Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2273 ze dne 30. června 2025, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275, pokud jde o vytvoření srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budovÚř. věst. L, 2024/1275, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj. , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

Toto nařízení vytváří srovnávací metodický rámec, který členské státy použijí pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost pro nové a stávající budovy a prvky budov. Stanoví také pravidla pro použití srovnávacího metodického rámce na zvolené referenční budovy.

Úř. věst. L, 2024/1275, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj.

(1) Směrnice (EU) 2024/1275 zmocňuje Komisi přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem vytvoření srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov a revizi nákladově optimálních úrovní.

(2) Směrnice (EU) 2024/1275 vyžaduje, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní. Členské státy mají rovněž zajistit, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosahovaly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní. Je na členských státech samých, aby rozhodly, zda vnitrostátní referenční hodnotu použitou pro konečný výsledek výpočtů nákladově optimálních úrovní určí výpočty provedené z makroekonomického úhlu pohledu (sledujícího náklady a výnosy investic do energetické účinnosti z pohledu společnosti jako celku) nebo výpočty provedené výhradně z finančního úhlu pohledu (sledujícího pouze investice). Vnitrostátní minimální požadavky na energetickou náročnost nesmějí být o více než 15 % nižší než výsledky výpočtů nákladově optimálních úrovní, které byly určeny jako vnitrostátní referenční hodnota. Nákladově optimální úroveň se musí pohybovat v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro životní cyklus pozitivní.

(3) Směrnice (EU) 2024/1275 podporuje snižování spotřeby energie v zastavěném prostředí, ale také zdůrazňuje, že je sektor budov hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a je odpovědný přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5 ) v Unii, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění.

(4) Náročnost samostatných součástí spadá do oblasti působnosti předpisů týkajících se konkrétních výrobků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj). stanoví minimální požadavky na výkonnost téměř všech kategorií fyzického zboží, včetně výrobků spojených se spotřebou energie. Při stanovování vnitrostátních požadavků na technické systémy budov musí členské státy zohlednit prováděcí opatření stanovená podle uvedeného nařízení a stávající opatření přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/125/oj). . Vlastnosti stavebních výrobků, které mají být použity pro výpočty podle tohoto nařízení, by měly být stanoveny v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024 , kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj). , jakož i se stávajícími opatřeními přijatými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/305/oj). .

(5) Cíl nákladově optimálních úrovní energetické náročnosti by za určitých okolností mohl odůvodnit stanovení požadavků na nákladově optimální úrovně pro prvky budov ze strany členských států, což v praxi vytváří překážky pro některé koncepční nebo technické možnosti budov, a zároveň stimulovat použití výrobků spojených se spotřebou energie s lepšími parametry výkonnosti a případně výkonnosti z hlediska emisí. Podle čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2024/1275 je třeba při určování nákladově optimálních úrovní zohlednit environmentální a zdravotní externality spojené s využíváním energie, jakož i náklady na povolenky na emise skleníkových plynů jako součást nákladů na energie.

(6) Kroky, které tvoří srovnávací metodický rámec, jsou stanoveny v příloze VII směrnice (EU) 2024/1275 a zahrnují stanovení referenčních budov, určení opatření pro energetickou účinnost a opatření založených na obnovitelných zdrojích energie, která se použijí na tyto referenční budovy, posouzení celkové spotřeby primární energie a výsledných emisí na základě těchto opatření a výpočet nákladů na uvedená opatření, tj. čistou současnou hodnotu.

(7) Společný rámec pro výpočet energetické náročnosti stanovený v příloze I směrnice (EU) 2024/1275 se vztahuje také na všechny kroky metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní, a zejména na výpočet energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí u budov a prvků budov. Výroba energie na místě pomocí místně dostupných obnovitelných zdrojů energie (např. teplo okolního prostředí, geotermální teplo, solární tepelná energie, fotovoltaika apod.) nahrazuje energii dodávanou ze sítě a snižuje dopad budovy na energetickou síť. Aby se tyto přínosy zohlednily, nezapočítává se do celkové spotřeby primární energie dopad používání energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní potřebu vyráběné na místě. Členské státy mají možnost si zvolit způsob, jakým při výpočtu primární energie budovy zohlední energii z obnovitelných zdrojů vyráběnou na místě a používanou pro jiné účely, než jsou potřeby energetické náročnosti budov, či vyvedenou do energetické sítě.

(8) Pro účely tohoto nařízení se výkonnost emisí vztahuje jak na provozní emise vyprodukované na místě (přímé), tak na emise pocházející z výroby energie vyráběné mimo místo a využívané budovami (nepřímé). Při výpočtu nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost by členské státy mohly také zohlednit potenciál globálního oteplování během životního cyklu.

(9) Pro účely přizpůsobení srovnávacího metodického rámce vnitrostátním podmínkám by členské státy měly určit odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy a/nebo prvku budovy; vhodné náklady na energetické nosiče, výrobky, systémy, údržbu, provoz a pracovní sílu; konverzní faktory primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nebo váhové faktory pro jednotlivé energetické nosiče; konverzní faktory emisí skleníkových plynů; předpokládaný vývoj cen energie pro paliva používaná ve vnitrostátním kontextu pro energii spotřebovávanou v budovách, případně s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů; a vývoj cen uhlíku. Pokud jde o vývoj cen energie a uhlíku, členské státy by měly zohlednit informace poskytnuté Komisí, jakož i nový systém obchodování s emisemi pro emise ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvíchSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj). . Členské státy mohou do svých výpočtů nákladově optimálních úrovní zahrnout také peněžní vyjádření vícerých přínosů opatření pro energetickou účinnost, a to například i pro soukromé a veřejné náklady na zdravotní péči a hrubý domácí produkt (HDP).

(10) Diskontní sazba do jisté míry odráží nejen politické priority (pro makroekonomické výpočty), ale také rozdílné podmínky financování a hypoték. Volba diskontní sazby by mohla mít významný dopad na výsledek výpočtů srovnávacího metodického rámce a členské státy musí po provedení posouzení citlivosti určit nejvhodnější diskontní sazbu pro každý výpočet. Členské státy by proto rovněž měly stanovit diskontní sazbu, která se použije u makroekonomických i finančních výpočtů, poté, co byla provedena pro každý výpočet analýza citlivosti pro minimálně dvě diskontní sazby.

(11) V souladu s národními závazky ke snížení emisí stanovenými pro hlavní látky znečišťující ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/2284/oj). a s přísnějšími normami kvality ovzduší stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 ze dne 23. října 2024 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L, 2024/2881, 20.11.2024, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2881/oj). jsou emise látek znečišťujících ovzduší zahrnuty do makroekonomického výpočtu. Širší perspektiva, kterou poskytuje makroekonomický výpočet vyžadovaný v tomto nařízení, včetně peněžního vyjádření dopadů na zdraví a životní prostředí spojených s emisemi PM2,5 a NOx , jakož i nákladů na emise skleníkových plynů, podává informace, které by mohly být užitečné i mimo výpočet nákladově optimálních úrovní, například pro stanovení dalších požadavků, včetně požadavků na výkonnost z hlediska emisí, a širších cílů politiky v oblasti klimatu, životního prostředí a veřejného zdraví.

(12) Aby se zajistil společný přístup členských států k provádění srovnávacího metodického rámce, měla by Komise stanovit klíčové rámcové podmínky, které jsou zapotřebí pro výpočet čisté současné hodnoty, jako je výchozí rok pro výpočet, kategorie nákladů, které je třeba vzít v potaz, a výpočtové období, které se má použít. Toto nařízení by mělo nahradit stávající srovnávací metodický rámec stanovený v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2012/244/oj). .

(13) Stanovení společného výpočtového období není v rozporu s právem členských států stanovit odhadovaný ekonomický životní cyklus budov nebo prvků budov, protože tento cyklus by mohl být delší i kratší než dané výpočtové období. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy má na výpočtové období pouze omezený vliv, jelikož výpočtové období je určeno spíše cyklem renovace budovy, což je období, po jehož uplynutí budova prochází větší renovací.

(14) Výpočty a projekce nákladů s mnoha odhady a nejistotami, například včetně vývoje cen energií v čase, jsou obvykle doplněny o analýzu citlivosti, jejíž pomocí se posoudí důkladnost klíčových vstupních parametrů. Pro účely výpočtů nákladově optimálních úrovní by se analýza citlivosti měla zabývat alespoň vývojem cen energie a diskontní sazbou.

(15) Výhledové faktory primární energie nebo váhové faktory a faktory emisí skleníkových plynů, vhodně zohledněné v průběhu výpočtového období, umožňují zohlednit ve výpočtu postupnou dekarbonizaci elektrizační soustavy a účinných sítí dálkového vytápění v souladu s cíli snížení emisí a klimatické neutrality do roku 2030 stanovenými ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených Komisi podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj). . Takové faktory by měly být vhodně specifikovány, například s přihlédnutím k situaci v počátečním roce výpočtu a k očekávanému pokroku v průběhu životnosti budovy. Uvedené faktory by měly být přezkoumány a v případě potřeby aktualizovány při každém novém výpočtu nákladově optimálních úrovní. Mohou se krýt s faktory stanovenými pro výpočet energetické náročnosti budov v souladu s přílohou I směrnice (EU) 2024/1275. Výhledové faktory primární energie nebo váhové faktory by měly být použity při výpočtu, přičemž výhledové faktory emisí skleníkových plynů jsou doporučené.

(16) Srovnávací metodický rámec by měl členským státům umožnit srovnávat výsledky výpočtů nákladově optimálních úrovní s platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost a na základě výsledku tohoto srovnání zajistit, aby byly minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny za účelem dosažení přinejmenším nákladově optimálních úrovní a tam, kde je to relevantní, přísnějších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Uvedené úrovně by měly být v souladu s vnitrostátními přístupy stanovenými ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených Komisi podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy by rovněž měly mít možnost zvážit stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost na nákladově optimální úrovni pro ty kategorie budov, kde dosud žádné minimální požadavky na energetickou náročnost neexistují.

(17) Metodika nákladově optimálních úrovní je neutrální, co se týče technologií, a neupřednostňuje jedno technologické řešení na úkor jiného. Zajistí hospodářskou soutěž v oblasti opatření, balíčků nebo variant po odhadovanou dobu životnosti budovy nebo prvku budovy.

(18) Za účelem minimalizace administrativní zátěže členských států by měly mít členské státy možnost snížit počet výpočtů na základě stanovení referenčních budov, které jsou typické pro více než jednu kategorii budov, aniž by tím byla dotčena povinnost členských států v souladu se směrnicí (EU) 2024/1275 stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost pro určité kategorie budov.

(19) Nákladově optimální úrovně jsou rovněž relevantní pro novou normu budovy s nulovými emisemi, která je definována v čl. 2 bodě 2 směrnice (EU) 2024/1275, neboť maximální prahové hodnoty spotřeby primární energie musí být stanoveny s ohledem na dosažení alespoň nákladově optimálních úrovní a přezkoumávány při každé revizi nákladově optimálních úrovní. V souladu s definicí budovy s nulovými emisemi nemohou být opatření související s produkcí emisí uhlíku z fosilních paliv na místě zohledněna při výpočtu.

(20) Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 by proto mělo být zrušeno.

(21) V souladu s čl. 32 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1275 byly vedeny konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy,

Kromě definic stanovených v článku 2 směrnice (EU) 2024/1275 se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj).

Článek 1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Srovnávací metodický rámec 1.Pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov členské státy použijí srovnávací metodický rámec stanovený v příloze I. 2.Členské státy použijí srovnávací metodický rámec pro porovnání následujících opatření na základě primární energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí a nákladů připadajících na jejich provedení: a) opatření pro energetickou účinnost;b) opatření, která zahrnují obnovitelné zdroje energie;c) balíčky a varianty těchto opatření. 3.Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 členské státy: a) jako výchozí rok pro výpočet stanoví rok, v němž se výpočet provádí;b) použijí výpočtové období stanovené v příloze I;c) použijí kategorie nákladů stanovené v příloze I;d) pro výpočet uhlíkových nákladů se členským státům doporučuje použít předpokládané trajektorie cen uhlíku stanovené v příloze II. 4.Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 členské státy doplní srovnávací metodický rámec tím, že určí všechny následující položky: a) odhadovaný ekonomický životní cyklus budov a prvků budov;b) diskontní sazby;c) náklady na energetické nosiče, výrobky a systémy, náklady na údržbu, provozní náklady a náklady na pracovní sílu;d) výhledové faktory primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nebo váhové faktory v souladu s přílohou I směrnice (EU) 2024/1275 a faktory emisí skleníkových plynů;e) odhad vývoje cen energie pro všechny energetické nosiče s přihlédnutím k informacím uvedeným v příloze II tohoto nařízení;f) emisní faktory pro látky znečišťující ovzduší, konkrétně pro PM2,5 a NOx . 5.Členské státy se vynasnaží vypočítat a přijmout nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost v souvislosti s kategoriemi budov, pro něž nejsou stanoveny žádné konkrétní minimální požadavky na energetickou náročnost. 6.Členské státy provedou analýzu za účelem stanovení citlivosti výsledku výpočtu na změny u použitých parametrů, která pokrývá minimálně dopad různého vývoje cen energií a diskontní sazby pro makroekonomické a finanční výpočty podle čl. 4 odst. 1, a ideálně také na změny u ostatních parametrů, u nichž se očekává, že budou mít významný dopad na výsledek výpočtů, např. vývoj jiných cen, než je cena energie.

Článek 4 Článek 4 Srovnání vypočítaných nákladově optimálních úrovní se současnými minimálními požadavky na energetickou náročnost 1.Poté, co členské státy provedou výpočet požadavků na nákladově optimální úrovně z makroekonomického i finančního hlediska, rozhodnou, který z těchto výpočtů se stane vnitrostátní referenční hodnotou, a oznámí toto rozhodnutí Komisi v rámci své povinnosti podávání zpráv v souladu s článkem 6. 2.Členské státy srovnají výsledek výpočtů zvolených v souladu s odstavcem 1 se současnými požadavky na energetickou náročnost u příslušné kategorie budov. 3.Na základě výsledku tohoto srovnání uvedeného v odstavci 2 tohoto článku členské státy zajistí, aby byly minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny s úmyslem dosáhnout nákladově optimálních úrovní v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275. 4.Pokud členský stát definuje referenční budovy tak, že výsledek výpočtu nákladově optimálních úrovní lze použít na několik kategorií budov, může uvedený výsledek použít pro zajištění toho, že jsou minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny za účelem dosažení nákladově optimálních úrovní pro všechny příslušné kategorie budov.

Článek 5 Článek 5 Přezkum výpočtů nákladově optimálních úrovní 1.Členské státy provádějí přezkum výpočtů nákladově optimálních úrovní za účelem přezkumu minimálních požadavků na energetickou náročnost podle čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275. Přezkum výpočtů nákladově optimálních úrovní zahrnuje zejména vývoj cen pro vstupní údaje o nákladech a aktualizaci takového vývoje cen, pokud je třeba. 2.Výsledky přezkumu výpočtů nákladově optimálních úrovní se předají Komisi ve zprávě požadované podle čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275.

Článek 6 Článek 6 Podávání zpráv 1.Zpráva požadovaná podle čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275 obsahuje použité faktory primární energie nebo váhové faktory, výsledky výpočtů na makroekonomické a finanční úrovni, analýzu citlivosti podle čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení a předpokládaný vývoj cen energie a uhlíku, jak je uvedeno v příloze III tohoto nařízení. 2.V případě, že členské státy musí upravit minimální požadavky na energetickou náročnost podle čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2024/1275, obsahuje zpráva plán, v němž jsou uvedeny příslušné kroky k provedení takových úprav. Za tím účelem se významně méně energeticky účinná úroveň platných minimálních požadavků na energetickou náročnost vypočte jako rozdíl mezi průměrem ze všech platných minimálních požadavků na energetickou náročnost a průměrem všech nákladově optimálních úrovní výpočtu použitých jako vnitrostátní referenční hodnoty pro všechny použité referenční budovy a typy budov. 3.Členské státy použijí šablonu pro podávání zpráv stanovenou v příloze III.

Článek 7 Článek 7 Zrušovací ustanovení

Článek 8 Článek 8 Vstup v platnost a použitelnost

1) celkovými náklady se rozumí součet současné hodnoty vstupních investičních nákladů, proměnných nákladů, obnovovacích nákladů (vztažených k výchozímu roku) a případně i nákladů na nakládání s odpady a pro účely výpočtu na makroekonomické úrovni zahrnují náklady na emise skleníkových plynů a zdravotní a environmentální externality využívání energie;

2) vstupními investičními náklady se rozumí všechny náklady vynaložené do okamžiku, kdy jsou budova nebo prvek budovy připraveny k použití a předány zákazníkovi. Tyto náklady zahrnují náklady na návrh, nákup prvků budov, připojení na dodavatele, proces instalace a uvádění do provozu;

3) náklady na energie se rozumí roční náklady na energii, včetně ceny energie, sazeb za kapacitu a síťových sazeb a vnitrostátních daní s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů;

4) provozními náklady se rozumí všechny náklady spojené s provozem budovy, včetně ročních nákladů na pojištění, poplatků za veřejné služby a dalších stálých plateb a daní;

5) náklady na údržbu se rozumí roční náklady na opatření pro zachování a obnovu požadované kvality budovy nebo prvku budovy, včetně ročních nákladů na inspekci, čištění, úpravy, opravy a spotřební materiál;

6) proměnnými náklady se rozumí roční náklady na údržbu, provozní náklady a náklady na energii;

7) náklady na nakládání s odpady se rozumí náklady na budovu nebo prvek budovy na konci životnosti, včetně demontáže, odstranění prvků budovy, jejichž životnost ještě neskončila, přepravy, odstranění a recyklace;

8) obnovovacími náklady se rozumí substituční investice do prvku budovy, podle odhadovaného ekonomického životního cyklu během výpočtového období;

9) ročními náklady se rozumí součet proměnných a obnovovacích nákladů vynaložených za rok;

10) náklady na emise skleníkových plynů se rozumí peněžní hodnota škod na životním prostředí způsobených emisemi CO2 v souvislosti se spotřebou energie v budovách;

Pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov členské státy použijí srovnávací metodický rámec stanovený v příloze I.

Členské státy použijí srovnávací metodický rámec pro porovnání následujících opatření na základě primární energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí a nákladů připadajících na jejich provedení:

a) opatření pro energetickou účinnost;

b) opatření, která zahrnují obnovitelné zdroje energie;

c) balíčky a varianty těchto opatření.

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 členské státy:

a) jako výchozí rok pro výpočet stanoví rok, v němž se výpočet provádí;

b) použijí výpočtové období stanovené v příloze I;

c) použijí kategorie nákladů stanovené v příloze I;

d) pro výpočet uhlíkových nákladů se členským státům doporučuje použít předpokládané trajektorie cen uhlíku stanovené v příloze II.

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 členské státy doplní srovnávací metodický rámec tím, že určí všechny následující položky:

a) odhadovaný ekonomický životní cyklus budov a prvků budov;

b) diskontní sazby;

c) náklady na energetické nosiče, výrobky a systémy, náklady na údržbu, provozní náklady a náklady na pracovní sílu;

d) výhledové faktory primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nebo váhové faktory v souladu s přílohou I směrnice (EU) 2024/1275 a faktory emisí skleníkových plynů;

e) odhad vývoje cen energie pro všechny energetické nosiče s přihlédnutím k informacím uvedeným v příloze II tohoto nařízení;

f) emisní faktory pro látky znečišťující ovzduší, konkrétně pro PM2,5 a NOx .

Členské státy se vynasnaží vypočítat a přijmout nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost v souvislosti s kategoriemi budov, pro něž nejsou stanoveny žádné konkrétní minimální požadavky na energetickou náročnost.

Členské státy provedou analýzu za účelem stanovení citlivosti výsledku výpočtu na změny u použitých parametrů, která pokrývá minimálně dopad různého vývoje cen energií a diskontní sazby pro makroekonomické a finanční výpočty podle čl. 4 odst. 1, a ideálně také na změny u ostatních parametrů, u nichž se očekává, že budou mít významný dopad na výsledek výpočtů, např. vývoj jiných cen, než je cena energie.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/125/oj).

11) environmentálními a zdravotními externalitami využívání energie se mimo jiné rozumí peněžní hodnota škod na zdraví a životním prostředí způsobených emisemi PM2,5 a NOx , které souvisejí se spotřebou energie v budovách;

12) referenční budovou se rozumí hypotetická nebo skutečná referenční budova, která má typickou stavební geometrii a typické systémy, typickou energetickou náročnost jak obvodového pláště, tak i systémů budovy, typickou funkčnost a typickou strukturu nákladů v členském státě a je typická pro místní klimatické podmínky a zeměpisnou polohu;

13) diskontní sazbou se rozumí konkrétní hodnota ke srovnání hodnoty peněz v různých časových obdobích v reálném vyjádření;

14) diskontním faktorem se rozumí násobek, používaný pro převod hotovostního toku v daném časovém okamžiku na ekvivalentní hodnotu ve výchozím bodě, odvozený od diskontní sazby;

15) výchozím rokem se rozumí rok, od něhož se určuje výpočtové období;

16) výpočtovým obdobím se rozumí časové období, za něž se výpočet provádí, obvykle je vyjádřeno v rocích;

17) zůstatkovou hodnotou budovy se rozumí součet zůstatkových hodnot prvků budovy na konci výpočtového období;

18) vývojem cen se rozumí vývoj cen energie, výrobků, systémů budov, služeb, práce, údržby a dalších nákladů v čase, který se může lišit od míry inflace;

19) opatřením pro energetickou účinnost se rozumí změna provedená na budově nebo prvku budovy, jejímž výsledkem je snížení konečné spotřeby energie budovy;

20) balíčkem se rozumí soubor opatření pro energetickou účinnost nebo opatření založených na obnovitelných zdrojích energie, která jsou použita na referenční budovu, nebo obojí;

Poté, co členské státy provedou výpočet požadavků na nákladově optimální úrovně z makroekonomického i finančního hlediska, rozhodnou, který z těchto výpočtů se stane vnitrostátní referenční hodnotou, a oznámí toto rozhodnutí Komisi v rámci své povinnosti podávání zpráv v souladu s článkem 6.

Členské státy srovnají výsledek výpočtů zvolených v souladu s odstavcem 1 se současnými požadavky na energetickou náročnost u příslušné kategorie budov.

Na základě výsledku tohoto srovnání uvedeného v odstavci 2 tohoto článku členské státy zajistí, aby byly minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny s úmyslem dosáhnout nákladově optimálních úrovní v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275.

Pokud členský stát definuje referenční budovy tak, že výsledek výpočtu nákladově optimálních úrovní lze použít na několik kategorií budov, může uvedený výsledek použít pro zajištění toho, že jsou minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny za účelem dosažení nákladově optimálních úrovní pro všechny příslušné kategorie budov.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024 , kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj).

21) variantou se rozumí celkový výsledek a popis úplného souboru opatření nebo balíčků použitých na budovu, který se může skládat z kombinace opatření zaměřených na obvodový plášť budovy, pasivních technik, opatření týkajících se systémů budov nebo opatření založených na obnovitelných zdrojích energie, nebo kombinace uvedených opatření;

22) dílčími kategoriemi budov se rozumí kategorie typů budov, které jsou dále rozčleněné podle velikosti, stáří, stavebního materiálu, struktury spotřeby, klimatického pásma nebo podle kritérií jiných než těch, která jsou uvedena v bodě 6 přílohy I směrnice (EU) 2024/1275, pro něž jsou obecně stanoveny referenční budovy;

Členské státy provádějí přezkum výpočtů nákladově optimálních úrovní za účelem přezkumu minimálních požadavků na energetickou náročnost podle čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275. Přezkum výpočtů nákladově optimálních úrovní zahrnuje zejména vývoj cen pro vstupní údaje o nákladech a aktualizaci takového vývoje cen, pokud je třeba.

Výsledky přezkumu výpočtů nákladově optimálních úrovní se předají Komisi ve zprávě požadované podle čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/305/oj).

Zpráva požadovaná podle čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275 obsahuje použité faktory primární energie nebo váhové faktory, výsledky výpočtů na makroekonomické a finanční úrovni, analýzu citlivosti podle čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení a předpokládaný vývoj cen energie a uhlíku, jak je uvedeno v příloze III tohoto nařízení.

V případě, že členské státy musí upravit minimální požadavky na energetickou náročnost podle čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2024/1275, obsahuje zpráva plán, v němž jsou uvedeny příslušné kroky k provedení takových úprav. Za tím účelem se významně méně energeticky účinná úroveň platných minimálních požadavků na energetickou náročnost vypočte jako rozdíl mezi průměrem ze všech platných minimálních požadavků na energetickou náročnost a průměrem všech nákladově optimálních úrovní výpočtu použitých jako vnitrostátní referenční hodnoty pro všechny použité referenční budovy a typy budov.

Členské státy použijí šablonu pro podávání zpráv stanovenou v příloze III.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

Nařízení (EU) č. 244/2012 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2026 .

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/2284/oj).

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2026 pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov, které se oznámí Komisi do dne 30. června 2028 .

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 ze dne 23. října 2024 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L, 2024/2881, 20.11.2024, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2881/oj).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2012/244/oj).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: