Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1773 ze dne 17. srpna 2023, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023 , kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicíchÚř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52 . , a zejména na čl. 35 odst. 7 uvedeného nařízení,

Toto nařízení stanoví pravidla pro oznamovací povinnosti stanovené v článku 35 nařízení (EU) 2023/956, které se vztahují na zboží podle přílohy I uvedeného nařízení dovážené na celní území Unie během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 (dále jen přechodné období).

Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52 .

(1) Nařízení (EU) 2023/956 stanoví oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen CBAM) během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 .

(2) Během přechodného období mají dovozci nebo nepřímí celní zástupci oznamovat množství dovezeného zboží, přímé a nepřímé emise obsažené v tomto zboží a veškeré ceny uhlíku splatné za tyto emise včetně cen uhlíku splatných za emise obsažené v příslušných prekurzorových materiálech.

(3) První zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023, a to do 31. ledna 2024 . Poslední zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, a to do 31. ledna 2026 .

(4) Komise má pro tyto požadavky na podávání zpráv přijmout prováděcí pravidla.

(5) Požadavky na podávání zpráv by měly být omezeny na nezbytné minimum, aby se v přechodném období co nejvíce snížila zátěž dovozců a aby se po jeho skončení usnadnilo bezproblémové zavedení požadavků na prohlášení CBAM.

(6) Podrobná pravidla výpočtu emisí obsažených v dováženém zboží by měla v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 vycházet z metodiky, která se uplatňuje v rámci systému obchodování s emisemi u zařízení nacházejících se v EU a která je stanovena zejména v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1 ). . Zásady stanovování emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by měly být zaměřeny na to, aby byly u jednotlivých kategorií zboží určeny příslušné výrobní procesy a byly monitorovány přímé a nepřímé emise z těchto výrobních procesů. Při oznamování během přechodného období by rovněž měly být zohledněny stávající normy a postupy stanovené příslušnými právními předpisy Unie. Při oznamování týkajícím se výroby vodíku a jeho derivátů by měla být zohledněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 ). .

(7) Pro stanovování údajů, které mají být poskytovány za účelem plnění oznamovacích povinností, by se měly používat hranice systému výrobních procesů, včetně údajů o emisích na úrovni zařízení, emisí přiřazených výrobním procesům a emisí obsažených ve zboží. Dovozci a nepřímí celní zástupci by v zájmu plnění oznamovacích povinností měli zajistit, aby měli k dispozici potřebné informace od provozovatelů zařízení. Aby své oznamovací povinnosti byli schopni plnit, měli by tyto informace dostávat včas. Uvedené informace by měly obsahovat standardní emisní faktory, které se použijí při výpočtu přímých obsažených emisí, zejména emisní faktory paliv a emisní faktory procesů a referenční faktory účinnosti pro výrobu elektřiny a tepla.

(8) Vykazované období začíná 1. října 2023 , a dovozci a nepřímí celní zástupci tudíž mají jen omezenou dobu na zabezpečení toho, aby oznamovací povinnosti byly dodržovány. Je možné zajistit synergie se systémy monitorování a vykazování, které již používají provozovatelé ze třetích zemí. Na určitou dobu, a sice do konce roku 2024, by proto měla být povolena přechodná odchylka od metod výpočtů určených pro účely vykazování obsažených emisí. Tato flexibilita by se měla uplatnit, pokud provozovatel ve třetí zemi podléhá systému povinného monitorování a vykazování, jenž je spojen se systémem stanovování ceny uhlíku, či jiným systémům povinného monitorování a vykazování nebo pokud emise ze zařízení monitoruje například v rámci projektu snižování emisí.

(9) Oznamující deklaranti, kteří by nebyli schopni od provozovatelů ze třetích zemí získat všechny informace, jež jsou potřeba ke stanovení skutečných emisí obsažených v dovezeném zboží podle metodiky stanovené v příloze III tohoto nařízení, by po omezenou dobu, a sice do 31. července 2024 , měli mít možnost používat ke stanovení přímých obsažených emisí alternativní metodu, na niž uvedou odkaz.

(10) Oznamovací povinnosti by rovněž měly poskytnout určitou flexibilitu v tom smyslu, že by bylo možné určit v zařízeních výrobní kroky, při nichž nevzniká významná část přímých emisí obsažených v dováženém zboží. Obvykle by se jednalo o závěrečné kroky výroby navazujících výrobků z oceli nebo hliníku. V takovém případě by měla být povolena odchylka od stanovených oznamovacích povinností, v jejímž rámci by v zařízeních u výrobních kroků, jejichž podíl na přímých emisích nepřekračuje 20 % celkových emisí obsažených v dováženém zboží, mohly být vykazovány odhadované hodnoty. Uvedená prahová hodnota by měla zajistit dostatečnou flexibilitu pro malé provozovatele ve třetích zemích.

(11) Jedním z cílů přechodného období je shromáždit údaje k tomu, aby mohla být v prováděcím aktu podle čl. 7 odst. 7 nařízení (EU) 2023/956 dále upřesněna metodika pro výpočet obsažených nepřímých emisí po skončení tohoto období. V souvislosti s tím by vykazování nepřímých emisí během přechodného období mělo být otevřené a koncipované tak, aby bylo možné vybrat nejvhodnější hodnotu z hodnot uvedených v oddíle 4.3 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Vykazování nepřímých emisí by však nemělo zahrnovat vykazování založené na průměrném emisním faktoru rozvodné sítě Unie, neboť tato hodnota je Komisi již známa.

(12) Údaje shromážděné během přechodného období by měly posloužit jako podklad pro zprávy, které má Komise předložit podle čl. 30 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2023/956. Tyto údaje by po skončení přechodného období rovněž měly pomoci stanovit jedinečnou metodiku monitorování, vykazování a ověřování. Posouzení shromážděných údajů by mělo být využito zejména v rámci práce Komise na úpravě metodiky, která se bude uplatňovat po uplynutí přechodného období.

(13) Orientační rozsah pokut, jež mají být ukládány oznamujícím deklarantům, kteří nedodrží oznamovací povinnosti, by měl vycházet ze standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí na přechodné období pro obsažené emise, které nebyly vykázány. Orientační maximální rozsah by měl být v souladu s pokutami podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 ). a současně by se mělo přihlédnout k tomu, že v přechodném období jsou povinnosti omezeny na oznamování údajů. Kritéria, která mají příslušné orgány používat při stanovování skutečné výše pokuty, by měla vycházet ze závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti. Komise by měla monitorovat zprávy CBAM, aby bylo možné provést orientační posouzení informací požadovaných příslušnými orgány a zajistit soudržnost uplatňovaných pokut.

(14) Aby bylo zajištěno účinné plnění oznamovacích povinností, měla by Komise zřídit elektronickou databázi – přechodný rejstřík CBAM, v němž by se shromažďovaly informace oznámené během přechodného období. Přechodný rejstřík CBAM by měl posloužit jako základ pro zřízení rejstříku CBAM podle článku 14 nařízení (EU) 2023/956.

(15) Přechodný rejstřík CBAM by měl sloužit jako systém pro podávání a správu zpráv CBAM oznamujících deklarantů, včetně kontrol, orientačních posouzení a postupů přezkumu. V zájmu zajištění přesného posuzování oznamovacích povinností by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se stávajícími celními systémy.

(16) V zájmu zajištění účinného a jednotného systému oznamování by měly být stanoveny technické postupy pro zajištění fungování přechodného rejstříku CBAM, jako jsou postupy pro vývoj, testování a uvedení do provozu i postupy pro údržbu a případné změny elektronických systémů, ochranu údajů, aktualizaci údajů, omezení zpracování údajů, vlastnictví systémů a zabezpečení. Tyto postupy by měly být slučitelné se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (nařízení EU o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ). a článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). , jakož i se zabezpečením zpracování podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 32 nařízení 2016/679.

(17) Aby byla zajištěna nepřetržitá kontinuita oznamování údajů, je důležité stanovit alternativní řešení pro případ dočasného selhání elektronických systémů pro oznamování údajů. Za tímto účelem by Komise měla pro CBAM vypracovat plán kontinuity provozu.

(18) Aby byl zabezpečen přístup do přechodného rejstříku CBAM, měl by se pro řízení postupu autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů používat systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1070Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1070 ze dne 1. června 2023 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 143, 2.6.2023, s. 65 ). .

(19) Pro účely identifikace oznamujících deklarantů a vytvoření seznamu oznamujících deklarantů s jejich registračními a identifikačními čísly hospodářských subjektů (čísly EORI) by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů uvedeným v článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070.

(20) Informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 požadované pro účely kontroly a podávání zpráv by měly poskytovat vnitrostátní systémy podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019 , kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168 ). .

(21) Při poskytování informací o dováženém zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by se měla používat identifikace dováženého zboží pomocí jeho zařazení v kombinované nomenklatuře (KN) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (TARIC) (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1 ). a ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 týkající se uchovávání informací.

(22) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů. Osobní údaje hospodářských subjektů a jiných osob zpracovávané elektronickými systémy by měly být omezeny na soubor údajů uvedený v příloze I tohoto nařízení. Pokud je pro účely prováděcího nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. V tomto ohledu by se na jakékoli zpracování osobních údajů orgány členských států mělo vztahovat nařízení (EU) 2016/679 a vnitrostátní požadavky na ochranu fyzických osob v souvislosti se

(23) V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 28. července 2023 .

(24) Vzhledem k tomu, že první vykazované období začíná 1. října 2023 , by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(25) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro CBAM,

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1 ).

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Oznamovací povinnosti oznamujících deklarantů 1.Každý oznamující deklarant poskytne na základě údajů podle přílohy III tohoto nařízení, které mu případně sdělí provozovatel, následující informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo dovezeno v průběhu čtvrtletí, za něž se zpráva CBAM podává: a) množství dovezeného zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách;b) druh zboží označený kódem KN. 2.Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení: a) zemi původu dovezeného zboží;b) tyto údaje o zařízení, v němž bylo zboží vyrobeno:1) kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě;2) obchodní firmu zařízení, adresu zařízení a její anglický přepis;3) zeměpisné souřadnice hlavního zdroje emisí v zařízení; c) výrobní postupy definované v oddíle 3 přílohy II tohoto nařízení, které byly použity a ze kterých je patrná technologie použitá k výrobě zboží, a informace o specifických parametrech stanovených v oddíle 2 přílohy IV, na jejichž základě jsou u uvedeného zvoleného výrobního postupu stanoveny obsažené přímé emise;d) specifické přímé emise obsažené v daném zboží, které se stanoví převodem přímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení;e) požadavky na vykazování uvedené v oddíle 2 přílohy IV tohoto nařízení, které mají vliv na emise obsažené ve zboží;f) je-li dovezeným zbožím elektřina, uvede oznamující deklarant tyto informace:1) emisní faktor stanovený v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení a vyjádřený v tunách CO2 ekv. na MWh (megawatthodinu), který byl pro elektřinu použit;2) zdroj údajů nebo metodu použité ke stanovení emisního faktoru elektřiny v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení; g) u zboží z oceli identifikační číslo příslušné ocelárny, v níž byla vyrobena konkrétní dávka surovin, je-li tato informace známa. 3.Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se specifických obsažených nepřímých emisí, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení: a) spotřebu elektřiny na tunu vyrobeného zboží v příslušném výrobním procesu vyjádřenou v megawatthodinách;b) informaci, zda deklarant vykazuje skutečné emise nebo standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;c) příslušný emisní faktor spotřebované elektřiny;d) množství specifických obsažených nepřímých emisí, které se stanoví převodem obsažených nepřímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na nepřímé emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení. 4.Pokud se pravidla uplatněná při stanovení údajů liší od pravidel stanovování údajů uvedených v příloze III tohoto nařízení, poskytne oznamující deklarant doplňující informace o metodickém základu pravidel, která byla ke stanovení obsažených emisí použita, a jeho popis. Popsaná pravidla vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích, což se vztahuje mimo jiné i na hranice systémů, monitorované výrobní procesy, emisní faktory a další metody použité při výpočtech a vykazování. 5.Oznamující deklarant může požádat provozovatele, aby pro účely oznámení použil elektronickou šablonu poskytnutou Komisí, a v hlášení uvede údaje podle oddílů 1 a 2 přílohy IV.

Článek 4 Článek 4 Výpočet obsažených emisí 1.Specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení se pro účely čl. 3 odst. 2 stanoví pomocí jedné z následujících metod, které vycházejí z volby metodiky monitorování v souladu s oddílem B.2 přílohy III tohoto nařízení: a) stanovení emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a výpočtových faktorů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot;b) stanovení emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin. 2.Odchylně od odstavce 1 lze do 31. prosince 2024 specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení stanovit pomocí jedné z následujících metod monitorování a vykazování, pokud vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích jako metody stanovené v uvedeném odstavci: a) systém stanovování ceny uhlíku uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebob) systém povinného monitorování emisí uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, neboc) systém monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem. 3.Odchylně od odstavců 1 a 2 může oznamující deklarant do 31. července 2024 v případě každého dovozu zboží, u nějž nedisponuje všemi informacemi uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3, použít ke stanovení emisí jiné metody včetně standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období nebo jiných standardních hodnot uvedených v příloze III. V takových případech oznamující deklarant ve zprávách CBAM uvede metodiku, která byla při stanovení těchto hodnot použita, a odkaz na ni.

Článek 5 Článek 5 Použití odhadovaných hodnot

Článek 6 Článek 6 Shromažďování a oznamování údajů o aktivním zušlechťovacím styku 1.U zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku a následně do volného oběhu jako stejné zboží nebo jako zušlechtěné výrobky uvede oznamující deklarant ve zprávách CBAM za čtvrtletí následující po čtvrtletí, v němž došlo k vyřízení celního režimu v souladu s článkem 257 nařízení (EU) č. 952/2013, tyto informace: a) množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu;b) obsažené emise odpovídající množství zboží, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu, uvedenému v písmenu a);c) zemi původu zboží uvedeného v písmenu a), je-li známa;d) zařízení, v nichž bylo zboží uvedené v písmenu a) vyrobeno, jsou-li známa;e) množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jehož výsledkem jsou zušlechtěné výrobky, které byly v daném období propuštěny do volného oběhu;f) obsažené emise odpovídající zboží, které bylo použito k výrobě daného množství zušlechtěných výrobků uvedených v písmenu e);g) pokud celní orgány upustí od povinnosti předložit vyúčtování režimu v souladu s článkem 175 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1 ). , oznamující deklarant tuto skutečnost uvede. 2.Vykazování a výpočet obsažených emisí uvedených v odst. 1 písm. b) a f) se provádí v souladu s články 3, 4 a 5. 3.Odchylně od odstavce 2, jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku propuštěny do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, vypočítají se obsažené emise uvedené v odst. 1 písm. b) a f) na základě váženého průměru emisí obsažených v celkovém množství zboží z téže kategorie zboží podléhajícího CBAM vymezené v příloze II tohoto nařízení, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku od 1. října 2023 . Obsažené emise uvedené v prvním pododstavci se vypočítají takto: a) obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. b) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a je předmětem dovozu, ab) obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. f) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a použito pro účely jedné nebo více zušlechťovacích operací, vynásobené množstevními procenty zušlechtěných výrobků, které byly těmito operacemi získány a jsou předmětem dovozu.

Článek 7 Článek 7 Oznamování informací týkajících se splatné ceny uhlíku 1.V příslušných případech oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM tyto informace týkající se ceny uhlíku splatné v zemi původu za obsažené emise: a) druh výrobku označený kódem KN;b) typ ceny uhlíku;c) zemi, v níž je cena uhlíku splatná;d) formu slevy nebo jinou formu náhrady dostupnou v dané zemi, která by vedla ke snížení dotčené ceny uhlíku;e) výši splatné ceny uhlíku, popis nástroje pro stanovení ceny uhlíku a možné mechanismy náhrady;f) příslušná ustanovení právního aktu, který stanoví cenu uhlíku, slevu nebo jiné formy příslušné náhrady, včetně kopie tohoto právního aktu;g) množství dotčených obsažených přímých nebo nepřímých emisí;h) množství obsažených emisí, na něž se vztahuje jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady včetně případného přidělení bezplatných povolenek. 2.Peněžní částky podle odst. 1 písm. e) se přepočítají na eura na základě průměrných směnných kurzů z roku předcházejícího roku, v němž má být zpráva podána. Průměrné roční směnné kurzy vycházejí z kotací zveřejněných Evropskou centrální bankou. U měn, pro které Evropská centrální banka kotaci nezveřejňuje, jsou průměrné roční směnné kurzy založeny na veřejně dostupných informacích o efektivních směnných kurzech. Průměrné roční směnné kurzy uvede Komise v přechodném rejstříku CBAM.

Článek 8 Článek 8 Podávání zpráv CBAM 1.Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 podá oznamující deklarant nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí zprávu CBAM za dané čtvrtletí prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM. 2.V přechodném rejstříku CBAM oznamující deklarant předloží informace a uvede, zda: a) zprávu CBAM podává dovozce vlastním jménem a na vlastní účet;b) zprávu CBAM podává nepřímý celní zástupce jménem dovozce. 3.Pokud nepřímý celní zástupce nesouhlasí s tím, že bude plnit oznamovací povinnosti dovozce podle tohoto nařízení, oznámí dovozci povinnost dodržovat požadavky stanovené tímto nařízení. Toto oznámení obsahuje informace uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956. 4.Zprávy CBAM obsahují informace uvedené v příloze I tohoto nařízení. 5.Zprávě CBAM je po podání prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM přiděleno jedinečné ID zprávy.

Článek 9 Článek 9 Změny a opravy zpráv CBAM 1.Oznamující deklarant může provést změny podané zprávy CBAM do dvou měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje. 2.Odchylně od odstavce 1 může oznamující deklarant provést změny zpráv CBAM za první dvě vykazovaná období až do termínu pro podání třetí zprávy CBAM. 3.Na odůvodněnou žádost oznamujícího deklaranta příslušný orgán tomuto deklarantovi po posouzení žádosti v příslušných případech umožní, aby zprávu CBAM po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 a do jednoho roku od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje, podal znovu nebo opravil. Opětovné podání zprávy CBAM, která byla opravena, nebo případně oprava zprávy CBAM se provedou nejpozději jeden měsíc od jejich schválení příslušným orgánem. 4.Příslušné orgány odůvodní případné zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 3 a informují oznamujícího deklaranta o právu na odvolání. 5.Zprávu CBAM nelze změnit v případě probíhajícího sporu. Lze ji nahradit zprávou, v níž se zohlední výsledek daného sporu.

1) oznamujícím deklarantem jakákoli z těchto osob:a) dovozce, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu vlastním jménem a na vlastní účet;b) osoba, která je držitelem povolení k podání celního prohlášení podle čl. 182 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ). a která deklaruje dovoz zboží;c) nepřímý celní zástupce jmenovaný v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení v případě, že je dovozce usazen mimo Unii nebo že tento nepřímý celní zástupce souhlasil, že bude plnit oznamovací povinnosti, v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2023/956;

a) dovozce, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu vlastním jménem a na vlastní účet;

b) osoba, která je držitelem povolení k podání celního prohlášení podle čl. 182 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ). a která deklaruje dovoz zboží;

c) nepřímý celní zástupce jmenovaný v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení v případě, že je dovozce usazen mimo Unii nebo že tento nepřímý celní zástupce souhlasil, že bude plnit oznamovací povinnosti, v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2023/956;

Článek 10 Článek 10 Přechodný rejstřík CBAM 1.Přechodný rejstřík CBAM je standardizovaná a zabezpečená elektronická databáze, jež obsahuje společné prvky údajů pro podávání zpráv během přechodného období a pro zajištění přístupu, vyřizování případů a důvěrnosti. 2.Přechodný rejstřík CBAM umožňuje komunikaci, kontroly a výměnu informací mezi Komisí, příslušnými orgány, celními orgány a oznamujícími deklaranty v souladu s kapitolou V.

Článek 11 Článek 11 Kontroly zpráv CBAM a využívání informací Komisí 1.Během přechodného období a tři měsíce poté, co má být podána poslední zpráva CBAM, může Komise provádět kontroly zpráv CBAM za účelem posouzení, zda oznamující deklaranti plní oznamovací povinnosti. 2.K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 Komise použije přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.

Článek 12 Článek 12 Orientační posouzení Komisí 1.Pro orientační účely předává Komise členským státům seznam oznamujících deklarantů usazených v daném členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost podat zprávu CBAM. 2.Pokud se Komise domnívá, že některá zpráva CBAM neobsahuje všechny informace podle článků 3 až 7 nebo že je neúplná nebo nesprávná podle článku 13, poskytne příslušnému orgánu v členském státě, v němž je oznamující deklarant usazen, orientační posouzení dotčené zprávy CBAM.

Článek 13 Článek 13 Neúplné nebo nesprávné zprávy CBAM 1.Zpráva CBAM se považuje za neúplnou, pokud oznamující deklarant neuvedl všechny údaje v souladu s přílohou I tohoto nařízení. 2.Zpráva CBAM se považuje za nesprávnou v kterémkoli z těchto případů: a) údaje nebo informace uvedené v předložené zprávě nejsou v souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 7 a v příloze III tohoto nařízení;b) oznamující deklarant uvedl nesprávné údaje a informace;c) oznamující deklarant řádně neodůvodnil použití jiných pravidel vykazování, než která jsou uvedena v příloze III tohoto nařízení.

Článek 14 Článek 14 Posuzování zpráv CBAM a využívání informací příslušnými orgány 1.Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, zahájí přezkum a posoudí údaje, informace, seznam oznamujících deklarantů poskytnutý Komisí a orientační posouzení uvedené v článku 12 do tří měsíců od předání tohoto seznamu nebo orientačního posouzení. 2.K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 příslušné orgány použijí přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku. 3.Během přechodného období i po jeho skončení mohou příslušné orgány zahájit postup opravy v kterémkoli z těchto případů: a) zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná;b) zpráva CBAM nebyla podána. 4.Zahájí-li příslušný orgán postup opravy, uvědomí oznamujícího deklaranta o tom, že probíhá přezkum zprávy a že jsou požadovány dodatečné informace. Do žádosti o dodatečné informace příslušný orgán zahrne informace požadované podle článků 3 až 7. Oznamující deklarant dodatečné informace předloží prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM. 5.Příslušný orgán nebo jiný orgán, který je stanoven příslušným orgánem, uděluje oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM a spravuje registraci na vnitrostátní úrovni, přičemž bere v úvahu číslo EORI v souladu s technickým postupem stanoveným v článku 20.

Článek 15 Článek 15 Důvěrnost 1.Na veškerá rozhodnutí příslušných orgánů a na veškeré informace, které jsou důvěrné nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán získal při plnění svých povinností v souvislosti s oznamováním podle tohoto nařízení, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace nesmí příslušný orgán zveřejnit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly. Odchylně od prvního pododstavce mohou být tyto informace zveřejněny bez souhlasu v případech stanovených tímto nařízením a v případech, kdy je příslušný orgán povinen nebo oprávněn tyto informace zveřejnit podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. 2.Příslušné orgány mohou sdělovat důvěrné informace uvedené v odstavci 1 celním orgánům Unie. 3.Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou dodržovány příslušné předpisy týkající se ochrany údajů.

Článek 16 Článek 16 Pokuty 1.Členské státy uplatní pokuty v těchto případech: a) oznamující deklarant nepodnikl kroky nezbytné ke splnění povinnosti podat zprávu CBAM nebob) zpráva CBAM je nesprávná nebo neúplná podle článku 13 a oznamující deklarant poté, co příslušný orgán zahájil postup opravy v souladu s čl. 14 odst. 4, nepodnikl kroky nezbytné k její opravě. 2.Výše pokuty činí 10–50 EUR za tunu nevykázaných emisí. Pokuty se zvyšují v souladu s evropským indexem spotřebitelských cen. 3.Při stanovování skutečné výše pokuty za nevykázané emise, která se vypočítá na základě standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období, příslušné orgány zohlední tyto faktory: a) rozsah neoznámených informací;b) nevykázané množství dovezeného zboží a nevykázané emise související s tímto zbožím;c) ochotu oznamujícího deklaranta vyhovět žádostem o informace nebo opravit zprávu CBAM;d) úmyslné či nedbalostní jednání oznamujícího deklaranta;e) jednání oznamujícího deklaranta, pokud jde o plnění oznamovacích povinností, v minulosti;f) úroveň spolupráce oznamujícího deklaranta na zjednání nápravy porušení povinností;g) skutečnost, zda oznamující deklarant dobrovolně přijal opatření, aby již v budoucnu k podobnému porušení povinností nedošlo. 4.Pokud byly podány více než dvě neúplné nebo nesprávné zprávy ve smyslu článku 13 po sobě nebo pokud neplnění oznamovacích povinností trvá déle než šest měsíců, uplatní se vyšší pokuty.

Článek 17 Článek 17 Rozsah centrálního systému 1.Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní se: a) systémem jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely registrace uživatelů a správy přístupu pro Komisi, členské státy a oznamující deklaranty;b) systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů (systém EORI) podle článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely ověřování a získávání informací o totožnosti hospodářských subjektů, pokud jde o údaje uvedené v příloze V tohoto nařízení;c) systémem dohledu podle článku 99 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070, který byl vyvinut v rámci projektu Surveillance 3 (SURV3) podle kodexu, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro potřeby kontrol zpráv CBAM a souladu;d) systémem TARIC podle nařízení (EHS) č. 2658/87. 2.Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní s decentralizovanými systémy, jež byly vyvinuty nebo aktualizovány podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které jsou uvedeny v přílohách VI a VII tohoto nařízení, a pro potřeby kontrol zpráv CBAM a zajištění toho, že oznamující deklaranti splní oznamovací povinnosti, pokud tyto informace nejsou dostupné v systému SURV3.

Článek 18 Článek 18 Kontaktní místa pro elektronické systémy

Článek 19 Článek 19 Struktura přechodného rejstříku CBAM

2) slevou jakákoli částka v peněžní nebo jiné formě, o niž je před zaplacením ceny uhlíku nebo po něm snížena částka, kterou má zaplatit nebo již zaplatila osoba povinná k platbě ceny uhlíku.

Článek 20 Článek 20 Podmínky spolupráce v rámci přechodného rejstříku CBAM 1.Komise navrhne podmínky spolupráce, dohodu o úrovni služeb a plán zabezpečení, které předloží ke schválení příslušným orgánům. Komise bude přechodný rejstřík CBAM provozovat v souladu s dohodnutými podmínkami. 2.Přechodný rejstřík CBAM se použije, pokud jde o zprávy CBAM a záznamy o dovozních prohlášeních, k nimž se tyto zprávy vztahují.

Článek 21 Článek 21 Správa přístupu uživatelů CBAM 1.Autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů v případě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro účely přístupu ke složkám rejstříku CBAM se provádí za použití systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a). 2.Komise zajišťuje autentizační služby, které uživatelům přechodného rejstříku CBAM umožňují bezpečný přístup do tohoto rejstříku. 3.Komise používá systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a ke zmocňování příslušných orgánů k vydávání jejich oprávnění. 4.Příslušné orgány používají systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a oznamujícím deklarantům usazeným v daném členském státě. 5.Příslušný orgán se může rozhodnout, že bude k poskytování nezbytného pověření pro přístup do přechodného rejstříku CBAM používat systém správy identity a přístupu zřízený v daném členském státě podle článku 26 tohoto nařízení (vnitrostátní celní systém eIDAS).

Článek 22 Článek 22 Obchodní portál CBAM 1.Obchodní portál CBAM je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro oznamující deklaranty. Portál je přístupný přes internet. 2.Obchodní portál CBAM je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM. 3.Oznamující deklaranti obchodní portál CBAM používají k: a) podávání zpráv CBAM přes internetové rozhraní nebo mezisystémové rozhraní ab) přijímání oznámení, která se týkají plnění jejich povinností v rámci CBAM. 4.Obchodní portál CBAM obsahuje funkce, pomocí nichž si oznamující deklaranti mohou ukládat informace o zařízeních ve třetích zemích a o obsažených emisích pro pozdější opětovné použití. 5.Přístup do obchodního portálu CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 23 Článek 23 Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro vnitrostátní příslušné orgány, do jejichž působnosti CBAM spadá (CBAM CAP/N) 1.Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro tyto příslušné orgány. Portál je přístupný přes internet. 2.Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise. 3.Příslušné orgány portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány používají k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956. 4.Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 24 Článek 24 Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro Komisi (CBAM CAP/C) 1.Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro Komisi. Portál je přístupný přes interní síť Komise a přes internet. 2.Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise. 3.Komise portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi používá k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956. 4.Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro Komisi je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 25 Článek 25 Backendové služby rejstříku CBAM (CBAM BE) 1.Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují vyřízení všech žádostí, které podají: a) oznamující deklaranti prostřednictvím obchodního portálu CBAM;b) příslušné orgány prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/N;c) Komise prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/C. 2.Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují centrální ukládání a správu veškerých informací, které jsou do přechodného rejstříku CBAM zaneseny. Tím je zaručena stálost, integrita a soudržnost těchto informací. 3.Backendové služby rejstříku CBAM spravuje Komise. 4.Přístup k backendovým službám rejstříku CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 26 Článek 26 Systém správy přístupu

Článek 27 Článek 27 Systém administrativní správy

Článek 28 Článek 28 Systémy správy identity a přístupu členských států

Článek 29 Článek 29 Vývoj, testování, uvedení do provozu a správa elektronických systémů 1.Společné složky přechodného rejstříku CBAM jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Komisí a mohou být testovány členskými státy. Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, sděluje Komisi rozhodnutí týkající se pokut spolu s příslušným výsledkem postupu udělování pokut prostřednictvím elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni v souvislosti s vymáháním a sankcemi nebo prostřednictvím jiných prostředků. 2.Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhuje a udržuje společné specifikace rozhraní se složkami elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni. 3.V příslušných případech Komise v úzké spolupráci s členskými státy a s výhradou přezkumu členskými státy stanoví společné technické specifikace za účelem jejich včasného zavedení do praxe. Členské státy a v příslušných případech Komise se zapojí do vývoje systémů a jejich uvádění do provozu. Komise a členské státy rovněž spolupracují s oznamujícími deklaranty a dalšími zúčastněnými stranami.

Článek 30 Článek 30 Údržba a změny elektronických systémů 1.Komise provádí údržbu společných složek a členské státy provádějí údržbu svých vnitrostátních složek. 2.Komise zajišťuje nepřetržitý provoz elektronických systémů. 3.Komise může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy nesprávného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících. 4.Komise informuje členské státy o změnách a aktualizacích společných složek. 5.Komise zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů uvedených v odstavcích 3 a 4.

Článek 31 Článek 31 Dočasné selhání elektronických systémů 1.V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM předloží oznamující deklaranti a jiné osoby informace vyžadované za účelem splnění požadovaných formalit způsobem stanoveným Komisí, a to i jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování údajů. 2.Komise informuje členské státy a oznamující deklaranty o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasného selhání. 3.Komise připraví pro CBAM plán kontinuity provozu, na němž se dohodne s členskými státy. V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM Komise vyhodnotí, zda jsou splněny podmínky pro jeho aktivaci.

Článek 32 Článek 32 Podpora školení zaměřeného na používání společných složek a jejich fungování

Článek 33 Článek 33 Ochrana osobních údajů 1.Osobní údaje zaznamenané v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni se zpracovávají pro účely provádění nařízení (EU) 2023/956 s ohledem na specifické cíle těchto databází stanovené v tomto nařízení. Účely, pro které by mohly být osobní údaje zpracovány, jsou tyto: a) účely autentizace a správa přístupu;b) monitorování, kontroly a přezkum zpráv CBAM;c) sdělení a oznámení;d) dodržování předpisů a soudní řízení;e) fungování IT infrastruktury, včetně interoperability s decentralizovanými systémy podle tohoto nařízení;f) statistiky a přezkum fungování nařízení (EU) 2023/956 a tohoto nařízení. 2.Vnitrostátní dozorové orgány členských států v oblasti ochrany osobních údajů a evropský inspektor ochrany údajů spolupracují v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit koordinovaný dozor nad zpracováním osobních údajů zaznamenaných v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni. 3.Ustanoveními tohoto článku není dotčeno právo na opravu osobních údajů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 34 Článek 34 Omezení přístupu k údajům a zpracování údajů 1.K údajům zaznamenaným v přechodném rejstříku CBAM oznamujícím deklarantem může přistupovat nebo je může jinak zpracovávat tento oznamující deklarant. Rovněž k nim mohou přistupovat a jinak je zpracovávat Komise a příslušné orgány. 2.Pokud jsou zjištěny incidenty a problémy v provozních procesech při poskytování služeb systémů, v nichž Komise působí jako zpracovatel údajů, může mít Komise v rámci těchto procesů přístup k údajům pouze za účelem vyřešení registrovaného incidentu nebo problému. Komise zajistí důvěrnost těchto údajů.

Článek 35 Článek 35 Vlastnictví systému

Článek 36 Článek 36 Zabezpečení systému 1.Zabezpečení přechodného rejstříku CBAM zajišťuje Komise. 2.Pro tyto účely Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem: a) zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;b) zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;c) odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b). 3.Komise a členské státy se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení zabezpečení přechodného rejstříku CBAM nebo podezření na takové narušení. 4.Komise a členské státy vytvoří pro přechodný rejstřík CBAM plány zabezpečení.

Článek 37 Článek 37 Správce přechodného rejstříku CBAM

Článek 38 Článek 38 Doba uchovávání údajů 1.Za účelem dosažení cílů stanovených tímto nařízením a nařízením (EU) 2023/956, a zejména jeho článkem 30, je doba uchovávání údajů v přechodném rejstříku CBAM omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM. 2.Bez ohledu na odstavec 1, bylo-li podáno odvolání nebo bylo-li zahájeno soudní řízení týkající se údajů uložených v přechodném rejstříku CBAM, jsou tyto údaje uchovávány do ukončení odvolacího nebo soudního řízení a použijí se pouze pro účely těchto řízení.

Článek 39 Článek 39 Posouzení elektronických systémů

Článek 40 Článek 40 Vstup v platnost

Každý oznamující deklarant poskytne na základě údajů podle přílohy III tohoto nařízení, které mu případně sdělí provozovatel, následující informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo dovezeno v průběhu čtvrtletí, za něž se zpráva CBAM podává:

a) množství dovezeného zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách;

b) druh zboží označený kódem KN.

Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:

a) zemi původu dovezeného zboží;

b) tyto údaje o zařízení, v němž bylo zboží vyrobeno:1) kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě;2) obchodní firmu zařízení, adresu zařízení a její anglický přepis;3) zeměpisné souřadnice hlavního zdroje emisí v zařízení;

c) výrobní postupy definované v oddíle 3 přílohy II tohoto nařízení, které byly použity a ze kterých je patrná technologie použitá k výrobě zboží, a informace o specifických parametrech stanovených v oddíle 2 přílohy IV, na jejichž základě jsou u uvedeného zvoleného výrobního postupu stanoveny obsažené přímé emise;

d) specifické přímé emise obsažené v daném zboží, které se stanoví převodem přímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení;

e) požadavky na vykazování uvedené v oddíle 2 přílohy IV tohoto nařízení, které mají vliv na emise obsažené ve zboží;

f) je-li dovezeným zbožím elektřina, uvede oznamující deklarant tyto informace:1) emisní faktor stanovený v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení a vyjádřený v tunách CO2 ekv. na MWh (megawatthodinu), který byl pro elektřinu použit;2) zdroj údajů nebo metodu použité ke stanovení emisního faktoru elektřiny v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;

g) u zboží z oceli identifikační číslo příslušné ocelárny, v níž byla vyrobena konkrétní dávka surovin, je-li tato informace známa.

Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se specifických obsažených nepřímých emisí, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:

a) spotřebu elektřiny na tunu vyrobeného zboží v příslušném výrobním procesu vyjádřenou v megawatthodinách;

b) informaci, zda deklarant vykazuje skutečné emise nebo standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;

c) příslušný emisní faktor spotřebované elektřiny;

d) množství specifických obsažených nepřímých emisí, které se stanoví převodem obsažených nepřímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na nepřímé emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení.

Pokud se pravidla uplatněná při stanovení údajů liší od pravidel stanovování údajů uvedených v příloze III tohoto nařízení, poskytne oznamující deklarant doplňující informace o metodickém základu pravidel, která byla ke stanovení obsažených emisí použita, a jeho popis. Popsaná pravidla vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích, což se vztahuje mimo jiné i na hranice systémů, monitorované výrobní procesy, emisní faktory a další metody použité při výpočtech a vykazování.

Oznamující deklarant může požádat provozovatele, aby pro účely oznámení použil elektronickou šablonu poskytnutou Komisí, a v hlášení uvede údaje podle oddílů 1 a 2 přílohy IV.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82 ).

1) kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě;

1) emisní faktor stanovený v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení a vyjádřený v tunách CO2 ekv. na MWh (megawatthodinu), který byl pro elektřinu použit;

2) obchodní firmu zařízení, adresu zařízení a její anglický přepis;

2) zdroj údajů nebo metodu použité ke stanovení emisního faktoru elektřiny v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;

3) zeměpisné souřadnice hlavního zdroje emisí v zařízení;

Specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení se pro účely čl. 3 odst. 2 stanoví pomocí jedné z následujících metod, které vycházejí z volby metodiky monitorování v souladu s oddílem B.2 přílohy III tohoto nařízení:

a) stanovení emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a výpočtových faktorů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot;

b) stanovení emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin.

Odchylně od odstavce 1 lze do 31. prosince 2024 specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení stanovit pomocí jedné z následujících metod monitorování a vykazování, pokud vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích jako metody stanovené v uvedeném odstavci:

a) systém stanovování ceny uhlíku uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo

b) systém povinného monitorování emisí uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo

c) systém monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem.

Odchylně od odstavců 1 a 2 může oznamující deklarant do 31. července 2024 v případě každého dovozu zboží, u nějž nedisponuje všemi informacemi uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3, použít ke stanovení emisí jiné metody včetně standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období nebo jiných standardních hodnot uvedených v příloze III. V takových případech oznamující deklarant ve zprávách CBAM uvede metodiku, která byla při stanovení těchto hodnot použita, a odkaz na ni.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 ).

Odchylně od článku 4 mohou být emise, které představují až 20 % celkových emisí obsažených ve složeném zboží, založeny na odhadech zpřístupněných provozovateli zařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (nařízení EU o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ).

U zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku a následně do volného oběhu jako stejné zboží nebo jako zušlechtěné výrobky uvede oznamující deklarant ve zprávách CBAM za čtvrtletí následující po čtvrtletí, v němž došlo k vyřízení celního režimu v souladu s článkem 257 nařízení (EU) č. 952/2013, tyto informace:

a) množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu;

b) obsažené emise odpovídající množství zboží, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu, uvedenému v písmenu a);

c) zemi původu zboží uvedeného v písmenu a), je-li známa;

d) zařízení, v nichž bylo zboží uvedené v písmenu a) vyrobeno, jsou-li známa;

e) množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jehož výsledkem jsou zušlechtěné výrobky, které byly v daném období propuštěny do volného oběhu;

f) obsažené emise odpovídající zboží, které bylo použito k výrobě daného množství zušlechtěných výrobků uvedených v písmenu e);

g) pokud celní orgány upustí od povinnosti předložit vyúčtování režimu v souladu s článkem 175 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1 ). , oznamující deklarant tuto skutečnost uvede.

Vykazování a výpočet obsažených emisí uvedených v odst. 1 písm. b) a f) se provádí v souladu s články 3, 4 a 5.

Odchylně od odstavce 2, jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku propuštěny do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, vypočítají se obsažené emise uvedené v odst. 1 písm. b) a f) na základě váženého průměru emisí obsažených v celkovém množství zboží z téže kategorie zboží podléhajícího CBAM vymezené v příloze II tohoto nařízení, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku od 1. října 2023 .

Obsažené emise uvedené v prvním pododstavci se vypočítají takto:

a) obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. b) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a je předmětem dovozu, a

b) obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. f) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a použito pro účely jedné nebo více zušlechťovacích operací, vynásobené množstevními procenty zušlechtěných výrobků, které byly těmito operacemi získány a jsou předmětem dovozu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ).

V příslušných případech oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM tyto informace týkající se ceny uhlíku splatné v zemi původu za obsažené emise:

a) druh výrobku označený kódem KN;

b) typ ceny uhlíku;

c) zemi, v níž je cena uhlíku splatná;

d) formu slevy nebo jinou formu náhrady dostupnou v dané zemi, která by vedla ke snížení dotčené ceny uhlíku;

e) výši splatné ceny uhlíku, popis nástroje pro stanovení ceny uhlíku a možné mechanismy náhrady;

f) příslušná ustanovení právního aktu, který stanoví cenu uhlíku, slevu nebo jiné formy příslušné náhrady, včetně kopie tohoto právního aktu;

g) množství dotčených obsažených přímých nebo nepřímých emisí;

h) množství obsažených emisí, na něž se vztahuje jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady včetně případného přidělení bezplatných povolenek.

Peněžní částky podle odst. 1 písm. e) se přepočítají na eura na základě průměrných směnných kurzů z roku předcházejícího roku, v němž má být zpráva podána. Průměrné roční směnné kurzy vycházejí z kotací zveřejněných Evropskou centrální bankou. U měn, pro které Evropská centrální banka kotaci nezveřejňuje, jsou průměrné roční směnné kurzy založeny na veřejně dostupných informacích o efektivních směnných kurzech. Průměrné roční směnné kurzy uvede Komise v přechodném rejstříku CBAM.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1070 ze dne 1. června 2023 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 143, 2.6.2023, s. 65 ).

Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 podá oznamující deklarant nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí zprávu CBAM za dané čtvrtletí prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.

V přechodném rejstříku CBAM oznamující deklarant předloží informace a uvede, zda:

a) zprávu CBAM podává dovozce vlastním jménem a na vlastní účet;

b) zprávu CBAM podává nepřímý celní zástupce jménem dovozce.

Pokud nepřímý celní zástupce nesouhlasí s tím, že bude plnit oznamovací povinnosti dovozce podle tohoto nařízení, oznámí dovozci povinnost dodržovat požadavky stanovené tímto nařízení. Toto oznámení obsahuje informace uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956.

Zprávy CBAM obsahují informace uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Zprávě CBAM je po podání prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM přiděleno jedinečné ID zprávy.

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019 , kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168 ).

Oznamující deklarant může provést změny podané zprávy CBAM do dvou měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje.

Odchylně od odstavce 1 může oznamující deklarant provést změny zpráv CBAM za první dvě vykazovaná období až do termínu pro podání třetí zprávy CBAM.

Na odůvodněnou žádost oznamujícího deklaranta příslušný orgán tomuto deklarantovi po posouzení žádosti v příslušných případech umožní, aby zprávu CBAM po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 a do jednoho roku od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje, podal znovu nebo opravil. Opětovné podání zprávy CBAM, která byla opravena, nebo případně oprava zprávy CBAM se provedou nejpozději jeden měsíc od jejich schválení příslušným orgánem.

Příslušné orgány odůvodní případné zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 3 a informují oznamujícího deklaranta o právu na odvolání.

Zprávu CBAM nelze změnit v případě probíhajícího sporu. Lze ji nahradit zprávou, v níž se zohlední výsledek daného sporu.

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (TARIC) (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1 ).

Přechodný rejstřík CBAM je standardizovaná a zabezpečená elektronická databáze, jež obsahuje společné prvky údajů pro podávání zpráv během přechodného období a pro zajištění přístupu, vyřizování případů a důvěrnosti.

Přechodný rejstřík CBAM umožňuje komunikaci, kontroly a výměnu informací mezi Komisí, příslušnými orgány, celními orgány a oznamujícími deklaranty v souladu s kapitolou V.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ).

Během přechodného období a tři měsíce poté, co má být podána poslední zpráva CBAM, může Komise provádět kontroly zpráv CBAM za účelem posouzení, zda oznamující deklaranti plní oznamovací povinnosti.

K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 Komise použije přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1 ).

Pro orientační účely předává Komise členským státům seznam oznamujících deklarantů usazených v daném členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost podat zprávu CBAM.

Pokud se Komise domnívá, že některá zpráva CBAM neobsahuje všechny informace podle článků 3 až 7 nebo že je neúplná nebo nesprávná podle článku 13, poskytne příslušnému orgánu v členském státě, v němž je oznamující deklarant usazen, orientační posouzení dotčené zprávy CBAM.

Zpráva CBAM se považuje za neúplnou, pokud oznamující deklarant neuvedl všechny údaje v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Zpráva CBAM se považuje za nesprávnou v kterémkoli z těchto případů:

a) údaje nebo informace uvedené v předložené zprávě nejsou v souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 7 a v příloze III tohoto nařízení;

b) oznamující deklarant uvedl nesprávné údaje a informace;

c) oznamující deklarant řádně neodůvodnil použití jiných pravidel vykazování, než která jsou uvedena v příloze III tohoto nařízení.

Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, zahájí přezkum a posoudí údaje, informace, seznam oznamujících deklarantů poskytnutý Komisí a orientační posouzení uvedené v článku 12 do tří měsíců od předání tohoto seznamu nebo orientačního posouzení.

K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 příslušné orgány použijí přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.

Během přechodného období i po jeho skončení mohou příslušné orgány zahájit postup opravy v kterémkoli z těchto případů:

a) zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná;

b) zpráva CBAM nebyla podána.

Zahájí-li příslušný orgán postup opravy, uvědomí oznamujícího deklaranta o tom, že probíhá přezkum zprávy a že jsou požadovány dodatečné informace. Do žádosti o dodatečné informace příslušný orgán zahrne informace požadované podle článků 3 až 7. Oznamující deklarant dodatečné informace předloží prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.

Příslušný orgán nebo jiný orgán, který je stanoven příslušným orgánem, uděluje oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM a spravuje registraci na vnitrostátní úrovni, přičemž bere v úvahu číslo EORI v souladu s technickým postupem stanoveným v článku 20.

Na veškerá rozhodnutí příslušných orgánů a na veškeré informace, které jsou důvěrné nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán získal při plnění svých povinností v souvislosti s oznamováním podle tohoto nařízení, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace nesmí příslušný orgán zveřejnit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být tyto informace zveřejněny bez souhlasu v případech stanovených tímto nařízením a v případech, kdy je příslušný orgán povinen nebo oprávněn tyto informace zveřejnit podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Příslušné orgány mohou sdělovat důvěrné informace uvedené v odstavci 1 celním orgánům Unie.

Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou dodržovány příslušné předpisy týkající se ochrany údajů.

Členské státy uplatní pokuty v těchto případech:

a) oznamující deklarant nepodnikl kroky nezbytné ke splnění povinnosti podat zprávu CBAM nebo

b) zpráva CBAM je nesprávná nebo neúplná podle článku 13 a oznamující deklarant poté, co příslušný orgán zahájil postup opravy v souladu s čl. 14 odst. 4, nepodnikl kroky nezbytné k její opravě.

Výše pokuty činí 10–50 EUR za tunu nevykázaných emisí. Pokuty se zvyšují v souladu s evropským indexem spotřebitelských cen.

Při stanovování skutečné výše pokuty za nevykázané emise, která se vypočítá na základě standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období, příslušné orgány zohlední tyto faktory:

a) rozsah neoznámených informací;

b) nevykázané množství dovezeného zboží a nevykázané emise související s tímto zbožím;

c) ochotu oznamujícího deklaranta vyhovět žádostem o informace nebo opravit zprávu CBAM;

d) úmyslné či nedbalostní jednání oznamujícího deklaranta;

e) jednání oznamujícího deklaranta, pokud jde o plnění oznamovacích povinností, v minulosti;

f) úroveň spolupráce oznamujícího deklaranta na zjednání nápravy porušení povinností;

g) skutečnost, zda oznamující deklarant dobrovolně přijal opatření, aby již v budoucnu k podobnému porušení povinností nedošlo.

Pokud byly podány více než dvě neúplné nebo nesprávné zprávy ve smyslu článku 13 po sobě nebo pokud neplnění oznamovacích povinností trvá déle než šest měsíců, uplatní se vyšší pokuty.

Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní se:

a) systémem jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely registrace uživatelů a správy přístupu pro Komisi, členské státy a oznamující deklaranty;

b) systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů (systém EORI) podle článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely ověřování a získávání informací o totožnosti hospodářských subjektů, pokud jde o údaje uvedené v příloze V tohoto nařízení;

c) systémem dohledu podle článku 99 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070, který byl vyvinut v rámci projektu Surveillance 3 (SURV3) podle kodexu, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro potřeby kontrol zpráv CBAM a souladu;

d) systémem TARIC podle nařízení (EHS) č. 2658/87.

Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní s decentralizovanými systémy, jež byly vyvinuty nebo aktualizovány podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které jsou uvedeny v přílohách VI a VII tohoto nařízení, a pro potřeby kontrol zpráv CBAM a zajištění toho, že oznamující deklaranti splní oznamovací povinnosti, pokud tyto informace nejsou dostupné v systému SURV3.

Komise a členské státy určí kontaktní místa pro jednotlivé elektronické systémy podle článku 17 tohoto nařízení pro účely výměny informací s cílem zajistit koordinovaný vývoj, provoz a údržbu těchto elektronických systémů.

Komise a členské státy si navzájem sdělí podrobnosti o těchto kontaktních místech a neprodleně se informují o jakýchkoli změnách těchto údajů.

Přechodný rejstřík CBAM se skládá z těchto společných složek (dále jen společné složky):

a) obchodního portálu CBAM (CBAM TP);

b) portálu příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) se dvěma oddělenými částmi:1) částí pro vnitrostátní příslušné orgány (CBAM CAP/N) a2) částí pro Komisi (CBAM CAP/C);

c) správy přístupu uživatelů CBAM;

d) backendových služeb rejstříku CBAM (CBAM BE);

e) veřejné stránky vyhrazené mechanismu CBAM na internetových stránkách portálu Europa.

1) částí pro vnitrostátní příslušné orgány (CBAM CAP/N) a

2) částí pro Komisi (CBAM CAP/C);

Komise navrhne podmínky spolupráce, dohodu o úrovni služeb a plán zabezpečení, které předloží ke schválení příslušným orgánům. Komise bude přechodný rejstřík CBAM provozovat v souladu s dohodnutými podmínkami.

Přechodný rejstřík CBAM se použije, pokud jde o zprávy CBAM a záznamy o dovozních prohlášeních, k nimž se tyto zprávy vztahují.

Autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů v případě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro účely přístupu ke složkám rejstříku CBAM se provádí za použití systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a).

Komise zajišťuje autentizační služby, které uživatelům přechodného rejstříku CBAM umožňují bezpečný přístup do tohoto rejstříku.

Komise používá systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a ke zmocňování příslušných orgánů k vydávání jejich oprávnění.

Příslušné orgány používají systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a oznamujícím deklarantům usazeným v daném členském státě.

Příslušný orgán se může rozhodnout, že bude k poskytování nezbytného pověření pro přístup do přechodného rejstříku CBAM používat systém správy identity a přístupu zřízený v daném členském státě podle článku 26 tohoto nařízení (vnitrostátní celní systém eIDAS).

Obchodní portál CBAM je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro oznamující deklaranty. Portál je přístupný přes internet.

Obchodní portál CBAM je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM.

Oznamující deklaranti obchodní portál CBAM používají k:

a) podávání zpráv CBAM přes internetové rozhraní nebo mezisystémové rozhraní a

b) přijímání oznámení, která se týkají plnění jejich povinností v rámci CBAM.

Obchodní portál CBAM obsahuje funkce, pomocí nichž si oznamující deklaranti mohou ukládat informace o zařízeních ve třetích zemích a o obsažených emisích pro pozdější opětovné použití.

Přístup do obchodního portálu CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro tyto příslušné orgány. Portál je přístupný přes internet.

Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.

Příslušné orgány portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány používají k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.

Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro Komisi. Portál je přístupný přes interní síť Komise a přes internet.

Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.

Komise portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi používá k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.

Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro Komisi je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují vyřízení všech žádostí, které podají:

a) oznamující deklaranti prostřednictvím obchodního portálu CBAM;

b) příslušné orgány prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/N;

c) Komise prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/C.

Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují centrální ukládání a správu veškerých informací, které jsou do přechodného rejstříku CBAM zaneseny. Tím je zaručena stálost, integrita a soudržnost těchto informací.

Backendové služby rejstříku CBAM spravuje Komise.

Přístup k backendovým službám rejstříku CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Komise zřídí systém správy přístupu za účelem ověřování žádostí o přístup, které předloží oznamující deklaranti a jiné osoby v rámci systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a), propojením systémů správy identity a přístupu členských států a EU podle článku 27.

Komise zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat autentizaci a oprávnění a identifikační údaje oznamujících deklarantů a jiných osob pro účely umožnění přístupu do elektronických systémů.

Členské státy zřídí systémy správy identity a přístupu nebo použijí stávající systémy správy identity a přístupu za účelem zajištění:

a) bezpečné registrace a uchovávání identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob;

b) bezpečné výměny podepsaných a zašifrovaných identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob.

Společné složky přechodného rejstříku CBAM jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Komisí a mohou být testovány členskými státy. Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, sděluje Komisi rozhodnutí týkající se pokut spolu s příslušným výsledkem postupu udělování pokut prostřednictvím elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni v souvislosti s vymáháním a sankcemi nebo prostřednictvím jiných prostředků.

Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhuje a udržuje společné specifikace rozhraní se složkami elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.

V příslušných případech Komise v úzké spolupráci s členskými státy a s výhradou přezkumu členskými státy stanoví společné technické specifikace za účelem jejich včasného zavedení do praxe. Členské státy a v příslušných případech Komise se zapojí do vývoje systémů a jejich uvádění do provozu. Komise a členské státy rovněž spolupracují s oznamujícími deklaranty a dalšími zúčastněnými stranami.

Komise provádí údržbu společných složek a členské státy provádějí údržbu svých vnitrostátních složek.

Komise zajišťuje nepřetržitý provoz elektronických systémů.

Komise může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy nesprávného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.

Komise informuje členské státy o změnách a aktualizacích společných složek.

Komise zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů uvedených v odstavcích 3 a 4.

V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM předloží oznamující deklaranti a jiné osoby informace vyžadované za účelem splnění požadovaných formalit způsobem stanoveným Komisí, a to i jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování údajů.

Komise informuje členské státy a oznamující deklaranty o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasného selhání.

Komise připraví pro CBAM plán kontinuity provozu, na němž se dohodne s členskými státy. V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM Komise vyhodnotí, zda jsou splněny podmínky pro jeho aktivaci.

Komise podpoří členské státy, pokud jde o používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování, tím, že poskytne vhodné školicí materiály.

Osobní údaje zaznamenané v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni se zpracovávají pro účely provádění nařízení (EU) 2023/956 s ohledem na specifické cíle těchto databází stanovené v tomto nařízení. Účely, pro které by mohly být osobní údaje zpracovány, jsou tyto:

a) účely autentizace a správa přístupu;

b) monitorování, kontroly a přezkum zpráv CBAM;

c) sdělení a oznámení;

d) dodržování předpisů a soudní řízení;

e) fungování IT infrastruktury, včetně interoperability s decentralizovanými systémy podle tohoto nařízení;

f) statistiky a přezkum fungování nařízení (EU) 2023/956 a tohoto nařízení.

Vnitrostátní dozorové orgány členských států v oblasti ochrany osobních údajů a evropský inspektor ochrany údajů spolupracují v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit koordinovaný dozor nad zpracováním osobních údajů zaznamenaných v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.

Ustanoveními tohoto článku není dotčeno právo na opravu osobních údajů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2016/679.

K údajům zaznamenaným v přechodném rejstříku CBAM oznamujícím deklarantem může přistupovat nebo je může jinak zpracovávat tento oznamující deklarant. Rovněž k nim mohou přistupovat a jinak je zpracovávat Komise a příslušné orgány.

Pokud jsou zjištěny incidenty a problémy v provozních procesech při poskytování služeb systémů, v nichž Komise působí jako zpracovatel údajů, může mít Komise v rámci těchto procesů přístup k údajům pouze za účelem vyřešení registrovaného incidentu nebo problému. Komise zajistí důvěrnost těchto údajů.

Vlastníkem systému, pokud jde o přechodný rejstřík CBAM, je Komise.

Zabezpečení přechodného rejstříku CBAM zajišťuje Komise.

Pro tyto účely Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem:

a) zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b) zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;

c) odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b).

Komise a členské státy se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení zabezpečení přechodného rejstříku CBAM nebo podezření na takové narušení.

Komise a členské státy vytvoří pro přechodný rejstřík CBAM plány zabezpečení.

V případě přechodného rejstříku CBAM a v souvislosti se zpracováním osobních údajů jednají Komise a členské státy jako společní správci dle definice v čl. 4 bodě 7 nařízení (EU) 2016/679 a dle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Za účelem dosažení cílů stanovených tímto nařízením a nařízením (EU) 2023/956, a zejména jeho článkem 30, je doba uchovávání údajů v přechodném rejstříku CBAM omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM.

Bez ohledu na odstavec 1, bylo-li podáno odvolání nebo bylo-li zahájeno soudní řízení týkající se údajů uložených v přechodném rejstříku CBAM, jsou tyto údaje uchovávány do ukončení odvolacího nebo soudního řízení a použijí se pouze pro účely těchto řízení.

Komise a členské státy provádějí posouzení složek, za něž jsou odpovědné, a zejména analyzují zabezpečení a integritu uvedených složek a důvěrnost údajů zpracovávaných v rámci těchto složek.

Komise a členské státy se navzájem informují o výsledcích uvedených posouzení.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: