Nařízení Komise (EU) 2024/1834 ze dne 3. července 2024, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW, a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 327/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energieÚř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10 . , a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign ventilátorů s příkonem v bodu nejvyšší účinnosti v rozmezí od 125 W do 500 kW (≥ 125 W a ≤ 500 kW) v souvislosti s jejich uváděním na trh nebo do provozu, včetně případů, kdy jsou tyto ventilátory zabudovány do jiných výrobků.

Toto nařízení se nepoužije na:

a) rotory ventilátorů připevněné na hřídel elektromotorů výhradně za účelem chlazení samotného motoru;

b) ventilátory zabudované do sušiček na prádlo a praček se sušičkou s maximálním příkonem 3 kW nebo nižším;

c) ventilátory zabudované do kuchyňských digestoří s celkovým maximálním příkonem ventilátoru (ventilátorů) nižším než 280 W;

d) ventilátory s bodem nejvyšší energetické účinnosti při 8000 otáček za minutu nebo více;

e) proudové ventilátory s maximálním příkonem nižším než 750 W.

Toto nařízení se nevztahuje na ventilátory, které jsou určeny výhradně k provozování v následujících případech, jsou k těmto účelům speciálně navrženy a jsou jako takové uváděny na trh:

a) v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309 ). ;

b) pouze pro nouzové použití s ohledem na požadavky na požární bezpečnost stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5 ). , se schopností krátkodobého provozu v trvání jedné hodiny nebo delší doby při teplotách 300 °C a více;

c) v jaderných zařízeních ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Rady 2009/71/EuratomSměrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009 , kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18 ). ;

d) ve vojenských zařízeních (bunkrech) a zařízeních civilní obrany (protiletecké kryty);

e) pokud mohou být provozní teploty dopravovaného plynu vyšší než 100 °C nebo nižší než –40 °C nebo obojí;

f) pokud mohou být provozní teploty okolního vzduchu elektromotoru pohánějícího ventilátor, je-li umístěn mimo proudění plynu, vyšší než 60 °C nebo nižší než –30 °C nebo obojí;

g) s napájecím střídavým napětím vyšším než 1000 V nebo napájecím stejnosměrným napětím vyšším než 1500 V;

h) pro manipulaci s toxickými, vysoce žíravými nebo hořlavými plyny nebo párami podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1 ). ;

i) pro přepravu materiálu, při níž dochází k manipulaci s látkami o koncentraci pevných částic vyšší než 10 mg/m3 a částic o průměrné velikosti nejméně 0,1 mm a tvrdosti nejméně 2 podle Mohsovy stupnice, přičemž průměrný úhel lopatky je 50° až 90°;

j) pro manipulaci s plyny obsahujícími biologicky nebezpečné látky rizikových skupin 2, 3 a 4 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21 ). ;

k) pro manipulaci s plyny obsahujícími karcinogeny nebo mutageny ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50 ). ;

l) pro manipulaci s plyny s faktorem stlačitelnosti zaokrouhleným na nejbližší dvě desetinná místa při určeném rozsahu tlaku a teploty, který se nerovná 1,00;

m) v bezdrátových nebo bateriových zařízeních;

n) v ručních zařízeních, jejichž hmotnost je během provozu podpírána rukou;

o) v ručně vedených pohyblivých zařízeních, která se během provozu přemísťují;

p) oběhové ventilátory.

Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10 .

(1) Podle směrnice 2009/125/ES má Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje v Unii, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí prostřednictvím lepšího konstrukčního návrhu bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2) Komise nejdříve stanovila požadavky na ekodesign některých ventilátorů v nařízení (EU) č. 327/2011Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 8 ). . Podle článku 7 uvedeného nařízení provedla přezkum uvedeného nařízení a analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty ventilátorů. Přezkum byl proveden v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami a partnery z Unie a ze třetích zemí. Jeho výsledky byly zveřejněny a předloženy konzultačnímu fóru zřízenému podle článku 18 směrnice 2009/125/ES.

(3) Z výsledků přezkumu nařízení (EU) č. 327/2011 vyplývá, že ventilátory patří k zařízením, která v Unii spotřebovávají velké množství elektřiny. Odhaduje se, že pokud by neexistovalo nařízení (EU) č. 327/2011, pak by ventilátory v roce 2020 spotřebovaly 336 TWh elektřiny, což odpovídá 132 Mt emisí ekvivalentu CO2 , a předpokládá se, že v důsledku očekávaného většího pronikání ventilátorů na trh tato spotřeba v roce 2030 vzroste na 384 TWh.

(4) Ventilátory poháněné elektromotory jsou důležitým prvkem výrobků a systémů pro manipulaci s plynem. V nařízení Komise (EU) 2019/1781Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019 , kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 74 ). byly stanoveny minimální požadavky na energetickou účinnost elektromotorů. Tyto požadavky se vztahují i na motory, které jsou součástí systému kombinujícího elektromotory a ventilátory. Mnoho ventilátorů se však používá v kombinaci s motory, na něž se nařízení (EU) 2019/1781 nevztahuje, přičemž jedním z hlavních prvků účinnosti těchto výrobků jsou aerodynamické vlastnosti ventilátorů při vytváření vhodného proudění vzduchu, které nařízením (EU) 2019/1781 rovněž upraveny nejsou. Proto by měla být stanovena nebo zachována pravidla týkající se energetické účinnosti těchto ventilátorů.

(5) Vzhledem k možnému překrývání s úsporami dosaženými prostřednictvím jiných opatření, jako je nařízení (EU) 2019/1781, vedla opatření stanovená v nařízení (EU) č. 327/2011 v roce 2020 k čistým úsporám ve výši přibližně 14 TWh. Očekává se, že v roce 2030 tyto úspory vzrostou na 27 TWh, což ročně odpovídá 5 Mt ekvivalentu CO2 v roce 2020 a 8 Mt ekvivalentu CO2 v roce 2030.

(6) Přezkumná studie ukazuje, že pro nákladově efektivní zlepšení ventilátorů existuje značný dodatečný potenciál úspor. Tento potenciál se využije prostřednictvím technologického pokroku v oblasti energetické účinnosti, rozšíření oblasti působnosti daného nařízení mimo jiné na proudové ventilátory a zlepšení účinnosti opatření pomocí přesnějších definic.

(7) Environmentálním aspektem ventilátorů, který je pro účely tohoto nařízení považován za nejvýznamnější, je spotřeba elektřiny.

(8) Zlepšení v oblasti spotřeby elektřiny ventilátorů by mělo být dosaženo využitím stávajících nepatentovaných nákladově efektivních technologií, které povedou ke snížení celkových kombinovaných nákladů na koupi a provoz těchto zařízení.

(9) Požadavky na ekodesign by měly sladit požadavky na energetickou spotřebu ventilátorů v Unii, a tím přispět k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto výrobků.

(10) Výrobci by v případě potřeby měli mít dostatek času na změnu konstrukce nebo úpravu svých výrobků. Časové rozvržení by mělo minimalizovat negativní dopady na funkčnost ventilátorů. Mělo by také přihlédnout k dopadům na náklady výrobců, včetně malých a středních podniků, a zároveň zajistit, aby cílů, jež toto nařízení sleduje, bylo dosaženo včas.

(11) Hospodářským subjektům, které zabudovávají ventilátory do svých výrobků, by mělo být poskytnuto dodatečné přechodné období, které jim umožní jejich výrobky přizpůsobit, jakmile budou ventilátory splňující příslušné požadavky dodány na trh Unie.

(12) Opatření plánovaná Komisí v jejím sdělení o Pracovním plánu na období 2022–2024 týkajícím se ekodesignu a označování energetickými štítkySdělení Komise Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (Úř. věst. C 182, 4.5.2022, s. 1 ). mají podle odhadů potenciál přinést v roce 2030 celkové roční úspory v konečné spotřebě energie přesahující 440 TWh (170 u výrobků, na které se zaměřila přezkumná studie, a 270 u nových výrobků). Ventilátory jsou jednou ze skupin výrobků uvedených v pracovním plánu s odhadovanými ročními úsporami ve spotřebě energie v roce 2030 ve výši 10 TWhPracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení Komise Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (SWD(2022) 101 final ze dne 30.3.2022 ). .

(13) Díky tomuto nařízení by měly více pronikat na trh technologie, které zlepšují dopad životního cyklu ventilátorů na životní prostředí, což podle odhadů povede k ročním úsporám elektřiny ve výši 4 TWh do roku 2030 a 12 TWh v roce 2040 ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná dodatečná opatření.

(14) Nařízení (EU) č. 327/2011 mělo podle odhadů ušetřit do roku 2020 14 TWh ročně. Vzhledem k tomu, že změny zavedené tímto nařízením představují aktualizaci nařízení (EU) č. 327/2011, budou úspory z uvedeného nařízení zachovány, přičemž je doplní úspory, které mají být dosaženy tímto nařízením.

(15) Měření příslušných parametrů výrobků by se mělo provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi uvedenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12 ). .

(16) V souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo stanovit, které postupy posuzování shody se použijí.

(17) Pro usnadnění ověření souladu by výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci měli poskytovat informace v technické dokumentaci podle příloh IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(18) Pro zlepšení účinnosti tohoto nařízení a za účelem ochrany spotřebitelů by mělo být zakázáno uvádět na trh nebo do provozu výrobky, které automaticky mění svou výkonnost ve zkušebních podmínkách, aby zlepšily deklarované parametry.

(19) K usnadnění ověření souladu by orgány dohledu nad trhem měly mít možnost zkoušet větší ventilátory nebo se takových zkoušek účastnit v prostorách, jako jsou prostory výrobce.

(20) Mnohé ventilátory jsou integrovány do jiných výrobků. Toto nařízení by se na takové ventilátory mělo vztahovat, aby bylo dosaženo co nejvyšších nákladově efektivních úspor.

(21) Požadavky na ekodesign by měly rovněž zahrnovat požadavky na informace o výrobcích, které potenciálním kupujícím pomohou učinit nejvhodnější rozhodnutí a členským státům usnadní výkon dohledu nad trhem.

(22) Je obzvlášť důležité požadovat kvantifikované informace o účinnosti ventilátoru při částečném zatížení, aby mohli konstruktéři ventilátorů energetickou účinnost těchto systémů optimalizovat.

(23) Aby se usnadnila opravitelnost výrobků obsahujících ventilátory, mělo by být povoleno uplatňovat na náhradní ventilátory určené pro tyto výrobky po určitou dobu a za určitých podmínek určité výjimky.

(24) Akční plán Unie pro oběhové hospodářstvíSdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614 final ze dne 2. prosince 2015 ). a Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky zdůrazňují význam využívání rámce pro ekodesign na podporu přechodu k účinnějšímu využívání zdrojů a oběhovému hospodářství. Toto nařízení by proto mělo stanovit vhodné požadavky, jež přispějí k plnění cílů oběhového hospodářství, zejména požadavek, aby byly povinně dostupné náhradní díly a aby byla zajištěna dostupnost příslušných informací, např. o demontáži, recyklaci nebo likvidaci výrobku po skončení životnosti.

(25) Vedle právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být v souladu s částí 3 bodem 2 přílohy I směrnice 2009/125/ES stanoveny referenční hodnoty pro technologie, které jsou v současnosti dostupné, aby informace o vlivu výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, na životní prostředí v průběhu jejich celého životního cyklu byly široce dostupné a snadno přístupné.

(26) Přezkum tohoto nařízení by měl posoudit vhodnost a účinnost jeho ustanovení při dosahování jeho cílů. Časový rozvrh přezkumu by měl být stanoven tak, aby byla provedena všechna ustanovení a bylo možné pozorovat dopad na trh.

(27) V zájmu zajištění jasnosti a transparentnosti, pokud jde o požadavky použitelné na různé ventilátory, by ode dne použitelnosti tohoto nařízení mělo být zrušeno nařízení (EU) č. 327/2011.

(28) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 8 ).

Článek 1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1.Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign ventilátorů s příkonem v bodu nejvyšší účinnosti v rozmezí od 125 W do 500 kW (≥ 125 W a ≤ 500 kW) v souvislosti s jejich uváděním na trh nebo do provozu, včetně případů, kdy jsou tyto ventilátory zabudovány do jiných výrobků. 2.Toto nařízení se nepoužije na: a) rotory ventilátorů připevněné na hřídel elektromotorů výhradně za účelem chlazení samotného motoru;b) ventilátory zabudované do sušiček na prádlo a praček se sušičkou s maximálním příkonem 3 kW nebo nižším;c) ventilátory zabudované do kuchyňských digestoří s celkovým maximálním příkonem ventilátoru (ventilátorů) nižším než 280 W;d) ventilátory s bodem nejvyšší energetické účinnosti při 8000 otáček za minutu nebo více;e) proudové ventilátory s maximálním příkonem nižším než 750 W. 3.Toto nařízení se nevztahuje na ventilátory, které jsou určeny výhradně k provozování v následujících případech, jsou k těmto účelům speciálně navrženy a jsou jako takové uváděny na trh: a) v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309 ). ;b) pouze pro nouzové použití s ohledem na požadavky na požární bezpečnost stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5 ). , se schopností krátkodobého provozu v trvání jedné hodiny nebo delší doby při teplotách 300 °C a více;c) v jaderných zařízeních ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Rady 2009/71/EuratomSměrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009 , kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18 ). ;d) ve vojenských zařízeních (bunkrech) a zařízeních civilní obrany (protiletecké kryty);e) pokud mohou být provozní teploty dopravovaného plynu vyšší než 100 °C nebo nižší než –40 °C nebo obojí;f) pokud mohou být provozní teploty okolního vzduchu elektromotoru pohánějícího ventilátor, je-li umístěn mimo proudění plynu, vyšší než 60 °C nebo nižší než –30 °C nebo obojí;g) s napájecím střídavým napětím vyšším než 1000 V nebo napájecím stejnosměrným napětím vyšším než 1500 V;h) pro manipulaci s toxickými, vysoce žíravými nebo hořlavými plyny nebo párami podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1 ). ;i) pro přepravu materiálu, při níž dochází k manipulaci s látkami o koncentraci pevných částic vyšší než 10 mg/m3 a částic o průměrné velikosti nejméně 0,1 mm a tvrdosti nejméně 2 podle Mohsovy stupnice, přičemž průměrný úhel lopatky je 50° až 90°;j) pro manipulaci s plyny obsahujícími biologicky nebezpečné látky rizikových skupin 2, 3 a 4 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21 ). ;k) pro manipulaci s plyny obsahujícími karcinogeny nebo mutageny ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50 ). ;l) pro manipulaci s plyny s faktorem stlačitelnosti zaokrouhleným na nejbližší dvě desetinná místa při určeném rozsahu tlaku a teploty, který se nerovná 1,00;m) v bezdrátových nebo bateriových zařízeních;n) v ručních zařízeních, jejichž hmotnost je během provozu podpírána rukou;o) v ručně vedených pohyblivých zařízeních, která se během provozu přemísťují;p) oběhové ventilátory.

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Požadavky na ekodesign

Článek 4 Článek 4 Posuzování shody 1.Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V uvedené směrnice. 2.Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat kopii deklarovaných hodnot parametrů uvedených v bodě 2.2 přílohy II, deklarovaných hodnot parametrů zkušebních bodů uvedených v bodě 3 přílohy II a v příslušných případech kopii informací o výrobku poskytnutých v souladu s body 2, 3 a 4 přílohy II tohoto nařízení, jakož i podrobnosti o výpočtech a výsledky výpočtů stanovené v příloze III. 3.Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci určitého modelu získány některým z následujících způsobů, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o výpočtu, posouzení provedené výrobcem za účelem ověření přesnosti výpočtu a v příslušných případech prohlášení o rovnocennosti mezi modely různých výrobců: a) z modelu, který má stejné technické vlastnosti relevantní z hlediska technických informací, které mají být poskytnuty, ale který je vyroben jiným výrobcem;b) výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolace z jiného modelu od téhož nebo jiného výrobce, případně kombinací obou těchto možností. 4.Technická dokumentace obsahuje seznam všech rovnocenných modelů včetně identifikačních značek modelu. 5.Pokud výrobce použil možnosti posouzení shody stanovené v bodě 2 přílohy III, pak v technické dokumentaci řádně uvede odstraněné nevýznamné prvky, měřítko použité pro daný model, zkušební podmínky, výpočty a místo provádění zkoušek. 6.V případech, kdy toto nařízení vyžaduje poskytnutí křivek výkonu při různých rychlostech podle bodu 3 přílohy II, musí technická dokumentace uvádět vlastnosti použitého zařízení pro regulaci rychlosti a použitou rychlost (jako procento vlastní rychlosti) pro tyto křivky. 7.Ventilátor, k němuž je připojen pohon s proměnnými otáčkami, se nepovažuje za nový model ventilátoru vyžadující nové posouzení shody, pokud: a) je pohon s proměnnými otáčkami fyzicky umístěn tak, aby nenarušoval proud vzduchu;b) lze pohon s proměnnými otáčkami z ventilátoru za účelem ověření odstranit, aniž by došlo k poškození ventilátoru a pohonu s proměnnými otáčkami.

Článek 5 Článek 5 Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem

Článek 6 Článek 6 Obcházení 1.Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu výrobky navržené tak, aby se během zkoušky změnilo jejich chování nebo vlastnosti s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením. Jedná se mimo jiné o výrobky navržené tak, aby zjistily, že jsou zkoušeny, rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu a v reakci na to automaticky změnily své chování nebo vlastnosti, a výrobky předem nastavené tak, aby změnily své chování nebo vlastnosti během zkoušení. 2.Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí předepisovat konkrétní pokyny pro zkoušky, které mění chování nebo vlastnosti výrobků s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením. Jedná se mimo jiné o požadavek, aby byl výrobek před zkouškou manuálně upraven tak, že se oproti situaci, kdy jej při běžném použití obsluhuje konečný uživatel, změní jeho chování nebo vlastnosti. 3.Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu výrobky navržené tak, aby se krátce po uvedení do provozu změnilo jejich chování nebo vlastnosti, v důsledku čehož by se zhoršila některá z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením.

Článek 7 Článek 7 Orientační referenční hodnoty

Článek 8 Článek 8 Přezkum

Článek 9 Článek 9 Zrušení a přechodná ustanovení 1.Nařízení (EU) č. 327/2011 se zrušuje s účinkem ode dne 24. července 2026 . Přílohy I, II a III uvedeného nařízení se však nadále použijí do dne 24. července 2037 , pokud jde o ventilátory zabudované do jiných výrobků a náhradní ventilátory. 2.Kusy modelů uvedených na trh mezi dnem 24. července 2024 a dnem 24. července 2026 , které splňují ustanovení tohoto nařízení, se považují za vyhovující požadavkům nařízení (EU) č. 327/2011.

1) ventilátorem lopatkový rotační stroj, který získává energii a využívá ji pomocí jednoho nebo více rotorů na udržování nepřetržitého proudění vzduchu nebo jiného plynu, který jím prochází, se specifickým poměrem nižším než 1,1 a s výstupní rychlostí vzduchu nižší než 65 m/s, přičemž může spadat do těchto kategorií: axiální ventilátor, odstředivý ventilátor, ventilátor s příčným prouděním, přetlakový ventilátor nebo proudový ventilátor, sestávající alespoň z rotoru, motoru a statoru a obsahující veškeré další významné prvky, které jsou dodávány spolu s ventilátorem;

Článek 10 Článek 10 Vstup v platnost a použitelnost

2) významnými prvky prvky ventilátoru, které přispívají k nepřetržité přeměně elektrického výkonu na objemový průtok a tlak vzduchu nebo které ovlivňují účinnost této přeměny, konkrétně:a) rotor (rotory), včetně všech rotujících prvků, které mají aerodynamický vliv;b) elektromotor;c) stator;d) jiné stacionární aerodynamické prvky, které mají aerodynamický vliv, včetně:i) sacího hrdla;ii) vstupních nebo výstupních vodicích lamel;iii) difuzoru; e) jiné stacionární prvky, které mají aerodynamický vliv, včetně:i) přenosu mechanické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost);ii) přenosu elektrické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost), jako je kabelové vedení, měnič frekvence, pohon s proměnnými otáčkami, skříň, měnič střídavého proudu na stejnosměrný;iii) konstrukčních částí, které stabilizují soustavu a mohou narušovat proudění vzduchu (např. držáky podpírající motor nebo ložiska);

a) rotor (rotory), včetně všech rotujících prvků, které mají aerodynamický vliv;

b) elektromotor;

c) stator;

d) jiné stacionární aerodynamické prvky, které mají aerodynamický vliv, včetně:i) sacího hrdla;ii) vstupních nebo výstupních vodicích lamel;iii) difuzoru;

e) jiné stacionární prvky, které mají aerodynamický vliv, včetně:i) přenosu mechanické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost);ii) přenosu elektrické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost), jako je kabelové vedení, měnič frekvence, pohon s proměnnými otáčkami, skříň, měnič střídavého proudu na stejnosměrný;iii) konstrukčních částí, které stabilizují soustavu a mohou narušovat proudění vzduchu (např. držáky podpírající motor nebo ložiska);

i) sacího hrdla;

ii) vstupních nebo výstupních vodicích lamel;

iii) difuzoru;

i) přenosu mechanické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost);

ii) přenosu elektrické energie (aerodynamický vliv a vliv na účinnost), jako je kabelové vedení, měnič frekvence, pohon s proměnnými otáčkami, skříň, měnič střídavého proudu na stejnosměrný;

iii) konstrukčních částí, které stabilizují soustavu a mohou narušovat proudění vzduchu (např. držáky podpírající motor nebo ložiska);

3) bodem nejvyšší účinnosti (BEP) provozní bod ventilátoru, ve kterém je jeho energetická účinnost nejvyšší, jak je uveden výrobcem a specifikován otáčkami ventilátoru, vyjádřený v otáčkách za minutu (ot/min);

4) rotorem rotující součást ventilátoru, která předává energii proudu plynu a je rovněž nazývána oběžné kolo ventilátoru;

5) elektromotorem nebo motorem zařízení, které přeměňuje elektrický příkon na mechanický výstupní výkon ve formě otáčení s rotační rychlostí a točivým momentem, které závisejí na faktorech, mezi které patří například frekvence napájecího napětí nebo počet pólů motoru;

6) sacím hrdlem, rovněž nazývaným Venturiho trubice nebo sací otvor, zařízení, které přivádí vzduch do rotoru a zmenšuje tzv. vena contracta a turbulentní proudění, k nimž by došlo při vstupu do rotoru;

7) vstupními vodicími lamelami lamely umístěné před rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem k rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

8) výstupními vodicími lamelami lamely umístěné za rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem od rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

9) difuzorem zařízení, které ovlivňuje výkonnost ventilátoru prostřednictvím obnovy statického tlaku;

10) ochranným krytem mřížka umístěná na vstupu nebo výstupu ventilátoru, jejímž účelem je předejít tomu, aby se do pohybujících se částí dostala relativně velká cizí tělesa nebo části lidského těla;

Požadavky na ekodesign ventilátorů jsou stanovené v příloze II a použijí se od dat v ní uvedených.

Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019 , kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 74 ).

11) statorem stacionární část ventilátoru, která interaguje s proudem vzduchu procházejícím rotorem a zahrnuje všechny prvky v rámci geometrické plochy proudění vzduchu mezi vymezenými vstupními a výstupními částmi ventilátoru, které mohou zvyšovat účinnost ventilátoru, a nezahrnuje žádné prvky, které nejsou součástí ventilátoru a mohou jeho účinnost snižovat;

12) hnacím systémem elektrický motor, převodový mechanismus nebo přímý pohon a pohon s proměnnými otáčkami, je-li dodán;

13) přímým pohonem takový mechanismus pohonu ventilátoru, kde je rotor připevněn na hřídel elektromotoru, a to buď přímo, nebo pomocí koaxiálního spojovacího prvku, přičemž rychlost rotoru je stejná jako rychlost otáčení motoru;

14) převodovým mechanismem mechanismus pohonu ventilátoru, který není přímým pohonem, včetně převodu pomocí řemenového pohonu, převodovky nebo prokluzové spojky;

15) pohonem s proměnnými otáčkami elektronický měnič výkonu, zabudovaný nebo fungující jako samostatná jednotka, který nepřetržitě přizpůsobuje elektrickou energii přiváděnou do jednoho nebo více motorů s cílem řídit jejich mechanický výstupní výkon v závislosti na momentové charakteristice zatížení poháněného motorem, a to přizpůsobováním elektrického napájení proměnné frekvenci a napětí přiváděným do motoru, včetně vnitřních regulátorů elektronicky komutovaných motorů, s výjimkou regulátorů proměnného napětí, u kterých se mění pouze napájecí napětí motoru, včetně všech zabudovaných ochranných a pomocných zařízení;

16) specifickým poměrem podíl stagnačního tlaku měřeného na výstupu ventilátoru a stagnačního tlaku na vstupu ventilátoru v bodu nejvyšší účinnosti;

17) úhlem proudění ventilátoru úhel mezi proudem plynu proudícím směrem k rotoru ventilátoru a proudem plynu proudícím směrem od něj, vyjádřený ve stupních, jak je stanoveno v příloze III;

18) axiálním ventilátorem ventilátor s úhlem proudění < 20°, jak je stanoveno v bodě 4 přílohy III;

19) odstředivým ventilátorem ventilátor s úhlem proudění ≥ 70°, jak je stanoveno v bodě 4 přílohy III;

20) přetlakovým ventilátorem ventilátor s úhlem proudění ≥ 20° a < 70°, jak je stanoveno v bodě 4 přílohy III;

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V uvedené směrnice.

Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat kopii deklarovaných hodnot parametrů uvedených v bodě 2.2 přílohy II, deklarovaných hodnot parametrů zkušebních bodů uvedených v bodě 3 přílohy II a v příslušných případech kopii informací o výrobku poskytnutých v souladu s body 2, 3 a 4 přílohy II tohoto nařízení, jakož i podrobnosti o výpočtech a výsledky výpočtů stanovené v příloze III.

Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci určitého modelu získány některým z následujících způsobů, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o výpočtu, posouzení provedené výrobcem za účelem ověření přesnosti výpočtu a v příslušných případech prohlášení o rovnocennosti mezi modely různých výrobců:

a) z modelu, který má stejné technické vlastnosti relevantní z hlediska technických informací, které mají být poskytnuty, ale který je vyroben jiným výrobcem;

b) výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolace z jiného modelu od téhož nebo jiného výrobce, případně kombinací obou těchto možností.

Technická dokumentace obsahuje seznam všech rovnocenných modelů včetně identifikačních značek modelu.

Pokud výrobce použil možnosti posouzení shody stanovené v bodě 2 přílohy III, pak v technické dokumentaci řádně uvede odstraněné nevýznamné prvky, měřítko použité pro daný model, zkušební podmínky, výpočty a místo provádění zkoušek.

V případech, kdy toto nařízení vyžaduje poskytnutí křivek výkonu při různých rychlostech podle bodu 3 přílohy II, musí technická dokumentace uvádět vlastnosti použitého zařízení pro regulaci rychlosti a použitou rychlost (jako procento vlastní rychlosti) pro tyto křivky.

Ventilátor, k němuž je připojen pohon s proměnnými otáčkami, se nepovažuje za nový model ventilátoru vyžadující nové posouzení shody, pokud:

a) je pohon s proměnnými otáčkami fyzicky umístěn tak, aby nenarušoval proud vzduchu;

b) lze pohon s proměnnými otáčkami z ventilátoru za účelem ověření odstranit, aniž by došlo k poškození ventilátoru a pohonu s proměnnými otáčkami.

Sdělení Komise Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (Úř. věst. C 182, 4.5.2022, s. 1 ).

21) úhlem lopatky odstředivého ventilátoru úhel lopatky β2 odstředivého ventilátoru vyjádřený ve stupních, jak je stanoveno v bodě 5 přílohy III;

22) ventilátorem s dopředu zahnutými lopatkami odstředivý ventilátor s úhlem lopatky β2 > 90°, jak je stanoveno v bodě 5 přílohy III;

23) ventilátorem s dozadu zahnutými lopatkami odstředivý ventilátor s úhlem lopatky β2 , pro nějž platí, že 0° < β2 ≤ 50°, jak je stanoveno v bodě 5 přílohy III;

24) ventilátorem s dozadu nakloněnými lopatkami odstředivý ventilátor s úhlem lopatky β2 , pro nějž platí, že 50° < β2 ≤ 90°, jak je stanoveno v bodě 5 přílohy III;

25) ventilátorem s příčným prouděním ventilátor, u kterého je směr proudění plynu skrze rotor v zásadě pravoúhlý vůči jeho ose jak při vstupu, tak při výstupu plynu z rotoru na obvodu;

26) proudovým ventilátorem axiální, odstředivý nebo radiální ventilátor, který vytváří vysokorychlostní proud vzduchu v prostoru (tah), který není napojen na žádné potrubí, kde proud vzduchu vyvolává pohyb okolního vzduchu, čímž vytváří celkový proud vzduchu napříč prostorem, a který je konstruován pro provoz s otevřenými vstupy a výstupy namísto toho, aby pracoval proti tlaku, včetně radiálních a odstředivých proudových ventilátorů se vstupním úhlem ≤ 90° na výstup;

27) deklarovanými hodnotami hodnoty poskytnuté výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem pro stanovené, vypočtené nebo naměřené technické parametry v souladu s článkem 4 pro účely ověření souladu orgány členského státu;

28) rovnocenným modelem model, jenž má stejné technické vlastnosti relevantní pro technické informace, které mají být poskytnuty, ale tentýž výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce jej uvádí na trh nebo do provozu jako jiný model s odlišnou identifikační značkou modelu;

29) identifikační značkou modelu kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným jménem výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce;

30) vícerychlostním motorem motor, jehož otáčky je možné měnit zapojením různých vinutí motoru;

Orgány členských států použijí při provádění kontrol v rámci dozoru nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování stanovený v příloze IV tohoto nařízení.

Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení Komise Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (SWD(2022) 101 final ze dne 30.3.2022 ).

31) oběhovým ventilátorem ventilátor, který není napojen na žádné potrubí, bez statoru nebo se statorem, který nelze napojit na potrubí, používaný pro pohyb vzduchu v prostoru, jako je místnost nebo venkovní prostranství. Mezi vstupem a výstupem není přepážka a vzduch se volně pohybuje z výstupu ke vstupu, působí proti nulovému vnějšímu tlaku, nejedná se o proudový ventilátor a není jako takový uváděn na trh. Uspořádání pro účely měření vztahující se na tento typ ventilátoru odpovídá kategorii měření E. Oběhovými ventilátory nejsou ventilátory, u nichž jsou na internetových stránkách výrobce, v katalozích, brožurách, technické dokumentaci nebo jiném relevantním zdroji uvedeny informace o jejich výkonu za jiného tlaku než 0 Pa.

Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu výrobky navržené tak, aby se během zkoušky změnilo jejich chování nebo vlastnosti s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením. Jedná se mimo jiné o výrobky navržené tak, aby zjistily, že jsou zkoušeny, rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu a v reakci na to automaticky změnily své chování nebo vlastnosti, a výrobky předem nastavené tak, aby změnily své chování nebo vlastnosti během zkoušení.

Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí předepisovat konkrétní pokyny pro zkoušky, které mění chování nebo vlastnosti výrobků s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením. Jedná se mimo jiné o požadavek, aby byl výrobek před zkouškou manuálně upraven tak, že se oproti situaci, kdy jej při běžném použití obsluhuje konečný uživatel, změní jeho chování nebo vlastnosti.

Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu výrobky navržené tak, aby se krátce po uvedení do provozu změnilo jejich chování nebo vlastnosti, v důsledku čehož by se zhoršila některá z deklarovaných hodnot parametrů upravených tímto nařízením.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12 ).

Orientační referenční hodnoty nejvýkonnějších ventilátorů dostupných na trhu v době přijetí tohoto nařízení jsou uvedeny v příloze V.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614 final ze dne 2. prosince 2015 ).

Komise toto nařízení přezkoumá s ohledem na technický pokrok a výsledky tohoto přezkumu, případně včetně předlohy návrhu na revizi, předloží nejpozději do dne 27. července 2030 konzultačnímu fóru. Při přezkumu se posoudí zejména:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309 ).

zda je vhodné revidovat metriky za použití rozšířeného a technologicky neutrálního přístupu k výrobku, včetně výkonnosti při částečném zatížení,

zda je vhodné revidovat limity týkající se účinnosti v souladu s novými metrikami a technologickým pokrokem,

relevantnost regulace ventilátorů s elektrickým výkonem nižším než 125 W, oběhových ventilátorů a velkých komfortních ventilátorů,

relevantnost regulace proudových ventilátorů s elektrickým výkonem nižším než 750 W,

účinné využívání zdrojů, opravitelnost, opětovné použití a recyklace, recyklovaný obsah a trvanlivost,

relevantnost výjimek stanovených v článku 1,

relevantnost ustanovení týkajících se obcházení stanovených v článku 6,

možnost tisku prvků pomocí 3D tisku,

zda je vhodné revidovat požadavky na uchovávání informací o výrobku vzhledem k možnému zavedení digitálního pasu výrobku,

relevantnost požadavku na označování energetickým štítkem.

Nařízení (EU) č. 327/2011 se zrušuje s účinkem ode dne 24. července 2026 . Přílohy I, II a III uvedeného nařízení se však nadále použijí do dne 24. července 2037 , pokud jde o ventilátory zabudované do jiných výrobků a náhradní ventilátory.

Kusy modelů uvedených na trh mezi dnem 24. července 2024 a dnem 24. července 2026 , které splňují ustanovení tohoto nařízení, se považují za vyhovující požadavkům nařízení (EU) č. 327/2011.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5 ).

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009 , kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50 ).

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: