Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/801 ze dne 9. dubna 2026, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Spojených států mexických

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unieÚř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj. (dále jen základní nařízení), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny tereftalové, v současnosti kódu KN ex29173600 (kód TARIC 2917360011), pocházející z Korejské republiky (dále jen Korea) a Spojených států mexických (dále jen Mexiko).

Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto: Země původuSpolečnostProzatímní antidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICKoreaSamnam Petrochemical Co., Ltd.6,288BNKoreaHanwha Impact Corporation6,288BOKoreaVeškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země13,78999MexikoVeškerý dovoz pocházející z dotčené země25,78999

Na korejského vyvážejícího výrobce, společnost Taekwang Industrial Co., Ltd. (doplňkový kód TARIC 899BP), se antidumpingové clo nevztahuje.

Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem v námi používaných jednotkách) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, bylo vyrobeno (název a sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v dotčené zemi. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Dne 13. srpna 2025 zahájila Evropská komise (dále jen Komise) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky (dále jen Korea) a Spojených států mexických (dále jen Mexiko) (dále souhrnně jen dotčené země) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Mexika (Úř. věst. C, C/2025/4539, 13.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4539/oj). (dále jen oznámení o zahájení).

(2) Komise zahájila šetření na základě podnětu, který byl podán dne 30. června 2025 . Podnět podal jeden výrobce v Unii se sídlem v Belgii, společnost, INEOS Aromatics (dále jen INEOS nebo žadatel), který představuje více než [27–47 %] výroby kyseliny tereftalové výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3) Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2013 (dále jen nařízení o celní evidenci) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobkuProváděcí nařízení Komise (EU) 2025/2013 ze dne 8. října 2025 , kterým se zavádí celní evidence dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Mexika (Úř. věst. L, 2025/2013, 9.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2013/oj). .

(4) V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, korejské a mexické orgány, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5) Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6) Korejská vláda a několik zúčastněných stran předložily připomínky k zahájení šetření, konkrétně: mexičtí vyvážející výrobci Akra Polyester, S.A. de C.V. (dále jen Akra) a Tereftalatos Mexicanos S.A. de C.V. (dále jen Temex), společně označované jako společnost Alpek, a Korejská asociace chemického průmyslu (dále jen KCIA) jménem korejských vyvážejících výrobců.

(7) Zaprvé, korejská vláda a tyto strany tvrdily, že nedůvěrná verze podnětu nesplňuje standardy podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení, protože neobsahuje dostatečně podrobné údaje, přičemž rozpětí jsou příliš široká na to, aby umožnila přiměřeně pochopit a analyzovat zásadní argumenty v podnětu, a požadovaly aktualizovanou nedůvěrnou verzi podnětu s použitím užších rozpětí nebo indexovaných hodnot.

(8) Zadruhé, KCIA tvrdila, že nelze mít za to, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem , jelikož nebylo prokázáno, že jej podporují výrobci v Unii, jejichž společná výroba představuje více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku vyráběného tou částí výrobního odvětví Unie, která vyjádřila podporu podnětu nebo nesouhlas s ním, jelikož ve veřejně přístupné verzi podnětu bylo uvedeno, že na žadatele připadá přibližně [procentní podíl výrazně přesahující hranici 25 %] % celkové výroby kyseliny tereftalové v EU během [období šetření], čímž neprokázal, že byla splněna 50% prahová hodnota.

(9) Žadatel nesouhlasil s tímto výkladem 50% prahové hodnoty a tvrdil, že se vztahuje výhradně na posouzení, zda případný nesouhlas výrobního odvětví Unie převažuje nad podporou nebo neutralitou výrobců, kteří formálně vyjádřili stanovisko k podnětu.

(10) Zatřetí, společnost Alpek, KCIA a korejská vláda rovněž tvrdily, že šetření nemělo být zahájeno, a namítaly, že podnět neobsahoval dostatečné důkazy o podstatné újmě a příčinné souvislosti. Společnost Alpek rovněž tvrdila, že dovozy z Mexika nemohly být příčinou újmy a že neměly být posuzovány kumulativně s korejskými dovozy.

(11) Tyto strany konkrétně tvrdily, že období zvolené v podnětu nebylo reprezentativní, neboť rok 2021 coby výchozí rok pro analýzu újmy byl výrazně ovlivněn narušením celosvětového námořního obchodu a omezeními volného pohybu osob kvůli krizi COVID-19, které snížily objemy dovozu do Unie a vytvořily neobvykle příznivé tržní podmínky, což zkreslilo obraz újmy, a že zjištěné trendy jsou pouze návratem k normálnímu trhu. Strany rovněž tvrdily, že žadatel sám zvýšil svůj podíl na trhu Unie, zlepšil objem vývozu, zisky a objem výroby, což je v rozporu s tvrzením o systémové újmě pro výrobní odvětví Unie.

(12) Žadatel se proti těmto tvrzením ohradil a zdůraznil, že situace na trhu před pandemií COVID-19 nebyla situací na běžném trhu, který by nepůsobil újmu, a poukázal na skutečnost, že již v roce 2016 úspěšně podal antidumpingový podnět.

(13) Pokud jde o tvrzení, že nedůvěrná verze podnětu neumožňuje pochopit trendy a vzorce, Komise zjistila, že verze podnětu, která byla zúčastněným stranám přístupná k nahlédnutí, obsahovala dostatečné množství podstatných důkazů a nedůvěrných shrnutí údajů, aby zúčastněné strany mohly dostatečně pochopit vývoj ukazatelů újmy, na nichž byl podnět založen, a uplatnit svá práva na obhajobu v průběhu řízení, a byla v souladu s požadavky čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(14) Komise došla k závěru, že existuje dobrý důvod pro důvěrné zacházení formou uvedení rozpětí, neboť existuje pouze jeden žadatel, společnost INEOS, což znamená, že většina číselných údajů je specifická pro danou společnost.

(15) Komise rovněž uvedla, že tyto strany samy předložily podstatné argumenty a připomínky k trendům na základě těchto údajně nedostatečných údajů. To také naznačuje, že nedůvěrná shrnutí ve veřejně přístupné verzi podnětu ve skutečnosti poskytla smysluplné porozumění základním citlivým informacím.

(16) Pokud jde o tvrzení KCIA ohledně splnění podmínek pro podání podnětu, Komise poukázala na to, že v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení se má za to, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem, pokud členové výrobního odvětví Unie, kteří podnět výslovně podporují, představují alespoň 25 % celkové výroby výrobního odvětví Unie a pokud ti, kteří jej podporují, představují vyšší objem výroby než ti, kteří jej nepodporují.

(17) Komise před zahájením řízení provedla šetření reprezentativnosti. Za tímto účelem byli před zahájením řízení kontaktováni všichni výrobci v Unii uvedení v podnětu a jinak známí Komisi a byli zohledněni při výpočtu reprezentativnosti žadatelů. V den zahájení šetření byla do otevřeného spisu věci založena poznámka o reprezentativnosti, z níž vyplývá, že žadatel jednal jménem více než [27 % – 47 %] celkové výroby v Unii, že jeden výrobce vyjádřil neutrální postoj a že žádný výrobce nebyl proti zahájení šetření.

(18) Bylo tedy prokázáno, že příslušné prahové hodnoty podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení byly splněny, a Komise toto tvrzení zamítla jako neopodstatněné.

(19) Pokud jde o tvrzení společnosti Alpek o souhrnném posouzení, Komise zjistila, že podmínky pro souhrnné posouzení dovozu z dotčených zemí ve fázi podnětu byly na základě dostupných informací a statistik splněny.

(20) Zejména bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí jsou vyšší než nepatrná. Z dostupných oficiálních statistických údajů o dovozu vyplývá, že dumpingový dovoz nebyl z hlediska objemů pro obě dotčené země zanedbatelný (byl vyšší než nepatrný). Mimoto byly podmínky hospodářské soutěže považovány za podobné. Souhrnné posouzení bylo proto oprávněné.

(21) Z právního standardu pro důkazy požadované pro podnět podle článku 5 základního nařízení (dostatek důkazů pro zahájení šetření) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v podnětu nejsou stejné jako množství a kvalita informací, na nichž Komise zakládá svá zjištění na konci šetření. Podnět musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, které jsou žadateli rozumně dostupné.

(22) Článek 5 základního nařízení kromě toho nevyžaduje, aby za účelem zajištění dostatečných důkazů o podstatné újmě byly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení analyzovány v žádosti nebo vykazovaly zhoršení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(23) V tomto případě z analýzy důkazů předložených žadatelem ze strany Komise v souladu s čl. 5 odst. 2 základního nařízení vyplynulo, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi údajně dumpingovým dovozem a údajnou újmou. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(24) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(25) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Jelikož se však přihlásili všichni tři známí výrobci v Unii, bylo nakonec rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný, protože mohou být prošetřeni všichni. Tito tři výrobci v Unii představovali 100 % výroby dotčeného výrobku v Unii v období šetření.

(26) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(27) Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, informace neposkytl ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(28) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Koreji, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(29) Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v Koreji. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dva vyvážející výrobce na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s korejskými orgány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(30) Vzhledem k tomu, že v Mexiku byl znám pouze jeden vyvážející výrobce a po zahájení šetření se nepřihlásili žádní další vyvážející výrobci z Mexika, nebylo nutné provádět výběr vzorku, pokud jde o Mexiko.

(31) Komise zpřístupnila dotazníky pro vyvážející výrobce na internetuhttps://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-history?caseId=2809. v den zahájení šetření.

(32) Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:Výrobci v Unii: INEOS, Geel, Belgie, Indorama Ventures Quimica S.L.U. (IVQ), San Roque, Cádiz, Španělsko, Orlen S.A (Orlen), Varšava, Polsko. Vyvážející výrobci v Koreji: Samnam Petrochemical Co., Ltd., Soul, Korea, Taekwang Industrial Co., Ltd., Soul, Korea.

(33) Žádný vyvážející výrobce v Mexiku neposkytl odpověď na dotazník. Kromě toho deset uživatelů poskytlo odpovědi na dotazník, které však v této fázi vyšetřování nebyly ověřeny.

(34) Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen období šetření). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen posuzované období).

(35) Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je kyselina tereftalová o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních, obvykle spadající pod číslo Chemical Abstracts Service (dále jen CAS) 100-21-0, odpovídající obvykle statistickému číslu celní unie (CUS) 0023865-3, v současnosti kódu KN ex29173600 (kód TARIC 2917360011) (dále jen výrobek, který je předmětem šetření).

(36) Kyselina tereftalová se používá především při výrobě polyethylentereftalátu (dále jen PET), který se používá v lahvích, obalech, vláknech, fóliích a čipech. Menší množství se používají také v plastifikátorech a nátěrových hmotách a mají další speciální použití.

(37) Dotčeným výrobkem je kyselina tereftalová pocházející z Korejské republiky a Spojených států mexických, v současnosti kódu KN ex29173600 (kód TARIC 2917360011) (dále jen dotčený výrobek).

(38) Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:dotčený výrobek při vývozu do Unie, výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčených zemích a výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(39) Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(40) Různé strany (uživatel UAB NEO Group a KCIA se svými členskými společnostmi Samnam Petrochemical Co., Ltd., Taekwang Industrial Co., Ltd. a Hanwha Impact Corporation) požádaly o vyloučení kvalifikované kyseliny tereftalové (dále jen QTA) z definice výrobku s odůvodněním, že:přečištěná kyselina tereftalová (dále jen PTA) a QTA nemají stejné fyzikální a chemické vlastnosti, výrobní odvětví Unie vyrábí pouze PTA, a nikoli QTA, a proto není možné porovnat cenový rozdíl mezi PTA a QTA, zatímco judikatura WTO zavazuje vyšetřující orgán, aby při analýze cenových vlivů zajistil srovnatelnost cen.

(41) Společnost UAB NEO Group upřesnila, že ačkoli lze QTA používat při výrobě PET čipů pro výrobu lahví, nemůže PTA plně nahradit. Proto musí být PTA do procesu zařazena společně s QTA v určitém poměru.

(42) Žadatel oponoval tvrzením, že QTA má tytéž fyzikální a chemické vlastnosti jako PTA a ve většině navazujících použití je do značné míry zaměnitelná, čímž na trhu s výrobou polyesteru účinně konkuruje PTA.

(43) Komise dospěla k předběžnému závěru, že oba typy výrobků mají tytéž fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Případné rozdíly v čistotě QTA a PTA navíc neopravňovaly k vyloučení QTA z definice výrobku. Dále bylo zjištěno, že QTA účinně konkuruje PTA při výrobě navazujícího produktu PET ve všech jakostních třídách PET. Shromážděné důkazy ukázaly, že přinejmenším někteří uživatelé při výrobě skutečně používají PTA i QTA zaměnitelně. Rovněž nebyl zjištěn jasný cenový rozdíl mezi QTA a PTA, který by odůvodňoval úpravu nákladů/ceny QTA. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(44) Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(45) Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(46) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Na základě toho byl prodej každého typu výrobku každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku zařazeného do vzorku na domácím trhu reprezentativní.

(47) Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(48) Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:(a) objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu; a(b) vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(49) V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(50) Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:(a) objem ziskového prodeje typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo(b) vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(51) Analýza domácího prodeje u obou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku ukázala, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje během období šetření.

(52) Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodávali do Unie výhradně prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, usazených mimo Unii, včetně obchodníků se sídlem v Koreji a ve třetích zemích. Šetření potvrdilo, že dotčený výrobek byl výrobci dodáván přímo do Unie a tok faktur/plateb probíhal prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(53) Proto byla vývozní cena na úrovni ceny ze závodu stanovena na základě čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(54) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(55) Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na vnitrostátní dopravu, manipulaci a nakládku a balení.

(56) Byl zohledněn následující činitel ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady.

(57) Aby bylo možné očistit vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na vnitrostátní dopravu, manipulaci a nakládku a balení.

(58) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(59) U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(60) Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(61) U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bez ohledu na rozpětí vyvážejícího výrobce, u nějž nebyl dumping zjištěn.

(62) Na tomto základě bylo prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, stanoveno na 6,2 %.

(63) U všech ostatních vyvážejících výrobců v Koreji stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(64) Jelikož je Komisi známo, že nejméně jeden korejský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval, rozhodla se stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni 25 % nejvyšších dumpingových transakcí spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(65) Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(66) Jak již bylo uvedeno v 33. bodě odůvodnění, žádný mexický vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto v souladu s článkem 18 základního nařízení ve svých zjištěních o dumpingu vycházela z dostupných údajů.

(67) Jelikož nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné informace o domácích cenách kyseliny tereftalové v Mexiku ani u společnosti Alpek, ani u žádného jiného výrobce, Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro Mexiko na základě údajů z období šetření uvedených v podnětuV případě paraxylenu a kyseliny octové: Eurostat; u dovozních a vývozních nákladů na dopravu: zpráva Skupiny Světové banky Doing Business o Mexiku z roku 2020 (hodnoty ze zprávy byly zvýšeny o míru inflace do období šetření podle míry inflace Banco de México); u nákladní dopravy z Mexika do EU: platforma Xeneta po zaplacení účastnického příspěvku; v případě elektřiny: Comisión Federal de Electricidad (dále jen CFE); u zemního plynu: Comision Reguladora de Energia (dále jen CRE). a údajů z Instituto Nacional de Estadística y Geografía (INEGI) pro odvětví chemického průmyslu.

(68) Běžná hodnota byla početně zjištěna na základě poměrů výrobních činitelů výrobního odvětví Unie uvedených v podnětu a domácích cen těchto činitelů v Mexiku a snadno dostupných údajů od nespolupracujícího výrobce Alpek:(a) prodejní, režijní a správní náklady vynaložené nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem Alpek za období šetření a(b) zisk realizovaný nespolupracujícím vyvážejícím výrobcem Alpek v posledním ziskovém účetním roce 2022.

(69) Vývozní cena kyseliny tereftalové z Mexika do Unie vycházela z údajů Eurostatu a databáze Surveillance 3 (dále jen Surveillance)Databáze zřízená v souladu s článkem 55 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2015/2447/oj). Další informace jsou k dispozici na internetové adrese: https://taxation-customs.ec.europa.eu/online-services/online-services-and-databases-customs/surveillance-system_en. . Kyselina tereftalová spadá pod kód KN 29173600 (kód TARIC 2917360000), který je specifický pro kyselinu tereftalovou a její soli. Ačkoli dotčeným výrobkem v tomto šetření je pouze kyselina tereftalová, odpovídá podle podnětu veškerý dovoz z Mexika do Unie pod tímto kódem KN kyselině tereftalové.

(70) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(71) Vzhledem k tomu, že tyto údaje o cenách ze statistik Eurostatu představují ceny na úrovni CIF, byly upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní dopravu, celní řízení a vnitrostátní dopravu, které byly aktualizovány podle výše míry inflace v Mexiku.

(72) Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(73) Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením následující:

(74) V období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii tři výrobci: INEOS, Orlen a IVQ. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. V posuzovaném období působili na trhu Unie další dva výrobci ze skupiny Indorama: IndoramaVentures Portugal PTA – Unipessoal Lda v Sinesu v Portugalsku (dále jen Indorama Portugal) a Indorama Ventures Europe B.V. v Rotterdamu v Nizozemsku (dále jen Indorama Netherlands). Obě tato zařízení ukončila výrobu v roce 2023 a 2024.

(75) Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 1,65 milionu tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou ověřené odpovědi na makrodotazník předložené žadatelem doplněné o údaje z individuálních dotazníků o újmě předložených třemi výrobci v Unii působícími v období šetření: INEOS, Orlen a IVQ.

(76) Jak je uvedeno v 25. a 74. bodě odůvodnění výše, uvedení tři výrobci v Unii představovali 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii v období šetření.

(77) Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu v důsledku dumpingu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku (využití pro vlastní spotřebu) vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(78) Kyselina tereftalová je jednou z hlavních surovin při výrobě PET. Nejvýznamnější použití kyseliny tereftalové je při výrobě PET pryskyřice, která se používá převážně při výrobě plastových lahví a obalů na potraviny. Mnohem menší podíl kyseliny tereftalové se používá k výrobě PET vláken, čipů a fólií, které se pak používají pro plastifikátory, nátěrové hmoty a další speciální použití.

(79) Komise zjistila, že významná část [35–60] % výroby kyseliny tereftalové společnosti IVQ byla určena k využití pro vlastní spotřebu. Významná část výroby kyseliny tereftalové byla interně převedena bez obchodních faktur pro účely další navazující výroby PET v rámci společnosti. Jednalo se o součást strategie vertikální integrace, kterou společnost IVQ sledovala za účelem optimalizace nákladůViz například tisková zpráva společnosti Indorama: https://www.indoramaventures.com/en/updates/other-release/158/ivl-acquisition-of-cepsa-business-in-spain-complete#:~:text=Bangkok%2C%20Thailand%20%E2%80%93%2008%20April%202016,a%20subsidiary%20of%20Compa%C3%B1%C3%ADa%20Espa%C3%B1ola (poslední přístup dne: 17. února 2026 ). a pro svou výrobu PET nenakupovala žádnou kyselinu tereftalovou od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. S ohledem na to, i když interní převodní ceny kyseliny tereftalové společnosti IVQ byly srovnatelné s tržními cenami, Komise shledala tuto část trhu závislou.

(80) Podobnou strategii vertikální integrace uplatňovala také společnost Indorama NetherlandsViz například tisková zpráva společnosti Indorama: https://www.indoramaventures.com/en/updates/other-release/172/ivl-announces-completion-of-expansion-of-pta-capacity-in-europe (poslední přístup dne: 17. února 2026 ). . Při odhadu spotřeby na volném trhu a využití pro vlastní spotřebu celkové výroby kyseliny tereftalové v Unii proto Komise usoudila, že stejný podíl výroby společnosti Indorama Netherlands byl v letech, kdy byla v provozu, určen pro vlastní spotřebu. Toto posouzení bylo provedeno na základě dostupných informací, včetně odhadů předložených žadatelem v makroekonomickém dotazníku.

(81) Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(82) Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se kyseliny tereftalové a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(83) Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(84) Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(85) Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřených odpovědí na makrodotazník předložených žadatelem a doplněných o údaje z ověřených odpovědí na individuální dotazníky o újmě předložených třemi výrobci v Unii a o údaje Eurostatu a databáze Surveillance.

(86) Komise zjistila, že Litva poskytla důvěrné zacházení významnému objemu dovozu kyseliny tereftalové podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2152/oj). . Z tohoto důvodu údaje Eurostatu neuvádějí zdroje všech dovozů kyseliny tereftalové. Komise proto použila údaje ze systému Surveillance ke stanovení objemů, hodnot a zdrojů dovozu do Litvy, zatímco ke stanovení objemů, hodnot a zdrojů dovozu ve zbývajících 26 členských státech byly použity údaje Eurostatu.

(87) Z výše uvedeného důvodu bylo nutné vyjádřit údaje o objemech a cenách dovozu a všechny ostatní údaje, z nichž lze tyto údaje odvodit, jako rozpětí.

(88) Na základě výše popsaných údajů Komise určila, že spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(89) V posuzovaném období došlo k poklesu celkové spotřeby kyseliny tereftalové v Unii.

(90) Rok 2023 byl pro výrobní odvětví Unie obzvláště náročný, protože celková poptávka se oproti předchozímu roku snížila o 28 %, zatímco poptávka na volném trhu klesla o 29 %. Tento pokles byl způsoben obecnou hospodářskou nejistotou v Unii, která ovlivnila odvětví výroby PET coby hlavního odběratele kyseliny tereftalové, a také normalizací nákupního chování a snižováním stavu zásob hlavních odběratelů po pandemii COVID-19.

(91) V roce 2024, kdy se trh stabilizoval, poptávka poněkud vzrostla, ale celková poptávka byla stále o 15 % nižší než v roce 2022, zatímco poptávka na volném trhu byla o 13 % nižší. Celková poptávka se v období šetření snížila o další 2 procentní body a poptávka na volném trhu o 1 procentní bod.

(92) Závislý trh se v každém roce posuzovaného období zmenšoval a v průběhu celého posuzovaného období se zmenšil o 42 %. Tento pokles byl způsoben zejména ukončením provozu zařízení společnosti Indorama Netherlands, která postupně omezovala výrobu (včetně výroby pro vlastní spotřebu) a v roce 2024 ukončila výrobu kyseliny tereftalové i PET.

(93) Skutečnost, že spotřeba na závislém trhu klesala tak lineárně ve srovnání s poptávkou na volném trhu, dále přispívá k závěru, že hlavním faktorem poklesu poptávky na volném trhu v roce 2022 bylo snižování stavu zásob. Protože vertikálně integrovaní výrobci PET nemuseli vytvářet zásoby kyseliny tereftalové, mohli jednoduše pokračovat v dodávkách kyseliny tereftalové v rozsahu, v jakém byla v daném roce poptávka po PET.

(94) Komise zkoumala, zda má být dumpingový dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(95) Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že jeden korejský vyvážející výrobce, společnost Taekwang, neprovádí dumping. Dovoz společnosti Taekwang byl proto z posouzení újmy vyloučen. Níže uvedené úvahy se týkají pouze zbývajících, dumpingových dovozů z Koreje a dumpingových dovozů z Mexika. Dovoz společnosti Taekwang se považuje za dovoz z jiné třetí země.

(96) Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dumpingový dovoz z Koreje a Mexika bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dumpingového dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil 23 % u dumpingového dovozu z Koreje a 5 % u dumpingového dovozu z Mexika.

(97) Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Koreje a Mexika a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s výrobkem vyráběným v Unii, protože jsou prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a stejným kategoriím odběratelů.

(98) Byla tudíž splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dumpingový dovoz z Koreje a Mexika byl pro účely zjištění újmy posouzen souhrnně.

(99) Společnost Alpek zdůraznila, že dovoz z Mexika zůstal v posuzovaném období stabilní a že žadatel nepožadoval souhrnné posouzení dovozu z Mexika a Koreje. Společnost Alpek tvrdila, že cenové vlivy dovozů z Mexika a Koreje by měly být stanoveny nezávisle.

(100) Žadatel oponoval tvrzením společnosti Alpek a uvedl, že již samotná skutečnost, že žadatel podal jediný podnět týkající se dovozu téhož výrobku z Mexika i Koreje, nutně vedla k uplatnění analytického rámce čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Žadatel rovněž zdůraznil, že čl. 3 odst. 4 neuvádí jako jednu z podmínek pro souhrnnou analýzu formální žádost žadatele.

Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do patnácti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, se vyzývají, aby tak učinily do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení může přezkoumat žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Mexika (Úř. věst. C, C/2025/4539, 13.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4539/oj).

⟪TABLE:tbl_002⟫

(101) Komise souhlasila s tím, že žádost žadatele není podmínkou pro souhrnnou analýzu. Bylo zjištěno, že dovoz z Mexika byl dumpingový a navzdory poklesu v posuzovaném období se vyskytoval ve značném množství. Všechny podmínky pro souhrnnou analýzu podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení tak byly splněny.

Článek 1 Článek 1 1.Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny tereftalové, v současnosti kódu KN ex29173600 (kód TARIC 2917360011), pocházející z Korejské republiky (dále jen Korea) a Spojených států mexických (dále jen Mexiko). 2.Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto: Země původuSpolečnostProzatímní antidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICKoreaSamnam Petrochemical Co., Ltd.6,288BNKoreaHanwha Impact Corporation6,288BOKoreaVeškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země13,78999MexikoVeškerý dovoz pocházející z dotčené země25,78999 3.Na korejského vyvážejícího výrobce, společnost Taekwang Industrial Co., Ltd. (doplňkový kód TARIC 899BP), se antidumpingové clo nevztahuje. 4.Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem v námi používaných jednotkách) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, bylo vyrobeno (název a sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v dotčené zemi. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země. 5.Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla. 6.Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

(102) Komise proto dospěla k závěru, že vlivy dumpingového dovozu z dotčených zemí by měly být posuzovány souhrnně, a tvrzení společnosti Alpek zamítla.

Článek 2 Článek 2 1.Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do patnácti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. 2.Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. 3.Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, se vyzývají, aby tak učinily do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení může přezkoumat žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

(103) Objem dumpingového dovozu stanovila Komise na základě údajů z Eurostatu a systému Surveillance, jak je vysvětleno výše ve 86. bodě odůvodnění. Podíl dumpingového dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a spotřeby na volném trhu v Unii, jak je uvedeno v tabulce 1 výše, přičemž prodeje společnosti Taekwang byly odečteny.

Článek 3 Článek 3 1.Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2025/2013. 2.Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny do EU ke spotřebě nejdříve 90 dnů před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

(104) Dumpingový dovoz z dotčených zemí do Unie se vyvíjel takto:

Článek 4 Článek 4

(105) Dumpingový dovoz z Koreje a Mexika byl na trhu Unie přítomen po celé posuzované období. Propad poptávky v roce 2023, jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění, se rovněž odrazil v 20% poklesu objemu dumpingového dovozu v uvedeném roce.

(106) Po tomto poklesu v roce 2023 se objem dumpingového dovozu začal prudce zvyšovat. V roce 2024 již dumpingový dovoz vzrostl o 19 procentních bodů ve srovnání s rokem 2023. Tento nárůst pokračoval i v období šetření, kdy dumpingový dovoz vzrostl o dalších 15 procentních bodů, i když poptávka klesla a v průběhu posuzovaného období se celkově zvýšila o 14 %.

(107) Vývoj podílů na trhu ukázal, že dumpingový dovoz se navzdory kolísání poptávky neustále zvyšoval. S poklesem poptávky v roce 2023 se dumpingový dovoz sice snížil i v absolutním vyjádření, nicméně v tomto roce zvýšil svůj podíl na trhu o 4 procentní body. V roce 2024, kdy se celková poptávka i dovoz zvýšily, zůstal podíl dumpingového dovozu na trhu stabilní. V období šetření však dumpingový dovoz získal další 4 procentní body podílu na trhu v Unii, protože objem dumpingového dovozu stále rostl, i když poptávka opět klesala.

(108) Ceny dumpingového dovozu stanovila Komise na základě údajů systému Surveillance a Eurostatu.

(109) Cenové podbízení dumpingového dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Koreji zařazených do vzorku v případě dovozu z Koreje a na základě cen dovozu z Mexika podle systému Surveillance a Eurostatu.

(110) Vážená průměrná cena dumpingového dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

(111) Ceny dumpingového dovozu z Koreje i Mexika v každém roce posuzovaného období klesaly, přičemž v roce 2024 došlo k mírnému vzestupu cen dovozu z Koreje. Vzhledem k tomu, že narušení celosvětového dodavatelského řetězce v roce 2022 ovlivnilo náklady na dopravu a ceny surovin, došlo ke zvýšení výrobních nákladů i cen dovozu ze třetích zemí a v UniiJak je patrné z tabulky 7, týkající se nákladů a cen výrobního odvětví Unie, a z tabulky 11, týkající se cen nedumpingového dovozu společnosti Taekwang. .

(112) Ceny dumpingového dovozu se v letech 2022 až 2023 snížily o 17 %. Ceny z Mexika klesaly i v roce 2023, a to o další 3 procentní body, zatímco cena z Koreje v tomto roce mírně vzrostla. Ceny z obou zemí se pak v období šetření snížily o dalších 7 procentních bodů, což vedlo k celkovému poklesu vážené průměrné ceny dovozu z obou zemí v posuzovaném období o 24 %.

(113) Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:(a) váženého průměru prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu a(b) odpovídajících vážených průměrných cen dovozu od výrobců zařazených do vzorku účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie v případě korejského dovozu a průměrných cen dovozu ze statistik systému Surveillance a Eurostatu v případě mexického dovozu, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží), s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(114) Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni a po odečtení rabatů a slev. Ceny QTA byly porovnány s cenami PTA, protože Komise zjistila, že oba typy výrobků účinně soutěží na stejných trzích a že mezi oběma typy neexistuje žádný významný rozdíl v nákladech či cenách, který by odůvodňoval jakoukoli úpravu.

(115) Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii v období šetření. V období šetření nebylo zjištěno, že by dumpingové dovozy vedly k podbízení.

(116) Komise však zjistila, že docházelo ke stlačení a poklesu cen v průběhu celého posuzovaného období. Dumpingový dovoz byl ve všech letech posuzovaného období prodáván do Unie za ceny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V letech 2022 a 2023 byly rovněž prodávány za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(117) Cena uvedeného dumpingového dovozu se v každém roce posuzovaného období snižovala. Tváří v tvář silné přítomnosti čím dál levnějšího dumpingového dovozu na trhu a pokračující ztrátě podílu na trhu ve prospěch uvedeného dovozu nebyli výrobci v Unii schopni v žádném roce posuzovaného období stanovit nebo zvýšit své ceny nad výrobní náklady. Naopak, výrobci v Unii byli nuceni neustále snižovat své ceny, aby si udrželi alespoň nějaký podíl na trhu. Jak ukazuje tabulka 7 níže, s výjimkou roku 2023, kdy došlo k většímu poklesu výrobních nákladů, bylo meziroční snížení cen výrobním odvětvím Unie mnohem větší než pokles jeho výrobních nákladů; výrobci v Unii snižovali ceny stále více pod své výrobní náklady, a dostávali se tak do ztráty.

(118) Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(119) Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v ověřených odpovědích na makrodotazník předložených žadatelem, v případě potřeby upravených o údaje z odpovědí na individuální dotazníky o újmě předložených třemi výrobci v Unii, a rovněž na základě údajů systému Surveillance a Eurostatu o dovozu výrobku, který je předmětem šetření. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v ověřených odpovědích tří výrobců v Unii na dotazník. Údaje se týkaly tří výrobců v Unii. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(120) Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(121) Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(122) Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(123) Objem výroby v Unii se v posuzovaném období snížil o 34 %. K nejprudšímu poklesu, o 36 %, došlo v roce 2023. Takto prudký pokles byl částečně způsoben výše uvedeným poklesem poptávky v tomto roce. Jak se v roce 2024 poptávka poněkud zotavila, zvýšil se i objem výroby výrobního odvětví Unie, ale stále byl o 25 % nižší než ve výchozím roce 2022 a v období šetření se snížil o dalších 9 procentních bodů.

(124) Snížení výrobní kapacity Unie jasně dokládá úroveň újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Základním trendem je masivní snížení výrobní kapacity Unie během posuzovaného období, neboť v letech 2023 a 2024 byl ukončen provoz několika výrobních zařízení. V důsledku ukončení jejich provozu se celková výrobní kapacita v Unii mezi rokem 2022 a obdobím šetření celkově snížila o polovinu.

(125) Zřejmé zlepšení využití kapacity nebo pokles využití kapacity v roce 2023 a v období šetření ve srovnání s rokem 2022 a 2024, proto o stavu výrobního odvětví Unie nevypovídají, neboť souvisejí především s ukončením provozu zařízení v Unii, v jehož důsledku se snížila celková výrobní kapacita. Mnohem větší vypovídací hodnotu mají naopak celkové objemy prodeje a výrobní kapacita.

(126) Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(127) Prodej výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 29 %. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2023, což se shoduje s propadem poptávky v Unii (viz tabulka 1 výše). Zatímco však poptávka na volném trhu v roce 2023 klesla o 29 %, objem prodeje v Unii se snížil o mnohem výraznějších 39 %.

(128) Jak se poptávka v roce 2024 zlepšila, zvýšil se i prodej výrobního odvětví Unie, ale stále byl o 22 % nižší než v roce 2022. V období šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o dalších 7 procentních bodů, což je opět mnohem výraznější pokles než propad poptávky v Unii o 1 procentní bod.

(129) Podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl z 73 % v roce 2022 na 63 % v roce 2023. Jak se poptávka v roce 2024 zotavila, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v témže roce zvýšil o 3 procentní body, ale poté opět klesl o 5 procentních bodů, a dosáhl tak nejnižší úrovně během posuzovaného období.

(130) V posuzovaném období došlo k výraznému poklesu výkonnosti výrobního odvětví Unie. Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil o 29 % a jeho podíl na trhu o 12 procentních bodů. Naproti tomu objem dumpingového dovozu se v posuzovaném období zvýšil o 19 % a jeho podíl na trhu se zvýšil o 7 procentních bodů. Složitá situace na trhu vedla také k ukončení provozu několika výrobních míst v Unii, čímž se celková výrobní kapacita pro kyselinu tereftalovou v Unii snížila v podstatě na polovinu.

(131) Jak bylo vysvětleno výše, posuzované období se vyznačovalo také poklesem celkové spotřeby v Unii, přičemž největší pokles byl zaznamenán v roce 2023, kdy poptávka na volném trhu v Unii klesla o 29 % ve srovnání s rokem 2022. Objem prodeje výrobců v Unii i objem dovozu dosáhly v tomto roce nejnižší úrovně.

(132) Zatímco však v roce 2023 poklesl prodej výrobního odvětví Unie o 39 % ve srovnání s rokem 2022, objem dumpingového dovozu z Koreje a Mexika se snížil pouze o 20 %. Vedlo to k rozdílným trendům ve vývoji podílu na trhu, kdy výrobní odvětví Unie ztratilo 10 procentních bodů podílu na trhu, zatímco dumpingový dovoz získal 3 procentní body.

(133) V roce 2024 se poptávka na volném trhu poněkud zotavila, nicméně zůstala o 13 % nižší než v roce 2022. Prodej výrobního odvětví Unie rovněž vzrostl o 17 procentních bodů, ale stále byl o 22 % nižší než v roce 2022. Dumpingový dovoz se zároveň zvýšil o 19 procentních bodů a dosáhl téměř stejné úrovně jako v roce 2022.

(134) V období šetření se poptávka v Unii opět snížila, tentokrát o mírný 1 procentní bod. Přesto se objem dumpingového dovozu zvýšil o dalších 19 procentních bodů, zatímco prodej výrobního odvětví Unie opět poklesl, a to o 7 procentních bodů. V období šetření tak podíl dumpingového dovozu na trhu vzrostl o další 4 procentní body, zatímco výrobní odvětví Unie přišlo o 5 procentních bodů.

(135) Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(136) Složitá situace výrobního odvětví Unie vedla v posuzovaném období ke ztrátě 480 ekvivalentů plného pracovního úvazku. Vzhledem k výše popsanému ukončení provozu zařízení na výrobu kyseliny tereftalové v Unii (oddíl 4.6.2.1), ale také ke snižování počtu pracovních míst u tří výrobců v Unii, kteří stále provozují činnost, se celkový počet zaměstnanců v každém roce posuzovaného období snižoval. V roce 2023 se počet pracovních sil snížil o 17 %, v roce 2024 následoval další velký pokles o 24 procentních bodů a v období šetření došlo k dalšímu snížení o 3 procentní body.

(137) Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti. Nejnižší byla zejména v roce 2023, kdy se poptávka v Unii prudce propadla. Produktivita v roce 2024 podle všeho prudce vzrostla o 50 procentních bodů, nikoli však v důsledku zlepšení výrobních procesů, ale spíše v důsledku ukončení provozu zařízení a konsolidace výroby a snížení počtu zaměstnanců u zbývajících výrobců.

(138) V období šetření objem prodeje výrobců v Unii na volném trhu a jejich podíly na trhu nadále klesaly, přičemž se snižovalo i využití pro vlastní spotřebu, a dokonce i při dalším omezení počtu pracovních míst se produktivita opět snížila o 9 procentních bodů.

(139) Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu z dotčených zemí nebyl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(140) Kyselina tereftalová již byla předmětem antidumpingového šetření, které bylo zahájeno v roce 2016 v souvislosti s dovozem kyseliny tereftalové z Koreje. Šetření však bylo dne 6. června 2017 ukončenoProváděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/957 ze dne 6. června 2017 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházejících z Korejské republiky (Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 27 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2017/957/oj). , jelikož zjištěná dumpingová rozpětí byla zanedbatelná. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(141) Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny tří výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(142) Zatímco průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie i průměrná prodejní cena na volném trhu v každém roce posuzovaného období klesaly, výrobci v Unii byli v důsledku cenového tlaku levného dumpingového dovozu nuceni ve všech letech posuzovaného období prodávat za ceny nižší, než byly jejich výrobní náklady.

(143) Jak již bylo uvedeno v 111. bodě odůvodnění, výrobní náklady v roce 2022 byly na celosvětové úrovni zvýšené. Platilo to zejména o Unii, protože ceny energií se zvýšily po ruské invazi na Ukrajinu.

(144) Jakmile se situace na světovém trhu zklidnila a ceny energií v Unii se od roku 2023 začaly stabilizovat, náklady a ceny začaly klesat. Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v roce 2023 snížily o 4 % a v roce 2024 následoval výrazný pokles o dalších 14 procentních bodů. Pokles výrobních nákladů v období šetření postupně pokračoval a snížil se o další procentní bod.

(145) Prodejní ceny výrobního odvětví Unie v každém roce posuzovaného období rovněž klesaly, ale byly průběžně nižší než jednotkové výrobní náklady. Výrobní náklady tak nebyly hlavním faktorem určujícím cenové hladiny.

(146) Namísto toho byl dumpingový dovoz ve všech letech posuzovaného období prodáván do Unie za ceny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii ztráceli podíl na trhu ve prospěch tohoto levného dovozu v každém roce (s výjimkou dočasného zpětného získání části podílu na trhu v roce 2024), museli se uchýlit k agresivnímu snižování cen a prodávat pod svými výrobními náklady, aby si udrželi alespoň nějaký objem prodeje.

(147) V letech 2022 a 2023 byl dumpingový dovoz prodáván za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie tak v letech 2022 až 2023 snížilo ceny o 19 %, v roce 2024 o dalších 7 procentních bodů a v období šetření o 4 procentní body.

(148) Průměrné náklady práce tří výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(149) Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2023 zvýšily o 6 % a v roce 2024 o další 3 procentní body. Nakonec se v období šetření zvýšily o dalších 15 procentních bodů.

(150) Stav zásob u tří výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(151) Konečný stav zásob kolísal podle objemu výroby a prodeje, v roce 2023 klesl o 39 %, v roce 2024 se více než zdvojnásobil a v období šetření mírně klesl o 6 procentních bodů.

(152) Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u tří výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(153) Ziskovost tří výrobců v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(154) Jak ukazuje rozdíl mezi průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Unie a jednotkovými výrobními náklady, výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty již v roce 2022, jelikož se snažilo konkurovat dumpingovému dovozu, který byl prodáván za ceny nižší, než byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(155) V roce 2023, kdy poptávka v Unii klesla a prodej výrobního odvětví Unie byl na nejnižší úrovni a zároveň došlo ke snižování cen, aby odvětví mohlo konkurovat levnějšímu dumpingovému dovozu, utrpělo výrobní odvětví Unie největší ztráty za celé posuzované období, a to ve výši –25 %.

(156) Poptávka v Unii a objem prodeje výrobního odvětví Unie se v roce 2024 mírně zotavily, zatímco výrobní náklady se snížily. Nepromítlo se to však do ziskových operací. Vzhledem k tomu, že objem dumpingového dovozu se stále zvyšoval, zatímco jeho ceny dále klesaly, bylo výrobní odvětví Unie nuceno dále snižovat své ceny, což vedlo jen k nepatrně méně negativním výsledkům, které v uvedeném roce činily –17%.

(157) Vzhledem k tomu, že tlak dumpingového dovozu přetrvával i v období šetření, kdy došlo k dalšímu poklesu cen a nárůstu jeho objemu i podílu na trhu, výrobní odvětví Unie přišlo o objem prodeje a opět snížilo ceny, což vedlo ke zhoršení ziskového rozpětí na –21 %.

(158) Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok byl záporný již v roce 2022 a v průběhu posuzovaného období se neustále zhoršoval, což dokládá neutěšený stav výrobního odvětví Unie.

(159) Investice se v posuzovaném období rovněž snížily, protože situace výrobního odvětví Unie se zhoršila. V roce 2023 se objem investic poněkud zvýšil, protože někteří výrobci v Unii museli provádět pravidelnou údržbu. V roce 2024 a v období šetření se však investice snížily o 38, resp. 12 procentních bodů.

(160) Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. S omezením nových investic do výrobních zařízení a klesající úrovní zisku se v posuzovaném období soustavně zhoršovala i návratnost investic.

(161) Schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál byla rovněž výrazně zasažena i postupnou ztrátou ziskovosti i čím dál zápornějším peněžním tokem, k nimž došlo v posuzovaném období.

(162) Jak bylo uvedeno výše, vývoj objemu dumpingového dovozu a jeho cenových vlivů je třeba posuzovat na pozadí vyvíjející se poptávky na trhu.

(163) Jak je popsáno v oddíle 4.3 výše, spotřeba na volném trhu v Unii se během posuzovaného období snížila o 14 %. Kvůli specifickým podmínkám na trhu poptávka v roce 2023 výrazně poklesla (o 29 %), než se v roce 2024 poněkud stabilizovala, avšak stále na úrovni o 13 % nižší než v roce 2022. Pokles postupně pokračoval i v období šetření a poptávka se snížila o další procentní bod.

(164) Určitý pokles objemu prodeje se dal očekávat v souvislosti se zmenšujícím se trhem. Pokles prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Unie byl však mnohem výraznější než 14% pokles poptávky v Unii: objem prodeje výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2022 a obdobím šetření snížil o mnohem výraznějších 29 %. Jeho podíl na trhu se v tomto časovém rozpětí rovněž snížil ze 73 % na 61 %, což ukazuje na jasnou újmu, co se týká objemu. Objem dumpingového dovozu z Koreje a Mexika se v tomto období zvýšil o 14 % a jejich podíl na trhu z 21 % na 28 %.

(165) Dumpingový dovoz byl ve všech letech posuzovaného období prodáván do Unie za ceny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V letech 2022 a 2023 byl rovněž prodáván za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii ztráceli kvůli dumpingovému dovozu každý rok podíl na trhu, museli přistoupit k agresivnímu snižování cen. Ve snaze zachovat si alespoň nějaký objem prodeje prodávalo výrobní odvětví Unie v roce 2024 a v období šetření za ceny, které byly dokonce nižší než ceny dumpingového dovozu, což ještě více zhoršilo jeho již tak ztrátovou situaci. Tato struktura cen naznačovala, že v roce 2022 došlo ke stlačení cen a v letech 2023, 2024 a v období šetření jak ke stlačení cen, tak i jejich poklesu.

(166) Tabulky 4 a 6 uvádějí, že využití kapacity a produktivita se v roce 2024 a v období šetření podle všeho zvýšily nad úroveň roku 2022. Jak je však vysvětleno v příslušných oddílech, bylo to v důsledku ukončení provozu několika zařízení v Unii v letech 2023 a 2024 a také snížení počtu pracovníků v zařízeních výrobců v Unii, která byla stále v provozu. Tyto zdánlivě pozitivní trendy tedy nevypovídají o neexistenci újmy, spíše naopak.

(167) Jak je uvedeno výše, všechny hlavní činitele újmy vykazovaly negativní trendy. Objem výroby, kapacita, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, ziskovost, peněžní toky, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál se v posuzovaném období zhoršily.

(168) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(169) V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: pokles spotřeby, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost a výrobní náklady.

(170) V kontextu klesající poptávky se do Unie stále dovážel dumpingový dovoz z Koreje a Mexika za ceny hluboko pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zároveň ztrácelo objem prodeje a podíly na trhu a bylo nuceno čím dál více snižovat ceny, aby si udrželo alespoň nějaký podíl na trhu, a utrpělo tak obrovské ztráty.

(171) V průběhu posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Unie 12 % podílu na trhu, zatímco jeho výroba a objem prodeje na volném trhu se snížily o 34 %, resp. 29 %. Ve stejném období se objem dumpingového dovozu zvýšil o 19 %, čímž získal 7 % podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(172) Analýza ukazatelů újmy uvedených v 85. až 168. bodě odůvodnění ukázala, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie sice zaznamenala nejprudší pokles v roce 2023, ale v roce 2024 a v období šetření se ve srovnání s rokem 2022 dále zhoršila, což se shodovalo s výrazným nárůstem dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(173) Někteří uživatelé poukazovali na skutečnost, že ceny korejského a mexického dumpingového dovozu byly velmi blízké cenám výrobního odvětví Unie, a tvrdili, že tudíž nemohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(174) Žadatel s tímto výkladem nesouhlasil a poukázal na to, že ceny byly zjevně vyrovnány právě kvůli cenovému tlaku vyvíjenému dumpingovými dovozy.

(175) Jak již bylo zjištěno výše, dumpingový dovoz skutečně způsobil významné stlačení cen v letech 2022 a 2023 a v letech 2023, 2024 a v období šetření stlačení cen i jejich pokles, jelikož výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny nad výrobní náklady. Zatímco ceny dovozu byly stanoveny na úrovni nižší než jednotkové výrobní náklady již v roce 2022, výrobní odvětví Unie je muselo v průběhu posuzovaného období dále snižovat.

(176) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že existuje příčinná souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(177) Jak je uvedeno v tabulce 1 výše, v posuzovaném období byla v Unii konstatována existence závislého trhu pro výrobu PET. Vzhledem k tomu, že objemy využití pro vlastní spotřebu v každém roce posuzovaného období postupně klesaly, aniž v roce 2023 došlo k výraznému poklesu pozorovanému na volném trhu, představovaly v posuzovaném období [7–10] % až [13–16] % celkové spotřeby v Unii.

(178) Celkové využití pro vlastní spotřebu se v posuzovaném období snížilo o 42 %, což bylo způsobeno skutečností, že zařízení společnosti Indorama Netherlands ukončilo svůj provoz, jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění; objem využití pro vlastní spotřebu u druhého výrobce v Unii, který část své výroby využíval pro vlastní spotřebu, zůstal v posuzovaném období relativně stabilní.

(179) Vzhledem k výše uvedenému a skutečnosti, že využití pro vlastní spotřebu představovalo pouze omezený podíl celkové výroby v Unii (mezi [7–10] % a [13–16] % v posuzovaném období), dospěla Komise k závěru, že vývoj na závislém trhu nepřispěl k újmě.

(180) Jak již bylo uvedeno, spotřeba na volném trhu v Unii se v posuzovaném období snížila o 14 %. Jak však bylo rovněž uvedeno výše, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o mnohem významnějších 29 %, zatímco objem dumpingového dovozu se i na takto zmenšujícím se trhu zvýšil o 14 % a získal 7 % podílu na trhu.

(181) Ačkoli by tedy zmenšující se trh nepochybně vedl ke ztrátě některých objemů prodeje, i kdyby pokles poptávky způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, skutečnost, že dumpingový dovoz získal během posuzovaného období dalších 7 % podílu na trhu, ukazuje, že klesající poptávka není hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zmenšující se trh naopak vytvořil náročnou situaci, kdy levný dumpingový dovoz začal agresivním snižováním cen přebírat podíl na trhu od výrobců v Unii, čímž se snížil objem prodeje a ceny výrobců v Unii, což mělo zničující dopad na jejich ziskovost.

(182) Vzhledem k tomu, že poptávka poklesla pouze o 14 %, dospěla Komise k závěru, že tento pokles poptávky nezmírnil příčinnou souvislost.

(183) Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(184) Svůj nedumpingový dovoz společnost Taekwang dovážela do Unie rovněž za ceny nižší, než byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie v každém roce posuzovaného období, ale vyšší, než byly jeho prodejní ceny v letech 2023, 2024 a v období šetření.

(185) Dovoz společnosti Taekwang současně prudce vyskočil na nejvyšší úroveň v roce 2023 a v roce 2024 a v období šetření neustále klesal. Jejich podíl na trhu se v roce 2023 více než zdvojnásobil, ale v roce 2024 se snížil a v období šetření zůstal stabilní.

(186) Ceny dovozu z Číny byly nejnižší v letech 2022 a 2023, ale vyšší než ceny dumpingového dovozu v roce 2024 a v období šetření, i když stále nižší, než byly ceny výrobního odvětví Unie a jeho výrobní náklady. Objem tohoto dovozu byl však minimální, přestože se postupně zvyšoval a rostl jeho podíl na trhu.

(187) A konečně dovoz z ostatních třetích zemí prakticky neexistoval. Komise proto dospěla k závěru, že tento dovoz nemohl mít dopad na trh Unie ani na uživatele v Unii.

(188) Na druhé straně byl dovoz společnosti Taekwang významný a prodával se za cenu pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie. Přestože získal několik procentních bodů podílu na trhu, neměl na ceny výrobního odvětví Unie stejný vliv jako dumpingový dovoz, který byl ve všech letech posuzovaného období levnější než dovoz společnosti Taekwang a jehož množství bylo mnohem větší. Dokládá to i skutečnost, že ceny dovozu společnosti Taekwang byly v letech 2023, 2024 a v období šetření vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(189) Čínský dovoz se však ve všech letech posuzovaného období prodával za ceny nižší, než byly jednotkové výrobní náklady a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Objemy těchto dovozů však byly nízké a jejich podíl na trhu činil v posuzovaném období 0–3 %.

(190) Celkově lze konstatovat, že levný dovoz společnosti Taekwang a Číny výrobnímu odvětví Unie rovněž snížil podíl na trhu o přibližně 5 %. I kdyby přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jeho účinek však nebyl vzhledem k výše uvedenému takový, aby oslabil příčinnou souvislost mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Unie a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(191) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí nezmírňuje příčinnou souvislost.

(192) Objem vývozu tří výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(193) Vývoz kyseliny tereftalové během posuzovaného období rovněž postupně klesal. Objem vývozu se v roce 2023 snížil o 20 %, v roce 2024 o dalších 21 % a v období šetření o dalších 16 %. Vývozní ceny vykazovaly stejný klesající trend jako domácí prodej, protože výrobní odvětví Unie stále snižovalo ceny, aby zastavilo ztrátu vývozních trhů.

(194) Vzhledem k poměrně nízkému podílu vývozu, který na počátku posuzovaného období představoval [16–20] % celkového prodeje výrobců v Unii a který se během období šetření snížil na [11–15] %, však zpomalení vývozu mělo přinejlepším mírný dopad a neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou výrobního odvětví Unie.

(195) Několik zúčastněných stran a Korejská republika tvrdily, že hlavním důvodem způsobené újmy byly vysoké výrobní náklady, a zejména to, že výrobní odvětví Unie bylo obzvláště zranitelné vůči cenovým šokům v oblasti energie a elektřiny v důsledku historické strukturální závislosti Unie na dovozu energie z Ruska.

(196) Strany poukázaly na to, že roky 2022 a 2023 byly poznamenány prudkým nárůstem nákladů na elektřinu a zemní plyn, protože Unie zavedla sankce vůči Rusku po jeho invazi na Ukrajinu a dodávky zemního plynu výrazně poklesly.

(197) Strany tvrdily, že výsledná inflace a zejména zvýšení cen elektřiny a surovin, včetně paraxylenu, které bylo specifické pro Unii, znevýhodnilo výrobní odvětví Unie v hospodářské soutěži vůči dovozu z Koreje a Mexika.

(198) Žadatel uznal prudký nárůst výrobních nákladů v roce 2022 v důsledku prudkého růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Jak je patrné z výše uvedené tabulky 7, výrobní náklady zůstaly i přes určitý pokles i v roce 2023 vyšší.

(199) To však neoslabuje příčinnou souvislost mezi rostoucím dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(200) Skutečnost, že ceny dumpingového dovozu z Koreje a Mexika byly v roce 2022 nejvyšší, svědčí o tom, že existence vyšších nákladů nebyla specifická pouze pro Unii.

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2025/2013.

Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny do EU ke spotřebě nejdříve 90 dnů před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2013 ze dne 8. října 2025 , kterým se zavádí celní evidence dovozu kyseliny tereftalové pocházející z Korejské republiky a Mexika (Úř. věst. L, 2025/2013, 9.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2013/oj).

⟪TABLE:tbl_003⟫

(201) Kromě toho výrobní náklady Unie v každém roce posuzovaného období klesaly a v roce 2024 a v období šetření se ve srovnání s rokem 2022 snížily výrazně. Současně se do Unie dováželo stále větší množství dumpingového dovozu za nižší ceny, což výrobnímu odvětví Unie bránilo zvýšit ceny nad své výrobní náklady.

(202) Jak je jasně patrné z výše uvedené tabulky 10, ziskovost výrobního odvětví Unie byla v roce 2024 a v období šetření (roky snížených výrobních nákladů) mnohem nižší než v roce 2022 (rok nejvyšších výrobních nákladů). Ostatní ukazatele újmy vykazují podobné vzorce. Výrazné zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově nekryje s obdobím nejvyšších výrobních nákladů, ale s rostoucí přítomností dumpingového dovozu na trhu Unie.

(203) Nakonec Komise zdůraznila, že ačkoli existence vysokých nákladů mohla být širší makroekonomickou realitou pro výrobní odvětví Unie v letech 2022 a 2023, u dovozu z Koreje a Mexika byl zjištěn dumping. Ačkoli tedy vyšší výrobní náklady mohly být problematickým činitelem, nenarušují ani nezmírňují příčinnou souvislost mezi dovozem za nespravedlivé ceny, který stlačoval a snižoval ceny výrobního odvětví Unie, a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(204) Jak je uvedeno výše, v kontextu poklesu poptávky na trhu Unie o 14 % v posuzovaném období se prodej výrobců v Unii snížil o 29 %. Zatímco určitý úbytek objemu prodeje by se na zmenšujícím se trhu dal očekávat plošně, dumpingový dovoz se ve stejném období zvýšil o 13 %.

(205) Kromě toho mohl k újmě přispět i levný dovoz společnosti Taekwang a z Číny, jehož objem rovněž vzrostl a který získal dohromady téměř 5% podíl na trhu.

(206) Tento nárůst však nebyl takového rozsahu, aby zmírnil příčinnou souvislost. Výrobní odvětví Unie ztratilo 7 procentních bodů podílu na trhu Unie přímo kvůli dumpingovému dovozu, který byl prodáván za ceny nižší, než byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a nižší, než byly ceny společnosti Taekwang. Aby zabránili dalšímu poklesu podílu na trhu a udrželi si alespoň určitou úroveň objemu výroby, snižovali výrobci v Unii své ceny stále více pod své výrobní náklady a v posuzovaném období utrpěli obrovské ztráty.

(207) Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv klesající poptávky, dovozu ze třetích zemí a vývozní výkonnosti na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o pokles objemu prodeje, podílu na trhu a ziskovosti, byl pouze omezený.

(208) Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívala zejména ve ztrátě podílu na trhu, stlačení a poklesu cen a klesající ziskovosti.

(209) Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(210) Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(211) V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(212) Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že ne všichni tři výrobci v Unii mohli poskytnout spolehlivé údaje prokazující ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zvýšením dumpingového dovozu z dotčených zemí, stanovila Komise v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení základní zisk pro určení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %.

(213) Několik zúčastněných stran zpochybnilo tvrzení žadatele o cílovém ziskovém rozpětí [8–18] %, které bylo navrženo v podnětu. Tvrdili, že cílový zisk by měl být stanoven na 6 %.

(214) Komise připomněla, že cílový zisk použitý v podnětu vycházel ze skutečných dřívějších zisků žadatele z výroby kyseliny tereftalové. Jelikož v tomto šetření poskytli odpovědi na dotazník další dva výrobci v Unii, snažila se Komise stanovit cílový zisk v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(215) Jak je však uvedeno ve 212. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že ne všichni výrobci v Unii mohli poskytnout spolehlivé údaje prokazující ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země, musela Komise základní zisk stanovit ve výši 6 %, což je minimální úroveň stanovená v čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Tvrzení stran ohledně výše cílového zisku se tak stala bezpředmětnými.

(216) Výrobní odvětví EU poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Po ověření byla tvrzení výrobního odvětví EU shledána oprávněnými. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu se pohyboval v rozpětí [0–1,5] %.

(217) Procento vypočtené pro každého výrobce bylo přičteno k základnímu zisku ve výši 6 % uvedenému ve 212. bodě odůvodnění, aby byl stanoven jejich cílový zisk.

(218) Na tomto základě se cena, která nepůsobí újmu, stanoví v rozmezí od [50–60] do [70–80] EUR/t, která vyplývá z použití výše uvedeného ziskového rozpětí pro každého výrobce v Unii na výrobní náklady během období šetření každého ze tří výrobců v Unii.

(219) V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia (budoucí náklady na dodržování předpisů), které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Na základě důkazů předložených třemi výrobci v Unii Komise stanovila dodatečné náklady v rozmezí od [8–14] do [36–42] EUR/t v závislosti na nákladech vzniklých jednotlivým výrobcům. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 218. bodě odůvodnění výše.

(220) Na základě toho Komise vypočítala váženou průměrnou cenu nepůsobící újmu ve výši [880–1020] EUR/t u obdobného výrobku výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí na výrobní náklady každého ze tří výrobců v Unii během období šetření a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d na základě jednotlivých typů.

(221) Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Koreji zařazených do vzorku a na základě cen z Mexika podle Eurostatu, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie třemi výrobci v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(222) Úroveň pro odstranění újmy pro ostatní spolupracující společnosti a pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 59. až 65. a 72. až 73. bod odůvodnění výše).

(223) Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení: 7. ZÁJEM UNIE

(224) Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie a uživatelů.

(225) Výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období značně ztrátové. Ztratilo objem prodeje a podíl na trhu a bylo nuceno udržovat své ceny na neudržitelné úrovni. Tíživá situace již vedla k ukončení činnosti několika výrobních zařízení v Unii a ke ztrátě přibližně 500 pracovních míst. Hlavní mikroekonomické ukazatele újmy tří výrobců v Unii, kteří stále pokračují v činnosti, se během posuzovaného období rovněž zhoršily.

(226) Jak bylo vysvětleno výše, hlavní příčinou vzniku této újmy byl dumpingový dovoz. Uložení antidumpingových opatření proto zmírní zátěž nespravedlivého stanovování cen, což výrobnímu odvětví Unie umožní zvýšit ceny na udržitelnější úroveň a pravděpodobně zvrátit tento pokles.

(227) Na druhou stranu neuložení opatření pravděpodobně povede k dalšímu zhoršování situace, což může vést k likvidaci i zbývající části výrobního odvětví Unie.

(228) Uložení opatření by proto bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(229) V rámci tohoto šetření se proti opatřením nevyslovil žádný dovozce ani obchodník, který není ve spojení. Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření by nebylo v rozporu se zájmy dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(230) Tohoto šetření se zúčastnilo deset uživatelů, kteří poskytli odpovědi na dotazník, a několik z nich rovněž předložilo připomínky vyjadřující nesouhlas s uložením cel. Čtyři z nich rovněž požádali o slyšení, aby mohli své stanovisko upřesnit, a bylo jim vyhověno.

(231) Na základě aktuálně dostupných údajů Komise odhadla, že těchto deset společností zaměstnává v segmentu své činnosti souvisejícím s kyselinou tereftalovou celkem přibližně 1400 osob. Zdá se, že těchto deset společností zajišťuje veškerý korejský a polovinu veškerého mexického dovozu do Unie. Většina z nich používá kyselinu tereftalovou pro výrobu PET.

(232) Uživatelé, kteří vyjádřili nesouhlas s cly, ve svých připomínkách většinou tvrdili, že jakékoli zvýšení ceny kyseliny tereftalové coby hlavní suroviny ještě více sníží konkurenceschopnost jejich výrobků vůči dovozu do Unie a na vývozních trzích, neboť jsou velmi citliví na ceny. Může to vést k jejich odchodu z trhu, což by způsobilo další pokles poptávky po kyselině tereftalové výrobního odvětví Unie a ohrozilo celý hodnotový řetězec. Uživatelé proto dospěli k závěru, že antidumpingová opatření by v konečném důsledku nesplnila svůj účel.

(233) Ve svých odpovědích na dotazník pouze dva uživatelé uvedli, že v období šetření dosáhli zisku, jeden uživatel ( Celanese Performance Solutions Switzerland Sàrl (dále jen Celanese)) neuvedl žádné údaje o ziskovosti svého podnikání v Unii, zatímco ostatních sedm uživatelů bylo ztrátových, a to jak v segmentu podnikání souvisejícím s kyselinou tereftalovou, tak na úrovni celé společnosti.

(234) Zatímco u jednoho ze dvou ziskových uživatelů byl podíl kyseliny tereftalové na celkových výrobních nákladech poměrně vysoký a tento uživatel odebíral z dotčených zemí jen malé množství kyseliny tereftalové, byl v období šetření vysoce ziskový. Bylo odhadnuto, že při současné výši cel si zachovají značný zisk.

(235) Další dva uživatelé, Celanese a Envalior Deutschland GmbH, odebírali z dotčených zemí pouze velmi omezený podíl kyseliny tereftalové. Proto se dospělo k závěru, že cla na ně nebudou mít významný dopad.

(236) U jednoho ze zbývajících sedmi uživatelů představuje kyselina tereftalová velmi malý podíl na jeho celkových výrobních nákladech. Tento uživatel je však již ve ztrátě a v dotčených zemích získává přibližně polovinu své kyseliny tereftalové. Uložení cel by jej tedy pravděpodobně negativně ovlivnilo, ale vzhledem k malému podílu kyseliny tereftalové na jeho celkových výrobních nákladech jen v menší míře.

(237) U zbývajících šesti uživatelů představuje kyselina tereftalová významnější podíl na jejich celkových výrobních nákladech, který se pohybuje mezi 30 % a 75 %. Z dotčených zemí také získávají 20 % až 85 % kyseliny tereftalové. Vzhledem k tomu, že ze současných údajů nebylo možné posoudit, jak velká část dodávek pochází od společnosti Taekwang, která nebude podléhat clu, a vzhledem k tomu, že všichni tito uživatelé měli buď zápornou, nebo nízkou ziskovost, dospěla Komise s ohledem na úroveň informací, které jsou v této fázi k dispozici, k závěru, že cla by jejich podnikání dodatečně zatížila.

(238) Z údajů předložených deseti výše uvedenými uživateli zároveň vyplývá, že deset z nich odebírá celkově přibližně 1/3 dodávek kyseliny tereftalové od výrobního odvětví Unie, tj. celkem přibližně 300000 tun. Tito uživatelé se v období šetření rovněž podíleli na 90 % celkového dovozu kyseliny tereftalové do Unie, tj. přibližně 730000 tun.

(239) Jak je uvedeno v tabulce 1 výše, poptávka po kyselině tereftalové na volném trhu Unie byla v období šetření určena na více než 2 miliony tun. To znamená, že v Unii existují uživatelé, kteří představují druhou polovinu trhu, tj. přibližně 1 milion tun kyseliny tereftalové, kterou nakupují téměř výhradně od výrobního odvětví Unie, a kteří se proti clům nevyslovili.

(240) Vzhledem k obrovským ztrátám, které výrobní odvětví Unie utrpělo, by v případě, že by i zbývající výrobci v Unii ukončili provoz svých zařízení, došlo k vyřazení důležitého zdroje dodávek pro některé z výše uvedených deseti uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník, a také pro uživatele, kteří se v rámci šetření nepřihlásili.

(241) I když osm z těchto uživatelů bylo ve ztrátě a jejich ziskovost se v období šetření pohybovala od –3 % do –15 %, výrobci kyseliny tereftalové jsou navíc v ještě horší situaci, neboť jejich ziskovost v období šetření činila –21 %. Vzhledem k těmto skutečnostem a k tomu, že úroveň dumpingu zjištěná u největší dovážející země Koreje je poměrně nízká, dospěla Komise k závěru, že uložení opatření není z celkového hlediska v rozporu se zájmy Unie.

(242) Kromě toho je výrobní odvětví PET, k němuž patří téměř všichni výše uvedení uživatelé, kteří poskytli odpovědi na dotazník, již chráněno opatřeními na ochranu obchodu proti dovozu z Indie a Číny. Tato opatření proto již poskytují určitou úroveň ochrany jejich konkurenceschopnosti na konci dodavatelského řetězce vůči výrobcům v těchto zemích.

(243) A konečně, i když osm z deseti uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník, bylo ve ztrátě, jejich ziskovost se v období šetření pohybovala od –3 % do –15 %. Výrobci kyseliny tereftalové v Unii jsou však v ještě horší situaci, neboť jejich ziskovost v období šetření byla stanovena na –21 % (viz tabulka 10 výše).

(244) Některé strany navíc tvrdily, že výrobní odvětví Unie nemá kapacitu, aby uspokojilo poptávku v Unii, a proto bylo nutné odebírat výrobek z Koreje a Mexika.

(245) Komise v této souvislosti poukázala na to, že účelem antidumpingových cel není vyřadit dovoz z trhu, ale obnovit rovné podmínky na trhu.

(246) Komise rovněž zdůraznila, že i v období šetření, kdy se celková výrobní kapacita Unie snížila téměř o polovinu, mělo výrobní odvětví Unie stále kapacitu pokrýt 85 % celkové poptávky v Unii (na volném trhu i pro vlastní spotřebu). Kromě toho existuje dostatek alternativních zdrojů dodávek: dovoz společnosti Taekwang nebude podléhat antidumpingovému clu, v Číně jsou k dispozici značné kapacity a v Turecku vznikají nové kapacity. Nehrozí tedy nedostatek dodávek.

(247) S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že úroveň dumpingu zjištěná u největší dovážející země Koreje je poměrně nízká, dospěla Komise k závěru, že uložení opatření není z celkového hlediska v rozporu se zájmy uživatelů.

(248) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dumpingový dovoz kyseliny tereftalové pocházejících z Koreje a Mexika v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(249) Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(250) Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dumpingový dovoz kyseliny tereftalové pocházející z Koreje a Mexika uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(251) Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(252) V případě Koreje byla individuální sazba antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedená v tomto nařízení stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(253) V případě veškerého dovozu z Mexika se použije celní sazba pro veškerý dovoz pocházející z dotčené země.

(254) Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

(255) I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(256) Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(257) Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(258) Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(259) V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(260) V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(261) K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky. Společnost Samnam předložila připomínky ve stanovené lhůtě. Tyto připomínky se však týkaly metodiky výpočtu, a proto budou řešeny v konečné fázi.

(262) Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(263) Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-history?caseId=2809.

⟪TABLE:tbl_004⟫

V případě paraxylenu a kyseliny octové: Eurostat; u dovozních a vývozních nákladů na dopravu: zpráva Skupiny Světové banky Doing Business o Mexiku z roku 2020 (hodnoty ze zprávy byly zvýšeny o míru inflace do období šetření podle míry inflace Banco de México); u nákladní dopravy z Mexika do EU: platforma Xeneta po zaplacení účastnického příspěvku; v případě elektřiny: Comisión Federal de Electricidad (dále jen CFE); u zemního plynu: Comision Reguladora de Energia (dále jen CRE).

⟪TABLE:tbl_005⟫

Databáze zřízená v souladu s článkem 55 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2015/2447/oj). Další informace jsou k dispozici na internetové adrese: https://taxation-customs.ec.europa.eu/online-services/online-services-and-databases-customs/surveillance-system_en.

⟪TABLE:tbl_006⟫

Viz například tisková zpráva společnosti Indorama: https://www.indoramaventures.com/en/updates/other-release/158/ivl-acquisition-of-cepsa-business-in-spain-complete#:~:text=Bangkok%2C%20Thailand%20%E2%80%93%2008%20April%202016,a%20subsidiary%20of%20Compa%C3%B1%C3%ADa%20Espa%C3%B1ola (poslední přístup dne: 17. února 2026 ).

⟪TABLE:tbl_007⟫

Viz například tisková zpráva společnosti Indorama: https://www.indoramaventures.com/en/updates/other-release/172/ivl-announces-completion-of-expansion-of-pta-capacity-in-europe (poslední přístup dne: 17. února 2026 ).

⟪TABLE:tbl_008⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2152/oj).

⟪TABLE:tbl_009⟫

Jak je patrné z tabulky 7, týkající se nákladů a cen výrobního odvětví Unie, a z tabulky 11, týkající se cen nedumpingového dovozu společnosti Taekwang.

⟪TABLE:tbl_010⟫

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/957 ze dne 6. června 2017 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházejících z Korejské republiky (Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 27 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2017/957/oj).

⟪TABLE:tbl_011⟫

⟪TABLE:tbl_012⟫

⟪TABLE:tbl_013⟫

⟪TABLE:tbl_014⟫

⟪TABLE:tbl_015⟫

⟪TABLE:tbl_016⟫

⟪TABLE:tbl_017⟫

⟪TABLE:tbl_018⟫

⟪TABLE:tbl_019⟫

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: