Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2247 ze dne 10. listopadu 2025 o opatřeních k zabránění usídlení a šíření organismů Candidatus Liberibacter africanus, Candidatus Liberibacter americanus a Candidatus Liberibacter asiaticus na území Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ESÚř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj. , a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d), e), f), g), h) a i) uvedeného nařízení,

Toto nařízení stanoví opatření k zabránění usídlení a šíření organismů Candidatus Liberibacter africanus, Candidatus Liberibacter americanus a Candidatus Liberibacter asiaticus na území Unie a opatření pro jejich eradikaci, pokud jsou dané organismy na uvedeném území zjištěny.

Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj). stanoví v příloze II části A seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt není na území Unie znám, a v části B uvedené přílohy seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(2) Organismy Candidatus Liberibacter africanus, Candidatus Liberibacter americanus a Candidatus Liberibacter asiaticus (dále jen dotčené škodlivé organismy) jsou uvedeny na seznamu v příloze II části A prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Tyto škodlivé organismy mají významný negativní dopad na druhy citrusových rostlin v zemích, kde se vyskytují.

(3) Dotčené škodlivé organismy se mohou šířit prostřednictvím přenašečů Diaphorina citri Kuwayama a Trioza erytreae Del Guercio (dále jen dotčení přenašeči), kteří jsou oba uvedeni v části A a v části B přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

(4) Dotčené škodlivé organismy jsou rovněž uvedeny na seznamu prioritních škodlivých organismů v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj). , jelikož se jedná o tři druhy organismu Candidatus Liberibacter, které jsou původci choroby citrusů nazývané Huanglongbing disease / citrus greening.

(5) Aby se zajistilo včasné zjištění a eradikace dotčených škodlivých organismů na území Unie, měly by členské státy provádět každoroční průzkumy s dostatečným počtem vizuálních prohlídek, odběrů vzorků a testování za použití metod v souladu s nejnovějšími vědeckými a technickými informacemi.

(6) V souladu s nařízením (EU) 2016/2031 má každý členský stát vypracovat a průběžně aktualizovat pro každý prioritní škodlivý organismus pohotovostní plán. Na základě zkušeností z předchozích ohnisek výskytu je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zajistit komplexní pohotovostní plán v případě zjištění výskytu dotčených škodlivých organismů na území Unie.

(7) V případě ohniska výskytu dotčených škodlivých organismů a s cílem eradikovat je a zabránit jejich šíření na území Unie by měly členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a v nich uplatňovat eradikační opatření. Velikost těchto vymezených území by měla být stanovena na základě schopnosti šíření dotčených přenašečů, jakmile je jejich výskyt úředně potvrzen.

(8) V případech ojedinělých zjištění dotčených škodlivých organismů by však nemělo být vyžadováno stanovení vymezeného území, protože v takovém případě může být fytosanitární riziko rychle sníženo na přijatelnou úroveň uplatněním zvláštních opatření. Ze stejného důvodu by mělo být upřesněno, že uvedenou odchylku lze použít, pokud existují důkazy o tom, že se zjištěné dotčené škodlivé organismy dále nerozšířily a že není známo, že by se dotčení přenašeči vyskytovali v oblasti o šířce alespoň 3 km kolem ojedinělého zjištění, nebo pokud dojde k zjištění na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům v oblastech, kde se dotčení přenašeči nemohou usídlit ve venkovním prostředí.

(9) Kromě toho se některé dotčené rostliny pěstují na stanovištích produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům. Pokud se ohnisko výskytu dotčených škodlivých organismů objeví mimo tato stanoviště produkce, existuje jen nízká pravděpodobnost, že dané ohnisko výskytu postihne dotčené rostliny pěstované na daném stanovišti. Příslušné orgány by proto měly být osvobozeny od povinnosti uplatňovat eradikační opatření týkající se uvedených dotčených rostlin, a to i v případě, že se nacházejí na vymezeném území.

(10) Aby se zajistilo okamžité uplatnění eradikačních opatření a zabránilo se dalšímu šíření dotčených škodlivých organismů do zbývající části území Unie, měly by se průzkumy ve vymezených územích provádět každoročně v nejvhodnějším termínu v roce a s dostatečnou intenzitou.

(11) Ustanovení tohoto nařízení týkající se provádění statisticky spolehlivých průzkumů založených na posouzení rizik mimo vymezená území by se měla použít od 1. ledna 2029 , aby měly příslušné orgány dostatek času na plánování těchto průzkumů, přípravu jejich koncepce, shromažďování nezbytných statistických údajů a vyčlenění dostatečných zdrojů na jejich provádění.

(12) Ustanovení tohoto nařízení týkající se koncepce a systému vzorkování u statisticky spolehlivých průzkumů založených na posouzení rizik na vymezených územích by se měla použít od 1. ledna 2028 , aby měly příslušné orgány dostatek času na plánování a přípravu uvedené koncepce a vyčlenění dostatečných zdrojů na provádění těchto průzkumů. Uvedené přechodné období by mělo být kratší než přechodné období pro průzkumy mimo vymezená území, protože výskyt škodlivých organismů na vymezeném území umožňuje rychleji shromáždit nezbytné statistické údaje.

(13) Měly by být stanoveny zvláštní požadavky, pokud jde o přemísťování dotčených rostlin a plodů uvedených dotčených rostlin z vymezených území, jakož i ze zamořených zón do nárazníkových zón v případě ohniska výskytu na území Unie, aby se zajistilo, že příslušné orgány budou schopny okamžitě řešit riziko šíření dotčených škodlivých organismů.

(14) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Průzkumy na území Unie 1.Příslušné orgány provádějí každoroční průzkumy u dotčených rostlin na základě posouzení rizik, které se týkají se výskytu dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů v oblastech na území Unie, kde by mohl být zjištěn výskyt dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů, s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu. 2.Koncepce průzkumu a systém vzorkování v rámci průzkumu musí být v souladu s obecnými pokyny pro statisticky spolehlivé a na posouzení rizik založené průzkumy, aby byla s dostatečnou mírou spolehlivosti zjištěna nízká míra výskytu dotčených škodlivých organismů v uvedených oblastech, na něž se průzkum vztahuje. 3.Průzkumy se provádějí: a) s ohledem na úroveň fytosanitárního rizika;b) v rizikových oblastech, které zahrnují alespoň školky, zahradní centra a veřejná prostranství, stanoviště produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům nebo bez ní a další oblasti, kde je výskyt dotčených škodlivých organismů pravděpodobný;c) ve vhodných obdobích roku z hlediska možnosti zjištění dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů a s přihlédnutím k biologii dotčených škodlivých organismů, výskytu a biologii dotčených přenašečů a výskytu dotčených rostlin. 4.Průzkumy v příslušných případech sestávají z: a) vizuální prohlídky dotčených rostlin za účelem zjištění dotčených škodlivých organismů, příznaků výskytu dotčených škodlivých organismů nebo známek výskytu dotčených přenašečů;b) umísťování žlutých lepkavých pastí a použití metod sklepávání nebo smýkacích sítí pro zjištění dotčených přenašečů;c) odběru vzorků a molekulárního testování dotčených rostlin v souladu s příslušnými mezinárodními normami;d) odběru vzorků specifikovaných přenašečů, jsou-li přítomni, a molekulárního testování na výskyt dotčených škodlivých organismů v souladu s příslušnými mezinárodními normami.

Článek 4 Článek 4 Pohotovostní plány 1.Kromě ustanovení čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví každý členský stát ve svém pohotovostním plánu postupy pro identifikaci vlastníků soukromých nemovitostí, kde mají být uplatněna příslušná opatření v případě zjištění dotčených škodlivých organismů a případně také dotčených přenašečů, oznamování příkazu ke zničení rostlin a přístup k soukromým nemovitostem. 2.Členské státy své pohotovostní plány v příslušných případech aktualizují do 31. prosince každého roku.

Článek 5 Článek 5 Stanovení vymezených území 1.Pokud je výskyt dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčených škodlivých organismů. 2.Vymezené území sestává: a) ze zamořené zóny o poloměru nejméně 50 m kolem dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčenými škodlivými organismy, ab) z nárazníkové zóny o šířce nejméně 3 km za hranicí zamořené zóny. Pokud je rizikovou oblastí zahradní centrum nebo školka, stanovení vymezeného území, pokud jde o zamořenou zónu, zahrnuje celé zahradní centrum nebo školku. To se uplatní dodatečně ke zmíněnému poloměru nejméně 50 m kolem dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčenými škodlivými organismy, jak je stanoveno v prvním pododstavci písm. a).

Článek 6 Článek 6 Odchylky od povinnosti stanovit vymezená území 1.Odchylně od čl. 5 odst. 1 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) existují důkazy, že výskyt dotčených škodlivých organismů je ojedinělým zjištěním, u něhož se neočekává, že povede k usídlení;b) existují důkazy o tom, že se dotčené škodlivé organismy nerozšířily dále, ac) je známo, že dotčení přenašeči se nevyskytují v oblasti o šířce nejméně 3 km kolem zjištění, nebo k zjištění došlo na stanovišti produkce s fyzickou izolací a existují důkazy, že se dotčení přenašeči nemohou usídlit ve venkovním prostředí. 2.Pokud příslušný orgán využije odchylku stanovenou v odstavci 1, je povinen: a) okamžitě odstranit a zlikvidovat napadené rostliny, dotčené rostliny s příznaky napadení a sousedící dotčené rostliny;b) okamžitě zintenzivnit vizuální prohlídky zaměřené na příznaky výskytu dotčených škodlivých organismů a molekulární testování dotčených rostlin v souladu s příslušnými mezinárodními normami;c) přijmout opatření v oblasti nejméně 500 m kolem napadené rostliny pro zajištění rychlé eradikace dotčených škodlivých organismů a vyloučení možnosti jejich šíření;d) během alespoň tří let pravidelně a intenzivně monitorovat oblast o šířce nejméně 500 m kolem stanoviště, kde byly dotčené škodlivé organismy zjištěny, pokud se po odstranění napadených rostlin, dotčených rostlin s příznaky napadení a sousedících dotčených rostlin uvedených v písmeni a) v oblasti nejméně 500 m kolem stanoviště, kde byly dotčené škodlivé organismy zjištěny, nevyskytují žádné jiné dotčené rostliny;e) pokud možno zpětně vysledovat původ zamoření a cestu související se zamořením;f) zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčenými škodlivými organismy ag) přijmout jakékoli jiné opatření, které může pomoci s eradikací dotčených škodlivých organismů. 3.Ustanovení vymezeného území musí být založeno na vědeckých zásadách, biologii dotčených škodlivých organismů, výskytu dotčených přenašečů, stupni zamoření, rozšíření dotčených rostlin na daném území, důkazech o usídlení dotčených škodlivých organismů a typu rizikové oblasti. 4.Pokud se potvrdí výskyt dotčených škodlivých organismů v nárazníkové zóně, přijmou se eradikační opatření v souladu s článkem 9 a stanovení zamořené zóny a nárazníkové zóny se odpovídajícím způsobem přezkoumá a změní. 5.Pokud se potvrdí výskyt dotčených škodlivých organismů u dotčených přenašečů, ale nikoli u dotčených rostlin, provedou příslušné orgány intenzivní průzkumy týkající se výskytu dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách ve vymezeném území stanoveném podle článku 18 nařízení (EU) 2016/2031. 6.V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčenými škodlivými organismy a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jejich dalšímu šíření mimo uvedená území. Zajistí rovněž, aby o stanovení vymezených území byli informováni profesionální provozovatelé a široká veřejnost.

Článek 7 Článek 7 Průzkumy na vymezených územích 1.Příslušné orgány provádějí na vymezených územích každoroční intenzivní průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu. 2.Koncepce průzkumu musí zohlednit obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy. Koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny s alespoň 95 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu dotčených škodlivých organismů. 3.Uvedené průzkumy se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 za účelem zjištění výskytu dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách a, v příslušných případech, u dotčených přenašečů.

Článek 8 Článek 8 Zrušení vymezení

Článek 9 Článek 9 Eradikační opatření 1.V zamořené zóně uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a) musí příslušné orgány: a) provést účinná fytosanitární ošetření za účelem eradikace dotčených přenašečů před odstraněním dotčených rostlin;b) neprodleně odstranit a zlikvidovat všechny napadené rostliny a sousedící dotčené rostliny, jakož i jiné dotčené rostliny s příznaky napadení;c) odebrat vzorky a otestovat dotčené rostliny, které nebyly odstraněny podle písmene b), pomocí systému vzorkování, který je schopen s alespoň 99 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu napadených rostlin;d) neprodleně odstranit a zlikvidovat všechny dotčené rostliny v zamořené zóně, pokud je výsledkem testování podle písmene c) další zjištění v uvedené zamořené zóně. 2.Pokud jsou dotčené rostliny pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům, použijí se opatření popsaná v odstavci 1 pouze tehdy, pokud byly na uvedeném stanovišti produkce zjištěny dotčené škodlivé organismy. 3.V nárazníkové zóně uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) zajistí příslušné orgány provedení účinných fytosanitárních ošetření proti dotčenému přenašeči nebo jiných účinných opatření, jako je biologická ochrana.

1) dotčenými škodlivými organismy se rozumí Candidatus Liberibacter africanus, Candidatus Liberibacter americanus nebo Candidatus Liberibacter asiaticus;

Článek 10 Článek 10 Opatření k zabránění šíření dotčených škodlivých organismů v případě ohniska výskytu dotčených škodlivých organismů na území Unie 1.Pokud je to možné, příslušné orgány zpětně vysledují původ ohniska výskytu a cestu s ním související, včetně původu dotčených rostlin, které byly přemístěny před stanovením vymezeného území. 2.Dotčené rostliny, které byly vypěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se na vymezeném území, nesmějí být z vymezeného území a z příslušných zamořených zón přemísťovány do nárazníkových zón, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky: a) dotčené rostliny byly trvale pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům, které je registrováno příslušnými orgány a je těmito orgány s vhodnou četností kontrolováno;b) dotčené rostliny jsou přepravovány přes vymezené území nebo uvnitř něj způsobem, který brání šíření dotčených škodlivých organismů, například v uzavřených kontejnerech, a zajišťuje tak, že nemůže dojít k napadení dotčenými škodlivými organismy nebo dotčenými přenašeči;c) v co nejkratší době před termínem přemístění byla partie dotčených rostlin podrobena molekulárnímu testování na výskyt dotčených škodlivých organismů za použití systému vzorkování, který je schopen s alespoň 95 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu napadených rostlin. 3.Dotčené rostliny pocházející z oblastí mimo vymezené území nesmějí být přemísťovány ze zamořených zón nebo přes ně, pokud nebyla přijata účinná opatření k zabránění jejich zamoření dotčenými škodlivými organismy a jejich napadení dotčenými přenašeči. 4.Dotčené rostliny ve formě plodů, které byly vypěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se na vymezeném území, nesmějí být z vymezeného území a z příslušných zamořených zón přemísťovány do nárazníkových zón, pokud uvedené plody nejsou prosté stopek a listů. 5.Dotčené rostliny ve formě plodů pocházející z oblastí mimo vymezené území nesmějí být přemísťovány ze zamořených zón nebo přes ně, pokud uvedené plody nejsou prosté stopek a listů.

Článek 11 Článek 11 Podávání zpráv

Článek 12 Článek 12 Vstup v platnost a použitelnost

2) dotčenými rostlinami se rozumí rostliny rodů Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf., Aegle Corrêa, Aeglopsis Swingle, Afraegle Engl., Atalantia Corrêa, Balsamocitrus Stapf, Burkillanthus Swingle, Calodendrum Thunb., Choisya Kunth, Clausena Burm. f., Limonia L., Microcitrus Swingle, Murraya J. Koenig ex L., Pamburus Swingle, Severinia Ten., Swinglea Merr., Triphasia Lour., nebo Vepris Comm. nebo jejich hybridy, jiné než plody, bez stopek a listů;

3) dotčenými přenašeči se rozumí Diaphorina citri Kuwayama nebo Trioza erytreae Del Guercio;

4) kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu se rozumí publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen úřad) Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu způsobujícího chorobu Huanglongbing a jeho přenašečůEFSA, 2019. Pest survey card on Huanglongbing and its vectors. doi:10.2903/sp.efsa.2019.EN-1574. ;

5) obecnými pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy se rozumí obecné pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy škodlivých organismů rostlinEFSA, 2020. General guidelines for statistically sound and risk-based surveys of plant pests. doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919. .

Příslušné orgány provádějí každoroční průzkumy u dotčených rostlin na základě posouzení rizik, které se týkají se výskytu dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů v oblastech na území Unie, kde by mohl být zjištěn výskyt dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů, s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.

Koncepce průzkumu a systém vzorkování v rámci průzkumu musí být v souladu s obecnými pokyny pro statisticky spolehlivé a na posouzení rizik založené průzkumy, aby byla s dostatečnou mírou spolehlivosti zjištěna nízká míra výskytu dotčených škodlivých organismů v uvedených oblastech, na něž se průzkum vztahuje.

Průzkumy se provádějí:

a) s ohledem na úroveň fytosanitárního rizika;

b) v rizikových oblastech, které zahrnují alespoň školky, zahradní centra a veřejná prostranství, stanoviště produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům nebo bez ní a další oblasti, kde je výskyt dotčených škodlivých organismů pravděpodobný;

c) ve vhodných obdobích roku z hlediska možnosti zjištění dotčených škodlivých organismů a dotčených přenašečů a s přihlédnutím k biologii dotčených škodlivých organismů, výskytu a biologii dotčených přenašečů a výskytu dotčených rostlin.

Průzkumy v příslušných případech sestávají z:

a) vizuální prohlídky dotčených rostlin za účelem zjištění dotčených škodlivých organismů, příznaků výskytu dotčených škodlivých organismů nebo známek výskytu dotčených přenašečů;

b) umísťování žlutých lepkavých pastí a použití metod sklepávání nebo smýkacích sítí pro zjištění dotčených přenašečů;

c) odběru vzorků a molekulárního testování dotčených rostlin v souladu s příslušnými mezinárodními normami;

d) odběru vzorků specifikovaných přenašečů, jsou-li přítomni, a molekulárního testování na výskyt dotčených škodlivých organismů v souladu s příslušnými mezinárodními normami.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj).

Kromě ustanovení čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví každý členský stát ve svém pohotovostním plánu postupy pro identifikaci vlastníků soukromých nemovitostí, kde mají být uplatněna příslušná opatření v případě zjištění dotčených škodlivých organismů a případně také dotčených přenašečů, oznamování příkazu ke zničení rostlin a přístup k soukromým nemovitostem.

Členské státy své pohotovostní plány v příslušných případech aktualizují do 31. prosince každého roku.

EFSA, 2019. Pest survey card on Huanglongbing and its vectors. doi:10.2903/sp.efsa.2019.EN-1574.

Pokud je výskyt dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčených škodlivých organismů.

Vymezené území sestává:

a) ze zamořené zóny o poloměru nejméně 50 m kolem dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčenými škodlivými organismy, a

b) z nárazníkové zóny o šířce nejméně 3 km za hranicí zamořené zóny.

Pokud je rizikovou oblastí zahradní centrum nebo školka, stanovení vymezeného území, pokud jde o zamořenou zónu, zahrnuje celé zahradní centrum nebo školku. To se uplatní dodatečně ke zmíněnému poloměru nejméně 50 m kolem dotčených rostlin, u nichž bylo zjištěno napadení dotčenými škodlivými organismy, jak je stanoveno v prvním pododstavci písm. a).

EFSA, 2020. General guidelines for statistically sound and risk-based surveys of plant pests. doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.

Odchylně od čl. 5 odst. 1 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) existují důkazy, že výskyt dotčených škodlivých organismů je ojedinělým zjištěním, u něhož se neočekává, že povede k usídlení;

b) existují důkazy o tom, že se dotčené škodlivé organismy nerozšířily dále, a

c) je známo, že dotčení přenašeči se nevyskytují v oblasti o šířce nejméně 3 km kolem zjištění, nebo k zjištění došlo na stanovišti produkce s fyzickou izolací a existují důkazy, že se dotčení přenašeči nemohou usídlit ve venkovním prostředí.

Pokud příslušný orgán využije odchylku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a) okamžitě odstranit a zlikvidovat napadené rostliny, dotčené rostliny s příznaky napadení a sousedící dotčené rostliny;

b) okamžitě zintenzivnit vizuální prohlídky zaměřené na příznaky výskytu dotčených škodlivých organismů a molekulární testování dotčených rostlin v souladu s příslušnými mezinárodními normami;

c) přijmout opatření v oblasti nejméně 500 m kolem napadené rostliny pro zajištění rychlé eradikace dotčených škodlivých organismů a vyloučení možnosti jejich šíření;

d) během alespoň tří let pravidelně a intenzivně monitorovat oblast o šířce nejméně 500 m kolem stanoviště, kde byly dotčené škodlivé organismy zjištěny, pokud se po odstranění napadených rostlin, dotčených rostlin s příznaky napadení a sousedících dotčených rostlin uvedených v písmeni a) v oblasti nejméně 500 m kolem stanoviště, kde byly dotčené škodlivé organismy zjištěny, nevyskytují žádné jiné dotčené rostliny;

e) pokud možno zpětně vysledovat původ zamoření a cestu související se zamořením;

f) zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčenými škodlivými organismy a

g) přijmout jakékoli jiné opatření, které může pomoci s eradikací dotčených škodlivých organismů.

Ustanovení vymezeného území musí být založeno na vědeckých zásadách, biologii dotčených škodlivých organismů, výskytu dotčených přenašečů, stupni zamoření, rozšíření dotčených rostlin na daném území, důkazech o usídlení dotčených škodlivých organismů a typu rizikové oblasti.

Pokud se potvrdí výskyt dotčených škodlivých organismů v nárazníkové zóně, přijmou se eradikační opatření v souladu s článkem 9 a stanovení zamořené zóny a nárazníkové zóny se odpovídajícím způsobem přezkoumá a změní.

Pokud se potvrdí výskyt dotčených škodlivých organismů u dotčených přenašečů, ale nikoli u dotčených rostlin, provedou příslušné orgány intenzivní průzkumy týkající se výskytu dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách ve vymezeném území stanoveném podle článku 18 nařízení (EU) 2016/2031.

V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčenými škodlivými organismy a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jejich dalšímu šíření mimo uvedená území. Zajistí rovněž, aby o stanovení vymezených území byli informováni profesionální provozovatelé a široká veřejnost.

Příslušné orgány provádějí na vymezených územích každoroční intenzivní průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.

Koncepce průzkumu musí zohlednit obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy. Koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny s alespoň 95 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu dotčených škodlivých organismů.

Uvedené průzkumy se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 za účelem zjištění výskytu dotčených škodlivých organismů na dotčených rostlinách a, v příslušných případech, u dotčených přenašečů.

Vymezení může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 7 nebyly dotčené škodlivé organismy zjištěny na vymezeném území po dobu nejméně tří po sobě následujících let.

V zamořené zóně uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a) musí příslušné orgány:

a) provést účinná fytosanitární ošetření za účelem eradikace dotčených přenašečů před odstraněním dotčených rostlin;

b) neprodleně odstranit a zlikvidovat všechny napadené rostliny a sousedící dotčené rostliny, jakož i jiné dotčené rostliny s příznaky napadení;

c) odebrat vzorky a otestovat dotčené rostliny, které nebyly odstraněny podle písmene b), pomocí systému vzorkování, který je schopen s alespoň 99 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu napadených rostlin;

d) neprodleně odstranit a zlikvidovat všechny dotčené rostliny v zamořené zóně, pokud je výsledkem testování podle písmene c) další zjištění v uvedené zamořené zóně.

Pokud jsou dotčené rostliny pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům, použijí se opatření popsaná v odstavci 1 pouze tehdy, pokud byly na uvedeném stanovišti produkce zjištěny dotčené škodlivé organismy.

V nárazníkové zóně uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) zajistí příslušné orgány provedení účinných fytosanitárních ošetření proti dotčenému přenašeči nebo jiných účinných opatření, jako je biologická ochrana.

Pokud je to možné, příslušné orgány zpětně vysledují původ ohniska výskytu a cestu s ním související, včetně původu dotčených rostlin, které byly přemístěny před stanovením vymezeného území.

Dotčené rostliny, které byly vypěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se na vymezeném území, nesmějí být z vymezeného území a z příslušných zamořených zón přemísťovány do nárazníkových zón, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) dotčené rostliny byly trvale pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčeným přenašečům, které je registrováno příslušnými orgány a je těmito orgány s vhodnou četností kontrolováno;

b) dotčené rostliny jsou přepravovány přes vymezené území nebo uvnitř něj způsobem, který brání šíření dotčených škodlivých organismů, například v uzavřených kontejnerech, a zajišťuje tak, že nemůže dojít k napadení dotčenými škodlivými organismy nebo dotčenými přenašeči;

c) v co nejkratší době před termínem přemístění byla partie dotčených rostlin podrobena molekulárnímu testování na výskyt dotčených škodlivých organismů za použití systému vzorkování, který je schopen s alespoň 95 % mírou spolehlivosti určit 1 % míru výskytu napadených rostlin.

Dotčené rostliny pocházející z oblastí mimo vymezené území nesmějí být přemísťovány ze zamořených zón nebo přes ně, pokud nebyla přijata účinná opatření k zabránění jejich zamoření dotčenými škodlivými organismy a jejich napadení dotčenými přenašeči.

Dotčené rostliny ve formě plodů, které byly vypěstovány na stanovišti produkce nacházejícím se na vymezeném území, nesmějí být z vymezeného území a z příslušných zamořených zón přemísťovány do nárazníkových zón, pokud uvedené plody nejsou prosté stopek a listů.

Dotčené rostliny ve formě plodů pocházející z oblastí mimo vymezené území nesmějí být přemísťovány ze zamořených zón nebo přes ně, pokud uvedené plody nejsou prosté stopek a listů.

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených na vymezených územích podle článku 7 v předchozím kalendářním roce s použitím šablon stanovených v příloze.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Ustanovení čl. 3 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2029 .

Ustanovení čl. 7 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2028 .

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: