Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1958 ze dne 23. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů inteligentní regulace rychlosti a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků a kterým se mění příloha II uvedeného nařízení (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1 . , a zejména na čl. 4 odst. 6 a čl. 6 odst. 6 uvedeného nařízení,

Aby mohlo být uděleno schválení typu vozidla z hlediska systémů inteligentní regulace rychlosti, musí vozidlo splnit zkušební postupy a technické požadavky stanovené v příloze I.

Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1 .

(1) Článek 6 nařízení (EU) 2019/2144 vyžaduje, aby motorová vozidla kategorií M a N byla vybavena určitými vyspělými systémy vozidel, včetně systémů inteligentní regulace rychlosti (dále jen systémy ISA). Příloha II nařízení (EU) 2019/2144 stanoví základní požadavky na schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o systémy ISA.

(2) Jsou nezbytná podrobná pravidla týkající se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska systémů ISA, jakož i pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků.

(3) Podle čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2019/2144 je systém ISA systémem, který řidiči pomáhá udržovat rychlost odpovídající podmínkám provozu na silnici tím, že mu poskytuje specifickou a náležitou zpětnou vazbu. V současné době existuje několik technických možností metodiky zpětné vazby, které lze použít jako základ systému ISA. Vzhledem k jejich technickým vlastnostem však nelze všechny tyto možnosti použít v každém motorovém vozidle. Je proto nezbytné stanovit metodiky zpětné vazby, které mají navzdory svým funkčním rozdílům srovnatelnou bezpečnost a účinnost. Je vhodné určit několik metodik zpětné vazby a umožnit výrobcům, aby své systémy ISA založili na kterékoli z nich.

(4) Systém ISA může sice fungovat na základě různých metod vstupů, jako je kamerové pozorování, mapové údaje a strojové učení, avšak přítomnost značek s číselně stanoveným rychlostním limitem v reálném provozu by vždy měla mít přednost před jakýmikoli jinými informacemi, jež jsou ve vozidle k dispozici.

(5) Pro účely zkoušení technických schopností systému ISA je nutné sestavit katalog dopravních značek používaných v jednotlivých členských státech. Soubor údajů v katalogu by měl sloužit při schvalování typu, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní dopravní předpisy.

(6) Systémy ISA se mohou setkat s nejednoznačnými informacemi o rychlosti v důsledku chybějících, poničených nebo jinak poškozených značek či v důsledku toho, že se značkami bylo manipulováno, kvůli chybnému umístění značek, v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek nebo nejednotných, složitých a nepřímo stanovených omezení rychlosti. Z tohoto důvodu by mělo být základní zásadou, že za dodržování příslušných pravidel silničního provozu je vždy odpovědný řidič a že systém ISA by měl být co nejúčinnějším asistenčním systémem řidiče, který ho má upozornit, kdykoli je to možné a vhodné.

(7) Zvláštní zkušební postupy a technické požadavky na systémy ISA by měly být v co největší míře technologicky neutrální a založené na výkonnosti, aby mohla vznikat inovativní řešení.

(8) Zvláštní zkušební postupy a technické požadavky na systémy ISA by měly rovněž zajistit, aby systém nepřevýšil schopnost průměrného lidského řidiče interpretovat příslušné informace o rychlostních limitech a porozumět jim. Od systémů ISA by se neměly vyžadovat samořídící schopnosti, ale pouze pomoc řidičům.

(9) Posouzení účinnosti různých metodik zpětné vazby a ovládacích funkcí systémů ISA v podmínkách reálného provozu bude možné teprve poté, co bude na trhu větší počet motorových vozidel vybavených těmito systémy. Na druhé straně je nezbytné, aby posouzení výkonnosti systémů ISA založených na různých metodikách zpětné vazby v souladu s tímto nařízením bylo provedeno bez prodlení, nejpozději však do 31. prosince 2025 , aby bylo možné využít všech potenciálních přínosů systémů ISA pro bezpečnost silničního provozu. Očekává se, že příslušné technologie a poznatky z reálného provozu budou k dispozici do července 2024, tedy v dostatečném předstihu před datem celkového přezkumu stanoveným v článku 14 nařízení (EU) 2019/2144. Aby mohla Komise co nejdříve vyhodnotit účinnost metodik zpětné vazby stanovených tímto nařízením, je nutné, aby výrobci byli povinni poskytnout příslušné informace schvalovacímu orgánu, který udělil schválení typu, a aby příslušné schvalovací orgány měly povinnost tyto informace shrnout a poskytnout Komisi.

(10) Informace z reálného provozu, jež mají být shromážděny a poskytnuty k posouzení výkonnosti systémů ISA, by měly být obecné a neměly by se vztahovat k žádnému konkrétnímu motorovému vozidlu nebo řidiči. Výrobci mohou ke shromažďování údajů použít veškeré dostupné prostředky, například flotilu zkušebních vozidel nebo dobrovolná ujednání přímo s koncovými uživateli, a to na základě jejich výslovného souhlasu v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajůNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). . Komise by měla tento proces podpořit tím, že v případě potřeby poskytne pokyny k náležitostem shromažďování údajů, jejich obsahu, struktuře a způsobu předkládání.

(11) Aby byli řidiči v reálném provozu co nejméně rozptylováni nebo přetěžováni falešnými výstrahami způsobenými neoptimálními systémy, je třeba zajistit, aby výrobci vozidel používali ve vozovém parku vhodné technologie a po přiměřenou část doby životnosti vozidla poskytovali, je-li to vhodné a nezbytné, neomezený a snadný přístup k aktualizacím systému.

(12) K zajištění náležité výkonnosti při jízdě v reálném provozu mohou systémy ISA používat mapové údaje. Nemělo by se však povinně vyžadovat, aby mapové údaje byly natolik podrobné a kvalitní, aby umožňovaly aktualizované navádění při každé změně směru, neboť by mohlo být postačující uvést pouze souřadnice městských a mimoměstských oblastí, jakož i hlavních rychlostních komunikací a dálnic.

(13) Členské státy se vyzývají, aby přispěly k lepšímu fungování systémů ISA v reálném provozu tím, že zajistí, aby byly na ulicích a silnicích správně umístěny značky s číselně stanoveným rychlostním limitem a aby byl značkami jasně označen začátek a konec všech zón s omezením rychlosti, rychlostních komunikací a dálnic. V některých případech nedokáží řidiči jednoznačně rozpoznat křižovatky nebo souběh ulic nebo silnic, a orientace v těchto situacích je proto obtížná i pro technologie systémů ISA. Z tohoto důvodu je nutné umístit v takových místech značky s číselně stanoveným rychlostním limitem a číselné nebo nečíselné značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem, aby se zajistila jednotná výkonnost systémů ISA instalovaných v motorových vozidlech provozovaných v Unii.

(14) Je však zřejmé, že systémy využívající kombinaci kamerového systému, globálního družicového navigačního systému (GNSS) a aktuálních digitálních map jsou považovány za nejmodernější systémy s nejvyšší výkonností a spolehlivostí v reálném provozu.

(15) V tabulce v příloze II nařízení (EU) 2019/2144, která obsahuje seznam požadavků uvedených v čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, není odkaz na regulační akty, pokud jde o systémy inteligentní regulace rychlosti. Proto je nutné vložit do uvedené přílohy odkaz na toto nařízení.

(16) Nařízení (EU) 2019/2144 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17) Vzhledem k tomu, že se má nařízení (EU) 2019/2144 použít ode dne 6. července 2022 , mělo by se od uvedeného data použít i toto nařízení.

(18) Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, neboť se zabývají pravidly týkajícími se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů inteligentní regulace rychlosti a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků. V důsledku pravidel stanovených v tomto nařízení je nutné vložit odkaz na toto nařízení do přílohy II nařízení (EU) 2019/2144. Je proto vhodné stanovit tato ustanovení v rámci jediného nařízení v přenesené pravomoci,

Aby mohlo být uděleno schválení typu systému inteligentní regulace rychlosti jako samostatného technického celku, musí systém splnit zkušební postupy a technické požadavky stanovené v příloze I.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ).

Článek 1 Článek 1 Zkušební postupy a technické požadavky pro schvalování typu vozidla z hlediska systémů inteligentní regulace rychlosti

Článek 2 Článek 2 Zkušební postupy a technické požadavky pro schválení typu systému inteligentní regulace rychlosti jako samostatného technického celku

Článek 3 Článek 3 Katalog dopravních značek

Článek 4 Článek 4 Informace o používání systémů inteligentní regulace rychlosti 1.Výrobci vozidel poskytnou schvalovacím orgánům udělujícím schválení typu podle tohoto nařízení tyto informace: a) poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti se zapnutými a vypnutými systémy inteligentní regulace rychlosti;b) poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti, během nichž byl vnímaný rychlostní limit dodržen a během nichž byl překročen;c) případně průměrnou dobu, která uplynula mezi zapnutím a vypnutím systému inteligentní regulace rychlosti řidičem.Informace uvedené v písmenu a) se uvedou samostatně pro funkci kaskádové akustické výstrahy, funkci kaskádové vibrační výstrahy, hmatovou zpětnou vazbu a pro funkci regulace rychlosti. 2.Schvalovací orgány shrnou informace obdržené v souladu s odstavcem 1 a poskytnou je Komisi dne 7. července 2024 a poté alespoň každých šest měsíců po dobu dvou let.

Článek 5 Článek 5 Změna nařízení (EU) 2019/2144

Článek 6 Článek 6 Vstup v platnost a použitelnost

Seznam dopravních značek omezujících rychlost používaných v jednotlivých členských státech, na jejichž základě schvalovací orgány a technické zkušebny posuzují výkonnost systémů inteligentní regulace rychlosti v souladu s tímto nařízením, je uveden v příloze II.

Výrobci vozidel poskytnou schvalovacím orgánům udělujícím schválení typu podle tohoto nařízení tyto informace: Informace uvedené v písmenu a) se uvedou samostatně pro funkci kaskádové akustické výstrahy, funkci kaskádové vibrační výstrahy, hmatovou zpětnou vazbu a pro funkci regulace rychlosti.

a) poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti se zapnutými a vypnutými systémy inteligentní regulace rychlosti;

b) poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti, během nichž byl vnímaný rychlostní limit dodržen a během nichž byl překročen;

c) případně průměrnou dobu, která uplynula mezi zapnutím a vypnutím systému inteligentní regulace rychlosti řidičem.

Schvalovací orgány shrnou informace obdržené v souladu s odstavcem 1 a poskytnou je Komisi dne 7. července 2024 a poté alespoň každých šest měsíců po dobu dvou let.

Příloha II nařízení (EU) 2019/2144 se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 6. července 2022 .

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: