Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1981 ze dne 7. října 2025 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unieÚř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj, naposledy pozměněné nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 ze dne 4. června 2020 , kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, pokud jde o délku období předběžného poskytování informací (Úř. věst. L 259, 10.8.2020, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1173/oj). (dále jen základní nařízení), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, brousků keramických nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex69111000, ex69120021, ex69120023, ex69120025 a ex69120029 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi činí: SpolečnostClo (v %)Doplňkový kód TARICHunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd. 18,3B349Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd13,1B350Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd; Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd; Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd; Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd; Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd. 17,6B352Společnosti uvedené v příloze17,9Všechny ostatní společnosti36,1B999

Ustanovení čl. 1 odst. 2 může být změněno tak, aby mohli být přidáni noví vyvážející výrobci z Čínské lidové republiky a aby podléhali přiměřené vážené průměrné sazbě antidumpingového cla pro spolupracující společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že:

a) v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (období původního šetření) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Čínské lidové republiky;

b) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením a kteří spolupracovali nebo mohli spolupracovat při šetření, které vedlo k uložení cla, a

c) buď skutečně vyvezl výrobek pocházející z Čínské lidové republiky, který je předmětem přezkumu, do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období původního šetření.

Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením následujících dokumentů celním orgánům členských států:

a) Pokud dovozce nakupuje přímo od čínského vyvážejícího výrobce, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena platná obchodní faktura, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění (dále jen prohlášení výrobce pro přímý prodej na vývoz): Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

b) Pokud dovozce nakupuje od obchodníka nebo jiné zprostředkující právnické osoby bez ohledu na to, zda se nachází v pevninské Číně či nikoli, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena platná obchodní faktura od výrobce obchodníkovi, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem výrobce, který fakturu za tuto transakci vystavil obchodníkovi, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění (dále jen prohlášení výrobce o nepřímém prodeji na vývoz): Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v kg) stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodaného obchodníkovi (název obchodníka) (země obchodníka), na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila naše společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj, naposledy pozměněné nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 ze dne 4. června 2020 , kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, pokud jde o délku období předběžného poskytování informací (Úř. věst. L 259, 10.8.2020, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1173/oj).

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Nařízením (EU) č. 1072/2012Nařízení Komise (EU) č. 1072/2012 ze dne 14. listopadu 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 318, 15.11.2012, s. 28 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1072/oj). uložila Evropská komise (dále jen Komise) prozatímní antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen Čína nebo ČLR).

(2) Prováděcím nařízením (EU) 412/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1 ), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/412/oj). uložila Rada antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR (dále jen původní opatření). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na původní šetření.

(3) Prováděcím nařízením (EU) 2017/1932Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1932 ze dne 23. října 2017 , kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 273, 24.10.2017, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/1932/oj). Komise po částečném prozatímním přezkumu definice výrobku změnila definici výrobku, jak je uvedena v původních opatřeních, což vedlo k vynětí dovozu keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba.

(4) Prováděcím nařízením (EU) 2019/1198Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1198 ze dne 12. července 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1198/oj), naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/571 ze dne 24. dubna 2020 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky, ve znění prováděcího nařízení (EU) 2019/2131, a kterým se stanoví vrácení vybraného cla (Úř. věst. L 132, 27.4.2020, s. 7 ), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/571/oj). Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen předchozí přezkum před pozbytím platnosti) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(5) Prováděcím nařízením (EU) 2019/2131Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2131 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 139 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2131/oj). změnila Komise stávající opatření na základě šetření zaměřeného proti obcházení předpisů, rozšířila zbytkovou celní sazbu ve výši 36,1 % na dovoz deklarovaný 33 společnostmi, které dříve využívaly snížené celní sazby, a zrušila jejich doplňkové kódy TARIC.

(6) Současné individuální sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí od 13,1 % do 18,3 %. Všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku bylo v šetření vedoucím k uložení původních opatření (dále jen původní šetření) uloženo clo ve výši 17,9 % a na všechny ostatní společnosti se vztahuje zbytková celní sazba ve výši 36,1 % (dále jen původní opatření).

(7) Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatřeníÚř. věst. C, C/2023/182, 16.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/182/oj. obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8) Žádost o přezkum podaly dne 14. dubna 2024 Cerame-Unie / Evropská federace pro stolní a dekorativní zboží (European Federation of Ceramic Table and Ornamentalware (FEPF)) a samostatná česká společnost (dále jen žadatelé) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(9) Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 12. července 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen dotčená země) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C, C/2024/7456, 19.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7456/oj. (dále jen oznámení o zahájení).

(10) Dne 19. prosince 2024 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum týkající se dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. O tento částečný prozatímní přezkum požádala Cerame-Unie / Evropská federace pro stolní a dekorativní zboží (dále jen FEPF) a jeho rozsah je omezen na zkoumání dumpingu.

(11) Čínská obchodní komora pro vývoz a dovoz výrobků lehkého průmyslu a řemeslných výrobků (dále jen CCCLA) předložila po zahájení přezkumu před pozbytím platnosti připomínky. CCCLA upozornila na období, po které byla původní opatření v platnosti, neboť byla poprvé uložena v roce 2012. Podle názoru CCCLA proto výrobní odvětví Unie požívalo ochrany trhu již téměř 12 let, a pokud by současný přezkum před pozbytím platnosti vedl k prodloužení opatření o dalších pět let, vedlo by to k téměř 18 letům nepřetržité ochrany trhu Unie před dovozem čínského keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. CCCLA odkázala na čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody WTO (dále jen antidumpingová dohoda), který stanoví, že antidumpingová opatření by měla být zrušena po pěti letech, pokud neexistují důkazy naznačující, že by tato opatření měla být zachována. Podle CCCLA by prodloužení opatření proti dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny sloužilo pouze účelu ochrany a bylo by neodůvodněné, nezákonné a škodlivé pro trh Unie jako celek.

(12) CCCLA dále tvrdila, že výrobní odvětví Unie je ve zdravém stavu, jak potvrzuje nařízení o uložení prozatímních opatření, nařízení o rozšíření opatření a současná žádost o přezkum před pozbytím platnosti, což prokazuje, že výrobní odvětví Unie bylo od roku 2008 (pouze s výjimkou roku 2010, po němž následovala rozsáhlá hospodářská krize v EU) ziskové v míře 2 % až 5 %. Proto neexistuje žádná újma, kterou je třeba potlačit.

(13) Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Komise připomíná, že čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody a čl. 11 odst. 2 základního nařízení umožňují výjimku z pravidla pěti let, pokud se při přezkumu zjistí, že pozbytí platnosti by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy.

(14) Pokud jde o situaci výrobního odvětví Unie, Komise uvedla, že účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž tím, že pozitivně ovlivní stav výrobního odvětví Unie. I kdyby výrobní odvětví Unie v období posuzovaném v žádosti neutrpělo podstatnou újmu, bylo by třeba posoudit, zda by se újma vyplývající z čínského dovozu mohla obnovit, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho se v oznámení o zahájení v bodě 4.2 uvádí, že žadatelé tvrdili, že existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené ze strany ČLR. V této souvislosti poskytli žadatelé dostatečné důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, současná úroveň dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země do Unie by se pravděpodobně výrazně zvýšila a způsobila by výrobnímu odvětví Unie další újmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(15) Po zahájení přezkumu CCCLA požádala Komisi, aby zamítla tvrzení žadatelů o údajných podstatných zkresleních a akceptovala domácí ceny a náklady oznámené spolupracujícími čínskými vývozci. Na podporu tohoto tvrzení CCCLA dále uvedla, žea) se žadatelé do značné míry opírali o informace obsažené v Pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchoduPracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 (SWD(2024) 91 final). . Vzhledem k tomu, že zpráva byla vypracována Komisí za konkrétním účelem usnadnit podávání stížností na ochranu obchodu výrobním odvětvím Unie, nelze ji považovat za nestrannou ani objektivní.b) Tvrzení žadatelů, podle nichž zmínky o čínském lehkém průmyslu obsažené ve 14. pětiletém plánu postačují k prokázání podstatných zkreslení, je chybné, neboť všechny pětileté plány jsou pouze orientačními dokumenty a nejsou závazné. Kromě toho Komise zveřejnila podobné plány, jako je nová průmyslová strategieSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM(2021) 350 final), k dispozici na stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021DC0350. , jejímž cílem je řídit budoucí rozvoj průmyslových odvětví EU.c) Článek 2 odst. 6a základního nařízení, na který žadatelé odkazovali, se zdá být neslučitelný s čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO. K tomuto konkrétnímu bodu poskytla CCCLA tři odůvodnění:i) V ustanovení čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO se nezmiňuje pojem podstatná zkreslení, nýbrž je poskytnuta alternativní metoda výpočtu běžných hodnot. Tato alternativní metoda výpočtu je vyhrazena pro případ, že nejsou žádné prodeje při běžném obchodu na domácím trhu vývozní země nebo pro zvláštní situaci na trhu nebo nízký objem prodejů na domácím trhu vývozní země, přičemž ani jeden z nich neodpovídá pojmu podstatná zkreslení.ii) V čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO se povoluje k početnímu zjištění běžné hodnoty pouze použití výrobních nákladů v zemi původu zvýšených o rozumnou částku, představující administrativní, prodejní a všeobecné náklady a zisk a nezvažuje možnost použít údaje z vhodné reprezentativní země nebo mezinárodní ceny.iii) V čl. 2 odst. 2.1.1 antidumpingové dohody WTO se stanoví, že náklady vycházejí ze záznamů vedených vyvážejícími výrobci, pokud jsou přiměřené a dodržují mezinárodní účetní standardy. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení je proto v rozporu s tímto postojem, neboť Komisi umožňuje, aby nezohledňovala náklady na výrobu a prodej v zemi vývozu a použila takové údaje ze třetí země.

(16) CCCLA nakonec poukázala na judikaturu WTODS473: Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny. DS494: Evropská unie – Metodika úpravy nákladů a některá antidumpingová opatření na dovoz z Ruska – (druhá stížnost). , která stanoví, že orgány provádějící šetření musí k výpočtu početně zjištěných běžných hodnot použít náklady na výrobek, které skutečně výrobcům nebo vývozcům vznikly. Rovněž tvrdila, že judikatura WTO podporuje její tvrzení, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení zřejmě není v souladu s čl. 2 odst. 2 a 2.1.1 antidumpingové dohody WTO.

(17) Komise připomněla, že její zpráva představuje soubor důkazů založený do spisu šetření, o který se může opírat při zjišťování existence podstatných zkreslení, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Zpráva byla zveřejněna dne 21. prosince 2017 a aktualizována dne 10. dubna 2024 , poté co byla každému (tj. nejen stranám určitého konkrétního antidumpingového šetření) poskytnuta možnost, aby k důkazům obsaženým ve zprávě vyjádřil své připomínky, důkazy vyvrátil je nebo doplnil. Žádný takový příspěvek ke zprávě, zpochybňující její objektivitu, Komise až dosud neobdržela. Ani samotná CCCLA mimoto neposkytla žádné konkrétní prvky vyvracející důkazy nebo právní závěry, jež zpráva obsahuje. Nebylo tudíž prokázáno, proč by zpráva měla být neobjektivní, a tvrzení, že z této zprávy nelze při tomto šetření vycházet, bylo zamítnuto.

(18) Tvrzení, že pětileté plány jsou pouze orientačními dokumenty, již bylo vyvráceno v Pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu zmíněném výše.

(19) Ve zprávě se s tímto tvrzením počítá a má se za to, že skutečnost, že pětileté plány (nebo zastřešující strategie) nemají v čínském právním řádu přesně vymezený status, […] však nezpochybňuje jejich závaznou povahu, která vyplývá z jiných právních předpisů, jako je základní zákon místních shromáždění lidových zástupců a místní lidové správy ČLR. Tento zákon jednoznačně ukládá uvedeným orgánům povinnost provádět pětileté plány […]. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že provádění plánů vyšší úrovně a odkaz na ně jsou rozhodným způsobem řešeny napříč plány na všech úrovních, často v úvodní části nebo v závěrečných kapitolách příslušných pětiletých plánů a dalších plánovacích dokumentů. To nelze zamítnout jako pouhé prohlášení o úmyslu, neboť provádění plánů je předepsáno zákonem, včetně ústavy. Kromě toho je provádění a plnění cílů stanovených v různých plánech pravidelně sledováno a vyhodnocováno […]Rejstřík dokumentů Komise (SWD(2024) 91), s. 96–99. .

(20) Pokud jde o písmeno c) a další tvrzení týkající se souladu početního zjištění běžné hodnoty s judikaturou WTO, uvedla Komise, že v daném případě použila příslušná pravidla obsažená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou totiž náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné k početnímu zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán ve věci DS473Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny – AB-2016-4 – zpráva odvolacího orgánu, bod 6.198. , předpisy WTO povolují použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise v této souvislosti připomněla, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Stejné ustanovení základního nařízení také umožňuje použít domácí náklady, je-li spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální náklady nebyly zkreslené. Nebyly však předloženy žádné skutečné důkazy o tom, že výrobní činitele jednotlivých vyvážejících výrobců nejsou zkresleny.

(21) Pokud jde o početní zjištění běžné hodnoty navržené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, tvrdila CCCLA, že zpřístupněním struktury nákladů a cen v rozpětích porušili žadatelé právo CCCLA na obhajobu a nedodrželi praxi WTO. CCCLA dále tvrdila, že úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku zjištěná žadateli prokázala, že početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti nelze srovnávat s cenou prodeje čínských výrobců/vývozců.

(22) CCCLA navíc uvedla, že zatímco v předchozích šetřeních žadatelé rozdělili dotčený výrobek pro výpočet početně zjištěné běžné hodnoty na různé typy, v tomto řízení použili zjednodušený přístup a souhrnné hodnoty, což vedlo k nereprezentativní početně zjištěné běžné hodnotě. Na podporu tohoto tvrzení CCCLA dále uvedla, že:a) Složitost kontrolního čísla výrobku (dále jen PCN) použitého Komisí v počátečním a prvním přezkumném šetření zdůrazňuje skutečnost, že srovnání založené na agregovaném sortimentu jednotlivých výrobků nemělo z hospodářského hlediska žádný význam.b) Internetové stránky výrobce, kterého žadatelé určili v reprezentativní zemi pro výpočet rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, ukázaly širokou škálu výrobků, které nelze objektivně sloučit za účelem stanovení jediné početně zjištěné běžné hodnoty.

(23) CCCLA proto kvalifikovala přístup žadatelů jako nepřijatelný a tvrdí, že údaje použité v části žádosti o přezkum týkající se posouzení dumpingového rozpětí neměla Komise přijmout.

(24) Pokud jde o právo CCCLA na obhajobu, Komise měla za to, že znění podnětu určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly uplatnit své právo na obhajobu v průběhu řízení. Toto shrnutí proto bylo natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(25) Dále se připomíná, že čl. 19 odst. 2 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 antidumpingové dohody WTO připouští ochranu důvěrných údajů v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informace nebo osobu, od níž byly tyto informace získány. Informace poskytnuté jako důvěrné do těchto kategorií spadají. Proto bylo uvedení příslušných číselných údajů v závorkách považováno za vhodné a dostatečné k zajištění práva zúčastněných stran na obhajobu. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(26) Pokud jde o úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použitou při početním zjištění běžné hodnoty v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, neposkytla CCCLA žádné vysvětlení, proč by srovnání početně zjištěné běžné hodnoty a vývozní ceny dotčeného výrobku z Číny nebylo reprezentativní. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(27) A konečně, pokud jde o tvrzení, že použití jediného typu výrobku pro početní zjištění běžné hodnoty dotčeného výrobku v podnětu bylo nepřijatelné a nemělo být Komisí přijato, je třeba připomenout, že podle čl. 5 odst. 3 základního nařízení Komise v možném rozsahu zhodnotí správnost a dostatečnost důkazů obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení šetření. V této souvislosti Komise komoře CCCLA připomněla, že žadatelé nepodléhají stejné úrovni dokazování, jakou provádí Komise během šetření. Kromě toho nelze od žadatelů požadovat, aby použili informace, které nemají k dispozici. V tomto případě Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti důkladně analyzovala a potvrdila, že existuje dostatek důkazů o pravděpodobnosti dumpingu a újmy, které odůvodňují zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(28) Šetření týkající se přetrvání dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen období přezkumného šetření, příp. OPŠ). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen posuzované období).

(29) CCCLA kritizovala výběr jak posuzovaného období, tak období přezkumného šetření, neboť nesplňuje právní normu předepsanou v čl. 6 odst. 1 základního nařízení a silně zkresluje potenciální zjištění tím, že je směřuje k pozitivním zjištěním ohledně obnovení dumpingu a újmy kvůli dvěma hlavním činitelům.

(30) Za prvé, stanovení období přezkumného šetření od prvního do čtvrtého čtvrtletí roku 2023 by bylo nepřijatelně vzdálené vzhledem k tomu, že žádost o přezkumné šetření byla podána dne 27. května 2024 a řízení bylo zahájeno dne 12. července. Použití roku 2020 jako referenční hodnoty pro analýzu trendů dovozu a současného stavu výrobního odvětví Unie by navíc vedlo ke zkreslení situace v důsledku velkého dopadu správních opatření přijatých v reakci na pandemii v roce 2020 a bránilo by objektivnímu posouzení tohoto případu na základě skutečných důkazů. CCCLA dospěla k závěru, že žadatelé měli být vyzváni, aby znovu podali žádost na základě nezkresleného posuzovaného období, tj. od 1. ledna 2019 , s výjimkou roku 2020, přičemž datum ukončení by se mělo co nejvíce blížit datu zahájení.

(31) Při určování období šetření je obecný přístup Komise v souladu s čl. 6 odst. 1 druhým pododstavcem základního nařízení (použitelným na přezkumy podle čl. 11 odst. 5 prvního pododstavce základního nařízení), který stanoví, že se zvolí posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení . V tomto přezkumu bylo na rozdíl od běžného případu nutno vzít v úvahu výjimečné okolnosti s ohledem na složení výrobního odvětví Unie, které je velmi fragmentované, s velmi vysokým podílem malých a středních podniků. S cílem zajistit přístup k tomuto nástroji na ochranu obchodu pro tak nestejnorodé a fragmentované výrobní odvětví použila Komise poslední celý kalendářní rok předcházející roku, v němž bylo zahájeno šetření. Pro malé a střední podniky je běžnou praxí účetní období, které odpovídá kalendářnímu roku. Tím, že se období přezkumného šetření shoduje s kalendářním rokem, a tedy s rozpočtovým rokem, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 9 poslední větě základního nařízení, se Komise snažila snížit zátěž malých a středních podniků při poskytování informací v rámci šetření. Tvrzení CCCLA bylo proto zamítnuto.

(32) V oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla zejména tyto strany: žadatele, známé výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v ČLR, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a orgány ČLR.

(33) Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(34) Komise obdržela spolu s žádostí o přezkum ze dne 14. dubna 2024 žádost o zachování anonymity od šesti výrobců v Unii, kteří žádost o přezkum před pozbytím platnosti podpořili. Všichni, kdo požádali o zachování anonymity, uvedli důvody, proč neodhalili svou totožnost. Společnosti tvrdily, že se obávají odvetných opatření ze strany svých zákazníků v Číně, jakož i nepřímo ze strany čínských konkurentů prostřednictvím zákazníků a distributorů, které mají společné v Evropské unii a v jiných částech světa. Aby se zabránilo riziku odvetných opatření ze strany soukromých čínských subjektů, která by mohla mít potenciálně závažný negativní dopad na jejich obchodní činnost, požádaly společnosti Komisi, aby jejich totožnost nezveřejňovala.

(35) Komise tyto žádosti a příslušné důkazy, jež byly předloženy, posoudila. Komise dospěla k závěru, že údajné riziko odvetných opatření skutečně existuje, a na tomto základě přiznala dotčeným společnostem důvěrné zacházení s údaji ohledně jejich totožnostiPoznámka ke spisu ze dne 12. července 2024 , č. t24.005770 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu). .

(36) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(37) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby obdobného výrobku, velikosti, zeměpisné polohy v Unii a výrobního segmentu dotyčných výrobců. Vzorek sestával ze tří výrobců v Unii se sídlem ve třech členských státech, včetně Portugalska a RumunskaO který členský stát se v případě malého a středního podniku jedná, nelze z důvodu zachování důvěrnosti uvést. Viz 50. až 53. bod odůvodnění. , a zahrnoval všechny hlavní typy výrobku. Jeden z těchto tří výrobců patřil mezi malé a střední podnikyMalé a střední podniky jsou definovány v souladu s doporučením Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 , ELI:http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj). . Na předběžný vzorek připadalo [19–24] % odhadovaného celkového objemu výroby a [41–52] % odhadovaného celkového prodeje obdobného výrobku v Unii v roce 2023.

(38) Po sestavení prozatímního vzorku informoval vybraný malý a střední podnik Komisi, že vzhledem k organizačním a finančním okolnostem je pro tuto společnost objektivně neproveditelné účastnit se šetření jako výrobce v Unii zařazený do vzorku. Po přezkoumání argumentů vznesených v připomínkách, které obdržela Cerame-Unie/FEPF, změnila Komise svůj předběžný vzorek tak, aby zahrnoval jiný malý a střední podnik, a vzorek tak zůstal reprezentativníPoznámka ke spisu ze dne 29. července 2024 , č. t24.006490 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu). . Výsledný vzorek tedy sestával ze tří výrobců v Unii se sídlem ve třech členských státech, včetně Portugalska a Rumunska, z nichž jeden byl malým a středním podnikem, a zahrnoval všechny hlavní typy výrobkuO který členský stát se v případě malého a středního podniku jedná, nelze z důvodu zachování důvěrnosti uvést. Viz 50. až 53. bod odůvodnění. . Tento vzorek představoval [16–21] % odhadované celkové výroby v EU a [35–46] % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku na trhu Unie v roce 2023.

(39) CCCLA předložila připomínky ke vzorku výrobního odvětví Unie a vyjádřila obavy ohledně možných strategií samovýběru v rámci výrobního odvětví Unie, jak dokládá odmítnutí spolupráce ze strany výše uvedených malých a středních podniků pod záminkou organizačních a finančních okolností, a nikoli podstaty vzorku jako takového (tj. objem výroby, sortiment výrobků, velikost společnosti, zeměpisný záběr). Tento postup by se mohl opakovat s cílem, aby Komise zařadila do vzorku společnosti, které výkonnostně nedosahují průměru pro celé výrobní odvětví v Unii, což by zkreslilo stanovení újmy. V této souvislosti CCCLA odkázala na zprávu odvolacího orgánu ve věci Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny (čl. 21 odst. 5) , v níž by bylo uvedeno, že vyšetřující orgán nedefinuje domácí výrobní odvětví tak, aby zahrnovalo výhradně nebo převážně výrobce, kteří se domnívají, že jsou poškozeni údajným dumpingovým dovozemZpráva odvolacího orgánu, ES – spojovací prostředky (Čína) (článek 21.5 – Čína) , bod 5.319. .

(40) Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení musí Komise vybrat vzorek, který je statisticky platný podle informací dostupných v době výběru, a v případě nedostatečné spolupráce jednoho ze subjektů zařazených do vzorku, která pravděpodobně významně ovlivní výsledek šetření, může být v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení vybrán nový vzorek. Revidovaný vzorek byl velmi podobný původnímu vzorku, pokud jde o pokrytí výroby a prodeje. Kromě toho podle ustanovení čl. 17 odst. 2 základního nařízení přísluší konečný výběr stran podle ustanovení o výběru vzorku Komisi, a nikoli zúčastněným stranám. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(41) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(42) Evropská komise ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení neobdržela od žádného dovozce, který není ve spojení, odpověď obsahující informace požadované v příloze oznámení o zahájení. Vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení, se proto nevybíral.

(43) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(44) Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 101 čínských vyvážejících výrobců / skupin vyvážejících výrobců. Tito spolupracující čínští vyvážející výrobci společně představovali přibližně 21 % celkového dovozu z Číny během období přezkumného šetření a přibližně 8 % celkové výroby a výrobní kapacity v Číně. Po analýze informací dodaných čínskými vyvážejícími výrobci Komise rozhodla, že omezí své šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, a to použitím vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Dne 8. srpna 2024 Komise vybrala vzorek tří skupin vyvážejících výrobců na základě největšího objemu prodeje do Unie v období přezkumného šetření. Tři skupiny zařazené do vzorku pokrývaly přibližně 21 % celkového objemu dovozu z Číny a přibližně 8 % celkové výroby v Číně během období přezkumného šetřeníTři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku byly tvořeny společnostmi Fujian Dehua Huilong Ceramic Co., Ltd.; Photo Usa Electronic Graphic Inc. a Liling Kaiwei Ceramic Co., Ltd. .

(45) Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen čínská vláda) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(46) Komise zaslala dotazníky třem skupinám čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, čínské vládě a třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jakož i sdružení Cerame-Unie/FEPF.

(47) Úplnou odpověď na dotazník poskytl pouze jeden z čínských vyvážejících výrobců. Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a sdružení Cerame-Unie / FEPF rovněž poskytli úplné odpovědi na dotazník.

(48) Jediný vyvážející výrobce, který poskytl úplnou odpověď na dotazník, představoval během období přezkumného šetření přibližně [1–2] % celkového objemu dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z ČLR do Evropské unie. Útvary Komise měly za to, že tak nízká úroveň dovozu by neposkytla dostatečné informace k posouzení vývozní ceny a existence dumpingu během období přezkumného šetření a nelze ji považovat za reprezentativní pro celkový dovoz z Čínské lidové republiky. Vzhledem k nedostatečné úrovni spolupráce Komise informovala zúčastněné strany, že svá zjištění může založit na dostupných údajích, jak je stanoveno v článku 18 základního nařízeníPoznámka ke spisu ze dne 16. září 2024 , č. t24.007850 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu). .

(49) Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců/sdružení v Unii:SC Apulum SA, Rumunsko, Ria Stone - Fábrica de Louça de Mesa em Grés, S.A., Portugalsko, Anonymní společnost 7 (malý a střední podnik, viz 50. bod odůvodnění níže), Cerame-Unie/FEPF.

(50) Podobně jako v případě požadavků vznesených podporujícími výrobci v Unii ve fázi zahájení řízení, jak je popsáno v 35. bodě odůvodnění, požádaly oba malé a střední podniky, z nichž jeden byl vybrán do předběžného vzorku a druhý do konečného vzorku, aby byly údaje o jejich totožnosti v souladu s čl. 19 odst. 1 základního nařízení považovány za důvěrné informace kvůli obavě, že by mohly čelit odvetným opatřením ze strany odběratelů nebo konkurentů dotčených tímto šetřením. Po individuálním posouzení opodstatněnosti shledala Komise všechny žádosti o zachování důvěrnosti jako oprávněné a souhlasila s tím, že totožnost těchto společností by neměla být zveřejněnaPoznámka ke spisu ze dne 12. července 2024 , č. t24.005770 a poznámka ke spisu ze dne 18. července 2024 , č. t24.006100 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu). . Komise byla dále toho názoru, že není vhodné zveřejnit, ve kterých členských státech se tyto malé a střední podniky nacházejí, neboť i to by mohlo odhalit totožnost příslušných společností.

(51) CCCLA tvrdila, že neposkytnutí informací o totožnosti výrobců v Unii, kteří buď podpořili žádost o šetření, nebo spolupracovali tím, že souhlasili se zařazením do vzorku, bylo závažným porušením práva jiných zúčastněných stran na obhajobu. Za prvé CCCLA tvrdila, že nebude-li zveřejněna totožnost některých výrobců v Unii zařazených do vzorku / do předběžného vzorku, nemohou zúčastněné strany předložit smysluplné připomínky k reprezentativnosti tohoto vzorku. Za druhé, zjištění Komise o újmě vždy zahrnují analýzu určitých mikroekonomických ukazatelů, které se týkají pouze výrobců v EU zařazených do vzorku. Pokud by některý z těchto výrobců zůstal v průběhu řízení anonymní, zúčastněné strany by nebyly schopny ověřit platnost zjištění Komise o újmě ani se k ní vyjádřit. Za třetí, s ohledem na správné určení rozpětí újmy by v případě, že Komise neuvede totožnost výrobce v Unii zařazeného do vzorku, neměly zúčastněné strany ani možnost ověřit, zda tento výrobce vyrábí značkové nebo generické výrobky.

(52) Podle judikatury Soudního dvora musí být ochrana práv na obhajobu v případě potřeby v souladu s povinností respektovat důvěrné informace, která je výslovně stanovena v článku 19 základního nařízení, i když uvedená povinnost nemůže zbavit právo na obhajobu jeho podstatyRozsudek Soudního dvora ze dne 20. března 1985 , věc C-264/82, Timex v. Rada a Komise, ECLI:EU:C:1985:119, bod 24; rozsudek ze dne 28. září 2023 , Changmao Biochemical Engineering Co. Ltd v. Komise, C-123/21 P, ECLI:EU:C:2023:708, bod 168. . Toto sesouhlasení umožňuje přijímat nedůvěrná shrnutí těchto informací (provedená například ve formě rozpětí a/nebo indexovaných prvků informací). Je však třeba vždy zajistit, aby informace, a to ani v souhrnné podobě, nevedly ke zveřejnění obchodního tajemství.

(53) Po sesouhlasení uvedeném v judikatuře zmiňované výše dohlédla Komise na to, aby bylo možné v průběhu stávajícího šetření všechny důležité otázky ověřit a zabývat se jimi ve spisech, do nichž mohly zúčastněné strany nahlížet. Tyto spisy obsahovaly i poznámky k výběru vzorku a jeho reprezentativnosti, veřejně přístupná podání výrobců v Unii zařazených do vzorku, včetně rozmezí a/nebo indexovaných informací, a další příslušnou komunikaci s těmito společnostmi a jejich zástupci, týkající se mimo jiné i procentního podílu značkových výrobků vyráběných jednotlivými společnostmi zařazenými do vzorku. Při výběru společností zařazených do vzorku nebo při stanovování zjištění Komise ohledně újmy nebyly použity žádné jiné informace než ty informace, jejichž veřejně přístupná verze byla zpřístupněna zúčastněným stranám. Zveřejnění totožnosti těchto společností by proto neposkytlo zúčastněným stranám žádné další informace, které by měly význam pro ověření správnosti zjištění Komise. Komise tudíž považovala informace poskytnuté v dokumentaci, která byla zpřístupněna zúčastněným stranám, za dostatečné k zajištění práv zúčastněných stran na obhajobu, zatímco zveřejnění totožnosti výrobců v Unii by těmto výrobcům pravděpodobně způsobilo nenapravitelné a nepřiměřené hospodářské škody. Žádost byla proto zamítnuta.

(54) Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako výrobek definovaný v prováděcím nařízení (EU) 2017/1932 po přezkumu definice výrobku zahájeném dne 12. dubna 2017 Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 117, 12.4.2017, s. 12 ). , totiž keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných k pečení pizzy nebo chleba (dále jen výrobek, který je předmětem přezkumu), v současnosti kódů KN ex69111000, ex69120021, ex69120023, ex69120025 a ex69120029 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen dotčený výrobek nebo keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní).

(55) Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní může být vyrobeno z porcelánu (včetně jemného porcelánu / kostního porcelánu), běžné keramiky, kameniny, póroviny či jemné keramiky nebo z jiných materiálů. Konečný keramický výrobek závisí na druhu a složení hlavních surovin, jako je jíl, kaolin, živec a křemen.

(56) Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní se prodává v mnoha různých formách, které se v průběhu času mění. Používá se na řadě míst, například v domácnostech, hotelech, restauracích nebo pečovatelských zařízeních, a jsou v zásadě určeny pro styk s potravinami.

(57) Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 69111000, ex69120021, ex69120023, ex69120025 a ex69120029 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910).

(58) Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, potvrdil tento přezkum před pozbytím platnosti, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:dotčený výrobek při vývozu do Unie, výrobek, který je předmětem přezkumu a který je vyráběn a prodáván na domácím trhu v ČLR, výrobek, který je předmětem přezkumu a který je vyráběn vyvážejícími výrobci a jimi prodáván do zbytku světa, a výrobek, který je předmětem přezkumu a který je vyráběn a prodáván v Unii výrobním odvětvím Unie.

(59) Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(60) Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(61) V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(62) Komise s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Čínská vláda neodpověděla.

(63) Komise v oznámení o zahájení přezkumu rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě 37 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(64) V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(65) Dne 6. června 2025 zveřejnila Komise první poznámku ke spisuPoznámka ke spisu ze dne 6. června 2025 , č. t25.006231 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu). (dále jen poznámka ze dne 6. června), v níž požádala zúčastněné strany o stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, případně aktualizovaných, ve spojení s dalšími zdroji dostupných informací považovaných za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení poskytla Komise seznam všech výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají při výrobě keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila tři možné reprezentativní země: Brazílii, Thajsko a Turecko, a dospěla k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Turecko.

(66) Komise umožnila všem zúčastněným stranám, aby předložily své připomínky. Komise obdržela připomínky od žadatelů.

(67) Těmito připomínkami se toto nařízení zabývá v oddíle 5.1.2 níže.

(68) Komise dne 1. srpna 2025 poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen poskytnutí konečných informací). Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly ke zveřejněným informacím vznést připomínky.

(69) Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a v příslušných případech zohlednila. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(70) V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku .

(71) Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty a zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk .

(72) Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(73) Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v Čínské lidové republice (dále jen ČLR ) existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Tato analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(74) Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky poukazující na existenci podstatných zkreslení.

(75) V žádosti žadatelé zdůraznili – jakožto důležitý prvek socialistického tržního hospodářství – aktivní vedení Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru hospodářství. Kromě toho žadatelé zdůraznili existenci průřezových systémových zkreslení v Číně a analyzovali vládní zásahy na různých úrovních hospodářství, zejména v odvětví keramiky a na trhu s keramickým stolním a kuchyňským nádobím a náčiním.

(76) V žádosti bylo dále uvedeno, že čínské keramické odvětví, včetně trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, působí podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány nebo jsou pod jejich politickým dohledem či vedením. V tomto ohledu žadatelé poukázali na zásahy čínské vlády do hospodářství prostřednictvím úzkých vazeb s veřejnými i soukromými subjekty a uvedli, že politických cílů čínské vlády je dosahováno prostřednictvím několika opatření, mezi něž patří i vnitrostátní hospodářské plány.

(77) Žádost se týkala zejména 13. pětiletého plánu rozvoje na období 2016–2020 – plánu rozvoje lehkého průmyslu – a souvisejících poradních stanovisek, jejichž cílem je posílit a zlepšit politiky fiskální a finanční podpory pro toto odvětví a povzbudit místní orgány, aby sledovaly cíle stanovené pro toto odvětví i na úrovni provincií a obcíČínská Státní rada – poradní stanoviska pěti ministerstev k podpoře vysoce kvalitního rozvoje lehkého průmyslu; k dispozici na adrese: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2022-06/19/content_5696665.htm(vyhledáno dne 25. června 2025 ). . Žadatelé uvedli, že vzhledem ke svému významu v čínském lehkém průmyslu podléhá keramický průmysl průběžnému politickému dohledu a pokynům čínské vlády s cílem zajistit dodržování těchto plánů. Pracovní plán pro stabilní růst lehkého průmyslu (2023–2024), který zahrnuje rovněž keramické odvětví, představuje další politický dokument, který čínská vláda zavedla s cílem řídit fungování tohoto odvětví přijetím silnějších opatření […] na posílení dynamiky rozvoje, optimalizaci hospodářské struktury a podporu pokračujícího oživení hospodářství Ministerstvo průmyslu a informačních technologií – interpretace pracovního plánu pro stabilní růst lehkého průmyslu (2023–2024); k dispozici na adrese: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/202307/content_6895224.htm (vyhledáno dne 25. června 2025 ). .

(78) V žádosti bylo rovněž uvedeno, že přítomnost státu ve firmách mu umožňuje ovlivňovat ceny a náklady výrobku, který je předmětem přezkumu. Žadatelé zopakovali závěry Komise z prvního přezkumu před pozbytím platnosti, zejména pokud jde o pokračující čínské zásahy zavedením buněk Komunistické strany Číny ve státních i soukromých podnicích. Žadatelé poukázali na přítomnost Komunistické strany Číny ve společnostech, jako je Great Wall Group a Guandong Sitong, s členy Komunistické strany Číny ve vedoucích funkcích. V žádosti bylo navíc zdůrazněno zahrnutí keramických surovin do provinčních plánů, jako je komplexní plán pro nerostné zdroje Ťiang-si (2016–2020) a hlavní plán provinčních nerostných zdrojů provincie Kuang-tung (2021–2025).

(79) Žadatelé dále zdůraznili, že existují veřejné politiky nebo opatření, jež protěžují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Vyzdvihli zjištění z předchozích antidumpingových šetření, v nichž Komise zjistila, že zdroje jsou přidělovány odvětvím označeným za strategická nebo jinak hospodářsky významná, včetně odvětví keramiky, a připomněla, že čínská vláda provádí strategii rozvoje průmyslového klastru s cílem zajistit strategickou infrastrukturu a specializovaná zařízení. Žadatelé proto dospěli k závěru, že čínský stát přiděluje zdroje čínskému keramickému odvětví a zároveň vyžaduje, aby se společnosti držely státní politiky, což ovlivňuje volné působení tržních sil v tomto odvětví.

(80) V žádosti se rovněž zkoumala neexistence, diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví v keramickém odvětví a na trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu. Žadatelé poukázali na důležitost úlohy čínské vlády v insolvenčním řízení, včetně skutečnosti, že čínský lidový soud je podřízen čínské vládě. Soud musí později předem schválit, zda žádosti společností kótovaných na burze přijme, nebo zamítne. Pokud jde o majetkové právo v Číně, žadatelé uvedli, že veškeré pozemky jsou ve vlastnictví státu, a proto jejich přidělování závisí pouze na čínské vládě. Zopakovali rovněž zjištění prvního přezkumu před pozbytím platnosti, v němž Komise zjistila, že navzdory existenci právních ustanovení o přidělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem se tato ustanovení pravidelně nedodržují.

(81) V neposlední řadě bylo v žádosti zdůrazněno, že mzdové náklady jsou v Číně, a zejména v keramickém odvětví a na trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zkreslené. Tato zkreslení byla zjištěna již v prvním přezkumu před pozbytím platnosti a žadatelé nenalezli žádné důkazy o tom, že je odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní chráněno před zkreslením mzdových nákladů.

(82) Za druhé, v rámci nedávného šetření keramického odvětví v ČLRProváděcí nařízení Komise (EU) 2024/493 ze dne 12. února 2024 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L, 2024/493, 13.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/493/oj). Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při tomto šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadamiProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 99. až 137. bod odůvodnění. . Komise zejména dospěla k závěru, že v keramickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízeníProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 104. bod odůvodnění. , ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízeníProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 135. bod odůvodnění. . Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silamiProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 108. bod odůvodnění. . Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR udržovány při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemkůProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 127. bod odůvodnění. . Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví keramiky ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízeníProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 128. bod odůvodnění. , jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLRProváděcí nařízení (EU) 2024/493, 129. bod odůvodnění. .

(83) Za třetí, v prvním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumuProváděcí nařízení (EU) 2019/1198. , dospěla Komise k závěru, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(84) Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen zpráva )Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 (SWD(2024) 91 final). vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení a uvedené výše poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(85) Za páté, Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(86) S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(87) Po poskytnutí informací CCCLA naléhavě vyzvala Komisi, aby přijala domácí ceny a náklady vykázané spolupracujícími čínskými vývozci a zrušila své rozhodnutí o podstatných zkresleních. Na podporu tohoto tvrzení CCCLA dále uvedla, že:a) se Komise do značné míry opírala o informace obsažené v Pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchoduPracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 , SWD(2024) 91 final. . Vzhledem k tomu, že zpráva byla vypracována Komisí za konkrétním účelem usnadnit podávání stížností na ochranu obchodu výrobním odvětvím Unie, nelze ji považovat za nestrannou ani objektivní.b) Úvaha, podle níž zmínky o čínském lehkém průmyslu obsažené ve 14. pětiletém plánu postačují k prokázání podstatných zkreslení, je chybná, neboť všechny pětileté plány jsou pouze orientačními dokumenty a nejsou závazné. Kromě toho Komise zveřejnila podobné plány, jako je nová průmyslová strategieSdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2021) 350 final, k dispozici na stránkách: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/communication-industrial-strategy-update-2020_en.pdf. , jejímž cílem je řídit budoucí rozvoj průmyslových odvětví EU.

(88) Komise odkazuje zúčastněné strany na hodnocení uvedené v 17. až 19. bodě odůvodnění. Na základě toho a vzhledem k tomu, že CCCLA nepředložila žádné nové důkazy, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(89) Poté co Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanovila, že ceny a/nebo náklady v čínském odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní ovlivňují podstatná zkreslení, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjistila běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi.

(90) Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:úroveň hospodářského rozvoje podobná úrovni ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLRWorld Bank Open Data – Upper Middle Income (Veřejně přístupné údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (vyhledáno dne 27. června 2025 ). ; výroba dotčeného výrobku v dané zemi; dostupnost relevantních veřejných údajů v dané zemi; je-li možných reprezentativních zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(91) Jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty, tj. poznámku ze dne 6. června. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. V této poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(92) Jak CCCLA, tak žadatelé předložili připomínky.

(93) Brazílie, Thajsko a Turecko jsou všechny klasifikovány jako země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, což znamená, že Světová banka je všechny označila za země s vyššími středními příjmy.

(94) K výběru zemí uvedených v poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(95) Určité množství výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrábějí prakticky všechny země světa. Po analýze dostupných údajů, a zejména údajů z databází Global Trade AtlasK dispozici na adrese: Obchodní údaje o mezinárodním dovozu a vývozu: Global Trade Atlas | S&P Global. (dále jen GTA) a Orbis Bureau van DijkK dispozici na adrese: https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies. (dále jen Orbis), určila Komise jako možné reprezentativní země pro toto šetření Brazílii, Thajsko a Turecko.

(96) Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje, které byly k dispozici ve spisu, o všech činitelích výroby ve všech třech potenciálních reprezentativních zemích a konstatovala:a) Podle databáze GTA všechny tři země dovážejí většinu surovin v reprezentativním množství. Některých položek (např. křemičitých písků a křemene, pigmentů a jílu), které dohromady představují zhruba 20 % výrobních nákladů integrovaného výrobce, však Turecko dováží výrazně větší množství než Brazílie a Thajsko.b) Kromě toho dovoz z Číny představoval významný podíl dovozu do Thajska, přibližně 37 % celkového dovezeného množství, zatímco čínský dovoz do Brazílie a Turecka byl zanedbatelný (viz tabulka 1 níže). Při srovnání Brazílie a Turecka nebyl zjištěn žádný rozdíl, pokud jde o podíl dovozu z Číny ve srovnání se zbytkem světa. Na úrovni kódů HS zjistila Komise, že Brazílie měla vyšší podíl čínského dovozu u čtyř kódů HS ve srovnání s Tureckem (viz tabulka 1 níže).c) Při analýze dovozu ze zbytku světa, pokud jde o skutečné množství dovozu, dovezlo Turecko ve srovnání s Brazílií více než desetkrát více kaolinu (hlavní suroviny z hlediska množství) a čtyřikrát více pigmentů ze zbytku světa. Pokud jde o oxid zinečnatý, Brazílie dovezla ve srovnání s Tureckem pětkrát více.

(97) U určeného výrobce v Turecku jsou auditované finanční výkazy z poslední doby veřejně dostupné, zatímco v případě určených společností v Brazílii a Thajsku tomu tak není. Finanční výkazy, ačkoli nejsou pro tento typ analýzy nezbytnou podmínkou, přesto představují výhodu, protože Komisi umožňují ujistit se o tom, že jsou použity nejvhodnější údaje a že jsou vyloučeny účinky případných mimořádných událostí.

(98) Turecko má podrobné, veřejně dostupné informace o nákladech práce v zemi, jakož i podrobné údaje o počtu odpracovaných hodin v příslušném odvětví (odvětví nekovových nerostných produktů včetně výroby keramiky, skla, cementu a vápna). Údaje v Turecku mimo jiné zahrnují dávky sociálního zabezpečení a jiné náklady práce placené společnostmi. Náklady práce jsou v daném případě důležitým faktorem, protože v průměru představují 45–55 % celkových výrobních nákladů.

(99) Při zahájení řízení CCCLA tvrdila, že výběr Turecka jako vhodné reprezentativní země by v tomto případě vedl k uměle nadhodnocenému dumpingovému rozpětí. CCCLA konstatuje, že ceny energií v Turecku během roku 2023 výrazně vzrostly, a to ve větší míře než v Číně, což by dokazovalo, že náklady na energii, které patří k hlavním nákladovým faktorům, byly vystaveny velkým hospodářským otřesům. Toto tvrzení bylo zopakováno během slyšení v pozdější fázi.

(100) Komise by ráda zdůraznila, že energie je sice důležitým vstupem při výrobě keramického stolního nádobí a náčiní, ale zdaleka není hlavní nákladovou položkou, neboť tou je pracovní síla. Kromě toho CCCLA poskytla podpůrné údaje o cenách elektřiny, aby potvrdila své tvrzení, avšak elektřina tvoří jen malou část skladby zdrojů energie používané při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, která musela být z důvodu nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců z ČLR založena na dostupných údajích. Náklady na energii jsou ve skutečnosti ovlivňovány hlavně cenami zemního plynu, které se v roce 2022 výrazně zvýšily, ale na začátku období přezkumného šetření již klesalyZdroj: Statistiky | Eurostatu. .

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Nařízení Komise (EU) č. 1072/2012 ze dne 14. listopadu 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 318, 15.11.2012, s. 28 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1072/oj).

⟪TABLE:tbl_002⟫

(101) Pokud jde o argument, že ceny energie by měly být považovány za zkreslené, protože Čína nezaznamenala podobný nárůst, a že z tohoto důvodu Turecko nesplňuje podmínku vhodnosti, aby mohlo být vybráno jako reprezentativní země, Komise konstatuje, že vzhledem ke zjištěné existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vývoj cen v Číně pro posouzení zkreslení v potenciálních reprezentativních zemích relevantní. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

Článek 1 Článek 1 1.Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, brousků keramických nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex69111000, ex69120021, ex69120023, ex69120025 a ex69120029 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházejícího z Čínské lidové republiky. 2.Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi činí: SpolečnostClo (v %)Doplňkový kód TARICHunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd. 18,3B349Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd13,1B350Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd; Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd; Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd; Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd; Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd. 17,6B352Společnosti uvedené v příloze17,9Všechny ostatní společnosti36,1B999 3.Ustanovení čl. 1 odst. 2 může být změněno tak, aby mohli být přidáni noví vyvážející výrobci z Čínské lidové republiky a aby podléhali přiměřené vážené průměrné sazbě antidumpingového cla pro spolupracující společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že: a) v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (období původního šetření) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Čínské lidové republiky;b) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením a kteří spolupracovali nebo mohli spolupracovat při šetření, které vedlo k uložení cla, ac) buď skutečně vyvezl výrobek pocházející z Čínské lidové republiky, který je předmětem přezkumu, do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období původního šetření. 4.Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením následujících dokumentů celním orgánům členských států: a) Pokud dovozce nakupuje přímo od čínského vyvážejícího výrobce, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena platná obchodní faktura, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění (dále jen prohlášení výrobce pro přímý prodej na vývoz): Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.b) Pokud dovozce nakupuje od obchodníka nebo jiné zprostředkující právnické osoby bez ohledu na to, zda se nachází v pevninské Číně či nikoli, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena platná obchodní faktura od výrobce obchodníkovi, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem výrobce, který fakturu za tuto transakci vystavil obchodníkovi, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění (dále jen prohlášení výrobce o nepřímém prodeji na vývoz): Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v kg) stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodaného obchodníkovi (název obchodníka) (země obchodníka), na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila naše společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti. 5.Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

(102) Na základě kombinovaného účinku všech těchto faktorů považovala Komise za nejvhodnější reprezentativní zemi pro toto šetření Turecko. V poznámce ze dne 6. června informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru použít jako reprezentativní zemi Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

Článek 2 Článek 2

(103) Žadatelé uvítali výběr reprezentativní země a konstatovali, že ze tří možných reprezentativních zemí dováželo Turecko největší množství hlavních surovin potřebných k výrobě dotčeného výrobku, přičemž jeho podíl na dovozu z Číny byl minimální. Žadatelé dodali, že ze všech tří možných reprezentativních zemí má Turecko nejúplnější soubor informací o pracovní síle, jakož i snadno dostupné auditované účetní závěrky.

(104) Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(105) Vzhledem k výše uvedené analýze a k údajům dostupným ve spisu Komise ke stanovení odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila údaje turecké společnosti Kutahya Porselen Sanayii A.S.

(106) V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(107) Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije informace poskytnuté tureckým statistickým úřadem (dále jen Turkstat)Turecký statistický úřad, TÜİK - Veri Portalı (tuik.gov.tr). o pracovní síle a informace zveřejněné tureckým regulačním úřadem pro trh s energiíTurecký regulační úřad pro trh s energií EMRA |Regulační úřad pro trh s energií (epdk.gov.tr). . Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že ke stanovení výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použije finanční údaje turecké společnosti Kutahya Porselen Sanayii A.S, které jsou k dispozici v auditované účetní závěrce zveřejněné na vlastních internetových stránkách této společnosti.

(108) S ohledem na všechny informace vycházející z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

(109) Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA. Ke stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi by Komise obvykle uplatnila na dovozní cenu dovozní clo reprezentativní země a přičetla odhadované náklady na dopravu. V tomto případě však, vzhledem k tomu, že dumpingová rozpětí, jak je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění, byla již tak vysoká, že potvrzovala existenci dumpingu v období přezkumného šetření, není zvýšení dumpingového rozpětí v důsledku této úpravy pro výsledek tohoto přezkumu relevantní.

(110) Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33 , ELI:http://data.europa.eu/eli/reg/2015/755/oj). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít k určení běžné hodnoty. . Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.4 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(111) Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila mzdy vykázané ve výrobním sektoru za rok 2022 pro ekonomickou činnost C.23 (Výroba ostatních nekovových nerostných produktů)http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=2090, poslední přístup dne 11. června 2025 . podle klasifikace NACE Rev. 2Jedná se o statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou používá Eurostat, KS-RA-07-015-EN.PDF, poslední přístup dne 29. června 2025 . , což jsou nejnovější dostupné statistiky. Hodnoty byly řádně upraveny o inflaci s použitím indexu cen výrobců, který zveřejňuje Turecký statistický úřadTÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr) a TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr). . Průměrné hodinové náklady práce za FTEZaměstnání na plný úvazek. činily 59,96 CNY na hodinuTÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr) a TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr). .

(112) Komise má v úmyslu použít statistiky cen elektřiny zveřejněné tureckým regulačním úřadem pro trh s energií (EMRA)https://www.epdk.gov.tr/Detay/Icerik/3-0-39/kurul-kararlari-. v jeho pravidelných tiskových zprávách týkajících se tabulek sazeb založených na účtech za elektřinu, které jsou zveřejňovány čtvrtletně nebo dvakrát ročněEMRA |Regulační úřad pro trh s energií. . Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v kuruș/kWh pro průmyslové odvětví za rok 2023 pokrývající období přezkumného šetření, tj. 0,93 CNY/kWh.

(113) Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Turecku, jak ji zveřejnil Regulační úřad pro trh s energií (EMRA)https://www.epdk.gov.tr/Anasayfa/Anasayfa. ve své odvětvové zprávě o trhu se zemním plynem z roku 2023EPDK | Enerji Piyasası Düzenleme Kurumu. . Komise hodlá použít údaje o cenách zemního plynu pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v TRY/Sm3 za období přezkumného šetření. Použitelné jednotkové náklady se odhadují na 3,40 CNY/m3 EPDK | Enerji Piyasası Düzenleme Kurumu. .

(114) V připomínkách k poznámce ze dne 6. června žadatelé uvedli, že uvedený odkaz na zdroj s cenami plynu nebyl funkční. Komise odkaz aktualizovala a nyní je funkční.

(115) Komise má v úmyslu použít platné ceny vody pro průmyslové využití zveřejněné Investiční kanceláří Úřadu prezidenta Turecké republiky na základě zdrojů od Správy vodovodů a kanalizací v Istanbulu, Správy vodovodů a kanalizací ve městě Eskișehir a Správy vodovodů a kanalizací ve městě Antalyahttps://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx. . Komise hodlá použít údaje pro region Eskisehir, neboť v této oblasti má sídlo turecká společnost použitá pro stanovení výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Použitelné jednotkové náklady se odhadují na 1,63 CNY/m3 https://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx. .

(116) Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhého pododstavce základního nařízení početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(117) Úroveň nákladů na výrobní režii byla upravena na úroveň referenčních hodnot vypočtených výše na základě informací použitých v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(118) Aby mohla Komise stanovit nezkreslenou hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, použila finanční údaje od turecké společnosti Kutahya Porselen Sanayi A.S. Přesněji řečeno, Komise použila údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku uvedené v auditované účetní závěrce této společnosti za rok 2023. Na základě dostupných informací o společnosti se většina obchodní činnosti týkala dotčeného výrobku. Společnost upravila účetní závěrky v souladu se standardy stanovenými Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), která tureckým společnostem ukládá, aby ve svých účetních závěrkách uplatňovaly úpravy o inflaci. Procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byl upraven na ceny ze závodu tak, že od celkových prodejních, režijních a správních nákladů a od obratu byly odečteny náklady na balení a náklady na dopravu.

(119) Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(120) Aby Komise určila početně zjištěnou běžnou hodnotu, postupovala v následujících dvou krocích. Za prvé stanovila nezkreslené výrobní náklady. Za tímto účelem a vzhledem k nedostatečné úrovni spolupráce vynásobila Komise faktory použití zaznamenané v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti pro materiály, pracovní sílu, elektřinu a vodu nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi Turecko.

(121) Za druhé Komise na výrobní náklady zjištěné výše uvedeným způsobem použila výše uvedené rozpětí režijních nákladů a prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Kutahya Porselen Sanayi A.S.

(122) V důsledku toho byly k nezkresleným výrobním nákladům přidány tyto položky:a) režijní náklady ve výši 15,65 % vyjádřené ve výrobních nákladech, připočítané k součtu výrobních nákladů;b) prodejní, režijní a správní náklady ve výši 35,97 % vyjádřené v nákladech na prodané zboží, uplatněné na součet výrobních nákladů;c) zisk ve výši 17,74 % vyjádřený v nákladech na prodané zboží, uplatněný na výrobní náklady.

(123) Vzhledem k nedostatečné spolupráci vypočítala Komise vývozní cenu na základě dovozních statistik dostupných u Eurostatu upravených na úroveň ceny ze závodu tak, aby v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení představovala cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na (námořní) dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu, jak byla odhadnuta v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(124) Při zahájení řízení CCCLA tvrdila, že vzhledem ke složitosti a široké škále typů výrobku zahrnutých do definice dotčeného výrobku, které jsou v oficiálních obchodních statistikách smíšeny, nepředstavují ceny uvedené v oficiálních obchodních statistikách přiměřený předpoklad toho, jaké by mohlo být dumpingové rozpětí.

(125) Komise komoře CCCLA připomněla, že kvůli nedostatečné spolupráci ze strany čínských výrobců vyvážejících výrobek, který je předmětem šetření, nebylo možné při početním zjištění běžné hodnoty rozlišovat podle kontrolního čísla výrobku (PCN). Komise tedy neměla jinou možnost než vypočítat dumpingové rozpětí jako srovnání průměrů, pro které byla úroveň specifikace použité oficiální obchodní statistiky zcela přiměřená. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(126) Po poskytnutí informací CCCLA tvrdila, že ceny uváděné v nástrojích obchodní statistiky (např. Eurostat) se nerozlišují podle PCN, a proto vykazované ceny nepředstavují přiměřený předpoklad toho, jaké by mohlo být dumpingové rozpětí.

(127) Cerame-Unie poukázala na to, že Komise vycházela z této metody pouze z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců. Komise kontaktovala sto jednoho (101) čínského vyvážejícího výrobce / skupinu vyvážejících výrobců, z nichž pouze jeden poskytl úplnou odpověď na dotazník.

(128) Tento jediný vyvážející výrobce představoval přibližně [1–2 %] celkového objemu dovozu dotčeného výrobku do Unie během období přezkumného šetření.

(129) Jak Komise správně stanovila, takto nízká úroveň dovozu nemohla být považována za reprezentativní pro celkový dovoz z Číny.

(130) Cerame-Unie poukázala na to, že čl. 18 odst. 6 základního nařízení je jednoznačný: v případě nespolupráce může být výsledek šetření pro stranu méně příznivý. Výpočet dumpingového rozpětí Komisí jako srovnání průměrů je proto vzhledem k okolnostem daného případu zcela přiměřený a v mezích práva Unie.

(131) Při provádění této analýzy poukazuje Cerame-Unie na zjištění Komise, podle něhož bylo dumpingové rozpětí během období přezkumného šetření vyšší než 100 %. Komise dále uvedla, že toto dumpingové rozpětí bylo výrazně podhodnoceno, protože běžná hodnota nebyla upravena o přepravní a celní cla na dovozní cenu surovin (viz 106. bod odůvodnění) a vývozní cena nebyla upravena o vrácení DPH (viz 125. bod odůvodnění).

(132) S ohledem na výše uvedené skutečnosti Cerame-Unie zdůraznila, že údaje prokazující přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření podporují potřebu prodloužit zachování antidumpingových opatření.

(133) Po poskytnutí informací CCCLA trvala na svém tvrzení, že ceny uváděné v nástrojích obchodní statistiky (např. Eurostat) se nerozlišují podle PCN, a proto vykazované ceny nepředstavují přiměřený předpoklad toho, jaké by mohlo být dumpingové rozpětí. Vzhledem k tomu, že na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné nové informace nebo důkazy, odkazuje Komise všechny strany na své předchozí posouzení této otázky uvedené rovněž ve 125. bodě odůvodnění.

(134) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(135) Jak je vysvětleno v 119. až 122. bodě odůvodnění, byla běžná hodnota stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň.

(136) Otázka, zda upravit běžnou hodnotu o vrácení DPH při vývozu, nebyla posuzována, protože, jak bude prokázáno v následujícím oddíle, dumpingová rozpětí, která již byla stanovena během období přezkumného šetření, jsou dostatečně vysoká (více než 100 %) na to, aby potvrdila pravděpodobné přetrvání dumpingu. Zvýšení dumpingového rozpětí v důsledku úpravy o DPH není proto pro výsledek tohoto přezkumu relevantní, neboť by tento závěr nevyvrátilo.

(137) Jak je vysvětleno ve 123. bodě odůvodnění, aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na (námořní) dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu, jak byla odhadnuta v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(138) Na tomto základě vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činila více než 100 %. Je třeba si všimnout, že získané dumpingové rozpětí bylo výrazně podhodnoceno, protože běžná hodnota nebyla upravena o přepravní a celní cla na dovozní cenu surovin (viz 109. bod odůvodnění) a vývozní cena nebyla upravena o vrácení DPH (viz 136. bod odůvodnění).

(139) Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(140) Po poskytnutí informací vyjádřila CCCLA překvapení nad zjištěnou úrovní dumpingu a tvrdila, že je výsledkem nadhodnocených referenčních cen a přehnaných prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, přičemž výběr společnosti Kütahya Porselen považovala za nevhodný. Za tímto účelem CCCLA porovnala ceny surovin v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v současném šetření, přičemž zaznamenala všeobecný nárůst. CCCLA poukázala na to, že náklady práce jsou jedním z hlavních nákladových faktorů výroby keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, a uvedla, že zvýšení nákladů práce mezi předchozím přezkumem před pozbytím platnosti a současným šetřením neodráží skutečné zvýšení nákladů práce v Číně.

(141) Komise poznamenala, že jak je uvedeno v příloze II poznámky o výrobních činitelích ze dne 6. června, dovozní ceny do Turecka se shodovaly s cenami dovozu do Brazílie a Thajska. Kromě toho Komise poukázala na to, že ne všechny výrobní činitele mají ve struktuře nákladů výrobku, který je předmětem šetření, stejnou váhu. V tomto ohledu je použití sádrovcových materiálů pro formy, které CCCLA zmiňuje v souvislosti s 37násobným zvýšením jejich ceny, minimální a nemělo na výpočet prakticky žádný dopad. Kromě toho je hlavní surovinou používanou při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, kaolin, pro který je použitá referenční cena opět v souladu s cenou v případě Brazílie a Thajska.

(142) Pokud jde o úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitou při početním zjištění běžné hodnoty, Komise uvedla, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk vykázané v auditovaných zprávách společnosti Kütahya Porselen jsou v souladu s úrovněmi širšího sektoru (NACE C-234) vykázanými tureckou vládou.

(143) Pokud jde o tvrzení, že zvýšení nákladů práce není pro situaci v Číně reprezentativní, uvedla Komise, že podle dostupných zdrojů se náklady práce v Turecku zvýšily v důsledku nedávného zvýšení minimální mzdy tureckou vládou, jehož cílem bylo obnovit kupní sílu tureckých občanů. To znamená, že cílem turecké vlády bylo vrátit náklady práce na úroveň, která by odpovídala úrovni celkového hospodářského rozvoje země, tedy na úroveň podobnou úrovni v Číně. S ohledem na výše uvedené není důvod se domnívat, že zvýšení nákladů práce bylo přehnané. Vývoj nákladů práce v Číně, u nichž bylo zjištěno, že jsou ovlivněny podstatnými zkresleními zjištěnými v tomto šetření, je navíc irelevantní.

(144) Kromě toho Komise v první poznámce o výrobních činitelích vyzvala všechny strany, aby navrhly jiné vhodné reprezentativní země, avšak CCCLA nepředložila žádné návrhy. Na základě výše uvedených skutečností Komise tvrzení CCCLA zamítla.

(145) V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření zkoumala Komise pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Komise tedy analyzovala tyto další prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR, cenové politiky čínských vyvážejících výrobců na ostatních trzích a atraktivitu trhu Unie.

(146) Čína je největším světovým vývozcem keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní a má tisíce aktivních výrobcůTHINK!DESK – Market Distortions in the Chinese Tableware Ceramics Industry Update Report 2024 (Aktualizovaná zpráva o zkreslení trhu v čínském odvětví keramického stolního nádobí z roku 2024), část 6 uvedená v příloze 3 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. . V přílohách žádosti o přezkum před pozbytím platnosti předložili žadatelé zdroje, z nichž vyplývá, že Čína měla během období přezkumného šetření denní výrobní kapacitu 87,03 miliardy kusů keramiky denně s volnou kapacitou 18,7 %Průzkum trhu Hangzhou Zhongjing Zhisheng – 2024 Report on Daily Ceramics Market in China (Zpráva o trhu s keramikou pro každodenní použití v Číně z roku 2024), s. 32–36, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. . Od posledního přezkumu se denní kapacita výroby keramiky neustále zvyšovala a využití kapacity se drželo na úrovni přibližně 81 %. To umožnilo zvýšit volnou kapacitu z 12,9 miliardy kusů v roce 2019 na více než 16 miliard kusů během období přezkumného šetření. Volná výrobní kapacita v takovém rozsahu znamená, že samotná Čína by mohla mnohonásobně pokrýt celkovou spotřebu v Unii, která se v období přezkumného šetření odhadovala přibližně na 491264 tun (viz 162. bod odůvodnění níže). Problém nadměrné kapacity byl uznán ve finančních zprávách některých velkých čínských výrobcůNapříklad ve finanční zprávě skupiny Sitong za rok 2022, s. 47, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. , jakož i v několika zprávách o trhuThink!DESK – Market Distortions in the Chinese Tableware Ceramics Industry Update Report 2024 (Aktualizovaná zpráva o zkreslení trhu v čínském odvětví keramického stolního nádobí z roku 2024) (část 2) uvedená v příloze 3 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Zpráva Hangzhou Zhongjing Zhisheng Market Research – 2024 Report on Daily Ceramics Market in China, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. .

(147) Po zavedení opatření vývoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny nadále vstupoval do Unie ve velkých množstvích a v období přezkumného šetření stále představoval téměř 60 % spotřeby v Unii, jak je podrobněji vysvětleno v oddíle 4.3.1 níže. To rovněž naznačuje, že čínští vyvážející výrobci keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní mají silné obchodní vztahy se svými zákazníky v Unii.

(148) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že Čína patří k největším výrobcům keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní na světě a má významnou volnou kapacitu, jejíž výroba, kdyby byla opatření zrušena, by vzhledem k silným obchodním vztahům mohla být snadno i v ještě větších objemech vyvážena do Unie.

(149) Podle údajů GTA vyvezla ČínaCelkový vývoz Číny kromě vývozu do Unie podle národního kódu 69111019 a národního kódu 69120010. 2094958 tun v hodnotě 53393909510 RMB nebo průměrné hodnotě v cenách CIF 25,48 RMB/kg.

(150) Komise porovnala průměrné vývozní ceny na úrovni CIF u hlavních vývozních trhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny uvedené v databázi GTA s vývozní cenou do Unie na stejné obchodní úrovni. Zjistila, že čínské vývozní ceny na hlavní vývozní trhy (USA, Rusko) jsou podobné nebo nižší než ceny vývozu do EU, což pro čínské vývozce dotčeného výrobku zvyšuje atraktivitu trhu Unie.

(151) Unie je jedním z největších trhů s keramickým stolním a kuchyňským nádobím a náčiním na světě. Jak bylo již uvedeno ve 148. bodě odůvodnění, po zavedení antidumpingových opatření v roce 2012 čínský vývoz dotčeného výrobku i nadále vstupoval do Unie ve významných množstvích. V období přezkumného šetření představoval čínský vývoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní do Unie téměř 60 % spotřeby v Unii (viz 182. bod odůvodnění). To jasně prokazuje, že Unie byla nadále atraktivním a důležitým cílovým trhem pro čínské keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní.

(152) Kromě toho z informací o trhu předložených žadateli, jakož i ze zpráv společností vyplývá, že růst domácího trhu s keramikou pro každodenní použití se zpomaluje. Jelikož výrobní kapacita a denní produkce nadále rostou, budou společnosti čelit vyššímu tlaku na zvýšení objemu svého vývozu a atraktivita trhu Unie se zvýší.

(153) Opatření na ochranu obchodu týkající se čínského vývozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní jsou zavedena v jiných třetích zemích, což dokládá stejný druh cenové politiky, jaký byl zaznamenán v UniiVčetně antidumpingových opatření přijatých Brazílií, Indií, Mexikem a Spojeným královstvím. Viz: internetové stránky WTO s pololetními zprávami z různých zemí podle článku 16.4 antidumpingové dohody. . Tato opatření na ochranu obchodu znesnadní čínským vyvážejícím výrobcům vývoz na tyto trhy a dále zvýší atraktivitu trhu Unie, kam lze tento vývoz přesměrovat.

(154) Dalším prvkem prokazujícím atraktivitu trhu Unie je cenová strategie čínských vyvážejících výrobců. Vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců dotčeného výrobku jsou výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Čínský dovoz má ve skutečnosti nejnižší ceny na trhu Unie. Těch několik málo třetích zemí, jež vyvážejí za nižší ceny, představuje pouze zlomek celkového dovozu do Unie a jejich růstový potenciál není srovnatelný s velikostí výrobních zařízení v ČLR. Proto i když vezmeme v úvahu výši stávajících antidumpingových cel, lze důvodně předpokládat, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz bude vstupovat na trh Unie za nižší ceny.

(155) Během posuzovaného období se totiž průměrná dovozní cena z Číny zvýšila o 17 %. Navzdory tomuto nárůstu je stále o 18 % nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. Bez antidumpingového cla by tento rozdíl činil 38 % (viz 170. bod odůvodnění).

(156) Čínský dovoz dotčeného výrobku na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Komise také zjistila, že ČLR je největším výrobcem a vývozcem keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní na světě a má významnou volnou kapacitu.

(157) Komise dále zjistila, že cenová politika čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí podporuje zjištění o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(158) Komise také stanovila, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní nadále atraktivním trhem i po zavedení opatření.

(159) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek zvýšení dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(160) Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii více než 140 známých výrobců. Výroba je soustředěna v České republice, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Portugalsku a Rumunsku. Na základě ověřených odpovědí na dotazník, které předložili výrobci Unie zařazení do vzorku a Cerame-Unie/FEPF, byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření stanovena na 226147 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(161) Spotřeba v Unii byla stanovena na základě dovozních statistik Eurostatu a objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, které předložila Cerame-Unie/FEPF, a na základě informací od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly řádně ověřeny.

(162) Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

(163) Během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 23 % v důsledku pokračujícího účinku obnoveného zájmu evropských spotřebitelů o keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní po pandemii COVID-19. Od roku 2020 trvale rostla až do roku 2022, kdy dosáhla vrcholu ve výši 555832 tun, ale v období přezkumného šetření klesla na 491264 tun.

(164) Podle údajů Eurostatu a makroekonomických údajů, které poskytla Cerame-Unie / FEPF, se objem dovozu, podíl na trhu a průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku vyvíjely takto:

(165) I když byla zavedena antidumpingová opatření, celkový objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 26 %. Až do roku 2022 neustále sledoval rostoucí spotřebu v Unii a během období přezkumného šetření klesl na 285513 tun. V souvislosti s rostoucím trhem se podíl čínského dovozu na celkové spotřebě v Unii (viz tabulka 3) zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie a během období přezkumného šetření dosáhl 58,1 %.

(166) Cena dovozu z ČLR do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

(167) Za posuzované období se ceny čínského dovozu zvýšily o 17 % z 1871 EUR/t na 2188 EUR/t. Jedná se o průměrnou cenu veškerého dovozu dotčeného výrobku za tunu, a trend mohl být proto ovlivněn dalším dovozem.

(168) Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním:i) váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu. Tyto ceny byly váženy v souladu s podílem příslušného segmentu, s nímž souvisely (tj. velké společnosti a malé a střední podniky, viz 179. bod odůvodnění), aii) dovozní ceny (CIF na hranice Unie) podle údajů Eurostatu. Ceny CIF byly poté upraveny směrem nahoru o náklady po dovozu, tj. náklady na celní odbavení, manipulaci a nakládku na základě informací z předchozího přezkumného šetření, smluvní cla a antidumpingová cla.

(169) Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Z porovnání provedeného na základě výše uvedené metody vyplynulo, že dovoz dotčeného výrobku se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 18 %. Bez antidumpingového cla by cenové podbízení činilo 38 %.

(170) Ve svých připomínkách k anonymnímu zacházení ze strany Komise s některými výrobci v Unii zařazenými i nezařazenými do vzorku (viz 51. bod odůvodnění) CCCLA rovněž tvrdila, že čínští výrobci prodávají pouze generické výrobky, zatímco výrobci v Unii prodávají špičkové a značkové výrobky. Srovnání potenciálně značkových výrobků vyráběných v EU s generickými výrobky vyráběnými v Číně by proto nevyhnutelně vedlo k nadhodnocenému výpočtu cenového podbízení.

(171) Šetření však ukázalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku neprodávali téměř žádné značkové výrobky, které v posuzovaném období představovaly významný podíl objemu prodeje v Unii. Pokud by měl na výpočet cenového podbízení nějaký dopad, byl by velmi omezený. Tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(172) Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z dalších třetích zemí s výjimkou ČLR se vyvíjely takto:

(173) V období přezkumného šetření bylo ze třetích zemí s výjimkou Číny dovezeno 69802 tun keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Hlavními vývozci dotčeného výrobku do Unie byly Turecko a Thajsko, které v období přezkumného šetření představovaly 4,4 % a 2,6 %. Celkový objem dovozu ze třetích zemí však představoval pouze 14,2 % trhu Unie, což představovalo mírný nárůst z 13,6 % na začátku posuzovaného období. V důsledku toho lze dospět k závěru, že Čína byla v posuzovaném období zdaleka největším vývozcem výrobku, který je předmětem přezkumu, do EU a v období přezkumného šetření představovala více než čtyřnásobek celkového objemu dovozu ze všech ostatních třetích zemí dohromady.

(174) Průměrné dovozní ceny ostatních třetích zemí byly během posuzovaného období trvale a výrazně vyšší než čínská průměrná dovozní cena.

(175) Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a indexů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(176) Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a zotavení z dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Hodnocení vycházelo z ověřených informací, které poskytla Cerame-Unie / FEPF, ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a dovozních statistik.

(177) Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekcí na místě.

(178) Výrobní odvětví Unie je velmi roztříštěné, ale lze je zhruba rozdělit do dvou segmentů: malé a střední podniky a velké společnosti. U některých mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny, peněžní tok, investice, průměrná mzda na jednoho zaměstnance, zásoby, ziskovost a výrobní náklady) byly výsledky společností zařazených do vzorku zváženy v souladu s podílem segmentu, k němuž patřila daná konkrétní společnost. Stejně jako v původním šetření a posledním přezkumném šetření před pozbytím platnosti byla k tomuto účelu použita specifická váha z hlediska objemu výroby každého segmentu v celkovém odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní (42 % malé a střední podniky, 58 % velké společnosti). Tímto se zajistilo, aby byla náležitě zohledněna situace menších společností s cílem zabránit nevyváženosti při celkové analýze újmy v důsledku výsledků velkých společností.

(179) V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

(180) Z toho vyplývá, že v souladu s rostoucí spotřebou v Unii během posuzovaného období došlo ke zvýšení objemu výroby (o 13 %). Spotřeba dosáhla vrcholu v roce 2022 a v období přezkumného šetření se snížila. V důsledku zvýšení efektivity díky investicím do výrobního zařízení (viz 194. bod odůvodnění) vzrostla výrobní kapacita o 7 %. Navzdory rostoucímu trhu se však v důsledku vysokého objemu čínského dovozu v posuzovaném období snížilo využití kapacity ze 73 % na 68 %.

(181) Prodej výrobního odvětví Unie v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(182) Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie sledoval vývoj spotřeby a v letech 2021 a 2022 vzrostl a s objemem 150875 tun dosáhl vrcholu. Pokud jde o spotřebu, objem prodeje se během období přezkumného šetření opět snížil. Celkově se v posuzovaném období zvýšil pouze o 15 %. Současně se však podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 29,7 % na 27,7 %, neboť výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z rostoucího trhu Unie a jeho objem prodeje klesal ve prospěch čínského dumpingového dovozu.

(183) Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(184) V souladu s rostoucí výrobou výrobního odvětví Unie vzrostla zaměstnanost během posuzovaného období o 13 %. Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, zůstávala v průběhu posuzovaného období stabilní.

(185) Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Unie zvýšila o 13 %, zatímco objem prodeje v Unii se v reakci na rostoucí spotřebu v Unii zvýšil o 15 %. I když spotřeba v Unii zaznamenala růst o 23 %, výrobní odvětví Unie z něj nemohlo těžit kvůli dumpingovému čínskému dovozu, a nebylo tudíž s to plně využít zvýšení výrobní kapacity ve svých výrobních zařízeních, kterého se dosáhlo zvýšením efektivity díky investicím.

(186) V období přezkumného šetření zůstával dumping na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše. Je třeba poznamenat, že čínští výrobci se prodejním cenám výrobního odvětví Unie podbízeli ve značné míře.

(187) Během posuzovaného období nemohlo výrobní odvětví Unie plně využít zvýšení spotřeby v Unii, po němž ve stejné míře nenásledovala výroba a prodej výrobního odvětví Unie. Kromě toho navzdory rostoucí výrobě a prodeji se podíl výrobců v Unii na trhu v posuzovaném období dokonce snížil. Naproti tomu objem dovozu z ČLR rostl rychleji než spotřeba v Unii, což Číně umožnilo ve stejném období zvýšit svůj podíl na trhu. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie skutečně nemohlo za přítomnosti čínského dovozu získat na rostoucím trhu Unie větší hospodářský prostor.

(188) Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(189) Během posuzovaného období byly ceny výrobního odvětví Unie v letech 2020 a 2021 celkově konstantní. Od roku 2022 se zvýšily v důsledku rostoucích výrobních nákladů, což lze vysvětlit vyššími náklady na energii a inflací. Ceny výrobního odvětví Unie však byly během celého posuzovaného období celkově nižší než výrobní náklady v důsledku neustálého cenového tlaku ze strany čínského dovozu.

(190) Zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(191) Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období v absolutním vyjádření zvýšil o 85 %. Prudký vzestupný trend, zejména mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření, je důvodem k obavám vzhledem k tomu, že výrobní odvětví obvykle pracuje na základě objednávek, jak bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno u výrobců v Unii zařazených do vzorku v tomto přezkumném šetření.

(192) Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie neustále ztrátové a postupně klesalo z –7,9 % na –6,2 %. To bylo stále pod nízkou úrovní ziskovosti dosažené během původního šetření (3,5 %), a tedy výrazně pod cílovou hodnotou zisku považovanou v původním šetření za přijatelnou (tj. 6,0 %).

(193) Během posuzovaného období klesl peněžní tok výrobního odvětví Unie téměř na nulu. Míra investic se naopak ve stejné době zvýšila o 489 %. Je však třeba poznamenat, že tyto investice byly financovány především z prostředků veřejné podpory poskytnutých na zmírnění dopadu krize COVID-19 v letech 2020 a 2021 a prudkého nárůstu nákladů na energii v roce 2022. Tyto jednorázové státní dotace spojené s modernizací výrobního zařízení umožnily společnostem výrazně modernizovat svá výrobní zařízení, o čemž svědčí nárůst výroby.

(194) Během posuzovaného období byla návratnost investic, definovaná jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, trvale záporná.

(195) Ve stejném období se průměrná úroveň mezd zvýšila o 25 %, zvyšovala se tedy rychleji než celkový nárůst jednotkových výrobních nákladů.

(196) Z analýzy újmy vyplývá, že situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila, a to navzdory snahám udržet krok s rostoucí spotřebou. Ačkoli výrobní kapacita a objem výroby rostly v souladu s objemem prodeje, podíly na trhu nebylo možné udržet. Vzhledem k rostoucím výrobním nákladům, zejména nákladům na energii, nedokázalo výrobní odvětví Unie odpovídajícím způsobem zvýšit své prodejní ceny. To bylo do značné míry způsobeno nízkými cenami čínského dovozu, který se navzdory zavedeným opatřením výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie. Na základě výše uvedených skutečností proto dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(197) Je proto zřejmé, že výrobní odvětví Unie se během posuzovaného období nemohlo zotavit z dřívější újmy. Pokračující významný objem dovozu z ČLR za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, které již byly nižší než výrobní náklady, způsobil výrobnímu odvětví Unie opět újmu.

(198) Po poskytnutí informací sdružení Cerame-Unie poukázalo na to, že dne 2. dubna 2025 vláda USA oznámila obecné zvýšení celních sazeb pro většinu obchodních partnerů. Pokud jde o čínské zboží, cla ze strany USA původně činila 67 %. Ačkoli tato procentní hodnota byla během jednání snížena, na Čínu se v současné době vztahuje celková celní sazba ve výši 55 % (dosud nevstoupila v platnost). Jelikož Komise zjistila, že USA jsou jedním z hlavních vývozních trhů Číny pro dotčený výrobek, pokud by tedy byla celní sazba USA účinně uplatňována, následoval by ještě rozsáhlejší vývoz z Číny do Unie, což by vedlo k další újmě pro výrobce keramického stolního nádobí a náčiní v Unii. Sdružení Cerame-Unie proto tvrdilo, že tzv. reciproční cla USA by mohla dále zvýšit atraktivitu trhu Unie pro čínské vývozce keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, zejména s ohledem na značné volné kapacity tohoto odvětví v Číně.

(199) Komise toto tvrzení přezkoumala a souhlasila s tím, že uložení zmíněných cel by skutečně mohlo zvýšit atraktivitu trhu Unie.

(200) Po poskytnutí informací CCCLA zpochybnila závěry Komise o újmě a tvrdila, že příčinná souvislost mezi čínským dovozem a újmou zjištěnou během období přezkumného šetření není podložena skutečnými důkazy.

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1 ), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/412/oj).

⟪TABLE:tbl_003⟫

(201) Podle názoru CCCLA se zjištění Komise o újmě téměř výhradně opírala o ukazatel ziskovosti, zatímco několik klíčových makroekonomických ukazatelů – včetně spotřeby v Unii, výroby, objemu prodeje, zaměstnanosti a investic – vykázalo během posuzovaného období zlepšení.

(202) CCCLA dále tvrdila, že hlavními příčinami snižujícími ziskovost jsou také některé mikroekonomické ukazatele, jako jsou jednotkové výrobní náklady, investice a náklady práce, a nikoli čínský dovoz.

(203) Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Je pravda, že po zvýšení spotřeby v Unii se objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie zvýšil v důsledku přetrvávajícího postcovidového účinku a s cílem využít obnoveného zájmu evropských spotřebitelů výrobní odvětví Unie investovalo do zvýšení kapacity. Jak je však vysvětleno ve 183. bodě odůvodnění, navzdory tomuto úsilí nemohlo výrobní odvětví Unie těžit z rostoucího trhu Unie a přišlo o tržní podíl ve prospěch čínského dovozu, jak dokládá nárůst zásob a pokles využití kapacity.

(204) Pokud jde o mikroekonomické ukazatele, Komise souhlasí s tím, že zvýšení jednotkových výrobních nákladů výrobního odvětví Unie nelze přičíst účinkům dovozu z Číny. Jak však sama CCCLA uznala ve svém podání, průměrná cena výrobního odvětví Unie zůstala po celé posuzované období pod jeho náklady. Jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění, neustálý cenový tlak čínského dumpingového dovozu neumožnil výrobnímu odvětví Unie zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň, která by pokryla zvýšení nákladů, např. na pracovní sílu a energii, a zajistila návratnost uskutečněných investic. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(205) V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patří dovoz z dalších třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(206) Objem dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z ČLR se v posuzovaném období zvýšil o 26 % a v období přezkumného šetření dosáhl podílu na trhu Unie 58,1 %. Zároveň prodej výrobního odvětví Unie, i když se zvýšil, ztratil podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu. Průměrná dovozní cena z Číny zůstala po celé posuzované období konstantní a výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie. Průměrné dovozní ceny se podbízely průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie o 18 %. Bez antidumpingového cla by tento rozdíl činil 38 % (viz 169. bod odůvodnění).

(207) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Číny je významný a vyvíjí tlak na snižování cen a objemů prodeje výrobního odvětví Unie, čímž určuje újmu působenou výrobnímu odvětví Unie.

(208) Kromě toho se Komise domnívala, že existuje jasná časová shoda mezi vzestupem čínského dovozu a újmou působenou výrobnímu odvětví Unie.

(209) Objem dovozu z ostatních třetích zemí se v posuzovaném období zvýšil jen nepatrně, jak je popsáno ve 173. bodě odůvodnění. Tento dovoz pocházel zejména z Turecka (podíl na trhu v období přezkumného šetření 4,4 %), Thajska (2,6 %), Spojeného království (1,4 %), Bangladéše (1,3 %) a Spojených arabských emirátů (1,3 %).

(210) V případě Turecka a Spojených arabských emirátů se tento dovoz po celé posuzované období uskutečňoval za ceny výrazně nižší než ceny výrobců v Unii, i když výrazně vyšší než čínské ceny. Pouze v období přezkumného šetření byly dovozní ceny z Bangladéše nižší než prodejní ceny výrobců v Unii, ale během posuzovaného období byly vždy vyšší než ceny čínského dovozu. Ceny dovozu z jiných zemí byly naopak ve srovnání s cenami výrobců v Unii mnohem vyšší.

(211) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že k újmě mohly přispět ceny zjištěné v Turecku, Spojených arabských emirátech a Bangladéši, které byly nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k nízkému objemu tohoto dovozu by však tyto účinky byly omezené.

(212) Po poskytnutí informací tvrdila CCCLA, že Komise řádně neanalyzovala účinek dovozu z jiných třetích zemí, neboť podle jejího názoru mohou tržní ceny ovlivnit i malí dodavatelé, zejména ve specializovaných segmentech nebo geograficky dílčích trzích. CCCLA však nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, které bylo proto zamítnuto.

(213) Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(214) Prodej na vývoz představoval přibližně 40 % celkového prodeje výrobců v Unii. Ačkoli v roce 2021 došlo u výrobců v Unii k výraznému nárůstu prodeje na vývoz o 29 %, údaje o růstu byly ve srovnání s údaji o růstu na trhu Unie v roce 2022 a v období přezkumného šetření nižší (viz tabulka 8, 2022: 27 %, OPŠ: 15 %). Celkově se během posuzovaného období prodej na vývoz zvýšil o 8 % ve srovnání s 15 % na trhu Unie. Nedostatečné využití kapacity (viz tabulka 7) a rostoucí úroveň zásob (viz tabulka 10) navíc ukazují, že během tohoto období nedošlo k přesměrování na prodej na vývoz. Proto byl učiněn závěr, že vývozní výkonnost nepřispěla k utrpěné újmě.

(215) Po poskytnutí informací CCCLA tvrdila, že zvýšená vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie je v rozporu se závěrem Komise o oslabeném výrobním odvětví, jehož obtíže jsou způsobeny především konkurencí dovozu z Číny. Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je vysvětleno v předchozím bodě odůvodnění, prodej na vývoz se během posuzovaného období zvýšil mnohem méně než prodej na trhu Unie, tj. o 8 % ve srovnání s 15 %. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie proto příčinnou souvislost nenarušila.

(216) Na výrobní náklady měl dopad růst nákladů na energie v důsledku války na Ukrajině. Během období přezkumného šetření se však tento trend obrátil. Navzdory tomu nebylo výrobní odvětví Unie stále schopno ani udržet svůj podíl na trhu, ani zvýšit prodejní ceny nad výrobní náklady, a to kvůli tlaku na ceny a objem ze strany čínského dumpingového dovozu v období přezkumného šetření.

(217) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR působí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(218) Ostatní zjištěné činitele, jako je dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a zvýšení nákladů na energii, ať již posuzovány jednotlivě, nebo společně, nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou.

(219) Jak bylo stanoveno v oddíle 3 výše, uskutečňoval se čínský dovoz v období přezkumného šetření za dumpingové ceny a byla zjištěna pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise proto zkoumala pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(220) Za účelem zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy byly analyzovány tyto ukazatele: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie, včetně existence antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v jiných třetích zemích, cenová politika čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí a dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(221) ČLR je zdaleka největším vývozcem keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní na světě. Připadá na ni přibližně 65 % celkového světového vývozuStolní a kuchyňské nádobí a náčiní z porcelánu v obchodu s Čínou |Observatoř hospodářské složitosti. . Na základě celkové hodnoty vyvezené během období přezkumného šetření je EU pro ČLR druhým nejdůležitějším vývozním trhemNa základě statistik získaných z databáze GTA. .

(222) Jak je objasněno ve 146. až 148. bodě odůvodnění výše, výrobci v ČLR disponují významnou výrobní kapacitou, která během období přezkumného šetření výrazně převyšovala celkovou spotřebu v Unii.

(223) Jak je uvedeno výše v 151. až 153. bodě odůvodnění, rostoucí úroveň spotřeby na trhu Unie, jakož i uložení opatření na keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní z Číny na trzích třetích zemí zvýšily atraktivitu trhu Unie.

(224) Skutečnost, že se podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období zvýšil a že se dovážejí významná množství, a to i se stávajícími opatřeními, potvrzuje, že čínští vyvážející výrobci považují trh Unie za atraktivní a budou nadále na trhu Unie prodávat.

(225) Cenová strategie čínských výrobců shrnutá ve 154. bodě odůvodnění, která ukazuje nižší ceny na hlavních trzích čínského dovozu, vede k tomu, že lze důvodně očekávat, že čínský dovoz vstoupí na trh Unie za nižší ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(226) Vzhledem k vysoké volné kapacitě v ČLR, zpomalení čínského vnitřního trhu, atraktivitě trhu Unie a cenové politice čínských vyvážejících výrobců, jak je shrnuto výše v 154. až 155. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byl by již v krátkodobém horizontu k dispozici k prodeji/přesměrování do Unie značný objem levného keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, jak dokládá zjištěná úroveň cenového podbízení bez zohlednění antidumpingových cel, tj. 38 % (viz 169. bod odůvodnění), což je nejpravděpodobnější ukazatel cenové politiky čínských vývozců v případě neexistence opatření.

(227) Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k obrovské volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie, úrovni cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich pravděpodobnému dopadu na výrobní odvětví Unie dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a že újma by pravděpodobně přetrvala.

(228) V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a dalších zúčastněných stran na straně druhé.

(229) Komise připomněla, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(230) Na tomto základě se zkoumalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(231) Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršovala, pokud jde o objem a ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Na druhé straně by pokračování opatření výrobnímu odvětví Unie umožnilo se zotavit z minulé újmy způsobené dumpingovým dovozem a využít svůj potenciál na trhu Unie, který není ovlivněn nekalými obchodními praktikami.

(232) CCCLA uvedla a po poskytnutí informací zopakovala, že dovoz z Číny má určité doplňkové účinky na výrobu v Unii, což vede ke smíšenému zájmu v rámci výrobního odvětví Unie. Prodloužení platnosti opatření se proto nezdá být v zájmu výrobců v EU, neboť jejich hospodářské ukazatele (dovoz, výroba, domácí prodej a prodej na vývoz) vykazují dobrý stav. Podle CCCLA navíc někteří výrobci v EU nevyrábějí všechny typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, což znamená, že je třeba toto zboží dovážet ze třetích zemí, včetně Číny. Antidumpingová cla zvýšila cenu výrobků pocházejících od výrobců v Číně, což mělo na tyto výrobce v EU trvalý negativní dopad.

(233) Ovšem z analýzy újmy uvedené v oddíle 4 výše (ve 160. až 197. bodě odůvodnění) vyplynulo, že výrobnímu odvětví Unie ve skutečnosti navzdory opatřením stále vzniká újma v důsledku škodlivých účinků dumpingového dovozu z ČLR. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo během posuzovaného období pokles podílu na trhu a nedokázalo zvýšit své prodejní ceny na ziskovou úroveň. Kromě toho výše uvedené tvrzení CCCLA o opaku postrádalo důkazy, které by bylo možné dále analyzovat, což vedlo Komisi k zamítnutí tohoto tvrzení.

(234) Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že zachování platnosti antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(235) V počáteční fázi tohoto šetření bylo osloveno 51 známých dovozců, kteří nejsou ve spojení, a byli vyzváni ke spolupráci. Ve fázi výběru vzorků se nikdo nepřihlásil. Pouze jeden dovozce v pozdější fázi spontánně předložil některé omezené informace o dovozu a nevznesl žádné námitky proti možnému prodloužení stávajících opatření.

(236) Na základě toho a v souladu se zjištěními z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, který odhalil zdravá zisková rozpětí dovozců dotčeného výrobkuProváděcí nařízení (EU) 2019/1198, 277. bod odůvodnění. , byl učiněn závěr, že zachování stávajících opatření by nemělo významný nepříznivý dopad na činnost dovozců dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení.

(237) Podobně jako při předchozím přezkumném šetření se nepřihlásily ani v šetření nijak nespolupracovaly žádné strany představující zájmy konečných uživatelů, například sdružení spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že při současném přezkumném šetření uživatelé i nadále nespolupracovali, měla Komise za to, že její zjištění v původním šetření jsou stále platná a že zachování opatření by na spotřebitele, např. domácnosti, nemělo negativní dopad, přinejmenším ne ve významné míře.

(238) CCCLA tvrdila a po poskytnutí konečných informací zopakovala, že jelikož je keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní konečným výrobkem, antidumpingová cla zasahují přímo spotřebitele v Unii, protože neexistuje žádné odvětví meziproduktů, které by náklady absorbovalo.

(239) Cerame-Unie / FEPF odpověděla na výše uvedené tvrzení, že navzdory platným antidumpingovým opatřením se keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní z Číny nadále dováželo ve velkém množství a za velmi nízké ceny.

(240) Komise měla za to, že je velmi nepravděpodobné, že by zrušení opatření vedlo ke snížení cen existujících při clech v plné výši. Dokonce i za nepravděpodobného scénáře, kdy by se spotřebitelské ceny při plné výši stávajících antidumpingových cel snížily, by roční náklady spotřebitelů klesly o méně než 1 EURTento výpočet byl proveden při původním šetření na základě tehdejšího objemu a hodnoty dovozu, antidumpingových cel a počtu domácností v Unii. Viz 217. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) č. 412/2013. . Jelikož nelze mít za to, že opatření měla významný dopad na spotřebitele, Komise tato tvrzení zamítla.

(241) Při vyvažování různých protichůdných zájmů v Unii věnovala Komise zvláštní pozornost nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a zajistit účinnou spravedlivou hospodářskou soutěž. Na jedné straně by zachování opatření poskytlo ochranu důležitému výrobnímu odvětví Unie, včetně mnoha malých a středních podniků, proti pravděpodobnému přetrvání újmy. Na druhé straně z posouzení situace dovozců a uživatelů na základě informací dostupných z důvodu nedostatečné spolupráce vyplývá, že zachování opatření by na ně zjevně nemělo mít nepřiměřený negativní dopad.

(242) Komise proto dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR.

(243) Z výše uvedeného vyplývá, že by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Číny měla být zachována.

(244) Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny.

(245) I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(246) Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(247) Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(248) Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění této individuální antidumpingové celní sazby. Taková žádost musí být zaslána KomisiEuropean Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË. . Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

(249) Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(250) Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(251) S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). , pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(252) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1932 ze dne 23. října 2017 , kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 273, 24.10.2017, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/1932/oj).

⟪TABLE:tbl_004⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1198 ze dne 12. července 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1198/oj), naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/571 ze dne 24. dubna 2020 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky, ve znění prováděcího nařízení (EU) 2019/2131, a kterým se stanoví vrácení vybraného cla (Úř. věst. L 132, 27.4.2020, s. 7 ), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/571/oj).

⟪TABLE:tbl_005⟫

Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2131 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 139 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2131/oj).

⟪TABLE:tbl_006⟫

Úř. věst. C, C/2023/182, 16.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/182/oj.

⟪TABLE:tbl_007⟫

Úř. věst. C, C/2024/7456, 19.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7456/oj.

⟪TABLE:tbl_008⟫

Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 (SWD(2024) 91 final).

⟪TABLE:tbl_009⟫

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM(2021) 350 final), k dispozici na stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021DC0350.

⟪TABLE:tbl_010⟫

DS473: Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny.

⟪TABLE:tbl_011⟫

DS494: Evropská unie – Metodika úpravy nákladů a některá antidumpingová opatření na dovoz z Ruska – (druhá stížnost).

⟪TABLE:tbl_012⟫

Rejstřík dokumentů Komise (SWD(2024) 91), s. 96–99.

⟪TABLE:tbl_013⟫

Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny – AB-2016-4 – zpráva odvolacího orgánu, bod 6.198.

⟪TABLE:tbl_014⟫

Poznámka ke spisu ze dne 12. července 2024 , č. t24.005770 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu).

⟪TABLE:tbl_015⟫

O který členský stát se v případě malého a středního podniku jedná, nelze z důvodu zachování důvěrnosti uvést. Viz 50. až 53. bod odůvodnění.

Malé a střední podniky jsou definovány v souladu s doporučením Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 , ELI:http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

Poznámka ke spisu ze dne 29. července 2024 , č. t24.006490 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu).

O který členský stát se v případě malého a středního podniku jedná, nelze z důvodu zachování důvěrnosti uvést. Viz 50. až 53. bod odůvodnění.

Zpráva odvolacího orgánu, ES – spojovací prostředky (Čína) (článek 21.5 – Čína) , bod 5.319.

Tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku byly tvořeny společnostmi Fujian Dehua Huilong Ceramic Co., Ltd.; Photo Usa Electronic Graphic Inc. a Liling Kaiwei Ceramic Co., Ltd.

Poznámka ke spisu ze dne 16. září 2024 , č. t24.007850 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu).

Poznámka ke spisu ze dne 12. července 2024 , č. t24.005770 a poznámka ke spisu ze dne 18. července 2024 , č. t24.006100 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu).

Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. března 1985 , věc C-264/82, Timex v. Rada a Komise, ECLI:EU:C:1985:119, bod 24; rozsudek ze dne 28. září 2023 , Changmao Biochemical Engineering Co. Ltd v. Komise, C-123/21 P, ECLI:EU:C:2023:708, bod 168.

Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 117, 12.4.2017, s. 12 ).

Poznámka ke spisu ze dne 6. června 2025 , č. t25.006231 (k dispozici ve veřejně přístupném spisu).

Čínská Státní rada – poradní stanoviska pěti ministerstev k podpoře vysoce kvalitního rozvoje lehkého průmyslu; k dispozici na adrese: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2022-06/19/content_5696665.htm(vyhledáno dne 25. června 2025 ).

Ministerstvo průmyslu a informačních technologií – interpretace pracovního plánu pro stabilní růst lehkého průmyslu (2023–2024); k dispozici na adrese: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/202307/content_6895224.htm (vyhledáno dne 25. června 2025 ).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/493 ze dne 12. února 2024 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L, 2024/493, 13.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/493/oj).

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 99. až 137. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 104. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 135. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 108. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 127. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 128. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2024/493, 129. bod odůvodnění.

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1198.

Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 (SWD(2024) 91 final).

Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024 , SWD(2024) 91 final.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2021) 350 final, k dispozici na stránkách: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/communication-industrial-strategy-update-2020_en.pdf.

World Bank Open Data – Upper Middle Income (Veřejně přístupné údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (vyhledáno dne 27. června 2025 ).

K dispozici na adrese: Obchodní údaje o mezinárodním dovozu a vývozu: Global Trade Atlas | S&P Global.

K dispozici na adrese: https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies.

Zdroj: Statistiky | Eurostatu.

Turecký statistický úřad, TÜİK - Veri Portalı (tuik.gov.tr).

Turecký regulační úřad pro trh s energií EMRA |Regulační úřad pro trh s energií (epdk.gov.tr).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33 , ELI:http://data.europa.eu/eli/reg/2015/755/oj). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít k určení běžné hodnoty.

http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=2090, poslední přístup dne 11. června 2025 .

Jedná se o statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou používá Eurostat, KS-RA-07-015-EN.PDF, poslední přístup dne 29. června 2025 .

TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr) a TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr).

Zaměstnání na plný úvazek.

TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr) a TÜİK – Veri Portalı (tuik.gov.tr).

https://www.epdk.gov.tr/Detay/Icerik/3-0-39/kurul-kararlari-.

EMRA |Regulační úřad pro trh s energií.

https://www.epdk.gov.tr/Anasayfa/Anasayfa.

EPDK | Enerji Piyasası Düzenleme Kurumu.

EPDK | Enerji Piyasası Düzenleme Kurumu.

https://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx.

https://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx.

THINK!DESK – Market Distortions in the Chinese Tableware Ceramics Industry Update Report 2024 (Aktualizovaná zpráva o zkreslení trhu v čínském odvětví keramického stolního nádobí z roku 2024), část 6 uvedená v příloze 3 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

Průzkum trhu Hangzhou Zhongjing Zhisheng – 2024 Report on Daily Ceramics Market in China (Zpráva o trhu s keramikou pro každodenní použití v Číně z roku 2024), s. 32–36, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

Například ve finanční zprávě skupiny Sitong za rok 2022, s. 47, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

Think!DESK – Market Distortions in the Chinese Tableware Ceramics Industry Update Report 2024 (Aktualizovaná zpráva o zkreslení trhu v čínském odvětví keramického stolního nádobí z roku 2024) (část 2) uvedená v příloze 3 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

Zpráva Hangzhou Zhongjing Zhisheng Market Research – 2024 Report on Daily Ceramics Market in China, uvedená v příloze 5 veřejně přístupné žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

Celkový vývoz Číny kromě vývozu do Unie podle národního kódu 69111019 a národního kódu 69120010.

Včetně antidumpingových opatření přijatých Brazílií, Indií, Mexikem a Spojeným královstvím. Viz: internetové stránky WTO s pololetními zprávami z různých zemí podle článku 16.4 antidumpingové dohody.

Stolní a kuchyňské nádobí a náčiní z porcelánu v obchodu s Čínou |Observatoř hospodářské složitosti.

Na základě statistik získaných z databáze GTA.

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1198, 277. bod odůvodnění.

Tento výpočet byl proveden při původním šetření na základě tehdejšího objemu a hodnoty dovozu, antidumpingových cel a počtu domácností v Unii. Viz 217. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) č. 412/2013.

European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm.

EMRA |Regulační úřad pro trh s energií (epdk.gov.tr).

EMRA |Regulační úřad pro trh s energií.

TÜİK - Veri Portalı (tuik.gov.tr).

https://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: