Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/667 ze dne 11. března 2026, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1119, pokud jde o stanovení průběžného klimatického cíle Unie pro rok 2040

Označení:: 32026R0667
Stav:: effective
Jazyk textu:: cs

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C, C/2026/37, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/37/oj. ,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 10. února 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2026 . ,

Nařízení (EU) 2021/1119 se mění takto:

Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie pro rok 2040.

Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 je závazným cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

Vzhledem k období následujícímu po roce 2030 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie s cílem umožnit dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 a ve vhodných případech a na základě podrobného posouzení dopadů zváží přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.

Komise bude i nadále posilovat iniciativy týkající se podpůrného rámce a bude usilovat o urychlení jejich přijímání a provádění, aby zajistila, že budou nastoleny podmínky, které budou v průběhu celé transformace podporovat dotčené právnické i fyzické osoby, jako je evropský průmysl a občané, při dosahování klimaticky neutrálního cíle stanoveného v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a klimaticky neutrálního hospodářství.

V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 4 prvním pododstavci Komise v zájmu usnadnění dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 zajistí, aby byly v legislativních návrzích náležitě zohledněny tyto prvky:

a) od roku 2036 vhodný příspěvek ke klimatickému cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody až do výše 5 % čistých emisí Unie z roku 1990 odpovídající domácímu snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 o 85 % ve srovnání s úrovní v roce 1990 způsobem, který je zároveň ambiciózní i nákladově efektivní, na podporu Unie a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 o C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 o C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, čímž se zajistí environmentální integrita těchto kreditů a zároveň podpoří vedoucí postavení Unie v oblasti technologií; na roky 2031–2035 lze zvážit pilotní období k zahájení vysoce kvalitního a vysoce integrovaného mezinárodního trhu s kredity; původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání jakýchkoli takových kreditů budou upraveny v právu Unie, aby se zajistilo, že budou založeny na důvěryhodných a transformačních činnostech v partnerských zemích, jejichž cíle a politiky v oblasti klimatu jsou slučitelné s dlouhodobým teplotním cílem stanoveným v Pařížské dohodě, že podléhají spolehlivým zárukám, které mimo jiné zajišťují integritu, zamezení dvojímu započtení, doplňkovost, trvalost, transparentní správu, silné metody monitorování, vykazování a ověřování, že zajistí vedlejší přínosy v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, a záruky v oblasti lidských práv a že mají vysoké ambice, pokud jde o sdílení výnosů pro účely přizpůsobení se změně klimatu a sdílení přínosů v oblasti zmírňování změny klimatu s dotčenými zeměmi; při stanovování kritérií kvality Komise případně zváží doplnění kritérií stanovených v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování těchto záruk a nejvyšší kvalitu mezinárodních kreditů, zejména s ohledem na trvalost a lidská práva;

b) role domácího trvalého pohlcování v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (EU ETS) vytvořeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj). při kompenzaci těžko odstranitelných zbytkových emisí;

c) větší flexibilita napříč odvětvími a nástroji a v jejich rámci, aby se podpořilo dosažení cílů jednoduchým a nákladově efektivním způsobem;

d) realistický příspěvek pohlcení uhlíku k celkovému úsilí o snížení emisí, přičemž je třeba mít na zřeteli nejistoty spojené s přirozeným pohlcováním a zajistit, aby případné deficity nebyly na úkor jiných hospodářských odvětví, aniž by tím byla dotčena možnost členských států využít přebytečná přirozená pohlcení ke kompenzaci svých emisí v jiných odvětvích;

e) nutnost dlouhodobě zachovat, řídit a podle potřeby zvyšovat přirozené propady uhlíku a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, podporovat udržitelné a oběhové biohospodářství a zohlednit dopady rozdílů ve věkové struktuře lesů, přirozenou variabilitu a nejistoty, zejména ty, které jsou spojeny s dopady změny klimatu a s působením přírodních škodlivých činitelů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví;

f) cíle a úsilí členských států v období po roce 2030 by měly odrážet nákladovou efektivnost a solidaritu a měly by zohledňovat jejich rozdílné vnitrostátní podmínky a specifika, včetně podmínek a specifik ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

g) nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv IPCC a poradního výboru;

h) sociální, ekonomické a environmentální dopady ve všech členských státech, a to i ve vztahu k cílům dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu;

i) náklady nečinnosti a přínosy opatření ve střednědobém až dlouhodobém horizontu;

j) nutnost zajistit a podporovat řádnou a spravedlivou, pragmatickou, nákladově efektivní a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, se zohledněním rozdílných okolností jednotlivých států, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadům na spotřebitelské ceny a na energetickou chudobu a dopravní chudobu, jakož i regionům, odvětvím, včetně jejich investičních kapacit, malým a středním podnikům, zemědělcům a zranitelným domácnostem postiženým přechodem ke klimatické neutralitě;

k) zjednodušení a snížení administrativní zátěže, technologická neutralita, nákladová efektivnost, ekonomická efektivnost a hospodářská bezpečnost;

l) opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic, inovací a větší konkurenceschopnosti;

m) potřeba posílit odolnost a globální konkurenceschopnost hospodářství Unie a snížit riziko úniku uhlíku, zejména pro malé a střední podniky a průmyslová odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž;

n) nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat;

o) dostupnost a cenová dostupnost energií, bezpečnost dodávek, energetická bezpečnost a energetická účinnost, včetně zásady energetická účinnost v první řadě, jakož i posílení elektrizačních soustav a propojení v zájmu vybudování skutečné energetické unie a podpory domácí výroby energie;

p) úloha paliv s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, jakož i obnovitelných paliv při dekarbonizaci dopravy, včetně silniční dopravy, po roce 2030 a konkrétní opatření na pomoc výrobcům těžkých vozidel při dosahování jejich cílů se zohledněním evropského obsahu;

q) spravedlnost a solidarita v rámci členských států a mezi nimi;

r) nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času a zároveň chránit sociální soudržnost a zajistit potravinové zabezpečení a spravedlivou transformaci;

s) investiční potřeby a příležitosti, včetně přístupu k veřejnému a soukromému financování, jakož i podpora inovací a přístupu k inovativním technologiím ve všech členských státech s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti;

t) mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jakož i podpora Unie jejím partnerům při řešení změny klimatu a jejích dopadů.

Od 6. března 2027 a poté každé dva roky Komise posoudí provádění průběžných cílů a dekarbonizačních trajektorií stanovených v tomto nařízení a podá o něm zprávu, přičemž zohlední nejnovější vědecké poznatky, technologický pokrok a vyvíjející se výzvy a příležitosti pro globální konkurenceschopnost Unie. K uvedenému posouzení mohou být v případě potřeby přiloženy legislativní návrhy.

Ke zprávě Komise jsou případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení, včetně průběžného cíle pro rok 2040, a doplňující opatření k posílení iniciativ týkajících se podpůrného rámce, který podporuje pokračující účinné provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 4 odst. 5 a zajišťuje konkurenceschopnost, prosperitu a sociální soudržnost Unie.

Úř. věst. C, C/2026/37, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/37/oj.

(1) Výsledky prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohodyÚř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 . , uzavřeného na konferenci OSN o změně klimatu na konci roku 2023, ukázaly, že smluvní strany zavádějí stále účinnější politiky v oblasti klimatu, ale že je zapotřebí přijmout další naléhavá opatření s cílem nasměrovat svět plně na cestu k dosažení cílů Pařížské dohody.

(2) Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj). Unie zakotvila do právních předpisů závazný cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050, tedy snížení emisí skleníkových plynů na čistou nulu k tomuto datu, a cíl dosáhnout následně záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanovilo závazný průběžný cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a požadovalo stanovení průběžného klimatického cíle Unie pro rok 2040.

(3) S přihlédnutím k vědeckému poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (dále jen poradní výbor) a na základě podrobného posouzení dopadů předložila Komise ve svém sdělení ze dne 6. února 2024 nazvaném Zajištění naší budoucnosti: Klimatický cíl pro Evropu na rok 2040 a cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 vybudováním udržitelné, spravedlivé a prosperující společnosti doporučený cíl pro rok 2040, jímž je snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990.

(4) Při navrhování cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 Komise zvážila tyto prvky: nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a poradního výboru, sociální a hospodářský dopad nečinnosti a dopad nečinnosti na životní prostředí, včetně s tím spojených nákladů, nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, nákladovou a ekonomickou efektivnost, konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků a odvětví, u nichž hrozí největší riziko úniku uhlíku, nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat, energetickou účinnost, včetně zásady energetická účinnost v první řadě, cenovou dostupnost energií a bezpečnost dodávek pro všechny členské státy, spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi, nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času, nutnost zachovat, spravovat a rozšiřovat přirozené propady uhlíku z dlouhodobého hlediska a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, včetně mořského prostředí, investiční potřeby a příležitosti, mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené k dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a stávající informace týkající se předpokládaného orientačního rozpočtu emisí skleníkových plynů Unie na období 2030–2050.

(5) K dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 je mimo jiné naprosto nezbytné plně provádět dohodnutý politický rámec pro období do roku 2030, zajistit a poskytovat podporu za účelem zvýšení a posílení konkurenceschopnosti a odolnosti evropského průmyslu, zajistit udržitelné potravinové systémy, jakož i odolnost venkovských komunit a potravinové zabezpečení prostřednictvím udržitelného a odolného evropského zemědělského odvětví, zajistit způsoby transformace založené na nejlepších dostupných, nákladově efektivních a bezpečných technologiích, které je možné rozšiřovat, a více se zaměřit na spravedlivou transformaci pro postižené regiony, odvětví a zranitelné domácnosti, která nikoho neopomíjí, například prostřednictvím podpory ze Sociálního klimatického fonduNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023 , kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/955/oj). při přechodu na klimatickou neutralitu. Dále je zásadní zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž s mezinárodními partnery a účelně využívat všechny ekonomické nástroje Unie s cílem odrazovat od nekalých obchodních praktik a bojovat proti nim, dekarbonizovat energetický systém pomocí technologicky neutrálního přístupu, který zahrnuje všechna řešení v oblasti bezuhlíkové a nízkouhlíkové energie (včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání uhlíku, zachycování a využívání uhlíku, pohlcování uhlíku, geotermální a vodní energie, udržitelné bioenergie a všech dalších současných i budoucích energetických technologií pro nulové čisté emise), snížit závislost na dovozu a diverzifikovat unijní zdroje kritických surovin a se všemi relevantními odvětvími, včetně průmyslu a dopravy zorganizovat strategický dialog o rámci pro období po roce 2030.

(6) Evropská rada ve svých závěrech ze dne 23. října 2025 uvedla, že zvýšení konkurenceschopnosti Unie, posílení její odolnosti a pokrok v ekologické transformaci jsou cíle, které se vzájemně posilují a které je třeba naplňovat společně, a vyzvala k urychlenému zintenzivnění úsilí o zajištění dodávek cenově dostupné a čisté energie a k vybudování skutečné energetické unie do roku 2030, mimo jiné za využití nové Pracovní skupiny pro energetickou unii, jakož i k urychlení práce zaměřené na snížení cen energie a podporu udržitelné výroby energie v rámci Unie. V zájmu zajištění nákladově efektivního, řádného a spravedlivého, pragmatického a sociálně vyváženého přechodu na klimatickou neutralitu, zohledňujícího rozdílné okolnosti jednotlivých států, budou klíčovým faktorem umožňujícím přechod na čistou energii investice soukromého i veřejného sektoru, a to i prostřednictvím finančních prostředků Unie, například prosazováním a urychlením zavádění inovativních technologií a jejich uvádění na trh ve všech členských státech, podporou přístupu k obnově a dekarbonizaci průmyslu, výrobou čistých technologií a modernizací energetických systémů a nabízením cenově dostupných řešení v celé ekonomice a pro občany v celé Unii. Dohoda o čistém průmyslu, představená ve sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvaném Dohoda o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace, vytváří podmínky pro úspěšnou transformaci, přičemž se zaměřuje jak na dekarbonizaci, tak i na průmyslovou obnovu, což přispěje ke zvýšení poptávky po zboží vyrobeném v Evropě, a na podpůrné mechanismy pro evropský průmysl, včetně Banky pro dekarbonizaci průmyslu a nového zjednodušeného rámce pro poskytování státní podpory.

(7) Evropská rada ve svých závěrech ze dne 23. října 2025 připomněla, že je naléhavě nutné zintenzivnit společné úsilí s cílem dosáhnout technologicky neutrální obnovy, modernizace a dekarbonizace evropského průmyslu. V dané souvislosti zdůraznila, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tradičním průmyslovým odvětvím, zejména automobilovému, lodnímu a leteckému průmyslu, jakož i energeticky náročným průmyslovým odvětvím, jako je ocelářství, kovoprůmysl, chemický průmysl, cementářský průmysl, sklářský průmysl, keramický průmysl a průmysl papíru a celulózy, aby byla na světovém trhu a v náročném geopolitickém prostředí i nadále odolná a konkurenceschopná. V tomto ohledu uvítala nedávný návrh Komise na ochranu evropského ocelářského průmyslu před nespravedlivými dopady plynoucími z celosvětové nadměrné kapacity. Rovněž uvítala záměr Komise pokročit v přezkumu stanoveném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019 , kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/631/oj). a vyzvala k urychlenému předložení příslušného návrhu s přihlédnutím k technologické neutralitě a evropskému obsahu. V té souvislosti Evropská rada uvítala nedávný dopis předsedkyně Komise o klimatu a konkurenceschopnosti ze dne 20. října 2025 .

(8) Dohoda o čistém průmyslu se zaměřuje rovněž na lepší přístup k veřejnému a soukromému financování, integrovaný a propojený unijní trh s energií zajišťující energetickou bezpečnost, prosazování oběhového hospodářství, rovné podmínky na celosvětové úrovni, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění a rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicíchNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023 , kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj). na zboží z navazujících částí výrobního řetězce, zavedení opatření proti obcházení sankcí a opatření k řešení úniku uhlíku při vývozu, jakož i jasné základní podmínky, jako jsou zjednodušené povolovací postupy a zavádění a rozšiřování čistých technologií, s cílem posílit konkurenční výhody Unie a konkurenceschopnost průmyslu a posílit inovace v Unii s ohledem na náročné geopolitické prostředí.

(9) S ohledem na cíl klimatické neutrality, jenž by měl být dosažen do roku 2050, by měly být do roku 2040 emise skleníkových plynů sníženy a jejich pohlcování zvýšeno tak, aby se zajistilo, že čisté emise skleníkových plynů, tedy emise po odečtení pohlcených emisí, budou do roku 2040 sníženy v rámci celého hospodářství o 90 % ve srovnání s rokem 1990.

(10) Prioritou by mělo být domácí snižování emisí skleníkových plynů, které by mělo být doplněno navýšeným pohlcováním emisí, a to jak prostřednictvím přírodních, tak technologických řešení. Při vypracovávání politického balíčku pro období po roce 2030 by měla být věnována náležitá pozornost příspěvku hrubého snížení emisí oproti přirozenému a technologickému pohlcování. U přirozeného pohlcování je třeba zohlednit charakteristiky, jako je věková struktura lesů, podíl organických půd nebo přirozená variabilita, a nejistoty související s dopady klimatických změn, s působením přírodních škodlivých činitelů a se změnami metodik. V příštích desetiletích bude v hospodářství Unie hrát stále větší roli přirozené pohlcování a průmyslové pohlcování, a to s ohledem na potřebu dosáhnout rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a pohlcováním nejpozději do roku 2050 a následně i záporných emisí. Pobídky budou vypracovány v rámci přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj). v roce 2026, kdy Komise do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen systém EU ETS) hodlá zahrnout domácí trvalé pohlcování uhlíku s cílem kompenzovat těžko odstranitelné zbytkové emise. Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví hraje ústřední úlohu v udržitelném a oběhovém biohospodářství a má potenciál poskytovat dlouhodobé přínosy pro klima a životní prostředí, které přispívají k přechodu hospodářství Unie na čistou energii a snižují závislost nahrazením fosilních materiálů.

1) V čl. 1 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie pro rok 2040.

(11) Přestože některé podpůrné politiky již byly provedeny a jejich dopad je již viditelný, není tomu tak ještě u všech těchto politik. Komise by měla nadále posilovat iniciativy týkající se podpůrného rámce a měla by usilovat o urychlení jejich přijímání, aby zajistila, že budou nastoleny podmínky, které budou evropskému průmyslu i občanům při transformaci pomáhat a budou zcela v souladu s právem Unie.

(12) Unie zavedla regulační rámec pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Právní předpisy provádějící uvedený cíl zahrnují mimo jiné směrnici 2003/87/ES, kterou byl vytvořen systém EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/842/oj). , které stanovilo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/841/oj). , které pro odvětví využívání půdy stanoví cíle čistého pohlcování uhlíku. Za účelem zajištění hladkého přechodu na systém obchodování s emisemi v odvětvích budov, silniční dopravy a v dalších odvětvích stanovený v kapitole IVa směrnice 2003/87/ES (dále jen ETS2) by mělo být fungování obchodování s emisemi pro tato odvětví odloženo o jeden rok a měla by se použít pravidla stanovená v čl. 30k odst. 2 písm. a) až e) směrnice 2003/87/ES. Komise by měla posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti klimatu do roku 2040, i s přihlédnutím ke klesající kapacitě přirozených propadů uhlíku. Při navrhování rámce na období po roce 2030 by Komise měla připravit podrobná posouzení dopadů a zohlednit svoji analýzu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, geopolitické prostředí, včetně potřeby zajistit schopnost Unie a jejích členských států rychle zvýšit a posílit svou obrannou kapacitu odstraněním možné zátěže při současném zachování pobídek pro dekarbonizaci průmyslu, dopady na konkurenceschopnost, na malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví, jakož i dopady na náklady na výrobu energie a investiční potřeby ve všech členských státech, a měla by zvážit přijetí nezbytných opatření, ve vhodných případech včetně legislativních návrhů.

(13) V těchto legislativních návrzích by měla být vhodným způsobem zohledněna řada prvků, které usnadní dosažení cíle pro rok 2040, mimo jiné: odpovídající příspěvek ke klimatickému cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody od roku 2036 do roku 2040, a to ambiciózním a zároveň nákladově efektivním způsobem v souladu s účetními pravidly Pařížské dohody, včetně pilotního období k zahájení vysoce kvalitního a vysoce integrovaného mezinárodního trhu s kredity od roku 2031 do roku 2035; úloha domácího trvalého pohlcování, například zachycování biogenních emisí s ukládáním uhlíku (BioCCS) a zachycování a ukládání uhlíku přímo ze vzduchu (DACCS), v systému EU ETS při současném zajištění environmentální integrity systému EU ETS, včetně možnosti případného ukládání CO2 mimo Unii, s výhradou existence mezinárodních dohod a poskytnutí podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v právu Unie; a větší a dostupná flexibilita napříč odvětvími a nástroji a v jejich rámci, aby se podpořil nákladově efektivní přístup, jehož prostřednictvím by například úspěšné výsledky členských států v jednom odvětví mohly nákladově efektivním způsobem kompenzovat nedostačující výsledky v jiných odvětvích, a zajistit tak, aby se na tomto úsilí podílela všechna odvětví, a aby se zároveň zajistilo, že případné deficity v jednom odvětví nebudou na úkor jiných hospodářských odvětví, aniž by byla dotčena možnost každého členského státu využívat flexibility. Při praktickém využívání mezinárodních kreditů by Komise měla zohlednit potřebu zajistit v členských státech rovné podmínky a příležitost podporovat strategická partnerství Unie v souladu se zájmy Unie. Stávající trajektorie systému EU ETS by měla být při nadcházejícím přezkumu směrnice 2003/87/ES revidována tak, aby se zohlednil dohodnutý cíl pro rok 2040, a to způsobem, který by po roce 2039 umožnil omezené množství emisí. Komise by měla včas zvážit pomalejší postup postupného ukončování přidělování bezplatných povolenek od roku 2028 s cílem podpořit dekarbonizaci, investice a zaměstnanost v Unii, mimo jiné prostřednictvím banky pro dekarbonizaci průmyslu a přezkumu rezervy tržní stabilityRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/1814/oj). , a zároveň minimalizovat riziko úniku uhlíku. Aby bylo možné posoudit sociální, ekonomické a environmentální dopady, měl by rámec na období po roce 2030 vycházet z důkladného posouzení dopadů. Tento rámec by měl rovněž podporovat sbližování a zároveň zohledňovat spravedlnost a vnitrostátní podmínky a specifika členských států, včetně podmínek a specifik ostrovů, ostrovních členských států a nejvzdálenějších regionů.

(14) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit průběžný klimatický cíl Unie pro rok 2040, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(15) Nařízení (EU) 2021/1119 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

2) V článku 4 se odstavce 3, 4 a 5 nahrazují tímto:3.Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 je závazným cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. 4.Vzhledem k období následujícímu po roce 2030 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie s cílem umožnit dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 a ve vhodných případech a na základě podrobného posouzení dopadů zváží přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami. Komise bude i nadále posilovat iniciativy týkající se podpůrného rámce a bude usilovat o urychlení jejich přijímání a provádění, aby zajistila, že budou nastoleny podmínky, které budou v průběhu celé transformace podporovat dotčené právnické i fyzické osoby, jako je evropský průmysl a občané, při dosahování klimaticky neutrálního cíle stanoveného v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a klimaticky neutrálního hospodářství. 5.V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 4 prvním pododstavci Komise v zájmu usnadnění dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 zajistí, aby byly v legislativních návrzích náležitě zohledněny tyto prvky: a) od roku 2036 vhodný příspěvek ke klimatickému cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody až do výše 5 % čistých emisí Unie z roku 1990 odpovídající domácímu snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 o 85 % ve srovnání s úrovní v roce 1990 způsobem, který je zároveň ambiciózní i nákladově efektivní, na podporu Unie a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 o C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 o C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, čímž se zajistí environmentální integrita těchto kreditů a zároveň podpoří vedoucí postavení Unie v oblasti technologií; na roky 2031–2035 lze zvážit pilotní období k zahájení vysoce kvalitního a vysoce integrovaného mezinárodního trhu s kredity; původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání jakýchkoli takových kreditů budou upraveny v právu Unie, aby se zajistilo, že budou založeny na důvěryhodných a transformačních činnostech v partnerských zemích, jejichž cíle a politiky v oblasti klimatu jsou slučitelné s dlouhodobým teplotním cílem stanoveným v Pařížské dohodě, že podléhají spolehlivým zárukám, které mimo jiné zajišťují integritu, zamezení dvojímu započtení, doplňkovost, trvalost, transparentní správu, silné metody monitorování, vykazování a ověřování, že zajistí vedlejší přínosy v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, a záruky v oblasti lidských práv a že mají vysoké ambice, pokud jde o sdílení výnosů pro účely přizpůsobení se změně klimatu a sdílení přínosů v oblasti zmírňování změny klimatu s dotčenými zeměmi; při stanovování kritérií kvality Komise případně zváží doplnění kritérií stanovených v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování těchto záruk a nejvyšší kvalitu mezinárodních kreditů, zejména s ohledem na trvalost a lidská práva;b) role domácího trvalého pohlcování v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (EU ETS) vytvořeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj). při kompenzaci těžko odstranitelných zbytkových emisí;c) větší flexibilita napříč odvětvími a nástroji a v jejich rámci, aby se podpořilo dosažení cílů jednoduchým a nákladově efektivním způsobem;d) realistický příspěvek pohlcení uhlíku k celkovému úsilí o snížení emisí, přičemž je třeba mít na zřeteli nejistoty spojené s přirozeným pohlcováním a zajistit, aby případné deficity nebyly na úkor jiných hospodářských odvětví, aniž by tím byla dotčena možnost členských států využít přebytečná přirozená pohlcení ke kompenzaci svých emisí v jiných odvětvích;e) nutnost dlouhodobě zachovat, řídit a podle potřeby zvyšovat přirozené propady uhlíku a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, podporovat udržitelné a oběhové biohospodářství a zohlednit dopady rozdílů ve věkové struktuře lesů, přirozenou variabilitu a nejistoty, zejména ty, které jsou spojeny s dopady změny klimatu a s působením přírodních škodlivých činitelů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví;f) cíle a úsilí členských států v období po roce 2030 by měly odrážet nákladovou efektivnost a solidaritu a měly by zohledňovat jejich rozdílné vnitrostátní podmínky a specifika, včetně podmínek a specifik ostrovů a nejvzdálenějších regionů;g) nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv IPCC a poradního výboru;h) sociální, ekonomické a environmentální dopady ve všech členských státech, a to i ve vztahu k cílům dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu;i) náklady nečinnosti a přínosy opatření ve střednědobém až dlouhodobém horizontu;j) nutnost zajistit a podporovat řádnou a spravedlivou, pragmatickou, nákladově efektivní a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, se zohledněním rozdílných okolností jednotlivých států, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadům na spotřebitelské ceny a na energetickou chudobu a dopravní chudobu, jakož i regionům, odvětvím, včetně jejich investičních kapacit, malým a středním podnikům, zemědělcům a zranitelným domácnostem postiženým přechodem ke klimatické neutralitě;k) zjednodušení a snížení administrativní zátěže, technologická neutralita, nákladová efektivnost, ekonomická efektivnost a hospodářská bezpečnost;l) opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic, inovací a větší konkurenceschopnosti;m) potřeba posílit odolnost a globální konkurenceschopnost hospodářství Unie a snížit riziko úniku uhlíku, zejména pro malé a střední podniky a průmyslová odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž;n) nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat;o) dostupnost a cenová dostupnost energií, bezpečnost dodávek, energetická bezpečnost a energetická účinnost, včetně zásady energetická účinnost v první řadě, jakož i posílení elektrizačních soustav a propojení v zájmu vybudování skutečné energetické unie a podpory domácí výroby energie;p) úloha paliv s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, jakož i obnovitelných paliv při dekarbonizaci dopravy, včetně silniční dopravy, po roce 2030 a konkrétní opatření na pomoc výrobcům těžkých vozidel při dosahování jejich cílů se zohledněním evropského obsahu;q) spravedlnost a solidarita v rámci členských států a mezi nimi;r) nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času a zároveň chránit sociální soudržnost a zajistit potravinové zabezpečení a spravedlivou transformaci;s) investiční potřeby a příležitosti, včetně přístupu k veřejnému a soukromému financování, jakož i podpora inovací a přístupu k inovativním technologiím ve všech členských státech s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti;t) mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jakož i podpora Unie jejím partnerům při řešení změny klimatu a jejích dopadů.