Rozhodnutí Rady (EU) 2026/1121 ze dne 5. května 2026 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v orgánech Rady Evropy, pokud jde o rozšířenou parciální dohodu o řídícím výboru Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v orgánech Rady Evropy, pokud jde o rozšířenou parciální dohodu o řídícím výboru Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině (dále jen rozšířená parciální dohoda), spočívá v oznámení záměru Unie připojit se k rozšířené parciální dohodě generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, s výhradou oznámení o dokončení vnitřních postupů nezbytných k uzavření rozšířené parciální dohody, a v účasti na přijetí rozhodnutí zástupců nejméně 16 členských států Rady Evropy ve Výboru ministrů a zástupců Evropské unie, jímž se přijímá rezoluce, kterou se zavádí rozšířená parciální dohoda.

Návrh rozhodnutí a návrh rezoluce uvedené v prvním odstavci jsou přiloženy k tomuto rozhodnutí.

Formální nebo drobné změny znění návrhu rozhodnutí a návrhu rezoluce uvedených v prvním odstavci, které se nedotýkají podstaty jejich znění, může Komise odsouhlasit jménem Unie bez dalšího rozhodnutí Rady.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/838 ze dne 30. května 2022 , kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727, pokud jde o uchovávání, analýzu a ukládání důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy v Eurojustu (Úř. věst. L 148, 31.5.2022, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/838/oj).

(1) Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 co nejdůrazněji odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině a potvrdila, že Rusko je za tento akt agrese plně zodpovědné a za své činy bude pohnáno k odpovědnosti.

(2) Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) ve své rezoluci A/RES/ES-11/1 ze dne 2. března 2022 uznalo, že vojenské operace Ruské federace na svrchovaném území Ukrajiny dosáhly rozsahu, který mezinárodní společenství v Evropě nezažilo již několik desetiletí, co nejdůrazněji odsoudilo agresi Ruské federace vůči Ukrajině, která porušuje čl. 2 odst. 4 Charty Organizace spojených národů týkající se zákazu použití síly, požadovalo, aby Ruská federace okamžitě zastavila použití síly proti Ukrajině a neprodleně, v plném rozsahu a bezpodmínečně stáhla své vojenské síly z území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

(3) Dne 2. března 2022 úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu oznámil, že na základě podání týkajících se dané situace obdržených od 39 států, které jsou stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a zjištění, že existuje důvodné podezření, že byly spáchány zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, přistoupil k zahájení vyšetřování situace na Ukrajině. Režim jurisdikce pro zločin agrese uvedený v Římském statutu však v současné době brání Mezinárodnímu trestnímu soudu v tom, aby vykonával svou jurisdikci ve vztahu ke zločinu agrese v situaci na Ukrajině.

(4) Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 20. a 21. října 2022 vyzvala vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen vysoký představitel) a Komisi, aby se zabývali možnostmi, jak zajistit v plné míře odpovědnost, mimo jiné za zločin agrese vůči Ukrajině. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 15. prosince 2022 uvítala a podpořila další úsilí o zajištění plné odpovědnosti za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy v souvislosti s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině, včetně způsobů, jak zajistit odpovědnost za zločin agrese. Vyzvala Komisi, vysokého představitele a Radu, aby v souladu s právem Unie a mezinárodním právem pokročili v práci, přičemž zdůraznila, že stíhání zločinu agrese je předmětem zájmu mezinárodního společenství jako celku.

(5) Valné shromáždění OSN ve své rezoluci A/RES/ES-11/6 ze dne 23. února 2023 zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na území Ukrajiny prostřednictvím náležitého, spravedlivého a nezávislého vyšetřování a stíhání na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni a zajistit spravedlnost pro všechny oběti a zabránit budoucím zločinům.

(6) Od ledna 2023 se v rámci hlavní skupiny pro zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině (dále jen hlavní skupina) scházeli zástupci přibližně 40 států, útvarů Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost a Rady Evropy a jednali o způsobech zřízení Zvláštního tribunálu s pravomocí vyšetřovat, stíhat a soudit osoby, které nesou největší odpovědnost za zločin agrese vůči Ukrajině.

(7) Dne 3. července 2023 zahájilo v Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) svou činnost Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině (ICPA), jehož účelem je spolupráce a koordinace vnitrostátních vyšetřovacích úsilí při zajišťování náležitého vyšetřování zločinu agrese vůči Ukrajině, což bylo podpořeno posílenými kapacitami Eurojustu na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/838Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/838 ze dne 30. května 2022 , kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727, pokud jde o uchovávání, analýzu a ukládání důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy v Eurojustu (Úř. věst. L 148, 31.5.2022, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/838/oj). , které Eurojustu umožňují uchovávat, analyzovat a ukládat důkazy související s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy.

(8) Evropská rada ve svých závěrech z června, října a prosince 2023 opakovaně vyjádřila zřízení Zvláštního tribunálu podporu. Ve svých závěrech z března 2024 Evropská rada uvedla, že Rusko a jeho vedení musí nést plnou odpovědnost za útočnou válku vůči Ukrajině a další nejzávažnější trestné činy podle mezinárodního práva, jakož i za ohromné škody, které byly jeho válkou způsobeny. Evropská rada dále uvedla, že podporuje probíhající úsilí, a to i v rámci hlavní skupiny, směřující ke zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině, který by měl co nejširší meziregionální podporu a legitimitu.

(9) Dne 21. března 2025 dokončila hlavní skupina svou práci na technické úrovni na návrzích právních nástrojů nezbytných pro zřízení Zvláštního tribunálu, konkrétně na dohodě mezi Ukrajinou a Radou Evropy o zřízení Zvláštního tribunálu, statutu Zvláštního tribunálu připojeném k uvedené dohodě a na rozšířené parciální dohodě o řídícím výboru Zvláštního tribunálu.

(10) Dne 9. května 2025 se ve Lvově sešli ministři zahraničních věcí a další zástupci účastníků hlavní skupiny a přijali Lvovské prohlášení, v němž potvrdili svůj závazek k procesu zřízení Zvláštního tribunálu v rámci Rady Evropy, k urychlenému zahájení jeho činnosti a k podpoře jeho účinného fungování.

(11) Dne 24. června 2025 přijal Výbor ministrů Rady Evropy (dále jen výbor ministrů) rozhodnutí, kterým zmocnil generálního tajemníka Rady Evropy, aby jménem Rady Evropy podepsal Dohodu mezi Radou Evropy a Ukrajinou o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině (dále jen dohoda o zřízení Zvláštního tribunálu), jejíž přílohou je statut Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině (dále jen Zvláštní tribunál). Výbor ministrů dále schválil uzavření rozšířené parciální dohody o řídícím výboru Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině (dále jen rozšířená parciální dohoda).

(12) Dne 25. června 2025 podepsali prezident Ukrajiny a generální tajemník Rady Evropy dohodu o zřízení Zvláštního tribunálu.

(13) Účelem Zvláštního tribunálu je v souladu s jeho statutem stíhat a soudit politické a vojenské představitele odpovědné za akty agrese vůči Ukrajině, které jsou v rozporu s čl. 2 odst. 4 Charty OSN. Řídící výbor Zvláštního tribunálu, jenž má být zřízen rezolucí, kterou se zavádí rozšířená parciální dohoda, má za cíl poskytovat Zvláštnímu tribunálu finanční prostředky a podporovat další administrativní a řídící aspekty jeho činnosti, a umožnit tak Zvláštnímu tribunálu vykonávat jeho mandát.

(14) Dne 21. ledna 2026 přijal Výbor ministrů rozhodnutí, v němž uvítal dokončení návrhu rezoluce, kterou se zavádí rozšířená parciální dohoda, jakož i skutečnost, že předsunutý tým byl díky dobrovolnému příspěvku Evropské unie připraven plnit své úkoly od 1. ledna 2026 . Rada Evropy a Unie proto dne 22. ledna 2026 podepsaly dohodu o přiznání příspěvku týkající se příspěvku financovaného prostřednictvím Služby nástrojů zahraniční politiky Evropské komise. Tato dohoda stanoví projekt, který bude trvat až 24 měsíců a jehož cílem bude vytvořit předsunutý tým, který připraví institucionální, logistické a organizační základy dalších fází Zvláštního tribunálu.

(15) Podle čl. 3 odst. 5 a čl. 21 odst. 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii má Unie zastávat a podporovat své hodnoty a přispívat k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, včetně dodržování zásad Charty OSN.

(16) Je proto vhodné, aby Unie oznámila generálnímu tajemníkovi Rady Evropy svůj záměr připojit se k rozšířené parciální dohodě, s výhradou dokončení vnitřních postupů nezbytných k vyjádření souhlasu s tím, že jí bude vázána, a účastnit se přijetí rozhodnutí zástupců nejméně 16 členských států Rady Evropy ve Výboru ministrů a zástupců Unie, jímž se přijímá rezoluce, kterou se zavádí rozšířená parciální dohoda.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 1 Článek 1

Článek 2 Článek 2

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: