Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/831 ze dne 14. dubna 2026, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unieÚř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj. (dále jen základní nařízení), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu střiže ze skleněných vláken, v současnosti kódů KN 70191100, ex70191200 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026, 7019120039), 70191400 a 70191500, pocházející z Bahrajnu, Egypta a Thajska.

Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto: Země původuSpolečnostKonečné antidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICBahrajnCPIC Abahsain Fiberglass W.L.L.11,889XIVeškerý ostatní dovoz pocházející z Bahrajnu11,88999EgyptJushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E.11,088BAVeškerý ostatní dovoz pocházející z Egypta11,08999ThajskoAsia Composite Materials (Thailand) Co., Ltd.25,489XJWanda New Material (Thailand) Co., Ltd.15,389XKVeškerý ostatní dovoz pocházející z Thajska25,48999

Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v jednotce, kterou používáme) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Dne 17. února 2025 zahájila Evropská komise (dále jen Komise) antidumpingové šetření týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (dále jen dotčené země) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (Úř. věst. C, C/2025/1135, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1135/oj). (dále jen oznámení o zahájení).

(2) Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. ledna 2025 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen GFE) (dále jen žadatelé). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou výrobků z nekonečných skleněných vláken, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3) Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/890Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/890 ze dne 15. května 2025 , kterým se zavádí celní evidence dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (Úř. věst. L, 2025/890, 16.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/890/oj). (dále jen nařízení o celní evidenci).

(4) V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány dotčených zemí, známé dovozce, uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5) Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6) Egyptská vláda tvrdila, že zahájení šetření nebylo v souladu s požadavky čl. 5 odst. 3 a 4 antidumpingové dohody WTO. Egypt zejména uvedl, že podnět postrádá dostatečné, přesné a přiměřené důkazy, které by odůvodňovaly zahájení šetření, jak vyžaduje čl. 5 odst. 3 antidumpingové dohody. Egypt dále tvrdil, že podnět transparentně neidentifikoval domácí výrobce, kteří jej podporují, a neposkytl odpovídající shrnutí klíčových informací, které nemá důvěrnou povahu, což zúčastněným stranám brání v účinném výkonu jejich práva na obhajobu a v ověření, zda byl splněn požadavek na způsobilost podle čl. 5 odst. 4 antidumpingové dohody. Egypt navíc vznesl námitku proti tomu, co považoval za nadměrné využívání žádostí o zachování důvěrnosti, a tvrdil, že to narušilo transparentnost a smysluplnou účast na šetření ve fázi zahájení. Egypt rovněž vyjádřil obavy ohledně rizika dvojích nápravných opatření a poznamenal, že egyptský vývoz již podléhá vyrovnávacím clům a že zahájení souběžného antidumpingového řízení by mohlo v rozporu s pravidly WTO vést k překrývání opatření.

(7) V rámci analýzy podnětu a v souladu s čl. 5 odst. 4 antidumpingové dohody provedly útvary Komise před zahájením šetření posouzení způsobilosti. Za tímto účelem byli všichni výrobci v Unii uvedení v podnětu a jinak známí Komisi před zahájením šetření kontaktováni a zohledněni při výpočtu reprezentativnosti žadatelů. Tento výpočet byl založen na množství vyrobeného dotčeného výrobku uvedeného v jednotlivých prohlášeních těchto výrobců a sdružení výrobců a na informacích obsažených v podnětu, který rovněž obsahuje informace o celkové výrobě v Unii. Ve fázi zahájení šetření byl proto učiněn závěr, že podmínky čl. 5 odst. 4 antidumpingové dohody byly splněny. Tvrzení egyptské vlády bylo proto zamítnuto.

(8) Komise měla za to, že znění podnětu určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a smysluplné shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly uplatnit své právo na obhajobu v průběhu řízení. V každém případě žadatel poskytl smysluplné shrnutí obsahu důvěrných částí podnětu. Do těchto kategorií spadají informace obsažené v přílohách podnětu s omezeným přístupem. Žadatel také poskytl smysluplné shrnutí informací obsažených v přílohách podnětu s omezeným přístupem, které zúčastněným stranám umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Tvrzení egyptské vlády bylo proto zamítnuto.

(9) Aby se zabránilo dvojím nápravným opatřením, odečítá Komise v případech použití souběžných antidumpingových a vyrovnávacích opatření od skutečného antidumpingového cla částku subvencování, která již byla vyrovnána vyrovnávacími opatřeními (vývozní subvence). Nejedná se tedy o dvojí započtení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10) Egyptská vláda zpochybnila tvrzení, že dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, a tvrdila, že závěry jsou zastaralé a selektivní. Vyvrátila tvrzení o zeměpisném přemístění výroby pouze z důvodu obcházení cla. Egyptská vláda rovněž tvrdila, že v podnětu chybí komplexní analýza dalších činitelů ovlivňujících trh Unie, jako jsou výrobní náklady a kolísání cen surovin. Údaje naznačovaly, že egyptské vývozní ceny sledovaly tržní trendy, což je v rozporu s tvrzeními o agresivní cenové politice. Objem dovozu se mezi lety 2021 a 2023 snížil, což zpochybňuje tvrzení o významném dopadu na trh. Egyptská vláda tvrdila, že menší změny cen v Unii nepoukazují na významné stlačení cen, ale odrážejí spíše běžné tržní podmínky než újmu způsobenou dovozem. Tvrdila, že tyto činitele prokazují, že podnět postrádá objektivní důkazy, jak vyžaduje antidumpingová dohoda WTO.

(11) V rozporu s tvrzeními egyptské vlády Komise zjistila, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o tom, jak dovoz výrobků ze skleněných vláken z Egypta způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Kromě toho komplexní analýza trhu obsažená v podnětu podpořila souvislost mezi egyptským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, jak vyžadují předpisy WTO. Podnět dále obsahoval dostatečné důkazy o tom, že egyptský dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie značné cenové podbízení a výrazné stlačení a pokles cen. Uvedený pokles objemu dovozu z Egypta se považuje za dočasný, neboť podnět nastiňuje širší kontext poptávky, který dopad egyptského dovozu nesnižuje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(12) Egyptská vláda zpochybnila analýzu újmy uvedenou v podnětu a uvedla, že nesplňuje požadavky čl. 3 odst. 4 a čl. 3 odst. 5 antidumpingové dohody WTO tím, že vynechala několik hospodářských činitelů. Tvrdila, že v podnětu chybí analýza produktivity, mezd, návratnosti investic, peněžního toku, schopnosti opatřit si kapitál, zásob a celkového růstu výrobního odvětví, což jsou všechno nezbytné předpoklady pro úplné stanovení újmy. Egyptská vláda dále poukázala na to, že analýza hospodářských ukazatelů, jako je výroba, využití kapacity, ziskovost a zaměstnanost, je zavádějící a neúplná. Zdůraznila, že výrobní odvětví Unie ovlivňují činitele, jako je celosvětový útlum a zvýšená konkurence z ostatních zemí, a nikoli pouze dovoz z Egypta. Kromě toho tvrdila, že pokles podílu Unie na trhu byl minimální a nenaznačoval podstatnou újmu, neboť odrážel širší dynamiku trhu, včetně sníženého dovozu z ostatních třetích zemí, který doplnil egyptský dovoz, což je v souladu s požadavky čl. 3 odst. 5 na rozlišení příčin újmy.

(13) Komise s tvrzeními egyptské vlády nesouhlasila. Podnět obsahoval dostatečné důkazy o negativním dopadu egyptského dovozu na výrobní odvětví Unie. Zahrnoval komplexní analýzu hospodářských ukazatelů, jako je úroveň výroby, využití kapacity a ziskovost, která jasně ukázala, jak byly tyto ukazatele negativně ovlivněny přílivem levného egyptského dovozu. Na rozdíl od tvrzení Egypta obsahoval podnět dostatečné důkazy o tom, že tento pokles nebyl způsoben pouze vnějšími hospodářskými podmínkami, ale přímo souvisel s agresivními cenovými strategiemi dovozu. Podrobné důkazy uvedené v podnětu v souladu s požadavky WTO, které dokládají příčinnou souvislost mezi egyptským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, odůvodňují potřebu antidumpingových opatření. Tvrzení egyptské vlády bylo proto zamítnuto.

(14) Společnost HELM AG, dovozce v Unii, jménem čtyř dalších uživatelů v Unii (dále jen HELM) tvrdila, že výrobní odvětví Unie v důsledku dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu, Egypta a Thajska neutrpělo podstatnou újmu. Tvrdila, že výkonnost výrobního odvětví v roce 2024 odrážela stabilizaci po výjimečné výkonnosti v letech 2021–2022 a nenaznačovala podstatnou újmu. Ztráta podílu na trhu od roku 2023 do první poloviny roku 2024 činila pouze 1 %. Kromě toho klíčové ukazatele, jako je prodej na vývoz, který se mezi rokem 2021 a polovinou roku 2024 zvýšil o 29 %, a značné investice výrobního odvětví Unie vynaložené v letech 2021–2023 naznačují konkurenceschopnost a finanční sílu. Navzdory mírnému snížení výrobní kapacity v roce 2023 v důsledku uzavření zařízení zůstalo využití kapacity stabilní a úrovně zásob se výrazně snížily. Společnost HELM zdůraznila, že tyto činitele dokládají návrat k běžným provozním podmínkám, a nikoli podstatnou újmu.

(15) Komise uvedla, že společnost HELM měla věcně pravdu, když poukázala na to, že ne všechny ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zhoršení. Některé ukazatele, jako je vývoz, který se mezi rokem 2021 a obdobím šetření zvýšil o 33 %, a značné investice v letech 2021–2023, se vyvíjely pozitivně. Tato zlepšení však nevyvažují negativní trendy pozorované u hlavních ukazatelů relevantních pro posouzení újmy. Konkrétně se objem prodeje na volném trhu Unie snížil o 15 %, podíl na trhu klesl ze 47 % v roce 2021 na 40 % v období šetření, výroba klesla o 14 % a ziskovost zůstala záporná ve třech ze čtyř let posuzovaného období. Komise připomíná, že podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení není pro zjištění podstatné újmy nutné, aby se zhoršily všechny ukazatele újmy, pokud důkazy jako celek prokazují újmu. Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se navíc časově shodovalo se zvýšeným objemem a klesajícími cenami dumpingového dovozu z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Tento dovoz vyvíjel silný tlak na ceny, což vedlo k cenovému podbízení a výraznému stlačení cen, čímž byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tvrzení společnosti HELM bylo proto zamítnuto.

(16) Společnost CPIC Abahsain Fiberglass W.L.L. (dále jen CPIC Bahrain) se vyslovila proti použití údajů o cílové ziskovosti z roku 2016, protože nejsou pro typické úrovně ziskovosti reprezentativní, ale měla za to, že je třeba cílovou ziskovost zjistit na základě skutečných hospodářských podmínek, které převažovaly v posuzovaném období. Kromě toho společnosti CPIC Bahrain prosazovala, aby analýza pro účely výpočtů cenového podbízení nebo prodeje pod cenou vycházela spíše ze skutečné vývozní ceny než z početně zjištěné ceny, aby bylo možné přesně posoudit dopad dumpingového dovozu na ceny na domácím trhu a zajistit spravedlivý proces šetření.

(17) Komise uvedla, že použití údajů o cílové ziskovosti z roku 2016 poskytuje referenční bod pro pochopení dosažitelné úrovně ziskovosti za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže, neboť hospodářské podmínky v pozdějších letech byly ovlivněny přítomností dumpingového dovozu. Zatímco společnost CPIC Bahrain navrhovala, aby analýza vycházela ze skutečné vývozní ceny, nemuselo by to plně zohlednit zkreslení způsobená tímto levným dovozem do Unie. Početně zjištěné ceny by proto mohly sloužit jako užitečný nástroj pro posouzení reálné hodnoty, zejména v případech, kdy mohou být skutečné tržní ceny ovlivněny vnějšími činiteli. Tvrzení společnosti CPIC bylo proto zamítnuto.

(18) Společnost CPIC Bahrain zpochybnila tvrzení uvedená v podnětu, že skupina CPIC využívá svůj bahrajnský závod k obcházení obchodních omezení uložených na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny, neboť jsou právně irelevantní i věcně nesprávná. Zdůraznila, že jejich akvizice byla součástí dlouhodobé globální strategie, která nesouvisela s žádnými režimy obcházení, neboť počáteční diskuse byly zahájeny v roce 2007, tedy dlouho před případnými antidumpingovými opatřeními uloženými na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny v roce 2011. Společnost CPIC Bahrain poukázala na zlepšení provozní účinnosti a postavení na trhu jako na důkaz svého závazku ke skutečnému růstu podnikání, a nikoli aby se vyhýbala obchodním omezením Unie. Kromě toho odmítla tvrzení o využívání subvencí a poznamenala, že její operace jsou financovány ze soukromých prostředků bez státní podpory. Objasnila, že údajné výhody v rámci iniciativy Jeden pás, jedna cesta postrádají důkazní podporu vzhledem k tomu, že k jejich nabytí došlo dlouho před příslušným memorandem o porozumění z roku 2018. V neposlední řadě společnost CPIC Bahrain tvrdila, že tvrzení o subvencích nejsou pro antidumpingová šetření relevantní, neboť tato tvrzení by měla být řešena prostřednictvím samostatných antisubvenčních podnětů, a požádala, aby veškeré žádosti o úpravy výpočtů dumpingu a prodeje pod cenou byly zamítnuty z důvodu nedostatečného právního základu.

(19) Komise uznala připomínky týkající se subvencování a obcházení, ale domnívala se, že tato tvrzení nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření.

(20) Společnosti HELM a CPIC Bahrain a technický sekretariát Rady pro spolupráci v Zálivu pro předcházení škodlivým praktikám v mezinárodním obchodu (dále jen GCC-TSAIP) při zahájení šetření tvrdily, že údajná újma není výrobnímu odvětví Unie způsobena především dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Společnost HELM zdůraznila, že k jakékoli vnímané újmě přispívají především vnější činitele, jako jsou změny v poptávce, zejména během pandemie COVID-19 a po ní, zvýšené náklady na energii v důsledku závislosti Unie na ruském dovozu a významné investice výrobního odvětví. Společnost CPIC Bahrain poukázala na malý podíl Bahrajnu na trhu Unie ve výši 2–3 %, což naznačuje, že tento dovoz pravděpodobně nemá významný dopad na výrobní odvětví Unie. Tvrdí, že větší vliv mají vnitřní a vnější činitele, jako jsou rostoucí náklady na energii a pracovní sílu, inflace, snížená domácí poptávka a konkurence ze strany Číny a Egypta. Obě strany tvrdí, že v problémech výrobního odvětví hrají významnější úlohu neefektivnost výrobního odvětví Unie a jeho strategická rozhodnutí spolu se stabilizací poptávky na trhu než přítomnost dovozu ze tří uvedených zemí.

(21) Komise měla za to, že argument předložený společnostmi HELM, CPIC Bahrain a sekretariátem GCC-TSAIP, že za obtíže výrobního odvětví Unie jsou odpovědné jiné činitele, nemůže oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. Důkazy poskytnuté v podnětu zdůrazňují výše uvedená dumpingová rozpětí de minimis v případě Bahrajnu a skutečnost, že tento dovoz je součástí kumulace, která přispívá k újmě působené Unii, čímž je zachována skutečná a podstatná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Všechny ostatní známé činitele, které by mohly ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie, jsou podrobně zkoumány v oddíle 5.2 tohoto nařízení. Tvrzení společností HELM AG, CPIC Bahrain a sekretariátu GCC-TSAIP byla proto zamítnuta.

(22) Společnost HELM při zahájení šetření tvrdila, že posouzení dopadu dovozu z ostatních třetích zemí je selektivní a chybné a neodráží přesně úlohu jiných významných dodavatelů, jako je Indie. Přestože je Indie jedním z největších dodavatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie, její příspěvky byly z analýzy vynechány, což zkresluje její zjištění. Podobně podle společnosti HELM žadatel dostatečně nezohledňuje dopad dovozu z Turecka a nesprávně přičítá jeho účinky dovozu z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Navzdory výraznému nárůstu dovozu z Indie i Turecka se podnět zaměřuje pouze na podíly těchto tří zemí na trhu, což vede k neúplné a zavádějící analýze.

(23) V reakci na tvrzení, že by Komise měla ve své analýze zohlednit dovoz z ostatních třetích zemí, jako je Čína, Indie a Turecko, Komise trvá na tom, že tento dovoz neoslabuje příčinnou souvislost mezi údajnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a dovozem z dotčených zemí. Ačkoli dovoz z Číny skutečně přispěl k újmě, nesnižuje to dopad, který má na výrobní odvětví Unie dovoz z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Současně byla přezkoumána platná antidumpingová a vyrovnávací opatření proti dovozu z Číny a dne 25. listopadu 2025 vstoupila v platnost rozšířená opatřeníProváděcí nařízení Komise (EU) 2025/2328 ze dne 24. listopadu 2025 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/328, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, v návaznosti na částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení újmy (Úř. věst. L, 2025/2328, 25.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2328/oj); prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2337 ze dne 24. listopadu 2025 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1452, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L, 2025/2337, 25.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2337/oj). s cílem odstranit újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Číny. Pokud jde o Turecko, jeho dovoz sice v posuzovaném období vzrostl, ale je rovněž ovlivněn přílivem levnějšího dovozu z Egypta a Bahrajnu, což může narušit turecký trh. Na základě veřejně dostupných informacíViz Turecko vydává konečné antidumpingové rozhodnutí týkající se materiálů vyztužených skleněnými vlákny z Egypta a Bahrajnu, https://fiberglassnonwoven.com/Knowledge/81.html. uložilo turecké ministerstvo obchodu dne 19. července 2025 na výrobky z nekonečných skleněných vláken z Egypta a Bahrajnu antidumpingová opatření. A konečně, pokud jde o tvrzení společnosti HELM o významném dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Indie, Komise konstatuje, že údaje poskytnuté společností HELM nejsou podloženy důkazy. Podle Eurostatu byl objem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Indie do Unie v roce 2024 výrazně nižší než objem uváděný společností HELM i objem dovozu z těchto zemí, což ukazuje, že tento dovoz nesnižuje dopad dovozu z Bahrajnu, Egypta a Thajska na výrobní odvětví Unie. Tvrzení společnosti HELM bylo proto zamítnuto.

(24) Společnost CPIC Bahrain při zahájení šetření tvrdila, že dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu by neměl být při posuzování dopadu dovozu z dotčených zemí na výrobní odvětví Unie kombinován s dovozem z Egypta. Odkázala na čl. 3 odst. 4 základního nařízení, který umožňuje souhrnné posouzení pouze tehdy, je-li to vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými a domácími výrobky. Společnost CPIC Bahrain zdůraznila, že v období podnětu byl objem dovozu z Bahrajnu a jeho podíl na trhu podstatně nižší než v případě Egypta, zatímco ceny byly soustavně vyšší než egyptské ceny. Z důvodu značných rozdílů v podílu na trhu a ve vývoji cen společnost CPIC Bahrain Komisi požádala, aby dovoz z Bahrajnu ve své analýze posoudila zvlášť, neboť jeho souhrnné posouzení s dovozem z Egypta by mohlo zkreslit jeho skutečný dopad na domácí výrobní odvětví.

(25) Útvary Komise zjistily, že podmínky pro souhrnné posouzení Bahrajnu a Thajska ve fázi podnětu byly na základě dostupných informací a statistik splněny. Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí jsou vyšší než nepatrná. Z dostupných oficiálních statistických údajů o dovozu vyplývá, že dumpingový dovoz nebyl z hlediska objemů pro všechny dotčené země zanedbatelný (byl vyšší než nepatrný). Kromě toho byly podmínky hospodářské soutěže považovány za podobné, neboť z hlediska zeměpisné přítomnosti se výrobky z dotčených zemí a výrobky výrobního odvětví Unie obecně překrývaly, ceny ze všech zemí byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie a náklady v plné výši a během zkoumaného období byl na trhu významně zastoupen dovoz ze všech dotčených zemí. Tvrzení společnosti CPIC bylo proto zamítnuto.

(26) Sdružení nezávislých výrobců skleněných vláken v EU, egyptská vláda, společnost CPIC Bahrain a společnost HELM se postavily proti antidumpingovému šetření, které se týká dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu, Egypta a Thajska a jehož cílem je uložit cla, a tvrdily, že by to nebylo ku prospěchu Unie. Sdružení zdůraznilo neschopnost Unie vyrábět některé výrobky z nekonečných skleněných vláken, jako jsou pramence s nízkou délkovou hmotností tex, což si vynucuje závislost na dovozu a ohrožuje hospodářskou soutěž tím, že vertikálně integrovaným společnostem je poskytnuta větší tržní síla. Egyptská vláda tvrdila, že tato cla by poškodila klíčová odvětví, jako je automobilový průmysl a energie z obnovitelných zdrojů, která ke splnění cílů v oblasti klimatu vyžadují stabilní dodávky výrobků z nekonečných skleněných vláken, a proto obhajovala názor, že zachování egyptského dovozu je ve veřejnému zájmu. Společnost CPIC Bahrain dodala, že cla by vedla ke zvýšení cen a snížení blahobytu, což by mělo dopad zejména na odvětví energie z obnovitelných zdrojů, a navrhla zaměřit se na dovoz ze zavedených zdrojů, jako je Egypt a Čína,

(27) Komise uvedla, že tvrzení o zájmu Unie jsou pro zahájení šetření irelevantní, neboť ve fázi před zahájením šetření se neprovádí žádný test zájmu Unie. Komise však v průběhu šetření zkoumala, zda je uložení opatření v zájmu Unie.

(28) Egyptská vláda rovněž tvrdila, že výpočet dumpingu uvedený v podnětu není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO. Egyptská vláda zejména uvedla, že použití údajů Eurostatu o cenách CIF a údajů podle čl. 14 odst. 6 neodráží skutečné vývozní ceny ze závodu a vede k uměle nízké vývozní ceně. Egyptská vláda dále tvrdila, že běžná hodnota nebyla řádně početně zjištěna započtením dovozních cel, které by společnosti Jushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E. (dále jen Jushi Egypt) podle předpisů ekonomické zóny Suezského průplavu nevznikly, což je v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO. Egyptská vláda rovněž tvrdila, že podnět nezajišťuje spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, zejména pokud jde o rozdíly v prodejních podmínkách, tržních podmínkách a úrovních obchodu, a že srovnání zkresluje použití průměrných měsíčních směnných kurzů namísto kurzů platných k datu transakce. V neposlední řadě egyptská vláda uvedla, že podnět postrádá dostatečné podpůrné důkazy na podporu mnoha jejích tvrzení týkajících se přepočtu měn a úprav nákladů, a požádala o ukončení šetření.

(29) V tomto ohledu Komise zdůraznila, že žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmy a příčinné souvislosti. Zejména podle ustálené judikatury se množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu a újmyRozsudek ze dne 11. července 2017 , Viraj Profiles v. Rada, T-67/14, ECLI:EU:T:2017:481, bod 98. .

(30) Pokud jde o vývozní cenu, Komise uvedla, že použití přiměřeně dostupných statistických zdrojů je vhodné ve fázi zahájení šetření, kdy nejsou veřejně dostupné ceny ze závodu specifické pro jednotlivé transakce. Přesné stanovení vývozních cen a veškeré nezbytné úpravy se týkají věcného posouzení dumpingu, které se provádí na základě ověřených údajů získaných během šetření, a nikoli ve fázi zahájení šetření. Pokud jde o početní zjištění běžné hodnoty, Komise se domnívala, že předložené důkazy prokazují existenci dumpingu bez ohledu na zvláštní zacházení s některými nákladovými prvky. Podobně Komise uvedla, že argumenty předložené egyptskou vládou v souvislosti se srovnatelností, úrovněmi obchodu a metodikou směnného kurzu se týkaly věcné analýzy dumpingu, a požadovala informace, které žadatelům v době podání podnětu nebyly veřejně dostupné. Tyto otázky byly v průběhu šetření podrobně zkoumány a zabývají se jimi 81. až 151. bod odůvodnění.

(31) V této souvislosti měla Komise za to, že v žádosti byly uvedeny dostatečné důkazy o dumpingu pro účely zahájení šetření. Tvrzení týkající se existence dumpingu ze strany egyptské vlády byla proto zamítnuta.

(32) Kromě toho sekretariát GCC-TSAIP předložil připomínky k metodice, z níž podnět vychází, po uplynutí lhůty pro podání připomínek k zahájení šetření. V každém případě, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, Komise připomněla, že důkazní prahová hodnota při zahájení šetření vyžaduje dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, nikoli konečné stanovení. Otázkami vznesenými sekretariátem GCC-TSAIP, které se týkají početního zjištění běžné hodnoty, výpočtu vývozních cen a možných úprav za účelem srovnatelnosti v souvislosti s věcným posouzením dumpingu v případě Bahrajnu a které byly v průběhu šetření řádně přezkoumány, se zabývají 55. až 80. bod odůvodnění.

(33) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(34) V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii a Komise jej vybrala na základě výroby a prodeje. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 63 % celkového odhadovaného objemu výroby a více než 70 % celkového odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Jelikož zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky, považovala Komise vzorek za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(35) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(36) Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil jeden dovozce, který není ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(37) Vzhledem k omezenému počtu dotčených vyvážejících výrobců vyzvala Komise v poznámce o zahájení všechny vyvážející výrobce z dotčených zemí, aby se přihlásili a poskytli úplné odpovědi na dotazník.

(38) Komise zveřejnila on-linehttps://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2777. dotazníky pro vyvážející výrobce, uživatele, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(39) Komise obdržela odpovědi na dotazník od jednoho vyvážejícího výrobce v Bahrajnu, jednoho vyvážejícího výrobce v Egyptě a dvou vyvážejících výrobců v Thajsku.

(40) Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro účely konečného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Dálkové křížové kontroly podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily u výrobců v Unii. Pokud jde o vyvážející výrobce, u všech spolupracujících vyvážejících výrobců byly provedeny inspekce na místě. U vyvážejícího výrobce v Bahrajnu byla rovněž provedena dálková křížová kontrola, protože původně plánovaná inspekce na místě musela být odložena z důvodu situace na Středním východě v červnu až červenci 2025:Výrobci v Unii: 3B Fibreglass Company Sprl, Battice, Belgie, European Owens Corning Fibreglass SPRL, Watermael-Boitsfort, Belgie, Johns Manville Slovakia, Trnava, Slovensko. Vyvážející výrobci: Bahrajn: CPIC Abahsain Fiberglass W.L.L, Muharraq, Bahrajn (dálková křížová kontrola a inspekce na místě). Obchodník v Unii, který je ve spojení: CPIC Europe BV, Rotterdam, Nizozemsko. Egypt: Jushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E., Ain Sokhna, Egypt. Thajsko: Asia Composite Materials (Thailand) Co., Ltd., Rayong, Thajsko, Wanda New Material (Thailand) Co., Ltd., Chonburi, Thajsko.

(41) Společnost Asia Composite Materials (dále jen ACM), jeden z thajských vyvážejících výrobců, tvrdila, že společnost Wanda New Material (Thailand) Co., Ltd. (dále jen Wanda), druhý thajský vyvážející výrobce, není skutečným výrobcem výrobků z nekonečných skleněných vláken, protože vyrábí pouze rohože z dovážených pramenců skleněných vláken. Podle společnosti ACM operace prováděné společností Wanda nepředstavují více než 20 % celkové hodnoty výrobků z nekonečných skleněných vláken vyráběných společností Wanda v Thajsku, a proto výrobky vyvážené společností Wanda do Unie nemusí mít thajský původ.

(42) Komise shledala tvrzení společnosti ACM nesprávným. Operace společnosti Wanda zahrnují významnou výrobu, mění formu a použití výrobku a vedou ke změně sazebního zařazení. V souladu s nepreferenčními pravidly původu proto operace společnosti Wanda představují podstatnou přeměnu a vyrobené rohože získávají thajský původ. Komise proto dospěla k závěru, že společnost Wanda by měla být považována za skutečného výrobce dotčeného výrobku, a shledala tvrzení společnosti ACM neopodstatněným.

(43) Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen období šetření). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen posuzované období).

(44) Podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení byla lhůta pro uložení prozatímních opatření stanovena do 17. října 2025 . Dne 25. září 2025 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření.

(45) Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(46) Komise dne 23. února 2026 všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz určitých některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (dále jen poskytnutí konečných informací). Stanoviska předložená stranami po poskytnutí informací byla řešena v příslušných oddílech níže. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(47) Na základě připomínek obdržených po poskytnutí konečných informací Komise dne 12. března 2026 poskytla všem zúčastněným stranám dodatečné konečné informace. Tyto dodatečné informace obsahovaly revidovaná zjištění a úvahy. Strany dostaly příležitost se k těmto dodatečným informacím vyjádřit a obdržené připomínky jsou řešeny v příslušných oddílech níže. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(48) Na základě připomínek obdržených po poskytnutí dodatečných konečných informací Komise dne 13. března 2026 poskytla všem zúčastněným stranám druhé dodatečné konečné informace. Tyto druhé dodatečné informace obsahovaly revidovaná zjištění a úvahy. Stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit připomínky k druhému poskytnutí dodatečných informací. Žádné nové připomínky nebyly předloženy. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(49) Výrobkem, který je předmětem šetření, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 70191100, ex70191200 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026, 7019120039) a 70191400 a 70191500. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(50) Výrobek, který je předmětem šetření, se nejčastěji používá jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (materiály vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v dopravě (automobilové, námořní, letecké, vojenské), elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě větrné energie, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží atd.

(51) Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Bahrajnu, Egypta a Thajska (dále jen dotčený výrobek).

(52) Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:dotčený výrobek při vývozu do Unie, výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčených zemích a výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(53) Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(54) Ve vztahu k definici výrobku nebyly obdrženy žádné námitky.

(55) Pro stanovení běžné hodnoty Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u spolupracujících vyvážejících výrobců reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(56) Na základě tohoto kritéria nebyl celkový objem prodeje vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu považován za reprezentativní.

(57) V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. V případech, kdy určitý typ obdobného výrobku nebyl v běžném obchodním styku prodáván vůbec, Komise zkoumala, zda lze jako základ pro běžnou hodnotu použít alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Jelikož v dotčené zemi neexistovali žádní další spolupracující nebo dostupní domácí výrobci obdobného výrobku, nebyly takové ceny k dispozici. Komise tedy početně zjistila běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(58) Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření podle jednotlivých typů výrobku, byly připočteny tyto položky:a) vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vzniklé během období šetření spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku ab) vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(59) Spolupracující vyvážející výrobce požadoval úpravu výrobních nákladů na základě příjmů z prodeje výrobního odpadu. Společnost uvedla, že tyto příjmy byly v jejím účetnictví zaznamenány jako ostatní příjmy, a předložila výpočty, které mají prokázat dopad na průměrné výrobní náklady.

(60) Komise zjistila, že dotčené příjmy byly obdrženy po období šetření a nebyly zaznamenány v účetnictví vyvážejícího výrobce jako příjmy související s obdobím šetření. Jelikož nebyly k dispozici důkazy o tom, že tyto příjmy souvisely s výrobou nebo byly zaznamenány v souvislosti s výrobou během období šetření, dospěla Komise k závěru, že pro účely početního zjištění běžné hodnoty není žádná úprava výrobních nákladů odůvodněná. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(61) Po poskytnutí konečných informací sekretariát GCC-TSAIP tvrdil, že příjmy z prodeje výrobního odpadu měla Komise zohlednit při výpočtu výrobních nákladů společnosti CPIC Bahrain. Sekretariát GCC-TSAIP tvrdil, že výrobní odpad je přirozeným výsledkem výrobního procesu a že prodej tohoto odpadu představuje formu úhrady nákladů, která by se měla odrazit ve struktuře celkových výrobních nákladů. Sekretariát GCC-TSAIP dále uvedl, že načasování vykázání příjmů by nemělo automaticky vyloučit tyto příjmy z výpočtu, jelikož obchodní úvahy mohou prodej nebo zaúčtování příjmů z odpadu oddálit. Podle sekretariátu GCC-TSAIP vyloučení těchto příjmů z výrobních nákladů uměle zvýšilo výrobní náklady a vedlo k nadhodnocené běžné hodnotě.

(62) Komise tvrzení sekretariátu GCC-TSAIP zamítla. Ačkoli Komise uznala, že výrobní odpad je přirozeným výsledkem výrobního procesu a že prodej tohoto odpadu představuje určitou formu úhrady nákladů, úpravu výrobních nákladů společnosti CPIC Bahrain požadovanou sekretariátem GCC-TSAIP nelze přijmout, pokud chybí důkazy prokazující, že příjmy souvisely s výrobou během období šetření. Příjmy zaznamenané po období šetření, i když obchodně souvisejí s výrobou, nelze použít k úpravě výrobních nákladů během období šetření pro účely výpočtu běžné hodnoty.

(63) Vyvážející výrobce vyvážel do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Nizozemsku, která působila jako dovozce. Dovozce ve spojení dále prodával dotčený výrobek odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Dovozce ve spojení se rovněž podílel na přímém prodeji do Unie.

(64) Pokud vyvážející výrobce dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(65) Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(66) Po poskytnutí konečných informací společnost CPIC Bahrain tvrdila, že Komise při početním zjišťování vývozní ceny za nepřímý prodej uskutečněný prostřednictvím dovozce ve spojení podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení odečetla některé částky dvakrát. Za prvé, společnost CPIC Bahrain tvrdila, že vykázané úpravy již zahrnovaly dovozní clo EU, a že následný oddělený odpočet 7 % cla proto vedl k dvojímu započtení. Za druhé, společnost CPIC Bahrain tvrdila, že provize vyplacené dovozcem ve spojení byly zahrnuty do vykázaných úprav, avšak nebyly odečteny od prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení při výpočtu vývozní ceny, což vedlo k dvojímu započtení.

(67) Komise tvrzení přezkoumala a potvrdila, že oddělený odpočet dovozního cla a absence odpovídající úpravy o provize v prodejních, režijních a správních nákladech dovozce ve spojení vedly k dvojímu započtení. Komise proto opravila výpočet tak, že odstranila oddělený odpočet cla a při početním zjištění vývozní ceny odečetla vykázané částky provize od prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(68) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(69) Aby bylo možné očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: vnitrostátní dopravy, manipulace, nakládky a vedlejších nákladů.

(70) Byly provedeny úpravy o úvěrové náklady, aby byla zajištěna srovnatelnost cen.

(71) Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dopravy, námořní přepravy a pojištění, manipulace, nakládky a vedlejších nákladů.

(72) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(73) Komise uvedla, že veškerý prodej vyvážejícího výrobce do Unie se uskutečňoval prostřednictvím obchodníka ve spojení, který vykonával všechny hlavní funkce prodeje podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Vzhledem k zapojení obchodníka ve spojení do přímého prodeje do Unie Komise podle čl. 2 odst. 10 písm. i) upravila prodej o provizi. Vzhledem ke vztahu mezi obchodníkem a výrobcem a vzhledem k tomu, že nezávislí dovozci v tomto případě nespolupracovali, byla provize odhadnuta na základě teoretického 5 % ziskového rozpětí zjištěného u nezávislého dovozce v původním šetření týkajícím se tkanin ze skleněných vlákenProváděcí nařízení (EU) 2025/2337. pro navazující výrobek ze skleněných vláken a skutečných prodejních, režijních a správních nákladů dotčeného obchodníka.

(74) Po poskytnutí konečných informací společnost CPIC Bahrain tvrdila, že některé prodejní, režijní a správní náklady vzniklé dovozci ve spojení v souvislosti s přímým prodejem by měly být odděleny od nepřímého prodeje, aby se zabránilo dvojímu započítání s úpravou 5 % provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i). Společnost CPIC Bahrain rovněž zpochybnila, že Komise označila dovozce ve spojení za obchodního zástupce pro účely úpravy provize.

(75) Vzhledem k tomu, že neexistovalo žádné odůvodnění, proč by se dovozce ve spojení neměl považovat za obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 73. bodě odůvodnění a zachovala úpravu o provizi podle čl. 2 odst. 10 písm. i), jak je popsáno v 73. bodě odůvodnění.

(76) Komise poté přezkoumala tvrzení společnosti CPIC Bahrain, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) pro přímý prodej společnosti CPIC Bahrain vyžaduje snížení úrovně odpočtu prodejních, režijních a správních nákladů podle čl. 2 odst. 9 pro nepřímý prodej. Komise poznamenala, že prodejní, režijní a správní náklady odečtené u nepřímého prodeje podle čl. 2 odst. 9 vycházejí ze skutečných nákladů zaznamenaných v účetnictví dovozce ve spojení. Tyto náklady odrážejí náklady vynaložené na veškerý prodej a žádná část těchto nákladů nemůže být z prodejních, režijních a správních nákladů odečtených pro nepřímý prodej uměle odstraněna. Komise zjistila, že případný pokus o přerozdělení části prodejních, režijních a správních nákladů na nepřímý prodej by nezměnil celkové zaznamenané prodejní, režijní a správní náklady. Komise proto tvrzení společnosti CPIC Bahrain zamítla.

(77) U spolupracujícího vyvážejícího výrobce srovnávala Komise váženou průměrnou početně zjištěnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(78) Na tomto základě je konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(79) Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval během období šetření 100 % celkového dovozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že zbytkové dumpingové rozpětí stanoví podle úrovně spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(80) Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(81) Za účelem stanovení běžné hodnoty Komise analyzovala informace poskytnuté společností Jushi Egypt. Po přezkumu informací uvedených v odpovědi na dotazník a shromážděných během inspekce na místě Komise zjistila, že společnost je vystavena kolísání směnných kurzů a rozsah nákladů a prodeje vyjádřený v cizích měnách je značný, což ovlivnilo přiměřenost vykázaných informací o nákladech a prodeji. Komise zejména uvedla, že 6. března 2024 , kterou nařídila egyptská vláda, a předchozí nesoulad mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy ovlivnily zaznamenávání nákladů během období šetření. Dopisem ze dne 17. prosince 2025 informovala Komise společnost o svých pochybnostech, že záznamy společnosti Jushi Egypt v EGP přiměřeně odrážejí skutečné náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, a vyžádala si dodatečné informace.

(82) Společnost Jushi Egypt ve své odpovědi tvrdila, že liberalizace směnného kurzu neovlivnila spolehlivost zaznamenaných nákladů, a nesouhlasila s tím, že čl. 2 odst. 5 základního nařízení představuje vhodný základ pro nezohlednění jejích nákladů zaznamenaných v jejím účetnictví. Společnost Jushi Egypt uvedla, že rozdíl mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy se stal významným až od listopadu 2023, a že v důsledku toho byl dopad na náklady zaznamenané během období šetření omezený. Společnost Jushi Egypt dále uvedla, že po liberalizaci směnného kurzu v březnu 2024 byly nepeněžní položky, včetně zásob a stálých aktiv, zaznamenány v minulosti v oficiálních kurzech, zatímco peněžní položky, jako jsou hotovost, pohledávky, závazky a výpůjčky, byly znovu převedeny v převládajícím spotovém kurzu k rozvahovému dni, přičemž veškeré výsledné rozdíly byly uznány v hospodářském výsledku. Společnost Jushi Egypt proto tvrdila, že s ohledem na tyto praktiky mohl být rozdíly mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy relevantními pro období šetření ovlivněn pouze omezený počet položek nákladů na úvěry, zásoby, spotřebu energie a stálá aktiva, které odpovídají období od března 2023 do března 2024.

(83) Společnost Jushi Egypt dále konstatovala, že veškeré kurzové ztráty vyplývající z přepočtu peněžních položek spotovým směnným kurzem k rozvahovému dni po liberalizaci byly zaúčtovány v souladu s jejími standardními účetními postupy a neměly žádný podstatný dopad na skutečné výrobní náklady. Společnost Jushi Egypt proto uvedla, že vykázané kurzové ztráty neoslabily spolehlivost jejího vykazování nákladů ani srovnatelnost s prodejními cenami během období šetření.

(84) Aniž jsou dotčena tato tvrzení, společnost Jushi Egypt nicméně poskytla upravené údaje o nákladech a prodeji vypočtené na základě paralelního směnného kurzu.

(85) Komise posoudila upravené údaje o nákladech a prodeji předložené společností a dospěla k závěru, že úpravy navržené společností Jushi Egypt jsou stále nedostatečné a přiměřeně neodrážejí skutečné náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Upravené údaje zejména dostatečně neřešily dopad zkreslení směnných kurzů na suroviny, odpisy a další nákladové položky v minulosti. Komise proto informovala společnost Jushi Egypt, že ke stanovení běžné hodnoty může použít článek 18 základního nařízení, protože nebyly poskytnuty informace nezbytné pro výpočet běžné hodnoty ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(86) V reakci na to společnost Jushi Egypt uvedla, že použití dostupných údajů pro výpočet běžné hodnoty je neopodstatněné, neboť společnost Jushi Egypt s Komisí v průběhu šetření plně spolupracovala a Komise neupřesnila, které nezbytné informace společnost neposkytla. Společnost Jushi Egypt rovněž požádala o slyšení u úředníka pro slyšení, které by se zabývalo údajným porušením jejího práva na obhajobu a zamýšleným použitím dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení ze strany Komise.

(87) Dne 4. února 2026 společnost Jushi Egypt v reakci na dopis podle článku 18 základního nařízení ze dne 27. ledna 2026 požádala o slyšení u úředníka pro slyšení, aby od Komise získala vysvětlení ohledně i) přesného znění dotčeného ustanovení článku 18 základního nařízení (s tím, že při šetření plně spolupracovala) a ii) části informací, které společnost Jushi Egypt neposkytla odpovídajícím způsobem (s tím, že bez těchto zásadních informací zůstala společnost Jushi Egypt v nejistotě, jak hájit své zájmy). Dne 10. února 2026 úředník pro slyšení informoval společnost Jushi Egypt, že vzhledem k tomu, že útvar stále posuzuje různé údaje ve spisu, aby mohl rozhodnout, včetně údajů týkajících se použití čl. 2 odst. 5 a článku 18 základního nařízení, považuje úředník pro slyšení jakýkoli zásah za předčasný. Společnost Jushi Egypt by měla možnost vyjádřit své připomínky i po poskytnutí informací, což by zúčastněné straně umožnilo plně uplatnit svá procesní práva v tomto případě.

(88) Kromě toho společnost Jushi Egypt tvrdila, že použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení je protiprávní, protože výjimka z obecného pravidla vyžadujícího použití účetnictví vyvážejícího výrobce pro výpočet běžné hodnoty by měla být vykládána restriktivně. Společnost Jushi Egypt proto uvedla, že její záznamy představují primární zdroj pro stanovení běžné hodnoty a že je na Komisi, aby prokázala, že náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, se v nich přiměřeně neodrážejí. Kromě toho společnost Jushi Egypt tvrdila, že skutkové okolnosti, na nichž jsou založeny obavy Komise, nepostačují k odůvodnění použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(89) Společnost Jushi Egypt rovněž tvrdila, že Komise s ní zacházela jinak než s vývozci v předchozích případech s podobnými transakcemi v cizí měně a místní devalvací, přičemž zdůraznila šetření, kdy Komise akceptovala vykázané náklady pomocí oficiálních sazeb, a to navzdory kolísání měny nebo tvrzením o podhodnocení, a odmítla paralelní směnné kurzyS odkazem na nařízení Komise (EU) 2024/209 ze dne 10. ledna 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka (Úř. věst. L, 2024/209, 11.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/209/oj); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1100 ze dne 5. července 2021 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 238, 6.7.2021, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/1100/oj), 98. bod odůvodnění; prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1395 ze dne 11. srpna 2022 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých korozivzdorných ocelí pocházejících z Ruska a Turecka (Úř. věst. L 211, 12.8.2022, s. 127 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/1395/oj), 171. bod odůvodnění, a nařízení Komise (EU) 2023/265 ze dne 9. února 2023 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Indie a Turecka (Úř. věst. L 41, 10.2.2023, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/265/oj). .

(90) Společnost Jushi Egypt dále tvrdila, že jakékoli použití dostupných údajů nemůže vést k vyšší běžné hodnotě, než jaká by vyplynula z použití paralelních směnných kurzů. V každém případě společnost Jushi Egypt uvedla, že domácí transakce uskutečněné v EGP nebyly jako takové devalvací EGP ovlivněny, a proto by neměly být opomíjeny. Tvrdila, že pokud by se Komise rozhodla upravit její účty tak, aby odrážely devalvaci EGP, musela by od této úpravy odečíst částku, která již byla vyrovnána vyrovnávacím clem řešícím devalvaci měny, aby se zabránilo dvojímu uložení opatření v rozporu s čl. 14 odst. 1 druhým pododstavcem základního nařízení.

(91) Po důkladném přezkoumání argumentů a informací předložených společností Jushi Egypt dospěla Komise k závěru, že záznamy společnosti Jushi Egypt přiměřeně neodrážejí skutečné náklady spojené s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(92) Komise zjistila, že v letech 2011 až 2024 se Egypt potýkal se značnou politickou a hospodářskou nestabilitou, která omezovala dostupnost cizí měny. Opakované kontroly kapitálu podnítily vznik a přetrvávání paralelních devizových trhů. Tento vývoj směnných kurzů, včetně hlavních devalvací a postupného přechodu k plně liberalizované měně v březnu 2024, zmenšil, ale plně neodstranil rozdíl mezi oficiálními a paralelními kurzy. Tento vývoj významně ovlivnil hospodářské prostředí, v němž společnost Jushi Egypt působila, včetně oceňování aktiv, zaznamenávání nákladů a expozice kolísání směnných kurzůPublikace: Elsafoury, E. Y., Exchange Rate Pass-Through from Parallel Foreign Exchange Markets (Přenos směnného kurzu z paralelních devizových trhů), https://dash.harvard.edu/entities/publication/38bfa6d8-6d86-4c8e-aa60-e0f93ab6dff3. .

(93) Komise uvedla, že během období šetření se egyptské hospodářství vyznačovalo významným zkreslením směnných kurzů, které vyvrcholilo další liberalizací EGP dne 6. března 2024 . Konkrétně na začátku období šetření činil oficiální směnný kurz přibližně 30 EGP za USD, zatímco paralelní směnný kurz se někdy lišil o více než 100 %.

(94) Komise dále uvedla, že v období 2016–2024 měl vývoj směnných kurzů v Egyptě podstatný vliv na ocenění aktiv společnosti Jushi Egypt a souvisejících nákladových složek. V této souvislosti hlavní prvky nákladů v minulosti, včetně odpisů, zásob a předchozích investic, nadále odrážely hodnoty zaznamenané v oficiálních směnných kurzech, které byly během období šetření s ohledem na ekonomickou realitu výrazně nižší.

(95) Vzhledem k tomu, že podstatná část transakcí společnosti Jushi Egypt, včetně prodeje, nákupu surovin a energie, úvěrů, investic a dalších nákladových položek, byla denominována v cizí měně, což odlišuje situaci této společnosti od situace v jiných šetřeních, na které společnost Jushi Egypt odkazovala, vedlo použití oficiálního směnného kurzu k systematickému podhodnocení nákladů vykázaných v EGP. Zejména investice a zásoby nabyté v cizí měně před obdobím šetření a během něj byly zaznamenány v historicky nízkých oficiálních směnných kurzech, což vedlo k podhodnocení hodnoty aktiv, a v důsledku toho k podhodnocení odpisů a dalších složek nákladů v minulosti. Podobně byly nákupy surovin získaných v cizí měně v prvních měsících období šetření zaznamenány za nízké oficiální směnné kurzy, které neodrážely převládající tržní podmínky.

(96) Na rozdíl od tvrzení společnosti Jushi Egypt v jejích odpovědích ze dne 5. ledna 2026 a 3. února 2026 tyto činitele prokázaly, že významný podíl složek výroby a nákladů byl podstatně ovlivněn rozdílem mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy dlouho před březnem 2023. Zatímco společnost Jushi Egypt uvedla, že nepeněžní položky byly zaznamenány v historických oficiálních sazbách a peněžní položky opětovně převedeny spotovým kurzem, oficiální sazby v minulosti podhodnocovaly ekonomickou hodnotu aktiv a nákladů a zacházení s kurzovými ztrátami v rámci ostatního úplného výsledku nezmírňovalo zkreslení provozních výrobních nákladů. Komise dále uvedla, že tvrzení společnosti Jushi Egypt, že peněžní položky nebyly ovlivněny, je v rozporu s jejími vlastními úpravami, jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění, při kterých byly na peněžní položky, včetně pohledávek, uplatněny paralelní směnné kurzy. Komise uvedla, že zacházení s peněžními položkami v úpravách společnosti Jushi Egypt dále potvrdilo, že rozdíl mezi peněžními a nepeněžními položkami nemá praktický význam, neboť oba typy položek byly podstatně ovlivněny. V souladu s tím byl dopad na zásoby, stálá aktiva, odpisy, náklady na suroviny a další složky nákladů v minulosti po celé období šetření značný a neomezoval se na poslední měsíce, jak uváděla společnost Jushi Egypt.

(97) Kromě toho se významné kurzové ztráty vyplývající z přecenění měnových aktiv a závazků po liberalizaci v březnu 2024, ačkoli byly vykázány v ostatním úplném výsledku v souladu s egyptskými účetními standardy, neodrazily ve výrobních nákladech oznámených Komisi, což rovněž odlišuje situaci této společnosti od situace v jiných šetřeních Komise, na které společnost Jushi Egypt odkazovala. S ohledem na rozsah expozice vůči měnovému riziku a velký rozdíl mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy dospěla Komise k závěru, že záznamy společnosti Jushi Egypt přiměřeně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(98) S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda by revidované údaje o nákladech předložené společností Jushi Egypt, založené na odhadech neoficiálních/paralelních směnných kurzů, mohly sloužit jako vhodný základ pro početní zjištění běžné hodnoty. Komise zjistila, že ačkoli upravené údaje vyřešily určitá zkreslení v záznamech společnosti a lépe odrážely hospodářskou realitu výroby během období šetření, plně neodstranily všechny zbývající nesrovnalosti.

(99) Vzhledem k tomu, že navrhovaná metodika a upravené údaje částečně řešily zjištěná zkreslení, rozhodla se Komise navrhovanou celkovou metodiku a úpravy přijmout. Komise proto zcela neignorovala upravené údaje o nákladech předložené společností Jushi Egypt, ale použila je jako základ pro své výpočty běžné hodnoty v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení. Komise konkrétně provedla další cílené úpravy specifických nákladových položek, kterými se společnost Jushi Egypt dostatečně nezabývala, včetně surovin, odpisů a úbytku drahých kovů. Tyto úpravy byly provedeny s cílem zajistit, aby náklady, které byly nakonec použity, přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, jak vyžaduje čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Komise dospěla k závěru, že tato metodika a dodatečné úpravy jí umožnily založit výpočet běžné hodnoty na údajích společnosti, místo aby v této fázi použila informace z jiných reprezentativních trhů.

(100) Komise dále uvedla, že argument společnosti Jushi Egypt, že čl. 2 odst. 5 základního nařízení by měl být vykládán restriktivně a že její účetnictví představuje primární zdroj pro běžnou hodnotu, neodráží skutkový a právní kontext. Ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení umožňuje Komisi upravit náklady, pokud záznamy vyvážejícího výrobce přiměřeně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. V projednávané věci je zřejmé, že nesoulad mezi oficiálními kurzy a ekonomickou realitou ve spojení s významnou expozicí vůči měnovému riziku vyvolává potřebu takových cílených úprav. V každém případě měla Komise za to, že výpočet běžné hodnoty založený na upravených údajích společnosti Jushi Egypt, které společnost předložila dne 5. ledna 2026 a které odrážejí její vlastní metodiku pro řešení měnových účinků, lépe odrážel náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku během období šetření. Jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění, Komise považovala za vhodné nenahrazovat záznamy společnosti v plném rozsahu. Namísto toho byly provedeny cílené úpravy revidovaného souboru údajů společnosti Jushi Egypt, aby se zajistilo, že zaznamenané náklady přiměřeně odrážejí skutečné náklady spojené s výrobou a prodejem během období šetření.

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2025/890.

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (Úř. věst. C, C/2025/1135, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1135/oj).

⟪TABLE:tbl_002⟫

(101) Konečně tvrzení společnosti Jushi Egypt, že praxe Komise v předchozích případech, kdy byly oficiální sazby použity bez ohledu na místní devalvaci, zavazuje Komisi přijmout stejný přístup, je neopodstatněné. Komise uvedla, že každé antidumpingové šetření musí být posuzováno na základě vlastních konkrétních skutečností a hospodářských okolností a zákonnosti antidumpingového rozhodnutí Komise s ohledem na právní pravidla, a nikoli na základě údajné předchozí rozhodovací praxe vyšetřujícího orgánu. Komise dále uvedla, že její praxe závisí na tom, zda a do jaké míry byl dotčený vyvážející výrobce ovlivněn problémem směnného kurzu. Bylo-li to odůvodněno skutkovými okolnostmi případu, vycházela Komise v minulosti z paralelních směnných kurzůProváděcí nařízení Komise (EU) 2025/1919 ze dne 25. září 2025 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Egypta, Japonska a Vietnamu a ukončuje šetření těchto výrobků pocházejících z Indie (Úř. věst. L, 2025/1919, 26.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1919/oj). . V tomto případě dlouhodobá a závažná devalvace EGP, přetrvávající a podstatné rozdíly mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy, které ovlivňují ocenění aktiv a následně odpisy (představující významnou složku výrobních nákladů v kapitálově náročném odvětví), a vysoký podíl transakcí prováděných v cizí měně společně vytvořily jedinečnou situaci, která se podstatně lišila od jakýchkoli předchozích šetření uvedených touto stranou. Historické precedenty, v nichž byly přijaty oficiální sazby, přičemž okolnosti uvedených případů se jasně odlišovaly od současných okolností, nezměnily v tomto případě potřebu cílených úprav podle čl. 2 odst. 5.

Článek 1 Článek 1 1.Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu střiže ze skleněných vláken, v současnosti kódů KN 70191100, ex70191200 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026, 7019120039), 70191400 a 70191500, pocházející z Bahrajnu, Egypta a Thajska. 2.Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto: Země původuSpolečnostKonečné antidumpingové clo (v %)Doplňkový kód TARICBahrajnCPIC Abahsain Fiberglass W.L.L.11,889XIVeškerý ostatní dovoz pocházející z Bahrajnu11,88999EgyptJushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E.11,088BAVeškerý ostatní dovoz pocházející z Egypta11,08999ThajskoAsia Composite Materials (Thailand) Co., Ltd.25,489XJWanda New Material (Thailand) Co., Ltd.15,389XKVeškerý ostatní dovoz pocházející z Thajska25,48999 3.Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v jednotce, kterou používáme) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné. Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země. 4.Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

(102) S ohledem na zjištění uvedená v 91. až 97. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že náklady zaznamenané v účetních záznamech společnosti Jushi Egypt neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

Článek 2 Článek 2

(103) Komise proto jako základ pro své výpočty běžné hodnoty použila upravené údaje o nákladech předložené společností Jushi Egypt. Komise přijala celkovou metodiku a úpravy navržené společností, ale přidala další cílené úpravy položek, kterými se společnost Jushi Egypt dostatečně nezabývala, ale které považovala za nezbytné, aby dospěla k nákladům, které by přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění. Vzhledem k důvěrné povaze informací byly vyvážejícímu výrobci poskytnuty podrobnější informace o úpravách a odpovídajících zdrojích v rámci individuálního poskytnutí informací.

Článek 3 Článek 3

(104) Pokud jde o tvrzení společnosti Jushi Egypt, že úprava o devalvaci EGP by vedla k dvojímu započtení v důsledku vyrovnávacího cla, Komise nechápe, jak by daňové zvýhodnění vypočtené na základě devalvace mohlo představovat dvojí započtení. Vzhledem k tomu, že nebyla předložena další vysvětlení a důkazy, které by prokazovaly, že byl stejný prvek řešen dvakrát, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(105) Dne 26. února 2026 požádala společnost Jushi Egypt o zásah úředníka pro slyšení a uvedla, že jí stále nebylo sděleno, které informace nebyly poskytnuty nebo nebyly poskytnuty v dokonalé podobě, jelikož to nebylo v poskytnutí konečných informací vysvětleno. Téhož dne úředník pro slyšení odpověděl společnosti, že Komise použila informace poskytnuté společností Jushi Egypt v nejlepším možném rozsahu v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení. V případech, kdy poskytnuté upravené údaje nebyly vhodné (a způsobily tak nepřiměřené obtíže při dosahování přiměřeně přesných zjištění), provedla Komise dodatečné úpravy konkrétních nákladových položek, jak je vysvětleno v poskytnutí konečných informací a jeho přílohách. Úředník pro slyšení vyzval společnost Jushi Egypt, aby spolupracovala s útvarem Komise, a mohla tak poskytnout příslušné údaje v rámci svých písemných připomínek k poskytnutí konečných informací.

(106) Úředník pro slyšení uspořádal dne 4. března 2026 slyšení se zúčastněnou stranou a útvarem Komise, aby společnost Jushi Egypt mohla lépe pochopit, jaký druh informací může společnost ještě poskytnout Komisi pro účely určení běžné hodnoty, a podle toho připravit své písemné připomínky. Na slyšení, kterému předsedal úředník pro slyšení, měla společnost Jushi Egypt příležitost dále jednat s útvarem o některých konkrétních bodech a včas získat užitečné pokyny pro přípravu písemných připomínek k poskytnutí konečných informací. Útvar rovněž nabídl, že se se společností Jushi Egypt ohledně poskytnutí konečných informací sejde na samostatném slyšení. S ohledem na výše uvedené dospěl úředník pro slyšení k závěru, že právo na obhajobu bylo společnosti Jushi Egypt řádně zaručeno.

(107) Úředník pro slyšení rovněž zamítl žádost o prodloužení lhůty poskytnuté společnosti Jushi Egypt k podání připomínek k poskytnutí konečných informací. Útvar již tuto lhůtu prodloužil z pátku 6. března 2026 na pondělí 9. března 2026 do 13 hodin a společnost Jushi Egypt neuvedla žádné další okolnosti, které by odůvodňovaly další prodloužení lhůty.

(108) Po poskytnutí konečných informací společnost Jushi Egypt zopakovala své tvrzení, že použití čl. 18 odst. 3 základního nařízení je neopodstatněné. Společnost Jushi Egypt tvrdila, že ustanovení se týká nespolupráce a Komise neprokázala, jakým způsobem společnost Jushi Egypt nespolupracovala nebo spolupracovala nedostatečně. Společnost Jushi Egypt zejména namítala, že Komise neupřesnila, které informace nezbytné pro šetření neposkytla nebo které informace nebyly poskytnuty nebo nebyly poskytnuty v dokonalé podobě. Kromě toho společnost Jushi Egypt tvrdila, že Komise tím, že neupřesnila, které informace musí společnost Jushi Egypt poskytnout, přenesla na společnost Jushi Egypt břemeno zjištění a poskytnutí chybějících nezbytných informací. Společnost Jushi Egypt rovněž tvrdila, že kdyby ji Komise požádala, mohla jí poskytnout veškeré potřebné informace, včetně úpravy svých účtů tak, že by je převedla zpět na USD nebo je založila na aktuálních směnných kurzech EGP.

(109) Kromě toho společnost Jushi Egypt po poskytnutí konečných informací zopakovala své tvrzení, že použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení jako právního základu pro úpravy nákladů je neodůvodněné, a uvedla, že Komise se nesprávně opírala o existenci paralelních směnných kurzů na trhu a devalvaci EGP dne 6. března 2024 , aniž doložila, jak tyto faktory ovlivnily spolehlivost jejích zaznamenaných nákladů. Společnost Jushi Egypt zejména tvrdila, že Komise spojila účinky devalvace z března 2024 s existencí paralelních směnných kurzů před tímto datem a nevysvětlila, jak by případný rozdíl mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy mohl ovlivnit nepeněžní položky. Společnost Jushi Egypt dále uvedla, že některé úpravy provedené Komisí jsou neopodstatněné, neboť zvyšují hodnotu aktiv, zásob a dalších nákladových položek, aniž jsou odděleny výdaje vynaložené v EGP, které by nebyly ovlivněny kolísáním směnných kurzů.

(110) Společnost Jushi Egypt předložila několik připomínek k cíleným úpravám, které Komise použila na upravené údaje o nákladech společnosti Jushi Egypt, jak je popsáno ve 103. bodě odůvodnění. Tyto připomínky zahrnovaly tvrzení týkající se úprav Komise o suroviny nakoupené během prvního čtvrtletí roku 2024, odpisy, úbytek drahých kovů, náklady na suroviny a obaly, zásoby hotových výrobků a kurzové ztráty.

(111) Pokud jde o tvrzení společnosti Jushi Egypt týkající se použití čl. 18 odst. 3 základního nařízení, Komise poznamenala, že toto ustanovení neukládá Komisi povinnost vést zúčastněnou stranu k tomu, jaké dodatečné informace by měly být poskytnuty. Ustanovení čl. 18 odst. 3 základního nařízení pouze stanoví, že nejsou-li informace předložené účastníkem řízení ve všech ohledech dokonalé, přesto se k nim přihlédne, za předpokladu, že nedostatky neúměrně neztěžují učinění přiměřeně správných závěrů, informace byly předloženy včas, lze je ověřit a účastník řízení jednal podle svých nejlepších schopností. Ustanovení proto stanoví podmínky, za nichž by Komise měla použít i informace, které nejsou dokonalé. Vzhledem k tomu, že Komise zjistila, že v případě dotčených údajů byly podmínky splněny, údaje předložené společností Jushi Egypt přijala. Tvrzení společnosti Jushi Egypt, že Komise přenesla důkazní břemeno tím, že neupřesnila, které informace chyběly, je proto neopodstatněné.

(112) Komise v každém případě poznamenala, že v průběhu šetření informovala společnost Jushi Egypt o problémech zjištěných v souvislosti s jejími údaji o nákladech. Komise ve své korespondenci se společností Jushi Egypt ze dne 17. prosince 2025 a 27. ledna 2026 zejména vysvětlila své obavy ohledně přiměřenosti některých nákladových položek zaznamenaných v účetnictví společnosti s ohledem na rozdíl mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy a značnou měnovou expozici společnosti. Tyto otázky byly následně podrobněji vysvětleny v konkrétním poskytnutí konečných informací. Komise se proto domnívala, že společnost Jushi Egypt byla o povaze zjištěných problémů dostatečně informována a během šetření měla několik příležitostí poskytnout informace, které by tyto obavy řešily. Komise dále uvedla, že zjištěný problém byl strukturální a ovlivňoval zaznamenávání několika kategorií nákladů v účetnictví společnosti. Za těchto okolností bylo na společnosti, která nejlépe znala povahu a rozsah informací dostupných ve svém vlastním účetním systému, aby poskytla údaje schopné tyto otázky řešit. Komise proto považovala tvrzení společnosti Jushi Egypt, že nemohla předvídat, které informace by mohly být požadovány, za neopodstatněné.

(113) Komise rovněž uvedla, že v rozporu se svým tvrzením po poskytnutí konečných informací o ochotě rekonstruovat své účetní záznamy společnost Jushi Egypt ve své odpovědi ze dne 3. února 2026 uvedla, že by pro ni znamenalo nemožnou zátěž použít paralelní tržní sazby na všechny své transakce a účty od počátku své činnosti v roce 2014. Toto prohlášení dále potvrdilo strukturální povahu problému zjištěného Komisí. Na základě informací poskytnutých společností, jak je popsáno v 103. bodě odůvodnění, vycházela Komise následně z upravených údajů poskytnutých společností spolu s určitými dalšími cílenými úpravami.

(114) V tomto ohledu Komise poznamenala, že na rozdíl od tvrzení společnosti Jushi Egypt použití čl. 18 odst. 3 základního nařízení nerozšiřuje prostor pro uvážení Komise, ale spíše jej omezuje. Bez použití čl. 18 odst. 3 základního nařízení mohla Komise, jakmile dospěla podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení k závěru, že náklady zaznamenané v účetnictví společnosti Jushi Egypt neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, zcela odhlédnout od informací o nákladech společnosti a stanovit příslušné náklady na jiném přiměřeném základě v souladu s uvedeným ustanovením. Ve skutečnosti je to však čl. 18 odst. 3 základního nařízení, který stanoví povinnost Komise zohlednit informace předložené zúčastněnou stranou, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Použití čl. 18 odst. 3 základního nařízení proto zajistilo, že Komise vycházela z informací předložených společností Jushi Egypt v rozsahu, v němž tyto informace mohly být ještě použity pro výpočet běžné hodnoty.

(115) V každém případě Komise uvedla, že i v případě neuplatnění čl. 18 odst. 3 základního nařízení by dodatečné cílené úpravy údajů o nákladech společnosti Jushi Egypt byly plně odůvodněné pouze na základě čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Jak je uvedeno v 91. až 97. bodě odůvodnění, strukturální dopad vývoje směnných kurzů v Egyptě, včetně opakovaných devalvací, přetrvávání paralelních devizových trhů a liberalizace EGP dne 6. března 2024 , významně ovlivnil zaznamenávání nákladů a oceňování aktiv, zejména s ohledem na významnou expozici společnosti Jushi Egypt vůči výkyvům směnných kurzů. Na rozdíl od tvrzení společnosti Jushi Egypt, jak je vysvětleno v 96. bodě odůvodnění, Komise znovu zdůraznila, že rozlišení mezi peněžními a nepeněžními položkami nemá praktický význam, protože oba typy položek byly podstatně ovlivněny.

(116) A konečně, pokud jde o připomínky společnosti Jushi Egypt k dodatečným cíleným úpravám Komise, Komise pečlivě zvážila vznesené připomínky a případně přepočítala běžnou hodnotu tak, aby odrážela všechny odůvodněné úpravy. Vzhledem k důvěrné povaze podkladových údajů byly tyto přepočty společnosti sděleny prostřednictvím dodatečného zvláštního poskytnutí informací.

(117) Po poskytnutí dodatečných konečných informací předložila společnost Jushi Egypt několik připomínek týkajících se cílených úprav, které Komise použila na upravené údaje o nákladech společnosti Jushi Egypt, jak je popsáno v 86. bodě odůvodnění dokumentu o poskytnutí konečných informací. Tyto připomínky zahrnovaly tvrzení týkající se úprav Komise o odpisy a úbytek drahých kovů. Komise pečlivě zvážila vznesené připomínky a v náležitých případech přepočítala běžnou hodnotu tak, aby odrážela veškeré odůvodněné úpravy. Vzhledem k důvěrné povaze podkladových údajů byly tyto dodatečné přepočty sděleny společnosti prostřednictvím druhého dodatečného zvláštního poskytnutí informací, po němž nebyly obdrženy žádné nové připomínky.

(118) Po poskytnutí konečných informací egyptská vláda tvrdila, že přístup Komise není v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody, který stanoví, že upřednostňovaným zdrojem pro stanovení výrobních nákladů jsou záznamy výrobce, který je předmětem šetření, ledaže tyto záznamy nejsou v souladu s GAAP nebo přiměřeně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Podle egyptské vlády Komise netvrdila, že by účetnictví společnosti Jushi Egypt nebylo v souladu s GAAP nebo že by nezaznamenávalo skutečně vynaložené náklady. Místo toho Komise záznamy zamítla, jelikož neodrážely přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku v důsledku makroekonomických faktorů, jako je devalvace měny a dlouhodobý a značný rozdíl mezi oficiálním a paralelním směnným kurzem, což znamenalo, že použitý oficiální směnný kurz přesně neodrážel skutečné tržní podmínky.

(119) Egyptská vláda dále tvrdila, že skutečnost, že Komise přijala upravené údaje předložené společností Jushi Egypt, potvrzuje, že podkladové záznamy jsou v zásadě spolehlivé. Podle jejího názoru, pokud lze záznamy použít s úpravami, nelze je logicky považovat za neschopné přiměřeně odrážet náklady. Egyptská vláda rovněž tvrdila, že následné úpravy Komise týkající se stálých aktiv, zásob a odpisů vedly k hybridní metodice, která ve skutečnosti rekonstruovala náklady bez řádného právního základu podle článku 2.2 antidumpingové dohody.

(120) Egyptská vláda nakonec uvedla, že účetní postup, který společnost Jushi Egypt použila, se řídil závaznými egyptskými účetními standardy a nebyl diskreční. Dále tvrdila, že makroekonomický vývoj směnných kurzů nemůže odůvodnit nezohlednění záznamů společnosti, pokud neexistuje konkrétní zkreslení ovlivňující náklady výrobce. Egyptská vláda se rovněž domnívala, že přístup Komise není v souladu se souběžným antisubvenčním šetřením, ve kterém byl stejný účetní rámec zkoumán jako potenciálně snižující náklady, zatímco v tomto šetření je považován za jejich navyšování nebo zkreslování.

(121) Komise tvrzení egyptské vlády důkladně přezkoumala a poté zamítla. Komise nejprve připomněla, že článek 2.2.1.1 antidumpingové dohody vyžaduje, aby vyšetřující orgány vycházely při výpočtu nákladů ze záznamů vedených vývozcem nebo výrobcem za předpokladu, že tyto záznamy jsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami vyvážející země a přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Jak je uvedeno v 91. až 98. bodě odůvodnění, Komise sice nezpochybnila, že účetnictví společnosti Jushi Egypt bylo vyhotoveno v souladu s platnými účetními standardy, ale zjistila, že náklady zaznamenané v tomto účetnictví neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření. Zejména dlouhodobý a zásadní rozdíl mezi oficiálními a paralelními směnnými kurzy v kombinaci se značnou expozicí společnosti vůči transakcím v cizích měnách vedl k tomu, že klíčové nákladové položky, jako jsou stálá aktiva, odpisy, zásoby a některé nákupy surovin, byly v období šetření vykazovány v historických oficiálních směnných kurzech, které podstatně snižovaly jejich ekonomickou hodnotu.

(122) Zadruhé Komise uvedla, že použití upravených údajů předložených společností Jushi Egypt neprokázalo, že původní záznamy přiměřeně odrážejí příslušné náklady. Jak je vysvětleno v 94. až 98. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že záznamy společnosti obsahovaly zkreslení vyplývající z výše popsaného vývoje směnných kurzů a neodrážely přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření. Upravený soubor údajů, který společnost předložila poté, co byla o problému informována, tato zkreslení částečně řešil. Komise proto použila tento soubor údajů jako základ pro výpočet běžné hodnoty a zároveň provedla cílené opravy nákladových položek, které zůstaly nekonzistentní. Tento přístup zajistil, že náklady použité při výpočtu přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Komise dále odmítla tvrzení, že její přístup vedl k nahrazení skutečných nákladů společnosti hypotetickými náklady. Jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění, Komise vycházela z vlastních upravených údajů a metodiky společnosti a provedla pouze cílené úpravy konkrétních časových údajů o nákladech. Komise proto nenahradila náklady společnosti externími referenčními hodnotami, ale zajistila, aby náklady použité při výpočtu přiměřeně odrážely ekonomickou realitu výroby společnosti Jushi Egypt během období šetření.

(123) A konečně se Komise domnívala, že argumenty týkající se povinné povahy účetního zacházení podle egyptských účetních standardů a údajného nesouladu se souběžným antisubvenčním šetřením jsou neopodstatněné. Za prvé, Komise poznamenala, že účetní zacházení zavedené v rámci egyptského účetního standardu č. 13 s cílem řešit dopady úprav směnných kurzů byly navrženy jako volitelné, nikoli povinné mechanismy, které mají společnosti k dispozici. Komise v každém případě zdůraznila, že dodržování vnitrostátních účetních standardů nebrání vyšetřujícímu orgánu posoudit, zda zaznamenané náklady přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, pro účely článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody. Komise dále poznamenala, že právní posouzení provedené v rámci subvenčního šetření se týkalo jiných právních předpisů a nemělo vliv na analýzu provedenou v rámci tohoto šetření v souladu se základním nařízením a antidumpingovou dohodou. Komise proto tvrzení egyptské vlády zamítla.

(124) Poté, co byly stanoveny výrobní náklady, Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje společnosti Jushi Egypt reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(125) Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu považován za reprezentativní.

(126) Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(127) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej vyvážejícího výrobce na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej shodného nebo srovnatelného typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku na vývoz do Unie.

(128) Komise zjistila, že domácí prodej některých typů výrobku byl reprezentativní. Některé typy výrobku, které představují [50–60 %] prodeje na vývoz do Unie, se na domácím trhu vůbec neprodávaly nebo byl jejich prodej na domácím trhu nižší než 5 %, a proto nebyl reprezentativní. U těchto typů výrobku nebyly k dispozici žádné jiné zdroje cen na domácím trhu. Běžná hodnota byla početně zjištěna v souladu metodou uvedenou v 129. bodě odůvodnění.

(129) Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(130) Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:a) objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu ab) vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(131) Jsou-li obě podmínky splněny, je běžnou hodnotou vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření.

(132) Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:a) objem ziskového prodeje typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebob) vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(133) Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že [2–5 %] veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla nižší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen ziskového domácího prodeje v průběhu období šetření.

(134) V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. V případech, kdy určitý typ obdobného výrobku nebyl v běžném obchodním styku prodáván vůbec, Komise zkoumala, zda lze jako základ pro běžnou hodnotu použít alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Jelikož v dotčené zemi neexistovali žádní další spolupracující nebo dostupní domácí výrobci obdobného výrobku, nebyly takové ceny k dispozici. Komise tedy početně zjistila běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(135) V tomto případě byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly během období šetření vyvážejícím výrobcům, kteří jsou předmětem šetření, připočetly tyto položky:a) vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření vyvážejícím výrobcem, který je předmětem šetření, při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku ab) vážený průměrný zisk dosažený během období šetření vyvážejícím výrobcem, který je předmětem šetření, při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(136) U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, nebo jestliže nebyl zjištěn žádný prodej v běžném obchodním styku, byly doplněny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(137) Po poskytnutí konečných informací společnost Jushi Egypt uvedla, že Komise nesprávně zvýšila její domácí prodejní, režijní a správní náklady přidělením nákladů na ochrannou známku a realizovaných kurzových ztrát. Společnost Jushi Egypt tvrdila, že náklady na ochrannou známku zaúčtované v jejím účetnictví představují platbu uvnitř skupiny mateřské společnosti, která neodpovídá žádné poskytnuté službě a která bude nakonec v konsolidované účetní závěrce vyloučena. Společnost Jushi Egypt dále uvedla, že veškerý domácí prodej byl realizován v EGP, a proto nevedl ke kurzovým ziskům nebo ztrátám.

(138) Komise tato tvrzení přezkoumala a zamítla. Komise zjistila, že částky vykázané jako náklady na ochrannou známku nepředstavují převod peněz. Pokud by tomu tak bylo, nepromítly by se do výkazu zisku a ztráty, ale pouze do rozvahy. Komise tedy shledala, že tyto náklady představují odměnu mateřské společnosti zaúčtovanou jako náklad a jejich vyloučení z výpočtu běžné hodnoty nebylo odůvodněné. Pokud jde o domácí prodej, Komise konstatovala, že tvrzení společnosti Jushi Egypt, že realizované kurzové ztráty by neměly být přiřazeny, je neopodstatněné. Zatímco domácí prodej probíhal v EGP, značná část surovin byla nakoupena v cizí měně. Kolísání směnného kurzu proto významně ovlivnilo výrobní náklady, včetně nákladů připadajících na domácí prodej. Komise proto odmítla tvrzení, že kurzové ztráty neměly vliv na domácí prodej, protože ziskovost tohoto prodeje byla ovlivněna pohybem měny u dovážených vstupů.

(139) Vyvážející výrobce vyvážel do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení se sídlem ve Francii, Itálii a Španělsku, které působily jako dovozci. Dovozci ve spojení dále prodávali dotčený výrobek odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(140) Pokud vyvážející výrobce dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(141) Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(142) Po poskytnutí konečných informací společnost Jushi Egypt tvrdila, že některé výdaje na přímý prodej pro obchodníky ve spojení byly odečteny dvakrát. Komise tyto žádosti přezkoumala a uznala, že v případě společností Jushi Italia a Jushi Spain byly bankovní poplatky a náklady na pojištění skutečně odečteny dvakrát, a tyto chyby opravila. Pokud jde o společnost Jushi France, Komise zamítla tvrzení společnosti Jushi Egypt s tím, že odpisy hodnoty zásob se týkají výrobku, který je předmětem šetření, a byly zaznamenány během období šetření a byly přiřazeny samotnou společností. Proto jsou tyto náklady vhodně zahrnuty do prodejních, režijních a správních nákladů pro výpočet vývozní ceny.

(143) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(144) Aby bylo možné očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění vnitrostátní dopravy.

(145) Byly provedeny úpravy o úvěrové náklady, aby byla zajištěna srovnatelnost cen.

(146) Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, vnitrostátní dopravy, námořní přepravy a pojištění, manipulace, nakládky a vedlejších nákladů.

(147) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady, provize, slevy a bankovní poplatky.

(148) U spolupracujícího vyvážejícího výrobce srovnávala Komise váženou průměrnou početně zjištěnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(149) Na tomto základě je konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(150) Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval během období šetření 100 % celkového dovozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že zbytkové dumpingové rozpětí stanoví podle úrovně spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(151) Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(152) Pro stanovení běžné hodnoty Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda byl celkový objem domácího prodeje u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je považován za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(153) Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej je reprezentativní pro společnost Asia Composite Materials (Thailand) Co., Ltd. (dále jen Asia Composite), zatímco celkový domácí prodej společnosti Wanda New Material (Thailand) Co., Ltd. (dále jen Wanda) nesplňuje prahovou hodnotu reprezentativnosti.

(154) V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. V případech, kdy určitý typ obdobného výrobku nebyl v běžném obchodním styku prodáván vůbec, hledala Komise alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Vzhledem k tomu, že jiný výrobce zařazený do vzorku neprodával na domácím trhu nebo že prodejní cena jiného výrobce zařazeného do vzorku pro daný typ výrobku na domácím trhu nemohla být smysluplně zveřejněna, aniž by byla porušena důvěrnost informací o tomto výrobci, a že nebyly k dispozici žádné jiné zdroje údajů o cenách pro konkrétní typy výrobků, Komise běžnou hodnotu pro příslušné typy výrobků zjistila početně v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(155) Pokud se některý typ výrobku na domácím trhu neprodával, byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:a) vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vzniklé během období šetření spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku ab) vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(156) Pokud se některý typ výrobku na domácím trhu prodával, ale nikoli v reprezentativním množství, byla běžná hodnota početně zjištěna sečtením průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z transakcí uskutečněných s tímto typem výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(157) Pokud jde o společnost Asia Composite, která měla reprezentativní domácí prodej, Komise určila typy domácího výrobku, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy vyváženými do Unie.

(158) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení posoudila reprezentativnost domácího prodeje vyvážejícího výrobce u každého typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie. Domácí prodej shodného nebo srovnatelného typu výrobku je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku na vývoz do Unie.

(159) Komise zjistila, že domácí prodej velkého množství typů výrobku byl reprezentativní. U některých typů výrobku, které představovaly 38 % prodeje na vývoz do Unie, však domácí prodej buď neexistoval, nebo byl nižší než 5 % prahová hodnota, a proto nebyl reprezentativní. Pro tyto typy výrobku byla běžná hodnota vypočtena v souladu s metodikou popsanou ve 155. a 156. bodě odůvodnění výše.

(160) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda lze pro výpočet běžné hodnoty použít skutečný domácí prodej. Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:a) objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu ab) vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(161) Jsou-li obě podmínky splněny, je běžnou hodnotou vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření.

(162) Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:a) objem ziskového prodeje typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebob) vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(163) Analýza domácího prodeje společnosti Asia Composite ukázala, že objem ziskového prodeje některých typů výrobku během období šetření představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje těchto typů. Proto byla pro tyto typy výrobku běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje. U všech ostatních typů výrobku byl použitelný scénář uvedený ve 160. a 126. bodě odůvodnění a běžná hodnota byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření.

(164) Pokud se určitý typ výrobku neprodával na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec ve smyslu čl. 2 odst. 3 první věty základního nařízení, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(165) Dva thajští vyvážející výrobci, Asia Composite a Wanda, vyváželi dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení proto byla vývozní cena stanovena jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(166) Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(167) Aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu na úrovni ceny ze závodu, byly provedeny úpravy o náklady na vnitrozemskou dopravu.

(168) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(169) Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: vnitrozemské dopravy, námořní přepravy a pojištění, manipulace a nakládky.

(170) Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady, bankovní poplatky, slevy a provize vyplacené nezávislému obchodnímu zástupci.

(171) V návaznosti na poskytnutí konečných informací se Komise zabývala tvrzením společnosti ACM, že běžná hodnota společnosti Wanda by měla být založena na domácím prodeji společnosti ACM. Komise připomněla, že argumenty týkajícími se přístupu použitého ve věci Hansol Paper se již zabývala ve výše uvedeném 154. bodě odůvodnění. Komise připomněla, že společnost ACM při předložení údajů o domácím prodeji spolu s odpovědí na antidumpingový dotazník prohlásila, že tyto údaje jsou důvěrné ve smyslu článku 19 základního nařízení. Společnost ACM poskytla shrnutí údajů, které nemá důvěrnou povahu a které má být vloženo do otevřeného spisu v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Komise toto tvrzení přijala. Společnost ACM v žádném okamžiku šetření netvrdila, že již nepovažuje své údaje o domácím prodeji za důvěrné, nepovolila Komisi, aby je zveřejnila v otevřeném spisu namísto shrnutí, a nevysvětlila, proč již neplatí důvody, pro které společnost ACM považovala příslušné informace za důvěrné. Jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že domácí prodej ostatních výrobců zařazených do vzorku u příslušných typů výrobku nemohl být zveřejněn, aniž by byla porušena důvěrnost dotčeného výrobce, a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivé zdroje cen, Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro příslušné typy výrobku v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Komise se proto domnívala, že toto tvrzení není podložené.

(172) Pokud jde o tvrzení společnosti ACM týkající se údajně chybného použití úvěrových nákladů na prodej na vývoz do Unie, Komise uvedla, že úvěrové náklady použité při výpočtu vycházely z informací, které společnost ACM předložila v důkazu 5 během inspekce na místě. Společnost ACM v tomto důkazu uvedla úrokové sazby ve výši 4,9 % pro prodeje v USD a 3,75 % pro prodeje v EUR. Jelikož ve zprávě o inspekci nebyly vzneseny žádné otázky týkající se těchto sazeb, Komise považovala informace uvedené v důkazu 5 za přijaté. Tvrzení společnosti ACM týkající se údajně chybného použití těchto úvěrových nákladů proto nelze přijmout.

(173) Pokud jde o tvrzení společnosti ACM týkající se údajně chybného použití úvěrových nákladů na domácí prodej, Komise uvedla, že jak v odpovědi na antidumpingový dotazník, tak v informacích předložených v důkazu 5 během inspekce na místě byla uvedena sazba úvěrových nákladů použitá pro výpočet. Společnost ACM během ověřování neuvedla žádnou změnu/opravu této sazby, jak se odráží ve zprávě o inspekci společnosti, ani ji nezpochybnila, jakmile jí byla zpráva o inspekci zpřístupněna. Údajnou sazbu nebylo možné považovat za ověřenou, na rozdíl od sazeb uvedených v důkazu 5 předloženého během inspekce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(174) Společnost Wanda rovněž tvrdila, že od běžné hodnoty měly být odečteny bankovní poplatky a úvěrové náklady. Komise potvrzuje, že běžná hodnota použitá při srovnání byla skutečně vypočtena po odečtení těchto údajných úprav. Dopad těchto odpočtů je však zanedbatelný, viditelný až od třetího desetinného místa, a proto nemá podstatný vliv na dumpingové rozpětí, které zůstává na úrovni 15,3 %.

(175) Společnost ACM dále tvrdila, že by Komise měla zvýšit hodnotu CIF pro prodej uskutečněný prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, mimo Unii připočtením částek za prodejní, režijní a správní náklady a zisk těchto obchodníků, a tvrdila, že by to lépe odráželo hodnotu CIF na hranici Unie. V tomto ohledu Komise poznamenala, že tyto společnosti nejednaly jako obchodníci, ale jako obchodní zástupci, kteří zprostředkovávají prodej jménem společnosti ACM. V rámci tohoto provizního modelu fakturuje výrobce přímo konečnému zákazníkovi (přímý prodej), zatímco obchodník dostává pouze provizi za zprostředkování transakce. Komise se proto domnívala, že hodnota CIF by měla být založena na ceně fakturované konečnému zákazníkovi a žádná úprava o prodejní, režijní a správní náklady nebo zisk obchodních zástupců nebyla oprávněná.

(176) Nakonec společnost ACM uvedla, že se dopustila administrativní chyby při výpočtu vnitrostátního dopravného u vývozní faktury ACM24NCM007, a předložila údaje založené na revidovaném výpočtu. Komise konstatovala, že tyto informace byly předloženy ve velmi pozdní fázi šetření (po poskytnutí konečných informací), a proto nemohly být potvrzeny. V každém případě je dopad navrhované opravy nepodstatný; úprava by snížila výsledek pouze o několik centů, takže celkové dumpingové rozpětí by zůstalo na stejné úrovni. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(177) U dvou thajských vyvážejících výrobců Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(178) Na tomto základě činí konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(179) Úroveň spolupráce se považuje za vysokou vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval během období šetření veškerý dovoz z Thajska do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího rozpětí zjištěného u spolupracujících vyvážejících výrobců.

(180) Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(181) Obdobný výrobek vyrábělo na začátku posuzovaného období v Unii deset výrobců, přičemž dva z nich v období šetření ukončili výrobu. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(182) Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 529828 tun. Komise stanovila tento údaj na základě dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytlo sdružení Glass Fibre Europe (dále jen GFE). Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 69 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(183) Komise stanovila spotřebu v Unii i) podle objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie dle údajů poskytnutých sdružením GFE a ii) podle dovozu z třetích zemí na základě údajů Eurostatu (Comext).

(184) Jelikož část výrobního odvětví Unie je vertikálně integrovaná a výrobky z nekonečných skleněných vláken se používají jako meziprodukt pro výrobu různých navazujících výrobků, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.

(185) Pro analýzu újmy je důležité rozlišení mezi závislým a volným trhem, protože výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, neboť jsou prodávány v rámci jedné společnosti nebo skupin společností na základě převodních cen stanovených v souladu s vnitřními cenovými politikami, a nejsou tedy přímo spojeny s cenami na volném trhu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(186) Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, požádala o údaje týkající se veškeré činnosti v oblasti výrobků z nekonečných skleněných vláken a ověřila, zda byla výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh.

(187) Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie pouze na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a vhodné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(188) Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost v oblasti výrobků z nekonečných skleněných vláken, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba; kapacita a využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita; mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele totiž závisí na celé výrobní činnosti, bez ohledu na to, zda jsou výrobky z nekonečných skleněných vláken určeny k využití pro vlastní spotřebu nebo zda jsou prodávány na volném trhu.

(189) Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(190) Tabulka 1 ukazuje, že během posuzovaného období bylo maximálně 10 % spotřeby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii určeno pro závislý trh, zatímco zbytek byl prodán na volném trhu.

(191) V průběhu posuzovaného období se celková spotřeba v Unii snížila o 2 %. Celková spotřeba v Unii se od roku 2021 do roku 2022 nejprve zvýšila o 10 %, poté v roce 2023 následoval pokles o 12 % a v období šetření opět nárůst na úroveň, která se téměř rovnala úrovni na začátku posuzovaného období.

(192) Spotřeba na volném trhu vykazovala prakticky stejný trend jako celková spotřeba v Unii, počínaje nárůstem o 11 % od roku 2021 do roku 2022, po němž následoval pokles o 13 % a poté nárůst na úroveň jako na začátku posuzovaného období. Nárůst volné spotřeby v Unii zaznamenaný v roce 2022 byl způsoben zejména hospodářským oživením po zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, kdy uživatelé obnovili zadávání objednávek na doplnění zásob a znovu zahájili výrobu. Poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v Unii se však v roce 2023 snížila v důsledku snížení spotřeby a následného slabého oživení. V období šetření se spotřeba v Unii vrátila téměř na úroveň zaznamenanou v roce 2021.

(193) Vlastní spotřeba se během posuzovaného období snížila o 9 %. Jelikož byla vlastní spotřeba poměrně nízká, dopad tohoto poklesu se neodrazil v celkové spotřebě v Unii.

(194) Komise zkoumala, zda by dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(195) Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Bahrajnu, Egypta a Thajska bylo vyšší než minimální prahová hodnota podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Jejich podíl na trhu v období šetření činil 4 %, 18 % a 2 %.

(196) Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčených zemí a mezi jejich dovozem a obdobným výrobkem prodávaným výrobním odvětvím Unie byly podobné. Konkrétně šetření na základě odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, dovozců a výrobců v Unii ukázalo, že dovážené výrobky a obdobný výrobek byly prodávány prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů. Kromě toho se veškerý dovoz z dotčených zemí významně podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(197) Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(198) Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(199) Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

(200) Celkový objem dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil jak v relativním, tak v absolutním vyjádření a jejich společný podíl na trhu se zvýšil ze 14 % v roce 2021 na 24 % v období šetření.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/890 ze dne 15. května 2025 , kterým se zavádí celní evidence dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (Úř. věst. L, 2025/890, 16.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/890/oj).

⟪TABLE:tbl_003⟫

(201) Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

(202) Průměrná cena dovozu z Bahrajnu do Unie se v posuzovaném období snížila o 8 % a v tomto období zůstala výrazně pod úrovní prodejní ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2022. Průměrná cena dovozu z Egypta do Unie se během posuzovaného období rovněž snížila o 10 % a po celé toto období byla trvale pod úrovní ceny výrobního odvětví Unie. Průměrná cena dovozu z Thajska do Unie se během posuzovaného období snížila o 50 %, což bylo způsobeno zejména jeho poměrně vysokou cenou v roce 2021, kdy bylo množství dovozu poměrně nízké. Po roce 2021 byla průměrná cena dovozu z Thajska do Unie výrazně nižší než úroveň prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(203) Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:a) vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku podle typu výrobku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie ab) odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčených zemí, účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží) s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(204) Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že během období šetření se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 30,6 % až 39,0 %.

(205) Kromě cenového podbízení bylo zjištěno, že došlo také k významnému stlačení a poklesu cen. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem z dotčených zemí bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit své ceny, aby mohlo konkurovat dovozu, a nebylo schopno během období šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a pokusit se dosáhnout přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazné stlačování a snížení cen bylo potvrzeno údaji v tabulce 3, jakož i prodejem pod cenou zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno prodávat za ceny, které nepostačovaly k pokrytí jeho nákladů, což přispělo ke zhoršení jeho finanční situace.

(206) Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(207) Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(208) Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě informací dodaných sdružením GFE. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(209) Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(210) Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(211) Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(212) Objem výroby v roce 2022 se oproti roku 2021 mírně zvýšil v důsledku uvolnění opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, které umožnilo stabilnější výrobu. Kromě toho v roce 2022 několik výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšilo objem výroby, aby si vytvořili zásoby hotových výrobků, protože se chystali na plánované rekonstrukce pecí. V roce 2023 a v období šetření však došlo k výraznému poklesu objemu výroby, protože výrobci v Unii odprodávali nahromaděné zásoby a současně výrobní odvětví Unie čelilo zvýšenému dumpingovému dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(213) Výrobní kapacita v průběhu celého posuzovaného období trvale klesala a snížila se o 7 %. Pokles výrobní kapacity od roku 2021 do konce období šetření byl způsoben tím, že někteří výrobci v Unii ukončili výrobu, přičemž společnost Krosglass S.A. zastavila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Polsku a společnost Electric Glass Fiber NL, B.V. vstoupila do úpadkového řízení.

(214) Využití kapacity se v posuzovaném období snížilo o 7 procentních bodů, protože objem výroby klesl více než výrobní kapacita.

(215) Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(216) Během posuzovaného období se objem prodeje výrobců v Unii na volném trhu Unie snížil o 15 %. Souběžně s tím, zatímco spotřeba na volném trhu během posuzovaného období klesla jen mírně o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl tak, že se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 47 % v roce 2021 na 40 % v období šetření.

(217) Pokud jde o závislý trh, objem pro vlastní spotřebu a tržní podíl na trhu Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(218) Objem prodeje na závislém trhu v Unii se během posuzovaného období snížil o 9 %. Zatímco od roku 2021 do konce období šetření se prodej na volném trhu i na závislém trhu vyvíjel podobně, pokles prodeje na závislém trhu byl o 6 procentních bodů nižší než na volném trhu.

(219) Podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu (vyjádřený jako procentní podíl celkové výroby v Unii) v roce 2022 mírně klesl, poté zůstal po zbytek období stabilní a činil přibližně 18 %.

(220) Proto byl učiněn závěr, že pokles prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu byl důsledkem zvýšeného tlaku vyvíjeného dovozem z dotčených zemí.

(221) Spotřeba v Unii během posuzovaného období zůstala stabilní, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o 15 %. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčených zemí a jenž se během posuzovaného období zvýšil.

(222) Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(223) V posuzovaném období počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie vykazoval jak počáteční mírný nárůst, tak následný značný pokles. Počáteční nárůst ve výši 2 % v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 odpovídal zvýšené produkci a prodeji po uvolnění omezení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Následně muselo výrobní odvětví Unie snížit zaměstnanost, aby se přizpůsobilo náročným podmínkám na trhu a zachovalo provozní efektivitu, což vedlo k celkovému poklesu o 17 % během posuzovaného období. Toto snížení zaměstnanosti bylo rovněž spojeno s uzavíráním závodů.

(224) Produktivita se mezi lety 2021 a 2023 snížila ze 190 tun/zaměstnance na 166 tun/zaměstnance, a pak se v období šetření zvýšila na 198 tun/zaměstnance poté, co došlo k výraznému snížení zaměstnanosti. Zvýšení účinnosti bylo rovněž důsledkem investic do pecí, které provedlo několik výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(225) Jedná se o první dokončené antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(226) Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(227) Průměrné prodejní ceny se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni přenést zvýšení nákladů způsobené inflací na zákazníky v důsledku nárůstu poptávky. V roce 2023 a během období šetření se však průměrné prodejní ceny snížily v důsledku poklesu poptávky na trhu Unie v roce 2023, jejího pouze částečného oživení v období šetření a zvýšeného cenového tlaku ze strany dovozu.

(228) Jednotkové výrobní náklady se v letech 2021 až 2023 zvýšily o 26 % v důsledku nárůstu nákladů práce a nákladů na suroviny. Náklady na energie byly navíc nestabilní, což mělo značný dopad na odvětví, která jsou na energiích silně závislá. Jednotkové výrobní náklady se v období šetření ve srovnání s rokem 2023 snížily, ale zůstaly vysoko nad úrovní roku 2021, a to díky poklesu cen energie, lepší energetické účinnosti a úspěšným strategiím řízení nákladů. Jednotkové výrobní náklady v posuzovaném období celkově vzrostly o 24 %.

(229) Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(230) Průměrné mzdové náklady na zaměstnance měly v posuzovaném období trvale rostoucí tendenci s celkovým nárůstem o 14 %. Tento nárůst byl způsoben zejména tlaky na trhu práce, protože společnosti zvyšovaly mzdy, aby si udržely a přilákaly zaměstnance na napjatém trhu práce po skončení pandemie COVID-19, který se vyznačoval vysokou inflací.

(231) Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(232) Nárůst zásob v roce 2022 byl původně způsoben strategickou tvorbou zásob v očekávání plánovaných rekonstrukcí pecí. To se shodovalo s dřívějším obdobím během oživení po pandemii COVID-19, kdy došlo k výraznému nárůstu poptávky způsobující problémy v dodavatelském řetězci, které přiměly výrobce v Unii k nadměrnému objednávání surovin, aby splnili požadavky na výrobu. Po dokončení rekonstrukcí pecí se zásoby snížily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali v roce 2023 prodat stávající zásoby. V období šetření jsme však ve srovnání s rokem 2023 zaznamenali nárůst zásob o 9,8 %, neboť spotřeba vzrostla výrazněji než prodej v Unii a dovoz získal podíl na trhu. Jelikož výroba převyšovala růst prodeje, zásoby se nahromadily. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(233) Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(234) Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zatímco v roce 2021 utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty, v roce 2022 došlo ke zvýšení ziskovosti, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli přenést zvýšení jednotkových výrobních nákladů na odběratele díky příznivým tržním podmínkám spojeným s vysokou poptávkou. V roce 2023 a v období šetření však ziskovost klesla v důsledku zvýšených nákladů, které nemohly být kompenzovány zvýšením prodejních cen v důsledku zvýšení objemu dovozu za dumpingové ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie a stlačovaly je.

(235) Investice se během posuzovaného období zvýšily. Tyto investice se týkaly zejména rekonstrukcí pecí výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž cílem bylo zajistit dlouhou životnost zařízení. Tyto investice, plánované dlouho dopředu, se uskutečnily za nepříznivých tržních podmínek, které panovaly v roce 2023 a v období šetření.

(236) Peněžní tok od roku 2021 do období šetření vykazoval značné výkyvy způsobené nestálými tržními podmínkami. V posuzovaném období byl rok 2022 jediným rokem, kdy všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku dosáhli významných zisků, které byly částečně vyčerpány tvorbou zásob kvůli plánované rekonstrukci pecí, což vedlo ke kladnému peněžnímu toku. V roce 2023 a během období šetření zůstaly peněžní toky navzdory velkým ztrátám kladné. Tuto zdánlivě rozporuplnou situaci lze do značné míry přičíst významnému pozitivnímu dopadu na peněžní tok v důsledku snížení úrovně zásob, které byly shromážděny v roce 2022.

(237) Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu se ziskovostí. Nejprve se v roce 2022 zvýšila, poté se v roce 2023 a ještě více v období šetření zhoršila, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a růst.

(238) Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ziskové pouze v roce 2022, poté začalo vykazovat ztráty. V roce 2023 a v období šetření se ztrátovost výrobního odvětví Unie shodovala s nárůstem dovozu z Bahrajnu, Egypta a Thajska za ceny nižší, než jsou průměrné prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(239) Výrobní odvětví Unie bylo schopno v roce 2022 zvýšit svou cenovou úroveň, aby dosáhlo ziskového stavu. V roce 2023 a v období šetření se však rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a dovozními cenami z dotčených zemí zvýšil. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 7 %, zatímco i) dovozní ceny z Bahrajnu klesly o 8 %, ii) dovozní ceny z Egypta klesly o 10 % a iii) dovozní ceny z Thajska klesly o 50 %. V důsledku toho bylo sice výrobní odvětví Unie nuceno pokračovat v prodeji se ztrátou, ale i tak mezi rokem 2021 a obdobím šetření ztratilo podíl na trhu.

(240) Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, ziskovost a návratnost investic se zhoršily v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu. V roce 2022 se Unii podařilo do jisté míry zotavit, protože poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken opět vzrostla v důsledku zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. V roce 2023 a v období šetření se však v důsledku nárůstu objemu dumpingového dovozu za klesající ceny situace výrobního odvětví Unie dále zhoršila, což dokládají jeho zvýšené ztráty.

(241) Jak je uvedeno výše, ostatní hospodářské ukazatele, jako je návratnost investic, byly v posuzovaném období s výjimkou roku 2022 záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu, a dokonce ohrožovalo jeho přežití ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

(242) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(243) V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(244) V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli byly dovoz z jiných třetích zemí než z dotčených zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů na suroviny a energie pro výrobní odvětví Unie a vývoj na závislém trhu.

(245) Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčené země a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(246) Šetření ukázalo, že objem dumpingového dovozu z dotčených zemí, který se podbízel cenám výrobního odvětví Unie, se během posuzovaného období zvýšil jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, neboť společný podíl dotčených zemí na trhu se systematicky zvyšoval ze 14 % v roce 2021 na 24 % v období šetření.

(247) Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období snížil o devět procentních bodů.

(248) Průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu se mezi rokem 2021 a obdobím šetření snížily, a to u dovozu z Bahrajnu o 8 %, z Egypta o 10 % a z Thajska o 50 %, a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období.

(249) Šetřením bylo zjištěno, že dovoz z dotčených zemí se během období šetření trvale podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie, přičemž rozpětí cenového podbízení se pohybovalo mezi 30,6 % a 39,0 %. Zároveň bylo zjištěno, že dovozní ceny jsou výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Zatímco průměrné jednotkové náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily o 24 %, zejména v důsledku vyšších nákladů na energii a suroviny, jeho prodejní ceny nebylo možné odpovídajícím způsobem zvýšit z důvodu cenového tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem. V důsledku toho, i když prodejní ceny v roce 2022 dočasně vzrostly, zůstaly v následujících letech úzce spjaty s úrovní nákladů nebo pod ní, což výrobnímu odvětví Unie bránilo pokrýt své náklady a dosáhnout přiměřeného ziskového rozpětí. Souhrnný účinek trvalého cenového podbízení a neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit své ceny v souladu s náklady vedl k výraznému stlačení cen.

(250) Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ztrátové, v roce 2022 se stalo ziskovým a od roku 2023 bylo stále ztrátové. I když se ziskovost v roce 2022 výrazně zlepšila, poté se prudce zhoršila a v roce 2023 dosáhla hodnoty –7,3 % a v období šetření –10,6 %. Toto zhoršení se časově shodovalo s výrazným poklesem dovozních cen z dotčených zemí po roce 2022. Ačkoli se dovozní ceny v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšily, v roce 2023 výrazně klesly a během období šetření dále klesaly. Objem dovozu z těchto tří zemí dosáhl vrcholu v roce 2022, v roce 2023 se snížil a poté během období šetření výrazně vzrostl a dosáhl úrovně přibližně o 65 % vyšší než v roce 2021. Kombinace klesajících cen v Unii, rostoucího levného dovozu a obnoveného růstu objemu dovozu přispívala ke zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Unie, což přispělo i ke zhoršování jeho ziskovosti od roku 2023.

(251) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že nárůst dumpingového dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období vedl k výraznému zvýšení jeho podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Tento dovoz vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný tlak, neboť se rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie a stlačoval je, což v posuzovaném období vedlo k výraznému zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(252) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(253) Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ostatních třetích zemí se vyvíjely takto:

(254) Čínský dovoz do Unie vzrostl o 78 % a mezi lety 2021 a 2022 zvýšil svůj podíl na trhu z 5 % na 10 %, načež v roce 2023 a v období šetření klesl na 9 %. Čínské ceny včetně platných cel byly v letech 2021 a 2022 vyšší než úroveň cen výrobního odvětví Unie, avšak v roce 2023 a během období šetření byly nižší než úroveň cen výrobního odvětví Unie, a proto rovněž přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření. Ceny dovozu z dotčených zemí, které však byly během posuzovaného období výrazně nižší než dovozní ceny z ČLR, s výjimkou (nízkého objemu) dovozu z Thajska v letech 2021 a 2022. Zároveň byl objem dovozu z dotčených zemí během dotčeného období trvale výrazně vyšší než objem dovozu z ČLR. Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli dovoz z Číny rovněž přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jeho přítomnost neoslabuje skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou zjištěnou v tomto šetření.

(255) Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze Spojeného království do Unie mezi rokem 2021 a obdobím šetření vykazoval pokles objemu a relativně stabilní podíl na trhu. Objem dovozu ze Spojeného království se od roku 2021 do roku 2022 zvýšil, poté v roce 2023 poklesl přibližně o 21 % a do období šetření o dalších 19 %. Podíl na trhu klesl během posuzovaného období ze 4 % na 3 %. Průměrná cena za tunu ze Spojeného království byla na podobné nebo vyšší úrovni než průměrná cena výrobního odvětví Unie a vyšší než cena dovozu z dotčených zemí. Dovozní ceny ze Spojeného království se v letech 2021 až 2023 nejprve zvýšily o 39 %, načež v období šetření poklesly na 1244 EUR. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k jeho klesajícímu trendu, omezenému podílu na trhu a vyšším úrovním cen dovoz ze Spojeného království nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a ani neoslabuje příčinnou souvislost s dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(256) Vývoj dovozu z Malajsie do Unie od roku 2021 do období šetření vykazoval výrazný pokles objemu i podílu na trhu a zároveň kolísání cen. Objem dovozu prudce klesl ze 136086 tun v roce 2021 na 76909 tun v roce 2023, než došlo k mírnému oživení na 86303 tun v období šetření. Podíl malajského dovozu na trhu se proto snížil z 16 % na 10 %. Ačkoli průměrná cena za tunu v roce 2022 zpočátku vzrostla o 32 %, v roce 2023 a v období šetření došlo k výraznému poklesu. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Malajsie mohl do určité míry přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, zejména proto, že jeho dovozní ceny byly nižší než jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii. Vzhledem ke svému celkovému poklesu objemu a podílu na trhu však tento dovoz neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zjištěnou podstatnou újmou.

(257) Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z ostatních třetích zemí, s výjimkou dříve uvedených, do Unie během posuzovaného období zaznamenal pokles objemu o 2 % a stabilní podíl na trhu ve výši 13 %. Průměrné ceny z těchto zemí však byly vyšší než ceny dovozu z dotčených zemí. Komise dospěla k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí mohl do určité míry přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neboť jejich dovozní ceny byly nižší než jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii. Vzhledem k vyšším úrovním cen ve srovnání s dumpingovým dovozem z dotčených zemí však tento dovoz neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zjištěnou podstatnou újmou.

(258) Analýza údajů o dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících ze Spojeného království, Malajsie a ostatních třetích zemí poskytuje smíšený obraz. Dovoz z Malajsie se během posuzovaného období snížil v absolutním i relativním vyjádření, přičemž ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Dovoz ze Spojeného království vykazoval od roku 2022 klesající tendenci, zatímco ceny byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Objem dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období poklesl. S ohledem na všechny prvky nedošlo k žádnému významnému dovozu ze třetích zemí, který by v posuzovaném období, a zejména v období šetření, zvýšil svůj podíl na trhu a zároveň stanovil ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(259) Ačkoli Komise zjistila, že dovoz z Číny přispěl k újmě zjištěné během období šetření, dospěla k závěru, že tento činitel, i když je důležitý, nemohl oslabit skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, protože nárůst objemu a trvalý cenový tlak ze strany dotčených zemí se časově přímo shodovaly se zhoršením prodeje, podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie, a byly tak jasnou příčinou újmy.

(260) Po poskytnutí konečných informací sekretariát GCC-TSAIP namítl, že Komise neprovedla odpovídající analýzu nepřičtení újmy, pokud jde o dovoz z jiných třetích zemí. Zejména tvrdil, že v rámci zjišťování nebylo dostatečně vysvětleno, jak Komise rozlišuje škodlivé účinky dovozu z dotčených zemí od účinků dovozu pocházejících z jiných zemí. Podle sekretariátu GCC-TSAIP obsahovala zjištění Komise pouze obecná tvrzení, že dovoz z jiných zdrojů nenarušil příčinnou souvislost, aniž by bylo poskytnuto dostatečně podrobné kvantitativní posouzení jejich objemu, cenových úrovní a vývoje podílu na trhu. Tvrdil proto, že v rámci zjišťování se neprokázalo, že újma způsobená jiným dovozem byla řádně odlišena od újmy údajně způsobené dumpingovým dovozem.

(261) Komise tato tvrzení zamítla. Odkazuje se na 254. až 259. bod odůvodnění, v nichž je popsáno, jak Komise zkoumala další známé činitele, které mohly přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, včetně dovozu z Číny, Spojeného království, Malajsie a dalších třetích zemí. Analýza jejich objemů, podílů na trhu a cenových úrovní ukázala, že ačkoli některé z těchto dovozů mohly do určité míry přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jejich objemy buď klesaly, jejich podíly na trhu byly omezené, nebo jejich cenové úrovně byly vyšší než u dumpingového dovozu z dotčených zemí. Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli část tohoto dovozu mohla určitou měrou přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, žádný z těchto činitelů neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou zjištěnou v šetření.

(262) Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí neoslabil skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(263) Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(264) Od roku 2021 se vývoz výrobního odvětví Unie postupně zvyšoval, i když v porovnání s celkovým prodejem zůstal malý. Tento vývoz z velké části tvořily výrobky vyšších technických specifikací, které je chránily před přímou cenovou konkurencí. V důsledku toho Unie mohla dosáhnout vyšších cen těchto výrobků z nekonečných skleněných vláken na mezinárodních trzích ve srovnání s trhem Unie. To odráží strategické zaměření na nikové zahraniční trhy.

(265) Prodej na vývoz umožnil výrobnímu odvětví Unie zlepšit jeho celkovou finanční situaci díky zvýšenému objemu prodeje a dosaženým cenám, které byly vyšší než na trhu Unie.

(266) Průměrná cena energie ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

(267) Vývoj cen energií v Unii během posuzovaného období vykazoval značnou volatilitu a následnou stabilizaci. Prudký nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 byl umocněn důsledky geopolitického napětí, které ovlivnilo dodávky energie zejména v důsledku neoprávněné a nevyprovokované agresivní války Ruska proti Ukrajině. Prudký nárůst cen energií významně ovlivnil výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku. Do roku 2023 se ceny energií snížily.

(268) Šetření ukázalo, že náklady na hlavní suroviny se v roce 2022 výrazně zvýšily, což přispělo k výraznému zvýšení jednotkové prodejní ceny, neboť výrobní odvětví Unie mohlo tyto náklady přenést na zákazníky. Naopak, zatímco v roce 2023 náklady na suroviny nadále rostly, jednotková prodejní cena se snížila, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno tyto dodatečné náklady přenést na zákazníky. V období šetření sice náklady na suroviny ve srovnání s náklady zjištěnými v letech 2023 a 2022 klesly, ale ceny na trhu Unie se ještě více snížily, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet nebo zvýšit své ceny v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu.

(269) Po poskytnutí konečných informací sekretariát GCC-TSAIP tvrdil, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena především zvýšením nákladů na energii, suroviny a dopravu, nikoli dumpingovým dovozem. V tomto ohledu uvedl, že výrobní náklady výrobců v Unii se mezi rokem 2022 a obdobím šetření výrazně zvýšily, jelikož odrážely prudký nárůst cen energie v důsledku energetické krize. Dále se odvolával na veřejná prohlášení výrobců v Unii, z nichž vyplývá, že provozní náklady, včetně nákladů na elektřinu a další energetické vstupy, se podstatně zvýšily, což vedlo ke zvýšení cen a finančním potížím některých výrobců. Podle sekretariátu GCC-TSAIP tento vývoj ukázal, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především zvýšenými náklady na energii a vstupy, nikoli dovozem z dotčených zemí.

(270) Komise toto tvrzení zamítla. Za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by se takové zvýšení nákladů obvykle odrazilo ve vyšších prodejních cenách. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno plně přenést toto zvýšení nákladů na své zákazníky kvůli značnému cenovému tlaku ze strany dovozu z dotčených zemí, jak je vysvětleno v 201. až 205. bodě odůvodnění. Ačkoli tedy vyšší náklady na elektřinu a suroviny mohly přispět ke zvýšení výrobních nákladů výrobců v Unii, nezmírňují skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Přítomnost velkého objemu dumpingového dovozu za nízké ceny spíše zesílila negativní účinky rostoucích nákladů a zabránila výrobnímu odvětví Unie obnovit udržitelnou ziskovost.

(271) Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoj cen energie a nákladů na suroviny nepřispěl k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(272) Prodej na volném i na závislém trhu vykazoval v posuzovaném období podobný trend, přičemž pokles závislého prodeje byl pomalejší. Na závislý prodej proto nelze pohlížet jako na faktor, který by oslaboval příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a jeho účinkem na výrobní odvětví Unie.

(273) V roce 2023 a v období šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Tyto nepříznivé okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčených zemí na trhu, který se uskutečňoval za dumpingové ceny, které se podbízely cenám a nákladům výrobního odvětví Unie a stlačovaly je.

(274) Analyzovány byly rovněž jiné faktory, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V tomto ohledu Komise zjistila, že dovoz z ostatních třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen energií a vývoj na závislém trhu nepřispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(275) Kromě toho je podíl dotčených zemí na trhu v období šetření vyšší než nepatrný, dále bylo zjištěno, že vývoz z obou zemí je dumpingový, jejich dovoz se podbízel cenám výrobního odvětví Unie a také bylo zjištěno stlačování cen. Tyto prvky ukazují, že i při neexistenci jiného dovozu, ať už dumpingového či nikoli, způsobil dumpingový dovoz z dotčených zemí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(276) Po zahájení šetření sdružení nezávislých výrobců skleněných vláken v EU a sekretariát GCC-TSAIP uvedly, že příčinou údajné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyl dovoz z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Tyto zúčastněné strany vysvětlily, že podíl dovozu z těchto zemí na trhu byl ve srovnání s podílem výrobního odvětví Unie na trhu relativně malý a stabilní, a tvrdily, že ke zhoršení jejich výsledků přispěly jiné činitele, jako je zvýšený vývoz a investice výrobního odvětví Unie. Kromě toho uvedly, že dovoz z Číny, který žadatel označil za hlavní zdroj újmy působené výrobnímu odvětví Unie, by měl být považován za narušující příčinnou souvislost mezi údajnou újmou a dovozem z dotčených zemí.

(277) Zjištění šetření prokázala, že dovoz z Bahrajnu, Egypta a Thajska měl negativní dopad na výrobní odvětví Unie tím, že se podbízel cenám, získával podíl na trhu a ovlivňoval celkovou výkonnost, finanční situaci a úroveň zaměstnanosti. Sdružení opomnělo řešit významné stlačování a pokles cen způsobené tímto dovozem, který soustavně vstupuje na trh Unie za mnohem nižší ceny, než jsou ceny výrobců v Unii. Tvrzení, že za újmu jsou odpovědné výhradně jiné činitele, jako je dovoz z Číny nebo investice výrobního odvětví Unie a zvýšený vývoz, není správné. Toto tvrzení není podloženo důkazy a nemůže oslabit skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou tento dovoz způsobil. Tvrzení sdružení nezávislých výrobců skleněných vláken v EU bylo proto zamítnuto.

(278) Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(279) Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(280) V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze zemí, které jsou předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(281) Pokud jde o úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, nebylo možné stanovit ziskové rozpětí na základě žádného roku před zvýšením dovozu z těchto zemí. Rovněž bylo zjištěno, že rok 2022 byl silně ovlivněn hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a nejeví se jako vhodný pro stanovení cílového zisku. Komise proto zkoumala zisk, kterého výrobci v Unii zařazení do vzorku dosáhli v delším časovém období. V tomto ohledu měla za to, že vhodným rokem je rok 2016, neboť se jedná o poslední rok, kdy výrobní odvětví Unie fungovalo za běžných tržních podmínek a dosáhlo zisku ve výši 12,28 %.

(282) Po poskytnutí konečných informací sekretariát GCC-TSAIP namítl, že použití úrovně ziskovosti z roku 2016 Komisí jako referenční hodnoty pro stanovení cílového zisku nebylo dostatečně odůvodněno. Zejména tvrdil, že v rámci zjišťování nebylo poskytnuto podrobné vysvětlení, které by prokázalo, že rok 2016 odráží běžné a nezkreslené tržní podmínky. Podle sekretariátu GCC-TSAIP Komise neposoudila, zda byl tento rok ovlivněn cyklickými nebo strukturálními činiteli, které nesouvisely s dumpingovým dovozem, ani nevysvětlila, proč nebyly zváženy alternativní referenční roky nebo víceletý průměr. Sekretariát GCC-TSAIP proto tvrdil, že spoléhání se na jediný historický rok bez srovnávacího posouzení jiných potenciálních referenčních období by mohlo vést k nespolehlivému odhadu udržitelné ziskovosti a nemuselo by splňovat požadavek objektivního zkoumání založeného na skutečných důkazech.

(283) Komise tato tvrzení zamítla. Jak je vysvětleno v 281. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že nebylo možné stanovit vhodnou referenční úroveň zisku na základě let předcházejících zvýšení dumpingového dovozu. Komise proto považovala za vhodné použít úroveň ziskovosti 12,28 %, které výrobní odvětví Unie dosáhlo v roce 2016. Ačkoli se v uvedeném roce na trhu Unie vyskytoval dumpingový dovoz, výrobní odvětví Unie stále dosahovalo dobrých výsledků a ziskovost dosažená v roce 2016 odrážela úroveň zisku, které by výrobní odvětví Unie mohlo přiměřeně dosáhnout za běžných tržních podmínek. V této souvislosti Komise připomněla, že účelem cílového zisku je přiblížit se úrovni ziskovosti, které by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout, kdyby neexistoval dumping působící újmu. Není proto nutné, aby referenční rok byl zcela prostý dumpingového dovozu, pokud výkonnost výrobního odvětví Unie v daném roce odráží udržitelné provozní podmínky. Komise proto dospěla k závěru, že ziskovost dosažená v roce 2016 představuje přiměřený a vhodný referenční bod pro stanovení cílového zisku, a odmítla argumenty vznesené zúčastněnou stranou, které byly navíc obecné povahy a neobsahovaly konkrétní metodu výpočtu lepší alternativy použitého cílového zisku.

(284) Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila dálkovou křížovou kontrolou prověřením interních záznamů společnosti týkajících se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek. Tvrzení výrobního odvětví Unie byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen výdaje na VaVaI) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na VaVaI v posuzovaném období. Na základě ověřených informací o investicích, jež nemohly být realizovány během posuzovaného období, byla cílová zisková rozpětí zvýšena až o 5,27 % v závislosti na výrobcích zařazených do vzorku.

(285) Cílový zisk, který byl stanoven v tomto šetření a v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení, se proto pohyboval mezi 13,25 % a 17,55 % podle situace zjištěné u každé ze společností zařazených do vzorku.

(286) Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že příslušná cílová zisková rozpětí použila na výrobní náklady, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období přezkumného šetření.

(287) V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření. Na základě předložených informací, které byly podloženy nástroji pro podávání zpráv a prognózami společností, Komise zjistila, že během období šetření nevznikly žádné dodatečné náklady na dodržování těchto úmluv.

(288) Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(289) Úroveň pro odstranění újmy pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (79. a 179. bod odůvodnění).

(290) Na základě výše uvedeného posouzení by měla být konečná antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(291) Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Jak je vysvětleno v 212. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření dva výrobci v Unii zcela zastavili výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken z důvodu nepříznivých tržních podmínek.

(292) Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si nebo znovu získat podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tím by se výrobní odvětví Unie muselo vrátit k udržitelnému stavu a mohlo by provádět budoucí investice.

(293) Neuložení opatření by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která v roce 2023 a v období šetření dosáhla záporných hodnot. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(294) Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí by byla v zájmu výrobního odvětví Unie.

(295) Během šetření se přihlásilo deset uživatelů, jejichž odpovědi na dotazník nebyly dostatečné. Komise požádala dotčené strany o poskytnutí chybějících informací. Této žádosti však nevyhověly. Komise proto ve svém posouzení vycházela z omezených informací dostupných z odpovědí na dotazník a z připomínek předložených samostatně dotčenými stranami.

(296) Uživatelé Rivierasca SpA (IT) a ATP s.r.l (IT) vyjádřili svou podporu uložení opatření, neboť zdůraznili význam skleněných vláken jako klíčového vstupu pro své výrobky a nutnost spolehlivé výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken, aby byla zachována mechanická integrita a dostupnost jejich laminátů, které mají zásadní význam pro konečná použití.

(297) Na podporu uložených opatření se přihlásilo i sdružení uživatelů Tech-Fab Europe, které zahrnuje tři výrobce v Unii, z nichž jedním je žadatel. Sdružení Tech-Fab Europe tvrdilo, že výrobci otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii čelí konkurenčnímu tlaku ze strany dovozu ze sousedních zemí, které nakupují výrobky z nekonečných skleněných vláken (jejich suroviny) z Číny a Egypta bez antidumpingových nebo antisubvenčních cel, používají čínskou technologii a vyvážejí otevřené síťoviny ze skleněných vláken do Unie za nižší ceny. Sdružení Tech-Fab Europe rovněž vyjádřilo obavy ohledně výsledku pozbytí platnosti antidumpingových a antisubvenčních opatření uložených na dovoz tkanin ze skleněných vláken z Číny a Egypta, u nichž požádalo o přezkum, a naléhavě vyzvalo Komisi, aby uložila ochranná opatření. Jak bylo uvedeno, tato opatření mají zásadní význam pro řešení nadměrné kapacity Číny a Egypta, pro řešení rizik obcházení a pro zachování vyváženého dodavatelského řetězce s cílem účinně chránit hodnotový řetězec skleněných vláken v Unii.

(298) Společnost Kelteks vyjádřila obavy ohledně možného dopadu antidumpingových opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčených zemí. Společnost Kelteks zdůraznila, že její výroba je závislá na přístupu k surovinám za konkurenceschopné ceny, což někdy vyžaduje dovoz specifických tkanin ze skleněných vláken, které nejsou k dispozici v odpovídajících specifikacích nebo objemech od výrobců v Unii. Upozornila na to, že uložení antidumpingových cel bez pečlivého odstupňování by mohlo narušit dodavatelské řetězce, zvýšit vstupní náklady a oslabit konkurenceschopnost zpracovatelů se sídlem v Unii, jako jsou oni sami.

(299) Uživatelé Tolnatext Fonalfeldolgozo es Müszakiszovet-gyàrto Bt. (dále jen Tolnatext) a Dr. Günther Kast GmbH & Co. (dále jen Dr. Günther), které jsou součástí skupiny KAST, jakož i společnost Proxim Plewka I Wspólnicy sp. k. uvedli, že výrobci v Unii nezvýšili svou kapacitu dodávat na trh Unie výrobky z nekonečných skleněných vláken, zejména rovné pramence, aby odpovídajícím způsobem uspokojili poptávku uživatelů, ačkoli byli chráněni stávajícími antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními. Uvedli také, že výrobci některých pramenců, jako jsou pramence s nízkou délkovou hmotností tex, tyto aktivně nepropagují a neprodávají a u některých z nich výrobci v Unii nesplňují technické specifikace požadované uživateli, což vede k tomu, že jsou uživatelé extrémně závislí na dostupnosti uvedených výrobků z alternativních zdrojů. Uživatelé byli navíc negativně ovlivněni stále koncentrovanějším oligopolem několika výrobců v Unii, což vedlo k dalšímu riziku snížení dostupnosti pramenců s nízkou délkovou hmotností tex. Tito uživatelé (výrobci otevřených síťovin ze skleněných vláken) rovněž potvrdili obavy z konkurence ze sousedních zemí, jako je Moldavsko, Srbsko, Kosovo a Severní Makedonie. Výrobci v těchto zemích mohou volně nakupovat levné, často dumpingové suroviny (výrobky z nekonečných skleněných vláken), což jim umožňuje vyrábět otevřené síťoviny ze skleněných vláken za výrazně nižší ceny, s nimiž uživatelé (výrobci otevřených síťovin ze skleněných vláken) nemohou soutěžit.

(300) Dne 7. května 2025 se konalo slyšení se společností Proxim Plewka I Wspólnicy sp.k., která vyjádřila svůj nesouhlas s možným uložením antidumpingových cel na dovoz z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Během slyšení i ve své odpovědi na dotazník vyjádřila podobné obavy jako společnosti Tolnatext a Dr. Günther.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2328 ze dne 24. listopadu 2025 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/328, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, v návaznosti na částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení újmy (Úř. věst. L, 2025/2328, 25.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2328/oj); prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2337 ze dne 24. listopadu 2025 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1452, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L, 2025/2337, 25.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2337/oj).

⟪TABLE:tbl_004⟫

(301) Dne 8. května 2025 se konalo slyšení se společností HELM. Ve své prezentaci tvrdila, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčených zemí a situací výrobního odvětví Unie. Dále rovněž tvrdila, že antidumpingová cla by poškodila zájem Unie, protože by způsobila krizi dodávek, neboť značný počet výrobků dovážených z dotčených zemí se v Unii nevyrábí.

(302) Dne 11. září 2025 se konalo slyšení se společnostmi Tolnatext a Dr. Günther, během něhož zopakovaly svůj postoj k šetření a zdůraznily silný nesouhlas s uložením opatření na dovoz z dotčených zemí.

(303) Dne 16. října 2025 se konalo slyšení se společností Lamilux, která vyjádřila svůj nesouhlas s možným uložením antidumpingových cel na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí. Během slyšení, jakož i ve svých následných písemných odpovědích na otázky Komise, společnost Lamilux vyjádřila podobné obavy jako společnosti Tolnatext, Dr. Günther a HELM.

(304) Šetřením bylo zjištěno, že tvrzení, že výrobci v Unii nezvýšili svou kapacitu pro dodávky výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie, je neopodstatněné. Výrobní odvětví Unie uskutečnilo značné investice navzdory náročným podmínkám na trhu a má volnou kapacitu. Další rozšiřování kapacity však vyžaduje dlouhodobé kapitálové závazky, které závisí na zachování rovných podmínek, za nichž mohou konkurenční výrobci očekávat přiměřenou návratnost investic. Výrobní odvětví Unie se rovněž potýkalo s nekalým dovozem a obtížnými tržními podmínkami.

(305) Komise dále nesouhlasila s tvrzením, že výrobci v Unii nevyrábějí určité konkrétní typy výrobků z nekonečných skleněných vláken nebo nemají dostatečnou kapacitu pro jejich dodávky nebo že nejsou splněny určité technické požadavky. Šetření konkrétně potvrdilo, že několik výrobců v Unii má technologii a kapacitu pro výrobu rovných pramenců s nízkou délkovou hmotností tex a že výrobní odvětví Unie má volnou kapacitu, která by mohla být přidělena pro další výrobu. Dva ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku vyrábějí sdružené pramence a inspekce na místě potvrdily, že výrobní odvětví Unie je schopno vyrábět roving pro stříkání a navíjení vláken (v jednotkách tex), stříkací roving 2400 tex pro stříkanou laminaci a rovingové tkaniny 600 g/m2 . Různé typy výrobků z nekonečných skleněných vláken mohou mít odlišné technické specifikace a nejsou plně zaměnitelné pro všechna použití, mají však stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Šetření rovněž ukázalo, že pramence dovážené z dotčených zemí se prodávají za ceny, které jsou často nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, což výrobnímu odvětví Unie znemožňuje soutěžit na těchto cenových úrovních. Případné uložení antidumpingových opatření by vyvážejícím výrobcům nebránilo v tom, aby nadále zásobovali trh Unie za nedumpingové ceny, o čemž svědčí trvající přítomnost výrobců, na něž se již opatření vztahují. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie má technologickou kapacitu a kapacitu dodávat dotčené typy výrobku.

(306) Byly analyzovány obavy týkající se koncentrace trhu a opatření na dovoz z jiných zemí. V této souvislosti Komise poznamenala, že regulační orgány obecně pečlivě kontrolují fúze a akvizice, aby zabránily protisoutěžnímu chování. Šetření navíc nepotvrdilo, že na trhu Unie není dostatek konkurenčního tlaku, neboť na trhu Unie je i nadále přítomen významný objem dovozu ze třetích zemí. Případné uložení opatření na dovoz z dotčených zemí by tyto zdroje dodávek neodstranilo, ale řešilo by podstatnou újmu působenou výrobnímu odvětví Unie. Z tohoto důvodu byla tato tvrzení zamítnuta.

(307) Po poskytnutí konečných informací společnost Lamilux uvedla, že uložení antidumpingových cel na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta by mělo významný negativní dopad na její činnost. Zejména tvrdila, že výrobní odvětví Unie nenabízí specifický typ výrobku, který je požadován pro jeho výrobní proces, a sice rohože ze střiží o délkové hmotnosti 15 tex, které splňují specifickou technickou specifikaci, včetně šířky až 3400 mm. Podle společnosti Lamilux představovala tato specifikace nejdůležitější vstupní materiál výrobků z nekonečných skleněných vláken pro její kompozitní materiály, a proto byla nucena jej získávat od egyptských dodavatelů. Společnost Lamilux dále uvedla, že uložení cel by výrazně zvýšilo její náklady na suroviny, které by nebyla schopna přenést na své zákazníky vzhledem ke konkurenčnímu tlaku dovážených navazujících výrobků. Na tomto základě společnost Lamilux požádala o vyloučení specifického výrobku pro rohože ze střiží o délkové hmotnosti 15 tex, které splňují její profil specifikace, s odůvodněním, že výrobci v Unii tento specifický typ výrobku nevyrábějí ani nejsou schopni vyrábět a dodávat.

(308) Komise toto tvrzení zamítla. Důkazy předložené společností Lamilux prokázaly pouze to, že výrobci v Unii v současné době nenabízejí přesnou požadovanou specifikaci, ale neprokázaly, že výrobní odvětví Unie nemá technologickou kapacitu k výrobě srovnatelných výrobků s nízkou délkovou hmotností. V tomto ohledu šetření potvrdilo, že výrobci v Unii disponují potřebnou technologií a dostupnou kapacitou, která by mohla být přidělena na výrobu těchto specifikací, pokud by to tržní podmínky odůvodňovaly. Komise proto usoudila, že se žádost týkala spíše konkrétní obchodní specifikace požadované jednotlivým uživatelem než samostatného typu výrobku. Žádost o vyloučení specifického výrobku byla proto zamítnuta.

(309) Po poskytnutí konečných informací společnosti Saertex a Amiblu tvrdily, že uložení antidumpingových opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Bahrajnu, Egypta a Thajska by nebylo v zájmu Unie, protože by negativně ovlivnilo navazující odvětví v hodnotovém řetězci kompozitních materiálů. Tvrdily zejména, že uživatelé výrobků ze skleněných vláken v Unii jsou závislí na dovozu pramenců, aby si zajistili bezpečnost dodávek a konkurenceschopné ceny, a že výrobní odvětví Unie by nebylo schopno uspokojit poptávku, pokud by dovoz podléhal clu. Dále tvrdily, že navrhovaná opatření by významně zvýšila náklady na suroviny pro navazující výrobce působící na vysoce konkurenčních světových trzích, kteří by nebyli schopni přenést toto zvýšení nákladů na zákazníky. Podle těchto stran by výsledné zvýšení výrobních nákladů oslabilo konkurenceschopnost výrobců v Unii, podpořilo by přemístění výroby mimo Unii a umožnilo by zahraničním výrobcům hotových kompozitních výrobků získat podíl na trhu v Unii. Rovněž uvedly, že tato opatření by zhoršila stávající nákladové tlaky, kterým čelí výrobci v Unii, včetně vysokých cen energie a inflace, a mohla by negativně ovlivnit zaměstnanost a investiční rozhodnutí v navazujícím odvětví.

(310) Komise tato tvrzení zamítla. Šetření prokázalo, že dovoz z dotčených zemí vyvíjel značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, což způsobilo podstatnou újmu. Komise připomněla, že cílem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie vyrovnáním škodlivých účinků dumpingového dovozu. Obavy společností Saertex a Amiblu ohledně možného nedostatku dodávek, strukturální koncentrace trhu a přemístění výroby nebyly podloženy ověřitelnými důkazy. Šetřením bylo zejména zjištěno, že výrobní odvětví Unie si zachovává volnou výrobní kapacitu a je technologicky schopno dodávat příslušné druhy výrobku. Antidumpingová opatření navíc nebrání dovozu na trh Unie, ale pouze zajišťují, aby byl prodáván za spravedlivé ceny. Komise rovněž uvedla, že výrobky ze skleněných vláken obvykle představují omezený podíl na celkových výrobních nákladech navazujících kompozitních výrobků. I když tedy opatření mohou mít určitý dopad na ceny vstupů, očekává se, že celkový dopad na následné uživatele zůstane omezený. Komise proto dospěla k závěru, že argumenty předložené těmito stranami nepřevážily nad potřebou řešit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nezměnily závěr, že uložení opatření by bylo v zájmu Unie.

(311) Po poskytnutí konečných informací sekretariát GCC-TSAIP namítl, že Komise ve svém posouzení zájmu Unie neposkytla dostatečně podrobné odůvodnění. Zejména tvrdil, že v rámci zjišťování nebylo jasně vysvětleno, jak Komise vyvážila zájmy výrobního odvětví Unie a zájmy dovozců, následných uživatelů a dalších hospodářských subjektů. Podle těchto stran odůvodnění dostatečně nespecifikovalo analytický rámec nebo ekonomická kritéria použitá k posouzení, zda by potenciální negativní účinky na navazující odvětví mohly převážit nad přínosy obnovení spravedlivé hospodářské soutěže.

(312) Komise tato tvrzení zamítla. Komise zjistila, že uživatelé neposkytli úplné odpovědi na dotazník. V důsledku toho byly informace, které měla Komise k dispozici, omezené. Šetření nicméně zahrnovalo přezkoumání dostupných informací, včetně písemných podání uživatelů a jejich sdružení a slyšení s několika zúčastněnými stranami. Komise analyzovala obavy týkající se dostupnosti dodávek, specifikací výrobků, možného zvýšení cen a koncentrace trhu, jak je popsáno v 304. až 306. bodě odůvodnění. Šetření potvrdilo, že výrobní odvětví Unie má technologickou kapacitu a volnou kapacitu pro dodávky příslušných druhů výrobku a že uložení opatření by nebránilo dalšímu dovozu na trh Unie za spravedlivé ceny. Komise dále zjistila, že trh Unie zůstává otevřený dovozu z mnoha třetích zemí, a proto se nebude potýkat s nedostatkem dodávek. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že potenciální negativní účinky na následné uživatele jednoznačně nepřevažují nad přínosy obnovení spravedlivé hospodářské soutěže pro výrobní odvětví Unie a že neexistují žádné závažné důvody proti uložení opatření.

(313) Na základě informací, které měla Komise k dispozici, a vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci neposkytli žádnou smysluplnou odpověď, neexistovaly žádné důkazy, které by vyvracely závěr, že se očekává, že případný negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele bude omezený a jednoznačně nepřeváží pozitivní účinek opatření na výrobce v Unii.

(314) Dodavatelé výrobního odvětví Unie Kerkosand spol. s r.o., Westlake Epoxy BV, Minerali Industriali SRL, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost a sdružení dodavatelů European Lime Association vyjádřili uložení opatření svou podporu. Zdůraznili, že pro zajištění odolnosti strategických odvětví je důležité, aby se všechny klíčové součásti a materiály v rámci tohoto hodnotového řetězce nacházely v Unii. Kromě toho by zachování těchto zdrojů na místní úrovni podpořilo dodavatelský řetězec a zlepšilo schopnost Unie přicházet s novými nápady a uspokojovat potřeby trhu.

(315) Na podporu uložení opatření se rovněž přihlásili dodavatelé LB Minerals s.r.o. a Chimica Organica Industriale Milanese S.p.A. Ve svých připomínkách zdůraznili význam výrobků z nekonečných skleněných vláken jako klíčové lehké suroviny, která řeší současné výzvy tím, že nahrazuje těžší suroviny nebo poskytuje inovativní řešení v různých odvětvích, jako je doprava, energetika, stavebnictví a další.

(316) Odborový svaz IndustriAll Europe zastupující mimo jiné pracovníky v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken se přihlásil na podporu uložení antidumpingových opatření a vyjádřil obavy, že bez rozhodných opatření by se Unie mohla potýkat s uzavíráním závodů, které by ohrozilo úsilí průmyslu a ambice aktu o průmyslu pro nulové čisté emise v rámci průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu, což by mohlo ohrozit kvalitní pracovní místa v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken a navazujících odvětvích.

(317) Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí by bylo v zájmu dodavatelů a odborů.

(318) Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by jednoznačně nebylo v zájmu Unie uložit konečná opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí.

(319) Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(320) Konečná antidumpingová opatření by měla být na dovoz výrobků pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy stanovená ve 289. bodě odůvodnění a dumpingová rozpětí stanovená ve 290. bodě odůvodnění. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(321) Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(322) Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(323) Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

(324) I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(325) Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(326) Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(327) Jelikož v tomto řízení nebyla uložena žádná prozatímní opatření, nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností.

(328) S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). , pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(329) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

Viz Turecko vydává konečné antidumpingové rozhodnutí týkající se materiálů vyztužených skleněnými vlákny z Egypta a Bahrajnu, https://fiberglassnonwoven.com/Knowledge/81.html.

⟪TABLE:tbl_005⟫

Rozsudek ze dne 11. července 2017 , Viraj Profiles v. Rada, T-67/14, ECLI:EU:T:2017:481, bod 98.

⟪TABLE:tbl_006⟫

https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2777.

⟪TABLE:tbl_007⟫

Prováděcí nařízení (EU) 2025/2337.

⟪TABLE:tbl_008⟫

S odkazem na nařízení Komise (EU) 2024/209 ze dne 10. ledna 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka (Úř. věst. L, 2024/209, 11.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/209/oj); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1100 ze dne 5. července 2021 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 238, 6.7.2021, s. 32 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/1100/oj), 98. bod odůvodnění; prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1395 ze dne 11. srpna 2022 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých korozivzdorných ocelí pocházejících z Ruska a Turecka (Úř. věst. L 211, 12.8.2022, s. 127 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/1395/oj), 171. bod odůvodnění, a nařízení Komise (EU) 2023/265 ze dne 9. února 2023 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Indie a Turecka (Úř. věst. L 41, 10.2.2023, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/265/oj).

⟪TABLE:tbl_009⟫

Publikace: Elsafoury, E. Y., Exchange Rate Pass-Through from Parallel Foreign Exchange Markets (Přenos směnného kurzu z paralelních devizových trhů), https://dash.harvard.edu/entities/publication/38bfa6d8-6d86-4c8e-aa60-e0f93ab6dff3.

⟪TABLE:tbl_010⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1919 ze dne 25. září 2025 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Egypta, Japonska a Vietnamu a ukončuje šetření těchto výrobků pocházejících z Indie (Úř. věst. L, 2025/1919, 26.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1919/oj).

⟪TABLE:tbl_011⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

⟪TABLE:tbl_012⟫

⟪TABLE:tbl_013⟫

⟪TABLE:tbl_014⟫

⟪TABLE:tbl_015⟫

⟪TABLE:tbl_016⟫

⟪TABLE:tbl_017⟫

⟪TABLE:tbl_018⟫

⟪TABLE:tbl_019⟫

⟪TABLE:tbl_020⟫

⟪TABLE:tbl_021⟫

⟪TABLE:tbl_022⟫

⟪TABLE:tbl_023⟫

⟪TABLE:tbl_024⟫

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: