Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/347 ze dne 17. února 2026 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kukuřice cukrové pocházející z Thajského království na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unieÚř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj. (dále základní nařízení), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, nezmrazené, a kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazené, jiné než výrobky čísla 2006, v současnosti kódů KN ex20019030 (kód TARIC 2001903010) a ex20058000 (kód TARIC 2005800010), a pocházející z Thajska.

Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, se pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoví takto: SpolečnostAntidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICKarn Corn Co., Ltd3,1A789Kuiburi Fruit Canning Co., Ltd14,3A890River Kwai International Food Industry Co., Ltd3,6A791Sunsweet Public Company Limited11,1A792Spolupracující vyvážející výrobci uvedení v příloze12,9(viz příloha)Veškerý další dovoz pocházející z Thajska14,3A999

Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (výrobku, který je předmětem přezkumu) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název) (doplňkový kód TARIC) v Thajsku. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud nebude taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 mohou být změněna tak, aby byli přidáni noví vyvážející výrobci z Thajska a aby se na ně vztahovala příslušná vážená průměrná sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že:

a) v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (období původního šetření) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Thajska;

b) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením a kteří spolupracovali nebo mohli spolupracovat při šetření, které vedlo k uložení cla, a

c) po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Thajska, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Nařízením (ES) č. 682/2007Nařízení Rady (ES) č. 682/2007 ze dne 18. června 2007 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 14 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/682/oj). uložila Rada antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex20019030 a ex20058000, pocházejících z Thajska (dále jen původní opatření). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na původní šetření. Opatření mělo formu valorického cla v rozsahu mezi 3,1 % a 12,9 %.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 954/2008Nařízení Rady (ES) č. 954/2008 ze dne 25. září 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/954/oj). pozměnilo nařízení (ES) č. 682/2007, pokud jde o celní sazbu stanovenou pro jednu společnost a pro všechny ostatní společnosti. Pozměněné celní sazby se pohybují v rozpětí od 3,1 % do 14,3 %. Rozhodnutím Komise 2007/424/ESRozhodnutí Komise 2007/424/ES ze dne 18. června 2007 , kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 42 . ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/424/oj). byl od cla osvobozen dovoz dvou thajských vyvážejících výrobců, jejichž závazky Komise přijala.

(3) Prostřednictví nařízení (ES) č. 847/2009Nařízení Rady (ES) č. 847/2009 ze dne 15. září 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 246, 18.9.2009, s. 1 ). ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/847/oj). Rada usoudila, že cenové závazky s pevně stanovenými minimálními dovozními cenami již nejsou vhodné pro vyrovnání škodlivých účinků dumpingu. Přijaté závazky byly zrušeny a nabídky závazků deseti jiných thajských vyvážejících výrobců byly zamítnuty.

(4) Prováděcím nařízením (EU) č. 875/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 875/2013 ze dne 2. září 2013 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/875/oj). Rada uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti na dalších pět let.

(5) Prováděcím nařízením (EU) č. 307/2014Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 307/2014 ze dne 24. března 2014 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2014/307/oj). změnila Rada po částečném prozatímním přezkumu antidumpingové clo stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 875/2013 pro společnost River Kwai International Food Industry Co., Ltd.

(6) V návaznosti na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. prosince 2017 a 28. března 2019 , ve věcech T-460/14 a C-144/18 P, Komise dne 29. srpna 2019 znovu otevřelaOznámení v návaznosti na rozsudky ze dne 14. prosince 2017 ve věci T-460/14 a ze dne 28. března 2019 ve věci C-144/18 P, pokud jde o prováděcí nařízení Rady (EU) č. 307/2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. C 291, 29.8.2019, s. 3 ). antidumpingové šetření týkající se dovozu některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska, které vedlo k přijetí prováděcího nařízení (EU) č. 307/2014. Toto šetření bylo znovu zahájeno pouze v rozsahu, v němž se týká společnosti River Kwai International Food Industry Co Ltd., a obnovilo se v okamžiku, kdy k nesrovnalosti došlo.

(7) Prováděcím nařízením (EU) 2019/1996Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1996 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 310, 2.12.2019, s. 6 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1996/oj). Evropská komise (dále jen Komise) uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti (dále jen předchozí přezkum před pozbytím platnosti) na dalších pět let.

(8) Prováděcím nařízením (EU) 2021/342Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/342 ze dne 25. února 2021 , kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království ve vztahu ke společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v návaznosti na opětovné zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 149 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/342/oj). komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo na společnost River Kwai International Food Industry Co. Ltd.

(9) Sazby v současné době platných antidumpingových valorických cel činí 3,1 % až 14,3 % z dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 12,9 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 14,3 % pro všechny ostatní společnosti v Thajsku.

(10) Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatřeníÚř. věst. C, C/2024/1814, 4.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1814/oj. obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11) Žádost o přezkum podalo dne 31. srpna 2024 sdružení Association européenne des transformateurs de maïs doux (AETMD) (dále jen žadatel) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některá připravená nebo konzervovaná zrna kukuřice cukrové ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(12) Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 29. listopadu 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království (dále jen dotčená země) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. C, C/2024/7109, 29.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7109/oj). (dále jen oznámení o zahájení).

(13) Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen období přezkumného šetření). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen posuzované období).

(14) V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známého výrobce a orgány v Thajsku, známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(15) Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16) Jedna thajská společnost, Malee Sampran Public Co. Ltd, informovala Komisi, že výrobu dotčeného výrobku ukončila. Jelikož společnost již není vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku, Komise ji vyňala ze seznamu spolupracujících společností nezařazených do vzorku.

(17) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(18) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě odhadnutého objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU během období šetření. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než [29–38] % odhadovaného celkového objemu výroby a [39–48] % odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek výrobního odvětví Unie byl proto potvrzen.

(19) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(20) Požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytli žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Thajsku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala misi Thajského království při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(22) Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm výrobců v dotčené zemi. Komise si od dvou společností vyžádala vysvětlení nesrovnalostí v jejich odpovědích ve formulářích pro výběr vzorku. Tyto dvě společnosti na žádost o vysvětlení neodpověděly.

(23) V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dvě společnosti na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Na základě informací dostupných v době rozhodnutí o výběru vzorku se vývoz společností zařazených do vzorku do EU týkal téměř celého vývozu všech spolupracujících společností do EU a představoval více než 80 % celkového vývozu dotčeného výrobku do EU. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(24) Komise požádala vyvážející výrobce, výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele, aby vyplnili příslušné dotazníky, které byly v den zahájení řízení zpřístupněny na internetových stránkách Komisehttps://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2761. věnovaných nástrojům na ochranu obchodu. Zúčastněné strany byly rovněž vyzvány, aby oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu.

(25) Komise obdržela odpovědi na dotazník od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku a AETMD.

(26) Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:a) Výrobci v Unii:Bonduelle Europe Long Life, Francie, a Bonduelle Central Europe, Maďarsko, Dawtona Sp z o.o., Polsko; b) Sdružení výrobců v Unii:Komise ověřila makrodotazník předložený sdružením AETMD v Paříži ve Francii; c) Vyvážející výrobci v ThajskuSunsweet Public Co. Ltd., Chiang Mai, Thajsko, Lampang Food Products Co. Ltd., Bangkok, Thajsko, a společnosti, které jsou s ní ve spojení.

(27) Dne 20. listopadu 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(28) Zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky a nepožádaly o slyšení.

(29) Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je tentýž výrobek jako v původním šetření a v předchozích dvou přezkumech před pozbytím platnosti, a sice kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódů KN ex20019030 (kód TARIC 2001903010) a ex20058000 (kód TARIC 2005800010) (výrobek, který je předmětem šetření).

(30) Kukuřice cukrová je určena k lidské spotřebě. Výrobek se obvykle prodává v plechovkách, ale také ve sklenicích, tetrapakových baleních nebo sáčcích.

(31) Výrobkem dotčeným tímto šetřením, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Thajska (dále jen dotčený výrobek).

(32) Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:dotčený výrobek při vývozu do Unie, výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Thajsku, výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný vyvážejícími výrobci do zbytku světa a výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(33) Proto se uvedené výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(34) Po zahájení přezkumného šetření odbor zahraničního obchodu Ministerstva obchodu Thajského království tvrdil, že samotné zahájení není odůvodněné. Odbor zahraničního obchodu tvrdil, že dovoz z Thajska byl ve srovnání s dovozem z jiné významné vyvážející země minimální a v posuzovaném období se snížil. Dále tvrdil, že průměrné dovozní ceny z této jiné země byly výrazně nižší než ceny z Thajska. Odbor zahraničního obchodu odkázal na čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody WTO a tvrdil, že podmínky pro zahájení nebyly splněny, neboť údajně neexistovaly žádné důkazy o přetrvání dumpingu a újmy.

(35) Komise považovala tato tvrzení za neopodstatněná. Důkazy obsažené v žádosti o přezkum byly dostatečné k zahájení přezkumu. Komise připomněla, že podle čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody WTO a čl. 11 odst. 2 základního nařízení nejsou důkazy o přetrvání dumpingu předpokladem pro zahájení a pravděpodobnost obnovení dumpingu je dostatečná. Argumenty vznesené odborem zahraničního obchodu ohledně objemu dovozu a cenových rozdílů nevyvrátily důkazy předložené žadatelem ani nesplnily zákonnou prahovou hodnotu potřebnou k tomu, aby se zabránilo zahájení.

(36) Během období přezkumného šetření dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové z Thajska pokračoval, i když na nižších úrovních než v období šetření původního šetření (tj. od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 ). Podle databáze statistiky zahraničního obchodu Eurostatu představoval dovoz kukuřice cukrové z Thajska v období přezkumného šetření přibližně 1,3 % trhu Unie, v porovnání s 12,7 % podílu na trhu během původního šetření, 6 % během prvního přezkumu před pozbytím platnosti a 3,9 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření činil dovoz z Thajska v období přezkumného šetření 3638 tun. To následovalo po poklesu dovozu z 41973 tun v původním šetření na 21856 tun během prvního přezkumu před pozbytím platnosti a po dalším poklesu na 13343 tun v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(37) Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představoval u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(38) Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(39) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej některých typů výrobku nebyl pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku reprezentativní.

(40) Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(41) Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:a) objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu ab) vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(42) V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(43) Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:a) objem ziskového prodeje typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebob) vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(44) Analýza domácího prodeje ukázala, že v závislosti na typu výrobku a vyvážejícím výrobci 50 % až 100 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla proto vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(45) V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. Pokud určitý typ obdobného výrobku nebyl na domácím trhu prodáván vůbec, hledala Komise alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Vzhledem k tomu, že jiný výrobce zařazený do vzorku neprodával na domácím trhu nebo že prodejní cena jiného výrobce zařazeného do vzorku pro daný typ výrobku na domácím trhu nemohla být smysluplně zveřejněna, aniž by byla porušena důvěrnost informací o tomto výrobci, a že nebyly k dispozici žádné jiné zdroje údajů o cenách pro konkrétní typy výrobků, Komise běžnou hodnotu pro příslušné typy výrobků zjistila početně v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(46) Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:a) vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vynaložené v období přezkumného šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku ab) vážený průměrný zisk dosažený v období přezkumného šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(47) U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(48) Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(49) Vývozní cenou byla tudíž v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodaný na vývoz do Unie.

(50) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(51) V případě prodeje typů výrobku, pro něž byla běžná hodnota zjištěna početně, jak je vysvětleno ve 46. bodě odůvodnění, byla běžná hodnota stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(52) V případě prodeje typů výrobku, u nichž došlo k prodeji v běžném obchodním styku, byly za účelem očištění běžné hodnoty zpět na úroveň ceny ze závodu provedeny úpravy zohledňující náklady na dopravu. Dále byly provedeny úpravy zohledňující bankovní poplatky a provize. Komise neshledala žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty.

(53) Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(54) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(55) U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(56) Na tomto základě se vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku pohybovala v rozmezí 4 % až 5,7 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(57) V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Pokud jde o pravděpodobný vývoj vývozu v případě zrušení opatření, byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Thajsku a atraktivita trhu Unie.

(58) Informace o výrobě a volné kapacitě, které má Komise k dispozici, sestávají z údajů předložených a zpřístupněných pěti spolupracujícími thajskými vyvážejícími výrobci, včetně dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli podrobné odpovědi na dotazník. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku revidovali svou skutečnou výrobu a výrobní kapacitu na základě písemných upozornění na nedostatky a inspekcí na místě.

(59) Výrobní kapacita těchto pěti spolupracujících vyvážejících výrobců činila za období přezkumného šetření na základě ověřených údajů týkajících se dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a formulářů pro výběr vzorku zbývajících tří nejméně 180000 tun výrobku, který je předmětem přezkumu. Téměř 50 % tohoto množství nebylo využito, což představuje 32 % celkové spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že tito výrobci představovali pouze přibližně 40 % celkové výroby všech thajských výrobců, jak bylo odhadnuto v žádosti o přezkum (240000 tun)Žádost o přezkum, bod 43. , volná kapacita v Thajsku v období přezkumného šetření pravděpodobně výrazně překročila 32 % spotřeby v Unii.

(60) Komise proto dospěla k závěru, že thajští výrobci kukuřice cukrové mají rozsáhlé dostupné volné kapacity pro zvýšení vývozu na trh Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(61) Navzdory platným antidumpingovým clům Thajsko během období přezkumného šetření stále vyváželo do Unie a jeho podíl na trhu byl 1,3 %, což prokazuje, že Unie byla i nadále atraktivním trhem a atraktivní vývozní destinací.

(62) Bez zavedení antidumpingových cel by se dovoz od dvou thajských společností zařazených do vzorku podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 37,7 %, jak je uvedeno ve 134. bodě odůvodnění. Obě thajské společnosti uskutečnily během období přezkumného šetření významný prodej na vývoz do jiných třetích zemí a průměrná vývozní cena nejvíce vyváženého typu výrobku do EU byla vyšší než průměrná cena stejného typu výrobku prodávaného do jiných zemí. Tyto skutečnosti naznačují, že trh Unie je pro thajské výrobce atraktivní z hlediska cen, neboť nabízí lepší ceny za jejich výrobky než jiné trhy, a tyto ceny by se stále pravděpodobně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, část tohoto vývozu do třetích zemí by byla přesměrována do Unie.

(63) Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by se thajský dovoz do Unie zvýšil a vstupoval by na trh Unie za dumpingové ceny.

(64) S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 36. až 56. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno v 57. až 63. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Thajska by vedlo k přetrvání dumpingu.

(65) Statistické údaje o dovozu se v Eurostatu (Comext) uvádějí jako čistá hmotnost, která představuje hmotnost zrn kukuřice cukrové a tekutiny. Proto se v tomto šetření jako měrná jednotka používá čistá hmotnost.

(66) Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo jedenáct výrobců a skupin výrobců. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(67) Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 259400 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například přímých informací od výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobců v Unii podporujících žádost. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než [29–38] % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(68) Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozních statistik Eurostatu a ii) objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii předloženého žadatelem.

(69) Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(70) Celková spotřeba v Unii se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila o 3 % z 299021 tun v roce 2021 na 307619 tun v roce 2022. Mezi lety 2022 a 2023 se spotřeba snížila o 4 procentní body na 295208 tun. Do konce období šetření spotřeba dále klesla o 8 procentních bodů na 272245 tun.

(71) Komise stanovila objem dovozu a podíl dovozů na základě údajů Eurostatu (Comext) na trhu.

(72) Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

(73) Objem dovozu z Thajska se v posuzovaném období snížil ze 4345 tun v roce 2021 na 3638 tun v období přezkumného šetření. Tento trend se projevil i v podílu na trhu, který se ve stejném období snížil z 1,5 % na 1,3 %.

(74) Komise stanovila dovozní ceny na základě cen v EUR za tunu (čistá hmotnost) uvedených ve statistikách Eurostatu (Comext). Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(75) Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

(76) Průměrná cena dovozu z Thajska vykázala mezi lety 2021 a 2022 nárůst o 25 % z 1115 EUR za tunu na 1392 EUR za tunu. V roce 2023 však tyto ceny klesly o 19 procentních bodů. Ceny v období šetření opět vzrostly o 7 procentních bodů na 1264 EUR za tunu. Celkově zůstaly během posuzovaného období ceny dovozu nižší než ceny v Unii, jak se ukazuje v tabulce 8

(77) Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:a) váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež jsou účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upraveny na úroveň ceny ze závodu, ab) odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží), s příslušnou úpravou o smluvní clo, antidumpingové clo a náklady po dovozu.

(78) Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal značné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie mezi 29,8 % a 33,2 %.

(79) Dovoz kukuřice cukrové z jiných třetích zemí než z Thajska pocházel zejména z Čínské lidové republiky (dále jen Čína).

(80) Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu kukuřice cukrové z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

(81) Dovoz z ČLR se výrazně zvýšil z 6484 tun v roce 2021 na 46631 tun v roce 2023. V období přezkumného šetření se objem dovozu mírně snížil na 40052 tun.

(82) Tento trend se projevil i v podílu na trhu, který se zvýšil z 2 % v roce 2021 na 16 % v roce 2023, po němž následoval mírný pokles na 15 % v období přezkumného šetření.

(83) Průměrné ceny dovozu z ČLR se zvýšily z 1164 EUR/t v roce 2021 na 1570 EUR/t v roce 2022, přičemž klesly v roce 2023 a v období přezkumného šetření, kdy průměrná cena za tunu klesla na 1192 EUR/t. Během posuzovaného období zůstala úroveň cen trvale pod úrovní cen a jednotkových nákladů na prodané zboží výrobního odvětví Unie.

(84) Komise měla za to, že dovoz z jiných třetích zemí se během celého posuzovaného období významně zvýšil. Tržní podíl všech ostatních třetích zemí se zvýšil z 3 % v roce 2021 na 16 % v období přezkumného šetření. Jak je vysvětleno v 81. bodě odůvodnění, tento nárůst lze celkově přičíst dovozu z Číny, neboť dovoz z jiných třetích zemí s výjimkou Číny a Thajska zůstal celkově na velmi nízkém objemu. Průměrná cena čínského dovozu zůstala po celé posuzované období pod cenovou úrovní výrobního odvětví Unie.

(85) V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(86) Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(87) Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v ověřené odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mělo se za to, že oba soubory údajů jsou pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(88) Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(89) Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(90) Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(91) Objem výroby se mezi lety 2021 a 2022 snížil o 13 % z přibližně 368786 tun na 319410 tun. Tento vývoj může souviset se špatnou sklizní kukuřice cukrové v roce 2022, jež byla způsobena suchy v témže roce a měla za následek nižší objem výroby. V roce 2023 se objem výroby meziročně zvýšil o 15 procentních bodů na přibližně 375541 tun, což představuje oživení po špatné sklizni v roce 2022 v Unii. Během období šetření však objem výroby opět výrazně poklesl, a to o 11 procentních bodů na 333973 tun, což se shodovalo s nárůstem čínského dovozu, jak je stanoveno v nařízení o uložení prozatímních opatření proti ČíněProváděcí nařízení Komise (EU) 2025/1723 ze dne 6. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L, 2025/1723, 7.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1723/oj). . Celkově se objem výroby v posuzovaném období snížil o 9 %.

(92) Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie vykazovala v posuzovaném období stálý nárůst o 8 % v důsledku investic, o nichž bylo rozhodnuto před zvýšením čínského dovozu. Mezi lety 2021 a 2022 se kapacita zvýšila o 3 %, následovalo další zvýšení o 3 procentní body v roce 2022 a o další 2 procentní body během období šetření.

(93) Využití kapacity sledovalo trend objemu výroby. Mezi lety 2021 a 2022 se snížilo z 85 % na 71 %, poté došlo k nárůstu až na 81 %. Během období šetření využití kapacity opět kleslo na 71 %.

(94) Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(95) Objem prodeje v Unii se za celé posuzované období významně snížil, a to o 21 %. Mezi lety 2021 a 2022 poklesl objem prodeje o 2 % z přibližně 284883 tun na přibližně 279277 tun. V roce 2023 prodej prudce poklesl o 13 procentních bodů na přibližně 241039 tun. Během období přezkumného šetření se prodej snížil o dalších 6 procentních bodů na 225854 tun.

(96) Pokud jde o podíl na trhu, prodej v Unii se snížil z 95 % v roce 2021 na 91 % v roce 2022, což představovalo pokles o 4 procentní body. V roce 2023 se podíl na trhu výrazně snížil na 82 % a během období přezkumného šetření se mírně zvýšil na 83 %.

(97) Pokles objemu prodeje v roce 2022 může částečně souviset se špatnou sklizní, která je zmíněna v 91. bodě odůvodnění, a se sníženým objemem výroby, který je uveden v tabulce 5. Podstatný pokles objemu prodeje v Unii v roce 2023 a v období přezkumného šetření byl však způsoben pronikáním čínského dovozu na trh, jak je uvedeno v nařízení o uložení prozatímních opatření proti Číně.

(98) Vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období byl způsoben stejnými faktory, přičemž prudký úbytek podílu na trhu v roce 2023 se časově shodoval s rychlým rozšířením čínského dovozu na trh Unie.

(99) Během posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Unie 12 procentních bodů podílu na trhu, zatímco objem prodeje výrazně poklesl, a to o 21 %. Hlavní ztrátu podílu na trhu lze přičíst dovozu z Číny, neboť se časově shodovala s nárůstem podílu Číny na trhu, který se v posuzovaném období výrazně zvýšil z 2 % na 15 %, a převýšila snížení spotřeby v Unii, která se snížila o 9 %. Výrobní odvětví Unie proto nezaznamenalo žádný růst, pokud jde o objem výroby a prodeje, a to navzdory rozšíření výrobní kapacity.

(100) Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Nařízení Rady (ES) č. 682/2007 ze dne 18. června 2007 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 14 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/682/oj).

⟪TABLE:tbl_002⟫

(101) Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během období šetření snížila o 5 % z přibližně 3460 zaměstnanců na plný úvazek (dále jen FTE) v roce 2021 na 3456 FTE. Tento vývoj z velké části kopíroval trend výrobní kapacity v tabulce 5.

Článek 1 Článek 1 1.Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, nezmrazené, a kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata ) v podobě zrn, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazené, jiné než výrobky čísla 2006, v současnosti kódů KN ex20019030 (kód TARIC 2001903010) a ex20058000 (kód TARIC 2005800010), a pocházející z Thajska. 2.Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, se pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoví takto: SpolečnostAntidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICKarn Corn Co., Ltd3,1A789Kuiburi Fruit Canning Co., Ltd14,3A890River Kwai International Food Industry Co., Ltd3,6A791Sunsweet Public Company Limited11,1A792Spolupracující vyvážející výrobci uvedení v příloze12,9(viz příloha)Veškerý další dovoz pocházející z Thajska14,3A999 3.Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (výrobku, který je předmětem přezkumu) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název) (doplňkový kód TARIC) v Thajsku. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud nebude taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti. 4.Ustanovení čl. 1 odst. 2 mohou být změněna tak, aby byli přidáni noví vyvážející výrobci z Thajska a aby se na ně vztahovala příslušná vážená průměrná sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že: a) v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (období původního šetření) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Thajska;b) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením a kteří spolupracovali nebo mohli spolupracovat při šetření, které vedlo k uložení cla, ac) po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Thajska, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie. 5.Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

(102) Vzhledem k tomu, že údaje o výrobě a zaměstnanosti spolu úzce souvisejí, produktivita vyjádřená v tunách na zaměstnance odpovídá vývoji objemu výroby uvedenému v tabulce 5.

Článek 2 Článek 2

(103) Všechna dumpingová rozpětí týkající se dovozu z Thajska stanovená během období přezkumného šetření byla vyšší než nepatrná. Úroveň dovozu z Thajska v období přezkumného šetření byla současně poměrně omezená a představovala pouze 1,3 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(104) Ačkoli výrobní odvětví Unie vykazovalo v roce 2021 známky zotavení z dřívějších účinků dumpingu způsobeného thajským dovozem, hospodářská situace byla ovlivněna dumpingovým dovozem z Číny, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění.

(105) Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(106) Průměrná prodejní cena pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 42 %. Mezi lety 2021 a 2022 se průměrná prodejní cena zvýšila o 13 % z [1302–2028] EUR za tunu na [1473–2294] EUR za tunu. V roce 2023 se průměrná prodejní cena zvýšila o dalších 22 procentních bodů na [1754–2732] EUR za tunu. V období přezkumného šetření se průměrná prodejní cena dále zvýšila o 7 procentních bodů na [1843–2870] EUR za tunu.

(107) Průměrné jednotkové náklady na prodané zboží vzrostly mezi lety 2021 a 2022 o 15 % z [1146–1784] EUR za tunu na [1323–2059] EUR za tunu. V roce 2023 se náklady dále zvýšily na [1590–2476] EUR za tunu, což představovalo další nárůst o 24 procentních bodů oproti roku 2022. Během období přezkumného šetření se průměrné jednotkové náklady na tunu zvýšily o 5 procentních bodů na [1655–2577] EUR za tunu. V důsledku toho zůstaly průměrné dovozní ceny z Thajska během posuzovaného období popsané v 76. bodě odůvodnění trvale nižší než průměrné jednotkové náklady na prodané zboží.

(108) Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(109) Průměrné náklady práce na zaměstnance v roce 2022 vzrostly o 15 %, v roce 2023 pak následoval pokles o 13 %. V období přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance opět zvýšily o 12 %. Zvýšení průměrných nákladů práce souviselo se zvýšením minimálních mezd v důsledku inflace.

(110) Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(111) Mezi lety 2021 a 2022 se konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku snížil o 4 % ze [72917–113542] na [70300–109467] tun. V roce 2023 se však konečný stav zásob výrazně zvýšil o 27 procentních bodů [89648–139596] tun, přičemž v porovnání s rokem 2021 došlo k dalšímu nárůstu o dalších 32 procentních bodů [112712–175509] tun.

(112) Snížený stav zásob v roce 2022 může souviset se špatnou sklizní v Unii. Zatímco zvýšený stav zásob může souviset se sezónním vlivem na konci kalendářního roku, výrazný nárůst zásob v roce 2023 a v období přezkumného šetření byl evidentním důsledkem nárůstu dumpingového dovozu z Číny naznačujícím, že výrobci v Unii nebyli schopni prodávat své výrobky, jak je uvedeno v nařízení o uložení prozatímních opatření proti Číně.

(113) Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(114) Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(115) Ziskovost v posuzovaném období klesla o 15 %.

(116) Ačkoli bylo výrobní odvětví Unie stále ziskové, zůstalo v posuzovaném období trvale pod cílovým ziskem 14 %. Vývoj ziskovosti je třeba posuzovat s ohledem na výrazný pokles objemu prodeje, snížení výroby, využití kapacit a zaměstnanosti, jakož i na výrazné zvýšení stavu zásob. Výrobní odvětví Unie si v podstatě dokázalo udržet kladnou úroveň ziskovosti, avšak na úkor objemu prodeje.

(117) Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Mezi lety 2021 a 2022 došlo k dramatickému poklesu peněžních toků o 184 %. V roce 2023 se peněžní tok dále snížil o 225 procentních bodů. Během období přezkumného šetření se peněžní tok obnovil na téměř stejnou úroveň jako v roce 2021.

(118) Výrobci v Unii zařazení do vzorku během posuzovaného období i nadále investovali, což prokazují výše uvedené údaje o investicích. Investice se zvýšily o 84 % z [5084019–7916544] EUR v roce 2021 na [9363438–14580211] EUR v roce 2022. V roce 2023 investice vzrostly o 96 % na [14746664–22962663] EUR. Během období přezkumného šetření se investice zvýšily o 38 % na [12310955–19169915] EUR. Investice byly vynaloženy na rozšíření výrobní kapacity, jak je popsáno v 92. bodě odůvodnění, a na výměnu vybavení. Celkově je toto odvětví velmi kapitálově náročné a vyžaduje velké investice do výrobních zařízení. Výrobní odvětví Unie bylo schopno získat potřebný kapitál.

(119) Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic. Mezi lety 2021 a 2022 se snížila o 12 % ze [17–27] % na [15–23] %. V roce 2023 se návratnost dále snížila o 9 % na [14–21] %. Během období přezkumného šetření zaznamenala návratnost investic další pokles o 3 % na [13–20] %.

(120) Dovozu na trh Unie v posuzovaném období dominoval dovoz z ČLR, přičemž dovoz z Thajska byl na relativně nižší úrovni. Dovoz z ČLR se zvýšil z 6484 tun v roce 2021 na 40052 tun v období přezkumného šetření, jak ukazuje tabulka 4. Podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil ze 2 % v roce 2021 na 15 % v období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že tento dovoz se uskutečňoval za dumpingové cenyProváděcí nařízení (EU) 2025/1723. . Naproti tomu dovoz z Thajska zůstal během posuzovaného období na celkově nízké úrovni a během posuzovaného období klesl z 1,5 % na 1,3 %, jak ukazuje tabulka 2.

(121) Ke zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Unie docházelo na trhu s klesající poptávkou. Během posuzovaného období se spotřeba snížila o 9 %, ale podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil z 95 % v roce 2021 na 83 % během posuzovaného období. To bylo způsobeno především cenovým tlakem vyvolaným čínským dovozem, s výrazným cenovým podbízením a v každém případě se stlačením cen vzhledem k tomu, že čínský dovoz zůstával trvale pod průměrnými jednotkovými náklady na prodané zboží. Toto stlačování cen znemožnilo výrobnímu odvětví Unie plně přizpůsobit své prodejní ceny nárůstu nákladů, což vedlo k poklesu ziskovosti, který zůstal v posuzovaném období trvale pod cílovým ziskem, spolu s výrazným poklesem objemu prodeje.

(122) I když vývoj prodejních cen průmyslového odvětví Unie vykazoval v posuzovaném období pozitivní trend s nárůstem o 42 %, výrazné zvýšení nákladů probíhalo rychleji.

(123) Většina ukazatelů vykazovala negativní trend, kdy se snížil objem prodeje, objem výroby, využití kapacity, ziskovost a peněžní tok. Ceny thajského dovozu zůstávaly trvale pod úrovní průměrných prodejních cen výrobního odvětví Unie a průměrných jednotkových nákladů na prodané zboží, avšak objem tohoto dovozu byl nadále celkově velmi nízký.

(124) Během posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie podařilo provést investice do rozšíření výrobních kapacit v očekávání rovných podmínek na trhu EU, aby mohlo soutěžit za spravedlivých podmínek.

(125) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(126) Po uložení antidumpingových opatření na dovoz kukuřice cukrové z Thajska v roce 2007 dovoz z této země výrazně poklesl a během posuzovaného období zůstal na velmi nízké úrovni. Během období přezkumného šetření představoval dovoz z Thajska pouze přibližně 1,3 % celkové spotřeby v Unii.

(127) Naproti tomu výrobní odvětví Unie čelilo rostoucí konkurenci značného objemu levného dumpingového dovozu z Čínské lidové republiky. Tento dovoz v posuzovaném období prudce vzrostl a během období přezkumného šetření dosáhl podílu na trhu ve výši přibližně 15 %. Cenová úroveň čínského dovozu zůstala trvale nižší než úroveň výrobního odvětví Unie, a dokonce nižší než průměrné náklady výrobců v Unii na prodané zboží, což vyvíjelo značný tlak na snižování cen, jak je uvedeno ve120. až 125. bodě odůvodnění.

(128) V důsledku tohoto cenového tlaku nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny v souladu s rostoucími náklady. To vedlo k poklesu ziskovosti, nižšímu využití kapacity a ztrátě podílu na trhu. Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v souběžném antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu kukuřice cukrové pocházející z ČLR k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření, byla způsobena především dumpingovým dovozem pocházejícím z Čínské lidové republiky.

(129) V důsledku toho Komise dne 7. srpna 2025 uložila prozatímní antidumpingová opatření na dovoz kukuřice cukrové pocházející z Číny.

(130) Ačkoli nelze vyloučit, že dovoz z Thajska přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, vzhledem k tomu, že se podbízel cenám výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v 78. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že jeho dopad je vzhledem k jeho nízkému objemu omezený. Komise proto posoudila pravděpodobnost obnovení újmy týkající se Thajska.

(131) Ve 125. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 128. a 130. bodě odůvodnění bodě odůvodnění Komise rovněž dospěla k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, byla způsobena především dovozem z Číny. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Thajska, kdyby opatření týkající se tohoto dovozu pozbyla platnosti.

(132) V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Thajsku, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobný dopad thajského dovozu na výrobní odvětví Unie.

(133) Jak je popsáno v 58. bodě odůvodnění, thajští vývozci mají značnou volnou kapacitu ke zvýšení svého vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(134) Šetřením bylo zjištěno, že thajské dovozní ceny zůstaly po celé posuzované období trvale nižší než ceny výrobců v Unii. Srovnání Komise mezi váženými průměrnými prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku (upravenými na úroveň ceny ze závodu) a cenami CIF thajského vývozu, upravenými, jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění, avšak bez antidumpingových cel, ukázalo významné rozpětí cenového podbízení ve výši více než 37 %, které je považováno za nejlepší ukazatel očekávaného cenového chování při neexistenci opatření. Vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu v Unii ve srovnání s jinými vývozními trhy, jak je vysvětleno v 62. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že kdyby bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pominula, byla by významná množství přesměrována na trh v Unii.

(135) Na základě toho je pravděpodobné, že pokud by opatření v platnosti nezůstala, thajští výrobci by zvýšili svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to za dumpingové ceny, které by vyvíjely silnější tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(136) Navzdory zavedeným antidumpingovým clům Thajsko během období přezkumného šetření nadále vyváželo do EU s podílem na trhu 1,3 % za ceny, které byly dokonce nižší než náklady výrobního odvětví Unie. Pokud by opatření neexistovala, bylo by výrobní odvětví Unie při zvýšeném množství thajského dovozu podbízejícím se jeho cenám nuceno dále snižovat své ceny nebo případně ztrácet další množství prodeje ve prospěch thajských vývozců.

(137) Vzhledem k situaci výrobního odvětví Unie by snížení objemů výroby a prodejních cen způsobila další zhoršení ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti.

(138) Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že v případě, že by stávající antidumpingová opatření týkající se Thajska pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Thajska.

(139) V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Komise při zjištění zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků, uživatelů, spotřebitelů a zemědělců.

(140) Během současného šetření se nepřihlásil žádný dovozce, uživatel ani dodavatel. Vzhledem k nedostatečné spolupráci proto Komise trvala na zjištěních z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, který dospěl k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti zachování stávajících opatření.

(141) Kromě toho souběžné antidumpingové šetření týkající se dovozu kukuřice cukrové z Čínské lidové republiky dospělo k závěru, že uložení opatření nebude mít nepřiměřený dopad na dovozce, uživatele nebo dodavatele vzhledem k omezenému podílu kukuřice cukrové na jejich celkovém obratu a dostupnosti alternativních zdrojů dodávek.

(142) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby antidumpingová opatření uložená na dovoz kukuřice cukrové pocházející z Thajska nebyla zachována.

(143) Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se kukuřice cukrové z Thajska zachována.

(144) Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud není tato faktura přiložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro veškerý další dovoz pocházející z Thajska.

(145) I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(146) Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(147) Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Thajska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Thajska. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(148) Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi17. E-mail: TRADE-TDI-NAME-CHANGE-REQUESTS@ec.europa.eu, European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi/Wetstraat 170, 1040 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË. . Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

(149) Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(150) Všechny zainteresované strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(151) S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). , pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(152) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

Nařízení Rady (ES) č. 954/2008 ze dne 25. září 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/954/oj).

⟪TABLE:tbl_003⟫

Rozhodnutí Komise 2007/424/ES ze dne 18. června 2007 , kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 42 . ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/424/oj).

⟪TABLE:tbl_004⟫

Nařízení Rady (ES) č. 847/2009 ze dne 15. září 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 246, 18.9.2009, s. 1 ). ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/847/oj).

⟪TABLE:tbl_005⟫

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 875/2013 ze dne 2. září 2013 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/875/oj).

⟪TABLE:tbl_006⟫

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 307/2014 ze dne 24. března 2014 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2014/307/oj).

⟪TABLE:tbl_007⟫

Oznámení v návaznosti na rozsudky ze dne 14. prosince 2017 ve věci T-460/14 a ze dne 28. března 2019 ve věci C-144/18 P, pokud jde o prováděcí nařízení Rady (EU) č. 307/2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. C 291, 29.8.2019, s. 3 ).

⟪TABLE:tbl_008⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1996 ze dne 28. listopadu 2019 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 310, 2.12.2019, s. 6 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1996/oj).

⟪TABLE:tbl_009⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/342 ze dne 25. února 2021 , kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království ve vztahu ke společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v návaznosti na opětovné zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 149 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/342/oj).

⟪TABLE:tbl_010⟫

Úř. věst. C, C/2024/1814, 4.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1814/oj.

⟪TABLE:tbl_011⟫

Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. C, C/2024/7109, 29.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7109/oj).

⟪TABLE:tbl_012⟫

https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2761.

Žádost o přezkum, bod 43.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1723 ze dne 6. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L, 2025/1723, 7.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1723/oj).

Prováděcí nařízení (EU) 2025/1723.

17. E-mail: TRADE-TDI-NAME-CHANGE-REQUESTS@ec.europa.eu, European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi/Wetstraat 170, 1040 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: