Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2520 ze dne 15. prosince 2025 o zavedení opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, o opatřeních pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503

Označení:: 32025R2520
Stav:: effective
Jazyk textu:: cs

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ESÚř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj. , a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. a) až f) a odst. 2 uvedeného nařízení,

Toto nařízení stanoví opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, opatření pro jeho eradikaci, pokud je na tomto území zjištěn jeho výskyt, a opatření pro jeho izolaci, pokud eradikace již není možná.

Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.

(1) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1503Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1503 ze dne 8. října 2018 , kterým se stanoví opatření proti zavlékání organismu Aromia bungii (Faldermann) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 254, 10.10.2018, s. 9 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/1503/oj). stanoví opatření proti zavlékání organismu Aromia bungii (Faldermann) (dále jen dotčený škodlivý organismus) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie. Jedná se o vysoce destruktivní škodlivý organismus pro druhy rostlin Prunus na území Unie.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj). stanoví v části B své přílohy II seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(3) Dotčený škodlivý organismus je uveden v části B přílohy II zmíněného nařízení, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie. Je rovněž uveden na seznamu v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj). jako prioritní škodlivý organismus.

(4) Hostitelské rostliny, u nichž bylo v minulosti zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem na území Unie, s největší pravděpodobností přispívají k jeho šíření (dále jen dotčené rostliny). Měly by se na ně vztahovat každoroční průzkumy a určitá opatření pro eradikaci nebo v příslušných případech pro izolaci ve vymezených územích.

(5) Na základě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na území Unie by měl být seznam dotčených rostlin rozšířen tak, aby zahrnoval všechny druhy Prunus a již z něj nebyl vyloučen druh Prunus laurocerasus .

(6) Aby se zajistila včasná detekce a eradikace dotčeného škodlivého organismu na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, měly by členské státy provádět každoroční průzkumy. Tyto průzkumy by se v zájmu co nejvyšší účinnosti měly vztahovat na všechny dotčené rostliny. Zmíněné průzkumy by měly být založeny na vědeckém doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen úřad) uvedeném v Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismůEFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020 ; DOI:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919. .

(7) Dotčené rostliny je možné využít k přilákání dotčeného škodlivého organismu, a tím vymezení jeho výskytu v případě zjištění výskytu.

(8) Kromě toho má každý členský stát v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 vypracovat a průběžně aktualizovat pohotovostní plán pro každý prioritní škodlivý organismus, který může proniknout a usídlit se na jeho území. Na základě zkušeností z předchozích ohnisek výskytu je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 pro vypracování komplexního pohotovostního plánu v případě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v Unii.

(9) Aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a s ohledem na jeho schopnost šíření, by šířka nárazníkové zóny měla být nejméně 2 km za hranicemi zamořené zóny.

(10) S cílem zajistit okamžité uplatňování eradikačních opatření a zabránit dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie je nezbytné stanovit pravidla týkající se každoročních průzkumů ve vymezených územích. V zájmu přizpůsobení se nejaktuálnějším vědeckým a technickým poznatkům by tato pravidla měla být založena na Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, jež vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen úřad).

(11) Aby byla zajištěna přiměřená reakce na fytosanitární riziko, je nezbytné stanovit pravidla pro zmenšení velikosti vymezených území, pro výjimky ze stanovení vymezených území a pro jejich zrušení. Pro uplatňování uvedených pravidel a výjimek by měly být stanoveny zvláštní podmínky, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří do zbývající části území Unie.

(12) V případech izolovaných nálezů dotčeného škodlivého organismu na území Unie by stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z příslušných rostlin eliminovat a lze prokázat, že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, nebo že se v případě tohoto nálezu neočekává, že povede k usídlení. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu. Ve velmi specifických případech, kdy lze nový výskyt a šíření dotčeného škodlivého organismu jednoznačně vyloučit a příslušné riziko je považováno za zanedbatelné, však tento dohled není odůvodněný, a proto by neměl být vyžadován.

(13) V některých oblastech území Unie již není eradikace dotčeného škodlivého organismu možná. Dotčené členské státy by proto měly mít možnost v uvedených oblastech namísto eradikace uplatnit opatření pro izolaci tohoto škodlivého organismu.

(14) Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu by měla být méně přísná než opatření pro eradikaci, avšak měla by zajistit důsledné provádění průzkumů a preventivních kroků, zejména v příslušných nárazníkových zónách, s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie.

(15) Vzhledem k tomu, že opatření týkající se vymezených území pro izolaci výskytu jsou méně přísná než opatření ve vymezených územích pro eradikaci, měla by být šířka nárazníkové zóny zvětšena na nejméně 4 km, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří mimo uvedená vymezená území.

(16) Členské státy by měly Komisi a ostatní členské státy informovat o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit, aby Komise získala přehled o šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a mohla zahrnout danou oblast na seznam vymezených území pro izolaci výskytu.

(17) Aby se zajistilo okamžité odstranění napadených rostlin a zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie, měly by se v nárazníkových zónách v nejvhodnějším termínu v roce a s dostatečnou intenzitou provádět každoroční průzkumy, a to s přihlédnutím k možnosti příslušných orgánů dále monitorovat dotčené rostliny v zamořených zónách pro účely izolace výskytu.

(18) Aby se zabránilo možnému šíření dotčeného škodlivého organismu mimo vymezená území, měla by být intenzita průzkumů kolem míst produkce ve vymezených územích intenzivnější než ve zbývajících částech těchto území.

(19) Opatření uvedená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/1503 týkající se dovozu dotčených rostlin na území Unie a jejich přemísťování v rámci území Unie jsou uvedena v přílohách VII a VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Požadavky týkající se průzkumů, eradikace a izolace dotčeného škodlivého organismu by měly být aktualizovány v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 a nahrazeny opatřeními stanovenými v tomto nařízení.

(20) Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1503 by proto mělo být zrušeno.

(21) Ustanovení tohoto nařízení týkající se průzkumů na základě karty průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii EFSA (European Food Safety Authority), de la Peña E, Schrader G a Vos S, 2021. Pest survey card on Aromia bungii . Podpůrná publikace EFSA 2021:EN-6914. K dispozici na internetové adrese: https://efsa.europa.eu/plants/planthealth/monitoring/surveillance/aromia-bungii . Poslední aktualizace: 26. ledna 2021 . vypracované úřadem a Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlinEFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020 ;DOI:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919. , jež vypracoval úřad, by se měla použít ode dne 1. ledna 2027 s cílem poskytnout příslušným orgánům dostatek času pro naplánování a přípravu koncepce těchto průzkumů a vyčlenění dostatečných zdrojů.

(22) Podávání zpráv o průzkumech ve vymezených oblastech by mělo být v zájmu zajištění soudržnosti a harmonizace prováděno jednotným způsobem, a proto by měla být stanovena zvláštní šablona.

(23) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1503 ze dne 8. října 2018 , kterým se stanoví opatření proti zavlékání organismu Aromia bungii (Faldermann) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 254, 10.10.2018, s. 9 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/1503/oj).

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Průzkumy na území Unie mimo vymezená území 1.Příslušné orgány provádějí na dotčených rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti zmíněného škodlivého organismu. 2.Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin. Průzkumy se řídí Obecnými pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen úřad). 3.Průzkumy se provádějí: a) s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika;b) ve venkovním prostředí, přírodních a městských oblastech a rovněž ve školkách, zahradních centrech, obchodních centrech, na pilách zpracovávajících tvrdé dřevo, v lokalitách, kde jsou skladovány nebo obchodovány komodity související s dřevěnými obalovými materiály, a podle potřeby na dalších relevantních místech;c) ve vhodných ročních obdobích pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii dotčených rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem. 4.Průzkumy sestávají z: a) vizuální prohlídky dotčených rostlin ab) ve vhodných případech odchytu a odběru vzorků a testování.Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít psy cvičené za tímto účelem.

Článek 4 Článek 4 Pohotovostní plány

Článek 5 Článek 5 Stanovení vymezených území 1.Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčeného škodlivého organismu. 2.Po úředním potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu a stanovení vymezeného území uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány prostřednictvím vymezovacího průzkumu neprodleně určí stupeň zamoření. 3.Pokud příslušný orgán dojde na základě výsledků průzkumů uvedených v článku 3 po nejméně čtyři po sobě následující roky k závěru, že stupeň zamoření dotčeným škodlivým organismem je takový, že znemožňuje jeho eradikaci, může příslušný orgán rozhodnout, že změní režim na izolaci výskytu. V takových případech příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi podrobnosti o novém vymezeném území pro izolaci výskytu, které hodlá určit nebo změnit, aby mohlo být toto území zařazeno na seznam vymezených území pro izolaci výskytu v příloze I. 4.Vymezené území sestává ze: a) zóny zahrnující všechny napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin (dále jen zamořená zóna);b) nárazníkové zóny:i) o šířce nejméně 2 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro eradikaci dotčeného škodlivého organismu;ii) o šířce nejméně 4 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro izolaci výskytu. 5.Stanovení vymezeného území je založeno na: a) vědeckých zásadách, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupni zamoření, konkrétním rozšíření dotčených rostlin na daném území a na důkazech o usídlení dotčeného škodlivého organismu;b) vymezovacím průzkumu s koncepcí a systémem vzorkování, které umožní s 95% mírou spolehlivosti zjistit i 1% míru výskytu napadených rostlin;c) Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad. 6.Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 9 lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km, jestliže příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikace dotčeného škodlivého organismu je možná, a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin. V případě vymezeného území pro izolaci výskytu lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km, jestliže příslušný orgán považuje takovou vzdálenost za vhodnou pro izolaci dotčeného škodlivého organismu a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin. V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území.

Článek 6 Článek 6 Výjimky ze stanovení vymezených území 1.Odchylně od článku 5 může příslušný orgán rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li prokázáno že: a) dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen s rostlinami, dřevem nebo dřevěným obalovým materiálem, na nichž byl nalezen, a že tyto rostliny, dřevo nebo dřevěný obalový materiál byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení, ab) nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že šíření a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření. 2.Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen: a) přijmout okamžitá opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;b) v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dalšího roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, provádět během období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu v souladu s článkem 3 pravidelný a intenzivní průzkum na území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn;c) zpětně vysledovat původ napadení a provést prohlídku dotčených rostlin, dotčeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu kolem nálezu za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování, aby se vyloučila přítomnost larev;d) zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem ae) přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. .Ustanovení odst. 2 písm. b) se nepoužije v případech, kdy lze jednoznačně vyloučit stávající nebo nový výskyt dospělých jedinců dotčeného škodlivého organismu v dotčené rostlině, dotčeném dřevu nebo dotčeném dřevěném obalovém materiálu a kdy důvody pro takové rozhodnutí byly písemně sděleny Komisi.

Článek 7 Článek 7 Zrušení vymezeného území

Článek 8 Článek 8 Každoroční průzkumy ve vymezených územích a prohlídky sentinelových rostlin 1.Příslušné orgány provádějí ve vymezených územích intenzivní každoroční průzkumy dotčených rostlin podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, a to s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem a v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku. 2.Průzkumy se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu. Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít sentinelové stromy. Kromě toho provádí odpovědný úřední subjekt ve vhodných případech cílené destruktivní vzorkování. 3.Koncepce průzkumu musí zohledňovat Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny určit alespoň s 95% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu dotčeného škodlivého organismu. 4.V případech využití sentinelových rostlin musí být tyto rostliny nejméně jednou měsíčně během sezóny letové aktivity podrobeny kontrolám. Musí být zničeny a prohlédnuty nejpozději předtím, než je dotčený škodlivý organismus v oblasti dotčeného členského státu schopen dokončit jeden celý životní cyklus. 5.Výsledky průzkumů provedených podle tohoto článku se předloží Komisi za použití některé ze šablon stanovených v příloze II.

Článek 9 Článek 9 Eradikační opatření 1.Za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu přijmou příslušné orgány v zamořených zónách tato opatření: a) okamžité pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev;b) pokácení všech dotčených rostlin v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka uvedených dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoliv známek napadení;c) odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmeny a) a b), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;d) odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace dřeva a dřevěného obalového materiálu souvisejících s napadením, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;e) zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;f) prošetření původu napadení dohledáním rostlin, dřeva, dřevěného obalového materiálu a jiných předmětů souvisejících s napadením a jejich prohlídka za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování;g) v příslušném případě nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy;h) zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou:míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin; i) zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;j) specifická opatření pro řešení jakékoli okolnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit eradikaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný;k) jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s ISPM č. 9Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011 . a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014 . . Pokud v případech stanovených v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. V případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity. 2.Každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin. 3.V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo nebo dřevěný obalový materiál přemístěny pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit, do nejbližšího zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 33 až 35 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol dotčených rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování. 4.Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že pokácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich obzvláštní společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, musí být tyto jednotlivé rostliny každý měsíc podrobeny individuální prohlídce za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení a přijmou se opatření představující alternativu ke kácení, která zajistí vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo jakémukoli případnému šíření dotčeného škodlivého organismu z uvedených rostlin.

1) dotčeným škodlivým organismem Aromia bungii (Faldermann);

Článek 10 Článek 10 Izolační opatření 1.V zamořené zóně vymezených území pro izolaci výskytu uvedených v příloze I přijmou příslušné orgány tato opatření: a) pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev;b) odstranění, prohlídka a likvidace rostlin pokácených v souladu s písmenem a) a jejich kořenů a přijetí nezbytných preventivních opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu po vykácení;c) zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;d) v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami;e) zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin;f) zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území stanoveného podle článku 5;g) specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit izolaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně zodpovědná;h) jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu. Pokud v případě stanoveném v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. Kácení musí začít okamžitě, avšak v případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity; každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin. 2.V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo nebo dřevěný obalový materiál přemístěny pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit, do nejbližšího zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 33 až 35 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol dotčených rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování. 3.Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 11 Článek 11 Podávání zpráv

Článek 12 Článek 12 Zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503

Článek 13 Článek 13 Vstup v platnost a použitelnost

2) dotčenými rostlinami rostliny určené k pěstování, jiné než osivo, jejichž stonek nebo kořenový krček má v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Prunus spp;

3) sentinelovými rostlinami dotčené rostliny specificky pěstované na podporu včasné detekce dotčeného škodlivého organismu a využívané pro účely průzkumů;

4) dotčeným dřevem a dřevěným obalovým materiálem dřevo a dřevěný obalový materiál z druhů Prunus spp.;

5) vymezeným územím pro izolaci výskytu oblast, v níž nelze dotčený škodlivý organismus eradikovat, uvedená v příloze I.

Příslušné orgány provádějí na dotčených rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti zmíněného škodlivého organismu.

Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin. Průzkumy se řídí Obecnými pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen úřad).

Průzkumy se provádějí:

a) s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika;

b) ve venkovním prostředí, přírodních a městských oblastech a rovněž ve školkách, zahradních centrech, obchodních centrech, na pilách zpracovávajících tvrdé dřevo, v lokalitách, kde jsou skladovány nebo obchodovány komodity související s dřevěnými obalovými materiály, a podle potřeby na dalších relevantních místech;

c) ve vhodných ročních obdobích pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii dotčených rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem.

Průzkumy sestávají z: Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít psy cvičené za tímto účelem.

a) vizuální prohlídky dotčených rostlin a

b) ve vhodných případech odchytu a odběru vzorků a testování.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).

Každý členský stát ve svém pohotovostním plánu podle článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví:

a) eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 9;

b) nezbytné zdroje, jež mají být vyčleněny, a postupy pro vyčlenění těchto zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt;

c) postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým pozemkům, kde budou muset být v případě detekce dotčeného škodlivého organismu uplatněna opatření.

Členské státy své pohotovostní plány podle potřeby každoročně aktualizují.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj).

Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčeného škodlivého organismu.

Po úředním potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu a stanovení vymezeného území uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány prostřednictvím vymezovacího průzkumu neprodleně určí stupeň zamoření.

Pokud příslušný orgán dojde na základě výsledků průzkumů uvedených v článku 3 po nejméně čtyři po sobě následující roky k závěru, že stupeň zamoření dotčeným škodlivým organismem je takový, že znemožňuje jeho eradikaci, může příslušný orgán rozhodnout, že změní režim na izolaci výskytu. V takových případech příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi podrobnosti o novém vymezeném území pro izolaci výskytu, které hodlá určit nebo změnit, aby mohlo být toto území zařazeno na seznam vymezených území pro izolaci výskytu v příloze I.

Vymezené území sestává ze:

a) zóny zahrnující všechny napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin (dále jen zamořená zóna);

b) nárazníkové zóny:i) o šířce nejméně 2 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro eradikaci dotčeného škodlivého organismu;ii) o šířce nejméně 4 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro izolaci výskytu.

i) o šířce nejméně 2 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro eradikaci dotčeného škodlivého organismu;

ii) o šířce nejméně 4 km za hranicí zamořené zóny v případě vymezeného území pro izolaci výskytu.

Stanovení vymezeného území je založeno na:

a) vědeckých zásadách, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupni zamoření, konkrétním rozšíření dotčených rostlin na daném území a na důkazech o usídlení dotčeného škodlivého organismu;

b) vymezovacím průzkumu s koncepcí a systémem vzorkování, které umožní s 95% mírou spolehlivosti zjistit i 1% míru výskytu napadených rostlin;

c) Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad.

Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 9 lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km, jestliže příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikace dotčeného škodlivého organismu je možná, a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin.

V případě vymezeného území pro izolaci výskytu lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km, jestliže příslušný orgán považuje takovou vzdálenost za vhodnou pro izolaci dotčeného škodlivého organismu a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin.

V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území.

EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020 ; DOI:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.

Odchylně od článku 5 může příslušný orgán rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li prokázáno že:

a) dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen s rostlinami, dřevem nebo dřevěným obalovým materiálem, na nichž byl nalezen, a že tyto rostliny, dřevo nebo dřevěný obalový materiál byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení, a

b) nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že šíření a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření.

Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen: Ustanovení odst. 2 písm. b) se nepoužije v případech, kdy lze jednoznačně vyloučit stávající nebo nový výskyt dospělých jedinců dotčeného škodlivého organismu v dotčené rostlině, dotčeném dřevu nebo dotčeném dřevěném obalovém materiálu a kdy důvody pro takové rozhodnutí byly písemně sděleny Komisi.

a) přijmout okamžitá opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;

b) v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dalšího roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, provádět během období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu v souladu s článkem 3 pravidelný a intenzivní průzkum na území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn;

c) zpětně vysledovat původ napadení a provést prohlídku dotčených rostlin, dotčeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu kolem nálezu za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování, aby se vyloučila přítomnost larev;

d) zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a

e) přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. .

EFSA (European Food Safety Authority), de la Peña E, Schrader G a Vos S, 2021. Pest survey card on Aromia bungii . Podpůrná publikace EFSA 2021:EN-6914. K dispozici na internetové adrese: https://efsa.europa.eu/plants/planthealth/monitoring/surveillance/aromia-bungii . Poslední aktualizace: 26. ledna 2021 .

Vymezené území může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 8 není výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn ve vymezeném území po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

Vymezení může být rovněž zrušeno v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1.

Příslušné orgány provádějí ve vymezených územích intenzivní každoroční průzkumy dotčených rostlin podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, a to s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem a v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku.

Průzkumy se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu.

Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít sentinelové stromy.

Kromě toho provádí odpovědný úřední subjekt ve vhodných případech cílené destruktivní vzorkování.

Koncepce průzkumu musí zohledňovat Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny určit alespoň s 95% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.

V případech využití sentinelových rostlin musí být tyto rostliny nejméně jednou měsíčně během sezóny letové aktivity podrobeny kontrolám. Musí být zničeny a prohlédnuty nejpozději předtím, než je dotčený škodlivý organismus v oblasti dotčeného členského státu schopen dokončit jeden celý životní cyklus.

Výsledky průzkumů provedených podle tohoto článku se předloží Komisi za použití některé ze šablon stanovených v příloze II.

Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

Za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu přijmou příslušné orgány v zamořených zónách tato opatření:

a) okamžité pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev;

b) pokácení všech dotčených rostlin v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka uvedených dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoliv známek napadení;

c) odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmeny a) a b), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;

d) odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace dřeva a dřevěného obalového materiálu souvisejících s napadením, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;

e) zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;

f) prošetření původu napadení dohledáním rostlin, dřeva, dřevěného obalového materiálu a jiných předmětů souvisejících s napadením a jejich prohlídka za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování;

g) v příslušném případě nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy;

h) zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou:míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin;

i) zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;

j) specifická opatření pro řešení jakékoli okolnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit eradikaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný;

k) jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s ISPM č. 9Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011 . a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014 . .

Pokud v případech stanovených v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. V případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity.

Každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin.

V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo nebo dřevěný obalový materiál přemístěny pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit, do nejbližšího zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 33 až 35 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol dotčených rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování.

Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že pokácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich obzvláštní společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, musí být tyto jednotlivé rostliny každý měsíc podrobeny individuální prohlídce za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení a přijmou se opatření představující alternativu ke kácení, která zajistí vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo jakémukoli případnému šíření dotčeného škodlivého organismu z uvedených rostlin.

Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a

sentinelových rostlin;

V zamořené zóně vymezených území pro izolaci výskytu uvedených v příloze I přijmou příslušné orgány tato opatření:

a) pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev;

b) odstranění, prohlídka a likvidace rostlin pokácených v souladu s písmenem a) a jejich kořenů a přijetí nezbytných preventivních opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu po vykácení;

c) zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území;

d) v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami;

e) zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin;

f) zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území stanoveného podle článku 5;

g) specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit izolaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně zodpovědná;

h) jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu.

Pokud v případě stanoveném v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. Kácení musí začít okamžitě, avšak v případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity;

každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin.

Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011 .

Členské státy předají do 30. dubna každého roku Komisi a ostatním členským státům zprávu, ve které uvedou:

a) opatření přijatá podle tohoto nařízení v předchozím kalendářním roce a výsledky opatření stanovených v článcích 3 až 10;

b) počet vzorků odebraných v souladu s čl. 8 odst. 2;

c) důvody pro využití odchylky stanovené v čl. 9 odst. 4 a následně přijatá opatření.

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1503 se zrušuje.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Ustanovení čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 8 odst. 3 se použijí ode dne 1. ledna 2027 .

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: