Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 36 . ,

v souladu s řádným legislativním postupem,Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. června 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). ,

Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus ) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT nebo komise ICCAT).

Úř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 36 .

(1) Jedním z cílů společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013,Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22 ). je zajistit takové využívání biologických mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2) Rozhodnutím Rady 98/392/ESRozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1 ). Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3) Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v AtlantikuMezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34 ). (dále jen úmluva).

(4) Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen ICCAT nebo komise ICCAT), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen plán řízení). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného, jenž byl stanoven doporučením 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.

(5) Doporučením ICCAT 18-02 se ruší doporučení 17-07, které bylo provedeno v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1 ). .

(6) Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se mění víceletý plán řízení, který byl zaveden doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.

(7) Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, doporučení ICCAT 06-07 pro chov tuňáka obecného, 18-10 o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT, 96-14 o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku, 13-13 o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů a větší s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy a 16-15 o překládce.

(8) Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z října 2018, vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy ). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos. Hodnota biomasy B0,1 se pohybuje nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku a pod touto úrovní při vysoké míře přírůstku.

(9) Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.

(10) Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení plavidel provádějících drobný pobřežní rybolov do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva způsobem, který je v souladu s jejich povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11) Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní akty Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ). konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1 ). stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008 , kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1 ). zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují ustanovení, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučeních ICCAT 19-04, jako jsou předpisy týkající se licence a oprávnění k rybolovu, jakož i některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel. Proto není nutné začleňovat do tohoto nařízení ustanovení, která již tato opatření zahrnují.

(12) Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění souladu by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(13) Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět. Totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23 ). odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a toto nařízení se rovněž nedotkne odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.

(14) Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na uvedeném zasedání dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus ) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1 ). stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení ICCAT 08-12. Doporučení ICCAT 17-09 a 11-20 o uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními ICCAT 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise přijala návrh nového nařízení provádějícího nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.

(16) Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro hlášení informací, období pro rybolovné sezóny, odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi, úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb, důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Kromě toho Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení ICCAT o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny v právu Unie přílohami I až XV tohoto nařízení. Na Komisi by proto měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění nebo doplňují přílohy I až XV tohoto nařízení v souladu se změnami či doplňky doporučení ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(17) Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného, a sice činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, odlovem a převodem do dalšího roku jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu, jako jsou stereoskopické kamery nebo alternativní metody, jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT provedená v právu Unie tímto nařízením. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

(18) Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.

(19) Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017 , kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1 ). a (EU) 2019/833,Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019 , kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1 ). by měla být zrušena. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1 ). Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001.Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001 , kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1 ). Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20) Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,

Toto nařízení se vztahuje na:

a) rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:i) loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy aii) překládají nebo převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;

i) loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy a

ii) překládají nebo převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;

b) hospodářství v Unii;

c) rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;

d) plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.

Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. června 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Oblast působnosti

Článek 3 Článek 3 Cíl

Článek 4 Článek 4 Vztah k jiným aktům Unie

Článek 5 Článek 5 Definice

Článek 6 Článek 6 Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu 1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov o celkové délce přesahující 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26. 2.Pokud je individuální kvóta plavidla provádějícího odlov považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu. 3.Pronájem plavidel není pro rybolov tuňáka obecného povolen.

Článek 7 Článek 7 Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku 1.Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z odlovů předchozích let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi. Tento režim musí být nedílnou součástí ročního plánu inspekce daného členského státu podle článku 14 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená podle článků 53 a 61. 2.Je-li povoleno převádění podle odstavce 1, použije se tato úprava: a) členské státy odpovědné za hospodářství každý rok do 25. května vyplní a předloží Komisi každoroční prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které musí obsahovat tyto údaje:i) množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež mají být převedeny do dalšího roku,ii) rok úlovku,iii) průměrnou hmotnost,iv) členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy,v) odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,vi) název a číslo ICCAT hospodářství,vii) číslo klece aviii) informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu; b) množství tuňáka obecného převedené do dalšího roku v souladu s odstavcem 1 je umístěno v oddělených klecích nebo oddělené řadě klecí v hospodářství podle roku výlovu. 3.Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří byli hromadně vyloveni v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik. 4.Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Článek 8 Článek 8 Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku

Článek 9 Článek 9 Převody kvót 1.Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy nebo smluvními stranami úmluvy. Jakýkoliv takový převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT 48 hodin předem. 2.Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.

Článek 10 Článek 10 Odpočty kvót v případě přečerpání

Článek 11 Článek 11 Roční plány rybolovu 1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel: a) kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;b) tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;c) opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;d) období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;e) informace o určených přístavech;f) pravidla pro vedlejší úlovky ag) počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů, a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři. 2.Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, přidělí těmto plavidlům zvláštní sektorové kvóty a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1. 3.Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Uvedené sektorové kvóty se zahrnou do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání uvedených kvót. 4.Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. 5.Jakoukoli změnu ročního plánu rybolovu předloží dotčený členský stát Komisi, a to nejpozději tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise předá informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.

Článek 12 Článek 12 Přidělování rybolovných práv

Článek 13 Článek 13 Roční plány řízení rybolovné kapacity

Článek 14 Článek 14 Roční plány inspekce

Článek 15 Článek 15 Roční plány řízení chovu 1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu. 2.V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici. 3.Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018. 4.Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008. 5.Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo více svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany. 6.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností. 7.V případě potřeby předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.

Článek 16 Článek 16 Předávání ročních plánů 1.Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány: a) roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;b) roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;c) roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14 ad) roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15. 2.Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise roční plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT. 3.V případě, že členský stát nepředloží Komisi plán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise vynasnaží zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené ve zmíněném odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, nebo obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a vynasnaží se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do ročního plánu Unie nebo do změn ročního plánu Unie, a to za předpokladu, že uvedené revidované plány jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.

Článek 17 Článek 17 Rybolovná období 1.Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje každoročně od 26. května do 1. července. 2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovné oblasti FAO 37.3.1 a 37.3.2) každoročně od 15. května do 1. července. 3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu každoročně od 26. května do 15. července. 4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro jednotlivá plavidla lovící košelkovými nevody, jichž se tato situace dotkla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o deset dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel. 5.Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května. 6.Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 18 Článek 18 Povinnost vykládky

Článek 19 Článek 19 Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 1.Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm, a to včetně tuňáka obecného pocházejícího z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu. 2.Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu: a) lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;b) lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr ac) lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu. 3.Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I. 4.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedena v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 26. 5.Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty dotčeného členského státu.

Článek 20 Článek 20 Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů 1.Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm. 2.Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci. 3.Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo. 4.Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.

Článek 21 Článek 21 Vedlejší úlovky 1.Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi. 2.Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet jedinců. Výpočet vyjádřený jako počet jedinců se použije pouze pro populace tuňáka a tuňákovité řízené komisí ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě. 3.Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32. 4.Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013. 5.Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT. 6.Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

Článek 22 Článek 22 Používání leteckých prostředků

Článek 23 Článek 23 Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov 1.Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi. 2.Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.

Článek 24 Článek 24 Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov 1.Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Uvedený seznam předá Komise ICCAT. Uvedený seznam obsahuje pro každé plavidlo tyto informace: a) název plavidla;b) registrační číslo;c) (případně) číslo v evidenci ICCAT;d) dřívější názvy ae) jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů. 2.V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně. 3.Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje. 4.Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT. 5.Každý členský stát přijme opatření nezbytná pro to, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.

Článek 25 Článek 25 Odlov, označení a vypuštění 1.Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severovýchodním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky. 2.Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1. 3.Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí: a) předložit popis těchto činností a použitelných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;b) pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;c) zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců ad) do 30. června předložit Komisi výroční zprávu o prováděných vědeckých činnostech. Komise předá zprávu sekretariátu ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce. 4.Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.

Článek 26 Článek 26 Seznamy a evidence plavidel 1.Každoročně jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění předloží členské státy Komisi následující seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací: a) seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, ab) seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů nebo větších oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy. 2.Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu. 3.Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218.Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9 ). 4.Komise neuzná žádné zpětné předložení seznamů uvedených v odstavci 1. 5.Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne: a) úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, ab) úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy. 6.Komise v případě potřeby upraví během roku informace o plavidlech podle odstavce 1tohoto článku tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 27 Článek 27 Oprávnění k rybolovu pro plavidla 1.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů uvedených v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením. 2.Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. 3.Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu vyčerpána, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Článek 28 Článek 28 Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného 1.Každý členský stát zašle Komisi v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného. 2.Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a musí být ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením. 3.Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel. 4.Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.

Článek 29 Článek 29 Údaje o rybolovných operacích 1.Každoročně do 15. července předloží každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace zahrnují: a) název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;b) dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;c) celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;d) celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři za celou dobu platnosti oprávnění, ae) celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek). 2.Členské státy předloží Komisi následující informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek: a) název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo ab) celkové úlovky tuňáka obecného. 3.Členské státy sdělí Komisi veškeré informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.

Článek 30 Článek 30 Společné rybolovné operace 1.Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32. 2.Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody. 3.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy. 4.Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace: a) doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;b) totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;c) kvóty jednotlivých plavidel;d) klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla ae) informace o cílových hospodářstvích. 5.Nejpozději deset dnů před zahájením společné rybolovné operace předloží každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a členskému státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace nejpozději pět dnů před zahájením rybolovné operace. 6.V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Článek 31 Článek 31 Požadavky na vedení záznamů 1.Velitelé plavidel Unie provádějících odlov vedou lodní deník rybolovu o svých činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení. 2.Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají činnosti těchto plavidel v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.

Článek 32 Článek 32 Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel 1.Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem. 2.Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy o úlovcích podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den. 3.Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které zasílají svým členským státům vlajky vždy do 48 hodin během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III. 4.Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 do úterý 12:00 GMT za předchozí týden končící v neděli.

Článek 33 Článek 33 Určené přístavy 1.Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT. 2.Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky: a) stanovené doby vykládky a překládky;b) stanovená místa vykládky a překládky ac) stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35. 3.Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je tato přeprava provedena za přítomnosti kontrolního orgánu.

Článek 34 Článek 34 Předchozí oznámení vykládky 1.Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít. 2.Nejpozději čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu oznámí velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nedosahuje 12 metrů, včetně zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo zástupci těchto pravidel příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace: a) předpokládaný čas připlutí;b) odhadované množství tuňáka obecného na palubě;c) informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;d) vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel. 3.Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena. 4.Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce. 5.Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace. 6.Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla Unie provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl uloven. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin od ukončení vykládky.

Článek 35 Článek 35 Překládky 1.Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána. 2.Aniž jsou dotčeny čl. 52 odst. 2 a 3 a články 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení. 3.Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo zástupce velitele poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných podle přílohy V. 4.Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky. 5.Velitelé rybářských plavidel Unie zapojených do překládky vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů. 6.Členský stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky. 7.Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.

Článek 36 Článek 36 Týdenní hlášení o množstvích

Článek 37 Článek 37 Informace o vyčerpání kvóty 1.Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení. 2.Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu. 3.Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.

Článek 38 Článek 38 Program vnitrostátních pozorovatelů 1.Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na rybářských plavidlech a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného: a) na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 metrů);b) na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);c) na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 metrů);d) na 100 % svých vlečných plavidel;e) u 100 % výlovů z lapadel. Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného. 2.Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména: a) sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;b) zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:i) množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);ii) oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;iii) míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;iv) datum úlovku; c) ověřovat záznamy v lodním deníku;d) pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů. 3.Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů. 4.Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi. Komise předá tyto údaje a informace Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT. 5.Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí: a) reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;b) obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;c) že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;d) v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

Článek 39 Článek 39 Program regionálních pozorovatelů ICCAT 1.Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII. 2.Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT: a) na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;b) během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;c) během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;d) během všech přemístění tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;e) během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;f) během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství ag) během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře. 3.Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného. 4.Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případě vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele. 5.Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména: a) sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;b) podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jejich vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních ICCAT o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;c) vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku. 6.Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.

Článek 40 Článek 40 Oprávnění k přemístění 1.Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo zástupce velitele nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede: a) název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;b) předpokládaný čas přemístění;c) odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;d) informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;e) název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT af) cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného. 2.Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení ICCAT o přemístění, avšak v prohlášení ICCAT o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci. 3.Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec. 4.Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla. 5.Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění. 6.Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.

Článek 41 Článek 41 Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného 1.Členský stát, kterému bylo předem zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že: a) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;b) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;c) plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebod) vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování. 2.V případě, že členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, přemístění zamítne, vydá okamžitě veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII. 3.V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin od výskytu technické závady, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technická závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.

Článek 42 Článek 42 Prohlášení ICCAT o přemístění 1.Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. 2.Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení ICCAT o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení ICCAT obsahuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD). 3.Originál prohlášení ICCAT o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení. 4.Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II. 5.Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.

Článek 43 Článek 43 Sledování videokamerou 1.Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X. 2.Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie Komisi, která je předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

Článek 44 Článek 44 Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření 1.Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII: a) zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;b) sledují a odhadují přemístěné úlovky ac) ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42. 2.V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech jedinců tuňáka obecného odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného. 3.Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že 4.Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení ICCAT o přemístění odpovídají jejich pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatelé ICCAT s prohlášením ICCAT o přemístění, uvedou v prohlášení ICCAT o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáží na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy. 5.Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi.

Článek 45 Článek 45 Prováděcí akty

Článek 46 Článek 46 Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění 1.Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem jsou v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství. 2.Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí. 3.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že: a) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;b) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb neboc) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27. 4.V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit: a) vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství ab) požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře. 5.Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit. 6.Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.

Článek 47 Článek 47 Dokumentace úlovků tuňáka obecného 1.Členské státy odpovědné za hospodářství nesmí umísťovat tuňáka obecného do klecí, které nejsou doprovázeny dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a musí být potvrzena členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla. 2.Členské státy neumístí tuňáka obecného do hospodářství, které není schváleno členským státem nebo smluvní stranou úmluvy ani není uvedeno v evidenci ICCAT týkající se chovných zařízení. 3.Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází. Odchylně, pokud je tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace mezi různými členskými státy, zajistí členské státy odpovědné za hospodářství, aby byl tuňák obecný umístěn v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle společných rybolovných operací a roku odlovu.

Článek 48 Článek 48 Inspekce

Článek 49 Článek 49 Sledování videokamerou

Článek 50 Článek 50 Zahájení a průběh šetření

Článek 51 Článek 51 Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí 1.Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti. 2.Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během jejího výročního zasedání. 3.Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů. 4.Pokud u jedné operace odlovu výsledky programu naznačují, že se počet jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí liší o více než 10 % od nahlášených odlovů nebo přemísťovaných množství, zahájí členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty pro tuňáka obecného v souladu s odstavcem 9. 5.Pokud členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědná za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo zahájí šetření, členský stát odpovědný za hospodářství plně spolupracuje a poskytne členskému státu nebo smluvní straně úmluvy veškeré požadované doplňující informace, včetně výsledků analýzy dotčených videozáznamů, a neprodleně informuje Komisi. 6.Příslušné orgány členských států, včetně těch, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici. 7.Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství. 8.Rozdíl větší než 10 % mezi počtem kusů tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlo a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo v důsledku šetření představuje potenciální nesoulad dotčeného plavidla nebo lapadla. 9.Pokud šetření dospěje k závěru, že jedinci tuňáka obecného chybí, odečte se hmotnost chybějících ryb z kvóty členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo použitím průměrné individuální hmotnosti při umístění do klecí sdělené příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství na počet tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu odpovědného za rybářské plavidlo nebo lapadlo na základě jeho analýzy videozáznamů při prvním přemístění v rámci šetření. 10.Bez ohledu na odstavec 9 mohou po konzultaci s příslušnými orgány členského státu nebo smluvními stranami úmluvy odpovědnými za rybářské plavidlo, které se účastní přepravy ryb do cílového hospodářství, příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a Komise rozhodnout, že od vnitrostátní kvóty neodečtou ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že došlo k jejich ztrátě, pokud hospodářský subjekt tyto ztráty řádně zdokumentoval jako vyšší moc, sdělil příslušné informace příslušnému orgánu členského státu odpovědného za hospodářský subjekt a Komisi bezprostředně po události a ztráty nevedly ke známému úhynu. 11.Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud: a) šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebob) výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb. Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů. 12.Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat. 13.Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky každoročně před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení. 14.Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet jedinců. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

Článek 52 Článek 52 Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí 1.Provozovatel hospodářství předloží svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV. 2.Členský stát odpovědný za hospodářství předloží členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT. 3.Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.

Článek 53 Článek 53 Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly 1.Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění. 2.Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím. 3.Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.

Článek 54 Článek 54 Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy 1.Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům. 2.Členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Článek 55 Článek 55 Roční plány o umístění do klecí

Článek 56 Článek 56 Prováděcí akty

Článek 57 Článek 57 Systém sledování plavidel 1.Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší. 2.Rybářská plavidla o celkové délce přesahující 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo b), zahájí přenos údajů ze systému sledování plavidel komisi ICCAT nejméně pět dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně pět dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT. 3.Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí. 4.Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení předá sekretariátu ICCAT. 5.Členské státy zajistí, aby: a) hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;b) v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;c) hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;d) hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011. 6.Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Článek 58 Článek 58 Program společné mezinárodní inspekce ICCAT 1.Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení. 2.Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT. 3.Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie. 4.Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie. 5.Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny. 6.Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 59 Článek 59 Inspekce v případě porušení předpisů

Článek 60 Článek 60 Křížové kontroly 1.Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění a překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009. 2.Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.

Článek 61 Článek 61 Prosazování

Článek 62 Článek 62 Opatření pro uvádění produktů na trh 1.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ). , zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací požadovanou podle tohoto nařízení nebo jiných právních aktů Unie provádějících pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného. 2.V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud: a) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebob) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána. 3.Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

Článek 63 Článek 63 Hodnocení

Článek 64 Článek 64 Financování

Článek 65 Článek 65 Ochrana důvěrných informací

Článek 66 Článek 66 Postup pro provádění změn 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 67 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění za účelem jeho přizpůsobení se opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná, pokud jde o: a) výjimky ze zákazu podle článku 8 týkajícího se převádění nevyužitých kvót;b) lhůty pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 13, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;c) časové vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;d) minimální referenční velikost pro zachování zdrojů stanovenou v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;e) procentní podíly a referenční parametry stanovené v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 8;f) informace, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;g) úkoly vnitrostátních pozorovatelů uvedené v čl. 38 odst. 2 a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT uvedené v čl. 39 odst. 5;h) důvody pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;i) důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;j) počet plavidel uvedený v čl. 58 odst. 3;k) přílohy I až XV. 2.Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.

Článek 67 Článek 67 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 17. října 2023 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68 Článek 68 Projednávání ve výboru 1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69 Článek 69 Změny nařízení (ES) č. 1936/2001

Článek 70 Článek 70 Změna nařízení (EU) 2017/2107

Článek 71 Článek 71 Změna nařízení (EU) 2019/833

Článek 72 Článek 72 Zrušení 1.Nařízení (EU) 2016/1627 se zrušuje. 2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI tohoto nařízení.

Článek 73 Článek 73 Vstup v platnost

Cílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22 ).

Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, toho nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:

Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1 ).

1) nařízení (ES) č. 1224/2009;

2) nařízení (ES) č. 1005/2008;

3) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81 ). ;

4) nařízení (EU) 2017/2107;

5) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ). .

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34 ).

1) ICCAT Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;

2) úmluvou Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;

3) rybářským plavidlem plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

4) živým tuňákem obecným tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení;

5) Stálým výborem pro výzkum a statistiku Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;

6) rekreačním rybolovem neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje;

7) sportovním rybolovem neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

8) vlečným plavidlem plavidlo používané pro vlečení klecí;

9) zpracovatelským plavidlem plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

10) pomocným plavidlem plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov o celkové délce přesahující 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.

Pokud je individuální kvóta plavidla provádějícího odlov považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Pronájem plavidel není pro rybolov tuňáka obecného povolen.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1 ).

11) lapadlem upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;

12) košelkovým nevodem jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

13) umístěním do klece přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;

14) plavidlem provádějícím odlov plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

15) hospodářstvím mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly nebo plavidly lovícími košelkovými nevody; hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;

16) chovem nebo výkrmem umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení jeho celkové biomasy;

17) výlovem usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

18) stereoskopickou kamerou kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;

19) plavidlem provádějícím drobný pobřežní rybolov plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:a) celková délka nepřesahuje 12 metrů;b) plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;c) délka rybářských výjezdů je kratší 24 hodin;d) maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby neboe) plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

a) celková délka nepřesahuje 12 metrů;

b) plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;

c) délka rybářských výjezdů je kratší 24 hodin;

d) maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby nebo

e) plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

20) společnou rybolovnou operací operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;

Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z odlovů předchozích let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi. Tento režim musí být nedílnou součástí ročního plánu inspekce daného členského státu podle článku 14 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená podle článků 53 a 61.

Je-li povoleno převádění podle odstavce 1, použije se tato úprava:

a) členské státy odpovědné za hospodářství každý rok do 25. května vyplní a předloží Komisi každoroční prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které musí obsahovat tyto údaje:i) množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež mají být převedeny do dalšího roku,ii) rok úlovku,iii) průměrnou hmotnost,iv) členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy,v) odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,vi) název a číslo ICCAT hospodářství,vii) číslo klece aviii) informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu;

i) množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež mají být převedeny do dalšího roku,

ii) rok úlovku,

iii) průměrnou hmotnost,

iv) členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy,

v) odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

vi) název a číslo ICCAT hospodářství,

vii) číslo klece a

viii) informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu;

b) množství tuňáka obecného převedené do dalšího roku v souladu s odstavcem 1 je umístěno v oddělených klecích nebo oddělené řadě klecí v hospodářství podle roku výlovu.

Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří byli hromadně vyloveni v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ).

21) aktivním rybolovem v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

22) dokumentací úlovků tuňáka obecného doklad o úlovcích tuňáka obecného;

23) elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;

24) oblastí úmluvy zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;

25) překládkou vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo; vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;

26) kontrolou přemístění další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;

27) kontrolními kamerami stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;

28) smluvní stranou úmluvy smluvní strana úmluvy nebo spolupracující strana, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;

29) velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

30) přemístěním přemístění:a) živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;b) živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;c) klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;d) klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;e) živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

a) živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

b) živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

c) klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

d) klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;

e) živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1 ).

31) hospodářským subjektem fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce nebo maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

32) skupinou lovných zařízení skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;

33) intenzitou rybolovu součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

34) odpovědným členským státem členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.

Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy nebo smluvními stranami úmluvy. Jakýkoliv takový převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT 48 hodin předem.

Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.

Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008 , kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1 ).

Pokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23 ).

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:

a) kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;

b) tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;

c) opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;

d) období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;

e) informace o určených přístavech;

f) pravidla pro vedlejší úlovky a

g) počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů, a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, přidělí těmto plavidlům zvláštní sektorové kvóty a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.

Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Uvedené sektorové kvóty se zahrnou do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání uvedených kvót.

Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.

Jakoukoli změnu ročního plánu rybolovu předloží dotčený členský stát Komisi, a to nejpozději tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise předá informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus ) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1 ).

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a usilují rovněž o spravedlivé rozdělení vnitrostátních kvót mezi různé části loďstva se zvláštním zohledněním tradičního a drobného rybolovu a o poskytnutí pobídek rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu daný členský stát upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Daný členský stát upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou vymezeny v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Každý členský stát předloží svůj příslušný plán předloží Komisi. Každý členský stát sestaví svůj plán v souladu s:

a) cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b) národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017 , kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1 ).

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.

V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.

Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.

Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo více svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.

Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.

V případě potřeby předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019 , kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1 ).

Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:

a) roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;

b) roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;

c) roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14 a

d) roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.

Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise roční plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.

V případě, že členský stát nepředloží Komisi plán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise vynasnaží zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené ve zmíněném odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, nebo obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a vynasnaží se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do ročního plánu Unie nebo do změn ročního plánu Unie, a to za předpokladu, že uvedené revidované plány jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1 ).

Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje každoročně od 26. května do 1. července.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovné oblasti FAO 37.3.1 a 37.3.2) každoročně od 15. května do 1. července.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu každoročně od 26. května do 15. července.

Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro jednotlivá plavidla lovící košelkovými nevody, jichž se tato situace dotkla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o deset dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.

Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.

Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001 , kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1 ).

Tato kapitola se použije, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81 ).

Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm, a to včetně tuňáka obecného pocházejícího z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu.

Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:

a) lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b) lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr a

c) lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.

Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.

Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedena v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 26.

Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty dotčeného členského státu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).

Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.

Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.

Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.

Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9 ).

Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.

Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet jedinců. Výpočet vyjádřený jako počet jedinců se použije pouze pro populace tuňáka a tuňákovité řízené komisí ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.

Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.

Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.

Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ).

Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1 ).

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.

Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.

Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Uvedený seznam předá Komise ICCAT. Uvedený seznam obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a) název plavidla;

b) registrační číslo;

c) (případně) číslo v evidenci ICCAT;

d) dřívější názvy a

e) jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.

V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.

Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.

Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Každý členský stát přijme opatření nezbytná pro to, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.

Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severovýchodním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného za účelem odlovu, označení a vypuštění, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.

Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti odlovu, označení a vypuštění podle odstavce 1.

Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem odlovu, označení a vypuštění, musí:

a) předložit popis těchto činností a použitelných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;

b) pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;

c) zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců a

d) do 30. června předložit Komisi výroční zprávu o prováděných vědeckých činnostech. Komise předá zprávu sekretariátu ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.

Každý tuňák obecný, který během činností odlovu, označení a vypuštění uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.

Každoročně jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění předloží členské státy Komisi následující seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací:

a) seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, a

b) seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů nebo větších oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.

Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.

Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218.Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9 ).

Komise neuzná žádné zpětné předložení seznamů uvedených v odstavci 1.

Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:

a) úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, a

b) úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

Komise v případě potřeby upraví během roku informace o plavidlech podle odstavce 1tohoto článku tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.

Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů uvedených v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.

Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu vyčerpána, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Každý členský stát zašle Komisi v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.

Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a musí být ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.

Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.

Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.

Každoročně do 15. července předloží každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace zahrnují:

a) název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b) dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;

c) celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;

d) celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři za celou dobu platnosti oprávnění, a

e) celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).

Členské státy předloží Komisi následující informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek:

a) název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a

b) celkové úlovky tuňáka obecného.

Členské státy sdělí Komisi veškeré informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.

Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.

Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.

Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.

Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:

a) doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;

b) totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;

c) kvóty jednotlivých plavidel;

d) klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla a

e) informace o cílových hospodářstvích.

Nejpozději deset dnů před zahájením společné rybolovné operace předloží každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a členskému státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace nejpozději pět dnů před zahájením rybolovné operace.

V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Velitelé plavidel Unie provádějících odlov vedou lodní deník rybolovu o svých činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.

Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají činnosti těchto plavidel v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.

Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.

Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy o úlovcích podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.

Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které zasílají svým členským státům vlajky vždy do 48 hodin během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.

Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 do úterý 12:00 GMT za předchozí týden končící v neděli.

Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.

Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a) stanovené doby vykládky a překládky;

b) stanovená místa vykládky a překládky a

c) stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.

Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je tato přeprava provedena za přítomnosti kontrolního orgánu.

Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.

Nejpozději čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu oznámí velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nedosahuje 12 metrů, včetně zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo zástupci těchto pravidel příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:

a) předpokládaný čas připlutí;

b) odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c) informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;

d) vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.

Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.

Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.

Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.

Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla Unie provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl uloven. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin od ukončení vykládky.

Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.

Aniž jsou dotčeny čl. 52 odst. 2 a 3 a články 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.

Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo zástupce velitele poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných podle přílohy V.

Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.

Velitelé rybářských plavidel Unie zapojených do překládky vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.

Členský stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.

Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.

Každý členský stát předkládá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.

Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.

Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.

Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na rybářských plavidlech a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:

a) na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 metrů);

b) na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);

c) na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 metrů);

d) na 100 % svých vlečných plavidel;

e) u 100 % výlovů z lapadel.

Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.

Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:

a) sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;

b) zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:i) množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);ii) oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;iii) míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;iv) datum úlovku;

i) množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);

ii) oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;

iii) míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;

iv) datum úlovku;

c) ověřovat záznamy v lodním deníku;

d) pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.

Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.

Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi. Komise předá tyto údaje a informace Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.

Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:

a) reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b) obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c) že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d) v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.

Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:

a) na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;

b) během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;

c) během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;

d) během všech přemístění tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;

e) během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;

f) během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství a

g) během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.

Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.

Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případě vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.

Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a) sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;

b) podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jejich vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních ICCAT o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;

c) vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.

Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo zástupce velitele nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:

a) název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;

b) předpokládaný čas přemístění;

c) odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;

d) informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;

e) název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT a

f) cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.

Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení ICCAT o přemístění, avšak v prohlášení ICCAT o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.

Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.

Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.

Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.

Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.

Členský stát, kterému bylo předem zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:

a) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;

b) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;

c) plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo

d) vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.

V případě, že členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, přemístění zamítne, vydá okamžitě veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.

V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin od výskytu technické závady, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technická závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.

Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.

Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení ICCAT o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení ICCAT obsahuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).

Originál prohlášení ICCAT o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.

Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.

Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.

Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.

Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie Komisi, která je předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:

a) zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;

b) sledují a odhadují přemístěné úlovky a

c) ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.

V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech jedinců tuňáka obecného odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.

Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že

Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení ICCAT o přemístění odpovídají jejich pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatelé ICCAT s prohlášením ICCAT o přemístění, uvedou v prohlášení ICCAT o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáží na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.

Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi.

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem jsou v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.

Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.

Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

a) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;

b) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo

c) plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.

V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

a) vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství a

b) požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.

Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.

Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.

Členské státy odpovědné za hospodářství nesmí umísťovat tuňáka obecného do klecí, které nejsou doprovázeny dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a musí být potvrzena členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.

Členské státy neumístí tuňáka obecného do hospodářství, které není schváleno členským státem nebo smluvní stranou úmluvy ani není uvedeno v evidenci ICCAT týkající se chovných zařízení.

Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází. Odchylně, pokud je tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace mezi různými členskými státy, zajistí členské státy odpovědné za hospodářství, aby byl tuňák obecný umístěn v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle společných rybolovných operací a roku odlovu.

Členské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.

Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.

V případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jež má k dispozici, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.

Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.

Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během jejího výročního zasedání.

Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.

Pokud u jedné operace odlovu výsledky programu naznačují, že se počet jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí liší o více než 10 % od nahlášených odlovů nebo přemísťovaných množství, zahájí členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty pro tuňáka obecného v souladu s odstavcem 9.

Pokud členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědná za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo zahájí šetření, členský stát odpovědný za hospodářství plně spolupracuje a poskytne členskému státu nebo smluvní straně úmluvy veškeré požadované doplňující informace, včetně výsledků analýzy dotčených videozáznamů, a neprodleně informuje Komisi.

Příslušné orgány členských států, včetně těch, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici.

Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství.

Rozdíl větší než 10 % mezi počtem kusů tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlo a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo v důsledku šetření představuje potenciální nesoulad dotčeného plavidla nebo lapadla.

Pokud šetření dospěje k závěru, že jedinci tuňáka obecného chybí, odečte se hmotnost chybějících ryb z kvóty členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo použitím průměrné individuální hmotnosti při umístění do klecí sdělené příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství na počet tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu odpovědného za rybářské plavidlo nebo lapadlo na základě jeho analýzy videozáznamů při prvním přemístění v rámci šetření.

Bez ohledu na odstavec 9 mohou po konzultaci s příslušnými orgány členského státu nebo smluvními stranami úmluvy odpovědnými za rybářské plavidlo, které se účastní přepravy ryb do cílového hospodářství, příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a Komise rozhodnout, že od vnitrostátní kvóty neodečtou ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že došlo k jejich ztrátě, pokud hospodářský subjekt tyto ztráty řádně zdokumentoval jako vyšší moc, sdělil příslušné informace příslušnému orgánu členského státu odpovědného za hospodářský subjekt a Komisi bezprostředně po události a ztráty nevedly ke známému úhynu.

Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:

a) šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo

b) výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky každoročně před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.

Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet jedinců. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

Provozovatel hospodářství předloží svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV.

Členský stát odpovědný za hospodářství předloží členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.

Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.

Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.

Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.

Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.

Členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Členské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, předloží každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:

a) celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;

b) seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;

c) výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (= 100 jedinců) na každých 100 tun živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;

d) množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách; tyto informace poskytne hospodářství;

e) množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku a

f) množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší.

Rybářská plavidla o celkové délce přesahující 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo b), zahájí přenos údajů ze systému sledování plavidel komisi ICCAT nejméně pět dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně pět dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.

Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.

Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu https data feed hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení předá sekretariátu ICCAT.

Členské státy zajistí, aby:

a) hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;

b) v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

c) hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d) hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.

Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen program ICCAT) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.

Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.

Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.

Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.

Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.

Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:

a) nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebo

b) porušilo toto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění a překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.

Aniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodná donucovací opatření, pokud bylo v souladu s vnitrostátním právem zjištěno, že hospodářství nedodržuje články 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti protiprávního jednání a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení nebo uložení pokut nebo obojí. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.

Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ). , zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací požadovanou podle tohoto nařízení nebo jiných právních aktů Unie provádějících pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.

V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:

a) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebo

b) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.

Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

Na žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o tom, jak uplatňují toto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise ve lhůtě, o níž rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.

Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1 ). se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení se zachází v souladu s příslušnými pravidly pro utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 67 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění za účelem jeho přizpůsobení se opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná, pokud jde o:

a) výjimky ze zákazu podle článku 8 týkajícího se převádění nevyužitých kvót;

b) lhůty pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 13, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;

c) časové vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;

d) minimální referenční velikost pro zachování zdrojů stanovenou v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;

e) procentní podíly a referenční parametry stanovené v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 8;

f) informace, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;

g) úkoly vnitrostátních pozorovatelů uvedené v čl. 38 odst. 2 a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT uvedené v čl. 39 odst. 5;

h) důvody pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;

i) důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;

j) počet plavidel uvedený v čl. 58 odst. 3;

k) přílohy I až XV.

Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 17. října 2023 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:

a) čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;

b) v příloze I se zrušuje odrážka tuňák obecný: Thunnus thynnus ;

c) v příloze II se zrušuje řádek Thunnus thynnus : tuňák obecný.

Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.

Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.

Nařízení (EU) 2016/1627 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI tohoto nařízení.

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: