Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2547 ze dne 10. prosince 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o metody výpočtu emisí obsažených ve zboží

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023 , kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicíchÚř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj. , a zejména na čl. 7 odst. 7 uvedeného nařízení,

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/2546Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2546 ze dne 10. prosince 2025 o použití zásad pro ověřování deklarovaných obsažených emisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (Úř. věst. L, 2025/2546, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2546/oj). a článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 ze dne 20. Listopadu 2025 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelům, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů (Úř. věst L, 2025/2551, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/2551/oj). :

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj.

(1) Podle nařízení (EU) 2023/956 se emise obsažené ve zboží dováženém na celní území Unie od roku 2026, ať už jsou stanoveny na základě skutečných nebo standardních hodnot, vypočítávají v souladu s metodami stanovenými v příloze IV uvedeného nařízení. Tyto metody výpočtu mají vycházet z metodiky použitelné v rámci systému obchodování s emisemi pro zařízení nacházející se v Unii (EU ETS), jak je uvedeno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/2066/oj). .

(2) Platná metodika výpočtu obsažených emisí v období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 je stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1773Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1773 ze dne 17. srpna 2023 , kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 94 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1773/oj). . Během tohoto přechodného období získala Komise od zúčastněných stran, odborníků a oznamujících deklarantů cenné zkušenosti a informace. Souběžně s technickými konzultacemi s členskými státy, včetně konzultací na úrovni odborníků, vedla Komise rozsáhlé konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné se zástupci průmyslu, aby získala podklady pro přípravné práce na pravidlech stanovených v tomto nařízení.

(3) Na základě zkušeností získaných během přechodného období je nutné upravit metodiku výpočtu, aby byla zajištěna účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Cílem těchto změn by mělo být zvýšení přesnosti výpočtů emisí obsažených ve zboží, snížení rizika obcházení povinností v rámci CBAM, zajištění možnosti odpovídajícího ověření souladu s pravidly monitorování a výpočtu a zachování souladu s EU ETS při současném omezení administrativní zátěže provozovatelů, schválených deklarantů pro CBAM, příslušných orgánů a Komise.

(4) Aby bylo možné kvantifikovat a vypočítat emise obsažené ve zboží, je třeba stanovit hranice systému. Hranice systému by měly být v souladu s hranicemi systému EU ETS.

(5) Aby bylo možné kvantifikovat a vypočítat specifické emise obsažené ve zboží, měli by provozovatelé monitorovat emise na úrovni zařízení, určit, které z těchto emisí mají být přiřazeny výrobnímu procesu, a poté tyto emise přiřadit zboží, na něž se tento výrobní proces vztahuje.

(6) Za účelem stanovení emisí na úrovni zařízení, které lze přiřadit zboží, by měly být vymezeny výrobní procesy pro zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka. Funkční jednotkou by zpravidla měly být tuny zboží stejného kódu KN uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Jelikož však u cementu a hnojiv závisejí emise na obsahu slínku nebo dusíku ve zboží, měly by být funkčními jednotkami tuny slínku a tuny dusíku obsažené v těchto výrobcích. Pro některá hnojiva je k dispozici doplňková jednotka měřící jiná hlediska než hmotnost zboží, jak je stanoveno v přílohách nařízení Rady (EHS) č. 2658/87Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1987/2658/oj). , aby se zohlednily rozdíly ve složení zboží, na něž se vztahuje stejný kód KN. V těchto případech by tato doplňková jednotka měla představovat funkční jednotku. Funkční jednotky pro železo a ocel by měly být stanoveny podle obecného pravidla, neboť kódy KN již umožňují rozlišování při výpočtu obsažených emisí. V případě hliníku a vodíku postačuje obecné pravidlo ke stanovení funkční jednotky, která zahrnuje zboží, jež je dostatečně podobné svou kvalitou a složením, aby pro účely výpočtu obsažených emisí bylo možné odůvodnit vymezení jedinečného výrobního procesu.

(7) Aby se předešlo odchylkám při výpočtu emisí ze zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka, pokud se toto zboží v rámci zařízení vyrábí různými výrobními postupy, neměl by se proces výroby tohoto zboží lišit pro každý výrobní postup, nýbrž by měl zahrnovat všechny výrobní postupy, což znamená, že by emise, které lze přiřadit zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka, měly být váženým průměrem emisí ze všech výrobních postupů používaných v rámci zařízení k výrobě zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka.

(8) Aby byla zajištěna přesnost procesu monitorování emisí, měla by být stanovena zvláštní pravidla monitorování, včetně pravidel platných pro prekurzory. Tato pravidla by měla být v souladu s příslušnými pravidly monitorování v rámci EU ETS.

(9) Na podporu výpočtu a ověření skutečných obsažených emisí podle článku 8 nařízení (EU) 2023/956, jakož i přezkumu prohlášení CBAM podle čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení by provozovatelé měli v plánu monitorování stanovit hlavní metodická kritéria, na nichž je založen sběr údajů v zařízení v průběhu celého roku a výpočet emisí. Aby bylo zajištěno, že plán monitorování obsahuje nezbytné prvky pro ověření, měla by být stanovena šablona s minimálními požadavky. K zajištění účinného procesu ověřování a přezkumu prohlášení CBAM Komisí a příslušnými orgány by měly být plány monitorování předkládány v jazyce, který se běžně používá a je srozumitelný pro účely monitorování, výpočtu a ověřování emisí.

(10) Za účelem kvantifikace a výpočtu specifických emisí obsažených ve zboží, na něž se vztahuje výrobní proces, by měla být stanovena pravidla pro přiřazování emisí z výrobního procesu zboží.

1) funkční jednotkou referenční jednotka použitá pro výpočet emisí obsažených ve zboží;

(11) Prvky důkazů potřebné k tomu, aby schválení deklaranti pro CBAM mohli pro elektřinu a elektřinu spotřebovanou v procesu výroby zboží vykazovat skutečné hodnoty v souladu s čl. 7 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2023/956, by měly poskytovat dostatečnou jistotu ohledně splnění kritérií stanovených v bodech 5 a 6 přílohy IV uvedeného nařízení.

(12) Aby mohl akreditovaný ověřovatel zkontrolovat, zda jsou splněna kritéria pro použití skutečných hodnot nepřímých emisí, měl by provozovatel zařízení vyrábějícího elektřinu a provozovatel zařízení, které tuto elektřinu používá k výrobě zboží, uvést potřebné informace ve svých výkazech emisí. Jelikož by za účelem splnění kritérií uvedených v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 měli mít provozovatelé povinnost prokázat, že elektřina, u níž se požaduje použití skutečných emisí, skutečně proudí ze zařízení, kde je vyrobena, do zařízení, kde se tato elektřina používá k výrobě zboží, a vzhledem k tomu, že by tok elektřiny měl být za tímto účelem měřen prostřednictvím inteligentních měřicích systémů v obou zařízeních, měl by každý provozovatel poskytnout příslušnému ověřovateli údaje z inteligentních měřicích systémů.

(13) Aby mohl akreditovaný ověřovatel zkontrolovat, zda jsou splněna kritéria pro použití skutečných hodnot pro elektřinu dováženou na celní území Unie, měli by provozovatelé zařízení vyrábějících elektřinu ve třetí zemi uvést potřebné informace ve výkazu emisí. Jelikož provozovatelé nemusí mít přímý přístup k příslušným prvkům důkazů, mohou za tímto účelem potřebovat získat určité prvky důkazů, včetně důkazů k prokázání neexistence fyzického přetížení sítě podle bodu 5 písm. b) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 nebo důkazů o tom, že došlo k nominaci propojovací kapacity pro dovoz elektřiny podle bodu 5 písm. d) přílohy IV uvedeného nařízení, od jiných osob, včetně schváleného deklaranta pro CBAM, dovozce a provozovatele přenosové soustavy.

(14) Aby se zajistilo zjednodušení výpočtu obsažených emisí pro provozovatele, měly by se nepřímé emise obsažené ve zboží v případě, že zařízení vyrábějící zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956 a neuvedené v příloze II zmíněného nařízení odebírá během vykazovaného období elektřinu z různých zařízení nebo zdrojů, standardně stanovit jako vážený průměr emisí obsažených v elektřině získané z různých zařízení. Aby byla s ohledem na tuto standardní metodu zajištěna proporcionalita, mohou provozovatelé v případě, že mají k dispozici důkazy prokazující, že zařízení vyrábějící zboží neuvedené v příloze II nařízení (EU) 2023/956 použilo ve výrobním procesu pouze elektřinu z daného zdroje nebo zařízení nebo z podskupiny zdrojů nebo zařízení, stanovit nepřímé emise obsažené ve zboží, na něž se tento výrobní proces vztahuje, samostatně.

(15) Aby ověřovatel mohl s přiměřenou jistotou dospět k závěru, že výkaz emisí provozovatele neobsahuje závažné nesprávnosti, a aby Komise a příslušné orgány mohly přezkoumat prohlášení CBAM, provést posouzení rizik a zabránit praktikám obcházení pravidel stanovených v tomto nařízení, měl by výkaz emisí provozovatele obsahovat informace o zařízení a vyráběném zboží, včetně specifických obsažených emisí, jakož i další informace usnadňující kontrolu přesnosti výpočtu specifických obsažených emisí. Jelikož výpočet úpravy pro přidělování bezplatných povolenek závisí na údajích ze zařízení, měl by výkaz emisí obsahovat také informace důležité pro výpočet úpravy přidělování bezplatných povolenek v souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2023/956. K zajištění účinného procesu ověřování a přezkumu prohlášení CBAM Komisí a příslušnými orgány by měly být výkazy emisí provozovatele předkládány v jazyce, který se běžně používá a je srozumitelný pro účely monitorování, výpočtu a ověřování emisí.

(16) Vzhledem k obchodně citlivé a osobní povaze některých údajů souvisejících s prokazováním splnění kritérií stanovených v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 by provozovatelé měli v příslušných případech vypracovat dodatek k výkazu emisí provozovatele, který je specifický pro daného deklaranta a který nesmí být zpřístupněn jiným schváleným deklarantům pro CBAM než tomu, jehož se týká.

(17) Vzhledem k obchodně citlivé povaze některých prvků údajů obsažených ve výkazu emisí provozovatele by provozovatelé měli připravit souhrnnou verzi tohoto výkazu, která bude zahrnuta do ověřovací zprávy a zpřístupněna schváleným deklarantům pro CBAM. Jsou-li provozovatelé zaregistrováni v rejstříku CBAM v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2023/956, měli by mít možnost se rozhodnout, že schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupní pouze souhrnnou verzi výkazu emisí provozovatele a ve vhodných případech příslušný dodatek k výkazu emisí provozovatele specifický pro daného deklaranta.

(18) K zajištění souladu s pravidly pro monitorování a výpočet emisí stanovenými v tomto nařízení by provozovatelé měli v plánu monitorování a ve výkazu emisí provozovatele opravit veškeré nesprávnosti, neshody nebo porušení povinností, které ověřovatel oznámil v rámci ověřovací činnosti. Po každé takové opravě by provozovatelé měli ověřovateli poskytnout konečnou verzi dokumentu. Aby byla zajištěna úplnost informací potřebných k výpočtu a ověření emisí obsažených ve složeném zboží, měli by provozovatelé v případě, že výkaz emisí provozovatele zahrnuje skutečné emise obsažené v prekurzorech, které nebyly vyrobeny v zařízení, poskytnout ověřovateli také zprávu o ověření zařízení, které je vyrobilo.

(19) Standardní hodnoty by měly být stanoveny pro každou třetí zemi a pro každé zboží na základě metodiky, která vychází z nejnovějších a spolehlivých informací a zohledňuje dostupnost spolehlivých údajů ve třetích zemích. Pokud Komise obdrží alternativní spolehlivé údaje prokazující, že standardní hodnoty jsou příliš vysoké nebo příliš nízké, měla by příslušné standardní hodnoty revidovat.

(20) Pro nepřímé emise by se standardní hodnota měla vypočítat na základě průměrného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu. Tato metoda výpočtu je nejvhodnější k dosažení prevence úniku uhlíku i zachování environmentální vyváženosti CBAM, neboť v co největší míře odráží úsilí o dekarbonizaci elektrických rozvodných sítí třetích zemí a zároveň zachovává vysokou úroveň ochrany před rizikem úniku uhlíku. Aby se zohlednil dopad politik třetích zemí v oblasti dekarbonizace, jako je zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, jakož i klimatických podmínek na roční dodávky elektřiny v dotčených zemích, a zároveň se zabránilo nadměrné volatilitě emisního faktoru v důsledku výjimečných roků, včetně situací, které lze přičíst mimořádným povětrnostním podmínkám nebo jiným nepředvídatelným událostem, měl by se emisní faktor vypočítat na základě prostého průměru emisního faktoru za poslední pětileté období před vykazováním, pro něž jsou k dispozici spolehlivé údaje.

2) úrovní činnosti množství zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka a které je vyrobeno v rámci hranic systému výrobního procesu během vykazovaného období;

(21) V případě elektřiny dovážené na celní území Unie by se měl emisní faktor CO2 vypočítat na základě průměru ročních emisních faktorů CO2 za poslední pětileté období, pro něž jsou k dispozici spolehlivé údaje, aby se zohlednil dopad politik dekarbonizace ve třetí zemi nebo skupině třetích zemí na intenzitu emisí při výrobě elektřiny v dotčených zemích a zároveň se zabránilo nadměrné volatilitě emisního faktoru v důsledku výjimečných roků, včetně situací, které lze přičíst mimořádným povětrnostním podmínkám nebo jiným nepředvídatelným událostem.

(22) Aby mohli schválení deklaranti pro CBAM používat alternativní standardní hodnoty podle bodu 4.2.2, bodu 4.3 a bodu 7 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, je nutné stanovit podrobné podmínky, které je třeba za tímto účelem dodržet. Aby bylo zřejmé, kdy lze alternativní standardní hodnoty použít, měla by být stanovena pravidla pro způsob a lhůty poskytování alternativních oficiálních údajů Komisi, pro metodu výpočtu alternativních standardních hodnot a pro způsob zpřístupnění alternativních standardních hodnot k použití schválenými deklaranty pro CBAM. Aby byla schváleným deklarantům pro CBAM poskytnuta právní jistota, je nezbytné, aby byly alternativní standardní hodnoty formálně přijaty a zpřístupněny.

(23) Ke stanovení emisí obsažených ve zboží na základě skutečných hodnot v souladu s nařízením (EU) 2023/956 mají provozovatelé vypočítat emise vznikající v zařízení při výrobě tohoto zboží během daného vykazovaného období. Aby se zjednodušilo použití správného vykazovaného období, během něhož bylo zboží vyrobeno, mělo by vykazované období použité pro toto určení odpovídat kalendářnímu roku.

(24) Aby se zjednodušilo určení vykazovaného období u zboží dováženého na celní území Unie a snížila administrativní zátěž schválených deklarantů pro CBAM, měla by být stanovena domněnka, že toto zboží bylo vyrobeno během kalendářního roku dovozu. Schválení deklaranti pro CBAM by měli mít možnost tuto domněnku vyvrátit předložením důkazů prokazujících skutečné období, během něhož bylo zboží vyrobeno. Jelikož se metodika monitorování, výpočtu a ověřování stanovená v tomto nařízení má začít používat až od roku 2026, nemůže být vykazovaným obdobím období před rokem 2026.

(25) U prekurzorů používaných při výrobě složeného zboží by provozovatelé zařízení vyrábějícího složené zboží měli za účelem stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí určit příslušné vykazované období, během něhož byl prekurzor vyroben, a použít odpovídající ověřené skutečné hodnoty. V zájmu zjednodušení tohoto určení a snížení administrativní zátěže provozovatelů by měla být stanovena domněnka, že prekurzory použité při výrobě složeného zboží byly vyrobeny během vykazovaného období, v němž bylo vyrobeno toto složené zboží. Provozovatelé by měli mít možnost tuto domněnku vyvrátit tím, že ověřovateli předloží důkazy prokazující skutečné období, během něhož byl prekurzor vyroben. Jelikož se metodika monitorování, výpočtu a ověřování stanovená v tomto nařízení má začít používat až od roku 2026, nemůže být vykazované období před rokem 2026.

(26) K zajištění konzistentnosti by mělo být vykazované období vztahující se na stanovení obsažených emisí na základě skutečných hodnot stejné jako vykazované období platné pro výpočet úpravy přidělování bezplatných povolenek a jako vykazované období platné pro stanovení ceny uhlíku zaplacené v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2023/956.

(27) Aby se zajistilo zjednodušení výpočtu obsažených emisí pro provozovatele v případě, že zařízení vyrábějící složené zboží získá prekurzory pod daným kódem KN vyrobené v zařízení během různých vykazovaných období, měly by se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v těchto prekurzorech stanovit jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech pod daným kódem KN vyrobených během různých vykazovaných období.

(28) Aby se zajistilo zjednodušení výpočtu obsažených emisí pro provozovatele v případě, že zařízení vyrábějící složené zboží získá prekurzory pod daným kódem KN z různých zařízení, měly by se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v těchto prekurzorech standardně stanovit jako vážený průměr emisí obsažených v příslušných prekurzorech získaných z různých zařízení. Aby byla s ohledem na tuto standardní metodu zajištěna proporcionalita, mohou provozovatelé v případě, že mají k dispozici důkazy prokazující, že zařízení vyrábějící složené zboží použilo pro daný výrobní proces pouze prekurzory z daného zařízení nebo z podskupiny zařízení, stanovit emise obsažené v prekurzorech použitých v tomto výrobním procesu samostatně.

(29) Aby byla provozovatelům poskytnuta flexibilita při rozhodování, zda použijí skutečné hodnoty nebo standardní hodnoty, mělo by být provozovatelům v případě, že emise obsažené ve složeném zboží jsou stanoveny na základě skutečných hodnot, umožněno použít pro jeden nebo více prekurzorů standardní hodnoty. V takovém případě by provozovatelé měli mít možnost kombinovat použití skutečných hodnot pro jeden nebo více prekurzorů s použitím standardních hodnot pro ostatní prekurzory.

(30) Pokud Komise přistoupí k revizi tohoto prováděcího aktu, měla by vést veřejnou konzultaci s cílem zachovat transparentnost a zajistit smysluplnou účast všech příslušných zúčastněných stran v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy.

3) hranicí systému skupina chemických nebo fyzikálních procesů zahrnutých do výpočtu emisí obsažených ve zboží v rámci stejné souhrnné kategorie zboží;

(31) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro CBAM,

4) souhrnnými kategoriemi zboží souhrnné kategorie zboží podle tabulky 1 bodu 2 přílohy I;

5) vykazovaným obdobím období odpovídající kalendářnímu roku, během něhož bylo zboží vyrobeno, a které schválený deklarant pro CBAM použije jako referenční údaj pro stanovení obsažených emisí;

6) výrobním postupem konkrétní technologie, která se používá ve výrobním procesu k výrobě zboží;

7) prekurzorem jakýkoli materiál vstupující do výrobního procesu uvedený na seznamu zboží v příloze I nařízení (EU) 2023/956;

8) zdrojovým tokem jakákoli z následujících možností:a) konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt způsobující emise příslušných skleníkových plynů v jednom nebo více zdrojích emisí v důsledku jeho spotřeby nebo produkce;b) konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt, které obsahují uhlík a jsou zahrnuty do výpočtu emisí skleníkových plynů pomocí metody hmotnostní bilance;

a) konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt způsobující emise příslušných skleníkových plynů v jednom nebo více zdrojích emisí v důsledku jeho spotřeby nebo produkce;

b) konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt, které obsahují uhlík a jsou zahrnuty do výpočtu emisí skleníkových plynů pomocí metody hmotnostní bilance;

9) zdrojem emisí samostatně identifikovatelná část zařízení nebo proces v rámci zařízení, z nichž jsou uvolňovány příslušné skleníkové plyny;

10) výpočtovými faktory výhřevnost, emisní faktor, předběžný emisní faktor, oxidační faktor, konverzní faktor, obsah uhlíku nebo podíl biomasy;

Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných emisí v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2023/956, použijí se pravidla stanovená v této kapitole.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/2066/oj).

Článek 1 Článek 1 Definice

Článek 2 Článek 2 Skutečné hodnoty

Článek 3 Článek 3 Hranice systému 1.Pro kvantifikaci a výpočet specifických emisí obsažených ve zboží se zohlední procesy v zařízení, které probíhají v rámci hranic systému vymezených podle kategorie souhrnného zboží v souladu s přílohou I. 2.Hranice systému zahrnují přímé emise, nepřímé emise u zboží neuvedeného v příloze II nařízení (EU) 2023/956 a emise obsažené v jakémkoli prekurzoru.

Článek 4 Článek 4 Výrobní procesy a funkční jednotka 1.Provozovatelé zařízení určí v rámci hranic systému zařízení proces výroby zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka. Určení výrobního procesu zajistí, aby bylo možné monitorovat příslušné vstupy, výstupy a emise v souladu s přílohou II a aby bylo možné přiřadit přímé a v příslušných případech nepřímé emise zboží, na něž se vztahuje daná funkční jednotka. 2.Funkční jednotku tvoří množství vyrobeného zboží zařazeného pod stejný kód KN v tunách, s výjimkou zboží uvedeného v odstavcích 3, 4 a 5. 3.U elektřiny je funkční jednotkou kWh. 4.U hnojiv tvoří funkční jednotku: a) pro kódy KN 28080000, 2814, 3105 kilogramy dusíku obsaženého ve zboží vyrobeném pod příslušnými kódy KN;b) pro kódy KN hnojiv jiné než uvedené v písmenu a) doplňkové jednotky stanovené v nařízení (EHS) č. 2658/87 pro zboží vyrobené pod příslušnými kódy KN. 5.Pro kódy KN 25231000, 25232100, 25232900, 25239000 tvoří funkční jednotku tuny slínku obsažené ve zboží vyrobeném pod příslušnými kódy KN. 6.Pokud se zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka, vyrábí v zařízení různými výrobními postupy, použije se jediný výrobní proces zahrnující všechny výrobní postupy. 7.Rozdělení zařízení na různá zařízení s tím důsledkem, že výrobní postupy jinak související s jedním výrobním procesem jsou prováděny v samostatných zařízeních, je povoleno pouze tehdy, pokud provozovatelé prokáží platné obchodní důvody pro toto rozdělení, které souvisejí s jejich hospodářskou činností. Obchodní důvody se považují za platné, není-li jejich hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů obcházení nařízení 2023/956. 8.Pokud se zboží, na něž se vztahují různé funkční jednotky, vyrábí v rámci stejných procesů, mohou provozovatelé určit jediný multifunkční výrobní proces. V takovém případě se použijí pravidla přiřazování podle bodu A.2 přílohy III. V situacích uvedených v bodě A.4 zmíněné přílohy je stanovení jediného multifunkčního výrobního procesu povinné. 9.Výroba prekurzorů a složeného zboží může být zahrnuta do společného výrobního procesu, pokud se příslušné prekurzory složeného zboží vyrábějí ve stejném zařízení jako toto složené zboží a pokud se příslušné prekurzory nepřemisťují za účelem prodeje nebo použití v jiných výrobních procesech. V takovém případě se monitorování a výpočet emisí obsažených v prekurzorech a složeném zboží provádí společně.

Článek 5 Článek 5 Metodika monitorování na úrovni zařízení 1.Přímé emise z výrobního procesu se stanoví v souladu se zásadami a metodami monitorování uvedenými v bodech A a B přílohy II a za použití metodik a pravidel monitorování stanovených v souladu s bodem B uvedené přílohy. 2.Pokud se na výrobě funkční jednotky podílejí toky tepla, použijí se pravidla pro monitorování a výpočet stanovená v bodě C přílohy II. 3.U složeného zboží se emise z prekurzorů monitorují v souladu s pravidly stanovenými v bodě E přílohy II. 4.Nepřímé emise se stanoví monitorováním spotřeby elektřiny v příslušném výrobním procesu v souladu s bodem D přílohy II. 5.Pro účely odstavců 1 až 4 provozovatelé vypracují a provádějí plán monitorování, který obsahuje alespoň prvky uvedené v bodě A.5 přílohy II. 6.Plán monitorování se předkládá v angličtině.

Článek 6 Článek 6 Přiřazení emisí výrobkům

Článek 7 Článek 7 Určení vykazovaného období 1.Za účelem stanovení skutečných emisí obsažených ve zboží se vykazované období, během něhož bylo zboží vyrobeno, určí podle druhého pododstavce. Pokud bylo zboží dovezeno v průběhu roku 2026, je vykazovaným obdobím rok 2026. Pokud bylo zboží dovezeno v jiném roce než v roce 2026, je vykazovaným obdobím standardně kalendářní rok, v němž bylo zboží dovezeno. Je-li však k dispozici dostatek důkazů pro určení skutečné doby výroby, je vykazovaným obdobím období, během něhož bylo zboží vyrobeno. 2.Odchylně od odstavce 1 je u elektřiny dovezené na celní území Unie vykazovaným obdobím rok dovozu.

Článek 8 Článek 8 Použití skutečných hodnot pro elektřinu a nepřímé emise 1.Prvky důkazů prokazující splnění kritérií uvedených v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 jsou uvedeny v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení. 2.Prvky důkazů prokazující splnění kritérií uvedených v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 jsou uvedeny v bodě D.4.3 přílohy II tohoto nařízení. 3.Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku provozovatelé ve výkazu emisí provozovatele uvedou, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 prvním pododstavci písm. c) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 a v příslušných případech v bodě 5 prvním pododstavci písm. b) uvedené přílohy, pokud jde o přímé propojení mezi zařízením vyrábějícím elektřinu a přenosovou soustavou Unie. K doložení tohoto údaje poskytnou provozovatelé ověřovateli prvky důkazů uvedené v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení. 4.Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku provozovatel rovněž v dodatku k výkazu emisí provozovatele vytvořeném zvlášť pro každého schváleného deklaranta pro CBAM, který dovážel elektřinu ze zařízení tohoto provozovatele a který chce pro tuto elektřinu použít skutečné hodnoty, pro každého z těchto schválených deklarantů pro CBAM uvede, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 prvním pododstavci písm. a) a d) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 a v příslušných případech v bodě 5 prvním pododstavci písm. b) uvedené přílohy, pokud jde o neexistenci fyzického přetížení sítě. V dodatku pro každého schváleného deklaranta pro CBAM provozovatel rovněž uvede množství elektřiny dovezené příslušným schváleným deklarantem pro CBAM, u něhož jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, a poskytne ověřovateli příslušné prvky důkazů uvedené v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení, které tento údaj dokládají. 5.Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku provozovatelé ve výkazu emisí provozovatele uvedou, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, a poskytnou ověřovateli prvky důkazů uvedené v bodě D.4.3 přílohy II tohoto nařízení, které tento údaj dokládají. 6.Skutečné emise obsažené v elektřině a skutečné obsažené nepřímé emise se vypočítají podle pravidel stanovených v bodě D přílohy II.

Článek 9 Článek 9 Nepřímé emise v případě, že zařízení využívají elektřinu z různých zdrojů 1.Pokud zařízení vyrábějící zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956 a neuvedené v příloze II zmíněného nařízení odebírá během vykazovaného období elektřinu z více zdrojů a pokud jsou pro toto zboží vykázány skutečné emise, stanoví se nepřímé emise obsažené v tomto zboží standardně. Standardní hodnotou je průměr emisních faktorů každého zdroje elektřiny vážený podílem celkové elektřiny spotřebované v daném zařízení, který představuje elektřina získaná z každého zdroje. 2.Pokud však provozovatelé poskytnou ověřovateli dostatečné důkazy prokazující, že zařízení vyrábějící zboží neuvedené v příloze II nařízení (EU) 2023/956 použilo pro daný výrobní proces pouze elektřinu z jednoho zdroje nebo z podskupiny zdrojů, nepřímé emise obsažené ve zboží vyrobeném v rámci tohoto výrobního procesu se stanoví na základě emisního faktoru tohoto jediného zdroje nebo jako průměr emisních faktorů každého příslušného zdroje elektřiny, který je součástí podskupiny, vážený podílem celkové elektřiny spotřebované při výrobě tohoto zboží, který představuje elektřina získaná z každého zdroje.

11) měřicím systémem kompletní soubor měřicích přístrojů a jiných zařízení používaných ke stanovení proměnných pro monitorování a výpočet emisí;

Článek 10 Článek 10 Výkaz emisí provozovatele 1.Pokud se obsažené emise vypočítávají na základě skutečných emisí, vypracují provozovatelé výkaz emisí (dále jen výkaz emisí provozovatele) a jeho shrnutí obsahující alespoň informace uvedené v šablonách v bodech 1.1 a 1.2 přílohy IV. Pokud se emise obsažené v elektřině vypočítávají na základě skutečných emisí, vypracují provozovatelé navíc dodatek k výkazu emisí provozovatele specifický pro daného deklaranta, který obsahuje informace uvedené v bodě 1.1.1 zmíněné přílohy. 2.Jsou-li provozovatelé zaregistrováni v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, předají ověřovateli prostřednictvím rejstříku CBAM výkaz emisí provozovatele, jeho shrnutí a v příslušných případech dodatek specifický pro daného deklaranta. 3.Pokud provozovatelé nejsou zaregistrováni v rejstříku CBAM, předají ověřovateli výkaz emisí provozovatele, jeho shrnutí a v příslušných případech dodatek specifický pro deklaranta jiným způsobem než prostřednictvím rejstříku CBAM. 4.Výkaz emisí provozovatele se předkládá v angličtině.

Článek 11 Článek 11 Standardní hodnoty 1.Pokud jsou emise obsažené v dováženém zboží stanoveny na základě standardních hodnot v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2023/956, použijí se standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV uvedeného nařízení. 2.Pokud jsou emise obsažené ve složeném zboží stanoveny na základě skutečných hodnot a emise obsažené v prekurzorech používaných při výrobě tohoto složeného zboží jsou stanoveny na základě standardních hodnot podle článku 15, použijí se pro tyto prekurzory standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. 3.Pro stanovení specifických nepřímých emisí se použijí standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, s výjimkou případů, kdy lze v souladu s článkem 8 použít skutečné hodnoty. 4.Pro stanovení přímých emisí obsažených v elektřině dovážené na celní území Unie se použijí standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, s výjimkou případů, kdy lze v souladu s článkem 8 použít skutečné hodnoty. 5.Komise provede přezkum standardních hodnot nejpozději do prosince 2027.

Článek 12 Článek 12 Alternativní standardní hodnoty

Článek 13 Článek 13 Vykazované období u prekurzorů

Článek 14 Článek 14 Prekurzory vyrobené během různých vykazovaných období nebo v různých zařízeních 1.Pokud zařízení vyrábějící složené zboží získá od jiného zařízení prekurzory pod daným kódem KN vyrobené během různých vykazovaných období, stanoví se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v prekurzorech pod tímto kódem KN jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech pod tímto kódem KN vyrobených během těchto různých vykazovaných období. 2.Pokud zařízení vyrábějící složené zboží získá prekurzory pod daným kódem KN z více zařízení, stanoví se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v prekurzorech pod daným kódem KN standardně jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech pod daným kódem KN přijatých z různých zařízení. 3.Pokud provozovatelé poskytnou ověřovateli dostatečné důkazy prokazující, že ze všech prekurzorů pod daným kódem KN získaných z více zařízení použilo zařízení vyrábějící složené zboží pro daný výrobní proces pouze prekurzory z jediného zařízení nebo z podskupiny zařízení, stanoví se emise obsažené v těchto prekurzorech použitých ve zboží vyrobeném v rámci tohoto výrobního procesu na základě emisí obsažených v prekurzorech získaných z tohoto jediného zařízení nebo jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech získaných z této podskupiny zařízení.

Článek 15 Článek 15 Kombinované použití skutečných a standardních hodnot

Článek 16 Článek 16 Vstup v platnost

12) údaji o činnosti množství paliva či materiálů spotřebovaných nebo vyrobených prostřednictvím určitého procesu, který je relevantní z hlediska metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v terajoulech, v příslušných případech jako hmotnost v tunách nebo (v případě plynů) jako objem v normálních metrech krychlových.

Pro kvantifikaci a výpočet specifických emisí obsažených ve zboží se zohlední procesy v zařízení, které probíhají v rámci hranic systému vymezených podle kategorie souhrnného zboží v souladu s přílohou I.

Hranice systému zahrnují přímé emise, nepřímé emise u zboží neuvedeného v příloze II nařízení (EU) 2023/956 a emise obsažené v jakémkoli prekurzoru.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1773 ze dne 17. srpna 2023 , kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 94 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1773/oj).

Provozovatelé zařízení určí v rámci hranic systému zařízení proces výroby zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka. Určení výrobního procesu zajistí, aby bylo možné monitorovat příslušné vstupy, výstupy a emise v souladu s přílohou II a aby bylo možné přiřadit přímé a v příslušných případech nepřímé emise zboží, na něž se vztahuje daná funkční jednotka.

Funkční jednotku tvoří množství vyrobeného zboží zařazeného pod stejný kód KN v tunách, s výjimkou zboží uvedeného v odstavcích 3, 4 a 5.

U elektřiny je funkční jednotkou kWh.

U hnojiv tvoří funkční jednotku:

a) pro kódy KN 28080000, 2814, 3105 kilogramy dusíku obsaženého ve zboží vyrobeném pod příslušnými kódy KN;

b) pro kódy KN hnojiv jiné než uvedené v písmenu a) doplňkové jednotky stanovené v nařízení (EHS) č. 2658/87 pro zboží vyrobené pod příslušnými kódy KN.

Pro kódy KN 25231000, 25232100, 25232900, 25239000 tvoří funkční jednotku tuny slínku obsažené ve zboží vyrobeném pod příslušnými kódy KN.

Pokud se zboží, na něž se vztahuje stejná funkční jednotka, vyrábí v zařízení různými výrobními postupy, použije se jediný výrobní proces zahrnující všechny výrobní postupy.

Rozdělení zařízení na různá zařízení s tím důsledkem, že výrobní postupy jinak související s jedním výrobním procesem jsou prováděny v samostatných zařízeních, je povoleno pouze tehdy, pokud provozovatelé prokáží platné obchodní důvody pro toto rozdělení, které souvisejí s jejich hospodářskou činností. Obchodní důvody se považují za platné, není-li jejich hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů obcházení nařízení 2023/956.

Pokud se zboží, na něž se vztahují různé funkční jednotky, vyrábí v rámci stejných procesů, mohou provozovatelé určit jediný multifunkční výrobní proces. V takovém případě se použijí pravidla přiřazování podle bodu A.2 přílohy III. V situacích uvedených v bodě A.4 zmíněné přílohy je stanovení jediného multifunkčního výrobního procesu povinné.

Výroba prekurzorů a složeného zboží může být zahrnuta do společného výrobního procesu, pokud se příslušné prekurzory složeného zboží vyrábějí ve stejném zařízení jako toto složené zboží a pokud se příslušné prekurzory nepřemisťují za účelem prodeje nebo použití v jiných výrobních procesech. V takovém případě se monitorování a výpočet emisí obsažených v prekurzorech a složeném zboží provádí společně.

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1987/2658/oj).

Přímé emise z výrobního procesu se stanoví v souladu se zásadami a metodami monitorování uvedenými v bodech A a B přílohy II a za použití metodik a pravidel monitorování stanovených v souladu s bodem B uvedené přílohy.

Pokud se na výrobě funkční jednotky podílejí toky tepla, použijí se pravidla pro monitorování a výpočet stanovená v bodě C přílohy II.

U složeného zboží se emise z prekurzorů monitorují v souladu s pravidly stanovenými v bodě E přílohy II.

Nepřímé emise se stanoví monitorováním spotřeby elektřiny v příslušném výrobním procesu v souladu s bodem D přílohy II.

Pro účely odstavců 1 až 4 provozovatelé vypracují a provádějí plán monitorování, který obsahuje alespoň prvky uvedené v bodě A.5 přílohy II.

Plán monitorování se předkládá v angličtině.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2546 ze dne 10. prosince 2025 o použití zásad pro ověřování deklarovaných obsažených emisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (Úř. věst. L, 2025/2546, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2546/oj).

Specifické emise obsažené ve zboží se stanoví přiřazením přímých a v příslušných případech nepřímých emisí z výrobních procesů konkrétním výrobkům v souladu s přílohou III.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 ze dne 20. Listopadu 2025 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelům, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů (Úř. věst L, 2025/2551, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/2551/oj).

Za účelem stanovení skutečných emisí obsažených ve zboží se vykazované období, během něhož bylo zboží vyrobeno, určí podle druhého pododstavce.

Pokud bylo zboží dovezeno v průběhu roku 2026, je vykazovaným obdobím rok 2026. Pokud bylo zboží dovezeno v jiném roce než v roce 2026, je vykazovaným obdobím standardně kalendářní rok, v němž bylo zboží dovezeno. Je-li však k dispozici dostatek důkazů pro určení skutečné doby výroby, je vykazovaným obdobím období, během něhož bylo zboží vyrobeno.

Odchylně od odstavce 1 je u elektřiny dovezené na celní území Unie vykazovaným obdobím rok dovozu.

Prvky důkazů prokazující splnění kritérií uvedených v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 jsou uvedeny v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení.

Prvky důkazů prokazující splnění kritérií uvedených v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 jsou uvedeny v bodě D.4.3 přílohy II tohoto nařízení.

Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku provozovatelé ve výkazu emisí provozovatele uvedou, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 prvním pododstavci písm. c) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 a v příslušných případech v bodě 5 prvním pododstavci písm. b) uvedené přílohy, pokud jde o přímé propojení mezi zařízením vyrábějícím elektřinu a přenosovou soustavou Unie. K doložení tohoto údaje poskytnou provozovatelé ověřovateli prvky důkazů uvedené v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení.

Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku provozovatel rovněž v dodatku k výkazu emisí provozovatele vytvořeném zvlášť pro každého schváleného deklaranta pro CBAM, který dovážel elektřinu ze zařízení tohoto provozovatele a který chce pro tuto elektřinu použít skutečné hodnoty, pro každého z těchto schválených deklarantů pro CBAM uvede, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 prvním pododstavci písm. a) a d) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 a v příslušných případech v bodě 5 prvním pododstavci písm. b) uvedené přílohy, pokud jde o neexistenci fyzického přetížení sítě. V dodatku pro každého schváleného deklaranta pro CBAM provozovatel rovněž uvede množství elektřiny dovezené příslušným schváleným deklarantem pro CBAM, u něhož jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, a poskytne ověřovateli příslušné prvky důkazů uvedené v bodě D.2.4 přílohy II tohoto nařízení, které tento údaj dokládají.

Za účelem prokázání splnění kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku provozovatelé ve výkazu emisí provozovatele uvedou, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, a poskytnou ověřovateli prvky důkazů uvedené v bodě D.4.3 přílohy II tohoto nařízení, které tento údaj dokládají.

Skutečné emise obsažené v elektřině a skutečné obsažené nepřímé emise se vypočítají podle pravidel stanovených v bodě D přílohy II.

Pokud zařízení vyrábějící zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956 a neuvedené v příloze II zmíněného nařízení odebírá během vykazovaného období elektřinu z více zdrojů a pokud jsou pro toto zboží vykázány skutečné emise, stanoví se nepřímé emise obsažené v tomto zboží standardně. Standardní hodnotou je průměr emisních faktorů každého zdroje elektřiny vážený podílem celkové elektřiny spotřebované v daném zařízení, který představuje elektřina získaná z každého zdroje.

Pokud však provozovatelé poskytnou ověřovateli dostatečné důkazy prokazující, že zařízení vyrábějící zboží neuvedené v příloze II nařízení (EU) 2023/956 použilo pro daný výrobní proces pouze elektřinu z jednoho zdroje nebo z podskupiny zdrojů, nepřímé emise obsažené ve zboží vyrobeném v rámci tohoto výrobního procesu se stanoví na základě emisního faktoru tohoto jediného zdroje nebo jako průměr emisních faktorů každého příslušného zdroje elektřiny, který je součástí podskupiny, vážený podílem celkové elektřiny spotřebované při výrobě tohoto zboží, který představuje elektřina získaná z každého zdroje.

Pokud se obsažené emise vypočítávají na základě skutečných emisí, vypracují provozovatelé výkaz emisí (dále jen výkaz emisí provozovatele) a jeho shrnutí obsahující alespoň informace uvedené v šablonách v bodech 1.1 a 1.2 přílohy IV. Pokud se emise obsažené v elektřině vypočítávají na základě skutečných emisí, vypracují provozovatelé navíc dodatek k výkazu emisí provozovatele specifický pro daného deklaranta, který obsahuje informace uvedené v bodě 1.1.1 zmíněné přílohy.

Jsou-li provozovatelé zaregistrováni v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, předají ověřovateli prostřednictvím rejstříku CBAM výkaz emisí provozovatele, jeho shrnutí a v příslušných případech dodatek specifický pro daného deklaranta.

Pokud provozovatelé nejsou zaregistrováni v rejstříku CBAM, předají ověřovateli výkaz emisí provozovatele, jeho shrnutí a v příslušných případech dodatek specifický pro deklaranta jiným způsobem než prostřednictvím rejstříku CBAM.

Výkaz emisí provozovatele se předkládá v angličtině.

Pokud jsou emise obsažené v dováženém zboží stanoveny na základě standardních hodnot v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2023/956, použijí se standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV uvedeného nařízení.

Pokud jsou emise obsažené ve složeném zboží stanoveny na základě skutečných hodnot a emise obsažené v prekurzorech používaných při výrobě tohoto složeného zboží jsou stanoveny na základě standardních hodnot podle článku 15, použijí se pro tyto prekurzory standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956.

Pro stanovení specifických nepřímých emisí se použijí standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, s výjimkou případů, kdy lze v souladu s článkem 8 použít skutečné hodnoty.

Pro stanovení přímých emisí obsažených v elektřině dovážené na celní území Unie se použijí standardní hodnoty stanovené podle přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, s výjimkou případů, kdy lze v souladu s článkem 8 použít skutečné hodnoty.

Komise provede přezkum standardních hodnot nejpozději do prosince 2027.

Schválený deklarant pro CBAM může použít alternativní standardní hodnoty v souladu s bodem 4.2.2, bodem 4.3 a bodem 7 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodě D.2.3 nebo bodě D.4.4 přílohy II tohoto nařízení nebo v příloze V tohoto nařízení.

Standardním vykazovaným obdobím je u prekurzoru rok výroby složeného zboží. Pokud však provozovatelé poskytnou ověřovateli dostatečné důkazy pro určení skutečné doby výroby, je vykazovaným obdobím období, během něhož byl prekurzor vyroben.

Pokud zařízení vyrábějící složené zboží získá od jiného zařízení prekurzory pod daným kódem KN vyrobené během různých vykazovaných období, stanoví se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v prekurzorech pod tímto kódem KN jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech pod tímto kódem KN vyrobených během těchto různých vykazovaných období.

Pokud zařízení vyrábějící složené zboží získá prekurzory pod daným kódem KN z více zařízení, stanoví se emise obsažené ve složeném zboží pro část emisí obsažených v prekurzorech pod daným kódem KN standardně jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech pod daným kódem KN přijatých z různých zařízení.

Pokud provozovatelé poskytnou ověřovateli dostatečné důkazy prokazující, že ze všech prekurzorů pod daným kódem KN získaných z více zařízení použilo zařízení vyrábějící složené zboží pro daný výrobní proces pouze prekurzory z jediného zařízení nebo z podskupiny zařízení, stanoví se emise obsažené v těchto prekurzorech použitých ve zboží vyrobeném v rámci tohoto výrobního procesu na základě emisí obsažených v prekurzorech získaných z tohoto jediného zařízení nebo jako vážený průměr emisí obsažených v prekurzorech získaných z této podskupiny zařízení.

Specifické emise obsažené ve složeném zboží lze vypočítat stanovením skutečných emisí pro výrobní procesy v zařízení vyrábějícím složené zboží a standardních hodnot pro jeden nebo více prekurzorů složeného zboží.

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: