Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentuStanovisko ze dne 31. ledna 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a stanovisko ze dne 14. září 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

Tímto rozhodnutím se zakládá přidružení zámořských zemí a území (dále též ZZÚ) k Unii (dále jen přidružení), které představuje partnerství, jež má podporovat udržitelný rozvoj v ZZÚ a šířit hodnoty a standardy Unie v okolním světě. Partnery přidružení jsou Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Kromě toho se tímto rozhodnutím stanoví pravidla, kterými se řídí vztahy mezi Unií na jedné straně a Grónskem a Dánskem na straně druhé.

Toto rozhodnutí zavádí program financování pro přidružení (dále jen program) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 . Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021 až 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jak je stanoveno v příloze I.

Stanovisko ze dne 31. ledna 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a stanovisko ze dne 14. září 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(1) Toto rozhodnutí stanoví pravidla a postupy pro přidružení zámořských zemí a území (dále též ZZÚ) včetně Grónska k Unii a nahrazuje rozhodnutí Rady 2013/755/EU (rozhodnutí o přidružení zámoří)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1 ). a rozhodnutí Rady 2014/137/EURozhodnutí Rady 2014/137/EU ze dne 14. března 2014 o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 76, 15.3.2014, s. 1 ). . Rozhodnutí 2013/755/EU by proto mělo být zrušeno.

(2) Toto přidružení se po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Spojené království) z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen Smlouva o EU) použije na ZZÚ uvedené v příloze II Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU) s výjimkou 12 ZZÚ Spojeného království, jež jsou uvedeny ve zmíněné příloze.

(3) Podle článku 204 Smlouvy o fungování EU se její články 198 až 203 vztahují na Grónsko, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení obsažená v Protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko připojeném ke Smlouvě o fungování EU. V souladu se Smlouvou pozměňující smlouvy o založení Evropských společenství s ohledem na GrónskoÚř. věst. L 29, 1.2.1985, s. 1 . se vztahy mezi Unií na jedné straně a Grónskem a Dánským království na straně druhé řídí rozhodnutím 2014/137/EU, které vyzdvihuje úzké historické, politické, hospodářské a kulturní vazby mezi Unií a Grónskem a vymezuje zvláštní partnerství a spolupráci. Platnost rozhodnutí 2014/137/EU skončila dnem 31. prosince 2020 .

(4) Od 1. ledna 2021 by měla být pomoc Unie zámořským zemím a územím, která byla dříve financována z Evropského rozvojového fondu (ERF), financována ze souhrnného rozpočtu Unie.

(5) Aby se snížil počet nástrojů financování vnější činnosti a zefektivnila jejich výkonnost, měly by se vztahy se všemi ZZÚ včetně Grónska nově uspořádat, a to nahrazením rozhodnutí 2013/755/EU a rozhodnutí 2014/137/EU jediným rozhodnutím.

(6) Partnerství zřízené podle tohoto rozhodnutí by mělo umožnit pokračování v pevných vztazích mezi Unií na jedné straně a ZZÚ na straně druhé.

(7) V roce 2003 vyjádřila Rada souhlas s tím, že budoucí vztahy mezi Unií a Grónskem po roce 2006 budou založeny na komplexním partnerství pro udržitelný rozvoj, které bude zahrnovat zvláštní dohodu o rybolovu sjednanou podle obecných pravidel a zásad platných pro takové dohody.

(8) Ve společném prohlášení Evropské unie na jedné straně a vlády Grónska a vlády Dánska na straně druhé o vztazích mezi Evropskou unií a Grónskem, podepsaném v Bruselu dne 19. března 2015 , byly připomenuty úzké historické, politické, hospodářské a kulturní vazby mezi Unií a Grónskem a byl vyjádřen závazek dále posilovat vztahy a spolupráci na základě široce sdílených zájmů a dát svým vzájemným vztahům dlouhodobou perspektivu.

(9) Toto rozhodnutí by mělo zdůraznit specifika partnerství mezi Unií na jedné straně a Grónskem a Dánskem na straně druhé, jako je cíl zachování úzkých a trvalých vazeb mezi Unií, Grónskem a Dánskem, uznání geostrategické pozice Grónska, význam politického dialogu mezi Grónskem, Dánskem a Unií, existence dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Unií a Grónskem a možná spolupráce v otázkách týkajících se Arktidy. Mělo by reagovat na globální výzvy a umožnit tak vytvoření proaktivní agendy a sledování společných zájmů, zejména pokud jde o čím dále větší dopad změny klimatu na lidskou činnost a na životní prostředí, námořní dopravu, přírodní zdroje, včetně nerostných surovin a rybích populací, jakož i výzkum a inovace.

(10) Na ZZÚ se automaticky nevztahují Smlouva o fungování EU ani sekundární právní předpisy přijaté na jejím základě, s výjimkou některých ustanovení, která výslovně stanoví jejich použitelnost. Ačkoli ZZÚ nejsou třetími zeměmi, netvoří součást jednotného trhu a v oblasti obchodu musí přesto plnit povinnosti ukládané třetím zemím, především pak pokud jde o pravidla původu, zdravotní a rostlinolékařské normy a ochranná opatření.

(11) Zvláštní vztah mezi Unií a ZZÚ se přesouvá od přístupu ve formě rozvojové spolupráce k recipročnímu partnerství, jež by v ZZÚ podporovalo udržitelný rozvoj. Dosavadní pokrok by měl být upevněn a posílen. Solidarita mezi Unií a ZZÚ by se navíc měla zakládat na jejich specifickém vztahu a na skutečnosti, že patří k téže evropské rodině.

(12) Podíl občanské společnosti na rozvoji ZZÚ lze zvýšit posílením jejích organizací ve všech oblastech spolupráce.

(13) Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen Agenda 2030), kterou přijala Organizace spojených národů v září roku 2015, je reakcí mezinárodního společenství na celosvětové výzvy a trendy v oblasti udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že základem Agendy 2030 jsou cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, Pařížská dohodaÚř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 . přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen Pařížská dohoda) a akční program z Addis Abeby, je Agenda 2030 transformačním rámcem pro vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje na celém světě. Ve své všeobecné působnosti poskytuje komplexní společný rámec pro akce, které se vztahují na EU a její partnery. Agenda se vyváženě zaměřuje na ekonomický, sociální a environmentální rozměr udržitelného rozvoje a je v ní uznána skutečnost, že jednotlivé cíle jsou významným způsobem vzájemně provázány. Cílem Agendy 2030 je, aby nikdo nebyl opomenut. Provádění Agendy 2030 bude důkladně koordinováno s jinými mezinárodními závazky. U akcí prováděných na základě tohoto rozhodnutí bude věnována zvláštní pozornost vzájemné propojenosti mezi cíli udržitelného rozvoje a integrovanými akcemi, která může vytvářet společné přínosy a plnit soudržně četné cíle. Zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje má genderová rovnost a posílení postavení žen a tato témata jsou průřezovými otázkami pro celou Agendu 2030.

(14) Přidružení ZZÚ k Unii by se mělo i nadále zakládat na třech klíčových pilířích, totiž na posilování konkurenceschopnosti, na zvyšování odolnosti a omezování zranitelnosti a na podpoře spolupráce a integrace mezi ZZÚ a dalšími partnery a sousedními regiony.

(15) Finanční pomoc Unie poskytovaná na základě partnerství by měla vnést do rozvoje ZZÚ evropskou perspektivu a měla by přispět k posílení úzkých a trvalých vazeb mezi Unii a ZZÚ a současně upevnit postavení ZZÚ jako výsep Unie na základě společných hodnot a dějin, jež tyto partnery spojují.

(16) Vzhledem k zeměpisné poloze ZZÚ a navzdory odlišnému statusu každého aktéra v dané zeměpisné oblasti z hlediska práva Unie by spolupráce mezi ZZÚ a jejich sousedy měla probíhat v zájmu všech stran, přičemž by se měla zvlášť zaměřovat na oblasti společného zájmu a na podporu unijních hodnot a norem.

(17) Prioritou společného zájmu je rozvoj intraregionální spolupráce. Intraregionální operace by měly ve vhodných případech usilovat o vyváženost mezi regiony v Tichomoří, Indickém oceánu, Karibiku, Atlantiku a Arktidě.

(18) ZZÚ čelí z důvodu své zeměpisné polohy zvláštním omezením. Při provádění tohoto rozhodnutí by se měla zohlednit zejména omezení vyplývající z jejich odlehlosti či mimořádné odlehlosti.

(19) Při provádění tohoto rozhodnutí by se měla zohlednit sociální a ekonomická situace ZZÚ, zejména v případě ZZÚ způsobilých čerpat oficiální rozvojovou pomoc, a to na základě seznamu příjemců této pomoci, který by vypracován Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

(20) Řada ZZÚ sousedí s nejvzdálenějšími regiony, uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU, s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a jinými třetími zeměmi nebo územímiPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . a má s těmito sousedy společné potřeby týkající se mimo jiné zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, zachování biologické rozmanitosti, problematiky oceánů, hospodářské diverzifikace a snižování rizika katastrof.

(21) Sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, závěry 15. a 16. fóra ZZÚ-EU a doporučení Komise k zahájení jednání o dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT vyzývají k posílení regionálních programů spolupráce se ZZÚ a jejich sousedy.

(22) ZZÚ se vyznačují bohatou rozmanitostí suchozemských a podmořských organismů. Změna klimatu má dopad na přírodní prostředí ZZÚ a představuje hrozbu omezující tamější udržitelný rozvoj. K přizpůsobení se změně klimatu a ke zmírnění jejích dopadů v ZZÚ napomáhají akce v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování rizika katastrof, udržitelného řízení přírodních zdrojů a podpory udržitelné energetiky a environmentální bezpečnosti. Přidružení by mělo usilovat o zajištění ochrany, obnovy a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb jakožto klíčových faktorů pro dosažení udržitelného rozvoje.

(23) Unie a ZZÚ znovu potvrzují, že v souladu se svými mezinárodními závazky mají z důvodů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví právo regulovat dopad odpadu.

(24) S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle pro udržitelný rozvoj by měl program zavedený tímto nařízením (dále jen tento program) přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že 25 % celkového finančního krytí bude vynaloženo na akce v rámci tohoto programu, které přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných monitorování, hodnocení a přezkumů. S cílem přispět k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti by tento program měl přispět k dosažení ambice vynaložit 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(25) Ve vztazích mezi Unií a ZZÚ by měl být uznán významný podíl, kterým by ZZÚ mohly přispívat k plnění závazků Unie vyplývajících z vícestranných environmentálních dohod.

(26) Unie a ZZÚ uznávají obzvláštní význam vzdělávání a odborné přípravy jakožto hybné síly udržitelného rozvoje ZZÚ.

(27) Přidružení ZZÚ k Unii by mělo zohledňovat a podporovat zachování kulturní rozmanitosti a identity ZZÚ.

(28) Obchod mezi Unií a ZZÚ a jejich spolupráce související s obchodem by měly přispívat k cíli udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí.

(29) Toto rozhodnutí bude nadále stanovovat pružná pravidla původu, a to i pokud jde o kumulaci původu. Kumulace by měla být možná nejen se ZZÚ a zeměmi, které s Unií uzavřely dohodu o hospodářském partnerství, nýbrž za jistých okolností i pro produkty pocházející ze zemí, s nimiž Unie uplatňuje dohodu o volném obchodu, a s výhradou určitých podmínek také pro produkty, které jsou do Unie dováženy bez kvót a s nulovým clem v rámci unijního systému všeobecných celních preferencí. Tyto podmínky jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo obcházení obchodních opatření a u opatření pro kumulaci se zajistilo náležité fungování.

(30) V zájmu dotčených hospodářských subjektů a správních úřadů v ZZÚ by se měly aktualizovat postupy pro vystavování osvědčení o původu ze ZZÚ. Náležitě by se měla aktualizovat rovněž ustanovení o správní spolupráci mezi Unií a ZZÚ.

(31) Kromě toho budou zachována podrobná ochranná a kontrolní opatření, aby se příslušné orgány a hospodářské subjekty ZZÚ a Unie mohly spoléhat na jednoznačné a transparentní postupy a pravidla. V neposlední řadě je pak ve společném zájmu zajistit náležité uplatňování postupů a opatření umožňujících ZZÚ vyvážet zboží do EU s nulovým clem a bez kvót.

(32) Vzhledem k cílům integrace a k vývoji světového obchodu v oblasti služeb a usazování je třeba podporovat rozvoj trhů se službami a investičních možností zlepšením přístupu služeb a investic ze ZZÚ na trh Unie. Unie by v tomto ohledu měla ZZÚ nabídnout nejlepší možné zacházení, které nabízí jakémukoli jinému obchodnímu partnerovi prostřednictvím komplexních doložek nejvyšších výhod, přičemž by měla zámořským zemím a územím zajistit flexibilnější možnosti pro obchodní vztahy tím, že by omezila zacházení nabízené ze strany ZZÚ Unii na to, co se nabízí jiným obchodním velmocím.

(33) Spolupráce v oblasti finančních služeb mezi Unií a ZZÚ by měla přispět k vybudování bezpečnějšího, zdravějšího a transparentnějšího finančního systému, který je zásadní pro posílení globální finanční stability a pro podporu udržitelného růstu. Úsilí v této oblasti by se mělo soustřeďovat na sbližování s mezinárodně dohodnutými normami a na sbližování právních předpisů ZZÚ s unijním acquis týkajícím se finančních služeb. Náležitá pozornost by se měla věnovat posilování správní kapacity orgánů ZZÚ, včetně orgánů v oblasti dohledu.

(34) Finanční pomoc Unie by se měla zaměřit na oblasti, ve kterých má největší dopad, s ohledem na její schopnost působit v globálním měřítku a reagovat na globální výzvy, jako je vymýcení chudoby, udržitelný rozvoj podporující začlenění nebo celosvětové prosazování demokracie, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a právního státu, a s ohledem na její dlouhodobé a předvídatelné zapojení do rozvojové pomoci a její úlohu při koordinaci s členskými státy.

(35) Finanční prostředky poskytnuté ZZÚ by se měly v zájmu efektivnosti, zjednodušení a uznání řídicích kapacit orgánů ZZÚ spravovat na základě recipročního partnerství. Orgány ZZÚ by navíc měly převzít odpovědnost za definování a provádění politik, na nichž se strany dohodnou jakožto na strategiích spolupráce. V rámci pravidel a procesu programování a provádění je třeba zohlednit omezené administrativní a lidské zdroje ZZÚ.

(36) Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí pro přidružení ZZÚ k Unii, které má představovat pro Evropský parlament a Radu finanční referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 19 interinstitucionální dohody ze mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojůInterinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28 ). . Tato částka by měla být považována za projev vůle normotvůrce a neměly by jí být dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU.

(37) Na toto rozhodnutí se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ). (dále jen finanční nařízení) a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům a pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(38) Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto rozhodnutí by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(39) Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosaženo soudržností a doplňkovostí nástrojů financování vnější činnosti Unie, jakož i vytvořením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by toto rozhodnutí umožnit kombinaci financování s dalšími programy Unie, pokud dané příspěvky nepokrývají stejné náklady. S přihlédnutím ke skutečnosti, že přístup ZZÚ k programům Unie zůstává i nadále výzvou, by Komise měla ve vhodných případech podporovat lepší přístup ZZÚ k programům Unie, například prostřednictvím činností v oblasti budování kapacit a odborné přípravy. Míra účasti ZZÚ by měla být pravidelně vyhodnocována. Dále by Unie by měla zajistit, aby se fyzické osoby ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ na stejném základě jako jiní státní příslušníci členských států.

(40) Toto rozhodnutí by mělo v příslušných případech odkazovat na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021 , kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1 ). pro účely provádění spolupráce, a zajistit tak soudržnost při řízení jednotlivých nástrojů.

(41) Za účelem zohlednění vývoje a změn v právních předpisech v oblasti cel a obchodu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o prováděcí pravidla původu a související definice v příloze II a dodatcích k příloze II, aby Komise mohla zanést tyto změny do tohoto rozhodnutí. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o změnu článku 3 přílohy I za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění této přílohy o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

(42) Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

(43) Odkazy na nástroje pro vnější pomoc v článku 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EURozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 ). by se měly považovat také za odkazy na toto rozhodnutí. Komise by měla zajistit, aby bylo toto rozhodnutí prováděno v souladu s úlohou ESVČ, jak je stanoveno v uvedeném rozhodnutí.

(44) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění čl. 10 odst. 6 a čl. 16 odst. 8 přílohy II, článku 2 přílohy III a článků 5 a 6 přílohy IV tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ). .

(45) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ). , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ). , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ). a nařízením Rady (EU) 2017/1939Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ). mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ). . V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími

(46) S cílem zvýšit spolupráci mezi ZZÚ by ZZÚ mohly použít systém REX, totiž systém pro registraci vývozců oprávněných k osvědčování původu zboží zřízený podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 ). , k udělování preferenčního celního zacházení produktů pocházejícím z jiné ZZÚ, pokud nedochází ke kumulaci.

(47) Unie by na základě tohoto rozhodnutí měla být schopna inovativně reagovat na všechny výše uvedené faktory, a to konzistentně a způsobem zvlášť uzpůsobeným pro různé druhy situací.

(48) Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021 ,

Přidružení se vztahuje na ZZÚ uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU s výjimkou 12 ZZÚ Spojeného království uvedených ve zmíněné příloze.

Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1 ).

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Územní působnost

Článek 3 Článek 3 Cíle, zásady a hodnoty 1.Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie. 2.Partneři uznávají právo každého z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany v oblasti práce a životního prostředí na svém území a na přijímání či náležitou změnu příslušných předpisů a úpravu relevantních politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod. Usilují přitom o zajištění vysoké úrovně ochrany v oblasti životního prostředí a práce. 3.Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, kulturnímu a sociálnímu rozvoji, jakož i přírodě a ochraně životního prostředí, přičemž naplňují Agendu 2030 v rámci všech svých vnitřních a vnějších politik na základě komplexního a strategického přístupu. V rámci všech opatření je jakožto klíčový příspěvek k úspěšnému dosažení cílů udržitelného rozvoje třeba systematicky zohledňovat problematiku genderové rovnosti a práv dívek a žen. 4.Obecným cílem tohoto rozhodnutí je podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ a navázání úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Unií jako celkem. Přidružení sleduje tento obecný cíl posilováním konkurenceschopnosti ZZÚ, zvyšováním jejich odolnosti, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery. Dále je cílem tohoto rozhodnutí zachovat stávající vazby mezi Unií na jedné straně a Grónskem a Dánskem na straně druhé při uznání geostrategické polohy Grónska v rámci Arktidy a zachovat rovněž stávající vazby mezi Unií a ostatními ZZÚ při uznání jejich geostrategické polohy v rámci Karibiku, Indického oceánu, Atlantiku a Tichomoří. 5.V souladu s čl. 3 odst. 5 a článkem 21 Smlouvy o EU jsou specifické cíle tohoto rozhodnutí tyto: a) posilovat a podporovat spolupráci se ZZÚ, a to i při řešení hlavních výzev, jimž čelí, a při dosahování cílů udržitelného rozvoje;b) podporovat Grónsko a spolupracovat s ním při řešení jeho největších problémů, jako je zvyšování úrovně vzdělání, a přispět ke kapacitě veřejné správy Grónska, aby mohla vytvářet a provádět vnitrostátní politiky. 6.Při sledování obecných cílů uvedených v odstavci 4 a specifických cílů uvedených v odstavci 5 respektuje přidružení základní zásady jako svobodu, demokracii, lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné.

Článek 4 Článek 4 Řízení přidružení

Článek 5 Článek 5 Společné zájmy, doplňkovost a priority 1.Přidružení je rámcem pro politický dialog a spolupráci v oblastech společného zájmu. 2.Přednost je dávána spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou například: a) udržitelná diverzifikace ekonomik ZZÚ včetně jejich další integrace do světového a regionálního hospodářství; ve specifickém případě Grónska potřeba zvýšit kvalifikaci jeho pracovní síly;b) podpora výměny zkušeností, spolupráce a partnerství v zájmu urychlení plnění cílů udržitelného rozvoje;c) vzdělávání a odborná příprava, veřejné zdraví, cestovní ruch a kultura;d) podpora zelené a modré ekonomiky;e) udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;f) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se dopadům změny klimatu;g) podpora snižování rizika katastrof;h) podpora spolupráce v oblasti výzkumu, inovací a vědy;i) digitální přístupnost;j) podpora sociálních, kulturních a hospodářských výměn mezi ZZÚ, jejich sousedy a jinými partnery;k) sociální oblast, mobilita pracovních sil, systémy sociální ochrany, otázky bezpečnosti a zabezpečení potravin;l) otázky týkající se Arktidy;m) rozvoj regionální spolupráce v Karibiku, Indickém oceánu, Atlantiku a Tichomoří;n) rozvoj intraregionální spolupráce v Arktidě, Karibiku, Indickém oceánu, Atlantiku a Tichomoří. 3.Cílem spolupráce v oblastech společného zájmu je podporovat soběstačnost ZZÚ a rozvoj jejich kapacit k definování, provádění a sledování strategií a politik stanovených v odstavci 2.

Článek 6 Článek 6 Propagace přidružení 1.S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé. 2.ZZÚ vynaloží úsilí o upevňování a podporu svých vztahů s Unií jako celkem. Členské státy toto úsilí podpoří.

Článek 7 Článek 7 Regionální spolupráce, regionální integrace a spolupráce s jinými partnery 1.S výhradou článku 3 podporuje přidružení ZZÚ v jejich úsilí o účast v relevantních mezinárodních, regionálních nebo subregionálních iniciativách pro spolupráci, jakož i v procesech regionální a subregionální integrace, a to v souladu s jejich vlastními ambicemi a ve shodě s cíli a prioritami vytyčenými příslušnými orgány ZZÚ. 2.Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod. 3.Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v částech II a III tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a sousedními státy AKT a státy a územími mimo AKTPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . . V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a synergie mezi relevantními programy či nástroji Unie. Unie rovněž ve vhodných případech usiluje o přidružení ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo státy nebo území mimo AKT, a s nejvzdálenějšími regiony. 4.Podpora účasti ZZÚ v relevantních organizacích pro regionální integraci se zaměřuje zejména: a) na budování kapacit relevantních regionálních organizací a institucí, jejichž jsou ZZÚ členy;b) na regionální či subregionální iniciativy, například na provádění odvětvových reformních politik týkajících se oblastí spolupráce vytyčených v částech II a III;c) na povědomí a znalosti ZZÚ o dopadech procesů regionální integrace v různých oblastech;d) na účast ZZÚ na rozvoji regionálních trhů v rámci organizací pro regionální integraci;e) na přeshraniční investice mezi ZZÚ a jejich sousedy.

Článek 8 Článek 8 Účast v evropských seskupeních pro územní spolupráci

Článek 9 Článek 9 Zvláštní zacházení 1.Přidružení zohledňuje různorodost ZZÚ, co se týče hospodářského rozvoje a jejich kapacity k plnému využívání regionální spolupráce a regionální integrace uvedené v článku 7. 2.Zavede se zvláštní zacházení pro izolované ZZÚ. 3.Aby se izolovaným ZZÚ umožnilo překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje, v rámci tohoto zvláštního zacházení se přihlíží k jejich konkrétním obtížím, mimo jiné při určování objemu finanční pomoci a podmínek s ní spojených. 4.Saint-Pierre a Miquelon se považuje za izolované ZZÚ.

Článek 10 Článek 10 Obecný přístup 1.Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB), jakož i dalšími orgány a institucemi Unie. 2.ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány a subjekty, jako jsou: a) příslušné místní a jiné orgány veřejné správy;b) hospodářští a sociální partneři;c) veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů.

Článek 11 Článek 11 Aktéři spolupráce 1.Aktéry spolupráce v ZZÚ jsou: a) vládní orgány ZZÚ;b) místní orgány v ZZÚ;c) poskytovatelé veřejných služeb a organizace občanské společnosti, například sociální, podnikatelská a odborová sdružení a sdružení zaměstnavatelů a místní, národní nebo mezinárodní nevládní organizace;d) regionální a subregionální organizace. 2.Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, oznámí Komisi názvy vládních a místních orgánů podle odst. 1 písm. a) a b).

Článek 12 Článek 12 Úkoly nevládních aktérů 1.Nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj. 2.Nevládní aktéři způsobilí k decentralizovanému řízení projektů nebo programů se určí na základě dohody mezi orgány ZZÚ, Komisí a členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, s přihlédnutím k danému předmětu, jejich odborným znalostem a oblasti činnosti. K určení dojde v každé zámořské zemi či na každém zámořském území v rámci obšírného dialogu a konzultací uvedených v článku 10. 3.Cílem přidružení je přispět k úsilí ZZÚ o posílení organizací občanské společnosti, zejména usnadnit jejich zakládání a rozvoj, a o vypracování potřebných opatření, která jim umožní zapojovat se do koncipování, provádění a hodnocení rozvojových strategií a programů.

Článek 13 Článek 13 Zásady dialogu 1.Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou komplexní a politický dialog. 2.Dialog se vede v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi Unie, ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Dialog je veden pružně. Dialog může být formální či neformální, na příslušné úrovni nebo v příslušném formátu a je veden v mezích rámce uvedeného v článku 14. 3.Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení. 4.Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů přidružení. 5.Dialog se ZZÚ včetně Grónska zejména poskytne základ pro rozsáhlou spolupráci a dialog v oblastech, které se týkají mimo jiné vzdělávání, energetiky, změny klimatu, přírody, životního prostředí, modré ekonomiky, přírodních zdrojů, včetně surovin a rybích populací, námořní dopravy, výzkumu a inovací a v relevantních případech také arktické dimenze uvedených otázek.

Článek 14 Článek 14 Instance dialogu přidružení 1.Pro přidružení se stanoví následující instance dialogu: a) fórum ZZÚ-EU pro dialog (dále jen fórum ZZÚ-EU) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní členové Evropského parlamentu, zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů;b) pravidelně pořádané třístranné konzultace, které vedou Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Tyto konzultace se konají alespoň čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Členské státy budou o výsledcích konzultací řádně informovány;c) pracovní skupiny plnící úlohu poradních subjektů, které se zřídí na základě dohody mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Komisí, aby sledovaly provádění přidružení, jejichž forma odpovídá řešeným otázkám. Tyto pracovní skupiny mohou být svolány na žádost Komise, členského státu, nebo ZZÚ. Zajišťují technické diskuse o záležitostech, jež jsou pro ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, obzvláště důležité, a doplňují tak činnost vykonávanou v rámci fóra ZZÚ-EU nebo v rámci třístranných konzultací. 2.Fóru ZZÚ-EU, třístranným konzultacím a pracovním skupinám předsedá Komise, která rovněž plní úlohu jejich sekretariátu. Pracovní směry trojstranných konzultací společně vymezí Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Pracovní směry fóra ZZÚ-EU společně vymezí Komise, ZZÚ, členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a další zainteresované členské státy.

Článek 15 Článek 15 Obecné zásady

Článek 16 Článek 16 Udržitelné řízení a ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb

Článek 17 Článek 17 Udržitelné obhospodařování lesů

Článek 18 Článek 18 Integrované řízení pobřežních zón

Článek 19 Článek 19 Oceány 1.V rámci přidružení se spolupráce v oblasti mezinárodní správy oceánů může týkat: a) prohlubování dialogu o otázkách společného zájmu v této oblasti;b) podpory poznatků o moři, mořské biotechnologie, energie z oceánů, dohledu nad mořským prostředím, řízení pobřežních zón a řízení založeného na ekosystémovém přístupu, a to i prostřednictvím monitorování mořských ekosystémů;c) podpory integrovaných přístupů na regionální a mezinárodní úrovni;d) aktivní podpory řádné správy, osvědčených postupů a zodpovědného řízení rybolovu při zachovávání a udržitelném řízení rybích populací, včetně rybích populací společného zájmu a rybích populací řízených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;e) místního rozvoje odpovědného průmyslu v oblasti zpracování produktů rybolovu;f) dialogu a spolupráce souvisejících s ochranou rybích populací, včetně pomocí opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a účinné spolupráce v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu a mimo ně, které zahrnují kontrolní a inspekční systémy, pobídky a povinnosti v zájmu účinnějšího řízení rybolovu a pobřežního prostředí v dlouhodobém horizontu. 2.V rámci přidružení a při současném zajištění souladu a doplňkovosti se stávajícími dohodami o partnerství v oblasti rybolovu se spolupráce uvedená v odst. 1 písm. d) a f) zakládá na těchto zásadách: a) závazku k zodpovědnému řízení rybolovu a k uplatňování zodpovědných rybolovných postupů;b) zdržení se opatření nebo činností, jež nejsou v souladu se zásadami udržitelného využívání rybolovných zdrojů a udržitelného místního rozvoje;c) s přihlédnutím ke stávajícím či budoucím dvoustranným dohodám o partnerství v oblasti rybolovu mezi Unií a ZZÚ se Unie a ZZÚ snaží vést pravidelné vzájemné konzultace o ochraně a řízení živých mořských zdrojů a vyměňovat si informace o aktuálním stavu zdrojů v rámci příslušných instancí dialogu uvedených v článku 14.

Článek 20 Článek 20 Udržitelné vodní hospodářství 1.Unie a ZZÚ mohou v rámci přidružení spolupracovat v oblasti udržitelného vodního hospodářství na vodní politice a budování institucí, na ochraně vodních zdrojů, na problematice zásobování venkova a měst vodou pro domácnosti, průmysl a zemědělství, na problematice skladování a distribuce vody, řízení vodních zdrojů, snižování ztrát vody a jejího účinného využívání a nakládání s odpadními vodami. 2.V odvětví zásobování vodou a zajištění hygienických podmínek je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti služeb v oblasti čisté a cenově dostupné pitné vody a zajištění hygienických podmínek v oblastech s nedostatečnou obsluhou a v oblastech obzvlášť vystavených přírodním katastrofám, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity. 3.Spolupráce v těchto oblastech uvedených v odstavci 1 se řídí zásadou, že stálá potřeba rozšířit poskytování základních služeb v odvětví zásobování vodou a zajištění hygienických podmínek na městské i venkovské obyvatelstvo se musí řešit environmentálně udržitelným způsobem. Prioritu má rozvoj aktivního řízení vodních zdrojů zohledňujícího změnu klimatu.

Článek 21 Článek 21 Nakládání s odpady

Článek 22 Článek 22 Energetika

Článek 23 Článek 23 Suroviny

Článek 24 Článek 24 Změna klimatu

Článek 25 Článek 25 Snižování rizika katastrof

Článek 26 Článek 26 Obecné cíle 1.V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti přístupnosti: a) zajistit lepší přístup ZZÚ ke světovým dopravním sítím; ab) zajistit lepší přístup ZZÚ k informačním a komunikačním technologiím a službám. 2.Spolupráce uvedená v odstavci 1 se může týkat: a) tvorby politiky a budování institucí;b) silniční, železniční, letecké, námořní či vnitrozemské vodní dopravy;c) skladovacích prostor v námořních přístavech a na letištích ad) bezpečnosti dodávek pro odlehlé oblasti a izolované ostrovy.

Článek 27 Článek 27 Námořní doprava 1.V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti námořní dopravy rozvoj a podpora účinných a nákladově efektivních služeb námořní dopravy v ZZÚ a spolupráce se může týkat: a) podpory účinné a nízkouhlíkové přepravy nákladů za hospodářsky a obchodně životaschopné sazby;b) usnadnění většího zapojení ZZÚ do mezinárodních přepravních služeb;c) podpory regionálních programů;d) podpory místního soukromého sektoru v zapojování do přepravní činnosti ae) rozvoje udržitelné a odolné infrastruktury. 2.Unie a ZZÚ podporují bezpečnost přepravy, bezpečnost posádek a prevenci znečištění. 3.Unie a ZZÚ podporují námořní bezpečnost a zabezpečení, ochranu mořského prostředí, životní a pracovní podmínky na palubě v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a právními předpisy Unie.

Článek 28 Článek 28 Letecká doprava

Článek 29 Článek 29 Bezpečnost a zabezpečení letecké dopravy

Článek 30 Článek 30 Služby informačních a komunikačních technologií

Článek 31 Článek 31 Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací

Článek 32 Článek 32 Mládež

Článek 33 Článek 33 Vzdělávání a odborná příprava 1.V rámci přidružení se spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy může týkat: a) poskytování vysoce kvalitního inkluzivního vzdělávání na úrovni základního, středního a vysokého školství a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; ab) podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. 2.Unie zajistí, aby se vzdělávací subjekty a instituce ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním na stejném základě jako subjekty a instituce členských států nabízející vzdělávání a odbornou přípravu.

Článek 34 Článek 34 Ochrana práv dítěte 1.V rámci přidružení zajistí Unie komplexní ochranu a prosazování práv dítěte v ZZÚ, přičemž věnuje zvláštní pozornost dívkám a chlapcům, kteří jsou znevýhodněni, zranitelní a marginalizováni, s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. 2.Cílem přidružení je zaujímat k rozvoji dítěte přístup zohledňující všechny fáze jeho života s cílem zajistit, aby byly práva a potřeby dětí uznávány a naplňovány způsobem, který je pro dané pohlaví a věk vhodný. Uznává se, že uvedený přístup je zásadní pro přechod do dospělosti a pro lidský rozvoj.

Článek 35 Článek 35 Zaměstnanost a sociální politika 1.Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog má rovněž za cíl podporovat úsilí orgánů ZZÚ zaměřené na vypracování politik a právních předpisů v této oblasti, a to se zohledněním dialogu, který ZZÚ navázaly s Mezinárodní organizací práce (MOP). 2.Dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako rozvíjení dovedností, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy.

Článek 36 Článek 36 Veřejné zdraví, bezpečnost potravin a potravinové a výživové zabezpečení

Článek 37 Článek 37 Kulturní výměny a dialog 1.V rámci přidružení se spolupráce v oblasti kulturních výměn a dialogu může týkat: a) samostatného rozvoje ZZÚ v rámci procesu zaměřeného na lidi samotné a ukotveného v kultuře každého národa;b) podporování politik a opatření přijímaných příslušnými orgány ZZÚ v zájmu rozvoje jejich lidských zdrojů, v zájmu posílení jejich vlastních tvůrčích kapacit a v zájmu podpory jejich kulturní identity;c) zapojování obyvatelstva do procesu rozvoje;d) prohlubování vzájemného porozumění a podporování výměny informací o kulturní a audiovizuální problematice prostřednictvím dialogu. 2.Unie a ZZÚ v rámci spolupráce usilují o podněcování vzájemných kulturních výměn, a to prostřednictvím: a) spolupráce mezi kulturními a kreativními odvětvími všech partnerů;b) podporování pohybu kulturních a kreativních děl a subjektů mezi stranami;c) spolupráce v oblasti politiky za účelem rozvoje politik, inovací, získávání publika a nových podnikatelských modelů.

Článek 38 Článek 38 Spolupráce v audiovizuální oblasti 1.V rámci přidružení usiluje spolupráce v audiovizuální oblasti o vzájemnou podporu audiovizuální produkce a může zahrnovat tyto akce: a) spolupráce a výměny mezi subjekty činnými v oblasti rozhlasového a televizního vysílání;b) podpora výměny audiovizuálních děl;c) výměna informací a názorů ohledně audiovizuální politiky a politiky rozhlasového a televizního vysílání a regulačního rámce mezi příslušnými orgány;d) podpora navštěvování mezinárodních akcí pořádaných na území stran i ve třetích zemích a účasti na nich. 2.Audiovizuální díla vznikající v koprodukci mají nárok využívat veškeré režimy pro podporu místního nebo regionálního kulturního obsahu zavedené v Unii, v ZZÚ a v členských státech, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

Článek 39 Článek 39 Scénická umění

Článek 40 Článek 40 Ochrana kulturního dědictví a historických památek

Článek 41 Článek 41 Cestovní ruch

Článek 42 Článek 42 Boj proti organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování, genderově podmíněnému násilí, terorismu a korupci 1.Spolupráce v oblasti boje proti organizované trestné činnosti může v rámci přidružení zahrnovat: a) vývoj inovativních a účinných prostředků policejní a justiční spolupráce, včetně spolupráce s dalšími zainteresovanými stranami, jako je občanská společnost a vnitrostátní instituce pro lidská práva, pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování, genderově podmíněnému násilí, terorismu a korupci a pro boj proti nim; ab) podporu v zájmu zefektivnění politik ZZÚ pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování, genderově podmíněnému násilí, terorismu a korupci a pro boj proti nim, pro předcházení výrobě, distribuci a obchodu s omamnými a psychotropními látkami všeho druhu a pro boj proti nim, jakož i pro prevenci a omezování užívání drog a újmy či škod s ním spojených, v jejímž rámci se zohlední práce, kterou v těchto oblastech odvádějí mezinárodní organizace, a to i prostřednictvím:i) odborné přípravy a budování kapacit pro předcházení organizované trestné činnosti včetně obchodu s lidmi, pohlavního zneužívání dětí, pohlavního vykořisťování, genderově podmíněného násilí, terorismu a korupce a pro boj proti nim;ii) prevence včetně odborné přípravy, vzdělávání a propagace zdraví a léčby a rehabilitace závislých uživatelů drog včetně projektů pro opětovné začleňování závislých uživatelů drog do pracovního a společenského života;iii) vypracovávání účinných opatření pro vymáhání práva;iv) technické, finanční a administrativní pomoci při vypracovávání účinných politik a právních předpisů proti obchodu s lidmi, zejména pokud jde o osvětové kampaně, mechanismy předávání obětí příslušným specialistům a systémy ochrany obětí, se zapojením všech příslušných zainteresovaných stran a občanské společnosti;v) technické, finanční a administrativní pomoci při prevenci, léčbě a omezování zdravotních dopadů spojených s užíváním drog;vi) technické pomoci v zájmu podpory vypracovávání právních předpisů a politiky proti pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování a genderově podmíněnému násilí; avii) technické pomoci a odborné přípravy v zájmu podpory budování kapacit a podpory dodržování mezinárodních protikorupčních standardů, zejména standardů stanovených v Úmluvě OSN proti korupci. 2.V rámci přidružení spolupracují ZZÚ s Unií v souladu s článkem 72 v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Článek 43 Článek 43 Specifické cíle

Článek 44 Článek 44 Volný přístup pro původní zboží 1.Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Unie s osvobozením od dovozního cla. 2.Definice pojmu původní produkty a související metody správní spolupráce jsou stanoveny v příloze II.

Článek 45 Článek 45 Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem 1.Na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ neuplatňuje Unie žádná množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem. 2.Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu, které jsou ospravedlněny z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrany národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchování vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochrany průmyslového nebo obchodního vlastnictví. 3.Zákazy nebo omezení uvedené v odstavci 2 v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu.

Článek 46 Článek 46 Opatření přijatá ZZÚ 1.Orgány ZZÚ mohou zachovat nebo zavést taková cla či množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících z Unie, jaká považují s ohledem na své potřeby rozvoje za nezbytná. 2.Pro oblasti, jež tato kapitola upravuje, zaručí ZZÚ Unii zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení, jež poskytuje hlavním obchodním partnerům vymezeným v odstavci 4. 3.Odstavec 2 nevylučuje možnost, aby ZZÚ zaručily určitým jiným ZZÚ nebo jiným rozvojovým zemím příznivější zacházení, než jaké je poskytováno Unii. 4.Pro účely této hlavy se obchodní velmocí rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, která se podílela na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo, aniž je dotčen odstavec 3, jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o hospodářské integraci, která se dohromady podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 %. Pro tento výpočet se použijí nejnovější dostupné oficiální údaje Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím, s vyloučením obchodu uvnitř Unie. 5.Orgány ZZÚ poskytnou Komisi celní sazebník a seznam množstevních omezení, která uplatňují v souladu s tímto rozhodnutím. Orgány ZZÚ rovněž Komisi oznámí všechny následné změny těchto opatření a datum jejich přijetí.

Článek 47 Článek 47 Zákaz diskriminace 1.Unie se zdrží diskriminace jednotlivých ZZÚ a ZZÚ se zdrží diskriminace jednotlivých členských států. 2.V souladu s článkem 66 se provádění určitých ustanovení tohoto rozhodnutí, zejména čl. 45 odst. 2, článků 46, 49, 50 a 52 a čl. 59 odst. 3 nepovažuje za diskriminaci.

Článek 48 Článek 48 Podmínky pohybu odpadů 1.Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován podle mezinárodního práva, zejména Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňováníÚř.věst. L 39, 16.2.1993, s. 3 . (dále jen Basilejská úmluva), a unijního práva. V zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví podporuje Unie navázání a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti. 2.Pokud jde o ty ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy na jejich příslušném území. 3.Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, podpoří přijetí nezbytných vnitřních právních a správních předpisů těmito ZZÚ k provedení příslušných právních předpisů Unie, které se týkají odpadů a přepravy odpadů. 4.ZZÚ a členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, mohou používat na vývoz odpadů ze ZZÚ do daného členského státu vlastní postupy. V takových případech členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, oznámí Komisi použitelné právní předpisy, jakož i všechny následné změny těchto právních předpisů.

Článek 49 Článek 49 Dočasné odnětí preferencí

Článek 50 Článek 50 Ochranná a kontrolní opatření

Článek 51 Článek 51 Definice

Článek 52 Článek 52 Nejpříznivější zacházení 1.Pokud jde o jakákoli opatření, jež mají dopad na obchod službami a usazování ve všech hospodářských činnostech: a) Unie poskytne fyzickým a právnickým osobám ze ZZÚ zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám každé třetí země, s níž Unie uzavřela či uzavře dohodu o hospodářské integraci;b) ZZÚ poskytnou fyzickým a právnickým osobám z Unie zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám z každé obchodní velmoci, s níž po 1. lednu 2014 uzavřely dohodu o hospodářské integraci. 2.Povinnosti vymezené v odstavci 1 se nevztahují na zacházení poskytované: a) v rámci vnitřního trhu nebo dohody o hospodářské integraci vyžadující, aby jejich strany výrazně sblížily své právní předpisy za účelem odstranění nediskriminačních překážek usazování a obchodu službami;b) na základě opatření pro uznávání kvalifikací nebo licencí. Tím nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá ZZÚ podle tohoto článku;c) na základě jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo zejména zdanění;d) na základě opatření, na něž se vztahuje výjimka ze zacházení podle doložky nejvyšších výhod, je-li zapsáno v souladu s čl. II odst. 2 GATS. 3.Nic v tomto rozhodnutí nebrání Unii nebo ZZÚ, aby přijaly nebo zachovaly opatření z důvodů obezřetnosti, jako je: a) ochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, nebob) zajišťování integrity a stability finančního systému strany. 4.S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých fyzických osob a místních činností. V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, jaké přijaly, aby o nich Komise mohla uvědomit členské státy.

Článek 53 Článek 53 Obecný přístup

Článek 54 Článek 54 Environmentální normy a normy týkající se změny klimatu v oblasti obchodu 1.Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je posílit vzájemnou podporu mezi obchodní politikou a politikou v oblasti životního prostředí a příslušnými závazky. Pro tyto účely se při obchodu a související spolupráci v rámci přidružení zohlední zásady uplatňované při mezinárodní správě záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i mnohostranné dohody o životním prostředí. 2.Cílem spolupráce související s obchodem je podporovat základní cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a provádění Pařížské dohody. Může se také rozšířit a zahrnovat spolupráci související s obchodem v rámci jiných mnohostranných environmentálních dohod, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinÚř. věst. L 75, 19.3.2015, s. 4 . .

Článek 55 Článek 55 Pracovní normy v oblasti obchodu 1.Cílem přidružení je podporovat obchod způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci pro všechny. 2.Mezinárodně uznávané základní pracovní normy, vymezené příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce, se dodržují a provádějí. Mezi tyto pracovní normy patří zejména dodržování svobody sdružování, právo na kolektivní vyjednávání, zrušení všech forem nucené nebo povinné práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro vstup do zaměstnání a zákaz diskriminace v zaměstnání. ZZÚ zajistí účinné inspekce práce, účinná opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce a důstojné pracovní podmínky pro všechny.

Článek 56 Článek 56 Udržitelný obchod s produkty rybolovu

Článek 57 Článek 57 Udržitelný obchod se dřevem

Článek 58 Článek 58 Obchod a udržitelný rozvoj 1.V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje může týkat: a) usnadňování a podpory obchodu a investic týkajících se environmentálního zboží a služeb, mimo jiné vypracováním a prováděním místních právních předpisů, jakož i obchodu a investic týkajících se zboží přispívajícího ke zlepšení sociálních podmínek v ZZÚ;b) usnadňování, pokud jde o odstraňování překážek obchodu či investice týkající se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování změny klimatu, jako jsou udržitelné obnovitelné zdroje energie, energeticky účinné výrobky a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a podporou norem reagujících na environmentální a hospodářské potřeby a minimalizujících technické překážky obchodu;c) podpory obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako spravedlivý a etický obchod, ekoznačky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;d) prosazování mezinárodně uznávaných zásad a pokynů v oblasti odpovědného podnikání a sociální odpovědnosti podniků a podněcování společností působících na území ZZÚ k uplatňování těchto zásad a pokynů a k výměně informací a osvědčených postupů;e) prosazování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a provádění souvisejících cílů udržitelného rozvoje. 2.Při plánování a provádění opatření na ochranu životního prostředí nebo ochranu pracovních podmínek s možným dopadem na obchod či investice zohlední Unie a ZZÚ dostupné vědecké a technické poznatky, jakož i příslušné mezinárodní normy, pokyny a doporučení, včetně zásady předběžné opatrnosti. 3.Při přípravě, zavádění a provádění veškerých opatření na ochranu životního prostředí a ochranu pracovních podmínek s dopadem na obchod či investice zajistí Unie a ZZÚ úplnou transparentnost.

Článek 59 Článek 59 Běžné platby a pohyb kapitálu 1.Strany neuloží žádná omezení plateb ve volně směnitelné měně na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty Unie a rezidenty ZZÚ. 2.Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, členské státy a orgány ZZÚ zajistí volný pohyb kapitálu souvisejícího s přímými investicemi do společností vytvořených v souladu s právem hostitelského členského státu, země nebo území a zajistí, aby aktiva vytvořená těmito investicemi a veškerý zisk z nich plynoucí mohly být realizovány a repatriovány. 3.Unie a ZZÚ mají právo přijmout opatření uvedená v článcích 64, 65, 66, 75, 143, 144 a 215 Smlouvy o fungování EU obdobně v souladu s podmínkami stanovenými v těchto článcích. 4.Orgány ZZÚ, dotčený členský stát nebo Unie se o každém takovém opatření neprodleně vzájemně informují a co nejdříve předloží harmonogram pro jejich odstranění.

Článek 60 Článek 60 Politika hospodářské soutěže

Článek 61 Článek 61 Ochrana práv duševního vlastnictví 1.Ve vhodných případech se v souladu s nejvyššími mezinárodními normami zajistí přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, včetně prostředků pro vymáhání těchto práv, s cílem snížit narušování a překážky dvoustranného obchodu. 2.V rámci přidružení se může spolupráce v této oblasti týkat přípravy právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv jejich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli a podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vymáhání a ochrany, včetně odborné přípravy personálu.

Článek 62 Článek 62 Ochrana zeměpisných označení

Článek 63 Článek 63 Technické překážky obchodu

Článek 64 Článek 64 Spotřebitelská politika, ochrana zdraví spotřebitele a obchod

Článek 65 Článek 65 Sanitární a fytosanitární opatření

Článek 66 Článek 66 Zákaz protekcionistických opatření

Článek 67 Článek 67 Vyjmutí z daňové povinnosti 1.Aniž je dotčen článek 68, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitrostátních daňových předpisů. 2.Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit daňovým podvodům, vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů. 3.Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 68 Článek 68 Daňové a celní režimy zakázek financovaných z prostředků Unie 1.Každá ZZÚ uplatňuje na zakázky financované Unií daňové a celní režimy neméně příznivé, než jsou režimy uplatňované vůči členskému státu, s nímž jsou spojeny, nebo vůči státům, jimž je poskytováno zacházení podle doložky nejvyšších výhod, nebo vůči mezinárodním rozvojovým organizacím, s nimiž navázala vztahy, podle toho, které zacházení je nejpříznivější. 2.Aniž je dotčen odstavec 1, vztahuje se na zakázky financované Unií následující režim: a) v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v daných ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;b) zisky nebo příjmy vznikající z plnění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy přijímajících ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v daných ZZÚ stálou provozovnu, nebo že plnění zakázky trvá déle než šest měsíců;c) fyzické nebo právnické osoby, které musí pro plnění zakázek na stavební práce dovézt zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle platných vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;d) každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;e) dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotčené ZZÚ se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané ZZÚ;f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité při plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové úpravě použitelné na základě právních předpisů platných v přijímající ZZÚ;g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají plněním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ. 3.Každá smluvní otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům platným v dotčené ZZÚ.

Článek 69 Článek 69 Obecný přístup

Článek 70 Článek 70 Dialog, spolupráce a rozvoj kapacit v oblasti obchodu

Článek 71 Článek 71 Spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb

Článek 72 Článek 72 Mezinárodní normy v oblasti finančních služeb 1.Unie a ZZÚ vyvinou maximální úsilí o zajištění toho, aby byly na jejich území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté standardy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné Základní zásady pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru pro bankovní dohled, Základní zásady a metodika pojišťovnictví Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech OECD, Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely skupiny G20 a Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady pro finanční stabilitu. 2.ZZÚ přijmou nebo zachovávají právní rámec, aby přecházely využívání jejich finančních systémů k praní peněz a financování terorismu, přičemž zohlední zejména nástroje mezinárodních orgánů působících v této oblasti, jako jsou například Mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení – doporučení FATF Finančního akčního výboru. 3.Pokud Komise vydá rozhodnutí, kterým se členskému státu povoluje uzavřít dohodu se ZZÚ o převodu peněžních prostředků mezi touto ZZÚ a členským státem, s nímž je spojena, považuje se tento převod za převod peněžních prostředků v rámci Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1 ). a tato ZZÚ musí dodržovat podmínky daného nařízení. 4.Tímto článkem není dotčen článek 155 finančního nařízení.

Článek 73 Článek 73 Spolupráce v daňových záležitostech

Článek 74 Článek 74 Finanční zdroje

Článek 75 Článek 75 Rozpočet 1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 500000000 EUR v běžných cenách. 2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je stanoveno v příloze I. 3.Částkou uvedenou v odstavci 1 není dotčeno použití ustanovení o flexibilitě uvedené v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11 ). , v nařízení 2021/947 a ve finančním nařízení. 4.Kumulativní čisté zpětné toky pocházející z investiční facility ZZÚ stanovené v čl. 3 odst. 3 přílohy IV rozhodnutí 2013/755/EU představují vnější účelově vázané příjmy k navýšení nepřidělených prostředků podle čl. 1 odst. 1 písm. e) přílohy I tohoto rozhodnutí od okamžiku, kdy budou k dispozici. Aniž jsou dotčena rozhodnutí, která budou přijata v souvislosti s následnými víceletými finančními rámci, představují kumulativní čisté zpětné toky po 31. prosinci 2027 a až do jejich vyčerpání příspěvky do příštího finančního nástroje pro ZZÚ, který tento nástroj nahradí.

Článek 76 Článek 76 Definice

Článek 77 Článek 77 Zásady finanční spolupráce 1.Unie poskytuje finanční pomoc na základě zásad partnerství, odpovědnosti, soudržnosti s územními celky, doplňkovosti a subsidiarity. 2.Operace financované podle tohoto rozhodnutí mohou mít formu programovatelné nebo neprogramovatelné podpory. 3.Finanční pomoc Unie: a) se provádí s patřičným ohledem na zeměpisné, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;b) zajišťuje, aby byly toky zdrojů poskytovány předvídatelně a pravidelně;c) je pružná a přizpůsobená situaci v každé ZZÚ; ad) uskutečňuje se při plném respektování institucionálních, právních a finančních pravomocí každého z partnerů. 4.Za provádění operací odpovídají dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Unie.

Článek 78 Článek 78 Předmět a oblast působnosti

Článek 79 Článek 79 Rozvoj kapacit 1.Finanční pomoc může přispět kromě jiného na podporu rozvoje kapacit ZZÚ nezbytných pro definování, provádění a sledování územních nebo regionálních strategií a činností s cílem dosáhnout obecných cílů v oblastech spolupráce uvedených v částech II a III. 2.Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech, mimo jiné s cílem zajistit sledování plnění cílů udržitelného rozvoje. 3.Unie může ZZÚ podporovat v úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů, zejména za účelem usnadnění analýzy cílů udržitelného rozvoje ZZÚ.

Článek 80 Článek 80 Technická pomoc 1.Z podnětu Komise může financování Unií pokrývat podpůrné výdaje na provádění tohoto rozhodnutí a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditorskými a hodnotícími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a řízení operací financovaných podle tohoto rozhodnutí, včetně informačních a komunikačních kampaní a systémů informačních technologií na úrovni organizace. 2.Z podnětu ZZÚ mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci, včetně dlouhodobé podpory, ve vztahu k provádění činností naplánovaných v programových dokumentech. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.

Článek 81 Článek 81 Obecná zásada

Článek 82 Článek 82 Přijímání víceletých orientačních programů, akčních plánů a opatření

Článek 83 Článek 83 Způsobilost pro územní financování 1.K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé orgány veřejné správy ZZÚ. 2.S výhradou souhlasu orgánů dotčených ZZÚ mohou finanční podporu podle tohoto rozhodnutí získat rovněž tyto subjekty nebo orgány: a) místní, celostátní a regionální veřejné nebo poloveřejné agentury, úřady nebo místní orgány ZZÚ, a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;b) společnosti a podniky ZZÚ a regionálních skupin;c) společnosti a podniky členského státu s cílem umožnit jim navíc k jejich vlastnímu příspěvku provádět produktivní projekty na území ZZÚ;d) finanční zprostředkovatelé ZZÚ nebo Unie, kteří podporují a financují soukromé investice v ZZÚ; ae) aktéři decentralizované spolupráce a další nestátní aktéři ze ZZÚ a z Unie s cílem umožnit jim provádět hospodářské, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 12.

Článek 84 Článek 84 Způsobilost pro regionální financování 1.Regionální příděl se může použít na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní: a) dvě či více ZZÚ bez ohledu na jejich polohu; nebob) ZZÚ a Unie jako celek; neboc) dva či více regionálních subjektů, jichž jsou ZZÚ členy; nebod) dvě či více ZZÚ bez ohledu na jejich polohu a alespoň:i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;ii) jeden či více států AKT nebo jeden či více států nebo území mimo AKTPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . ;iii) jeden či více regionálních subjektů nebo sdružení, jichž jsou ZZÚ členy;iv) jeden či více subjektů, orgánů nebo jiných institucí z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS podle článku 8. Pro účely písmen a) a d) se Francouzská jižní a antarktická území s ohledem na jejich zvláštní situaci považují za dvě samostatné ZZÚ. 2.V rámci regionálního přídělu se může intraregionální příděl použít na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní: a) jedna či více ZZÚ a alespoň:i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;ii) jeden či více sousedních států AKT nebo států nebo území mimo AKT;iii) jedna či více regionálních organizací, jichž jsou ZZÚ členy, státy AKT nebo jeden či více nejvzdálenějších regionů; nebo b) jeden či více subjektů, orgánů nebo jiných institucí z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS, a jeden či více nejvzdálenějších regionů nebo jeden či více sousedních států AKT nebo států nebo území mimo AKT. 3.Finanční prostředky určené na umožnění účasti států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí a území v regionálních programech spolupráce ZZÚ jsou poskytovány nad rámec finančních prostředků přidělovaných ZZÚ podle tohoto rozhodnutí. 4.Účast států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí nebo území v programech zřízených podle tohoto rozhodnutí se předpokládá jen za těchto podmínek: a) obdobná ustanovení existují v rámci příslušných programů Unie nebo v příslušných programech financování třetích zemí a území, na které se nevztahují programy Unie; ab) je dodržena zásada proporcionality s přihlédnutím ke kapacitám zainteresovaných stran, zejména jejich finančních kapacit v rámci nástrojů Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi.

Článek 85 Článek 85 Způsobilost pro jiné programy Unie 1.Fyzické osoby ze ZZÚ a případně i příslušné veřejné nebo soukromé instituce a orgány v ZZÚ jsou způsobilé k účasti v programech Unie, jako je například InvestEU a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů těchto programů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena. 2.ZZÚ jsou rovněž způsobilé pro podporu v rámci programů a nástrojů Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi, jako je například nařízení (EU) 2021/947 a nařízení Rady (ES) č. 1257/96Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1 ). , s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech. 3.Komise ve vhodných případech podporuje přístup ZZÚ k programům Unie, jakož i k programům a nástrojům Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi. 4.ZZÚ s podporou příslušných zainteresovaných stran podají v polovině období 2021–2027 a na konci tohoto období Komisi zprávu o jejich účasti v programech Unie.

Článek 86 Článek 86 Podávání zpráv

Článek 87 Článek 87 Finanční kontroly 1.Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad finančními prostředky Unie nesou ZZÚ. Finanční dohled se provádí v příslušných případech koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. 2.Komise odpovídá za: a) zajištění toho, aby v dotčených ZZÚ existovaly a řádně fungovaly systémy řízení a kontroly zajišťující správné a účinné využívání prostředků Unie, ab) to, aby v případě nesrovnalostí zaslala doporučení nebo žádosti o opatření k nápravě těchto nesrovnalostí a veškerých zjištěných nedostatků v řízení. 3.Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž jsou ZZÚ spojeny, se na základě správních ujednání scházejí každoročně nebo jednou za dva roky, aby koordinovaly programy, metodiky a provádění kontrol. 4.Pokud jde o finanční opravy: a) odpovídá za zjištění a opravu finančních nesrovnalostí v prvé řadě dotčená ZZÚ;b) avšak v případě nedostatků na straně dotčené ZZÚ, jestliže ZZÚ nenapraví situaci a pokusy o urovnání jsou neúspěšné, Komise jedná, aby snížila celkový příděl odpovídající finančnímu rozhodnutí o programovém dokumentu nebo odňala jeho zůstatek.

Článek 88 Článek 88 Přenesení pravomocí na Komisi 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, pokud jde o změny procesních pravidel původu a souvisejících definic v příloze II a dodatcích k příloze II za účelem zohlednění technického vývoje a změn v právních předpisech v oblasti cel a obchodu. 2.Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění tohoto rozhodnutí při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, pokud jde o změny článku 3 přílohy I za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění uvedené přílohy o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 89 Článek 89 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 88 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. ledna 2021 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 88 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 88 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 90 Článek 90 Postup projednávání ve výboru 1.Komisi je nápomocen výbor (dále jen Výbor pro ZZÚ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.Pro účely čl. 10 odst. 6 a čl. 16 odst. 8 přílohy II je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený čl. 285 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ). . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 3.Pro účely článku 2 přílohy III a článků 5 a 6 přílohy IV je Komisi nápomocen výbor zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1 ). . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 5.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 6.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 téhož nařízení. 7.Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 91 Článek 91 Informace, komunikace a publicita 1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. 2.Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. 3.Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 92 Článek 92 Ustanovení o Evropské službě pro vnější činnost

Článek 93 Článek 93 Zrušení a přechodná ustanovení 1.Rozhodnutí 2013/755/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 . 2.Tímto rozhodnutím není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle rozhodnutí 2013/755/EU, které se na příslušná opatření vztahuje až do jejich ukončení. 3.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle rozhodnutí 2013/755/EU. 4.V případě potřeby lze do unijního rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v článku 80, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027 .

Článek 94 Článek 94 Vstup v platnost

Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie.

Partneři uznávají právo každého z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany v oblasti práce a životního prostředí na svém území a na přijímání či náležitou změnu příslušných předpisů a úpravu relevantních politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod. Usilují přitom o zajištění vysoké úrovně ochrany v oblasti životního prostředí a práce.

Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, kulturnímu a sociálnímu rozvoji, jakož i přírodě a ochraně životního prostředí, přičemž naplňují Agendu 2030 v rámci všech svých vnitřních a vnějších politik na základě komplexního a strategického přístupu. V rámci všech opatření je jakožto klíčový příspěvek k úspěšnému dosažení cílů udržitelného rozvoje třeba systematicky zohledňovat problematiku genderové rovnosti a práv dívek a žen.

Obecným cílem tohoto rozhodnutí je podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ a navázání úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Unií jako celkem. Přidružení sleduje tento obecný cíl posilováním konkurenceschopnosti ZZÚ, zvyšováním jejich odolnosti, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery. Dále je cílem tohoto rozhodnutí zachovat stávající vazby mezi Unií na jedné straně a Grónskem a Dánskem na straně druhé při uznání geostrategické polohy Grónska v rámci Arktidy a zachovat rovněž stávající vazby mezi Unií a ostatními ZZÚ při uznání jejich geostrategické polohy v rámci Karibiku, Indického oceánu, Atlantiku a Tichomoří.

V souladu s čl. 3 odst. 5 a článkem 21 Smlouvy o EU jsou specifické cíle tohoto rozhodnutí tyto:

a) posilovat a podporovat spolupráci se ZZÚ, a to i při řešení hlavních výzev, jimž čelí, a při dosahování cílů udržitelného rozvoje;

b) podporovat Grónsko a spolupracovat s ním při řešení jeho největších problémů, jako je zvyšování úrovně vzdělání, a přispět ke kapacitě veřejné správy Grónska, aby mohla vytvářet a provádět vnitrostátní politiky.

Při sledování obecných cílů uvedených v odstavci 4 a specifických cílů uvedených v odstavci 5 respektuje přidružení základní zásady jako svobodu, demokracii, lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné.

Rozhodnutí Rady 2014/137/EU ze dne 14. března 2014 o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 76, 15.3.2014, s. 1 ).

Přidružení řídí Komise a orgány ZZÚ, a je-li třeba, členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, v souladu se svými příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi.

Úř. věst. L 29, 1.2.1985, s. 1 .

Přidružení je rámcem pro politický dialog a spolupráci v oblastech společného zájmu.

Přednost je dávána spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou například:

a) udržitelná diverzifikace ekonomik ZZÚ včetně jejich další integrace do světového a regionálního hospodářství; ve specifickém případě Grónska potřeba zvýšit kvalifikaci jeho pracovní síly;

b) podpora výměny zkušeností, spolupráce a partnerství v zájmu urychlení plnění cílů udržitelného rozvoje;

c) vzdělávání a odborná příprava, veřejné zdraví, cestovní ruch a kultura;

d) podpora zelené a modré ekonomiky;

e) udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

f) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se dopadům změny klimatu;

g) podpora snižování rizika katastrof;

h) podpora spolupráce v oblasti výzkumu, inovací a vědy;

i) digitální přístupnost;

j) podpora sociálních, kulturních a hospodářských výměn mezi ZZÚ, jejich sousedy a jinými partnery;

k) sociální oblast, mobilita pracovních sil, systémy sociální ochrany, otázky bezpečnosti a zabezpečení potravin;

l) otázky týkající se Arktidy;

m) rozvoj regionální spolupráce v Karibiku, Indickém oceánu, Atlantiku a Tichomoří;

n) rozvoj intraregionální spolupráce v Arktidě, Karibiku, Indickém oceánu, Atlantiku a Tichomoří.

Cílem spolupráce v oblastech společného zájmu je podporovat soběstačnost ZZÚ a rozvoj jejich kapacit k definování, provádění a sledování strategií a politik stanovených v odstavci 2.

Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 .

S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé.

ZZÚ vynaloží úsilí o upevňování a podporu svých vztahů s Unií jako celkem. Členské státy toto úsilí podpoří.

Pojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 .

S výhradou článku 3 podporuje přidružení ZZÚ v jejich úsilí o účast v relevantních mezinárodních, regionálních nebo subregionálních iniciativách pro spolupráci, jakož i v procesech regionální a subregionální integrace, a to v souladu s jejich vlastními ambicemi a ve shodě s cíli a prioritami vytyčenými příslušnými orgány ZZÚ.

Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod.

Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v částech II a III tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a sousedními státy AKT a státy a územími mimo AKTPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . . V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a synergie mezi relevantními programy či nástroji Unie. Unie rovněž ve vhodných případech usiluje o přidružení ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo státy nebo území mimo AKT, a s nejvzdálenějšími regiony.

Podpora účasti ZZÚ v relevantních organizacích pro regionální integraci se zaměřuje zejména:

a) na budování kapacit relevantních regionálních organizací a institucí, jejichž jsou ZZÚ členy;

b) na regionální či subregionální iniciativy, například na provádění odvětvových reformních politik týkajících se oblastí spolupráce vytyčených v částech II a III;

c) na povědomí a znalosti ZZÚ o dopadech procesů regionální integrace v různých oblastech;

d) na účast ZZÚ na rozvoji regionálních trhů v rámci organizací pro regionální integraci;

e) na přeshraniční investice mezi ZZÚ a jejich sousedy.

Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28 ).

V souvislosti s uplatňováním čl. 7 odst. 1, 2 a 3 tohoto rozhodnutí znamenají iniciativy pro spolupráci nebo jiné formy spolupráce rovněž to, že státní orgány, regionální a subregionální organizace, místní orgány a podle potřeby jiné veřejné a soukromé subjekty nebo instituce, včetně poskytovatelů veřejných služeb, ze ZZÚ se mohou účastnit evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), s výhradou pravidel a cílů spolupráce podle tohoto rozhodnutí a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19 ). a v souladu s ujednáními použitelnými pro členský stát, s nímž je daná ZZÚ spojena.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ).

Přidružení zohledňuje různorodost ZZÚ, co se týče hospodářského rozvoje a jejich kapacity k plnému využívání regionální spolupráce a regionální integrace uvedené v článku 7.

Zavede se zvláštní zacházení pro izolované ZZÚ.

Aby se izolovaným ZZÚ umožnilo překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje, v rámci tohoto zvláštního zacházení se přihlíží k jejich konkrétním obtížím, mimo jiné při určování objemu finanční pomoci a podmínek s ní spojených.

Saint-Pierre a Miquelon se považuje za izolované ZZÚ.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021 , kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1 ).

Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB), jakož i dalšími orgány a institucemi Unie.

ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány a subjekty, jako jsou:

a) příslušné místní a jiné orgány veřejné správy;

b) hospodářští a sociální partneři;

c) veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Aktéry spolupráce v ZZÚ jsou:

a) vládní orgány ZZÚ;

b) místní orgány v ZZÚ;

c) poskytovatelé veřejných služeb a organizace občanské společnosti, například sociální, podnikatelská a odborová sdružení a sdružení zaměstnavatelů a místní, národní nebo mezinárodní nevládní organizace;

d) regionální a subregionální organizace.

Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, oznámí Komisi názvy vládních a místních orgánů podle odst. 1 písm. a) a b).

Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 ).

Nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj.

Nevládní aktéři způsobilí k decentralizovanému řízení projektů nebo programů se určí na základě dohody mezi orgány ZZÚ, Komisí a členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, s přihlédnutím k danému předmětu, jejich odborným znalostem a oblasti činnosti. K určení dojde v každé zámořské zemi či na každém zámořském území v rámci obšírného dialogu a konzultací uvedených v článku 10.

Cílem přidružení je přispět k úsilí ZZÚ o posílení organizací občanské společnosti, zejména usnadnit jejich zakládání a rozvoj, a o vypracování potřebných opatření, která jim umožní zapojovat se do koncipování, provádění a hodnocení rozvojových strategií a programů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou komplexní a politický dialog.

Dialog se vede v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi Unie, ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Dialog je veden pružně. Dialog může být formální či neformální, na příslušné úrovni nebo v příslušném formátu a je veden v mezích rámce uvedeného v článku 14.

Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení.

Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů přidružení.

Dialog se ZZÚ včetně Grónska zejména poskytne základ pro rozsáhlou spolupráci a dialog v oblastech, které se týkají mimo jiné vzdělávání, energetiky, změny klimatu, přírody, životního prostředí, modré ekonomiky, přírodních zdrojů, včetně surovin a rybích populací, námořní dopravy, výzkumu a inovací a v relevantních případech také arktické dimenze uvedených otázek.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ).

Pro přidružení se stanoví následující instance dialogu:

a) fórum ZZÚ-EU pro dialog (dále jen fórum ZZÚ-EU) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní členové Evropského parlamentu, zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů;

b) pravidelně pořádané třístranné konzultace, které vedou Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Tyto konzultace se konají alespoň čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Členské státy budou o výsledcích konzultací řádně informovány;

c) pracovní skupiny plnící úlohu poradních subjektů, které se zřídí na základě dohody mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Komisí, aby sledovaly provádění přidružení, jejichž forma odpovídá řešeným otázkám. Tyto pracovní skupiny mohou být svolány na žádost Komise, členského státu, nebo ZZÚ. Zajišťují technické diskuse o záležitostech, jež jsou pro ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, obzvláště důležité, a doplňují tak činnost vykonávanou v rámci fóra ZZÚ-EU nebo v rámci třístranných konzultací.

Fóru ZZÚ-EU, třístranným konzultacím a pracovním skupinám předsedá Komise, která rovněž plní úlohu jejich sekretariátu. Pracovní směry trojstranných konzultací společně vymezí Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Pracovní směry fóra ZZÚ-EU společně vymezí Komise, ZZÚ, členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a další zainteresované členské státy.

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ).

V rámci přidružení se může spolupráce v oblasti přírody, životního prostředí, změny klimatu a snižování rizika katastrof týkat:

a) podpory ZZÚ v jejich snaze definovat a provádět politiky, strategie, akční plány a opatření;

b) podpory ZZÚ v jejich úsilí o integraci do regionálních, unijních a globálních sítí a iniciativ;

c) propagování udržitelného a účinného využívání zdrojů a vybízení k oddělení hospodářského růstu od poškozování životního prostředí a

d) podpory úsilí ZZÚ působit jako regionální uzly a centra excelence.

Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ).

Spolupráce v oblasti udržitelného řízení a ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb se může v rámci přidružení týkat:

a) podpory vyhlašování chráněných podmořských a suchozemských oblastí a jejich účinné správy, jakož i zlepšování správy chráněných oblastí již existujících;

b) vybízení k udržitelnému řízení podmořských a suchozemských zdrojů přispívajícímu k ochraně druhů, stanovišť a ekosystémových funkcí mimo chráněné oblasti, zejména ohrožených, zranitelných a vzácných druhů;

c) posilování ochrany a udržitelného využívání rozmanitosti suchozemských a podmořských organismů a ekosystémů, a to prostřednictvím:i) řešení problematiky změny klimatu z hlediska širšího ekosystému udržováním zdravých a odolných ekosystémů a podporou zelené a modré infrastruktury a často mnohonásobně přínosných ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a ke zmírňování jejích dopadů;ii) posilování kapacit v místním, regionálním nebo mezinárodním měřítku podporou výměny informací, znalostí, včetně tradičních a místních znalostí a znalostí původních obyvatel, a osvědčených postupů mezi všemi zainteresovanými stranami včetně orgánů veřejné správy, vlastníků půdy, soukromého sektoru, výzkumných pracovníků a občanské společnosti;iii) podpory stávajících programů na ochranu přírody a souvisejících snah v chráněných oblastech a mimo ně;iv) rozšiřování znalostní základny a zaplňování stávajících mezer ve znalostech včetně vyčíslování hodnoty ekosystémových funkcí a služeb a vypracování programů dlouhodobého monitorování vývoje druhů a ekosystémů;

i) řešení problematiky změny klimatu z hlediska širšího ekosystému udržováním zdravých a odolných ekosystémů a podporou zelené a modré infrastruktury a často mnohonásobně přínosných ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a ke zmírňování jejích dopadů;

ii) posilování kapacit v místním, regionálním nebo mezinárodním měřítku podporou výměny informací, znalostí, včetně tradičních a místních znalostí a znalostí původních obyvatel, a osvědčených postupů mezi všemi zainteresovanými stranami včetně orgánů veřejné správy, vlastníků půdy, soukromého sektoru, výzkumných pracovníků a občanské společnosti;

iii) podpory stávajících programů na ochranu přírody a souvisejících snah v chráněných oblastech a mimo ně;

iv) rozšiřování znalostní základny a zaplňování stávajících mezer ve znalostech včetně vyčíslování hodnoty ekosystémových funkcí a služeb a vypracování programů dlouhodobého monitorování vývoje druhů a ekosystémů;

d) podpory a usnadňování regionální spolupráce za účelem řešení otázek, jako jsou nepůvodní invazní druhy nebo dopady změny klimatu a udržitelná ochrana oceánů;

e) vyvíjení mechanismů k navýšení zdrojů včetně plateb za ekosystémové služby.

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ).

Spolupráce v oblasti udržitelného obhospodařování lesů se v rámci přidružení může týkat podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů včetně jejich úlohy, pokud jde o ochranu životního prostředí před erozí a omezování desertifikace, jakož i zalesňování a řízeného vývozu dřeva.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ).

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti integrovaného řízení pobřežních zón může týkat:

a) podpory ZZÚ v jejich úsilí o účinné a udržitelné řízení mořských a pobřežních zón prostřednictvím definování strategických a integrovaných přístupů k plánování a řízení těchto zón, včetně podpory programů dlouhodobého monitorování;

b) navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, cestovní ruch, námořní doprava i zemědělství, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelných zdrojů energie, vodních zdrojů a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a činnosti člověka.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 ).

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti mezinárodní správy oceánů může týkat:

a) prohlubování dialogu o otázkách společného zájmu v této oblasti;

b) podpory poznatků o moři, mořské biotechnologie, energie z oceánů, dohledu nad mořským prostředím, řízení pobřežních zón a řízení založeného na ekosystémovém přístupu, a to i prostřednictvím monitorování mořských ekosystémů;

c) podpory integrovaných přístupů na regionální a mezinárodní úrovni;

d) aktivní podpory řádné správy, osvědčených postupů a zodpovědného řízení rybolovu při zachovávání a udržitelném řízení rybích populací, včetně rybích populací společného zájmu a rybích populací řízených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

e) místního rozvoje odpovědného průmyslu v oblasti zpracování produktů rybolovu;

f) dialogu a spolupráce souvisejících s ochranou rybích populací, včetně pomocí opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a účinné spolupráce v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu a mimo ně, které zahrnují kontrolní a inspekční systémy, pobídky a povinnosti v zájmu účinnějšího řízení rybolovu a pobřežního prostředí v dlouhodobém horizontu.

V rámci přidružení a při současném zajištění souladu a doplňkovosti se stávajícími dohodami o partnerství v oblasti rybolovu se spolupráce uvedená v odst. 1 písm. d) a f) zakládá na těchto zásadách:

a) závazku k zodpovědnému řízení rybolovu a k uplatňování zodpovědných rybolovných postupů;

b) zdržení se opatření nebo činností, jež nejsou v souladu se zásadami udržitelného využívání rybolovných zdrojů a udržitelného místního rozvoje;

c) s přihlédnutím ke stávajícím či budoucím dvoustranným dohodám o partnerství v oblasti rybolovu mezi Unií a ZZÚ se Unie a ZZÚ snaží vést pravidelné vzájemné konzultace o ochraně a řízení živých mořských zdrojů a vyměňovat si informace o aktuálním stavu zdrojů v rámci příslušných instancí dialogu uvedených v článku 14.

Pojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 .

Unie a ZZÚ mohou v rámci přidružení spolupracovat v oblasti udržitelného vodního hospodářství na vodní politice a budování institucí, na ochraně vodních zdrojů, na problematice zásobování venkova a měst vodou pro domácnosti, průmysl a zemědělství, na problematice skladování a distribuce vody, řízení vodních zdrojů, snižování ztrát vody a jejího účinného využívání a nakládání s odpadními vodami.

V odvětví zásobování vodou a zajištění hygienických podmínek je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti služeb v oblasti čisté a cenově dostupné pitné vody a zajištění hygienických podmínek v oblastech s nedostatečnou obsluhou a v oblastech obzvlášť vystavených přírodním katastrofám, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity.

Spolupráce v těchto oblastech uvedených v odstavci 1 se řídí zásadou, že stálá potřeba rozšířit poskytování základních služeb v odvětví zásobování vodou a zajištění hygienických podmínek na městské i venkovské obyvatelstvo se musí řešit environmentálně udržitelným způsobem. Prioritu má rozvoj aktivního řízení vodních zdrojů zohledňujícího změnu klimatu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19 ).

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti nakládání s odpady může týkat podpory uplatňování osvědčených environmentálních postupů při všech souvisejících činnostech. Tato spolupráce se může týkat rovněž omezování vzniku odpadů, včetně plastového odpadu v oceánech, recyklace nebo jiných postupů využití, například energetického využití a likvidace odpadů.

Úř.věst. L 39, 16.2.1993, s. 3 .

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelné energetiky může týkat:

a) udržitelné výroby energie, její distribuce a přístupu k ní, zejména pak rozvoje, podpory, využívání a akumulace nízkouhlíkové energie z obnovitelných zdrojů;

b) politik a předpisů v oblasti energetiky, především formulování politik a přijímání předpisů zaručujících cenově dostupné a udržitelné sazby za energie;

c) energetické účinnosti, zejména rozvoje a zavádění norem pro energetickou účinnost a zavádění opatření v zájmu energetické účinnosti v různých sektorech, jako je průmyslový, obchodní a veřejný sektor či sektor domácností, a doprovodných vzdělávacích či osvětových činností;

d) dopravy, především pak rozvoje, podpory a využívání ekologicky šetrnějších prostředků ve veřejné a soukromé dopravě, například vozidel na hybridní, elektrický či vodíkový pohon, a dále také programů pro spolujízdu a pro cyklodopravu;

e) územního plánování a výstavby, zejména podpory a zavádění přísných norem environmentální kvality a nízké energetické náročnosti v urbanistickém plánování a výstavbě, a

f) cestovního ruchu, především podpory energeticky soběstačné infrastruktury (založené na energii z obnovitelných zdrojů) a infrastruktury pro zelený cestovní ruch.

Úř. věst. L 75, 19.3.2015, s. 4 .

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti surovin, včetně vzácných zemin, může týkat podporování sektoru surovin, jenž je udržitelný, pokud jde o všechny činnosti související s těžbou, a jehož cílem je:

a) podporovat účinné a optimální využívání zdrojů;

b) podporovat odpovědnou spotřebu a recyklaci;

c) rozvíjet a posilovat ochranu životního prostředí na místní a regionální úrovni;

d) podporovat zacházení a využití šetrné k životnímu prostředí;

e) posilovat kapacity, odbornou přípravu, inovace, výzkum a podnikatelská opatření v oblasti využívání a těžby surovin na místní, regionální a celostátní úrovni, v souladu s mezinárodními pracovními normami;

f) podporovat udržitelné řízení socioekonomických dopadů využívání a těžby surovin;

g) zohledňovat názory zainteresovaných stran zapojených do činností týkajících se surovin.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1 ).

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti změny klimatu podpora iniciativ ZZÚ souvisejících se zmírňováním změny klimatu a s přizpůsobováním se jejím nepříznivým dopadům a může zahrnovat:

a) sběr důkazů; identifikaci nejvýznamnějších rizik a územních, regionálních nebo mezinárodních akcí, plánů nebo opatření za účelem přizpůsobení se změně klimatu nebo zmírnění jejích nepříznivých dopadů;

b) přispívání k úsilí partnerských zemí dostát svým závazkům v oblasti změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou;

c) zapracovávání problematiky přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu do veřejných politik a strategií;

d) rozpracovávání a určování statistických údajů a ukazatelů jakožto zásadních nástrojů pro tvorbu a provádění politiky a

e) podporu ZZÚ v jejich účasti v regionálním a mezinárodním dialogu v zájmu posílení spolupráce, včetně výměny poznatků a zkušeností.

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11 ).

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti snižování rizika katastrof může týkat:

a) rozvíjení nebo zdokonalování systémů, včetně infrastruktur, pro prevenci katastrof a pro připravenost na ně včetně systémů pro předpovídání a včasné varování v zájmu omezení důsledků katastrof;

b) prohlubování vědomostí o ohroženosti katastrofami a rozvoje stávajících kapacit pro reakci v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí;

c) posilování zavedených opatření pro prevenci katastrof a pro připravenost na ně na místní, celostátní a regionální úrovni;

d) zvyšování kapacit pro reakci dotčených aktérů v zájmu zlepšení jejich koordinovanosti, efektivity a účinnosti;

e) zlepšování povědomí obyvatelstva a jeho přístupu k informacím, pokud jde o ohroženost, prevenci, přípravu a reakci v případě katastrof, přičemž patřičnou pozornost je třeba věnovat zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením;

f) prohlubování spolupráce mezi klíčovými aktéry zapojenými do civilní ochrany;

g) podpory mezinárodních iniciativ v oblasti snižování rizika katastrof, jako je sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, a

h) podpory ZZÚ v účasti v regionálních, evropských a mezinárodních instancích v zájmu pravidelnější výměny informací a v zájmu užší spolupráce mezi různými partnery v případě katastrof.

Pojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 .

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti přístupnosti:

a) zajistit lepší přístup ZZÚ ke světovým dopravním sítím; a

b) zajistit lepší přístup ZZÚ k informačním a komunikačním technologiím a službám.

Spolupráce uvedená v odstavci 1 se může týkat:

a) tvorby politiky a budování institucí;

b) silniční, železniční, letecké, námořní či vnitrozemské vodní dopravy;

c) skladovacích prostor v námořních přístavech a na letištích a

d) bezpečnosti dodávek pro odlehlé oblasti a izolované ostrovy.

Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1 ).

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti námořní dopravy rozvoj a podpora účinných a nákladově efektivních služeb námořní dopravy v ZZÚ a spolupráce se může týkat:

a) podpory účinné a nízkouhlíkové přepravy nákladů za hospodářsky a obchodně životaschopné sazby;

b) usnadnění většího zapojení ZZÚ do mezinárodních přepravních služeb;

c) podpory regionálních programů;

d) podpory místního soukromého sektoru v zapojování do přepravní činnosti a

e) rozvoje udržitelné a odolné infrastruktury.

Unie a ZZÚ podporují bezpečnost přepravy, bezpečnost posádek a prevenci znečištění.

Unie a ZZÚ podporují námořní bezpečnost a zabezpečení, ochranu mořského prostředí, životní a pracovní podmínky na palubě v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a právními předpisy Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ).

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti letecké dopravy může týkat:

a) reformy a modernizace letecké dopravy v ZZÚ;

b) podpory rentability a konkurenceschopnosti letecké dopravy v ZZÚ;

c) usnadnění investic a účasti soukromého sektoru a

d) propagace výměny poznatků a osvědčených podnikatelských postupů při zohlednění otázek udržitelnosti a zmírňování změny klimatu.

Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1 ).

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti bezpečnosti a zabezpečení letecké dopravy podpora ZZÚ v jejich úsilí o dodržování příslušných unijních a mezinárodních norem a spolupráce se může týkat například:

a) zavádění systému bezpečnosti evropského letectví a v příslušných případech mezinárodních norem;

b) zavádění bezpečnostní ochrany letišť a posílení kapacity orgánů civilního letectví k řízení veškerých aspektů provozní bezpečnosti, za které odpovídají, a

c) rozvoje infrastruktury a lidských zdrojů.

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (dále jen IKT) řešit problém tzv. digitální propasti a podněcovat v ZZÚ digitální přístupnost, inovace, hospodářský růst a zlepšování každodenního života občanů a podniků, včetně podpory přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce se zaměřuje zejména na posilování regulatorní kapacity ZZÚ a může podporovat rozšiřování sítí a služeb IKT, včetně přiměřených a spolehlivých sítí elektronických komunikací, s cílem zajistit, aby občané a podniky ze ZZÚ mohly využívat přínosů digitálních služeb, a to následujícími opatřeními:

a) vytvořením předvídatelného právního prostředí, které bude udržovat krok s technickým vývojem, stimulovat růst a inovace a podporovat hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele;

b) dialogem o rozličných aspektech politiky, co se týče podpory a sledování informační společnosti;

c) výměnou informací o normách a o problematice interoperability;

d) podporou spolupráce v oblasti výzkumu IKT a v oblasti výzkumné infrastruktury založené na IKT;

e) rozvojem služeb a aplikací v oblastech se silným dopadem na společnost;

f) vzděláváním a odbornou přípravou, zejména pro mladé lidi.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti výzkumu a inovací může týkat vědy, energetiky, změny klimatu, odolnosti proti katastrofám, přírodních zdrojů včetně surovin a udržitelného využívání živých zdrojů.

Může zahrnovat také technologie včetně IKT s cílem přispívat k udržitelnému rozvoji ZZÚ a podporovat úlohu ZZÚ jako regionálních uzlů a center excelence, jakož i jejich průmyslovou konkurenceschopnost. Spolupráce se může konkrétně týkat:

a) dialogu, koordinace a vytváření synergií mezi politikami a iniciativami ZZÚ a Unie týkajícími se vědy, techniky a inovací;

b) tvorby politiky a budování institucí v ZZÚ a společných akcí na místní, celostátní nebo regionální úrovni v zájmu rozvoje vědeckých, technických a inovačních činností a jejich aplikace;

c) spolupráce mezi právními subjekty ze ZZÚ, Unie, členských států a třetích zemí;

d) účasti jednotlivých výzkumných pracovníků, výzkumných institucí a právních subjektů ze ZZÚ v evropských rámcových programech pro výzkum a inovace a Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), a také jejich propojení s již podporovanými činnostmi těchto programů s cílem zajistit doplňkovost činností, a

e) odborné přípravy, mezinárodní mobility a výměn výzkumných pracovníků ze ZZÚ.

Přidružení usiluje o upevňování vazeb mezi mladými lidmi žijícími v ZZÚ a v Unii, a to i propagací studijní mobility mládeže ze ZZÚ a podporou vzájemného porozumění mezi mladými lidmi.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy může týkat:

a) poskytování vysoce kvalitního inkluzivního vzdělávání na úrovni základního, středního a vysokého školství a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; a

b) podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Unie zajistí, aby se vzdělávací subjekty a instituce ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním na stejném základě jako subjekty a instituce členských států nabízející vzdělávání a odbornou přípravu.

V rámci přidružení zajistí Unie komplexní ochranu a prosazování práv dítěte v ZZÚ, přičemž věnuje zvláštní pozornost dívkám a chlapcům, kteří jsou znevýhodněni, zranitelní a marginalizováni, s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

Cílem přidružení je zaujímat k rozvoji dítěte přístup zohledňující všechny fáze jeho života s cílem zajistit, aby byly práva a potřeby dětí uznávány a naplňovány způsobem, který je pro dané pohlaví a věk vhodný. Uznává se, že uvedený přístup je zásadní pro přechod do dospělosti a pro lidský rozvoj.

Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog má rovněž za cíl podporovat úsilí orgánů ZZÚ zaměřené na vypracování politik a právních předpisů v této oblasti, a to se zohledněním dialogu, který ZZÚ navázaly s Mezinárodní organizací práce (MOP).

Dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako rozvíjení dovedností, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy.

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin mimo jiné o omezení zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi a zejména o rozvoj, posílení a udržování kapacity ZZÚ pro epidemiologický dozor, sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před těmito hrozbami, posouzení rizik a reakce na tyto hrozby, a to mimo jiné těmito opatřeními:

a) akcemi k posílení připravenosti a plánování reakce na mimořádné události související se zdravotními hrozbami, jako je výskyt infekčních nemocí, včetně prostřednictvím provádění Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), zajištění interoperability mezi zdravotnictvím a dalšími sektory, kontinuálního zajištění kritických služeb a produktů a řešení problémů souvisejících se zeměpisnou odlehlostí;

b) budováním kapacit prostřednictvím posilování sítí hygienických stanic na regionální úrovni, usnadňováním výměny informací mezi odborníky a podporováním odpovídající odborné přípravy, a to i v oblasti bezpečnosti potravin;

c) vyvíjením nástrojů a komunikačních platforem, včetně systémů včasného varování, jakož i programů elektronického vzdělávání zvlášť uzpůsobených konkrétním potřebám ZZÚ;

d) akcemi k prevenci a omezování výskytu onemocnění z potravin a k řešení otázek bezpečnosti potravin a potravinového a výživového zabezpečení;

e) akcemi k omezení zatížení nepřenosnými nemocemi v rámci dosažení cílů udržitelného rozvoje.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti kulturních výměn a dialogu může týkat:

a) samostatného rozvoje ZZÚ v rámci procesu zaměřeného na lidi samotné a ukotveného v kultuře každého národa;

b) podporování politik a opatření přijímaných příslušnými orgány ZZÚ v zájmu rozvoje jejich lidských zdrojů, v zájmu posílení jejich vlastních tvůrčích kapacit a v zájmu podpory jejich kulturní identity;

c) zapojování obyvatelstva do procesu rozvoje;

d) prohlubování vzájemného porozumění a podporování výměny informací o kulturní a audiovizuální problematice prostřednictvím dialogu.

Unie a ZZÚ v rámci spolupráce usilují o podněcování vzájemných kulturních výměn, a to prostřednictvím:

a) spolupráce mezi kulturními a kreativními odvětvími všech partnerů;

b) podporování pohybu kulturních a kreativních děl a subjektů mezi stranami;

c) spolupráce v oblasti politiky za účelem rozvoje politik, inovací, získávání publika a nových podnikatelských modelů.

V rámci přidružení usiluje spolupráce v audiovizuální oblasti o vzájemnou podporu audiovizuální produkce a může zahrnovat tyto akce:

a) spolupráce a výměny mezi subjekty činnými v oblasti rozhlasového a televizního vysílání;

b) podpora výměny audiovizuálních děl;

c) výměna informací a názorů ohledně audiovizuální politiky a politiky rozhlasového a televizního vysílání a regulačního rámce mezi příslušnými orgány;

d) podpora navštěvování mezinárodních akcí pořádaných na území stran i ve třetích zemích a účasti na nich.

Audiovizuální díla vznikající v koprodukci mají nárok využívat veškeré režimy pro podporu místního nebo regionálního kulturního obsahu zavedené v Unii, v ZZÚ a v členských státech, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti scénického umění může týkat:

a) usnadňování intenzivnějších kontaktů mezi umělci věnujícími se scénickým uměním prostřednictvím odborných výměn a přípravy, včetně účasti na konkurzech, rozvíjení sítí a podpory jejich vytváření;

b) podporování společných produkcí mezi producenty z jednoho či několika členských států Unie a z jedné či několika ZZÚ; a

c) podporování rozvoje mezinárodních norem v oblasti divadelních technologií a využívání jevištních znaků, a to i prostřednictvím příslušných normalizačních orgánů.

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů prostřednictvím:

a) výměn odborníků;

b) spolupráce na odborné přípravě;

c) uvědomování místní veřejnosti; a

d) poradenství ohledně ochrany historických památek a chráněných míst a ohledně legislativy a provádění opatření souvisejících s kulturním dědictvím, zejména pokud jde o zapojování problematiky ochrany do místního života.

V rámci přidružení může spolupráce v oblasti cestovního ruchu zahrnovat:

a) opatření zaměřená na vymezení, přizpůsobení a rozvoj udržitelných politik v oblasti cestovního ruchu;

b) opatření a činnosti zaměřené na rozvoj a podporu udržitelného cestovního ruchu;

c) opatření zaměřená na začlenění udržitelného cestovního ruchu do společenského, kulturního a hospodářského života občanů ZZÚ.

Spolupráce v oblasti boje proti organizované trestné činnosti může v rámci přidružení zahrnovat:

a) vývoj inovativních a účinných prostředků policejní a justiční spolupráce, včetně spolupráce s dalšími zainteresovanými stranami, jako je občanská společnost a vnitrostátní instituce pro lidská práva, pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování, genderově podmíněnému násilí, terorismu a korupci a pro boj proti nim; a

b) podporu v zájmu zefektivnění politik ZZÚ pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování, genderově podmíněnému násilí, terorismu a korupci a pro boj proti nim, pro předcházení výrobě, distribuci a obchodu s omamnými a psychotropními látkami všeho druhu a pro boj proti nim, jakož i pro prevenci a omezování užívání drog a újmy či škod s ním spojených, v jejímž rámci se zohlední práce, kterou v těchto oblastech odvádějí mezinárodní organizace, a to i prostřednictvím:i) odborné přípravy a budování kapacit pro předcházení organizované trestné činnosti včetně obchodu s lidmi, pohlavního zneužívání dětí, pohlavního vykořisťování, genderově podmíněného násilí, terorismu a korupce a pro boj proti nim;ii) prevence včetně odborné přípravy, vzdělávání a propagace zdraví a léčby a rehabilitace závislých uživatelů drog včetně projektů pro opětovné začleňování závislých uživatelů drog do pracovního a společenského života;iii) vypracovávání účinných opatření pro vymáhání práva;iv) technické, finanční a administrativní pomoci při vypracovávání účinných politik a právních předpisů proti obchodu s lidmi, zejména pokud jde o osvětové kampaně, mechanismy předávání obětí příslušným specialistům a systémy ochrany obětí, se zapojením všech příslušných zainteresovaných stran a občanské společnosti;v) technické, finanční a administrativní pomoci při prevenci, léčbě a omezování zdravotních dopadů spojených s užíváním drog;vi) technické pomoci v zájmu podpory vypracovávání právních předpisů a politiky proti pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování a genderově podmíněnému násilí; avii) technické pomoci a odborné přípravy v zájmu podpory budování kapacit a podpory dodržování mezinárodních protikorupčních standardů, zejména standardů stanovených v Úmluvě OSN proti korupci.

i) odborné přípravy a budování kapacit pro předcházení organizované trestné činnosti včetně obchodu s lidmi, pohlavního zneužívání dětí, pohlavního vykořisťování, genderově podmíněného násilí, terorismu a korupce a pro boj proti nim;

ii) prevence včetně odborné přípravy, vzdělávání a propagace zdraví a léčby a rehabilitace závislých uživatelů drog včetně projektů pro opětovné začleňování závislých uživatelů drog do pracovního a společenského života;

iii) vypracovávání účinných opatření pro vymáhání práva;

iv) technické, finanční a administrativní pomoci při vypracovávání účinných politik a právních předpisů proti obchodu s lidmi, zejména pokud jde o osvětové kampaně, mechanismy předávání obětí příslušným specialistům a systémy ochrany obětí, se zapojením všech příslušných zainteresovaných stran a občanské společnosti;

v) technické, finanční a administrativní pomoci při prevenci, léčbě a omezování zdravotních dopadů spojených s užíváním drog;

vi) technické pomoci v zájmu podpory vypracovávání právních předpisů a politiky proti pohlavnímu zneužívání dětí, pohlavnímu vykořisťování a genderově podmíněnému násilí; a

vii) technické pomoci a odborné přípravy v zájmu podpory budování kapacit a podpory dodržování mezinárodních protikorupčních standardů, zejména standardů stanovených v Úmluvě OSN proti korupci.

V rámci přidružení spolupracují ZZÚ s Unií v souladu s článkem 72 v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Cílem obchodu a související spolupráce mezi Unií a ZZÚ je:

a) podpořit hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ navázáním úzkých hospodářských vztahů mezi ZZÚ a Unií jako celkem;

b) podnítit účinnou integraci ZZÚ do regionálního a světového hospodářství a rozvoj obchodu se zbožím a službami;

c) podpořit ZZÚ v tvorbě příznivého investičního prostředí v zájmu posílení jejich sociálního a hospodářského rozvoje;

d) podpořit stabilitu, solidnost a transparentnost globálního finančního systému a řádnou správu v daňové oblasti;

e) podpořit diverzifikaci hospodářství ZZÚ;

f) posílit schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj jejich obchodu se zbožím a službami;

g) posílit vývozní a obchodní kapacity ZZÚ;

h) v příslušných případech podpořit ZZÚ v úsilí o sladění nebo sblížení jejich místních právních předpisů s právními předpisy Unie;

i) nabídnout příležitosti pro cílenou spolupráci a dialog s Unií na poli obchodu a v oblastech s ním spojených;

j) podpořit ZZÚ při vyjadřování jejich názorů v souvislosti s veškerými relevantními veřejnými konzultacemi nebo veškerými stávajícími relevantními nástroji spojenými s koncepcí a posuzováním dopadů vyjednávání dohod o volném obchodu ze strany Unie; a

k) v příslušných případech ZZÚ zohledňovat v analýzách dopadu, které se provádějí, když Unie předkládá a vyjednává dohody o volném obchodu.

Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Unie s osvobozením od dovozního cla.

Definice pojmu původní produkty a související metody správní spolupráce jsou stanoveny v příloze II.

Na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ neuplatňuje Unie žádná množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem.

Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu, které jsou ospravedlněny z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrany národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchování vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochrany průmyslového nebo obchodního vlastnictví.

Zákazy nebo omezení uvedené v odstavci 2 v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu.

Orgány ZZÚ mohou zachovat nebo zavést taková cla či množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících z Unie, jaká považují s ohledem na své potřeby rozvoje za nezbytná.

Pro oblasti, jež tato kapitola upravuje, zaručí ZZÚ Unii zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení, jež poskytuje hlavním obchodním partnerům vymezeným v odstavci 4.

Odstavec 2 nevylučuje možnost, aby ZZÚ zaručily určitým jiným ZZÚ nebo jiným rozvojovým zemím příznivější zacházení, než jaké je poskytováno Unii.

Pro účely této hlavy se obchodní velmocí rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, která se podílela na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo, aniž je dotčen odstavec 3, jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o hospodářské integraci, která se dohromady podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 %. Pro tento výpočet se použijí nejnovější dostupné oficiální údaje Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím, s vyloučením obchodu uvnitř Unie.

Orgány ZZÚ poskytnou Komisi celní sazebník a seznam množstevních omezení, která uplatňují v souladu s tímto rozhodnutím. Orgány ZZÚ rovněž Komisi oznámí všechny následné změny těchto opatření a datum jejich přijetí.

Unie se zdrží diskriminace jednotlivých ZZÚ a ZZÚ se zdrží diskriminace jednotlivých členských států.

V souladu s článkem 66 se provádění určitých ustanovení tohoto rozhodnutí, zejména čl. 45 odst. 2, článků 46, 49, 50 a 52 a čl. 59 odst. 3 nepovažuje za diskriminaci.

Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován podle mezinárodního práva, zejména Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňováníÚř.věst. L 39, 16.2.1993, s. 3 . (dále jen Basilejská úmluva), a unijního práva. V zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví podporuje Unie navázání a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Pokud jde o ty ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy na jejich příslušném území.

Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, podpoří přijetí nezbytných vnitřních právních a správních předpisů těmito ZZÚ k provedení příslušných právních předpisů Unie, které se týkají odpadů a přepravy odpadů.

ZZÚ a členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, mohou používat na vývoz odpadů ze ZZÚ do daného členského státu vlastní postupy. V takových případech členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, oznámí Komisi použitelné právní předpisy, jakož i všechny následné změny těchto právních předpisů.

Pokud se Komise domnívá, že existují dostatečné důvody k pochybnostem o správném provádění tohoto rozhodnutí, zahájí konzultace s danou ZZÚ a s členských státem, s nímž má ZZÚ zvláštní vztah, aby zajistila řádné provádění tohoto rozhodnutí. Nevedou-li tyto konzultace k vzájemně přijatelnému způsobu provádění tohoto rozhodnutí, může Unie dané ZZÚ dočasně odejmout preference podle přílohy III.

V zájmu zajištění řádného provádění tohoto rozhodnutí může Unie přijmout ochranná a kontrolní opatření podle přílohy IV.

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) fyzickou osobou ze ZZÚ osoba s obvyklým bydlištěm v ZZÚ, která je státním příslušníkem členského státu nebo která má právní postavení specifické pro ZZÚ. Touto definicí nejsou dotčena práva udělená občanstvím Unie ve smyslu článku 20 Smlouvy o fungování EU;

b) právnickou osobou ze ZZÚ právnická osoba ze ZZÚ zřízená podle právních předpisů této ZZÚ se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území této ZZÚ. Má-li právnická osoba v ZZÚ pouze sídlo či ústřední správu, nepovažuje se za právnickou osobu z této ZZÚ, ledaže by provozovala činnost se skutečnou a trvalou vazbou na hospodářství ZZÚ;

c) na zacházení dohodnuté mezi Unií a ZZÚ se použijí příslušné definice stanovené dohodami o hospodářské integraci uvedenými v čl. 52 odst. 1.

Pokud jde o jakákoli opatření, jež mají dopad na obchod službami a usazování ve všech hospodářských činnostech:

a) Unie poskytne fyzickým a právnickým osobám ze ZZÚ zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám každé třetí země, s níž Unie uzavřela či uzavře dohodu o hospodářské integraci;

b) ZZÚ poskytnou fyzickým a právnickým osobám z Unie zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám z každé obchodní velmoci, s níž po 1. lednu 2014 uzavřely dohodu o hospodářské integraci.

Povinnosti vymezené v odstavci 1 se nevztahují na zacházení poskytované:

a) v rámci vnitřního trhu nebo dohody o hospodářské integraci vyžadující, aby jejich strany výrazně sblížily své právní předpisy za účelem odstranění nediskriminačních překážek usazování a obchodu službami;

b) na základě opatření pro uznávání kvalifikací nebo licencí. Tím nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá ZZÚ podle tohoto článku;

c) na základě jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo zejména zdanění;

d) na základě opatření, na něž se vztahuje výjimka ze zacházení podle doložky nejvyšších výhod, je-li zapsáno v souladu s čl. II odst. 2 GATS.

Nic v tomto rozhodnutí nebrání Unii nebo ZZÚ, aby přijaly nebo zachovaly opatření z důvodů obezřetnosti, jako je:

a) ochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, nebo

b) zajišťování integrity a stability finančního systému strany.

S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých fyzických osob a místních činností. V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, jaké přijaly, aby o nich Komise mohla uvědomit členské státy.

Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je přispět k udržitelnému rozvoji z hlediska hospodářského, sociálního i z hlediska ochrany životního prostředí. V této souvislosti platí, že vnitrostátní právní předpisy ZZÚ v oblasti životního prostředí nebo práce nesmí být za účelem podpory obchodu či investic zmírněny.

Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je posílit vzájemnou podporu mezi obchodní politikou a politikou v oblasti životního prostředí a příslušnými závazky. Pro tyto účely se při obchodu a související spolupráci v rámci přidružení zohlední zásady uplatňované při mezinárodní správě záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i mnohostranné dohody o životním prostředí.

Cílem spolupráce související s obchodem je podporovat základní cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a provádění Pařížské dohody. Může se také rozšířit a zahrnovat spolupráci související s obchodem v rámci jiných mnohostranných environmentálních dohod, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinÚř. věst. L 75, 19.3.2015, s. 4 . .

Cílem přidružení je podporovat obchod způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci pro všechny.

Mezinárodně uznávané základní pracovní normy, vymezené příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce, se dodržují a provádějí. Mezi tyto pracovní normy patří zejména dodržování svobody sdružování, právo na kolektivní vyjednávání, zrušení všech forem nucené nebo povinné práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro vstup do zaměstnání a zákaz diskriminace v zaměstnání. ZZÚ zajistí účinné inspekce práce, účinná opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce a důstojné pracovní podmínky pro všechny.

Přidružení může zahrnovat spolupráci za účelem podpory udržitelného řízení rybích populací a boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a souvisejícímu obchodu. Spolupráce v této oblasti by se měla zaměřit na:

a) usnadňování spolupráce mezi ZZÚ a regionálními správními organizacemi pro rybolov, zejména při rozvoji a účinném provádění kontrolních a inspekčních režimů, pobídek a opatření v zájmu dlouhodobého účinného řízení rybolovu a mořských ekosystémů;

b) podporu provádění opatření, která se přijímají za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a souvisejícímu obchodu v ZZÚ.

V rámci přidružení usilují strany při spolupráci v oblasti obchodu se dřevem o podporu obchodu s legálně vytěženým dřevem. Součástí této spolupráce může být dialog o regulačních opatřeních nebo výměna informací o tržních či dobrovolně přijatých opatřeních, například lesní certifikaci či ekologických politikách v rámci zadávání zakázek.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje může týkat:

a) usnadňování a podpory obchodu a investic týkajících se environmentálního zboží a služeb, mimo jiné vypracováním a prováděním místních právních předpisů, jakož i obchodu a investic týkajících se zboží přispívajícího ke zlepšení sociálních podmínek v ZZÚ;

b) usnadňování, pokud jde o odstraňování překážek obchodu či investice týkající se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování změny klimatu, jako jsou udržitelné obnovitelné zdroje energie, energeticky účinné výrobky a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a podporou norem reagujících na environmentální a hospodářské potřeby a minimalizujících technické překážky obchodu;

c) podpory obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako spravedlivý a etický obchod, ekoznačky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;

d) prosazování mezinárodně uznávaných zásad a pokynů v oblasti odpovědného podnikání a sociální odpovědnosti podniků a podněcování společností působících na území ZZÚ k uplatňování těchto zásad a pokynů a k výměně informací a osvědčených postupů;

e) prosazování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a provádění souvisejících cílů udržitelného rozvoje.

Při plánování a provádění opatření na ochranu životního prostředí nebo ochranu pracovních podmínek s možným dopadem na obchod či investice zohlední Unie a ZZÚ dostupné vědecké a technické poznatky, jakož i příslušné mezinárodní normy, pokyny a doporučení, včetně zásady předběžné opatrnosti.

Při přípravě, zavádění a provádění veškerých opatření na ochranu životního prostředí a ochranu pracovních podmínek s dopadem na obchod či investice zajistí Unie a ZZÚ úplnou transparentnost.

Strany neuloží žádná omezení plateb ve volně směnitelné měně na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty Unie a rezidenty ZZÚ.

Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, členské státy a orgány ZZÚ zajistí volný pohyb kapitálu souvisejícího s přímými investicemi do společností vytvořených v souladu s právem hostitelského členského státu, země nebo území a zajistí, aby aktiva vytvořená těmito investicemi a veškerý zisk z nich plynoucí mohly být realizovány a repatriovány.

Unie a ZZÚ mají právo přijmout opatření uvedená v článcích 64, 65, 66, 75, 143, 144 a 215 Smlouvy o fungování EU obdobně v souladu s podmínkami stanovenými v těchto článcích.

Orgány ZZÚ, dotčený členský stát nebo Unie se o každém takovém opatření neprodleně vzájemně informují a co nejdříve předloží harmonogram pro jejich odstranění.

Při náležitém zohlednění různých úrovní jejich rozvoje a jejich hospodářských potřeb ZZÚ přijmou, zachovají nebo uplatňují právní předpisy či politiky, jejichž cílem je:

a) předcházení a zákaz horizontálních a vertikálních dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž účelem nebo důsledkem je významné vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

b) předcházení a zákaz zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky;

c) předcházení a zákaz spojení podniků, která by zásadně narušila účinnou hospodářskou soutěž, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, a

d) transparentnost ohledně poskytování dotací na zboží ze strany ZZÚ, jež mají významný negativní vliv na obchod nebo investice mezi Unií a ZZÚ.

Ve vhodných případech se v souladu s nejvyššími mezinárodními normami zajistí přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, včetně prostředků pro vymáhání těchto práv, s cílem snížit narušování a překážky dvoustranného obchodu.

V rámci přidružení se může spolupráce v této oblasti týkat přípravy právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv jejich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli a podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vymáhání a ochrany, včetně odborné přípravy personálu.

Unie a ZZÚ uznávají význam zeměpisných označení pro udržitelné zemědělství a rozvoj venkova. Zajistí řádnou ochranu a vymáhání zeměpisných označení a spolupracují za účelem dalšího rozvoje účinnějších systémů těchto označení. Vyměňují si rovněž informace o vývoji v oblasti právních předpisů a politiky týkajících se zeměpisných označení.

Přidružení může zahrnovat spolupráci v oblasti technické regulace zboží, normalizace, posuzování shody, akreditace, dozoru nad trhem a zajišťování kvality, aby byly odstraněny zbytečné technické překážky obchodu mezi Unií a ZZÚ a sníženy rozdíly v těchto oblastech.

V rámci přidružení může spolupráce v oblasti spotřebitelské politiky, ochrany zdraví spotřebitele a obchodu zahrnovat přípravu právních předpisů v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitele, aby byly odstraněny zbytečné překážky obchodu.

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření:

a) usnadňovat obchod mezi Unií a ZZÚ jako celky a mezi ZZÚ a třetími zeměmi a současně chránit zdraví či život lidí, zvířat nebo rostlin podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v Dohodě o WTO;

b) řešit otázky související s obchodem vyplývající ze sanitárních a fytosanitárních opatření;

c) zajistit transparentnost sanitárních a fytosanitárních opatření použitelných v obchodě mezi Unií a ZZÚ;

d) podporovat harmonizaci opatření s mezinárodními normami podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

e) podporovat účinnou účast ZZÚ v organizacích stanovujících mezinárodní sanitární a fytosanitární normy;

f) podporovat konzultace a výměny mezi ZZÚ a evropskými ústavy a laboratořemi;

g) vytvořit a posilovat technickou kapacitu ZZÚ pro provádění a sledování sanitárních a fytosanitárních opatření;

h) podporovat převod technologií a rychlou výměnu informací v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.

Ustanovení kapitoly 1 a této kapitoly nesmí být použita jako nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo skryté omezení obchodu.

Aniž je dotčen článek 68, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitrostátních daňových předpisů.

Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit daňovým podvodům, vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Každá ZZÚ uplatňuje na zakázky financované Unií daňové a celní režimy neméně příznivé, než jsou režimy uplatňované vůči členskému státu, s nímž jsou spojeny, nebo vůči státům, jimž je poskytováno zacházení podle doložky nejvyšších výhod, nebo vůči mezinárodním rozvojovým organizacím, s nimiž navázala vztahy, podle toho, které zacházení je nejpříznivější.

Aniž je dotčen odstavec 1, vztahuje se na zakázky financované Unií následující režim:

a) v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v daných ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;

b) zisky nebo příjmy vznikající z plnění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy přijímajících ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v daných ZZÚ stálou provozovnu, nebo že plnění zakázky trvá déle než šest měsíců;

c) fyzické nebo právnické osoby, které musí pro plnění zakázek na stavební práce dovézt zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle platných vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;

d) každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;

e) dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotčené ZZÚ se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané ZZÚ;

f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité při plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové úpravě použitelné na základě právních předpisů platných v přijímající ZZÚ;

g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají plněním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ.

Každá smluvní otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům platným v dotčené ZZÚ.

V zájmu zajištění, aby ZZÚ získaly maximální prospěch z tohoto rozhodnutí a mohly se za nejvýhodnějších podmínek prosadit na vnitřním trhu Unie a regionálních, subregionálních a mezinárodních trzích, je cílem přidružení přispět k rozvoji obchodních kapacit ZZÚ:

a) zvýšením konkurenceschopnosti, samostatnosti a ekonomické odolnosti ZZÚ prostřednictvím diverzifikace a zvyšování hodnoty a objemu obchodu se zbožím a službami ze ZZÚ a posílení schopnosti ZZÚ přilákat soukromé investice do různých odvětví hospodářské činnosti;

b) zlepšením spolupráce mezi ZZÚ a sousedními zeměmi v oblasti obchodu se zbožím, službami a usazování.

V rámci přidružení se mohou iniciativy zaměřené na dialog, spolupráci a rozvoj kapacit v oblasti obchodu týkat:

a) posílení schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj obchodu se zbožím a službami;

b) podpory ZZÚ v jejich úsilí o zavádění vhodných právních, regulačních a institucionálních rámců a nezbytných správních postupů;

c) podpory rozvoje soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků;

d) usnadňování rozvoje trhu a vývoje výrobků, včetně zlepšování kvality produktů;

e) pomoci při rozvoji lidských zdrojů a odborných dovedností důležitých pro obchod se zbožím a službami;

f) zvyšování kapacity obchodních zprostředkovatelů poskytovat podnikům ze ZZÚ služby v souvislosti s vývozní činností těchto podniků, například informace o trhu;

g) pomoci při vytváření podnikatelského prostředí podněcujícího investice.

S cílem podpořit stabilitu, integritu a transparentnost globálního finančního systému může být součástí přidružení spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb. Taková spolupráce se může týkat:

a) poskytování účinné a přiměřené ochrany investorům a jiným zákazníkům finančních služeb;

b) předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu;

c) podpory spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu;

d) vytváření nezávislých a účinných mechanismů dohledu nad finančními službami.

Unie a ZZÚ vyvinou maximální úsilí o zajištění toho, aby byly na jejich území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté standardy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné Základní zásady pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru pro bankovní dohled, Základní zásady a metodika pojišťovnictví Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech OECD, Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely skupiny G20 a Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady pro finanční stabilitu.

ZZÚ přijmou nebo zachovávají právní rámec, aby přecházely využívání jejich finančních systémů k praní peněz a financování terorismu, přičemž zohlední zejména nástroje mezinárodních orgánů působících v této oblasti, jako jsou například Mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení – doporučení FATF Finančního akčního výboru.

Pokud Komise vydá rozhodnutí, kterým se členskému státu povoluje uzavřít dohodu se ZZÚ o převodu peněžních prostředků mezi touto ZZÚ a členským státem, s nímž je spojena, považuje se tento převod za převod peněžních prostředků v rámci Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1 ). a tato ZZÚ musí dodržovat podmínky daného nařízení.

Tímto článkem není dotčen článek 155 finančního nařízení.

Unie a ZZÚ uznávají a zavazují se účinně uplatňovat zásady řádné správy v oblasti daní, včetně celosvětových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací, spravedlivého zdanění a minimálních standardů, jež mají působit proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Budou prosazovat řádnou správu v oblasti daní, zlepšovat mezinárodní spolupráci v daňové oblasti a usnadňovat výběr zákonných daňových výnosů.

Unie přispěje k dosažení celkových cílů přidružení tím, že:

a) poskytne přiměřené finanční zdroje a vhodnou technickou pomoc za účelem posílení kapacit ZZÚ pro tvorbu a provádění strategických a regulačních rámců;

b) poskytne dlouhodobé financování na podporu růstu soukromého sektoru;

c) v příslušných případech mohou na opatření stanovená v tomto rozhodnutí přispět jiné programy Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Toto rozhodnutí může rovněž přispět na opatření stanovená v rámci jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. V takových případech určí pracovní program pokrývající uvedená opatření, jaký soubor pravidel se uplatňuje.

Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 500000000 EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je stanoveno v příloze I.

Částkou uvedenou v odstavci 1 není dotčeno použití ustanovení o flexibilitě uvedené v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11 ). , v nařízení 2021/947 a ve finančním nařízení.

Kumulativní čisté zpětné toky pocházející z investiční facility ZZÚ stanovené v čl. 3 odst. 3 přílohy IV rozhodnutí 2013/755/EU představují vnější účelově vázané příjmy k navýšení nepřidělených prostředků podle čl. 1 odst. 1 písm. e) přílohy I tohoto rozhodnutí od okamžiku, kdy budou k dispozici. Aniž jsou dotčena rozhodnutí, která budou přijata v souvislosti s následnými víceletými finančními rámci, představují kumulativní čisté zpětné toky po 31. prosinci 2027 a až do jejich vyčerpání příspěvky do příštího finančního nástroje pro ZZÚ, který tento nástroj nahradí.

Pro účely této části se rozumí:

a) programovatelnou podporou nevratná podpora přidělená ZZÚ v příslušném případě na financování územních, regionálních nebo intraregionálních strategií či priorit vymezených v programových dokumentech;

b) programováním proces organizace, rozhodování a přidělování orientačních finančních prostředků s cílem realizovat během několika let v oblasti uvedené v části II akce za účelem dosažení cílů přidružení týkajících se udržitelného rozvoje ZZÚ;

c) programovým dokumentem dokument, který vymezuje strategii, priority a režimy v ZZÚ a převádí cíle, jichž chtějí ZZÚ dosáhnout v oblasti udržitelného rozvoje, do účinných a efektivních kroků pro dosažení cílů přidružení;

d) plány rozvoje ucelený soubor operací vymezených a financovaných výlučně ZZÚ v rámci vlastních politik a strategií rozvoje a operací, na nichž se ZZÚ dohodne s členským státem, s nímž je spojena;

e) územním přídělem částka přidělená jednotlivým ZZÚ jako programovatelná podpora na financování územních strategií a priorit vymezených v programových dokumentech;

f) regionálním přídělem částka přidělená v souladu s čl. 84 odst. 1 pro účely programovatelné podpory na financování strategií regionální spolupráce nebo priorit vymezených v programových dokumentech;

g) intraregionálním přídělem částka v rámci regionálního přídělu přidělená v souladu s čl. 84 odst. 2 pro účely programovatelné podpory na financování strategií intraregionální spolupráce a priorit vymezených v programových dokumentech.

Unie poskytuje finanční pomoc na základě zásad partnerství, odpovědnosti, soudržnosti s územními celky, doplňkovosti a subsidiarity.

Operace financované podle tohoto rozhodnutí mohou mít formu programovatelné nebo neprogramovatelné podpory.

Finanční pomoc Unie:

a) se provádí s patřičným ohledem na zeměpisné, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;

b) zajišťuje, aby byly toky zdrojů poskytovány předvídatelně a pravidelně;

c) je pružná a přizpůsobená situaci v každé ZZÚ; a

d) uskutečňuje se při plném respektování institucionálních, právních a finančních pravomocí každého z partnerů.

Za provádění operací odpovídají dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Unie.

V rámci strategie a priorit stanovených dotčenou ZZÚ na místní nebo regionální úrovni může být finanční podpora poskytována na:

1) odvětvové politiky a reformy a projekty, které jsou s nimi slučitelné;

2) institucionální rozvoj, budování kapacit a integraci hledisek životního prostředí; a

3) technickou pomoc.

Finanční pomoc může přispět kromě jiného na podporu rozvoje kapacit ZZÚ nezbytných pro definování, provádění a sledování územních nebo regionálních strategií a činností s cílem dosáhnout obecných cílů v oblastech spolupráce uvedených v částech II a III.

Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech, mimo jiné s cílem zajistit sledování plnění cílů udržitelného rozvoje.

Unie může ZZÚ podporovat v úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů, zejména za účelem usnadnění analýzy cílů udržitelného rozvoje ZZÚ.

Z podnětu Komise může financování Unií pokrývat podpůrné výdaje na provádění tohoto rozhodnutí a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditorskými a hodnotícími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a řízení operací financovaných podle tohoto rozhodnutí, včetně informačních a komunikačních kampaní a systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Z podnětu ZZÚ mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci, včetně dlouhodobé podpory, ve vztahu k provádění činností naplánovaných v programových dokumentech. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.

Není-li v tomto rozhodnutí uvedeno jinak, provádí se finanční pomoc Unie v souladu s tímto rozhodnutím, finančním nařízením a v příslušných případech s těmito kapitolami hlavy II nařízení (EU) 2021/947:

kapitolou I s výjimkou článků 10, 11, 13, čl. 14 odst. 3 a 4, článku 15, čl. 16 odst. 1 až 4 a článku 17,

kapitolou III s výjimkou čl. 25 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a c) a odst. 3 a

kapitolou V s výjimkou čl. 41 odst. 1, 4, 6, 7 a 9 a čl. 42 odst. 4.

Komise přijímá na základě tohoto rozhodnutí víceleté orientační programy uvedené v článku 14 nařízení (EU) 2021/947 ve formě jednotných programových dokumentů.

Jednotné programové dokumenty mohou zohlednit plány územního rozvoje či jiné plány dohodnuté mezi ZZÚ a členskými státy, s nimiž jsou spojeny.

Jednotné programové dokumenty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 5 tohoto rozhodnutí. Tento postup se vztahuje rovněž na přezkumy, v jejichž důsledku dochází k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu.

Akční plány a opatření podle článku 23 nařízení (EU) 2021/947 mohou být přijímány odděleně od víceletých orientačních programů a jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 90 odst. 5 tohoto rozhodnutí. Tento postup se neuplatní na případy uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2021/947.

K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé orgány veřejné správy ZZÚ.

S výhradou souhlasu orgánů dotčených ZZÚ mohou finanční podporu podle tohoto rozhodnutí získat rovněž tyto subjekty nebo orgány:

a) místní, celostátní a regionální veřejné nebo poloveřejné agentury, úřady nebo místní orgány ZZÚ, a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;

b) společnosti a podniky ZZÚ a regionálních skupin;

c) společnosti a podniky členského státu s cílem umožnit jim navíc k jejich vlastnímu příspěvku provádět produktivní projekty na území ZZÚ;

d) finanční zprostředkovatelé ZZÚ nebo Unie, kteří podporují a financují soukromé investice v ZZÚ; a

e) aktéři decentralizované spolupráce a další nestátní aktéři ze ZZÚ a z Unie s cílem umožnit jim provádět hospodářské, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 12.

Regionální příděl se může použít na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní:

a) dvě či více ZZÚ bez ohledu na jejich polohu; nebo

b) ZZÚ a Unie jako celek; nebo

c) dva či více regionálních subjektů, jichž jsou ZZÚ členy; nebo

d) dvě či více ZZÚ bez ohledu na jejich polohu a alespoň:i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;ii) jeden či více států AKT nebo jeden či více států nebo území mimo AKTPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . ;iii) jeden či více regionálních subjektů nebo sdružení, jichž jsou ZZÚ členy;iv) jeden či více subjektů, orgánů nebo jiných institucí z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS podle článku 8.

i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

ii) jeden či více států AKT nebo jeden či více států nebo území mimo AKTPojmem území se rozumí všech 12 ZZÚ Spojeného království, které byly uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU při oznámení o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o EU, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017 . ;

iii) jeden či více regionálních subjektů nebo sdružení, jichž jsou ZZÚ členy;

iv) jeden či více subjektů, orgánů nebo jiných institucí z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS podle článku 8.

Pro účely písmen a) a d) se Francouzská jižní a antarktická území s ohledem na jejich zvláštní situaci považují za dvě samostatné ZZÚ.

V rámci regionálního přídělu se může intraregionální příděl použít na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní:

a) jedna či více ZZÚ a alespoň:i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;ii) jeden či více sousedních států AKT nebo států nebo území mimo AKT;iii) jedna či více regionálních organizací, jichž jsou ZZÚ členy, státy AKT nebo jeden či více nejvzdálenějších regionů; nebo

i) jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

ii) jeden či více sousedních států AKT nebo států nebo území mimo AKT;

iii) jedna či více regionálních organizací, jichž jsou ZZÚ členy, státy AKT nebo jeden či více nejvzdálenějších regionů; nebo

b) jeden či více subjektů, orgánů nebo jiných institucí z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS, a jeden či více nejvzdálenějších regionů nebo jeden či více sousedních států AKT nebo států nebo území mimo AKT.

Finanční prostředky určené na umožnění účasti států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí a území v regionálních programech spolupráce ZZÚ jsou poskytovány nad rámec finančních prostředků přidělovaných ZZÚ podle tohoto rozhodnutí.

Účast států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí nebo území v programech zřízených podle tohoto rozhodnutí se předpokládá jen za těchto podmínek:

a) obdobná ustanovení existují v rámci příslušných programů Unie nebo v příslušných programech financování třetích zemí a území, na které se nevztahují programy Unie; a

b) je dodržena zásada proporcionality s přihlédnutím ke kapacitám zainteresovaných stran, zejména jejich finančních kapacit v rámci nástrojů Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi.

Fyzické osoby ze ZZÚ a případně i příslušné veřejné nebo soukromé instituce a orgány v ZZÚ jsou způsobilé k účasti v programech Unie, jako je například InvestEU a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů těchto programů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena.

ZZÚ jsou rovněž způsobilé pro podporu v rámci programů a nástrojů Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi, jako je například nařízení (EU) 2021/947 a nařízení Rady (ES) č. 1257/96Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1 ). , s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech.

Komise ve vhodných případech podporuje přístup ZZÚ k programům Unie, jakož i k programům a nástrojům Unie pro spolupráci s dalšími zeměmi.

ZZÚ s podporou příslušných zainteresovaných stran podají v polovině období 2021–2027 a na konci tohoto období Komisi zprávu o jejich účasti v programech Unie.

Komise posoudí pokrok dosažený při provádění finanční pomoci poskytnuté ZZÚ podle tohoto rozhodnutí a počínaje rokem 2022 jednou ročně předloží Radě zprávu o realizaci a výsledcích dané finanční spolupráce. Tato zpráva se zasílá rovněž Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad finančními prostředky Unie nesou ZZÚ. Finanční dohled se provádí v příslušných případech koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

Komise odpovídá za:

a) zajištění toho, aby v dotčených ZZÚ existovaly a řádně fungovaly systémy řízení a kontroly zajišťující správné a účinné využívání prostředků Unie, a

b) to, aby v případě nesrovnalostí zaslala doporučení nebo žádosti o opatření k nápravě těchto nesrovnalostí a veškerých zjištěných nedostatků v řízení.

Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž jsou ZZÚ spojeny, se na základě správních ujednání scházejí každoročně nebo jednou za dva roky, aby koordinovaly programy, metodiky a provádění kontrol.

Pokud jde o finanční opravy:

a) odpovídá za zjištění a opravu finančních nesrovnalostí v prvé řadě dotčená ZZÚ;

b) avšak v případě nedostatků na straně dotčené ZZÚ, jestliže ZZÚ nenapraví situaci a pokusy o urovnání jsou neúspěšné, Komise jedná, aby snížila celkový příděl odpovídající finančnímu rozhodnutí o programovém dokumentu nebo odňala jeho zůstatek.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, pokud jde o změny procesních pravidel původu a souvisejících definic v příloze II a dodatcích k příloze II za účelem zohlednění technického vývoje a změn v právních předpisech v oblasti cel a obchodu.

Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění tohoto rozhodnutí při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, pokud jde o změny článku 3 přílohy I za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění uvedené přílohy o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 88 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. ledna 2021 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 88 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 88 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Komisi je nápomocen výbor (dále jen Výbor pro ZZÚ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely čl. 10 odst. 6 a čl. 16 odst. 8 přílohy II je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený čl. 285 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ). . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely článku 2 přílohy III a článků 5 a 6 přílohy IV je Komisi nápomocen výbor zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1 ). . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 téhož nařízení.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Toto rozhodnutí se uplatňuje v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU.

Rozhodnutí 2013/755/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 .

Tímto rozhodnutím není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle rozhodnutí 2013/755/EU, které se na příslušná opatření vztahuje až do jejich ukončení.

Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle rozhodnutí 2013/755/EU.

V případě potřeby lze do unijního rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v článku 80, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027 .

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2021 .

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: