Nařízení Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a nařízení (EU) 2022/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy (Text s významem pro EHP)
- Označení:
- 32023R1315
- Stav:
- effective
- Jazyk textu:
- cs
EVROPSKÁ KOMISE,
Článek 21 Článek 21 Podpora rizikového financování 1.Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Členské státy musí opatření v oblasti rizikového financování realizovat prostřednictvím jednoho nebo více finančních zprostředkovatelů, buď přímo, nebo pomocí pověřeného subjektu. Členské státy nebo pověřené subjekty musí finančním zprostředkovatelům poskytnout příspěvek z veřejných prostředků v souladu s odstavci 9 až 13 a finanční zprostředkovatelé musí v souladu s odstavci 14 až 17 realizovat investice rizikového financování v souladu s odstavci 4 až 8 do způsobilých podniků, které splňují podmínky v odstavci 3. Členské státy ani pověřené subjekty nesmí do způsobilých podniků investovat přímo bez zapojení finančního zprostředkovatele. 3.Způsobilé jsou podniky, jež jsou nekotovanými malými nebo středními podniky a splňují v době počáteční investice rizikového financování alespoň jednu z těchto podmínek: a) nepůsobí na žádném trhu;b) působí na libovolném trhu, a to buď:i) po dobu kratší než deset let od své registrace, neboii) po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje. Pokud bylo na daný podnik uplatněno jedno z období způsobilosti uvedených v bodech i) a ii), lze i na jakoukoli následnou podporu rizikového financování určenou pro stejný podnik uplatnit pouze uvedené období. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti uvedené v bodě i), je-li uplatněno, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve; c) potřebují počáteční investici, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely nové hospodářské činnosti přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty je uvedená prahová hodnota omezena na 30 % u následujících investic, které se považují za počáteční investice do nové hospodářské činnosti:i) investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti v souladu s čl. 36 odst. 2;ii) jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852;iii) investice zaměřené na zvýšení kapacity těžby, separace, rafinace, zpracování nebo recyklace kritické suroviny uvedené v příloze IV. 4.Investice rizikového financování mohou zahrnovat rovněž následné investice, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b), jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: a) není překročena celková výše rizikového financování uvedená v odstavci 8;b) možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru;c) podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal propojeným podnikem ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým nebo středním podnikem. 5.Investice rizikového financování do způsobilých podniků mohou mít formu kapitálových a kvazikapitálových investic, půjček, záruk nebo kombinace těchto nástrojů. 6.Při poskytování záruk nesmí záruka přesáhnout 80 % podkladové půjčky způsobilému podniku. 7.U investic rizikového financování ve formě kapitálových a kvazikapitálových investic do způsobilých podniků může opatření v oblasti rizikového financování zahrnovat náhradní kapitál pouze v případě, je-li způsobilému podniku současně poskytnut i čerstvý kapitál, na nějž v jednotlivých kolech investování připadá nejméně 50 %. 8.Celková nesplacená částka investice rizikového financování uvedené v odstavci 5 nesmí v rámci libovolného opatření v oblasti rizikového financování přesáhnout 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik. Za účelem výpočtu této maximální výše investice rizikového financování se zohlední: a) v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh nominální nesplacená částka nástroje;b) v případě záruk nominální nesplacená částka podkladové půjčky. 9.Příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančním zprostředkovatelům může mít jednu z těchto forem: a) vlastní či kvazivlastní kapitál nebo finanční dotace, odkud jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;b) půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;c) záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků. 10.Ujednání o sdílení rizik a odměny mezi členským státem (nebo jím pověřeným subjektem) na jedné straně a soukromými investory, finančními zprostředkovateli nebo správci fondů na straně druhé musí být přiměřená a musí splňovat tyto podmínky: a) u podpory rizikového financování v jiných formách než ve formě záruk musí být dávána přednost výnosům ze zisku (asymetrické sdílení zisku neboli výnosové pobídky) před ochranou proti případným ztrátám (stanovení horního limitu ztráty – downside protection);b) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta, kterou nese veřejný investor, omezena na nejvýše 25 % celkové investice rizikového financování;c) u podpory rizikového financování ve formě záruk musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši. 11.Pokud má příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli podobu vlastního a kvazivlastního kapitálu uvedeného v odst. 9 písm. a), lze pro účely řízení likvidity použít nejvýše 30 % z celkového kapitálového vkladu finančního zprostředkovatele a přislíbeného, avšak nesplaceného kapitálu. 12.U opatření v oblasti rizikového financování, která mají způsobilým podnikům poskytnout investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilých podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot: a) 10 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. a);b) 40 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. b);c) 60 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. c) a v případě následných investic rizikového financování do způsobilých podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b).Finanční prostředky poskytnuté nezávislými soukromými investory, kteří využívají podporu rizikového financování ve formě daňových pobídek v souladu s článkem 21a, se pro účely dosažení celkových podílů soukromé účasti uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neberou v úvahu. Podíly soukromé účasti uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) se snižují na 20 % podle písmene b) a 30 % podle písmene c) pro investice, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021 , kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69 ). , nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021 , kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1 ). . 13.Je-li opatření v oblasti rizikového financování realizováno prostřednictvím finančního zprostředkovatele zaměřujícího se na způsobilé podniky v různých fázích vývoje podle odstavců 3 a 4, finanční zprostředkovatel musí dosáhnout takového celkového podílu soukromé účasti, který odpovídá alespoň váženému průměru, jenž vychází z objemu jednotlivých investic v podkladovém portfoliu a odpovídá uplatnění minimálních podílů účasti na tyto investice podle odstavce 12, pokud není požadované účasti nezávislých soukromých investorů dosaženo na úrovni způsobilých podniků. 14.Finanční zprostředkovatelé a správci fondů musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic. Toto řízení se musí zakládat na objektivních kritériích, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost, a musí splňovat tyto kumulativní podmínky: a) musí zajistit, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů byli založeni v souladu s použitelnými právními předpisy;b) nesmí rozlišovat mezi finančními zprostředkovateli a správci fondů podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě;c) musí usilovat o zavedení přiměřených ujednání o sdílení rizik a odměny podle odstavce 10 a rozhodnutí orientovaných na zisk podle odstavce 15. 15.Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, kteří dostávají příspěvek z veřejných prostředků, přijímali při poskytování investic rizikového financování do způsobilých podniků rozhodnutí orientovaná na zisk. Tato povinnost je splněna, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: a) členský stát nebo subjekt pověřený realizací opatření musí zajistit hloubkovou kontrolu, aby byla pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování zaručena komerčně solidní investiční strategie, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;b) investice rizikového financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet ze životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;c) pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie. 16.Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek je splněn, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto kumulativní podmínky: a) musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat v souladu s osvědčenými postupy a s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; v příslušném případě se použije regulatorní dohled;b) jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Tento požadavek se považuje za splněný, jsou-li vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s odstavcem 14;c) musejí se podílet na části investičních rizik tím, že buď spoluinvestují vlastní zdroje, nebo je jimi pobíraná odměna vázána na výkon, aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy členského státu nebo jím pověřeného subjektu;d) musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;e) investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, například v dozorčí radě nebo případně poradním výboru. 17.U opatření v oblasti rizikového financování, jímž se způsobilým podnikům poskytuje investice rizikového financování ve formě záruk, půjček nebo kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh, musí finanční zprostředkovatel uskutečnit do způsobilých podniků investice rizikového financování, které by bez poskytnutí podpory nebyly realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postoupeny způsobilým podnikům. 18.Opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se poskytují investice rizikového financování určené malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 3, jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: a) na úrovni malých a středních podniků splňuje podpora podmínky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1 ). , nařízení Komise (EU) č. 1408/2013Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9 ).; nebo nařízení (EU) č. 717/2014, podle toho, co je použitelné;b) jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto článku, s výjimkou podmínek uvedených v odstavcích 3, 4, 8, 12 a/nebo 13;c) u opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se způsobilým podnikům poskytují investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí toto opatření na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %. Podíl soukromé účasti uvedený v prvním pododstavci písm. c) se sníží na 30 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696 nebo z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,
Článek 38Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti jiná než v budovách;
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podporyÚř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1 . , a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,
Článek 41 Článek 41 Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny 1.Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů energie, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.;
Článek 45 Článek 45 Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování 1.Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na tyto činnosti: a) sanace škod na životním prostředí, včetně poškození kvality půdy, povrchové či podzemní vody nebo mořského prostředí;b) rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů z degradovaného stavu;c) ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti nebo ekosystémů s cílem přispět k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo chránit ekosystémy, které se již v dobrém stavu nacházejí;d) zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování. 3.Tento článek se nevztahuje na podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, například zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, povodněmi, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolnými přírodními požáry. 4.Tento článek se dále nevztahuje na podporu na sanaci nebo rehabilitaci po uzavření elektráren a důlních nebo těžebních činností. 5.Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56 ). nebo jiné příslušné předpisy Unie o odpovědnosti za škody na životním prostředí, je-li zjištěn subjekt nebo podnik, který je podle právních předpisů použitelných v daném členském státě odpovědný za škody na životním prostředí, musí práce nezbytné k prevenci a nápravě degradace a kontaminace životního prostředí financovat tento subjekt nebo podnik v souladu se zásadou znečišťovatel platí s tím, že na stavební práce, které je tento subjekt nebo podnik ze zákona povinen provést, nelze poskytnout žádnou podporu. Členský stát přijme veškerá nezbytná opatření včetně právních kroků vedoucí ke zjištění odpovědného subjektu nebo podniku, který je původcem škody na životním prostředí, a k dosažení toho, aby nesl příslušné náklady. Pokud subjekt nebo podnik odpovědný podle použitelných právních předpisů nelze zjistit nebo nelze dosáhnout toho, aby nesl náklady na nápravu škody na životním prostředí, zejména z toho důvodu, že zanikla jeho právní existence a není žádný jiný podnik, který by bylo možno považovat za jeho právního nebo ekonomického nástupce, nebo pokud k pokrytí nákladů na sanaci neexistuje dostatečné finanční zajištění, lze podporu poskytnout na podpoření Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).; . Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na pokrytí dodatečných nákladů nezbytných ke zvýšení rozsahu nebo ambicí uvedených opatření nad rámec právních povinností vyplývajících z čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS. 6.V případě investic do sanace škod na životním prostředí nebo do rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů jsou způsobilé náklady vynaložené na sanaci nebo rehabilitaci, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku nebo majetku. 7.Navýšení hodnoty pozemku nebo majetku vyplývající ze sanace nebo rehabilitace musí posoudit nezávislý kvalifikovaný odborník. 8.V případě investic do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování jsou způsobilými náklady celkové náklady na práce vedoucí k přispění k ochraně nebo obnově biologické rozmanitosti nebo k zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování. 9.Intenzita podpory nesmí přesáhnout: a) 100 % způsobilých nákladů na investice do sanace škod na životním prostředí nebo rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů;b) 70 % způsobilých nákladů na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování. 10.Intenzitu podpory na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování lze zvýšit o 20 procentních bodů u podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů u podpory poskytnuté středním podnikům.
po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,
Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1 .
(1) Transparentnost státních podpor je nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. Vzhledem k významu transparentnosti a zejména v zájmu sladění prahových hodnot pro zveřejňování v nařízení Komise (EU) č. 651/2014Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1 ). s novými prahovými hodnotami ve všech nedávno revidovaných pokynech a rámcích Komise pro státní podporu by měla být prahová hodnota, při jejímž překročení musí být zveřejněny informace uvedené v příloze III uvedeného nařízení o poskytnutí jednotlivých podpor, stanovena na 100000 EUR. Tato prahová hodnota by měla být 10000 EUR pro příjemce působící v oblasti zemědělské prvovýroby a pro příjemce působící v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a nařízení (EU) č. 651/2014, a částce 500000 EUR v případě podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU podle oddílu 16 nařízení (EU) č. 651/2014. V případě jednotlivé podpory, která tyto prahové hodnoty přesahuje, je informace uvedené v příloze III nařízení (EU) č. 651/2014 potřeba zveřejnit do šesti měsíců ode dne poskytnutí podpory. V případě podpory, která tyto prahové hodnoty nepřesahuje, lze informace uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení zveřejnit později.
(2) Aby byla zajištěna předvídatelnost a právní jistota při provádění změn nařízení (EU) č. 651/2014 zavedených tímto nařízením, a to zejména pokud jde o opatření státní podpory na podporu zelené a digitální transformace, je vhodné prodloužit dobu použitelnosti nařízení (EU) č. 651/2014 o tři roky do 31. prosince 2026 .
(3) V příslušných případech by v oddílech nařízení (EU) č. 651/2014, které jsou předmětem zvláštního přezkumu, měly být v rámci stávající změny provedeny úpravy prahových hodnot oznamovací povinnosti a výše podpory, a to na základě posouzení vývoje na trhu a ustálené praxe Komise. Vzhledem k dlouhé době použitelnosti uvedeného nařízení od jeho přijetí v roce 2014 a k současným vysokým mírám inflace je vhodné zvýšit prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální výše podpory i v oddílech nařízení (EU) č. 651/2014, které předmětem zvláštního přezkumu nejsou. V tomto ohledu se Komise domnívá, že u zbylých oddílů nařízení (EU) č. 651/2014 je s ohledem na dobu, která uplynula od jejich zavedení, a současné míry inflace vhodné obecně zvýšit prahové hodnoty oznamovací povinnosti a výše podpory o 10 %, aniž by to vedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.
(4) V návaznosti na přijetí revidovaných pokynů k regionální státní podpoře na období od 1. ledna 2022 Sdělení Komise Pokyny k regionální státní podpoře, (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1 ). by měly být definice a články v nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se regionální podpory přizpůsobeny tak, aby byla zajištěna konzistentnost mezi různými soubory pravidel zaměřených na stejné cíle. Oddíl 1 kapitoly III nařízení (EU) č. 651/2014 by měl být rovněž upraven tak, aby zohledňoval změny na trhu a cíle Zelené dohody pro EvropuSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final. a evropského právního rámce pro klima stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 ). . Provozní podpora pro předcházení a omezení úbytku obyvatel by měla být rozšířena i na řídce osídlené oblasti, aby se usnadnila lepší podpora v oblastech, které čelí demografickým výzvám. Aby se usnadnilo uplatňování nařízení (EU) č. 651/2014 na podporované projekty s hodnotou nižší než 50 milionů EUR, které realizují malé a střední podniky, měly by být odpovídajícím způsobem upraveny a objasněny prahové hodnoty oznamovací povinnosti.
(5) V souladu s cíli Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podnikySdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM(2020) 103 final. lze státní podporu poskytovanou na poradenství pro malé a střední podniky poskytnout ve formě poukázek, například na podporu ekologických poradenských služeb. Kromě toho se členské státy mohou při poskytování státní podpory rozhodnout uplatňovat na malé a střední podniky zjednodušená pravidla s cílem snížit administrativní zátěž a usnadnit účast malých a středních podniků v soutěžních nabídkových řízeních.
(6) Podle sdělení o formování digitální budoucnosti EvropySdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67 final. a sdělení o evropské strategii pro dataSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final. je třeba zajistit, aby digitální řešení pomohla Evropě projít digitální transformací svým vlastním způsobem, který bude prospěšný pro její obyvatele a bude respektovat evropské hodnoty. V nové průmyslové strategii pro EvropuSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová průmyslová strategie pro Evropu, COM(2020) 102 final. se uvádí, že Evropa potřebuje výzkum a technologie a silný jednotný trh, který odstraňuje překážky i nadměrnou byrokracii. Uznává se v ní, že vyšší investice do výzkumu, inovací, jejich zavádění a moderních infrastruktur pomohou vyvinout nové výrobní postupy a vytvářet přitom pracovní místa. V tomto ohledu výzkumné projekty a služby na podporu inovací zahrnují také vývoj nebo zdokonalování digitálních produktů, postupů nebo služeb v jakékoli oblasti, technologii, odvětví nebo sektoru (včetně mimo jiné digitálních odvětví, digitálních infrastruktur a technologií, například superpočítání, kvantových technologií, blockchainových technologií, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, dat velkého objemu a cloudových technologií).
(7) Aby se urychlila realizace určitých inovativních projektů souvisejících s projekty, do nichž je zapojeno několik členských států, je vhodné zavést vyšší prahové hodnoty oznamovací povinnosti a intenzity podpory pro projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které přinášejí přeshraniční užitek v podobě účinné spolupráce a šíření znalostí.
(8) S ohledem na zavedení zvláštních blokových výjimek pro komunitně vedený místní rozvoj, označovaný v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jako iniciativa LEADER v oblasti místního rozvoje, a pro projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP) uvedené v nařízení Komise (EU) 2022/2472Nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 1 ). je vhodné na jedné straně rozšířit oblast působnosti stávající blokové výjimky pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle nařízení (EU) č. 651/2014 nad rámec projektů určených jako LEADER a na druhé straně zrušit blokovou výjimku pro projekty EIP podle nařízení (EU) č. 651/2014.
(9) Je vhodné do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 zahrnout podmínky slučitelnosti pro podporu určenou mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, zemního plynu nebo tepla. Pokud taková opatření představují veřejné zásahy do stanovování cen, měla by být v souladu s platnými ustanoveními práva Unie. Uvedená opatření by neměla diskriminovat dodavatele ani mikropodniky a měla by vést k maloobchodní ceně, která je vyšší než náklady a je na úrovni, na níž si mohou maloobchodníci účinně konkurovat.
(10) Aby se zmírnily dopady růstu cen energií v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, nařízení Rady (EU) 2022/1854Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261I, 7.10.2022, s. 1 ). výjimečně umožňuje členským státům dočasně činit veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny pro malé a střední podniky, včetně povinnosti dodávat elektřinu pod úrovní nákladů. Je proto vhodné zahrnout do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 rovněž podmínky slučitelnosti podpory určené malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu a s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině. Uvedená opatření by neměla diskriminovat malé a střední podniky nebo dodavatele ani by jim neměla ukládat nespravedlivé náklady. Proto pokud jsou veřejným zásahem od dodavatelů vyžadovány dodávky za ceny pod úrovní nákladů, měla by jim být poskytnuta kompenzace nákladů vzniklých dodávkami za regulované ceny. Aby se zabránilo tomu, že tato opatření zvýší poptávku po elektřině, zemním plynu nebo teple vyrobeném ze zemního plynu nebo elektřiny, měly by se regulované ceny vztahovat pouze na omezený objem spotřeby a neměly by vést k tomu, že průměrná cena dodávek bude nižší než před útokem proti Ukrajině.
(11) Podpora na výstavbu nebo modernizaci testovacích a experimentálních infrastruktur řeší především selhání trhu způsobené nedokonalými a asymetrickými informacemi nebo nedostatky v oblasti koordinace. Na rozdíl od výzkumných infrastruktur jsou testovací a experimentální infrastruktury využívány převážně pro hospodářské činnosti, a konkrétněji pro poskytování služeb podnikům. Výstavba nebo modernizace stávající testovacích a experimentálních infrastruktur zahrnuje vysoké počáteční investiční náklady, které spolu s nejistou zákaznickou základnou mohou znesnadnit přístup k soukromému financování. Přístup k veřejně financovaným testovacím a experimentálním infrastrukturám musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek více uživatelům. Aby se usnadnil přístup uživatelů k testovacím a experimentálním infrastrukturám, mohou být jejich uživatelské poplatky sníženy v souladu s ostatními ustanoveními nařízení (EU) č. 651/2014 nebo nařízení Komise (EU) č. 1407/2013Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1 ). . Nejsou-li tyto podmínky dodrženy, může opatření představovat státní podporu pro uživatele infrastruktury. V takových případech by podpora pro uživatele nebo na výstavbu či modernizaci měla být vyňata z oznamovací povinnosti, pouze pokud je podpora pro uživatele poskytnuta v souladu s platnými pravidly státní podpory. Danou testovací a experimentální infrastrukturu může také vlastnit a provozovat více stran a veřejné subjekty a podniky mohou infrastrukturu využívat rovněž společně. Testovací a experimentální infrastruktury jsou také označovány jako technologické infrastruktury.
(12) Cílem podpory určené inovačním klastrům je řešit selhání trhu související s problémy v oblasti koordinace, které brzdí rozvoj klastrů nebo omezují vzájemné působení a toky poznatků v rámci klastrů. Státní podpora může být určena buď na podporu investic do otevřené a sdílené infrastruktury pro inovační klastry, nebo na podporu provozu klastrů s cílem posílit spolupráci, vytváření sítí a učení. Provozní podpora určená inovačním klastrům by však měla být povolena pouze na omezenou dobu nepřesahující deset let. Aby se usnadnil přístup k zařízením inovačního klastru nebo účast na činnostech inovačního klastru, může být přístup poskytnut za snížené ceny v souladu s ostatními ustanoveními nařízení (EU) č. 651/2014 nebo nařízením (EU) č. 1407/2013.
(13) Podpora na inovační činnosti je zaměřena především na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), obtížemi s koordinací a v menší míře asymetrickými informacemi. V případě malých a středních podniků lze takovou podporu na inovace poskytnout na získání, uznání a ochranu patentů a jiného nehmotného majetku, na vysílání vysoce kvalifikovaných pracovníků a využívání poradenských a podpůrných služeb v oblasti inovací, například služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, testovacími a experimentálními infrastrukturami nebo inovačními klastry.
(14) Sítě páteřního propojení jsou nezbytným předpokladem zavádění pevných i mobilních přístupových sítí v oblastech, kde taková infrastruktura buď neexistuje, nebo pravděpodobně nebude v blízké budoucnosti vytvořena. Státní podpora poskytnutá na podporu zavedení určitých výkonných sítí páteřního propojení, které jsou přínosné pro pevné i mobilní sítě, by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a měla by být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti, aby pomohla překlenout digitální propast v oblastech, ve kterých trh selhává, a zároveň by měla být omezena rizika narušení hospodářské soutěže a vytěsnění soukromých investic.
(15) V návaznosti na přijetí revidovaných pokynů k státní podpoře investic v rámci rizikového financování na období od roku 2022Sdělení Komise Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 508, 16.12.2021, s. 1 ). by ustanovení v nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se přístupu malých a středních podniků k financování měla být sladěna s revidovanými pokyny, aby byla zajištěna konzistentnost. Malé a střední podniky jsou páteří ekonomik členských států, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak z hlediska hospodářské dynamiky a růstu, a jsou proto rovněž ústředním prvkem hospodářského rozvoje a odolnosti Unie jako celku. Tyto podniky přinášejí inovativní řešení problémů, jako je změna klimatu, neefektivní využívání zdrojů a ztráta sociální soudržnosti, a pomáhají tyto inovace šířit, čímž podporují ekologickou a digitální transformaci a posilují odolnost nebo technologickou suverenitu Unie. Aby však malé a střední podniky mohly růst a plně rozvinout svůj potenciál, potřebují přístup k financím. Komise proto považuje za vhodné stimulovat vytvoření efektivního trhu rizikového financování, aby malé a střední podniky měly přístup k potřebnému financování v každé fázi svého rozvoje. Dokud tento trh není plně vytvořen, podpora pro přístup malých a středních podniků a začínajících podniků k financování řeší selhání trhu nebo jiné relevantní překážky, které jim brání v získání finančních prostředků potřebných k plnému rozvoji jejich potenciálu. Malé a střední podniky, zvlášť jsou-li nové nebo působí v nových či technologicky vyspělých odvětvích, nejsou často schopny dokázat investorům svou úvěruschopnost. HodnoceníPracovní dokument útvarů Komise o kontrole účelnosti balíčku opatření pro modernizaci státní podpory z roku 2012, pokynů pro oblast železniční dopravy a pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (SWD(2020) 257 final). příslušných pravidel provedené v letech 2019 a 2020 potvrdilo, že tato selhání trhu nebo jiné relevantní překážky přetrvávají, přičemž situace se pravděpodobně ještě zhorší v důsledku pandemie COVID-19 a současné politické a hospodářské situace v Evropě kvůli útočné válce Ruska proti Ukrajině. Aby se dále usnadnilo poskytování této podpory s cílem zajistit vyhlídky malých a středních podniků na růst a celkovou odolnost hospodářství Unie a větší jasnost, by struktura a oblast působnosti ustanovení o rizikovém financování měly být revidovány. Projekty způsobilé pro poskytnutí podpory z Inovačního fondu mohou mít nárok na volnější přístup k financování pro inovativní podniky.
(16) V návaznosti na přijetí pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetikySdělení Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1 ). použitelných od 27. ledna 2022 by ustanovení v nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se podpory v oblasti ochrany životního prostředí, včetně ochrany klimatu, a energetiky měla být přizpůsobena tak, aby byla zajištěna konzistentnost mezi různými soubory pravidel zaměřených na stejné cíle. Oblast působnosti kapitoly III oddílu 7 nařízení (EU) č. 651/2014 by měla být upravena tak, aby zohledňovala změny na trhu a cíle Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima, jakož i opatření stanovená v plánu Komise REPowerEUSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán REPowerEU, COM(2022) 230 final. k řešení dopadů útočné války Ruska proti Ukrajině a ke zmírnění veškerých negativních dopadů na zrychlenou ekologickou transformaci, včetně ustanovení zavedených za účelem změny nařízení (EU) č. 651/2014 v roce 2021Nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021 o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 39 ). . Při navrhování svých opatření státní podpory mohou členské státy podporu podle různých ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 kombinovat za předpokladu, že jsou splněny všechny příslušné podmínky, včetně podmínek kumulace.
(17) Investiční podpora zaměřená na podporu pořízení nebo leasingu vozidel s nulovými emisemi nebo čistých vozidel či modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na vozidla s nulovými emisemi nebo čistá vozidla, přispívá k přechodu na mobilitu s nulovými emisemi a k dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy. Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala v souvislosti s opatřeními státní podpory na podporu čisté mobility, je vhodné zavést zvláštní podmínky slučitelnosti, aby se zajistilo, že podpora je přiměřená a nenarušuje nepatřičným způsobem hospodářskou soutěž odklonem poptávky od čistších alternativ. Oblast působnosti ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 týkajících se investiční podpory na elektrickou dobíjecí infrastrukturu a infrastrukturu vodíkových plnicích stanic by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala také infrastrukturu plnicích stanic dodávající vodík, který není z obnovitelných zdrojů, pokud existuje jasná cesta k dekarbonizaci dodávaného vodíku. Podpora na dobíjecí infrastrukturu a infrastrukturu plnicích stanic by měla být mimoto dostupná i na infrastrukturu, která není veřejně přístupná.
(18) Je vhodné do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 vhodné zahrnout zvláštní podmínky slučitelnosti pro podporu vodíku napříč odvětvími v souladu s cíli Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální EvropuSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, COM(2020) 301 final. a pro ukládání.
(19) Ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů by měla být rozšířena na společenství pro obnovitelné zdroje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 ). . Pokud jde o investiční podporu, měla by společenství pro obnovitelné zdroje spolu s různými typy podniků spadat do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014. V této souvislosti lze společenství pro obnovitelné zdroje a občanská energetická společenství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125 ). považovat za malé a střední podniky, pokud splňují požadavky stanovené v příloze I nařízení (EU) č. 651/2014.
(20) Je vhodné do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 zahrnout podmínky slučitelnosti pro investiční podporu na rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a řešení založená na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování v souladu s cíli Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final. , cíli evropského právního rámce pro klima , strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatuSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82 final. a sdělením o udržitelných uhlíkových cyklechSdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Udržitelné uhlíkové cykly, COM(2021) 800 final. . Uvedené podmínky by měly být doplněny do stávajících ustanovení týkajících se podpory na sanaci kontaminovaných lokalit. Investiční podpora v uvedených oblastech by proto měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a měla by být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Zejména je nezbytné zajistit dodržování zásady znečišťovatel platí, podle níž by náklady na opatření k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil.
(21) Ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 týkající se investiční podpory na recyklaci a opětovné využití odpadů by měla být upravena a rozšířena tak, aby zohledňovala vývoj na trhu a aby v souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářstvíSdělení Komise Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final. odrážela posun směrem k opatřením zaměřeným na prosazování účinného využívání zdrojů a na podporu přechodu na oběhové hospodářství. Nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo recyklovanými) surovinami nebo využitými surovinami či vstupními surovinami sníží tlak na přírodní zdroje, vytvoří udržitelný růst a pracovní místa a posílí odolnost.
(22) Je nezbytné do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 zahrnout podmínky slučitelnosti pro podporu ve formě úlev na ekologických daní nebo poplatcích. Ekologické daně nebo parafiskální poplatky se ukládají z toho důvodu, aby zvýšily náklady spojené s chováním, které poškozuje životní prostředí, a tím od takového chování odrazovaly a zlepšily úroveň ochrany životního prostředí. Pokud by nebylo možné ekologické daně nebo parafiskální poplatky vymáhat, aniž by došlo k ohrožení hospodářských činností některých podniků, může poskytnutí příznivějšího zacházení některým podnikům umožnit dosažení vyšší obecné úrovně příjmů z ekologických daní nebo parafiskálních poplatků. Úlevy na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích proto mohou za určitých okolností nepřímo přispět k vyšší úrovni ochrany životního prostředí.
(23) Pro podporu ve formě úlev na ekologických daních a osvobození od nich je vhodné uplatňovat stejné podmínky ve všech hospodářských odvětvích, pokud se neuplatňují zvláštní pravidla. Podpora ve formě úlev na daních pro vnitrozemský rybolov a chov ryb přijatá členskými státy podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice Rady 2003/96/ESSměrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 , kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51 ). by proto měla spadat do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 od 1. července 2023 , jelikož nařízení Komise (EU) 2022/2473Nařízení Komise (EU) 2022/2473 ze dne 14. prosince 2022 , kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82 ). se na ně již nadále nebude vztahovat.
(24) Pokud jde o investiční podporu soustav dálkového vytápění a/nebo chlazení, podmínky slučitelnosti stanovené v článku 46 nařízení (EU) č. 651/2014 pro podporu investic do soustav dálkového vytápění a/nebo chlazení založených na fosilních palivech, zejména zemním plynu, jakož i investic do distribučních sítí nebo jejich modernizace by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly cíle Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima, a zejména investiční plán pro udržitelnou EvropuSdělení Komise Investiční plán pro udržitelnou Evropu – Investiční plán Zelené dohody pro Evropu, COM(2020) 21 final. .
(25) Pokud jde o investice do energetické infrastruktury, oblast působnosti nařízení (EU) č. 651/2014 by měla zahrnovat blokové výjimky pro podporu investic, které se nenacházejí v podporovaných oblastech. Dále je potřeba upravit podmínky slučitelnosti v uvedeném nařízení týkající se podpory investic do energetické infrastruktury v oblasti zemního plynu tak, aby zohledňovaly cíle Zelené dohody pro Evropu a zajistily soulad s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050.
(26) Vzhledem ke specifikům financování projektů v obranném průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování obranného sektoru jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. S ohledem na odvětvová specifika a na pravidla Evropského obranného fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149 ). a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018 , kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30 ). , kde jsou maximální míry financování stanoveny nikoli s cílem omezit celkové veřejné financování, ale s cílem získat spolufinancování ze strany členských států, by měly být finanční příspěvky členských států na tyto spolufinancované projekty za určitých podmínek považovány za slučitelné s vnitřním trhem a měly by být vyňaty z oznamovací povinnosti. Toto spolufinancování může být prohlášeno za slučitelné nad rámec možností obecných ustanovení o podpoře na projekty výzkumu a vývoje zejména za předpokladu, že příjemci zaplatí tržní cenu za jakékoli použití práv duševního vlastnictví nebo prototypů, které jsou výsledkem projektu, na aplikace pro jiné než obranné účely. V těchto situacích by navíc nemělo být nutné znovu posuzovat podmínky způsobilosti, které již byly na nadnárodní úrovni před výběrem projektů v oblasti výzkumu a vývoje posouzeny Komisí za pomoci nezávislých odborníků v souladu s pravidly Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu. Kromě toho by článek 8 nařízení (EU) č. 651/2014 měl být změněn tak, aby umožňoval kombinaci centrálně řízeného financování Unií a státní podpory až do výše celkových nákladů na projekt.
(27) Nařízení (EU) č. 651/2014 and (EU) 2022/2473 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
V článku 56 nařízení (EU) 2022/2473 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: 3.Tento článek pozbývá platnosti dne 30. června 2023 ..
Tento článek pozbývá platnosti dne 30. června 2023 ..
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1 ).
Článek 2 Článek 2
Článek 3 Článek 3
Článek 13 Článek 13 Rozsah regionální podpory
Článek 19a Článek 19a Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje 1.Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1060, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060: a) náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje;b) provádění schválených operací;c) příprava a provádění činností spolupráce;d) provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje;e) oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí. 3.Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míry podpory stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy na podporu komunitně vedeného místního rozvoje.
Článek 19b Článek 19b Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje 1.Podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 19a odst. 1, případně tyto projekty využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200000 EUR.;
Článek 19c Článek 19c Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla 1.Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na: a) veřejné zásahy do stanovování cen, které snižují ceny uplatňované dodavateli vůči mikropodnikům za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;b) platby poskytované mikropodnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu. 2.Opatření podle odstavce 1: a) nesmí diskriminovat dodavatele ani mikropodniky;b) musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla mikropodnikům na stejném základě;c) musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, ad) musí vést k ceně, která převyšuje náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži. 3.Výše podpory se musí rovnat poskytnuté platbě nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu elektřiny, plynu a/nebo tepla příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.
Článek 19d Článek 19d Podpora určená malým a středním podnikům ve formě dočasných veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny s cílem zmírnit dopad zvýšení cen v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině 1.Podpora určená malým a středním podnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, pokud je vyrobeno ze zemního plynu nebo elektřiny, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na: a) veřejné zásahy do stanovování cen snižujícího ceny uplatňované dodavateli za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;b) platby poskytované malým a středním podnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu. 2.Opatření podle odstavce 1: a) musí být omezena na nejvýše 70 % příjemcovy spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny v období, na které se opatření podpory vztahuje;b) nesmí diskriminovat dodavatele ani malé a střední podniky;c) musí stanovit kompenzaci pro dodavatele, pokud je od nich veřejným zásahem vyžadováno dodávat za ceny pod úrovní nákladů;d) musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla na stejném základě;e) musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, af) musí vést k průměrné jednotkové ceně dodávek, která se alespoň rovná průměrné ceně za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla pro konečné zákazníky v dotčeném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince 2021 . 3.Platby dodavatelům za dodávky malým a středním podnikům uložené veřejnými zásahy stanovujícími ceny nižší, než jsou náklady dodavatele, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud: a) veřejný zásah do stanovování cen splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 ab) kompenzační platba nepřesahuje rozdíl mezi cenou, jejíž dosažení by dodavatel mohl očekávat při uplatňování tržních dodavatelských cen bez zásahu, a cenou pod úrovní nákladů stanovenou veřejným zásahem. 4.Tento článek se použije na podporu poskytovanou na náklady na elektřinu, plyn nebo teplo, které jsou spotřebovány v období, kdy jsou veřejné zásahy do stanovování cen ve prospěch malých a středních podniků přijímajících dodávky plynu, elektřiny nebo tepla výslovně povoleny podle sekundárních právních předpisů na základě článku 122 Smlouvy. Podpora musí být poskytnuta nejpozději dvanáct měsíců po skončení tohoto období. 5.Výše podpory se musí rovnat platbě poskytnuté buď malému nebo střednímu podniku, nebo dodavateli, nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu energie příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.;
Článek 21a Článek 21a Podpora rizikového financování určená malým a středním podnikům ve formě daňových pobídek pro soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami 1.Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků ve formě daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami poskytujícími způsobilým podnikům přímo či nepřímo rizikové financování, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Způsobilé jsou podniky, které splňují kritéria stanovená v čl. 21 odst. 3. Celková investice rizikového financování poskytnutá každému způsobilému podniku podle článku 21 a podle tohoto článku nesmí přesáhnout maximální částku stanovenou v čl. 21 odst. 8. 3.Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele, musí mít způsobilá investice formu nabytí akcií nebo účastí ve finančním zprostředkovateli, který pak musí poskytnout způsobilým podnikům investice rizikového financování v souladu s čl. 21 odst. 5 až 8. Na služby poskytované finančním zprostředkovatelem nebo jeho správci nelze poskytnout žádnou daňovou pobídku. 4.Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, představuje způsobilou investici pouze nabytí nově emitovaných kmenových akcií spojených s plnou mírou rizika, které byly emitovány způsobilým podnikem. Uvedené akcie musí být drženy alespoň tři roky. Náhradní kapitál je zahrnut pouze za podmínek stanovených v čl. 21 odst. 7. Pokud jde o možné formy daňových pobídek, ztráty vzniklé při prodeji akcií lze započíst proti dani z příjmu. V případě úlevy na dani u dividend lze od daně z příjmu osvobodit (zcela nebo částečně) veškeré dividendy získané ze způsobilých akcií. Jakýkoli zisk z prodeje způsobilých akcií může být buď (zcela nebo částečně) osvobozen od daně z kapitálových výnosů, nebo může být daňová povinnost ve vztahu k tomuto zisku odložena, pokud je do jednoho roku opětovně investován do nových způsobilých akcií. 5.Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, v zájmu zajištění přiměřené účasti tohoto nezávislého soukromého investora v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit tyto maximální prahové hodnoty: a) 50 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a);b) 35 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b);c) 20 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. c) nebo následných způsobilých investic do způsobilého podniku po uplynutí období způsobilosti uvedeného v čl. 21 odst. 3 písm. b). Prahové hodnoty daňové úlevy u přímých investic uvedené v prvním pododstavci mohou být zvýšeny až na 65 % v případě písmene a), až na 50 % v případě písmene b) a až na 35 % v případě písmene c) u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115. 6.Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele a v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit 30 % způsobilé investice realizované nezávislým soukromým investorem do způsobilého podniku uvedeného v čl. 21 odst. 3. Tato prahová hodnota daňové úlevy může být zvýšena až na 50 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.;
Článek 25e Článek 25e Podpora obsažená ve spolufinancování projektů podporovaných z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu 1.Podpora poskytnutá na spolufinancování projektu v oblasti výzkumu a vývoje financovaného z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, která je vyhodnocena, seřazena a vybrána v souladu s pravidly Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Způsobilé náklady na podporovaný projekt jsou náklady stanovené jako způsobilé podle pravidel Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu. 3.Celková výše poskytnutých veřejných finančních prostředků může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů na projekt, což znamená, že náklady na projekt, které nejsou hrazeny z prostředků Unie, mohou být hrazeny ze státní podpory. 4.V případě, že intenzita podpory, kterou příjemce obdrží, překročí maximální intenzitu podpory, kterou příjemce mohl obdržet podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7, musí příjemce uhradit orgánu poskytujícímu podporu tržní cenu za použití práv duševního vlastnictví nebo prototypů, které jsou výsledkem projektu, na aplikace pro jiné než obranné účely. Maximální částka, která má být orgánu poskytujícímu podporu za toto použití uhrazena, v žádném případě nesmí přesáhnout rozdíl mezi podporou, kterou příjemce obdržel, a maximální částkou podpory, kterou příjemce mohl obdržet při uplatnění maximální intenzity podpory povolené pro tohoto příjemce podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7.;
Článek 26a Článek 26a Investiční podpora na testovací a experimentální infrastrukturu 1.Podpora na výstavbu nebo modernizaci testovací a experimentální infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat tržní ceně nebo v případě neexistence tržní ceny odrážet příslušné náklady navýšené o přiměřenou marži. 3.Přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci. 4.Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku. 5.Intenzita podpory nesmí přesáhnout 25 % způsobilých nákladů. 6.Intenzitu podpory lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 40 %, 50 % a 60 % způsobilých investičních nákladů velkých, středních a malých podniků, a to takto: a) o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;b) o dalších 10 procentních bodů u přeshraničních testovacích a experimentálních infrastruktur, jimž veřejné financování poskytují alespoň dva členské státy, nebo u testovacích a experimentálních infrastruktur hodnocených a vybraných na úrovni Unie;c) o dalších 5 procentních bodů u testovacích a experimentálních infrastruktur, z nichž je alespoň 80 % roční kapacity přiděleno malým a středním podnikům.;
Článek 36 Článek 36 Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně dekarbonizace 1.Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně podpory na snižování a odstraňování emisí skleníkových plynů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.;
Článek 36a Článek 36a Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic 1.Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Tento článek se vztahuje pouze na podporu poskytovanou na dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, které dodávají vozidlům, mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu nebo vodík. V případě podporované infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík musí členský stát získat od příjemce závazek, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Tento článek se nevztahuje na podporu investic souvisejících s dobíjecí infrastrukturou a infrastrukturou plnicích stanic v přístavech. 3.Způsobilými náklady jsou náklady na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na samotnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic a související technické vybavení, instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně elektrických kabelů a výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místní jednotce pro výrobu nebo ukládání elektřiny nebo vodíku, jakož i stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení. Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno. 4.Podpora podle tohoto článku je poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky: a) poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;b) během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;c) vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);d) nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na dobíjecí nebo plnicí stanici. 5.Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů. 6.Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout bez soutěžního nabídkového řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory. V tomto případě intenzita podpory nesmí přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě středních podniků zvýšit o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů. Intenzitu podpory lze rovněž zvýšit o 15 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. 7.Podpora poskytnutá jednomu podniku nesmí přesáhnout 40 % celkového rozpočtu daného režimu. 8.Je-li dobíjecí infrastruktura nebo infrastruktura plnicích stanic zpřístupněna jiným uživatelům, než je příjemce či příjemci podpory, poskytne se podpora pouze na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která je přístupná veřejnosti a poskytuje uživatelům nediskriminační přístup včetně vztahu k sazbám, k metodám ověřování pravosti a k platebním metodám a k dalším podmínkám použití. Poplatky účtované jiným uživatelům, než je příjemce nebo příjemci podpory, za používání dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic musí odpovídat tržním cenám. 9.Provozovatelé dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, kteří na své infrastruktuře nabízejí nebo umožňují smluvní platby, nesmí diskriminovat mezi poskytovateli služeb mobility, například uplatňováním preferenčních podmínek přístupu nebo cenovým rozlišováním bez objektivního odůvodnění. 10.Nezbytnost podpory za účelem investic do dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic stejné kategorie, jako je ta, která má být podpořena podporou (například běžné nebo vysoce výkonné dobíjecí infrastruktury) se stanoví prostřednictvím ex ante otevřené veřejné konzultace nebo nezávislé studie trhu, které v okamžiku vstupu opatření podpory v platnost nejsou starší než jeden rok. Zejména je nutné stanovit, že je nepravděpodobné, že se tato investice do tří let ode dne vstupu opatření podpory v platnost uskuteční za komerčních podmínek. Povinnost provést ex ante otevřenou veřejnou konzultaci nebo nezávislou studii trhu stanovenou v prvním pododstavci se nevztahuje na podporu na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která není veřejně přístupná. 11.Odchylně od odstavce 10 lze nezbytnost podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla předpokládat v případě, že vozidla výhradně s elektrickým pohonem (pro dobíjecí infrastruktury) nebo vozidla s alespoň částečným vodíkovým pohonem (pro infrastruktury plnicích stanic) představují méně než 3 % celkového počtu vozidel stejné kategorie registrovaných v příslušném členském státě. Pro účely tohoto odstavce se osobní automobily a lehká užitková vozidla považují za součást stejné kategorie vozidel. 12.Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu podporované dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic se musí řídit konkurenčními, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. 13.Pokud je podpora poskytnuta na zavedení nové dobíjecí infrastruktury, která umožňuje přenos elektřiny o výkonu 22 kW nebo nižším, musí být infrastruktura schopna podporovat funkce inteligentního dobíjení.;
Článek 36b Článek 36b Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi a na modernizaci vozidel 1.Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi pro silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu a na modernizaci vozidel jiných než letadel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podpora se poskytuje na nákup nebo leasing čistých vozidel poháněných alespoň částečně elektřinou nebo vodíkem nebo vozidel s nulovými emisemi na dobu nejméně dvanácti měsíců a na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. 3.Způsobilé jsou tyto náklady: a) u investic spočívajících v nákupu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi investičními náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a investičními náklady na nákup vozidla stejné kategorie, které splňuje již použitelné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pořízeno bez poskytnutí podpory;b) u investic spočívajících v leasingu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na leasing čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou leasingu čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a čistou současnou hodnotou leasingu vozidla stejné kategorie, které splňuje již platné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory. Pro účely stanovení způsobilých nákladů se provozní náklady spojené s provozem vozidla, včetně nákladů na energii, pojištění a údržbu, neberou v úvahu bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty do smlouvy o pronájmu;c) u investic spočívajících v modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, náklady investice do modernizace. 4.Podpora podle tohoto článku se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky: a) poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;b) během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;c) vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);d) nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na čisté vozidlo nebo vozidlo s nulovými emisemi. 5.Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, intenzita podpory nesmí přesáhnout: a) 100 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing vozidel s nulovými emisemi nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na vozidla s nulovými emisemi;b) 80 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing čistých vozidel nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla. 6.Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory. V takových případech nesmí intenzita podpory přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě vozidel s nulovými emisemi zvýšit o 10 procentních bodů, v případě středních podniků o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů. 7.Odchylně od odstavce 4 může být podpora poskytnuta i mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta podnikům, s nimiž byla uzavřena smlouva o veřejných službách spočívající v poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících po silnici, železnici nebo vodě v návaznosti na otevřené, transparentní a nediskriminační veřejné nabídkové řízení, a to pouze v souvislosti s pořízením čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi používaných k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, na něž se vztahuje smlouva o veřejných službách. V tomto případě nesmí intenzita podpory přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u vozidel s nulovými emisemi.;
Článek 38a Článek 38a Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti v budovách 1.Investiční podpora, která podnikům umožní zvýšit energetickou účinnost budov, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti. 3.Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Pokud jsou příslušnými normami Unie minimální normy energetické náročnosti, musí být podpora poskytnuta dříve, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými. V takovém případě musí daný členský stát zajistit, aby příjemci předložili přesný plán renovace a časový rozvrh prokazující, že podporovaná renovace bude přinejmenším dostatečná k tomu, aby zajistila splnění těchto minimálních norem energetické náročnosti. Pokud se příslušné normy Unie od minimálních norem energetické náročnosti liší, musí být investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma Unie nabyde účinnosti. 4.Tento článek se nevztahuje na podporu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a podporu na dálkové vytápění a/nebo chlazení. 5.Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti v budově, způsobilé nejsou. 6.Podpora musí vést ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie alespoň: i) o 20 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovace stávajících budov, nebo ii) o 10 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovačních opatření týkajících se instalace nebo výměny pouze jednoho typu prvků budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a tato cílená renovační opatření nepředstavují více než 30 % části rozpočtu režimu určené na opatření ke zvýšení energetické účinnosti, nebo iii) o 10 % ve srovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU v případě nových budov. Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení se stanoví na základě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU. 7.Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření: a) instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;b) instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;c) připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;d) výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;e) instalace zařízení pro digitalizaci budovy, s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;f) investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody. V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v písmenech a) až f) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na různá zařízení a vybavení. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením nižší úrovně energetické náročnosti nebo vyšší úrovně environmentální výkonnosti, způsobilé nejsou. 8.Podporu lze poskytnout buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo opatření ke zvýšení energetické účinnosti zadává. 9.Podporu lze poskytnout rovněž na zvýšení energetické účinnosti tepelných nebo chladicích zařízení uvnitř budovy. 10.Podpora na instalaci energetického zařízení na fosilní paliva, včetně zemního plynu, není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. 11.Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů. 12.Odchylně od odstavce 11, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu stavebního prvku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 %. 13.Odchylně od odstavců 11 a 12, pokud je podpora na investice do budov, jejichž realizací má být dosaženo splnění minimálních norem energetické náročnosti, které lze považovat za normy Unie, poskytnuta méně než osmnáct měsíců před tím, než normy Unie nabydou účinnosti, nesmí intenzita podpory přesáhnout 15 % způsobilých nákladů, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu prvku budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a 20 % ve všech ostatních případech. 14.V případě podpory poskytnuté malým podnikům lze intenzitu podpory zvýšit o 20 procentních bodů a v případě podpory poskytnuté středním podnikům o 10 procentních bodů. 15.V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů. 16.V případě podpory poskytnuté na zvýšení energetické účinnosti stávajících budov lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů, pokud podpora vede ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie nejméně o 40 % ve srovnání se situací před investicí. Toto zvýšení intenzity podpory se nepoužije, pokud investice nesníží energetickou náročnost budovy nad úroveň stanovenou minimálními normami energetické náročnosti, které jsou považovány za normy Unie a nabydou účinnosti do méně než osmnácti měsíců od okamžiku realizace a dokončení investice.;
Článek 38b Článek 38b Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách 1.Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podporu podle tohoto článku lze poskytnout za účelem usnadnění uzavírání smluv o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU. 3.Pro podporu podle tohoto článku jsou způsobilé malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, které jsou poskytovateli opatření ke snížení energetické náročnosti a které jsou konečnými příjemci podpory. 4.Podpora musí mít formu seniorní půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně musí spočívat ve finančním produktu zaměřeném na financování poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek). 5.Doba trvání půjčky nebo záruky pro poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti nesmí přesáhnout deset let. 6.Pokud má podpora formu seniorní půjčky, investiční spoluúčast komerčních poskytovatelů dluhového financování musí být minimálně 30 % hodnoty podkladového portfolia smluv o energetických službách a splátka poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti se musí rovnat alespoň nominální výši půjčky. 7.Pokud má podpora formu záruky, nesmí záruka přesáhnout 80 % jistiny podkladové půjčky a ztráty musí být poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou instituci a stát. Částka krytá zárukou se úměrně snižuje tak, aby záruka nikdy nepokrývala více než 80 % nesplacené půjčky. 8.Nominální výše celkového nesplaceného financování poskytnutého na příjemce nesmí přesáhnout 30 milionů EUR.;
Článek 43 Článek 43 Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje 1.Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Pro účely tohoto článku jsou malé projekty vymezeny takto: i) u výroby nebo ukládání elektřiny – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší;ii) u spotřeby elektřiny – projekty s maximální poptávkou rovnou 1 MW nebo nižší;iii) u technologií výroby tepla a produkce plynu – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší nebo rovnocennou;iv) u výroby vodíku z obnovitelných zdrojů – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 3 MW nebo nižší nebo rovnocennou;v) u výroby biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy – projekty s instalovanou kapacitou 50000 tun/rok nebo nižší;vi) u projektů a demonstračních projektů, které jsou ve 100 % vlastnictví malých a středních podniků – projekty s instalovanou kapacitou nebo maximální poptávkou rovnou 6 MW nebo nižší;vii) u projektů výlučně na výrobu elektřiny z větrné energie, které jsou ve 100 % vlastnictví mikropodniků nebo malých podniků – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 18 MW nebo nižší.;
Článek 44 Článek 44 Podpora ve formě úlev na daních podle směrnice 2003/96/ES 1.Režimy podpory ve formě úlev na daních, které splňují podmínky směrnice 2003/96/ES, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Příjemci úlev na daních musí být vybráni na základě transparentních a objektivních kritérií. 3.Příjemci úlev na daních musí zaplatit alespoň minimální úroveň zdanění stanovenou v příloze I směrnice 2003/96/ES, s výjimkou úlev: a) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES na výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivy z obnovitelných zdrojů;b) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) první, druhé, čtvrté a páté odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu i) pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie, ii) z vody vyrobenou ve vodních elektrárnách, iii) vyrobenou z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů a iv) vyrobenou z palivových článků;c) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) třetí odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou z biomasy nebo z produktů vyrobených z biomasy, pokud je biomasa v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci;d) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, pokud je kombinovaná výroba tepla a elektřiny kombinovanými generátory vysoce účinnou kombinovanou výrobou ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;e) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. l) směrnice 2003/96/ES na výrobky kódu KN 2705 používané pro účely vytápění;f) udělených na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES. 4.Podstatou režimů podpory ve formě úlev na daních může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů. 5.Úlevy na daních udělené na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud jsou podporovaná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.;
Článek 44a Článek 44a Podpora ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích 1.Režimy podpory ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se nevztahuje na úlevy na daních nebo poplatcích z energetických produktů a elektřiny ve smyslu článku 2 směrnice 2003/96/ES. 2.Podpora ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích je slučitelná, pouze pokud tato úleva umožní dosáhnout vyšší úrovně ochrany životního prostředí tím, že do oblasti působnosti ekologické daně nebo poplatku zahrne podniky, které by bez této úlevy nemohly vykonávat svou hospodářskou činnost. 3.Pro podporu jsou způsobilé pouze ty podniky, které by bez této úlevy nebyly schopny vykonávat svou hospodářskou činnost. Pro účely tohoto článku se za takový případ považují podniky, jejichž výrobní náklady by se v důsledku ekologické daně nebo parafiskálního poplatku bez úlevy podstatně zvýšily a které nejsou schopny toto zvýšení přenést na zákazníky. Zvýšení výrobních nákladů se vypočítá jako podíl hrubé přidané hodnoty pro každé odvětví nebo kategorii příjemců. 4.Příjemci musí být vybráni na základě transparentních, nediskriminačních a objektivních kritérií. Podpora se poskytuje stejným způsobem všem způsobilým podnikům působícím v tomtéž odvětví hospodářské činnosti, které jsou z hlediska cílů daného opatření podpory ve stejné nebo podobné faktické situaci. 5.Hrubý grantový ekvivalent podpory nesmí přesáhnout 80 % nominální sazby daně nebo poplatku. 6.Podstatou režimů podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.;
Článek 46 Článek 46 Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a/nebo chlazení 1.Investiční podpora na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení zahrnující výstavbu, rozšíření nebo modernizaci zařízení na výrobu vytápění nebo chlazení a/nebo řešení pro ukládání tepla a/nebo distribuční sítě je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podpora se poskytuje pouze na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav dálkového vytápění a/nebo chlazení, které jsou nebo mají být energeticky účinné ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU. Není-li soustava po provedení podporovaných prací na distribuční síti dosud plně energeticky účinná, musí být další modernizace zařízení pro vytápění a/nebo chlazení, na něž se vztahuje podpora, která je nezbytná pro splnění podmínek definice energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení, započata do tří let od zahájení podporovaných prací na distribuční síti. 3.Podporu lze poskytnout na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice (EU) 2018/2001, odpadního tepla nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, jakož i na řešení pro ukládání tepla. Podpora na výrobu energie z odpadu může být založena buď na odpadu, který splňuje definici obnovitelných zdrojů energie, nebo na odpadu používaném jako palivo v zařízeních, která splňují definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. V případě odpadu používaného jako vstupní palivo nesmí být obcházena hierarchie způsobů nakládání s odpady vymezená v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES. 4.Podporu nelze poskytnout na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. Podporu na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie ze zemního plynu lze poskytnout, pouze pokud je zajištěn soulad s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.30 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139. 5.Podporu na modernizaci úložišť a distribučních sítí, které přenášejí vytápění a chlazení vyrobené z fosilních paliv, lze poskytnout, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) distribuční síť je nebo se stane vhodnou pro přenos vytápění nebo chlazení vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a/nebo odpadního tepla;b) výsledkem modernizace nebude zvýšení výroby energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. V případě modernizace úložiště nebo sítě distribuující vytápění a chlazení vyrobené ze zemního plynu, pokud je výsledkem modernizace zvýšení výroby energie ze zemního plynu, musí být tato výrobní zařízení v souladu s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.31 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139. 6.Způsobilými náklady jsou investiční náklady související s výstavbou nebo modernizací soustavy energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení. 7.Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům. 8.Intenzitu podpory lze zvýšit o 15 procentních bodů v případě investic, které využívají pouze obnovitelné zdroje energie, odpadní teplo nebo jejich kombinaci, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů. 9.Alternativně k odstavci 7 může intenzita podpory dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože toto řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.
Článek 47 Článek 47 Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a na podporu přechodu na oběhové hospodářství 1.Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a oběhovost je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podpora se poskytuje na tyto druhy investic: a) investice zlepšující účinné využívání zdrojů prostřednictvím jednoho nebo obou těchto opatření:i) čisté snížení zdrojů spotřebovaných při výrobě daného množství výstupu ve srovnání s již existujícím výrobním postupem používaným příjemcem nebo s alternativními projekty nebo činnostmi uvedenými v odstavci 7. Spotřebované zdroje musí zahrnovat všechny spotřebované materiální zdroje, s výjimkou energie, a snížení se stanoví na základě měření nebo odhadu spotřeby před provedením opatření podpory a po něm, při zohlednění jakékoli úpravy vnějších podmínek, která může spotřebu zdrojů ovlivnit;ii) nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo využitými, a to i recyklovanými) surovinami nebo vstupními surovinami; b) investice do předcházení vzniku a snižování množství odpadů, přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkuje příjemce, nebo investice do přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkují třetí strany a které by jinak byly nevyužity, odstraněny nebo zpracovány na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, případně využity méně účinným způsobem využívání zdrojů nebo by vedly k nižší kvalitě výsledků recyklace;c) investice do sběru, třídění, dekontaminace, předúpravy a zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek, které produkují příjemce nebo třetí strany a které by jinak zůstaly nevyužity nebo by byly využity méně účinným způsobem využívání zdrojů;d) investice do tříděného sběru a třídění odpadů za účelem jejich přípravy k opětovnému použití nebo recyklaci. 3.Podpora na operace odstraňování a využití odpadů za účelem výroby energie není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. 4.Podpora nezbavuje podniky, které produkují odpad, jakýchkoli nákladů nebo povinností souvisejících se zpracováním odpadů, za něž nesou odpovědnost podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, ani nákladů, které by měly být považovány za běžné náklady podniku. 5.Podpora nesmí stimulovat vznik odpadů ani zvýšené využívání zdrojů. 6.Investice související s technologiemi, které představují již ziskovou zavedenou obchodní praxi v celé Unii, nejsou podle tohoto článku vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. 7.Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním celkových investičních nákladů na projekt s náklady na projekt nebo činnost, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí, přičemž se musí jednat o jednu z těchto možností: a) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici, která by byla pravděpodobně realizována v novém nebo již existujícím výrobním postupu bez poskytnutí podpory a která nedosahuje stejné úrovně účinného využívání zdrojů;b) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve zpracování odpadu na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES nebo zpracování odpadu, jiných produktů, materiálů nebo látek méně účinným způsobem využívání zdrojů;c) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici do konvenčního výrobního postupu využívajícího primární surovinu nebo vstupní surovinu, pokud je získaný sekundární (opětovně použitý nebo využitý) produkt technicky a ekonomicky nahraditelný primárním produktem. Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky. Pokud investice spočívá v instalaci doplňkové složky k již existujícímu zařízení, pro kterou neexistuje ekvivalent méně šetrný k životnímu prostředí, nebo pokud žadatel o podporu může prokázat, že bez poskytnutí podpory by se investice neuskutečnila, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady. 8.Intenzita podpory nesmí přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.;
Článek 48 Článek 48 Investiční podpora na energetickou infrastrukturu 1.Investiční podpora na výstavbu nebo modernizaci energetické infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Podpora na energetickou infrastrukturu, která je částečně nebo zcela vyňata z přístupu třetích osob nebo regulace sazeb v souladu s právními předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. 3.Podpora na investice do projektů ukládání elektřiny a plynu není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti. 4.Podpora na plynárenskou infrastrukturu je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud je dotčená infrastruktura určena k použití pro vodík a/nebo pro plyny z obnovitelných zdrojů nebo pokud je používána pro přepravu více než 50 % vodíku a plynů z obnovitelných zdrojů. 5.Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady. 6.Intenzita podpory může dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože takové řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.
Článek 49 Článek 49 Podpora na studie a poradenské služby v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky 1.Podpora na studie nebo poradenské služby, včetně energetických auditů, přímo spojená s investicemi způsobilými pro podporu podle tohoto oddílu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Pokud se celá studie nebo poradenská služba týká investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu, jsou způsobilé náklady na studii nebo poradenskou službu. Týká-li se investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu pouze část studie nebo poradenské služby, jsou způsobilé náklady na tu část studie nebo poradenské služby, která souvisí s uvedenými investicemi. 2a.Podpora se poskytuje bez ohledu na to, zda po zjištěních studie nebo poradenské služby následuje investice způsobilá pro podporu podle tohoto oddílu. 3.Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých nákladů. 4.Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem malých podniků a o 10 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem středních podniků. 5.Podporu nelze poskytnout na energetické audity prováděné za účelem dosažení souladu se směrnicí 2012/27/EU s výjimkou případů, kdy se energetický audit provádí vedle povinného energetického auditu podle uvedené směrnice.;
Článek 52 Článek 52 Podpora na pevné širokopásmové sítě 1.Podpora na zavedení pevných širokopásmových sítí je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pevné širokopásmové sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice. 3.Způsobilé jsou následující alternativní typy investic: a) zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), ani se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4;b) zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení socioekonomických aktérů v oblastech, kde existuje jen jedna síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ale nižší než 300 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), nebo se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5. 4.Oblasti, kde existuje alespoň jedna síť, kterou lze modernizovat tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, nejsou pro zásahy podle odst. 3 písm. a) a b) způsobilé. Síť se považuje za zmodernizovatelnou tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, pokud může tuto rychlost poskytnout s marginální investicí, jako je modernizace aktivního zařízení, bez významných investic do širokopásmové infrastruktury. 5.Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky: a) mapování musí určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající pevné širokopásmové sítě. Mapování musí být provedeno:i) pro pevné kabelové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě;ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není mapování sítí páteřního propojení vyžadováno. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace; b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich sítí poskytujících prahové rychlosti uvedené v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů. 6.Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do širokopásmové sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost širokopásmových služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury. V každém případě musí způsobilý zásah, jak je stanoveno v odstavci 3, vést alespoň k těmto zlepšením: a) v případě zásahů podle odst. 3 písm. a) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi (cílová rychlost);b) v případě zásahů podle odst. 3 písm. b) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi a poskytnout rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky (cílová rychlost). 7.Podpora se poskytuje takto: a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správu pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo případně interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. 8.Dotovaná síť musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Odchylně mohou zásahy, které jsou způsobilé podle odst. 3 písm. a), namísto fyzického zpřístupnění poskytovat virtuální zpřístupnění, pokud je produkt přístupu virtuálního zpřístupnění předem schválen vnitrostátním regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Přístup založený na virtuálním zpřístupnění musí být poskytnut na dobu odpovídající životnosti infrastruktury, kterou virtuální zpřístupnění nahrazuje. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Síť musí poskytnout přístup alespoň třem zájemcům o přístup a musí zájemcům o přístup poskytnout nejméně 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura. 9.Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen: a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; neboc) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku. 10.Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR. 11.Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.
Článek 52a Článek 52a Podpora na mobilní sítě 4G a 5G 1.Podpora na zavedení mobilních sítí 4G a 5G je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pasivních a aktivních prvků mobilní sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 7 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 7 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice. 3.Zavedení mobilních sítí 5G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 4G a 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Zavedení mobilních sítí 4G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 3G, 4G nebo 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Tyto požadavky musí být ověřeny na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. 4.Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky: a) mapování musí jasně určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající mobilní sítě. Mapování musí být provedeno na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace,Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není samostatné mapování sítí páteřního propojení vyžadováno; b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí s charakteristikami uvedenými v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů. 5.Podporovaná infrastruktura se nezohledňuje pro účely splnění povinností provozovatelů mobilních sítí v oblasti pokrytí, které vyplývají z podmínek spojených s právy na využívání spektra 4G a 5G. 6.Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími mobilními sítěmi nebo mobilními sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do mobilní sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost mobilních služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 50 % investic do širokopásmové infrastruktury. 7.Podpora se poskytuje takto: a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. 8.Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura. 9.Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen: a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku. 10.Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR. 11.Využití státem financované mobilní sítě 4G nebo 5G k poskytování pevných bezdrátových přístupových služeb je povoleno pouze v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ani není věrohodně plánováno její zavedení v příslušném časovém horizontu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: a) mapování a veřejná konzultace musí zohlednit pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, určené podle čl. 52 odst. 5;b) podporovaná pevná bezdrátová přístupová síť 4G nebo 5G musí mít alespoň trojnásobnou rychlost stahování ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi (cílová rychlost) podle čl. 52 odst. 5. 12.Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.;
Článek 52c Článek 52c Poukázky na konektivitu 1.Podpora ve formě režimu poukázek na konektivitu pro spotřebitele s cílem usnadnit služby v oblasti práce na dálku, on-line vzdělávání a odborné přípravy nebo pro malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Doba trvání režimu poukázek nesmí překročit tři roky. Platnost poukázek pro koncové uživatele nesmí překročit dva roky. 3.Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek: a) poukázky, které jsou k dispozici spotřebitelům a malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří poskytují rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky;b) poukázky, které jsou k dispozici malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na zlepšení stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. 4.Poukázky musí pokrývat až 50 % způsobilých nákladů. Způsobilými náklady jsou měsíční poplatek, standardní náklady na zřízení a nezbytná koncová zařízení pro koncové uživatele, aby mohli využívat širokopásmové služby s rychlostmi uvedenými v odstavci 3. Způsobilé mohou být i náklady na domovní rozvody a omezené zavedení na pozemcích / v objektech v soukromém vlastnictví koncových uživatelů nebo na pozemku / v objektu ve veřejném vlastnictví v blízkosti soukromých pozemků/objektů koncových uživatelů, pokud jsou nezbytné a souvisejí s poskytováním dané služby. Poukázku hradí orgány veřejné správy přímo koncovým uživatelům nebo přímo poskytovateli služeb, kterého si koncoví uživatelé zvolili. 5.Poukázky se neposkytují na oblasti, kde neexistuje síť poskytující způsobilé služby uvedené v odstavci 3. Členské státy musí provést veřejnou konzultaci zveřejněním hlavních charakteristik režimu a seznamu zeměpisných cílových oblastí na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k návrhu opatření vyjádřily a předložily podložené informace týkající se jejich stávajících sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlost uvedenou v odstavci 3. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů. 6.Poukázky musí být technologicky neutrální. Režimy musí zajistit rovné zacházení se všemi případnými poskytovateli služeb a musí koncovým uživatelům nabídnout co nejširší výběr poskytovatelů bez ohledu na použité technologie. Za tímto účelem členský stát zřídí on-line rejstřík všech způsobilých poskytovatelů služeb nebo zavede rovnocennou alternativní metodu k zajištění otevřenosti, transparentnosti a nediskriminační povahy státního zásahu. Koncoví uživatelé musí mít možnost nahlížet do těchto informací o všech podnicích, které jsou schopny poskytovat způsobilé služby. Všechny podniky schopné poskytovat způsobilé služby mají právo být na požádání zařazeny do on-line rejstříku nebo jakéhokoli náhradního místa zvoleného členským státem. 7.S cílem minimalizovat narušení trhu musí členské státy provést posouzení trhu, v němž určí způsobilé poskytovatele působící v dané oblasti a shromáždí informace pro výpočet jejich podílu na trhu, využívání způsobilých služeb a jejich cen. Podpora se poskytne pouze v případě, že posouzením trhu je zjištěno, že režim je navržen dostatečně široce, aby neoprávněně nepřinášel prospěch omezenému počtu poskytovatelů, a že nevede k posílení (místní) tržní síly některých poskytovatelů. 8.Aby byl poskytovatel širokopásmových služeb způsobilý, musí v případech, kdy je vertikálně integrován a jeho podíl na maloobchodním trhu je vyšší než 25 %, nabízet na příslušném trhu velkoobchodního přístupu produkty velkoobchodního přístupu, na jejichž základě bude moci jakýkoli zájemce o přístup spolehlivě poskytovat způsobilé služby rychlostí uvedenou v odstavci 3 za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek. Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovování cen: a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.;
Článek 52d Článek 52d Podpora pro sítě páteřního propojení 1.Podpora na zavedení sítí páteřního propojení je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. 2.Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz sítě páteřního propojení. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice. 3.Zavedení sítě páteřního propojení se musí uskutečnit v oblastech, kde neexistuje žádná síť páteřního propojení založená na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které by byly schopny zajistit stejnou úroveň výkonu a spolehlivosti jako stávající optická vlákna nebo optická vlákna, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. 4.Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky: a) mapování musí určit cílové oblasti pro státní zásah týkající se sítě páteřního propojení a zohlednit všechny stávající sítě páteřního propojení. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) o svých sítích páteřního propojení, které již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů. 5.Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi páteřního propojení nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do sítě páteřního propojení a dotovaná síť páteřního propojení je založena na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které jsou schopny zajistit stejnou úroveň výkonnosti optických vláken, na rozdíl od stávajících nebo věrohodně plánovaných sítí v příslušném časovém horizontu. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury. 6.Podpora se poskytuje takto: a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy sítě páteřního propojení buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. 7.Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup k pevným i mobilním sítím, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Státem financovaná síť musí zajistit všechny pevné a mobilní sítě v cílových oblastech zásahu páteřního propojení a musí zpřístupnit zájemcům o přístup alespoň 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura. 8.Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen: a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby, neboc) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku. 9.Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR. 10.Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.;
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .
Sdělení Komise Pokyny k regionální státní podpoře, (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1 ).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 ).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM(2020) 103 final.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67 final.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová průmyslová strategie pro Evropu, COM(2020) 102 final.
Nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 1 ).
Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261I, 7.10.2022, s. 1 ).
Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1 ).
Tento oddíl se nepoužije na:
a) podporu v odvětví oceli, v odvětví hnědého uhlí a v uhelném průmyslu;
b) podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, podporu na výrobu, ukládání, přenos a distribuci energie a na energetickou infrastrukturu, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a režimů regionální provozní podpory, a podporu v odvětví širokopásmového připojení, s výjimkou režimů regionální provozní podpory;
c) regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na omezený počet zvláštních odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;
d) regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K Peněžnictví a pojišťovnictví klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 Činnosti vedení podniků nebo 70.22 Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení klasifikace NACE Rev. 2.;
Sdělení Komise Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 508, 16.12.2021, s. 1 ).
Pracovní dokument útvarů Komise o kontrole účelnosti balíčku opatření pro modernizaci státní podpory z roku 2012, pokynů pro oblast železniční dopravy a pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (SWD(2020) 257 final).
Sdělení Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1 ).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán REPowerEU, COM(2022) 230 final.
Nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021 o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 39 ).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, COM(2020) 301 final.
Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1060, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060:
a) náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje;
b) provádění schválených operací;
c) příprava a provádění činností spolupráce;
d) provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje;
e) oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míry podpory stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy na podporu komunitně vedeného místního rozvoje.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 ).
Podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 19a odst. 1, případně tyto projekty využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200000 EUR.;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125 ).
Podpora určená mikropodnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:
a) veřejné zásahy do stanovování cen, které snižují ceny uplatňované dodavateli vůči mikropodnikům za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;
b) platby poskytované mikropodnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.
Opatření podle odstavce 1:
a) nesmí diskriminovat dodavatele ani mikropodniky;
b) musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla mikropodnikům na stejném základě;
c) musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a
d) musí vést k ceně, která převyšuje náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži.
Výše podpory se musí rovnat poskytnuté platbě nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu elektřiny, plynu a/nebo tepla příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.
Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Členské státy musí opatření v oblasti rizikového financování realizovat prostřednictvím jednoho nebo více finančních zprostředkovatelů, buď přímo, nebo pomocí pověřeného subjektu. Členské státy nebo pověřené subjekty musí finančním zprostředkovatelům poskytnout příspěvek z veřejných prostředků v souladu s odstavci 9 až 13 a finanční zprostředkovatelé musí v souladu s odstavci 14 až 17 realizovat investice rizikového financování v souladu s odstavci 4 až 8 do způsobilých podniků, které splňují podmínky v odstavci 3. Členské státy ani pověřené subjekty nesmí do způsobilých podniků investovat přímo bez zapojení finančního zprostředkovatele.
Způsobilé jsou podniky, jež jsou nekotovanými malými nebo středními podniky a splňují v době počáteční investice rizikového financování alespoň jednu z těchto podmínek:
a) nepůsobí na žádném trhu;
b) působí na libovolném trhu, a to buď:i) po dobu kratší než deset let od své registrace, neboii) po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje. Pokud bylo na daný podnik uplatněno jedno z období způsobilosti uvedených v bodech i) a ii), lze i na jakoukoli následnou podporu rizikového financování určenou pro stejný podnik uplatnit pouze uvedené období. U podniků, které nabyly jiný podnik nebo které vznikly spojením, musí uplatňované období způsobilosti zahrnovat rovněž operace nabytého podniku nebo spojených podniků, s výjimkou podniků nabytých nebo spojených, jejichž obrat představuje méně než 10 % obratu nabývajícího podniku v účetním období předcházejícím nabytí nebo v případě podniků vzniklých spojením méně než 10 % společného obratu, který měly spojované podniky v účetním období předcházejícím spojení. Pokud jde o období způsobilosti uvedené v bodě i), je-li uplatněno, u způsobilých podniků, které nepodléhají registraci, období způsobilosti začíná běžet buď od okamžiku, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo od okamžiku, kdy mu s ohledem na jeho hospodářskou činnost vznikla daňová povinnost, podle toho, co nastane dříve;
i) po dobu kratší než deset let od své registrace, nebo
ii) po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje.
c) potřebují počáteční investici, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely nové hospodářské činnosti přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let. Odchylně od první věty je uvedená prahová hodnota omezena na 30 % u následujících investic, které se považují za počáteční investice do nové hospodářské činnosti:i) investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti v souladu s čl. 36 odst. 2;ii) jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852;iii) investice zaměřené na zvýšení kapacity těžby, separace, rafinace, zpracování nebo recyklace kritické suroviny uvedené v příloze IV.
i) investice významně zlepšující environmentální výkonnost dané činnosti v souladu s čl. 36 odst. 2;
ii) jiné environmentálně udržitelné investice ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2020/852;
iii) investice zaměřené na zvýšení kapacity těžby, separace, rafinace, zpracování nebo recyklace kritické suroviny uvedené v příloze IV.
Investice rizikového financování mohou zahrnovat rovněž následné investice, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b), jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
a) není překročena celková výše rizikového financování uvedená v odstavci 8;
b) možnost následných investic byla stanovena v původním podnikatelském záměru;
c) podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal propojeným podnikem ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt není malým nebo středním podnikem.
Investice rizikového financování do způsobilých podniků mohou mít formu kapitálových a kvazikapitálových investic, půjček, záruk nebo kombinace těchto nástrojů.
Při poskytování záruk nesmí záruka přesáhnout 80 % podkladové půjčky způsobilému podniku.
U investic rizikového financování ve formě kapitálových a kvazikapitálových investic do způsobilých podniků může opatření v oblasti rizikového financování zahrnovat náhradní kapitál pouze v případě, je-li způsobilému podniku současně poskytnut i čerstvý kapitál, na nějž v jednotlivých kolech investování připadá nejméně 50 %.
Celková nesplacená částka investice rizikového financování uvedené v odstavci 5 nesmí v rámci libovolného opatření v oblasti rizikového financování přesáhnout 16,5 milionu EUR na způsobilý podnik. Za účelem výpočtu této maximální výše investice rizikového financování se zohlední:
a) v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh nominální nesplacená částka nástroje;
b) v případě záruk nominální nesplacená částka podkladové půjčky.
Příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančním zprostředkovatelům může mít jednu z těchto forem:
a) vlastní či kvazivlastní kapitál nebo finanční dotace, odkud jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
b) půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
c) záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.
Ujednání o sdílení rizik a odměny mezi členským státem (nebo jím pověřeným subjektem) na jedné straně a soukromými investory, finančními zprostředkovateli nebo správci fondů na straně druhé musí být přiměřená a musí splňovat tyto podmínky:
a) u podpory rizikového financování v jiných formách než ve formě záruk musí být dávána přednost výnosům ze zisku (asymetrické sdílení zisku neboli výnosové pobídky) před ochranou proti případným ztrátám (stanovení horního limitu ztráty – downside protection);
b) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta, kterou nese veřejný investor, omezena na nejvýše 25 % celkové investice rizikového financování;
c) u podpory rizikového financování ve formě záruk musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.
Pokud má příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli podobu vlastního a kvazivlastního kapitálu uvedeného v odst. 9 písm. a), lze pro účely řízení likvidity použít nejvýše 30 % z celkového kapitálového vkladu finančního zprostředkovatele a přislíbeného, avšak nesplaceného kapitálu.
U opatření v oblasti rizikového financování, která mají způsobilým podnikům poskytnout investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí příspěvek z veřejných prostředků poskytnutý finančnímu zprostředkovateli na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilých podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot: Finanční prostředky poskytnuté nezávislými soukromými investory, kteří využívají podporu rizikového financování ve formě daňových pobídek v souladu s článkem 21a, se pro účely dosažení celkových podílů soukromé účasti uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neberou v úvahu. Podíly soukromé účasti uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) se snižují na 20 % podle písmene b) a 30 % podle písmene c) pro investice, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021 , kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69 ). , nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021 , kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1 ). .
a) 10 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. a);
b) 40 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. b);
c) 60 % investic rizikového financování poskytnutých způsobilým podnikům uvedeným v odst. 3 písm. c) a v případě následných investic rizikového financování do způsobilých podniků po uplynutí období způsobilosti uvedeného v odst. 3 písm. b).
Je-li opatření v oblasti rizikového financování realizováno prostřednictvím finančního zprostředkovatele zaměřujícího se na způsobilé podniky v různých fázích vývoje podle odstavců 3 a 4, finanční zprostředkovatel musí dosáhnout takového celkového podílu soukromé účasti, který odpovídá alespoň váženému průměru, jenž vychází z objemu jednotlivých investic v podkladovém portfoliu a odpovídá uplatnění minimálních podílů účasti na tyto investice podle odstavce 12, pokud není požadované účasti nezávislých soukromých investorů dosaženo na úrovni způsobilých podniků.
Finanční zprostředkovatelé a správci fondů musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic. Toto řízení se musí zakládat na objektivních kritériích, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost, a musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
a) musí zajistit, aby způsobilí finanční zprostředkovatelé a správci fondů byli založeni v souladu s použitelnými právními předpisy;
b) nesmí rozlišovat mezi finančními zprostředkovateli a správci fondů podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě;
c) musí usilovat o zavedení přiměřených ujednání o sdílení rizik a odměny podle odstavce 10 a rozhodnutí orientovaných na zisk podle odstavce 15.
Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, kteří dostávají příspěvek z veřejných prostředků, přijímali při poskytování investic rizikového financování do způsobilých podniků rozhodnutí orientovaná na zisk. Tato povinnost je splněna, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
a) členský stát nebo subjekt pověřený realizací opatření musí zajistit hloubkovou kontrolu, aby byla pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování zaručena komerčně solidní investiční strategie, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;
b) investice rizikového financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet ze životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;
c) pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie.
Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek je splněn, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto kumulativní podmínky:
a) musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat v souladu s osvědčenými postupy a s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; v příslušném případě se použije regulatorní dohled;
b) jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Tento požadavek se považuje za splněný, jsou-li vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s odstavcem 14;
c) musejí se podílet na části investičních rizik tím, že buď spoluinvestují vlastní zdroje, nebo je jimi pobíraná odměna vázána na výkon, aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy členského státu nebo jím pověřeného subjektu;
d) musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;
e) investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, například v dozorčí radě nebo případně poradním výboru.
U opatření v oblasti rizikového financování, jímž se způsobilým podnikům poskytuje investice rizikového financování ve formě záruk, půjček nebo kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh, musí finanční zprostředkovatel uskutečnit do způsobilých podniků investice rizikového financování, které by bez poskytnutí podpory nebyly realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postoupeny způsobilým podnikům.
Opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se poskytují investice rizikového financování určené malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 3, jsou slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
a) na úrovni malých a středních podniků splňuje podpora podmínky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1 ). , nařízení Komise (EU) č. 1408/2013Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9 ).; nebo nařízení (EU) č. 717/2014, podle toho, co je použitelné;
b) jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto článku, s výjimkou podmínek uvedených v odstavcích 3, 4, 8, 12 a/nebo 13;
c) u opatření v oblasti rizikového financování, jimiž se způsobilým podnikům poskytují investice rizikového financování ve formě vlastního kapitálu, kvazivlastního kapitálu nebo půjček, musí toto opatření na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů tak, aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.
Podíl soukromé účasti uvedený v prvním pododstavci písm. c) se sníží na 30 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696 nebo z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.
Podpora určená malým a středním podnikům ve formě veřejných zásahů týkajících se dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, pokud je vyrobeno ze zemního plynu nebo elektřiny, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se použije na:
a) veřejné zásahy do stanovování cen snižujícího ceny uplatňované dodavateli za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla;
b) platby poskytované malým a středním podnikům, ať už přímo, nebo prostřednictvím dodavatelů, za jednotku spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla, která kompenzuje část nákladů na tuto spotřebu.
Opatření podle odstavce 1:
a) musí být omezena na nejvýše 70 % příjemcovy spotřeby elektřiny, plynu nebo tepla vyrobeného ze zemního plynu nebo elektřiny v období, na které se opatření podpory vztahuje;
b) nesmí diskriminovat dodavatele ani malé a střední podniky;
c) musí stanovit kompenzaci pro dodavatele, pokud je od nich veřejným zásahem vyžadováno dodávat za ceny pod úrovní nákladů;
d) musí stanovit, že všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek dodávky elektřiny, plynu nebo tepla na stejném základě;
e) musí stanovit mechanismus, který zajistí, že je-li podpora poskytnuta prostřednictvím dodavatele, bude v co největším rozsahu postoupena konečnému příjemci, a
f) musí vést k průměrné jednotkové ceně dodávek, která se alespoň rovná průměrné ceně za jednotku elektřiny, plynu nebo tepla pro konečné zákazníky v dotčeném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince 2021 .
Platby dodavatelům za dodávky malým a středním podnikům uložené veřejnými zásahy stanovujícími ceny nižší, než jsou náklady dodavatele, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud:
a) veřejný zásah do stanovování cen splňuje požadavky stanovené v odstavci 2 a
b) kompenzační platba nepřesahuje rozdíl mezi cenou, jejíž dosažení by dodavatel mohl očekávat při uplatňování tržních dodavatelských cen bez zásahu, a cenou pod úrovní nákladů stanovenou veřejným zásahem.
Tento článek se použije na podporu poskytovanou na náklady na elektřinu, plyn nebo teplo, které jsou spotřebovány v období, kdy jsou veřejné zásahy do stanovování cen ve prospěch malých a středních podniků přijímajících dodávky plynu, elektřiny nebo tepla výslovně povoleny podle sekundárních právních předpisů na základě článku 122 Smlouvy. Podpora musí být poskytnuta nejpozději dvanáct měsíců po skončení tohoto období.
Výše podpory se musí rovnat platbě poskytnuté buď malému nebo střednímu podniku, nebo dodavateli, nebo v případě veřejných zásahů do stanovování cen nesmí přesáhnout rozdíl mezi tržní cenou, která by musela být zaplacena za celkovou spotřebu energie příjemcem, a cenou, která má být zaplacena za tuto spotřebu po veřejném zásahu.;
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82 final.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Udržitelné uhlíkové cykly, COM(2021) 800 final.
Režimy podpory rizikového financování ve prospěch malých a středních podniků ve formě daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří jsou fyzickými osobami poskytujícími způsobilým podnikům přímo či nepřímo rizikové financování, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Způsobilé jsou podniky, které splňují kritéria stanovená v čl. 21 odst. 3. Celková investice rizikového financování poskytnutá každému způsobilému podniku podle článku 21 a podle tohoto článku nesmí přesáhnout maximální částku stanovenou v čl. 21 odst. 8.
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele, musí mít způsobilá investice formu nabytí akcií nebo účastí ve finančním zprostředkovateli, který pak musí poskytnout způsobilým podnikům investice rizikového financování v souladu s čl. 21 odst. 5 až 8. Na služby poskytované finančním zprostředkovatelem nebo jeho správci nelze poskytnout žádnou daňovou pobídku.
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, představuje způsobilou investici pouze nabytí nově emitovaných kmenových akcií spojených s plnou mírou rizika, které byly emitovány způsobilým podnikem. Uvedené akcie musí být drženy alespoň tři roky. Náhradní kapitál je zahrnut pouze za podmínek stanovených v čl. 21 odst. 7. Pokud jde o možné formy daňových pobídek, ztráty vzniklé při prodeji akcií lze započíst proti dani z příjmu. V případě úlevy na dani u dividend lze od daně z příjmu osvobodit (zcela nebo částečně) veškeré dividendy získané ze způsobilých akcií. Jakýkoli zisk z prodeje způsobilých akcií může být buď (zcela nebo částečně) osvobozen od daně z kapitálových výnosů, nebo může být daňová povinnost ve vztahu k tomuto zisku odložena, pokud je do jednoho roku opětovně investován do nových způsobilých akcií.
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování přímo způsobilému podniku, v zájmu zajištění přiměřené účasti tohoto nezávislého soukromého investora v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit tyto maximální prahové hodnoty:
a) 50 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a);
b) 35 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b);
c) 20 % způsobilých investic realizovaných nezávislým soukromým investorem do způsobilých podniků uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. c) nebo následných způsobilých investic do způsobilého podniku po uplynutí období způsobilosti uvedeného v čl. 21 odst. 3 písm. b).
Prahové hodnoty daňové úlevy u přímých investic uvedené v prvním pododstavci mohou být zvýšeny až na 65 % v případě písmene a), až na 50 % v případě písmene b) a až na 35 % v případě písmene c) u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.
Pokud nezávislý soukromý investor poskytuje rizikové financování nepřímo prostřednictvím finančního zprostředkovatele a v souladu s čl. 21 odst. 12, nesmí daňová úleva, počítaná jako kumulativní maximální daňová úleva ze všech daňových pobídek dohromady, překročit 30 % způsobilé investice realizované nezávislým soukromým investorem do způsobilého podniku uvedeného v čl. 21 odst. 3. Tato prahová hodnota daňové úlevy může být zvýšena až na 50 % u investic, které jsou buď: realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí investice rizikového financování podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo dostávají podporu na základě plánu členského státu pro oživení a odolnost schváleného Radou, nebo dostávají podporu z Evropského obranného fondu v souladu s nařízením (EU) 2021/697 nebo v rámci Kosmického programu Unie v souladu s nařízením (EU) 2021/696, nebo dostávají podporu z fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) 2021/1060 nebo nařízení (EU) 2021/2115.;
Sdělení Komise Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final.
Podpora poskytnutá na spolufinancování projektu v oblasti výzkumu a vývoje financovaného z Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, která je vyhodnocena, seřazena a vybrána v souladu s pravidly Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Způsobilé náklady na podporovaný projekt jsou náklady stanovené jako způsobilé podle pravidel Evropského obranného fondu nebo Evropského programu rozvoje obranného průmyslu.
Celková výše poskytnutých veřejných finančních prostředků může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů na projekt, což znamená, že náklady na projekt, které nejsou hrazeny z prostředků Unie, mohou být hrazeny ze státní podpory.
V případě, že intenzita podpory, kterou příjemce obdrží, překročí maximální intenzitu podpory, kterou příjemce mohl obdržet podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7, musí příjemce uhradit orgánu poskytujícímu podporu tržní cenu za použití práv duševního vlastnictví nebo prototypů, které jsou výsledkem projektu, na aplikace pro jiné než obranné účely. Maximální částka, která má být orgánu poskytujícímu podporu za toto použití uhrazena, v žádném případě nesmí přesáhnout rozdíl mezi podporou, kterou příjemce obdržel, a maximální částkou podpory, kterou příjemce mohl obdržet při uplatnění maximální intenzity podpory povolené pro tohoto příjemce podle čl. 25 odst. 5, 6 a 7.;
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 , kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51 ).
Podpora na výstavbu nebo modernizaci testovací a experimentální infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat tržní ceně nebo v případě neexistence tržní ceny odrážet příslušné náklady navýšené o přiměřenou marži.
Přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.
Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 25 % způsobilých nákladů.
Intenzitu podpory lze zvýšit až na maximální intenzitu podpory ve výši 40 %, 50 % a 60 % způsobilých investičních nákladů velkých, středních a malých podniků, a to takto:
a) o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;
b) o dalších 10 procentních bodů u přeshraničních testovacích a experimentálních infrastruktur, jimž veřejné financování poskytují alespoň dva členské státy, nebo u testovacích a experimentálních infrastruktur hodnocených a vybraných na úrovni Unie;
c) o dalších 5 procentních bodů u testovacích a experimentálních infrastruktur, z nichž je alespoň 80 % roční kapacity přiděleno malým a středním podnikům.;
Nařízení Komise (EU) 2022/2473 ze dne 14. prosince 2022 , kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82 ).
Sdělení Komise Investiční plán pro udržitelnou Evropu – Investiční plán Zelené dohody pro Evropu, COM(2020) 21 final.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018 , kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021 , kterým se zavádí program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ).
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 , kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51 ).
Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006 , kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1 ).;
Investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně podpory na snižování a odstraňování emisí skleníkových plynů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65 ).
Investiční podpora na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Tento článek se vztahuje pouze na podporu poskytovanou na dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, které dodávají vozidlům, mobilním terminálovým zařízením nebo mobilním zařízením pro pozemní odbavení elektřinu nebo vodík. V případě podporované infrastruktury plnicích stanic dodávající vodík musí členský stát získat od příjemce závazek, že infrastruktura plnicích stanic bude nejpozději do 31. prosince 2035 dodávat výhradně vodík z obnovitelných zdrojů. Tento článek se nevztahuje na podporu investic souvisejících s dobíjecí infrastrukturou a infrastrukturou plnicích stanic v přístavech.
Způsobilými náklady jsou náklady na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na samotnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic a související technické vybavení, instalaci nebo modernizaci elektrických nebo jiných součástek včetně elektrických kabelů a výkonových transformátorů, které jsou nezbytné pro připojení dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic k síti nebo k místní jednotce pro výrobu nebo ukládání elektřiny nebo vodíku, jakož i stavební práce, pozemkové nebo silniční úpravy, náklady na instalaci a náklady na získání souvisejících povolení.
Způsobilé náklady mohou zahrnovat rovněž investiční náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nebo investiční náklady na jednotky pro ukládání elektřiny nebo vodíku z obnovitelných zdrojů. Jmenovitá výrobní kapacita zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vodíku z obnovitelných zdrojů na místě nesmí překročit maximální jmenovitý výkon nebo plnicí kapacitu dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, ke které je připojeno.
Podpora podle tohoto článku je poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
a) poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
b) během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
c) vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
d) nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na dobíjecí nebo plnicí stanici.
Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, může intenzita podpory dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů.
Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout bez soutěžního nabídkového řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory. V tomto případě intenzita podpory nesmí přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě středních podniků zvýšit o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů. Intenzitu podpory lze rovněž zvýšit o 15 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy nebo o 5 procentních bodů u investic nacházejících se v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.
Podpora poskytnutá jednomu podniku nesmí přesáhnout 40 % celkového rozpočtu daného režimu.
Je-li dobíjecí infrastruktura nebo infrastruktura plnicích stanic zpřístupněna jiným uživatelům, než je příjemce či příjemci podpory, poskytne se podpora pouze na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která je přístupná veřejnosti a poskytuje uživatelům nediskriminační přístup včetně vztahu k sazbám, k metodám ověřování pravosti a k platebním metodám a k dalším podmínkám použití. Poplatky účtované jiným uživatelům, než je příjemce nebo příjemci podpory, za používání dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic musí odpovídat tržním cenám.
Provozovatelé dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, kteří na své infrastruktuře nabízejí nebo umožňují smluvní platby, nesmí diskriminovat mezi poskytovateli služeb mobility, například uplatňováním preferenčních podmínek přístupu nebo cenovým rozlišováním bez objektivního odůvodnění.
Nezbytnost podpory za účelem investic do dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic stejné kategorie, jako je ta, která má být podpořena podporou (například běžné nebo vysoce výkonné dobíjecí infrastruktury) se stanoví prostřednictvím ex ante otevřené veřejné konzultace nebo nezávislé studie trhu, které v okamžiku vstupu opatření podpory v platnost nejsou starší než jeden rok. Zejména je nutné stanovit, že je nepravděpodobné, že se tato investice do tří let ode dne vstupu opatření podpory v platnost uskuteční za komerčních podmínek.
Povinnost provést ex ante otevřenou veřejnou konzultaci nebo nezávislou studii trhu stanovenou v prvním pododstavci se nevztahuje na podporu na výstavbu, instalaci, modernizaci nebo rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic, která není veřejně přístupná.
Odchylně od odstavce 10 lze nezbytnost podpory na dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla předpokládat v případě, že vozidla výhradně s elektrickým pohonem (pro dobíjecí infrastruktury) nebo vozidla s alespoň částečným vodíkovým pohonem (pro infrastruktury plnicích stanic) představují méně než 3 % celkového počtu vozidel stejné kategorie registrovaných v příslušném členském státě. Pro účely tohoto odstavce se osobní automobily a lehká užitková vozidla považují za součást stejné kategorie vozidel.
Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k provozu podporované dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic se musí řídit konkurenčními, transparentními a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
Pokud je podpora poskytnuta na zavedení nové dobíjecí infrastruktury, která umožňuje přenos elektřiny o výkonu 22 kW nebo nižším, musí být infrastruktura schopna podporovat funkce inteligentního dobíjení.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320 ).
Investiční podpora na pořízení čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi pro silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu a na modernizaci vozidel jiných než letadel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podpora se poskytuje na nákup nebo leasing čistých vozidel poháněných alespoň částečně elektřinou nebo vodíkem nebo vozidel s nulovými emisemi na dobu nejméně dvanácti měsíců a na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi.
Způsobilé jsou tyto náklady:
a) u investic spočívajících v nákupu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi investičními náklady na nákup čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a investičními náklady na nákup vozidla stejné kategorie, které splňuje již použitelné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pořízeno bez poskytnutí podpory;
b) u investic spočívajících v leasingu čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi dodatečné náklady na leasing čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi. Tyto náklady se vypočítají jako rozdíl mezi čistou současnou hodnotou leasingu čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi a čistou současnou hodnotou leasingu vozidla stejné kategorie, které splňuje již platné normy Unie, které již nabyly účinnosti, a které by bylo pronajato bez poskytnutí podpory. Pro účely stanovení způsobilých nákladů se provozní náklady spojené s provozem vozidla, včetně nákladů na energii, pojištění a údržbu, neberou v úvahu bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty do smlouvy o pronájmu;
c) u investic spočívajících v modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, náklady investice do modernizace.
Podpora podle tohoto článku se poskytuje na základě soutěžního nabídkového řízení, které vedle podmínek stanovených v čl. 2 bodě 38 splňuje všechny tyto podmínky:
a) poskytnutí podpory se zakládá na objektivních, jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích způsobilosti a výběru, která jsou stanovena ex ante a zveřejněna nejméně šest týdnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí, aby byla umožněna účinná hospodářská soutěž;
b) během realizace režimu se v případě nabídkového řízení, v němž podporu obdrží všichni uchazeči, návrh tohoto řízení upraví tak, aby byla v následných nabídkových řízeních obnovena účinná hospodářská soutěž, například snížením rozpočtu nebo objemu;
c) vyloučí se úpravy výsledků nabídkového řízení ex post (například následná jednání o výsledcích nabídkového řízení);
d) nejméně 70 % celkových výběrových kritérií použitých pro stanovení pořadí nabídek a v konečném důsledku pro přidělení podpory v soutěžním nabídkovém řízení musí být vymezeno jako podpora ve vztahu k příspěvku projektu k environmentálním cílům opatření, například podpora požadovaná na čisté vozidlo nebo vozidlo s nulovými emisemi.
Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které splňuje podmínky odstavce 4, intenzita podpory nesmí přesáhnout:
a) 100 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing vozidel s nulovými emisemi nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na vozidla s nulovými emisemi;
b) 80 % způsobilých nákladů na nákup nebo leasing čistých vozidel nebo na modernizaci vozidel, která jim umožní splnit požadavky na čistá vozidla.
Odchylně od odstavce 4 lze podporu poskytnout mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta na základě režimu podpory.
V takových případech nesmí intenzita podpory přesáhnout 20 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze v případě vozidel s nulovými emisemi zvýšit o 10 procentních bodů, v případě středních podniků o 20 procentních bodů a v případě malých podniků o 30 procentních bodů.
Odchylně od odstavce 4 může být podpora poskytnuta i mimo soutěžní nabídkové řízení, pokud je poskytnuta podnikům, s nimiž byla uzavřena smlouva o veřejných službách spočívající v poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících po silnici, železnici nebo vodě v návaznosti na otevřené, transparentní a nediskriminační veřejné nabídkové řízení, a to pouze v souvislosti s pořízením čistých vozidel nebo vozidel s nulovými emisemi používaných k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, na něž se vztahuje smlouva o veřejných službách.
V tomto případě nesmí intenzita podpory přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u vozidel s nulovými emisemi.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159 ).;
Prováděcí rozhodnutí Komise C(2017) 7124 ze dne 27. října 2017 o přijetí pracovního programu na období 2018–2020 v rámci zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o financování pracovního programu na rok 2018.
Investiční podpora, která podnikům umožní zvýšit energetickou účinnost budov, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podporu podle tohoto článku nelze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny a nabyly účinnosti.
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na investice, jejichž realizací má být dosaženo splnění norem Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Pokud jsou příslušnými normami Unie minimální normy energetické náročnosti, musí být podpora poskytnuta dříve, než se tyto normy stanou pro dotčený podnik závaznými. V takovém případě musí daný členský stát zajistit, aby příjemci předložili přesný plán renovace a časový rozvrh prokazující, že podporovaná renovace bude přinejmenším dostatečná k tomu, aby zajistila splnění těchto minimálních norem energetické náročnosti. Pokud se příslušné normy Unie od minimálních norem energetické náročnosti liší, musí být investice realizována a dokončena nejméně osmnáct měsíců před tím, než daná norma Unie nabyde účinnosti.
Tento článek se nevztahuje na podporu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a podporu na dálkové vytápění a/nebo chlazení.
Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti v budově, způsobilé nejsou.
Podpora musí vést ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie alespoň: i) o 20 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovace stávajících budov, nebo ii) o 10 % ve srovnání se stavem před investicí v případě renovačních opatření týkajících se instalace nebo výměny pouze jednoho typu prvků budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a tato cílená renovační opatření nepředstavují více než 30 % části rozpočtu režimu určené na opatření ke zvýšení energetické účinnosti, nebo iii) o 10 % ve srovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU v případě nových budov. Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení se stanoví na základě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.
Podporu poskytnutou na zvýšení energetické účinnosti budovy lze kombinovat s podporou na některá nebo všechna tato opatření:
a) instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné včetně fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel;
b) instalace zařízení pro ukládání energie vyrobené v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě. Zařízení pro ukládání musí ročně přijmout alespoň 75 % své energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
c) připojení k soustavě energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení a související vybavení;
d) výstavba a instalace infrastruktury dobíjecích stanic pro uživatele budovy a související infrastruktury, jako je například potrubí, pokud je parkoviště umístěno buď uvnitř budovy, nebo s budovou fyzicky sousedí;
e) instalace zařízení pro digitalizaci budovy, s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část širokopásmové infrastruktury na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;
f) investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody.
V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v písmenech a) až f) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na různá zařízení a vybavení. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením nižší úrovně energetické náročnosti nebo vyšší úrovně environmentální výkonnosti, způsobilé nejsou.
Podporu lze poskytnout buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo opatření ke zvýšení energetické účinnosti zadává.
Podporu lze poskytnout rovněž na zvýšení energetické účinnosti tepelných nebo chladicích zařízení uvnitř budovy.
Podpora na instalaci energetického zařízení na fosilní paliva, včetně zemního plynu, není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů.
Odchylně od odstavce 11, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu stavebního prvku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 %.
Odchylně od odstavců 11 a 12, pokud je podpora na investice do budov, jejichž realizací má být dosaženo splnění minimálních norem energetické náročnosti, které lze považovat za normy Unie, poskytnuta méně než osmnáct měsíců před tím, než normy Unie nabydou účinnosti, nesmí intenzita podpory přesáhnout 15 % způsobilých nákladů, pokud investice spočívá v instalaci nebo výměně pouze jednoho typu prvku budovy ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU, a 20 % ve všech ostatních případech.
V případě podpory poskytnuté malým podnikům lze intenzitu podpory zvýšit o 20 procentních bodů a v případě podpory poskytnuté středním podnikům o 10 procentních bodů.
V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.
V případě podpory poskytnuté na zvýšení energetické účinnosti stávajících budov lze intenzitu podpory zvýšit o 15 procentních bodů, pokud podpora vede ke snížení energetické náročnosti budovy měřené jako primární energie nejméně o 40 % ve srovnání se situací před investicí. Toto zvýšení intenzity podpory se nepoužije, pokud investice nesníží energetickou náročnost budovy nad úroveň stanovenou minimálními normami energetické náročnosti, které jsou považovány za normy Unie a nabydou účinnosti do méně než osmnácti měsíců od okamžiku realizace a dokončení investice.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021 , kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1 ).
Podpora na usnadnění uzavírání smluv o energetických službách je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout za účelem usnadnění uzavírání smluv o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU.
Pro podporu podle tohoto článku jsou způsobilé malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, které jsou poskytovateli opatření ke snížení energetické náročnosti a které jsou konečnými příjemci podpory.
Podpora musí mít formu seniorní půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně musí spočívat ve finančním produktu zaměřeném na financování poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek).
Doba trvání půjčky nebo záruky pro poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti nesmí přesáhnout deset let.
Pokud má podpora formu seniorní půjčky, investiční spoluúčast komerčních poskytovatelů dluhového financování musí být minimálně 30 % hodnoty podkladového portfolia smluv o energetických službách a splátka poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti se musí rovnat alespoň nominální výši půjčky.
Pokud má podpora formu záruky, nesmí záruka přesáhnout 80 % jistiny podkladové půjčky a ztráty musí být poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou instituci a stát. Částka krytá zárukou se úměrně snižuje tak, aby záruka nikdy nepokrývala více než 80 % nesplacené půjčky.
Nominální výše celkového nesplaceného financování poskytnutého na příjemce nesmí přesáhnout 30 milionů EUR.;
Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů energie, vodíku z obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.;
Iniciativa CASSINI, poprvé oznámená ve Strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky (COM(2020) 103 final ze dne 10. března 2020 ), představuje soubor konkrétních opatření, mezi jejichž cíle patří usnadnění přístupu k rizikovému kapitálu pro malé a střední podniky působící v kosmickém odvětví za účelem financování jejich expanze.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149 ).
Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje, s výjimkou elektřiny vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Pro účely tohoto článku jsou malé projekty vymezeny takto:
i) u výroby nebo ukládání elektřiny – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší;
ii) u spotřeby elektřiny – projekty s maximální poptávkou rovnou 1 MW nebo nižší;
iii) u technologií výroby tepla a produkce plynu – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 1 MW nebo nižší nebo rovnocennou;
iv) u výroby vodíku z obnovitelných zdrojů – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 3 MW nebo nižší nebo rovnocennou;
v) u výroby biopaliv, biokapalin, bioplynu (včetně biometanu) a paliv z biomasy – projekty s instalovanou kapacitou 50000 tun/rok nebo nižší;
vi) u projektů a demonstračních projektů, které jsou ve 100 % vlastnictví malých a středních podniků – projekty s instalovanou kapacitou nebo maximální poptávkou rovnou 6 MW nebo nižší;
vii) u projektů výlučně na výrobu elektřiny z větrné energie, které jsou ve 100 % vlastnictví mikropodniků nebo malých podniků – projekty s instalovanou kapacitou rovnou 18 MW nebo nižší.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018 , kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30 ).;
Režimy podpory ve formě úlev na daních, které splňují podmínky směrnice 2003/96/ES, jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Příjemci úlev na daních musí být vybráni na základě transparentních a objektivních kritérií.
Příjemci úlev na daních musí zaplatit alespoň minimální úroveň zdanění stanovenou v příloze I směrnice 2003/96/ES, s výjimkou úlev:
a) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES na výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivy z obnovitelných zdrojů;
b) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) první, druhé, čtvrté a páté odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu i) pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie, ii) z vody vyrobenou ve vodních elektrárnách, iii) vyrobenou z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů a iv) vyrobenou z palivových článků;
c) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. b) třetí odrážky směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou z biomasy nebo z produktů vyrobených z biomasy, pokud je biomasa v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci;
d) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/96/ES na elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, pokud je kombinovaná výroba tepla a elektřiny kombinovanými generátory vysoce účinnou kombinovanou výrobou ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;
e) udělených na základě čl. 15 odst. 1 písm. l) směrnice 2003/96/ES na výrobky kódu KN 2705 používané pro účely vytápění;
f) udělených na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES.
Podstatou režimů podpory ve formě úlev na daních může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.
Úlevy na daních udělené na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/96/ES jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud jsou podporovaná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice (EU) 2018/2001 a jejích prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci a jsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v příloze IX zmíněné směrnice.;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349 ).;
Režimy podpory ve formě úlev na ekologických daní nebo parafiskálních poplatcích jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I. Tento článek se nevztahuje na úlevy na daních nebo poplatcích z energetických produktů a elektřiny ve smyslu článku 2 směrnice 2003/96/ES.
Podpora ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích je slučitelná, pouze pokud tato úleva umožní dosáhnout vyšší úrovně ochrany životního prostředí tím, že do oblasti působnosti ekologické daně nebo poplatku zahrne podniky, které by bez této úlevy nemohly vykonávat svou hospodářskou činnost.
Pro podporu jsou způsobilé pouze ty podniky, které by bez této úlevy nebyly schopny vykonávat svou hospodářskou činnost. Pro účely tohoto článku se za takový případ považují podniky, jejichž výrobní náklady by se v důsledku ekologické daně nebo parafiskálního poplatku bez úlevy podstatně zvýšily a které nejsou schopny toto zvýšení přenést na zákazníky. Zvýšení výrobních nákladů se vypočítá jako podíl hrubé přidané hodnoty pro každé odvětví nebo kategorii příjemců.
Příjemci musí být vybráni na základě transparentních, nediskriminačních a objektivních kritérií. Podpora se poskytuje stejným způsobem všem způsobilým podnikům působícím v tomtéž odvětví hospodářské činnosti, které jsou z hlediska cílů daného opatření podpory ve stejné nebo podobné faktické situaci.
Hrubý grantový ekvivalent podpory nesmí přesáhnout 80 % nominální sazby daně nebo poplatku.
Podstatou režimů podpory ve formě úlev na ekologických daních nebo parafiskálních poplatcích může být snížení platné sazby daně, zaplacení pevně stanovené částky vyrovnávací platby nebo kombinace těchto mechanismů.;
Investiční podpora na sanaci škod na životním prostředí, rehabilitaci přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na tyto činnosti:
a) sanace škod na životním prostředí, včetně poškození kvality půdy, povrchové či podzemní vody nebo mořského prostředí;
b) rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů z degradovaného stavu;
c) ochrana nebo obnova biologické rozmanitosti nebo ekosystémů s cílem přispět k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo chránit ekosystémy, které se již v dobrém stavu nacházejí;
d) zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
Tento článek se nevztahuje na podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, například zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, povodněmi, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolnými přírodními požáry.
Tento článek se dále nevztahuje na podporu na sanaci nebo rehabilitaci po uzavření elektráren a důlních nebo těžebních činností.
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56 ). nebo jiné příslušné předpisy Unie o odpovědnosti za škody na životním prostředí, je-li zjištěn subjekt nebo podnik, který je podle právních předpisů použitelných v daném členském státě odpovědný za škody na životním prostředí, musí práce nezbytné k prevenci a nápravě degradace a kontaminace životního prostředí financovat tento subjekt nebo podnik v souladu se zásadou znečišťovatel platí s tím, že na stavební práce, které je tento subjekt nebo podnik ze zákona povinen provést, nelze poskytnout žádnou podporu. Členský stát přijme veškerá nezbytná opatření včetně právních kroků vedoucí ke zjištění odpovědného subjektu nebo podniku, který je původcem škody na životním prostředí, a k dosažení toho, aby nesl příslušné náklady. Pokud subjekt nebo podnik odpovědný podle použitelných právních předpisů nelze zjistit nebo nelze dosáhnout toho, aby nesl náklady na nápravu škody na životním prostředí, zejména z toho důvodu, že zanikla jeho právní existence a není žádný jiný podnik, který by bylo možno považovat za jeho právního nebo ekonomického nástupce, nebo pokud k pokrytí nákladů na sanaci neexistuje dostatečné finanční zajištění, lze podporu poskytnout na podpoření Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).; . Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na pokrytí dodatečných nákladů nezbytných ke zvýšení rozsahu nebo ambicí uvedených opatření nad rámec právních povinností vyplývajících z čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.
V případě investic do sanace škod na životním prostředí nebo do rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů jsou způsobilé náklady vynaložené na sanaci nebo rehabilitaci, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku nebo majetku.
Navýšení hodnoty pozemku nebo majetku vyplývající ze sanace nebo rehabilitace musí posoudit nezávislý kvalifikovaný odborník.
V případě investic do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování jsou způsobilými náklady celkové náklady na práce vedoucí k přispění k ochraně nebo obnově biologické rozmanitosti nebo k zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
a) 100 % způsobilých nákladů na investice do sanace škod na životním prostředí nebo rehabilitace přírodních stanovišť a ekosystémů;
b) 70 % způsobilých nákladů na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a do řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování.
Intenzitu podpory na investice do ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti a zavádění řešení založených na přírodě pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování lze zvýšit o 20 procentních bodů u podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů u podpory poskytnuté středním podnikům.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1 ).;
Investiční podpora na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení zahrnující výstavbu, rozšíření nebo modernizaci zařízení na výrobu vytápění nebo chlazení a/nebo řešení pro ukládání tepla a/nebo distribuční sítě je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podpora se poskytuje pouze na výstavbu, rozšíření nebo modernizaci soustav dálkového vytápění a/nebo chlazení, které jsou nebo mají být energeticky účinné ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU. Není-li soustava po provedení podporovaných prací na distribuční síti dosud plně energeticky účinná, musí být další modernizace zařízení pro vytápění a/nebo chlazení, na něž se vztahuje podpora, která je nezbytná pro splnění podmínek definice energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení, započata do tří let od zahájení podporovaných prací na distribuční síti.
Podporu lze poskytnout na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v souladu s přílohou VII směrnice (EU) 2018/2001, odpadního tepla nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, jakož i na řešení pro ukládání tepla. Podpora na výrobu energie z odpadu může být založena buď na odpadu, který splňuje definici obnovitelných zdrojů energie, nebo na odpadu používaném jako palivo v zařízeních, která splňují definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. V případě odpadu používaného jako vstupní palivo nesmí být obcházena hierarchie způsobů nakládání s odpady vymezená v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES.
Podporu nelze poskytnout na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. Podporu na výstavbu nebo modernizaci zařízení na výrobu energie ze zemního plynu lze poskytnout, pouze pokud je zajištěn soulad s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.30 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.
Podporu na modernizaci úložišť a distribučních sítí, které přenášejí vytápění a chlazení vyrobené z fosilních paliv, lze poskytnout, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) distribuční síť je nebo se stane vhodnou pro přenos vytápění nebo chlazení vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a/nebo odpadního tepla;
b) výsledkem modernizace nebude zvýšení výroby energie z fosilních paliv, s výjimkou zemního plynu. V případě modernizace úložiště nebo sítě distribuující vytápění a chlazení vyrobené ze zemního plynu, pokud je výsledkem modernizace zvýšení výroby energie ze zemního plynu, musí být tato výrobní zařízení v souladu s klimatickými cíli stanovenými pro roky 2030 a 2050 v souladu s oddílem 4.31 přílohy 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.
Způsobilými náklady jsou investiční náklady související s výstavbou nebo modernizací soustavy energeticky účinného dálkového vytápění a/nebo chlazení.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 30 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.
Intenzitu podpory lze zvýšit o 15 procentních bodů v případě investic, které využívají pouze obnovitelné zdroje energie, odpadní teplo nebo jejich kombinaci, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Alternativně k odstavci 7 může intenzita podpory dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože toto řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1 ).;
Investiční podpora na účinné využívání zdrojů a oběhovost je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podpora se poskytuje na tyto druhy investic:
a) investice zlepšující účinné využívání zdrojů prostřednictvím jednoho nebo obou těchto opatření:i) čisté snížení zdrojů spotřebovaných při výrobě daného množství výstupu ve srovnání s již existujícím výrobním postupem používaným příjemcem nebo s alternativními projekty nebo činnostmi uvedenými v odstavci 7. Spotřebované zdroje musí zahrnovat všechny spotřebované materiální zdroje, s výjimkou energie, a snížení se stanoví na základě měření nebo odhadu spotřeby před provedením opatření podpory a po něm, při zohlednění jakékoli úpravy vnějších podmínek, která může spotřebu zdrojů ovlivnit;ii) nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo využitými, a to i recyklovanými) surovinami nebo vstupními surovinami;
i) čisté snížení zdrojů spotřebovaných při výrobě daného množství výstupu ve srovnání s již existujícím výrobním postupem používaným příjemcem nebo s alternativními projekty nebo činnostmi uvedenými v odstavci 7. Spotřebované zdroje musí zahrnovat všechny spotřebované materiální zdroje, s výjimkou energie, a snížení se stanoví na základě měření nebo odhadu spotřeby před provedením opatření podpory a po něm, při zohlednění jakékoli úpravy vnějších podmínek, která může spotřebu zdrojů ovlivnit;
ii) nahrazení primárních surovin nebo vstupních surovin druhotnými (opětovně použitými nebo využitými, a to i recyklovanými) surovinami nebo vstupními surovinami;
b) investice do předcházení vzniku a snižování množství odpadů, přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkuje příjemce, nebo investice do přípravy k opětovnému použití, dekontaminace a recyklace odpadů, které produkují třetí strany a které by jinak byly nevyužity, odstraněny nebo zpracovány na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, případně využity méně účinným způsobem využívání zdrojů nebo by vedly k nižší kvalitě výsledků recyklace;
c) investice do sběru, třídění, dekontaminace, předúpravy a zpracování jiných produktů, materiálů nebo látek, které produkují příjemce nebo třetí strany a které by jinak zůstaly nevyužity nebo by byly využity méně účinným způsobem využívání zdrojů;
d) investice do tříděného sběru a třídění odpadů za účelem jejich přípravy k opětovnému použití nebo recyklaci.
Podpora na operace odstraňování a využití odpadů za účelem výroby energie není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
Podpora nezbavuje podniky, které produkují odpad, jakýchkoli nákladů nebo povinností souvisejících se zpracováním odpadů, za něž nesou odpovědnost podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, ani nákladů, které by měly být považovány za běžné náklady podniku.
Podpora nesmí stimulovat vznik odpadů ani zvýšené využívání zdrojů.
Investice související s technologiemi, které představují již ziskovou zavedenou obchodní praxi v celé Unii, nejsou podle tohoto článku vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady stanovené porovnáním celkových investičních nákladů na projekt s náklady na projekt nebo činnost, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí, přičemž se musí jednat o jednu z těchto možností:
a) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici, která by byla pravděpodobně realizována v novém nebo již existujícím výrobním postupu bez poskytnutí podpory a která nedosahuje stejné úrovně účinného využívání zdrojů;
b) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve zpracování odpadu na základě zpracovatelské operace nacházející se na nižším stupni pořadí priorit v hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES nebo zpracování odpadu, jiných produktů, materiálů nebo látek méně účinným způsobem využívání zdrojů;
c) hypotetický srovnávací scénář spočívající ve srovnatelné investici do konvenčního výrobního postupu využívajícího primární surovinu nebo vstupní surovinu, pokud je získaný sekundární (opětovně použitý nebo využitý) produkt technicky a ekonomicky nahraditelný primárním produktem.
Ve všech situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) musí hypotetický srovnávací scénář odpovídat investici se srovnatelnou výrobní kapacitou a dobou životnosti, která splňuje normy Unie, které již nabyly účinnosti. Hypotetický srovnávací scénář musí být důvěryhodný s ohledem na právní požadavky, tržní podmínky a pobídky.
Pokud investice spočívá v instalaci doplňkové složky k již existujícímu zařízení, pro kterou neexistuje ekvivalent méně šetrný k životnímu prostředí, nebo pokud žadatel o podporu může prokázat, že bez poskytnutí podpory by se investice neuskutečnila, jsou způsobilými náklady celkové investiční náklady.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 40 % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.;
Viz pracovní dokument útvarů Komise Technologické infrastruktury, SWD(2019) 158 final, 8.4.2019 .;
Investiční podpora na výstavbu nebo modernizaci energetické infrastruktury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Podpora na energetickou infrastrukturu, která je částečně nebo zcela vyňata z přístupu třetích osob nebo regulace sazeb v souladu s právními předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
Podpora na investice do projektů ukládání elektřiny a plynu není podle tohoto článku vyňata z oznamovací povinnosti.
Podpora na plynárenskou infrastrukturu je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud je dotčená infrastruktura určena k použití pro vodík a/nebo pro plyny z obnovitelných zdrojů nebo pokud je používána pro přepravu více než 50 % vodíku a plynů z obnovitelných zdrojů.
Způsobilými náklady jsou celkové investiční náklady.
Intenzita podpory může dosáhnout až 100 % mezery ve financování. Podpora musí být omezena na minimum potřebné k realizaci podporovaného projektu nebo činnosti. Tato podmínka je splněna, pokud podpora odpovídá mezeře ve financování ve smyslu čl. 2 bodu 118. Podrobné posouzení čistých dodatečných nákladů se nevyžaduje, pokud jsou částky podpory stanoveny soutěžním nabídkovým řízením, protože takové řízení poskytuje spolehlivý odhad minimální podpory požadované potenciálními příjemci.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17 ).;
Podpora na studie nebo poradenské služby, včetně energetických auditů, přímo spojená s investicemi způsobilými pro podporu podle tohoto oddílu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Pokud se celá studie nebo poradenská služba týká investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu, jsou způsobilé náklady na studii nebo poradenskou službu. Týká-li se investic způsobilých pro podporu podle tohoto oddílu pouze část studie nebo poradenské služby, jsou způsobilé náklady na tu část studie nebo poradenské služby, která souvisí s uvedenými investicemi.
Podpora se poskytuje bez ohledu na to, zda po zjištěních studie nebo poradenské služby následuje investice způsobilá pro podporu podle tohoto oddílu.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 60 % způsobilých nákladů.
Intenzitu podpory lze zvýšit o 20 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem malých podniků a o 10 procentních bodů u studií nebo poradenských služeb vypracovaných jménem středních podniků.
Podporu nelze poskytnout na energetické audity prováděné za účelem dosažení souladu se směrnicí 2012/27/EU s výjimkou případů, kdy se energetický audit provádí vedle povinného energetického auditu podle uvedené směrnice.;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019 , kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202 ).
Podpora na zavedení pevných širokopásmových sítí je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pevné širokopásmové sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
Způsobilé jsou následující alternativní typy investic:
a) zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), ani se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4;
b) zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení socioekonomických aktérů v oblastech, kde existuje jen jedna síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ale nižší než 300 Mb/s za podmínek v době provozní špičky (prahová rychlost), nebo se její zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5.
Oblasti, kde existuje alespoň jedna síť, kterou lze modernizovat tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, nejsou pro zásahy podle odst. 3 písm. a) a b) způsobilé. Síť se považuje za zmodernizovatelnou tak, aby poskytovala rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky, pokud může tuto rychlost poskytnout s marginální investicí, jako je modernizace aktivního zařízení, bez významných investic do širokopásmové infrastruktury.
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
a) mapování musí určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající pevné širokopásmové sítě. Mapování musí být provedeno:i) pro pevné kabelové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě;ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není mapování sítí páteřního propojení vyžadováno. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;
i) pro pevné kabelové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě;
ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů.
b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich sítí poskytujících prahové rychlosti uvedené v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 5. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do širokopásmové sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost širokopásmových služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury. V každém případě musí způsobilý zásah, jak je stanoveno v odstavci 3, vést alespoň k těmto zlepšením:
a) v případě zásahů podle odst. 3 písm. a) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi (cílová rychlost);
b) v případě zásahů podle odst. 3 písm. b) musí státem financovaná síť alespoň ztrojnásobit rychlost stahování ve srovnání se stávajícími sítěmi a poskytnout rychlost stahování alespoň 1 Gb/s za podmínek v době provozní špičky (cílová rychlost).
Podpora se poskytuje takto:
a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správu pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo případně interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Dotovaná síť musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Odchylně mohou zásahy, které jsou způsobilé podle odst. 3 písm. a), namísto fyzického zpřístupnění poskytovat virtuální zpřístupnění, pokud je produkt přístupu virtuálního zpřístupnění předem schválen vnitrostátním regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Přístup založený na virtuálním zpřístupnění musí být poskytnut na dobu odpovídající životnosti infrastruktury, kterou virtuální zpřístupnění nahrazuje. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Síť musí poskytnout přístup alespoň třem zájemcům o přístup a musí zájemcům o přístup poskytnout nejméně 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo
c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52 ).
Podpora na zavedení mobilních sítí 4G a 5G je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz pasivních a aktivních prvků mobilní sítě. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 7 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu s odst. 7 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
Zavedení mobilních sítí 5G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 4G a 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Zavedení mobilních sítí 4G se musí uskutečnit v oblastech, kde nejsou přítomny žádné mobilní sítě 3G, 4G nebo 5G, ani se jejich zavedení v příslušném časovém horizontu věrohodně neplánuje. Tyto požadavky musí být ověřeny na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4.
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
a) mapování musí jasně určit zeměpisné cílové oblasti, které mají být do daného státního zásahu zahrnuty, a zohlednit všechny stávající mobilní sítě. Mapování musí být provedeno na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace,Pokud zavedení sítě zahrnuje zároveň zavedení přístupové sítě a omezené zavedení nezbytné pomocné sítě páteřního propojení, která umožňuje fungování přístupové sítě, není samostatné mapování sítí páteřního propojení vyžadováno;
b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí s charakteristikami uvedenými v odstavci 3, které v cílové oblasti již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Podporovaná infrastruktura se nezohledňuje pro účely splnění povinností provozovatelů mobilních sítí v oblasti pokrytí, které vyplývají z podmínek spojených s právy na využívání spektra 4G a 5G.
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími mobilními sítěmi nebo mobilními sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do mobilní sítě a dotovaná síť přináší na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu a rychlost mobilních služeb a hospodářskou soutěž, ve srovnání se stávajícími sítěmi nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Zásah musí zahrnovat více než 50 % investic do širokopásmové infrastruktury.
Podpora se poskytuje takto:
a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž k těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;
c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
Využití státem financované mobilní sítě 4G nebo 5G k poskytování pevných bezdrátových přístupových služeb je povoleno pouze v oblastech, kde neexistuje žádná síť poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, ani není věrohodně plánováno její zavedení v příslušném časovém horizontu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:
a) mapování a veřejná konzultace musí zohlednit pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, určené podle čl. 52 odst. 5;
b) podporovaná pevná bezdrátová přístupová síť 4G nebo 5G musí mít alespoň trojnásobnou rychlost stahování ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi (cílová rychlost) podle čl. 52 odst. 5.
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.;
Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1 ).;
Podpora ve formě režimu poukázek na konektivitu pro spotřebitele s cílem usnadnit služby v oblasti práce na dálku, on-line vzdělávání a odborné přípravy nebo pro malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Doba trvání režimu poukázek nesmí překročit tři roky. Platnost poukázek pro koncové uživatele nesmí překročit dva roky.
Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek:
a) poukázky, které jsou k dispozici spotřebitelům a malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří poskytují rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za podmínek v době provozní špičky;
b) poukázky, které jsou k dispozici malým a středním podnikům na předplatné nové širokopásmové služby nebo na upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky, a to za předpokladu, že v rámci tohoto režimu jsou způsobilí všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky. Poukázky se neudělují na změnu poskytovatele poskytujícího stejné rychlosti, jako jsou rychlosti, které jsou již k dispozici v rámci stávajícího předplatného, ani na zlepšení stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za podmínek v době provozní špičky.
Poukázky musí pokrývat až 50 % způsobilých nákladů. Způsobilými náklady jsou měsíční poplatek, standardní náklady na zřízení a nezbytná koncová zařízení pro koncové uživatele, aby mohli využívat širokopásmové služby s rychlostmi uvedenými v odstavci 3. Způsobilé mohou být i náklady na domovní rozvody a omezené zavedení na pozemcích / v objektech v soukromém vlastnictví koncových uživatelů nebo na pozemku / v objektu ve veřejném vlastnictví v blízkosti soukromých pozemků/objektů koncových uživatelů, pokud jsou nezbytné a souvisejí s poskytováním dané služby. Poukázku hradí orgány veřejné správy přímo koncovým uživatelům nebo přímo poskytovateli služeb, kterého si koncoví uživatelé zvolili.
Poukázky se neposkytují na oblasti, kde neexistuje síť poskytující způsobilé služby uvedené v odstavci 3. Členské státy musí provést veřejnou konzultaci zveřejněním hlavních charakteristik režimu a seznamu zeměpisných cílových oblastí na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k návrhu opatření vyjádřily a předložily podložené informace týkající se jejich stávajících sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlost uvedenou v odstavci 3. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Poukázky musí být technologicky neutrální. Režimy musí zajistit rovné zacházení se všemi případnými poskytovateli služeb a musí koncovým uživatelům nabídnout co nejširší výběr poskytovatelů bez ohledu na použité technologie. Za tímto účelem členský stát zřídí on-line rejstřík všech způsobilých poskytovatelů služeb nebo zavede rovnocennou alternativní metodu k zajištění otevřenosti, transparentnosti a nediskriminační povahy státního zásahu. Koncoví uživatelé musí mít možnost nahlížet do těchto informací o všech podnicích, které jsou schopny poskytovat způsobilé služby. Všechny podniky schopné poskytovat způsobilé služby mají právo být na požádání zařazeny do on-line rejstříku nebo jakéhokoli náhradního místa zvoleného členským státem.
S cílem minimalizovat narušení trhu musí členské státy provést posouzení trhu, v němž určí způsobilé poskytovatele působící v dané oblasti a shromáždí informace pro výpočet jejich podílu na trhu, využívání způsobilých služeb a jejich cen. Podpora se poskytne pouze v případě, že posouzením trhu je zjištěno, že režim je navržen dostatečně široce, aby neoprávněně nepřinášel prospěch omezenému počtu poskytovatelů, a že nevede k posílení (místní) tržní síly některých poskytovatelů.
Aby byl poskytovatel širokopásmových služeb způsobilý, musí v případech, kdy je vertikálně integrován a jeho podíl na maloobchodním trhu je vyšší než 25 %, nabízet na příslušném trhu velkoobchodního přístupu produkty velkoobchodního přístupu, na jejichž základě bude moci jakýkoli zájemce o přístup spolehlivě poskytovat způsobilé služby rychlostí uvedenou v odstavci 3 za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovování cen:
a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které převládají v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby;
c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1 ).;
Podpora na zavedení sítí páteřního propojení je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.
Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na výstavbu, správu a provoz sítě páteřního propojení. Maximální výše podpory na projekt se stanoví na základě soutěžního výběrového řízení uvedeného v odst. 6 písm. a). Pokud je realizována investice v souladu odst. 6 písm. b) bez soutěžního výběrového řízení, nesmí výše podpory přesáhnout rozdíl mezi způsobilými náklady a běžným provozním ziskem z investice. Provozní zisk se od způsobilých nákladů odečte ex ante na základě odůvodněných předpokladů a ověří se ex post prostřednictvím mechanismu zpětného vymáhání podpory. Pro odůvodněný předpoklad opatření se vyžaduje, aby byly zohledněny veškeré náklady a veškeré příjmy, u nichž se očekává, že vzniknou po dobu ekonomické životnosti investice.
Zavedení sítě páteřního propojení se musí uskutečnit v oblastech, kde neexistuje žádná síť páteřního propojení založená na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které by byly schopny zajistit stejnou úroveň výkonu a spolehlivosti jako stávající optická vlákna nebo optická vlákna, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. To musí být ověřeno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4.
Mapování a veřejná konzultace pro účely odstavce 3 musí kumulativně splňovat tyto požadavky:
a) mapování musí určit cílové oblasti pro státní zásah týkající se sítě páteřního propojení a zohlednit všechny stávající sítě páteřního propojení. Všechny prvky metodiky a základní technická kritéria použitá pro mapování cílových oblastí musí být veřejně přístupné. Mapování musí být vždy ověřeno prostřednictvím veřejné konzultace;
b) veřejnou konzultaci musí provést příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného státního zásahu a seznamu oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a). Tyto informace musí být zpřístupněny na veřejně přístupných internetových stránkách na regionální a celostátní úrovni. Ve veřejné konzultaci jsou zúčastněné strany vyzvány, aby se k plánovanému státnímu zásahu vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) o svých sítích páteřního propojení, které již existují nebo jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje. Doba trvání veřejné konzultace musí činit nejméně třicet dnů.
Zásah musí přinést významné zlepšení (skokovou změnu) ve srovnání se stávajícími sítěmi páteřního propojení nebo sítěmi, jejichž zavedení se v příslušném časovém horizontu věrohodně plánuje, jak bylo zjištěno na základě mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Věrohodně plánované sítě se pro posouzení skokové změny zohlední pouze v případě, že by samy o sobě poskytovaly podobnou výkonnost jako plánovaná státem financovaná síť v cílových oblastech v příslušném časovém horizontu. Ke skokové změně dochází v případě, že se v důsledku dotovaného zásahu uskuteční významná nová investice do sítě páteřního propojení a dotovaná síť páteřního propojení je založena na optických vláknech nebo na jiných technologiích, které jsou schopny zajistit stejnou úroveň výkonnosti optických vláken, na rozdíl od stávajících nebo věrohodně plánovaných sítí v příslušném časovém horizontu. Zásah musí zahrnovat více než 70 % investic do širokopásmové infrastruktury.
Podpora se poskytuje takto:
a) podpora se přiděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky;
b) pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a správy sítě páteřního propojení buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, smí daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě poskytovat pouze velkoobchodní služby. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení, v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Provoz dotované sítě musí poskytovat velkoobchodní přístup k pevným i mobilním sítím, jak je vymezen v čl. 2 bodě 139 za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Aktivní velkoobchodní přístup musí být poskytován na dobu nejméně deseti let od zahájení provozu sítě a velkoobchodní přístup k širokopásmové infrastruktuře musí být poskytován po dobu životnosti příslušných prvků. Stejné podmínky přístupu musí platit pro celou síť, a to i pro části této sítě, kde byly použity stávající infrastruktury. Povinnosti poskytnout přístup musí být vymáhány bez ohledu na jakoukoli změnu vlastnických vztahů, správy nebo provozu sítě. Státem financovaná síť musí zajistit všechny pevné a mobilní sítě v cílových oblastech zásahu páteřního propojení a musí zpřístupnit zájemcům o přístup alespoň 50 % kapacity. Aby byl velkoobchodní přístup účinný a aby bylo zájemcům o přístup umožněno poskytovat služby, musí být velkoobchodní přístup poskytnut rovněž těm částem sítě, které nebyly financovány státem nebo které případně nezavedl příjemce podpory, například poskytnutím přístupu k aktivnímu zařízení, a to i v případě, že je financována pouze širokopásmová infrastruktura.
Cena za velkoobchodní přístup musí vycházet z jedné z následujících referenčních hodnot a zásad stanovení cen:
a) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných a konkurenčnějších oblastech daného členského státu;
b) regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby, nebo
c) nákladová orientace nebo metodika stanovené v souladu s odvětvovým regulačním rámcem.
Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, musí být vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně produktů velkoobchodního přístupu, podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
Členské státy zavedou mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, pokud výše podpory poskytnuté na projekt přesahuje 10 milionů EUR.
Aby se zajistilo, že podpora zůstane přiměřená a nepovede k nadměrné kompenzaci nebo křížovému subvencování nepodporovaných činností, zajistí příjemce podpory oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na zavedení a provoz státem financované sítě a ostatními finančními prostředky, které má k dispozici.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125 ).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 , kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021 , kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17 ).;
Veřejné vyhledávání v databázi Transparentnost státní podpory, k dispozici na adrese: https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94 ).
Pokud jde o režimy podle článků 16, 21a a 22 tohoto nařízení, od požadavku na zveřejnění informací o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 100000 EUR, může být upuštěno v případě malých a středních podniků, které na žádném trhu neuskutečnily komerční prodej.;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021 , kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021 , kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1 ).
Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1 ).
Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9 ).;
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1 ).;
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56 ).
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).;
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: