Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí (Text s významem pro EHP)

Označení:: 32023R0957
Stav:: effective
Jazyk textu:: cs

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 175 . ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionůÚř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023 . ,

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, s cílem podpořit nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy.

Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 175 .

(1) Pařížská dohodaÚř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 . přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen Pařížská dohoda) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 . Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání usilovat o to, aby se nárůst teploty omezil na 1,5 °C.

(2) Naléhavá potřeba i nadále v rámci Pařížské dohody usilovat o splnění cíle omezit nárůst teploty na 1,5 °C se nabyla na významu poté, co Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své šesté hodnotící zprávě uvedl, že globální oteplování lze omezit na 1,5 °C pouze tehdy, bude-li v tomto desetiletí okamžitě dosaženo výrazného a trvalého snížení celosvětových emisí skleníkových plynů.

(3) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem Zelená dohoda pro Evropu (dále jen Zelená dohoda pro Evropu).

(4) Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v Unii do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje, kde bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato , osoby menšinového rasového nebo etnického původu a osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy rovněž klade na některé regiony, zejména regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, jakož i na ostrovy. Je proto třeba zajistit, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nezůstal opomenut.

(5) Nezbytnost a hodnota naplnění Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie. Tyto dopady ukázaly, že naše společnost a hospodářství musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a jednat včas, aby těmto otřesům zabránila či zmírnila jejich dopad, způsobem, který bude spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu.

(6) V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(7) Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 ). Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl v rámci Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a stanoví, že Komise má usilovat o to, aby všechny budoucí návrhy opatření nebo návrhy právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, byly v souladu s cíli tohoto nařízení, a aby v případě jakéhokoliv nesouladu Komise uvedla důvody tohoto nesouladu v rámci posouzení dopadu, který bude k těmto návrhům připojen.

(8) K dosažení snížení emisí stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 musí přispět všechna hospodářská odvětví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 ). se proto mění tak, aby do systému EU pro obchodování s emisemi (dále jen systém EU ETS) začleňovala činnosti v oblasti námořní dopravy s cílem zajistit, aby tyto činnosti přispívaly spravedlivým dílem ke zvýšeným cílům Unie v oblasti klimatu, jakož i k cílům Pařížské dohody. Je tudíž rovněž nezbytné změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55 ). tak, aby zohledňovalo začlenění činností v oblasti námořní dopravy do systému EU ETS.

(9) Kromě toho by měla být v případě nařízení (EU) 2015/757 změněna i oblast působnosti, aby se zohlednily zvýšené cíle Unie v oblasti klimatu, jakož i cíle Pařížské dohody. Spolehlivý systém pro monitorování, vykazování a ověřování je základním předpokladem pro každé tržní opatření, normu účinnosti či jiné relevantní opatření, ať jsou uplatňovány na úrovni Unie či celosvětově. Zatímco velkou většinu emisí skleníkových plynů z lodní dopravy představují emise oxidu uhličitého (CO2 ), významný podíl těchto emisí představují i emise methanu (CH4 ) a oxidu dusného (N2 O). Zahrnutí emisí CH4 a N2 O do nařízení (EU) 2015/757 by bylo přínosné pro ekologickou vyváženost a podnítilo by osvědčené postupy a mělo by být prováděno od roku 2024. Významný podíl emisí skleníkových plynů všech lodí pro kusový náklad produkují lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun. Za účelem zvýšení environmentální účinnosti systému monitorování, vykazování a 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun zahrnuty do nařízení (EU) 2015/757 od roku 2025. Významný podíl emisí skleníkových plynů produkují i pobřežní lodě. Uvedené nařízení by se proto mělo od roku 2025 vztahovat i na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 400 rejstříkových tun a vice. Komise by měla do 31. prosince 2024 posoudit, zda by do nařízení (EU) 2015/757 neměly být zahrnuty i další typy lodí o hrubé prostornosti pod 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun.

(10) Nařízení (EU) 2015/757 by mělo být změněno tak, aby společnosti měly povinnost vykazovat souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a předkládat je příslušnému správnímu orgánu, jakož i povinnost předkládat tomuto orgánu ke schválení své ověřené plány monitorování. Při ověřování na úrovni společnosti by ověřovatel neměl ověřovat výkazy emisí na úrovni lodi ani zprávy na úrovni lodi, které mají být předloženy v případě změny společnosti, neboť tyto zprávy na úrovni lodi již byly ověřeny. S cílem zajistit soudržnost správy a prosazování by měl být subjekt odpovědný za dodržování nařízení (EU) 2015/757 stejný jako subjekt odpovědný za dodržování směrnice 2003/87/ES.

(11) S cílem zajistit, aby systém EU ETS na správní úrovni účinně fungoval, a zohlednit zahrnutí emisí CH4 a N2 O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/757, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o metody a pravidla monitorování a pravidla pro vykazování emisí, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2015/757, jakož i o veškeré další relevantní informace stanovené v uvedeném nařízení, pravidla pro schvalování plánů monitorování a jejich změn ze strany příslušných správních orgánů, pravidla pro monitorování, vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro vydávání ověřovacích zpráv o souhrnných údajích o emisích na úrovni společnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(12) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování, která jsou nezbytná pro rozšíření systému EU ETS na činnosti v oblasti námořní dopravy, a zajistit monitorování, vykazování a ověřování emisí dalších skleníkových plynů a emisí z dalších typů lodí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13) Nařízení (EU) 2015/757 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 5. června 2023 . Avšak čl. 1 bod 5 písm. a) a b) tohoto nařízení, pokud jde o čl. 3 písm. b), d) a m) nařízení (EU) 2015/757, se použije ode dne 1. ledna 2024 .

Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116 .

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Vstup v platnost a použitelnost

Článek 11a Článek 11a Vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti 1.Společnosti stanoví souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti během vykazovaného období na základě údajů z výkazu emisí a zprávy podle čl. 11 odst. 2 za každou loď, za kterou během vykazovaného období nesou odpovědnost, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. 2.Počínaje rokem 2025 předkládají společnosti příslušnému správnímu orgánu do 31. března každého roku souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti, které zahrnují emise ve vykazovaném období předešlého roku, jež mají být vykázány podle směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravě, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku, a jež byly ověřeny v souladu s kapitolou III tohoto nařízení. 3.Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily ověřené souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti uvedené v odstavci 2 dříve než 31. března, nejdříve však 28. února. 4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro monitorování a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu.

Článek 22a Článek 22a Přezkum

Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023 .

Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55 ).

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Společnosti stanoví souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti během vykazovaného období na základě údajů z výkazu emisí a zprávy podle čl. 11 odst. 2 za každou loď, za kterou během vykazovaného období nesou odpovědnost, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

Počínaje rokem 2025 předkládají společnosti příslušnému správnímu orgánu do 31. března každého roku souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti, které zahrnují emise ve vykazovaném období předešlého roku, jež mají být vykázány podle směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravě, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku, a jež byly ověřeny v souladu s kapitolou III tohoto nařízení.

Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily ověřené souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti uvedené v odstavci 2 dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro monitorování a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu.

Komise provede nejpozději 31. prosince 2024 přezkum tohoto nařízení, přičemž zejména zohlední další zkušenosti získané při jeho provádění, mimo jiné pokud jde o lodě o hrubé prostornosti pod 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun v působnosti tohoto nařízení za účelem případného následného zahrnutí těchto lodí do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES nebo navržení jiných opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z těchto lodí. K tomuto přezkumu bude případně připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: