu, na jehož území jsou textilní výrobky dodávány spotřebitelům, nerozhodne-li dotyčný členský stát jinak. U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 17 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány jednotlivě, mohou být označeny ve kterémkoli z úředních jazyků orgánů Unie pod podmínkou, že jsou rovněž označeny společnou etiketou.

Článek 17 Článek 17 Odchylky 1.Od pravidel stanovených v článcích 11, 14, 15 a 16 jsou povoleny odchylky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2.Uvedení názvů textilních vláken nebo údajů o materiálovém složení na označeních textilních výrobků uvedených v příloze V se nevyžaduje. Pokud však obchodní značka nebo firma podniku obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, použijí se články 11, 14, 15 a 16. 3.Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a materiálového složení, mohou být dodávány na trh se společnou etiketou. 4.Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži mohou být uvedeny na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh. 5.Textilní výrobky uvedené v odstavcích 3 a 4 musí být dodávány na trh tak, aby se o materiálovém složení těchto výrobků mohl informovat každý kupující v rámci dodavatelského řetězce, včetně spotřebitele.

Článek 18 Článek 18 Kontroly v rámci dozoru nad trhem

Článek 19 Článek 19 Stanovení materiálového složení 1.Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v článku 18 prováděny v souladu s metodami stanovenými v příloze VIII nebo s harmonizovanými normami, které do ní budou začleněny. 2.Při stanovování materiálového složení podle článků 7, 8 a 9 se nepřihlíží k položkám uvedeným v příloze VII. 3.Materiálové složení podle článků 7, 8 a 9 se stanoví na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX použité na suchou hmotnost každého vlákna poté, co byly odstraněny položky uvedené v příloze VII. 4.Laboratoře pověřené prováděním zkoušek směsi textilních vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví jejich materiálové složení a ve zprávě o analýze uvedou získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti.

Článek 20 Článek 20 Tolerance 1.Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků se použijí tolerance stanovené v odstavcích 2, 3 a 4. 2.Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, nemusí být přítomnost cizích vláken v materiálovém složení, které má být poskytnuto v souladu s článkem 9, uvedena, pokud jejich procentní podíl nedosahuje těchto hodnot: a) 2 % celkové hmotnosti textilního výrobku za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe; nebob) 5 % celkové hmotnosti textilních výrobků, které prošly procesem mykání, za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. 3.Připouští se výrobní tolerance 3 % mezi uvedeným materiálovým složením, které musí být poskytnuto v souladu s článkem 9, a procentním podílem zjištěným analýzou provedenou v souladu s článkem 19 ve vztahu k celkové hmotnosti vláken uvedených na označení. Tato tolerance se vztahuje také na: a) vlákna, která lze označit výrazem jiná vlákna v souladu s článkem 9;b) procentní podíl vlny uvedený v čl. 8 odst. 2 písm. b). Tolerance se pro účely analýzy vypočítávají odděleně. Celkovou hmotností branou v úvahu při výpočtu tolerance podle tohoto odstavce je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle odstavce 2 tohoto článku. 4.Kumulování tolerancí uvedených v odstavcích 2 a 3 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle odstavce 2 mají stejnou chemickou podstatu jako jedno nebo více vláken uvedených na označení. 5.U zvláštních textilních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, může Komise povolit vyšší tolerance. Před uvedením textilního výrobku na trh předloží výrobce Komisi žádost o povolení, v níž podá náležité odůvodnění a důkazy pro výjimečné okolnosti výroby. Povolení může být uděleno pouze ve výjimečných případech a pod podmínkou, že výrobce podá náležité odůvodnění. Ve vhodných případech Komise přijme technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování tohoto odstavce, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22.

Článek 21 Článek 21 Akty v přenesené pravomoci 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, pokud jde o technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování čl. 20 odst. 5, změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a změny přílohy I za účelem zahrnutí názvů nových textilních vláken na seznam stanovený v uvedené příloze podle článku 6. 2.Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením.

Článek 22 Článek 22 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. listopadu 2011 Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 20 odst. 5 a článku 21 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 23 Článek 23 Podávání zpráv

Článek 24 Článek 24 Přezkum 1.Komise do 30. září 2013 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně možnosti zavést na úrovni Unie případné nové požadavky na označování textilních výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků. 2.Tato zpráva bude založena na konzultacích s příslušnými zúčastněnými subjekty a zohlední stávající související evropské a mezinárodní normy. 3.Zpráva, ke které budou případně připojeny legislativní návrhy, zhodnotí mimo jiné tyto záležitosti: a) systém označování původu textilních výrobků zaměřený na to, aby byly spotřebitelům poskytovány přesné informace o zemi původu a další informace, které by zaručily neomezenou možnost vysledovatelnosti textilních výrobků, s přihlédnutím k vývoji v oblasti případných horizontálních pravidel týkajících se země původu;b) harmonizovaný systém označování způsobu ošetřování textilních výrobků;c) jednotný systém označování velikostí příslušných textilních výrobků v rámci Unie;d) uvádění alergenních látek;e) elektronické označování a jiné nové technologie a používání symbolů nebo kódů k určování vláken, které by byly jazykově nezávislé.

Článek 25 Článek 25 Studie o nebezpečných látkách

Článek 26 Článek 26 Přechodné ustanovení

Článek 27 Článek 27 Zrušení

Článek 28 Článek 28 Vstup v platnost

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) textilním výrobkem surový, rozpracovaný, hotový, konfekčně rozpracovaný, vyrobený, polokonfekční nebo konfekční výrobek, který je složen výhradně z textilních vláken, bez ohledu na použitý postup směsování nebo spojování;

b) textilním vláknem:i) útvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití, neboii) ohebný pásek nebo dutinka, jehož zjevná šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií, vyrobený ze surovin používaných pro výrobu vláken uvedených v tabulce 2 přílohy I a vhodný pro textilní použití;

i) útvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití, nebo

ii) ohebný pásek nebo dutinka, jehož zjevná šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií, vyrobený ze surovin používaných pro výrobu vláken uvedených v tabulce 2 přílohy I a vhodný pro textilní použití;

c) zjevnou šířkou šířka pásku nebo šířka dutinky ve složeném, zploštělém, slisovaném nebo zkrouceném stavu, nebo průměrná šířka v případě, že šířka není jednotná;

d) textilní složkou část textilního výrobku s identifikovatelným obsahem vlákna;

e) cizími vlákny jiná vlákna než vlákna uvedená na označení;

f) podšívkou oddělená součást oděvů a jiných výrobků, která sestává z jedné nebo více vrstev textilního materiálu uchyceného podél jednoho nebo více okrajů;

g) označováním etiketou umístění požadované informace na textilní výrobek připojením etikety;

h) jiným označováním umístění požadované informace přímo na textilní výrobek přišitím, výšivkou, potiskem, vytlačením nebo použitím jakékoli jiné technologie;

i) označováním společnou etiketou použití jediné etikety pro více textilních výrobků nebo složek;

j) výrobkem pro jednorázové použití textilní výrobek, který lze použít pouze jednou nebo po omezenou dobu a jenž běžně není určen pro následné použití ke stejnému nebo podobnému účelu;

k) smluvní přirážkou přírůstek hmotnosti textilie způsobený pohlcením obvyklé vzdušné vlhkosti; uplatňuje se při výpočtu procentního podílu vlákenných složek tak, že se stanovená suchá hmotnost čistých vláken upraví smluvními koeficienty.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice pojmů dodání na trh, uvedení na trh, výrobce, dovozce, distributor, hospodářské subjekty, harmonizovaná norma, dozor nad trhem a orgány dozoru nad trhem obsažené v článku 2 nařízení (ES) č. 765/2008.

Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1 .

Textilní výrobky mohou být dodávány na trh pouze za předpokladu, že jsou označeny nebo jsou k nim připojeny obchodní dokumenty v souladu s tímto nařízením.

Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1 .

Pro údaje o materiálovém složení se na označeních textilních výrobků používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I.

Používání názvů uvedených v příloze I je omezeno na textilní vlákna, jejichž povaha odpovídá popisu obsaženému v uvedené příloze.

Názvy uvedené v příloze I se nesmějí používat pro jiná vlákna ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.

Výraz hedvábí nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.

Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29 .

Každý výrobce nebo jakákoli osoba jednající na účet výrobce může požádat Komisi o doplnění názvu nového textilního vlákna na seznam uvedený v příloze I.

Žádost musí obsahovat technickou dokumentaci vypracovanou v souladu s přílohou II.

Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30 .

Jako 100 %, čisté nebo pouze z mohou být označeny pouze textilní výrobky složené výhradně ze stejných vláken.

Tyto nebo podobné výrazy nesmějí být použity pro jiné textilní výrobky.

Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, lze textilní výrobek obsahující nejvýše 2 % hmotnostní cizích vláken rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Textilní výrobek, který prošel procesem mykání, obsahující nejvýše 5 % hmotnostních cizích vláken lze rovněž považovat za složený výhradně ze stejných vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4 .

Textilní výrobek může být označen jedním z názvů stanovených v příloze III za předpokladu, že je složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

Odchylně od odstavce 1 se mohou názvy uvedené v příloze III použít k popisu vlny obsažené ve směsi textilních vláken, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) veškerá vlna obsažená v dané směsi vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci1;

b) obsah této vlny tvoří nejméně 25 % celkové hmotnosti směsi;

c) v případě mykané směsi se vlna mísí pouze s jedním dalším vláknem.

Uvádí se úplné procentní složení této směsi.

Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmějí překročit 0,3 % hmotnosti, musí být opodstatněná jako technicky nezbytná z hlediska řádného výrobního postupu a nesmějí se přidávat v rámci obvyklé praxe.

Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22 .

Textilní výrobek se označí názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí.

Odchylně od odstavce 1, a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druh vlákna, který tvoří jednotlivě až 5 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 15 % celkové hmotnosti textilního výrobku, pokud je nelze v době výroby snadno určit, označit výrazem jiná vlákna, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje jejich celkový procentní hmotnostní podíl.

Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentní podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem směs bavlna – len, který musí být doplněn specifikací složení čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek.

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, je u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, možné použít na označení výrazy směs vláken nebo nespecifikované složení textilie.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být vlákna dosud nezařazená do přílohy I označována výrazem jiná vlákna, kterému přímo předchází nebo za kterým ihned následuje celkový procentní hmotnostní podíl.

Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1 .

K viditelným, izolovatelným vláknům, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a netvoří více než 7 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet.

Ke kovovým a jiným vláknům, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického účinku a netvoří více než 2 % hmotnosti hotového výrobku, není v údajích o materiálovém složení podle článků 7 a 9 nutno přihlížet.

U výrobků uvedených v čl. 9 odst. 4 se procentní podíly stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vypočítávají samostatně na základě hmotnosti osnovy a hmotnosti útku.

Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7 .

Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více textilních částí, z nichž každá obsahuje rozdílné druhy textilních vláken, musí nést označení, na němž je uveden obsah textilních vláken v každé části.

Označení uvedené v odstavci 1 není pro textilní části povinné, jsou-li splněny tyto dvě podmínky:

a) tyto části netvoří hlavní podšívku a

b) tyto části představují méně než 30 % celkové hmotnosti textilního výrobku.

Pokud dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a tvoří běžně jednu jednotku, mohou nést pouze jedno označení.

Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114 .

Přítomnost netextilních částí živočišného původu v textilních výrobcích se uvádí souslovím obsahuje netextilní části živočišného původu na označení etiketou nebo na jiném označení těchto výrobků obsahujících tyto části vždy, když jsou dodávány na trh.

Označení nesmí být zavádějící a musí mít takovou podobu, která je spotřebiteli snadno srozumitelná.

Materiálové složení textilních výrobků zmíněných v příloze IV musí být uvedeno v souladu s ustanoveními o označování obsaženými v uvedené příloze.

Textilní výrobky musí být označeny za účelem uvedení údajů o jejich materiálovém složení vždy, když jsou dodávány na trh.

Označení textilních výrobků musí být provedeno trvanlivým způsobem a musí být snadno čitelné, viditelné a přístupné; je-li použita etiketa, musí být bezpečně připevněná.

Aniž je dotčen článek 1, mohou být označení nahrazena či doplněna průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění zakázky jakéhokoli veřejného zadavatele ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a službyÚř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114 . .

Názvy textilních vláken a údaje o materiálovém složení zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v průvodních obchodních dokladech podle odstavce 2 tohoto článku jasně uvedeny.

Zkratky nesmějí být použity s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou tyto zkratky definovány v mezinárodních normách, za předpokladu, že jsou v témže obchodním dokladu vysvětleny.

Při uvádění textilního výrobku na trh zajistí výrobce označení a správnost informací na nich uvedených. Pokud není výrobce usazen v Unii, zajistí označení a správnost informací na nich uvedených dovozce.

Pro účely tohoto nařízení je distributor považován za výrobce, jestliže uvádí na trh výrobek pod svou vlastní firmou či obchodní značkou, sám připevňuje etiketu anebo mění obsah etikety.

Při dodávání textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byly textilní výrobky náležitě označeny v souladu s tímto nařízením.

Hospodářské subjekty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy textilních vláken a údaji o materiálovém složení stanovenými tímto nařízením.

Při dodávání textilního výrobku na trh se údaje o materiálovém složení textilií zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádějí čitelně, viditelně, zřetelně a písmem, které má jednotnou velikost, styl a typ písma, v katalozích a prospektech i na obalech a na označení. Tyto informace musí být pro zákazníka jasně viditelné před samotným nákupem, a to i pokud se jedná o nákup elektronickými prostředky.

Obchodní značky nebo firmy mohou být uvedeny bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.

Pokud však obchodní značka nebo firma obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů textilních vláken uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, musí být tato obchodní značka nebo firma uvedena bezprostředně před údaji o materiálovém složení textilií zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.

Ostatní informace musí být vždy uváděny odděleně.

Označení musí být poskytnuta v úředním jazyce či jazycích členského státu, na jehož území jsou textilní výrobky dodávány spotřebitelům, nerozhodne-li dotyčný členský stát jinak.

U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 17 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány jednotlivě, mohou být označeny ve kterémkoli z úředních jazyků orgánů Unie pod podmínkou, že jsou rovněž označeny společnou etiketou.

Od pravidel stanovených v článcích 11, 14, 15 a 16 jsou povoleny odchylky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

Uvedení názvů textilních vláken nebo údajů o materiálovém složení na označeních textilních výrobků uvedených v příloze V se nevyžaduje.

Pokud však obchodní značka nebo firma podniku obsahuje samostatně, jako základ slova nebo jako přídavné jméno jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, použijí se články 11, 14, 15 a 16.

Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a materiálového složení, mohou být dodávány na trh se společnou etiketou.

Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži mohou být uvedeny na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh.

Textilní výrobky uvedené v odstavcích 3 a 4 musí být dodávány na trh tak, aby se o materiálovém složení těchto výrobků mohl informovat každý kupující v rámci dodavatelského řetězce, včetně spotřebitele.

Orgány pro dozor nad trhem provádějí kontroly shody materiálového složení textilních výrobků s poskytnutými údaji o materiálovém složení těchto výrobků v souladu s tímto nařízením.

Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v článku 18 prováděny v souladu s metodami stanovenými v příloze VIII nebo s harmonizovanými normami, které do ní budou začleněny.

Při stanovování materiálového složení podle článků 7, 8 a 9 se nepřihlíží k položkám uvedeným v příloze VII.

Materiálové složení podle článků 7, 8 a 9 se stanoví na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX použité na suchou hmotnost každého vlákna poté, co byly odstraněny položky uvedené v příloze VII.

Laboratoře pověřené prováděním zkoušek směsi textilních vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví jejich materiálové složení a ve zprávě o analýze uvedou získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti.

Pro účely stanovení materiálového složení textilních výrobků se použijí tolerance stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, nemusí být přítomnost cizích vláken v materiálovém složení, které má být poskytnuto v souladu s článkem 9, uvedena, pokud jejich procentní podíl nedosahuje těchto hodnot:

a) 2 % celkové hmotnosti textilního výrobku za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe; nebo

b) 5 % celkové hmotnosti textilních výrobků, které prošly procesem mykání, za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska řádného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Připouští se výrobní tolerance 3 % mezi uvedeným materiálovým složením, které musí být poskytnuto v souladu s článkem 9, a procentním podílem zjištěným analýzou provedenou v souladu s článkem 19 ve vztahu k celkové hmotnosti vláken uvedených na označení. Tato tolerance se vztahuje také na:

a) vlákna, která lze označit výrazem jiná vlákna v souladu s článkem 9;

b) procentní podíl vlny uvedený v čl. 8 odst. 2 písm. b).

Tolerance se pro účely analýzy vypočítávají odděleně. Celkovou hmotností branou v úvahu při výpočtu tolerance podle tohoto odstavce je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle odstavce 2 tohoto článku.

Kumulování tolerancí uvedených v odstavcích 2 a 3 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle odstavce 2 mají stejnou chemickou podstatu jako jedno nebo více vláken uvedených na označení.

U zvláštních textilních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, může Komise povolit vyšší tolerance.

Před uvedením textilního výrobku na trh předloží výrobce Komisi žádost o povolení, v níž podá náležité odůvodnění a důkazy pro výjimečné okolnosti výroby. Povolení může být uděleno pouze ve výjimečných případech a pod podmínkou, že výrobce podá náležité odůvodnění.

Ve vhodných případech Komise přijme technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování tohoto odstavce, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, pokud jde o technická kritéria a procesní pravidla pro uplatňování čl. 20 odst. 5, změny příloh II, IV, V, VI, VII, VIII a IX za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a změny přílohy I za účelem zahrnutí názvů nových textilních vláken na seznam stanovený v uvedené příloze podle článku 6.

Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. listopadu 2011 Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 5 a článku 21 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 20 odst. 5 a článku 21 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Do 8. listopadu 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení s důrazem na žádosti o názvy nových textilních vláken a jejich přijetí a případně předloží legislativní návrh.

Komise do 30. září 2013 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně možnosti zavést na úrovni Unie případné nové požadavky na označování textilních výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků.

Tato zpráva bude založena na konzultacích s příslušnými zúčastněnými subjekty a zohlední stávající související evropské a mezinárodní normy.

Zpráva, ke které budou případně připojeny legislativní návrhy, zhodnotí mimo jiné tyto záležitosti:

a) systém označování původu textilních výrobků zaměřený na to, aby byly spotřebitelům poskytovány přesné informace o zemi původu a další informace, které by zaručily neomezenou možnost vysledovatelnosti textilních výrobků, s přihlédnutím k vývoji v oblasti případných horizontálních pravidel týkajících se země původu;

b) harmonizovaný systém označování způsobu ošetřování textilních výrobků;

c) jednotný systém označování velikostí příslušných textilních výrobků v rámci Unie;

d) uvádění alergenních látek;

e) elektronické označování a jiné nové technologie a používání symbolů nebo kódů k určování vláken, které by byly jazykově nezávislé.

Komise do 30. září 2013 předloží studii, která vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a chemickými látkami či směsmi používanými v textilních výrobcích. Komise na základě této studie případně předloží v kontextu stávajících právních předpisů Unie legislativní návrhy.

Textilní výrobky, které splňují směrnici 2008/121/ES a byly uvedeny na trh před 8. květnem 2012 , mohou být na trh dodávány až do 9. listopadu 2014 .

Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES se zrušují s účinkem ode dne 8. května 2012 .

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze X.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se od 8. května 2012 .

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: